Zpracování výstupů RCM pro období a pro scénáře RCP4.5 a RCP8.5

Transkript

1 Zpracování výstupů RCM pro období a pro scénáře a teplotní charakteristiky teplota průměrná, maximální, minimální počty letních a tropických dnů, tropických nocí, ledových a mrazových dnů četnost výskytu teploty (hustota pravděpodobnosti rozložení teploty vzduchu) počty horkých vln proměna tepelných ostrovů srážky srážky množství a hloubka sněhu epizody sucha relativní vlhkost, rychlost větru a doba trvání slunečního svitu index požárů

2 Shrnutí zvýšení průměrných, maximálních i minimálních teplot zvýšení počtu tropických nocí a letních a tropických dnů snížení počtu ledových a mrazových dnů zvýšení počtu horkých vln zesílení efektu městského tepelného ostrova snížení množství sněhu v horských oblastech zvýšení počtu epizod sucha mírný posun v hodnocení rizika požárů nevýrazné změny pro srážky, relativní vlhkost, rychlost větru, sluneční svit

3 zobrazeny v grafu Výsledky ukazují vzrůst průměrné teploty pro obě studovaná období i pro oba scénáře. Rozdíly mezi jednotlivými oblastmi ČR jsou ve srovnání s celkovým vzrůstem průměrné teploty malé a nejistoty vyjádřené jako směrodatné odchylky výsledků jednotlivých modelů hodnoty těchto rozdílů převyšují. Nejvyšší nejistoty se objevují v oblastech nejvyššího vzrůstu teplot. To je indikováno v oblasti Krušných hor, Krkonoš, Hanušovické vrchoviny a severu Jihomoravského kraje. Průměrná teplota h chodů V grafech ké simu zobrazuje modelový průměr ročních chodů vzrůst průměrné teploty pro obě studovanágraf i pro oba scénáře proobdobí uzlové body odpovídající Brnu a Praze. V grafech o ᵒC jsou vyneseny výsledky odpovídající historické simu- rozdíly mezi jednotlivými oblastmi ČR jsou malé ve srovnání s celkovým vzrůstem průměrné teploty a nejistotami výsledků nejvyšší nejistoty se objevují v oblastech nejvyššího vzrůstu teplot. To je indikováno v oblasti Krušných hor, Krkonoš, Hanušovické vrchoviny a severu Jihomoravského kraje základní oučasně é repubměření v í změny jsou růst průpro oba ČR jsou é teploty odchylky o rozdílů blastech v oblasti iny a se- Graf 3.7.1: Rozložení průměrné teploty ( C) pro simulaci období Graf 3.7.1: Rozložení průměrné teploty ( C) pro simulaci období Graf 3.7.2: Roční průměr rozložení změn průměrné teploty ( C) pro scénáře a (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období Barevná škála zobrazuje průměr modelových výsledků, čárové kontury ukazují nejistoty vyjádřené směrodatnou odchylkou výsledků jednotlivých modelů. KATEDRA FYZIKY ATMOSFÉRY ǝ Matematicko-fyzikální fakulta ǝ Univerzita Karlova v Praze

4 Průměrná teplota minimální regionální rozdíly v létě / DJF vzrůst teplot je relativně větší v chladné části roku / MAM / JJA výsledky pro jednotlivé měsíce a sezóny ukazují na vzrůst teplot v rámci celého roku / SON HIST 22 Graf 3.7.4: Rozložení změn průměrné teploty ( C) pro historickou simulaci a rozdíly se simulacemi budoucích období a pro scénáře a RCP 8.5 (sloupce) a pro různé sezóny (řádky). Barevná škála zobrazuje průměr modelových výsledků, čárové kontury ukazují nejistoty vyjádřené směrodatnou odchylkou výsledků jednotlivých modelů. DJF - prosinec/leden/únor, MAM - březen/duben/květen, JJA - červen/červenec/srpen, SON-září/říjen/listopad. KATEDRA FYZIKY ATMOSFÉRY ǝ Matematicko-fyzikální fakulta ǝ Univerzita Karlova v Praze

5 Průměrná teplota vzrůst teplot pro Brno a Prahu je podobný vyšší hodnoty se objevují v případě Brna a kombinace / PRAHA BRNO Graf 3.7.3: Roční chody průměrné teploty ( C) pro uzlové body odpovídající Brnu a Praze (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období Linie zobrazují modelové roční chody, sloupcové grafy ilustrují rozdíly mezi simulovanou budoucností a minulostí.

