Technická univerzita v Liberci

Transkript

1 Technická univerzita v Liberci FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ Katedra: pedagogiky a psychologie Studijní program: učitelství pro 2. stupeň ZŠ Studijní obor (kombinace): tělesná výchova občanská výchova MOŽNOSTI OSOBNOSTNÍHO RŮSTU NADANÉHO ŽÁKA VE TŘÍDĚ (FENOMENOLOGICKÁ REFLEXE VERBÁLNÍHO PROJEVU DÍTĚTE V DIALOGU S UČITELEM) POTENCIAL DEVELOPMENT PROSPECT FOR A TALENTED STUDENT WITHIN A CLASSROOM (PHENOMENOLOGICAL REFLEX OF A CHILD'S VERBAL EXPRESSION IN A DIALOGUE WITH A TEACHER) DIE MÖGLICHKEITEN DER PERSÖNLICHEN ENTWICKLUNG DES BEGABTEN SCHÜLERS IN DER KLASSE (PHÄNOMENOLOGISCHE REFLEXION DER VERBALEN ÄUßERUNG DES KINDES IM DIALOG MIT DEM LEHRER) Diplomová práce: 09 FP KPP 54 Autor: Václava ASTALOŠOVÁ Podpis: Adresa: Jana Palacha , Mladá Boleslav Vedoucí práce: PhDr. Magda Nišponská, Ph.D. Konzultant: Mgr. Marcela Kněbortová

2 Počet stran grafů obrázků tabulek pramenů příloh CD CD obsahuje celé znění diplomové práce. V Liberci dne:

3 Prohlášení Byl(a) jsem seznámen(a) s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména 60 školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracoval(a) samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. Datum: Podpis: Václava Astalošová

4 PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych z celého srdce poděkovat PhDr. Magdě Nišponské, Ph.D. za skvělé vedení při psaní diplomové práce, za cenné rady a informace, které mi poskytla a také za trpělivost, kterou se mnou měla. Děkuji i Mgr. Marcele Kněbortové za vstřícnost při získávání informací k mému výzkumu. Mé velké dík patří i celé mé rodině, příteli a kamarádům, kteří mě podporovali a dodávali sílu při psaní.

5 MOŽNOSTI OSOBNOSTNÍHO RŮSTU NADANÉHO ŽÁKA VE TŘÍDĚ (FENOMENOLOGICKÁ REFLEXE VERBÁLNÍHO PROJEVU DÍTĚTE V DIALOGU S UČITELEM) RESUMÉ Diplomová práce pojednává o osobnostním růstu nadaného žáka. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část praktickou. Část teoretická definuje pojmy jako nadání, talent, sebepojetí, sebehodnocení, sebedůvěra a osobní růst. Dále se první část zaobírá vlivy, které působí na nadaného žáka a poté následuje charakteristika staršího školního věku, z obecného i psychologického pohledu. Druhá, praktická část je zaměřena na výsledky výzkumu pomocí dotazníku, který se týká měřitelných parametrů osobnostního růstu nadaného žáka a na fenomenologický rozhovor učitele s žákem, díky kterému je možné popsat problémy v osobnostním růstu nadaného žáka. Výzkum byl zaměřen především na sportovně nadané děti. Cílem autorů je ukázat možnosti vědomé a cílené komunikace mezi učitelem na dítětem tak, aby docházelo ke kultivaci jeho osobnosti a růstu.diplomová práce je přínosem pro ty, kteří se zajímají o nadání a nadané dítě. klíčová slova: osobnostní růst, nadaný žák, nadání, talent, sebepojetí, sebehodnocení, sebedůvěra, fenomenologický rozhovor, kultivace. POTENCIAL DEVELOPMENT PROSPECT FOR A TALENTED STUDENT WITHIN A CLASSROOM (PHENOMENOLOGICAL REFLEX OF A CHILD'S VERBAL EXPRESSION IN A DIALOGUE WITH A TEACHER) SUMMARY The major object of the master thesis is a personal growth of a talented student. The thesis has been divided into two sections, the academic part and the practical part. The academic part clarifies terms as ability, talent, self-perception, self-assessment, confidence and personal growth.

6 Further the first part of the thesis is concerned with influences pressuring a talented student and later on a depiction of a higher school age is given from both general and psychological view. The second part, called practical, is focused on the results of a research conducted based on surveys. The survey has been orientated on measurable variables of personal growth of a talented student and on a phenomenological discussion of a student and a teacher. Issues of the personal growth of a talented student can be analyzed based on the discussions and variables. The whole research has been mainly focused on sporty talented children. The major aim of the thesis is to illustrate the opportunities of a development of student s personality and growth based on a mindful and targeted communication between a student and a teacher. The thesis does contribute for those interested in talent and talented children. Key words: personal growth, talented student, talent, self-perception, self-assessment, confidence, phenomenological discussion, development. DIE MÖGLICHKEITEN DER PERSÖNLICHEN ENTWICKLUNG DES BEGABTEN SCHÜLERS IN DER KLASSE (PHÄNOMENOLOGISCHE REFLEXION DER VERBALEN ÄUßERUNG DES KINDES IM DIALOG MIT DEM LEHRER) ZUSAMMENFASSUNG Die Diplomarbeit beschäftigt sich mit der persönlichen Entwicklung eines begabten Schülers. Diese Arbeit ist in zwei Teile gegliedert- Theorie und Praxis. Der theoretische Teil definiert die Begriffe Begabung, Talent, Selbstbild und Selbsterkenntnis und persönliche Entwicklung. Dieser erste Teil beschäftigt sich auch mit den Einflüssen, die auf den begabten Schüler einwirken und mit der Charakteristik der älteren Schulzeit- aus der allgemeinen und psychologischen Sicht. In dem zweiten praktischen Teil werden die Ergebnisse der durchgeführten Umfrage vorgestellt. Mit Hilfe der Umfrage wollte man die messbaren Parameter der persönlichen Entwicklung eines begabten Schülers analysieren und den phänenomenologischen Gespräch zwischen dem Schüler und dem Lehrer mit allen Problemen zu zeigen. Die Forschung konzentrierte sich vorwiegend auf sportlich begabte Kinder. Der Ziel der Autoren ist die Möglichkeiten einer bewussten und zielorientierten

7 Kommunikation zwischen den Schülern und den Lehrern. Diese Diplomarbeit sollte also für alle diejenigen interessant sein, die sich für Begabung und begabte Kinder interessieren. Schlüsselwörter: Begabung, Talent, Selbstbild und Selbsterkenntnis, persönliche Entwicklung, begabter Schüler, Selbstvertrauen, phänenomenologischer Gespräch, Kultivation.

8 OBSAH: SEZNAM ZKRATEK I. ÚVOD II. TEORETICKÁ ČÁST NADÁNÍ A TALENT DRUHY NADÁNÍ POJETÍ NADÁNÍ NADANÉ DÍTĚ A JEHO CHARAKTERISTIKA (IDENTIFIKACE NADANÉHO DÍTĚTE) VLIVY NA NADÁNÍ NADÁNÍ JAKO INTERAKTIVNÍ SYTÉM ÚSPĚCH A SEBEDŮVĚRA SEBEKÁZEŇ SEBEPOJETÍ OSOBNÍ RŮST OSOBNÍ RŮST A SMYSL ŽIVOTA OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ CHARAKTERISTIKA JEDINCE PROBLÉMY NADANÝCH NADANÝ ŽÁK SELHÁVAJÍCÍ VE VÝKONU STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK OBECNÁ CHARAKTERISTIKA EMOČNÍ VÝVOJ A SOCIALIZACE NADANÉ DÍTĚ STARŠÍHO ŠKOLNÍHO VĚKU KAPITOLA RÁMCOVĚ VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU (RVP) TÝKAJÍCÍ SE MIMOŘÁDNĚ NADANÝCH ŽÁKŮ OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA (OSV) III. PRAKTICKÁ ČÁST ÚVOD DO PRAKTICKÉ ČÁSTI CÍLE VÝZKUMU METODIKA VÝZKUMU ZDROJE ODBORNÝCH POZNATKŮ KVALITATIVNÍ PŘÍSTUP V PSYCHOLOGICKÉM VÝZKUMU FENOMENOLOGICKÁ METODA INTERVIEW A JEHO DRUHY ETAPY A PRINCIPY VEDENÍ INTERVIEW

9 NARATIVNÍ ROZHOVOR FENOMENOLOGICKÝ ROZHOVOR ZÍSKÁVÁNÍ DAT A CHARAKTERISTIKA RESPONDENTŮ HYPOTÉZY VÝSLEDKY MĚŘENÍ A DISKUSE PŘÍBĚH O LENCE PŘÍBĚH O JANĚ IV. ZÁVĚR POUŽITÉ ZDROJE SEZNAM GRAFŮ SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHY PŘÍLOHA Č PŘÍLOHA Č PŘÍLOHA Č PŘÍLOHA Č