6 teploty malé a nejistoty vyjádřené jako směrodatné odchylky výsledků jednotlivých modelů hodnoty těchto rozdílů převyšují. Nejvyšší nejistoty se objevují v oblastech nejvyššího vzrůstu maximální teplot. Ten je pozorován v oblasti Šumavy, Podkrušnohoří, Krkonoš, Jeseníků, Moravské brány a většiny Jihomoravského a Zlínského kraje. Maximální teplota bí 2015období Výsledky pro obě ě jako u vými obaximální rodatné hodnoty se objení teplot. šnohoří, Jihomo- h chodů grafech ké simuy (sloupozložení ezóny a Graf 3.8.1: Rozložení maximální teploty ( C) pro simulaci období vzrůst maximální teploty pro obě studovaná období i pro oba scénáře o ᵒC rozdíly mezi jednotlivými oblastmi ČR jsou malé ve srovnání s celkovým vzrůstem průměrné teploty a nejistotami výsledků nejvyšší nejistoty se objevují v oblastech nejvyššího vzrůstu teplot. To je indikováno v oblasti Šumavy, Podkrušnohoří, Krkonoš, Jeseníků, Moravské brány a většiny Jihomoravského a Zlínského kraje ax) Graf zobrazuje modelový průměr ročních chodů pro uzlové body odpovídající Brnu a Praze. V grafech jsou vyneseny výsledky odpovídající historické simulaci i budoucím scénářům (linie) a jejich rozdíly (sloupcový graf uprostřed). Grafy ilustrují rozložení výsledků na celém území ČR pro jednotlivé sezóny a Graf 3.8.1: Rozložení maximální teploty ( C) pro simulaci období Graf 3.8.2: Roční průměr rozložení změn maximální teploty ( C) pro scénáře a (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období Barevná škála zobrazuje průměr modelových výsledků, čárové kontury ukazují nejistoty vyjádřené směrodatnou odchylkou výsledků jednotlivých modelů. KATEDRA FYZIKY ATMOSFÉRY ǝ Matematicko-fyzikální fakulta ǝ Univerzita Karlova v Praze

7 Maximální teplota vzrůst teplot je relativně větší v chladné části roku minimální regionální rozdíly v létě / MAM / JJA výsledky pro jednotlivé měsíce a sezóny ukazují na vzrůst teplot v rámci celého roku / SON / DJF HIST 25 Graf Rozložení změn maximální teploty ( C) pro historickou simulaci a rozdíly se simulacemi budoucích období a pro scénáře a RCP 8.5 (sloupce) a pro různé sezóny (řádky). Barevná škála zobrazuje průměr modelových výsledků, čárové kontury ukazují nejistoty vyjádřené směrodatnou odchylkou výsledků jednotlivých modelů. DJF - prosinec/leden/únor, MAM - březen/duben/květen, JJA - červen/červenec/srpen, SON-září/říjen/listopad. KATEDRA FYZIKY ATMOSFÉRY ǝ Matematicko-fyzikální fakulta ǝ Univerzita Karlova v Praze

8 Maximální teplota vzrůst teplot pro Brno a Prahu je podobný vyšší hodnoty se objevují v případě Brna a kombinace / PRAHA BRNO Graf 3.8.3: Roční chody maximální teploty ( C) pro uzlové body odpovídající Brnu a Praze (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období Linie zobrazují modelové roční chody, sloupcové grafy ilustrují rozdíly mezi simulovanou budoucností a minulostí.