10 SEZNAM ZKRATEK aj. = a jiné, a jiní apod. = a podobně atd. = a tak dále např. = například tj. = to je tzn. = to znamená tzv. = tak zvaný 11

11 I. ÚVOD Diplomová práce se zaobírá osobnostním růstem nadaného žáka. Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a část praktickou. Část teoretická definuje pojmy jako nadání, talent, sebepojetí, sebehodnocení, sebedůvěra a osobní růst. Dále se první část zaobírá vlivy, které působí na nadaného žáka, charakteristikou nadaného žáka a poté následuje charakteristika staršího školního věku, z obecného i psychologického pohledu. Druhá, praktická část je zaměřena na výsledky výzkumu a fenomenologických rozhovorů. Výzkum byl prováděn formou dotazníku a rozhovorů. Jelikož mé dvě neoblíbenější disciplíny jsou psychologie a tělesná výchova, naší snahou bylo skloubit tyto dvě odvětví v diplomové práci. Proto je výzkum zaměřen na sportovně nadané žáky. Výzkum byl prováděn na základní škole 5. květen v Liberci, kde najdeme především plavecké talenty. Zaměřili jsme se na děti, ve starším školním věku, což znamená 7. až 9. třída. Dotazník se týká měřitelných parametrů osobnostního růstu nadaného žáka. Fenomenologický rozhovor byl prováděn především z důvodů vyhledání problémů v osobnostním růstu. Cílem diplomové práce je ukázat, jaké možné problémy se mohou vyskytnout v osobnostním růstu nadaného žáka a jak tyto problémy řešit, aby došlo ke kultivaci osobnosti a růstu. Také řešíme otázku toho, jak psychika působí na výkon a uvádíme výsledky dotazníku zaměřeného na profil osobního smyslu. Přesnější údaje a podrobnější vysvětlení smyslu dotazníku a fenomenologického rozhovoru uvedeme v praktické části. V příloze nalezneme příklad dotazníku, který byl rozdán žákům a také souhrn otázek, které byly použity ve fenomenologickém rozhovoru. 12

12 II. TEORETICKÁ ČÁST 13

13 1. NADÁNÍ A TALENT Rádi bychom se pro začátek věnovali pojmům, které jsou pro naši diplomovou práci klíčové. Jako první uvedeme pojem nadání. Když se vysloví toto slovo, mnoho lidí napadne jako synonymní slovo talent. A nyní si tedy položme otázku, zda-li je nadání a talent jedno a to samé nebo naopak každý pojem znamená něco jiného, odlišného? Dají se tyto dva pojmy rozlišit nebo nemají hranice a vzájemně se prolínají? Jistě můžeme říci, že nadání a talent jsou nejužívanějšími pojmy v této oblasti. Oba jsou tradičně vztahovány ke schopnostem a většinou vyjadřují jejich nadprůměrný až vysoce nadprůměrný stupeň rozvoje. Dalšími blízkými a často užívanými pojmy v této oblasti jsou např. vlohy, vysoké schopnosti a genialita. 1 Už jen z těchto dvou vět můžeme usuzovat a i opravdu tomu tak je, že většina autorů pojímá slova nadání a talent jako synonyma. Ale na druhé straně můžou být tyto dva pojmy vymezovány i zvlášť. Jednou z možností rozlišování je užívat pojmu nadání pro akademické disciplíny a talent pro umělecké a sportovní obory. Tím vychází najevo, že nadání je chápáno v rovině intelektové a talent jako složka non intelektová (talent umělecký, technický či sportovní). Podle Francoyse Gagného by mělo být mezi nadáním a talentem exaktně rozlišováno. Existují přirozeně snadné vzory chování, které nejsou výsledkem systematického tréninku v dané oblasti činnosti. Tato spontaneita je především patrná u malých dětí, kde je možnost systematické průpravy nerealizovatelná, nebo u dospělých, kteří zkoušejí určitou činnost poprvé. 2 Nadání je chápáno jako přirozená schopnost či vloha. Jinou oblast tvoří mimořádné schopnosti mistrovství v dané oblasti lidské činnosti, které jsou výsledkem systematické průpravy a v procesu získávání mimořádných schopností zde hraje velkou roli prostředí. V tomto případě hovoříme o talentu rozvinuté schopnosti, získané dovednosti. 3 1 HŘÍBKOVÁ, Lenka. Nadání a nadání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s SEJVALOVÁ, Jitka. Talent a nadání, jejich rozvoj ve volném čase. 1.vyd. Praha: IDM MŠMT, s. ISBN s SEJVALOVÁ, Jitka. Talent a nadání, jejich rozvoj ve volném čase. 1.vyd. Praha: IDM MŠMT, s. ISBN s