9 ) mezi jednotlivými oblastmi ČR ve srovnání s celkovým vzrůstem minimální teploty malé a nejistoty vyjádřené jako směrodatné odchylky výsledků jednotlivých modelů hodnoty těchto rozdílů převyšují. Nejvyšší nejistoty se objevují v oblastech nejvyššího vzrůstu minimální teplot. Nejvyšší vzrůst je indikován v oblasti Šumavy, Podkrušnohoří, Krkonoš, Jeseníků, Moravské brány a rozsáhlých oblastí Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje. Minimální teplota Graf zobrazuje modelový průměr ročních chodů pro uzlové body odpovídající Brnu a Praze. V grafech jsou vyneseny výsledky odpovídající historické simulaci i budoucím scénářům (linie) a jejich rozdíly (sloupcový graf uprostřed). Grafy ilustrují rozlo- Graf 3.9.1: Rozložení minimální teploty ( C) pro simulaci období vzrůst minimální teploty pro obě studovaná období i pro oba scénáře o ᵒC rozdíly mezi jednotlivými oblastmi ČR jsou malé ve srovnání s celkovým vzrůstem průměrné teploty a nejistotami výsledků nejvyšší nejistoty se objevují v oblastech nejvyššího vzrůstu teplot. To je indikováno v oblasti Šumavy, Podkrušnohoří, Krkonoš, Jeseníků, Moravské brány a rozsáhlých oblastí Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje chodů V gratorické rozdíly í rozlo- Graf 3.9.1: Rozložení minimální teploty ( C) pro simulaci období í 2015období ýsledky ro obě ně jako rozdíly s celejistoty ků jedevyšují. vyššího dikován seníků, vského, Graf 3.9.2: Roční průměr rozložení změn minimální teploty ( C) pro scénáře a (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období Barevná škála zobrazuje průměr modelových výsledků, čárové kontury ukazují nejistoty vyjádřené směrodatnou odchylkou výsledků jednotlivých modelů. KATEDRA FYZIKY ATMOSFÉRY ǝ Matematicko-fyzikální fakulta ǝ Univerzita Karlova v Praze

10 Minimální teplota minimální regionální rozdíly v létě / DJF vzrůst teplot je relativně větší v chladné části roku / MAM / JJA výsledky pro jednotlivé měsíce a sezóny ukazují na vzrůst teplot v rámci celého roku / SON HIST 28 Graf 3.9.4: Rozložení změn minimální teploty ( C) pro historickou simulaci a rozdíly se simulacemi budoucích období a pro scénáře a RCP 8.5 (sloupce) a pro různé sezóny (řádky). Barevná škála zobrazuje průměr modelových výsledků, čárové kontury ukazují nejistoty vyjádřené směrodatnou odchylkou výsledků jednotlivých modelů. DJF - prosinec/leden/únor, MAM - březen/duben/květen, JJA - červen/červenec/srpen, SON-září/říjen/listopad. KATEDRA FYZIKY ATMOSFÉRY ǝ Matematicko-fyzikální fakulta ǝ Univerzita Karlova v Praze

11 Minimální teplota vzrůst teplot pro Brno a Prahu je podobný vyšší hodnoty se objevují v případě Brna a kombinace / PRAHA BRNO Graf 3.9.3: Roční chody minimální teploty ( C) pro uzlové body odpovídající Brnu a Praze (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období Linie zobrazují modelové roční chody, sloupcové grafy ilustrují rozdíly mezi simulovanou budoucností a minulostí.

12 Letní dny den, v němž maximální teplota vzduchu byla 25 C nebo vyšší, patří v Česku mezi základní charakteristické dny nárůst počtu dnů pro obě studovaná období i pro oba scénáře nejvyšší nárůst pozorován v Moravských úvalech, zejména pak na Břeclavsku (více než 100 dnů) dále Česká tabule, širší oblast kolem Vltavy táhnoucí se z Prahy na jih Čech, nebo severní část Moravské brány Graf 3.1.1: Rozložení počtu letních dnů pro období Graf 3.1.2: Rozložení počtu letních dnů pro scénáře a (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období

13 Letní dny minimálním nárůst pro zejména horské oblasti a centrální oblasti Českomoravské vrchoviny (vzhledem k malému počtu letních dnů v těchto oblastech v současnosti je ale i tato změna relativně velká) počet dnů vzrůstá pro vzdálenější období a pro scénář pro období se vzrůst počtu letních dnů pohybuje zejména mezi hodnotami dnů pro období se vzrůst počtu letních dnů pohybuje zejména mezi hodnotami dnů Graf 3.1.3: Rozložení počtu letních dnů pro scénáře a (řádky). Absolutní počty pro simulace budoucích období a (sloupce).