14 Nyní ještě přejdeme k vysvětlení pojmu nadání a talent podle stručného psychologického slovníku, který definuje schopnosti jako individuálně psychologické vlastnosti osobnosti, které jsou podmínkou pro úspěšné vykonávání určité produktivní činnosti. Schopnosti se projevují při jejím osvojování v tom, jak rychle a důsledně, snadno a trvale si člověk při stejných ostatních podmínkách osvojuje způsoby organizace a vykonávání této činnosti. Předpokládá se, že schopnosti se utvářejí na základě vloh. Úroveň a stupeň rozvoje schopností vyjadřují pojmy talent a genialita. Nadání pak může být chápáno z různého pohledu. Může jít o: 1. kvalitativně osobitý souhrn schopností, které podmiňují úspěšné vykonávání činnosti; 2. všeobecné schopnosti nebo všeobecné prvky schopností, které podmiňují možnosti člověka, úroveň a vlastnosti jeho činnosti; 3. rozumový potenciál nebo inteligenci; celostní individuální charakteristiku poznávacích možností a schopností učit se; 4. souhrn vloh, vrozených daností, projev úrovně a vlastností vrozených předpokladů; 5. talent, existenci vnitřních podmínek pro dosahování vynikajících výsledků v činnosti DRUHY NADÁNÍ V současném rozlišování talentů přispěli i američtí experti DeHaan a Havighurst, kteří definovali tyto druhy nadání: intelektové schopnosti nejvíce souvisí se školní úspěšností. Zahrnují verbální, početní, prostorové, paměťové schopnosti a faktory uvažování v rámci základních rozumových funkcí. Kombinace těchto schopností je základem pro další druhy talentů, jako např. v umění nebo vůdcovství; 4 FOŘTÍK, Václav; FOŘTÍKOVÁ, Jitka. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s

15 kreativní myšlení zahrnuje schopnost rozpoznat problém, pružnost myšlení, schopnost tvořit myšlenky nebo produkty a vymýšlet nové využití objektů a materiálů; vědecké schopnosti jsou schopnosti využití čísel a algebraických symbolů. Nesou v sobě aritmetické uvažování, zvídavost ve světě přírody a schopnosti využívání vědeckých metod; vůdcovství ve společnosti neboli manažerské schopnosti ve společnosti představuje způsobilost pomáhat skupině dosahovat vytyčených cílů a zkvalitňovat mezilidské vztahy. Je to důležitá vlastnost pro vedoucí osobnosti v průmyslu i ekonomice, v pracovních skupinách, profesních organizacích a mezinárodních agenturách; mechanické (zručné) schopnosti (jinak známé jako řemeslné umění) jsou úzce spjaty s talentem v umění, vědě i strojírenství. Úspěch spočívá ve schopnosti manipulace, prostorové představivosti a vnímání vizuálních vzorů, detailů, podobností a rozdílů; talent v krásném umění je důležitý pro umělce, spisovatele, hudebníky, herce a tanečníky. 5 Z jiného hlediska můžeme rozdělit nadání na nadání manifestované (aktuální) a latentní (potenciální). S manifestovaným nadáním ve výkonu se setkáváme většinou u dětí staršího školního věku. Mluvíme tedy o různých druzích nadání dětí podle oblasti, ve kterých se podávají vysoké výkony (matematické, výtvarné, hudební, jazykové, sportovní nadání atd.). Latentní nadání se vyskytuje především u mladších dětí, u kterých se nesetkáváme s dominantním zájmem. U tohoto nadání děti ještě mimořádné výkony v konkrétních oblastech nepodávají, ale podle psychologického vyšetření byl často zjištěn osobnostní potenciál. Je tedy velmi pravděpodobné, že tento osobnostní potenciál zapříčiní podávání mimořádných výkonů v budoucnosti. Proto jsou tyto děti tedy označovány jako potenciálně nadané. 6 5 FOŘTÍK, Václav; FOŘTÍKOVÁ, Jitka. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s HŘÍBKOVÁ, Lenka. Nadání a nadání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s

16 Dále bych chtěla uvést další typ dělení intelektového nadání podle Howarda Gardnera: 1. jazyková (lingvistická) inteligence se charakterizuje citlivostí na význam a pořadí slov, stejně jako na funkce jazyka; 2. logicko-matematická inteligence představuje logické přístupy k řešení problémů, orientace ve světě předmětů, čísel; 3. prostorová inteligence je uváděna jako schopnost vnímání prostoru, schopnost imaginace, vizuální stránky světa; 4. hudební (hudebně-rytmická) inteligence se prezentuje citlivostí na zvuky okolí, vnímání melodie, rytmu, tónů; 5. tělesně-pohybová (kinestetická) inteligence se jeví jako schopnost používat tělo k sebevyjadřování, zručnost v manipulaci s předměty; 6. interpersonální inteligenci můžeme pojímat jako schopnost všímat si a rozlišovat nálady, temperament, motivaci a intence (záměr, úmysl) druhých; 7. intrapersonální (matekognitivní) inteligence je schopnost rozumět vlastním pocitům a využívat je k řízení vlastního chování POJETÍ NADÁNÍ Především v osobnostně - vývojovém přístupu k problematice nadání bylo jednodimenzionální pojetí vystřídáno multidimenzionálním pojetím, které obsahuje velké množství charakteristik. Jednodimenzionální pojetí nadání znamená, že v centru pozornosti byly pouze rozumové schopnosti. Oproti tomu multidimenzionální pojetí nadání v sobě již skrývá více, což lze shrnout do následujících bodů: Vysoce rozvinuté schopnosti jsou pouze jedním z předpokladů k podávání mimořádného výkonu. Výsledek činnosti a její průběh ovlivňují kromě schopností další, nekognitivní charakteristiky a osobnostní vlastnosti včetně jejich vzájemných vazeb. Rozvoj schopností a dalších vlastností osobnosti je závislý na interakci osobnosti a sociálního prostředí v průběhu celého života. 8 7 SEJVALOVÁ, Jitka. Talent a nadání, jejich rozvoj ve volném čase. 1.vyd. Praha: IDM MŠMT, s. ISBN s

17 I díky humanistické psychologii došlo k rozpracování multidimenzionálního pojetí nadání, kde hlavním bodem byla seberealizace. Také výsledky výzkumů v oblasti tvořivosti ukázaly, že tvořivé schopnosti lze dobře rozvíjet a modifikovat vlivy prostředí. Z toho vyplývá, že vysoce inteligentní a vysoce tvořiví jedinci mají odlišné rodinné zázemí, následně pak i osobní hodnoty, životní cíle atd NADANÉ DÍTĚ A JEHO CHARAKTERISTIKA (IDENTIFIKACE NADANÉHO DÍTĚTE) V tomto tématu bych chtěla ukázat, jak někteří autoři vysvětlují pojem nadané dítě. Podle psycholožky Eriky Landau je nadané dítě takové, které je takzvaně trochu víc než ostatní. Je zvědavější, motoricky schopnější, dobrodružnější, samostatnější, radostnější, dovede lépe uvádět věci do souvislostí atd. 10 Nadané dítě má tyto výrazné znaky: 1. schopnost dávat věci a city do souvislostí; 2. vše děla s chutí; 3. je velmi hravé experimentuje, pohrává si s představami, myšlenkami; 4. naivní oči, to znamená, že věci vidí nezaujatě a bez předsudků; 5. je zvědavé; 6. citlivé vnímání a schopnost rozpoznat problémy; 7. myšlení je hbitější, flexibilnější a originálnější díky jejich dobré paměti; 8. výrazná imaginace (představivost) dále rozvíjí získané vědění; 9. odvážlivost nebojí se pustit do něčeho neznámého, naopak dítě láká dobrodružství; 10. dominance ve společnosti; 11. citlivé reakce na omezení a neakceptace autority; 8 HŘÍBKOVÁ, Lenka. Nadání a nadání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s HŘÍBKOVÁ, Lenka. Nadání a nadání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s LANDAU, Erika. Odvaha k nadání. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Akropolis, s. ISBN s