14 Tropické dny den, v němž maximální teplota vzduchu byla 30 C nebo vyšší, velká tepelnou zátěž zejména ve městech nárůst počtu dnů pro obě studovaná období i pro oba scénáře nejvyšší nárůst pozorován na jižní Moravě (přibližně mezi Znojmem a Hodonínem) dále Česká tabule, širší okolí Vltavy táhnoucí se z jižních Čech na sever, Plzeňsko a Hornomoravský úval a také širší okolí Ostravy Graf 3.2.1: Rozložení počtu tropických dnů pro období Graf 3.2.2: Rozložení počtu tropických dnů pro scénáře a (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období

15 Tropické dny minimálním nárůst pro zejména výše položené oblasti Česka a pochopitelně horské oblasti tam se pravděpodobně ani polovině století ještě tropické dny objevovat nebudou počet dnů vzrůstá pro vzdálenější období a pro scénář pro období se vzrůst počtu tropických dnů pohybuje zejména mezi hodnotami 2-6 dnů pro období se vzrůst počtu tropických dnů pohybuje zejména mezi hodnotami 8-12 dnů (celkově až 30 dnů za rok) Graf 3.2.3: Rozložení počtu tropických dnů pro scénáře a (řádky). Absolutní počty pro simulace budoucích období a (sloupce).

16 Tropické noci noc, v níž minimální teplota vzduchu neklesla pod 20 C, vyskytují se velmi zřídka, častěji pouze v centru Prahy nárůst počtu dnů pro obě studovaná období i pro oba scénáře nejvyšší nárůst pozorován na jižní Moravě (oblast Dyjsko-Svrateckého úvalu) dále dále v Praze a okolí a ve středním Polabí (Kolínsko až Mělnicko) Graf 3.3.1: Rozložení počtu tropických nocí pro období Graf 3.3.2: Rozložení počtu tropických nocí pro scénáře a (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období

17 Tropické noci zanedbatelné změny výskytu tropických nocí na většině území ČR kromě výše zmíněných regionů počet nocí obecně stoupá pro vzdálenější období a pro scénář. pro období se vzrůst počtu tropických nocí pohybuje zejména mezi hodnotami 1-3 nocí pro období se vzrůst počtu tropických nocí pohybuje zejména mezi hodnotami 5-7 nocí Graf 3.3.3: Rozložení počtu tropických nocí pro scénáře a (řádky). Absolutní počty pro simulace budoucích období a (sloupce).

18 Ledové dny den, v němž maximální teplota vzduchu byla nižší než 0 C, patří k základním charakteristickým dnům popisujícím zimní období pokles počtu dnů pro obě studovaná období i pro oba scénáře nejvyšší pokles pozorován na Krkonoš, Jeseníků, Hostýnsko-Vsetínské pahorkatiny, Českomoravské vrchoviny, Šumavy, Českého lesa a jihu Krušných hor oblasti, kde je počet ledových dnů vyšší než v nižších polohách Graf 3.4.1: Rozložení počtu ledových dnů pro období Graf 3.4.2: Rozložení počtu ledových dnů pro scénáře a (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období

19 Ledové dny minimálním pokles pro oblast Středočeského kraje, střed Jihočeského kraje v okolí Vltavy, jih Moravy a oblast Moravské brány tedy teplejší oblasti, ve kterých je už v současnosti počet ledových dnů poměrně malý počet dnů klesá pro vzdálenější období a pro scénář pro období se pokles počtu ledových dnů pohybuje zejména mezi hodnotami 2-8 dnů pro období se pokles počtu ledových dnů pohybuje zejména mezi hodnotami 6-14 dnů Graf 3.4.3: Rozložení počtu ledových dnů pro scénáře a (řádky). Absolutní počty pro simulace budoucích období a (sloupce).