18 12. schopnost odkládat posouzení dítě musí být duševně vyzrálé; 13. tolerují ambiguitu (dvojsmyslnost, dvojznačnost) lépe snášejí rozporné situace; 14. vytrvalost problém musí mít řešení; 15. vzdorovitost a snaha prosadit se. 11 Někteří odborníci v oblasti pedagogiky a psychologie definují nadané děti jako jedince, kteří jsou charakterizovány předčasným vývinem a vlastním způsobem učení a nadšení pro výkon, který souvisí s vnitřní motivací k učení. Předčasný vývin se může ukázat v oblasti související s organizovanou soustavou poznatků. Do této oblasti patří například matematika, jazyk, historie a přírodní vědy. 12 Podle J. Laznibatové jsou tři oblasti, ve kterých můžeme charakterizovat nadané děti: první oblastí jsou všeobecné znaky, do kterých patří: vitalita, velká energie, široké spektrum zájmů, brzké čtení, bohatý slovník, časné schopnosti používat abstraktní pojmy, pochopit význam cizích slov a používat je, vynikající paměť a pozornost, zájem o podstatu věcí a vztahů, celkově nízká unavitelnost v duševních činnostech; tvořivé znaky obsahují bohatou fantazii, intelektovou hravost, množství originálních nápadů, pružnost a hravost myšlení, originalita při řešení úloh, silně vyvinutý smysl pro estetické cítění a vidění věcí, výbušnost, častá impulzivnost, emocionální citlivost a zranitelnost; učební znaky představují: se vším začíná dříve, snadné učení a radost při učení, rychlé tempo učení, bystrost při pozorování, zajímá se o podstatu problému, kreativní myšlení, pro problém dokáže vymyslet více řešení, schopnost kritického a sebekritického myšlení a perfekcionismus LANDAU, Erika. Odvaha k nadání. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Akropolis, s. ISBN s FOŘTÍK, Václav; FOŘTÍKOVÁ, Jitka. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s FOŘTÍK, Václav; FOŘTÍKOVÁ, Jitka. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s

19 Také můžeme nadané žáky charakterizovat v pozitivním nebo negativním ohledu. Nadané děti se mohou v pozitivním smyslu projevovat takto: extrémní vyspělostí v kterékoliv oblasti učení a výkonu; mohou vykazovat asynchronní vývoj v některých oblastech být významně napřed a v jiných vykazovat věkově adekvátní, nebo dokonce požděný vývoj; širokou slovní zásobou a vyspělým verbálním projevem; mimořádnou pamětí; některé věci se naučí neuvěřitelně rychle bez pomoci druhých; mohou vidět jasně vztahy příčiny a následku; horlivostí, citlivostí a vznětlivostí; dokážou být zcela pohlceny aktivitami nebo myšlenkami; mohou mít často mnoho (neobvyklých) zájmů, koníčků a sbírek; ohromnou mírou energie; citem pro krásno a lidské pocity, emoce a očekávání; zvýšeným smyslem pro spravedlnost, morálku a fair play. V negativním ohledu můžeme u nadaných dětí najít tyto projevy: odmítání práce nebo nedbalost při práci; nervozita při tempu práce třídy, které považují za nedostatečně aktivní, nebo když nevidí jasný pokrok v práci; odmítání určování práce a příkazů; panovačnost k učitelům i spolužákům; netolerantnost k nedokonalosti vůči sobě i ostatním; přecitlivělá reakce na kritiku, snadno se rozpláčou; odmítavost se podřídit; hraní divadla a rušení spolužáků FOŘTÍK, Václav; FOŘTÍKOVÁ, Jitka. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s

20 Na chvilku se ještě vrátíme ke psycholožce Erice Landau. V její publikaci nás jistě zaujme to, jak psycholožka popisuje nadané dítě. Podle Landau se nadané dítě podobá běžci na dlouhé tratě, který je rychlejší než ostatní. Intelektuálně je většinou napřed, ale své city si nechává pro sebe. Pokud dítěti emocionálně nepomůžeme, může se stát, že se své jedinečnosti a talentu vzdá. Raději bude jako ostatní, aby už nezůstávalo osamělé nebo se z něj ve škole i ve společnosti vyvine nespokojený samotář VLIVY NA NADÁNÍ Nadání vyžaduje pozornou péči. Necháme-li nadání zaniknout, uškodíme tím nejen jednotlivci, ale zároveň přispějeme k zániku tvořivých elementů ve všech oblastech: ve společnosti, umění, vědě a politice. Nadání je určováno dědičnými vlohami, ale rozvinutí záleží na vlivech okolí. K rozvoji nadání, ale nestačí pouze vrozený talent. Když se však spojí vlohy a podpora, ze schopností se stane kreativní nadání. Okolí může buď talent podnítit, nebo ho utlumit. Stejně podstatné jako je schopnost osvojovat si poznatky a dovednosti je důležitý i prostor, v němž člověk žije a vyrůstá. Na jeho vlivech závisí, zda si nadané dítě své schopnosti uvědomí a do jaké míry je bude uskutečňovat. 16 Velké množství společenských faktorů souvisí s rozvojem nadání a jeho prosazením. Společenské faktory rozhodují o tom, zda-li se u dítěte projeví nadání nebo se naopak nikdy neprojeví nebo nerozvine. Stěžejní roli zde mohou sehrát okolnosti jako např. socioekonomické postavení rodiny, osobnost a hodnoty rodičů, úroveň vzdělání rodičů, stimulace zájmů v dětství, šarm a charisma osobnosti. Svou úlohu hraje i formální vzdělání, dostupnost vhodných vzorů, míra energie, fyzický stav, pojetí osudu LANDAU, Erika. Odvaha k nadání. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Akropolis, s. ISBN s LANDAU, Erika. Odvaha k nadání. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Akropolis, s. ISBN s FOŘTÍK, Václav; FOŘTÍKOVÁ, Jitka. Nadané dítě a rozvoj jeho schopností. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s

21 1.5 NADÁNÍ JAKO INTERAKTIVNÍ SYTÉM Erika Landau říká: Nadání je systém korelačního ovlivňování mezi vnitřním světem dítěte a jeho prostředím. Okolní svět vyžaduje od dítěte schopnosti, jež se v něm skrývají (inteligenci, kreativitu, talenty) a podporuje je. Taková interakce posiluje Já nadaného dítěte, a tak v něm narůstá odvaha něco riskovat i motivace angažovat se a dosáhnout něčeho vytrvalostí. Rodiče a učitelé mohou dítě podporovat tak, že mu poskytnou potřebnou míru svobody a jistoty, aby dítě získalo emocionální sílu stát si zatím, že může být nadané. Mohou dítě intelektuálně vyzývat a podněcovat, že chce být nadané. Samotné kognitivní stimulování vede časem k intelektuálnímu vývoji, avšak osobnost dítěte jako celek zůstává nezralá. Pouze emocionální stimulování bez kognitivního protějšku vede k intelektuální frustraci. Ani v jednom případě nadané dítě své potenciály nezrealizuje. Pouze souhra mezi prostředím, jež podněcuje emocionálně i intelektuálně, a schopnostmi dítěte dokáže aktualizovat jeho nadání ÚSPĚCH A SEBEDŮVĚRA Vlastnosti úspěšného člověka jsou inteligence, kázeň, sebedůvěra a zafixované pracovní návyky. Tyto vlastnosti jistě musí mít i nadané dítě, aby se stalo co nejúspěšnější. Většinou znamená malý úspěch na jedné úrovni též malý úspěch na úrovních dalších. Všichni dozajista souhlasí s tím, že inteligence patří mezi požadované vlastnosti úspěšného člověka. Ostatní vlastnosti, které zde byly již zmíněné mohou být rozvíjeny důsledným podporováním a pozorným sledováním dítěte ze strany rodičů. Kázeň vzniká při vypěstování a realizaci správných pracovních návyků a také z toho, že dítě chce dosáhnout co nejvyšší dokonalosti. Sebedůvěra je vlastnost, kde rodiče hrají rozhodující úlohu. Sebedůvěra a úspěchy jsou ruku v ruce. Když je dítě úspěšné, vzrůstá jeho sebedůvěra a to zase vede k dalším úspěchům. To platí jak pro sportovce, tak například pro vysokoškoláky. U vrcholového sportovce je sebedůvěra nezbytná. Pokud by takovýto sportovec neměl dostatečné množství sebedůvěry, nikdy nebude tak úspěšný a nedostane se tam, kam by chtěl. 18 LANDAU, Erika. Odvaha k nadání. 1.vyd. Praha: Nakladatelství Akropolis, s. ISBN s