20 Mrazové dny den, v němž minimální teplota vzduchu byla nižší než 0 C, ve vyšších a horských polohách se vyskytují zhruba v polovině dnů z celého roku (v Praze cca 80 dnů) pokles počtu dnů pro obě studovaná období i pro oba scénáře nejvyšší pokles pozorován v severní polovině Čech, přesněji v pásu táhnoucím se z Podkrušnohoří přes Českolipsko, Semilsko a Jičínsko až na Náchodsko dále oblasti kraje Vysočina, Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského kraje Graf 3.5.1: Rozložení počtu mrazových dnů pro období Graf 3.5.2: Rozložení počtu mrazových dnů pro scénáře a (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období

21 Mrazové dny minimálním pokles pro oblast Šumavy, jihu Moravy, Moravskoslezských Beskyd a rozsáhlé oblasti Středočeského, Plzeňského a Karlovarského kraje počet dnů klesá pro vzdálenější období a pro scénář pro období se pokles počtu mrazových dnů pohybuje zejména mezi hodnotami dnů pro období se pokles počtu mrazových dnů pohybuje zejména mezi hodnotami dnů Graf 3.5.3: Rozložení počtu mrazových dnů pro scénáře a (řádky). Absolutní počty pro simulace budoucích období a (sloupce).

22 Četnost výskytu teploty posun k vyšším teplotám pro všechny charakteristiky nárůst četnosti pro maxima v rozložení četností výskytu výrazné změny na okrajích rozložení větší posun pro období a scénář pro maxima četností rozdíly mezi Prahou a Brnem (obecně vyšší teploty v Praze, ale větší změna v Brně) Praha Brno Graf : Hustota pravděpodobnosti rozložení maximální teploty vzduchu pro období a ve srovnání s pozorováním za období , uzlové body odpovídající Praze a Brnu. Praha Brno Praha Brno Graf : Hustota pravděpodobnosti rozložení průměrné teploty vzduchu pro období a ve srovnání s pozorováním za období , uzlové body odpovídající Praze a Brnu. Graf : Hustota pravděpodobnosti rozložení minimální teploty vzduchu pro období a ve srovnání s pozorováním za období , uzlové body odpovídající Praze a Brnu.

23 Horké vlny vícedenní období letních veder, během něhož dosahují vysoké maximální denní teploty interval, ve kterém dojde v alespoň šesti po sobě jdoucích dnech k překročení dlouhodobého průměru maximální denní teploty pro daný den o 5 stupňů a víc v historickém období na území Česka 1 až 2 vlny za rok v období zvýšení o 1 až 2 epizody, pro období o 2 až 4 výraznější nárůst výskytu horkých vln v nižších polohách Moravy a Slezska Graf : Roční průměr rozložení počtu horkých vln pro scénáře a (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období Barevná škála zobrazuje průměr modelových výsledků.

24 Srážky, relativní vlhkost, rychlost větru, sluneční svit nevýrazné změny pro všechny tyto prvky s ohledem na zjištěné nejistoty proměnlivé trendy relativní vlhkosti (minimální vzrůst v zimě, minimální pokles v létě) minimální nárůst srážek v zimě a na jaře minimální pokles slunečního svitu proměnlivé trendy rychlosti větru (převažující minimální vzrůst v zimě, převažující minimální pokles v létě) Graf : Roční průměr rozložení změn rychlosti větru (m/s) pro scénáře a (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období Barevná škála zobrazuje průměr modelových výsledků, čárové kontury ukazují nejistoty vyjádřené směrodatnou odchylkou výsledků jednotlivých modelů.

25 Množství sněhu výrazný pokles v horských oblastech, kde je výskyt sněhové pokrývky nejvyšší Grafy ilustrují rozložení výsledků na celém území ČR pro jednotlivé sezóny a pro simulovaná období a různé scénáře. Pokles množství sněhu je maximální v zimě pro scénář a vzdálenější období v horských oblastech na severu Česka je indikován až třetinový pokles množství (hmotnosti) sněhu. oblasti Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků, Moravskoslezských Beskyd, Šumavy a v menší míře i Krušných hor pokles množství sněhu je maximální v zimě pro scénář a vzdálenější období v horských oblastech na severu Česka je indikován až třetinový pokles množství sněhu Graf : Rozložení množství sněhu (kg/m2) pro simulaci období m, který činnost. sedmé na slomnoželativní a pokles pro oba ně obněhové noš, Orkyd, Šuněhu je m území dchylky ní v ob- změny množství sněhu pro období a vůči simulaci historického období jsou zobrazeny v grafu Výsledky ukazují pokles množství sněhu pro obě studovaná období i pro oba scénáře. Nejvýraznější změny se pochopitelně objevují v horských regionech (kde je výskyt sněhové pokrývky jako takový nejvyšší) - v oblasti Krkonoš, Orlických hor, Jeseníků, Moravskoslezských Beskyd, Šumavy a v menší míře i Krušných hor. Úbytek sněhu je v minimálních hodnotách indikován na celém území ČR. Nejistoty vyjádřené jako směrodatné odchylky výsledků jednotlivých modelů jsou maximální v oblastech největšího úbytku množství sněhu. Graf : Rozložení množství sněhu (kg/m2) pro simulaci období Graf : Roční průměr rozložení změn množství sněhu (kg/m2) pro scénáře a (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období Barevná škála zobrazuje průměr modelových výsledků, čárové kontury ukazují nejistoty vyjádřené směrodatnou odchylkou výsledků jednotlivých modelů. ém území ČR pro jednotlivé sezóny a pro simulovaná období ximální v zimě pro scénář a vzdálenější období 2040e indikován až třetinový pokles množství (hmotnosti) sněhu. KATEDRA FYZIKY ATMOSFÉRY ǝ Matematicko-fyzikální fakulta ǝ Univerzita Karlova v Praze

26 Epizody sucha epizoda, kdy jsou denní srážky nižší než 1 mm po dobu delší než pět dní nejčastěji postihována jižní Morava, ale i širší oblast středních Čech výrazný nárůst počtu epizod sucha pro obě studovaná období i pro oba scénáře nejvyšší počty na území Jihomoravského kraje (jižně od Brna) a dále severozápadní části Středočeského kraje s přesahem k Berounu na jihu a k Lounům a povodí dolní Ohře na severozápadě Graf : Rozložení počtu epizod sucha pro období Graf : Roční průměr rozložení změn počtu epizod sucha pro scénáře a (řádky). Rozdíly mezi simulacemi budoucích období a (sloupce) a simulacemi pro historické období Barevná škála zobrazuje průměr modelových výsledků.

27 Epizody sucha pro období nárůst počtu epizod sucha na celém území ČR o 1-3 epizody (z původního počtu cca 12-15) pro období nárůst počtu epizod sucha o 4-7 epizody zvýšení počtu epizod je indikováno pro celé území ČR, vyšší hodnoty na území Středočeského a Jihomoravského kraje, kraje Vysočina a s přesahem do okolních krajů Graf : Počet epizod sucha pro scénáře a (řádky). Absolutní počty pro simulace budoucích období a (sloupce).

28 Index požárů zjednodušené indexy Armstrong a Nesterov, 5 stupňů nebezpečí požárů od zcela nepravděpodobných podmínek po extrémně vysoké riziko vzniku požáru podmínky pro pátý stupeň se nikde nevyskytují pro budoucí období modelové výsledky indikují mírné zvýšení počtu dnů v těchto kategoriích a naopak snížení počtu dnů pro první kategorii podmínek nepříznivých pro vznik požáru do čtvrté a třetí kategorie spadá pouze několik uzlových bodů s nenulovým počtem dnů Žatecko a okolní oblast dolního a středního Poohří a jižní oblasti Jihomoravského kraje přibližně mezi Znojmem a Hodonínem / / / / N2 N1 HIST N3 KATEDRA FYZIKY ATMOSFÉRY ǝ Matematicko-fyzikální fakulta ǝ Univerzita Karlova v Praze

29 Shrnutí zvýšení průměrných, maximálních i minimálních teplot zvýšení počtu tropických nocí a letních a tropických dnů snížení počtu ledových a mrazových dnů zvýšení počtu horkých vln zesílení efektu městského tepelného ostrova snížení množství sněhu v horských oblastech zvýšení počtu epizod sucha mírný posun v hodnocení rizika požárů nevýrazné změny pro srážky, relativní vlhkost, rychlost větru, sluneční svit