22 Sebedůvěru svého dítěte při vzdělávání mohou rodiče podpořit tím, že mu vytknou jasně definované a pevné cíle a důsledně sledují jejich plnění. Je-li toto realizováno, vypěstuje se v dítěti sebedůvěra, která mu umožní dosahovat úspěchů. 19 Podstatné pro vznik a rozvíjení sebedůvěry je i poskytování psychické podpory. Dítě se cítí bezpečně tam, kde je dítěti poskytována psychická podpora běžně a trvale. Ví, že jeho rodiče jsou spokojeni s množstvím a kvalitou úsilí, které vyvíjí. Rodiče podporují dítě v tom, co dělá a i tím se zvyšuje sebedůvěra dítěte. 20 Podle psycholožky Jiřiny Prekopové a dětské lékařky Christel Schweizerové se stále častěji ukazuje, že tzv. bezproblémové děti, které v prvních letech života nebyly nemocné, nemusely se vyrovnávat s žádnou ztrátou a svým rodičům nepůsobily žádné těžkosti žádný vyslovený vzdor, žádná neposlušnost, mají později velké těžkosti v problematických situacích. Na rozdíl od zlobivých dětí, které křičí a hlasitě protestují proti ranám osudu (nutný pobyt v nemocnici, narození sourozence) a prožívá svůj vzdor. Když se dokážou rodiče vcítit do jejich protestu a vycítí za ním nouzi, když připustí, aby děti prožívaly svá citová hnutí a svou blízkostí jim poskytují útěchu, vyrostou z těchto rebelů děti, které budou schopné snášet zátěž a budou mít velkou sebedůvěru. 21 A tím je tedy možné odvodit z těchto vět, že i dítě potřebuje ke svému zrání a zvyšování sebedůvěry prožívat krize CAMPBELL, Jamer R. Jak rozvíjet nadání vašich dětí. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s CAMPBELL, Jamer R. Jak rozvíjet nadání vašich dětí. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s PREKOPOVÁ, Jiřina; SCHWEIZEROVÁ, Christel. Děti jsou hosté, kteří hledají cestu. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s PREKOPOVÁ, Jiřina; SCHWEIZEROVÁ, Christel. Děti jsou hosté, kteří hledají cestu. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s

23 3. SEBEKÁZEŇ Kázeň, potřebuje nadané dítě k tomu, aby mohlo úspěšně dosáhnout všeho, co je v životě nutné. Sebekázeň rodiče vštěpují dítěti do podvědomí již, když začne chodit do školy. Povinností rodičů je například to, aby naučili dítě, že musí být ukázněný ve škole. Během školní docházky se pak pro dítě kázeň stane natolik samozřejmou, že se pro něj nakonec stane sebekázní SEBEPOJETÍ V posledních letech se zkoumá souvislost sebehodnocení a vysokého nadání. Sebepojetí znamená ocenění vlastních intelektuálních, sociálních a tělesných schopností a možností působit na okolí. Sebehodnocení se vytváří na základě vlastních zkušeností, vztahů s druhými a posuzováním vlastního chování a jednání. 24 Pro uskutečňování vysokého nadání je základem pozitivní pojetí sebe sama. To ukazuje i výzkum, který došel k závěru, že mladiství nadaní žáci mají pozitivnější sebehodnocení ve srovnání s průměrnými žáky. 25 U nadaných dětí je také klíčové to, zda-li a do jaké míry jsou schopni porozumět sami sobě a chápat své chování a jednání. Lidé s pozitivním sebepojetím a adekvátním sebeobrazem daleko častěji a snáze podávají mimořádné výkony v různých oblastech. Vznik neadekvátního sebeobrazu je primárně založen na základě pocitů odlišnosti. R. Hoge a R. McSheffrey zjistili, že řada komponent sebepojetí je relativně vzájemně nezávislá (školní, sociální, fyzické atd.) a že v těsném korelačním vztahu je zejména sociální komponenta sebepojetí a sebehodnocení CAMPBELL, Jamer R. Jak rozvíjet nadání vašich dětí. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s MÖNKS, Franz J.; YPENBURG, Irene H. Nadané dítě. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s MÖNKS, Franz J.; YPENBURG, Irene H. Nadané dítě. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s HŘÍBKOVÁ, Lenka. Nadání a nadání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s. 82,

24 Základem pro utváření sebehodnocení se stává vnější hodnocení, které nadané děti fixují déle než jejich vrstevníci. Z toho vyplývá, že vznik a utváření sebehodnocení probíhá u nich pomaleji. Také může dojít k postupnému odcizení nadaného dítěte od vrstevníků a někdy i od rodiny a to díky pocitům odlišnosti a jinakosti, které vzniknou kvůli pokročilým zájmům, znalostem a dovednostem. Negativní zpětná vazba, kterou dostávají od okolí, má dopad na jejich sebehodnocení a vznik neadekvátního sebeobrazu. Sebepojetí je možné začlenit k výkonové motivaci, jelikož nadané děti se snaží jednat a dělat věci takovým způsobem, aby to odpovídalo jejich myšlení a jejich způsobu vnímání reality a faktů. Nepřizpůsobivost může vést ke konfliktům a neporozumění, ale na druhé straně, pokud si jde dítě za svým cílem, vlastní cestou, může dojít k vysokým a neobvyklým výkonům, které zpětně pozitivně ovlivňují jeho sebepojetí OSOBNÍ RŮST Tvrzení Carla R. Rogerse: Většina pedagogů by souhlasila s tvrzením, že ve výchově stojí na prvním místě snaha pomoci jedinci dosáhnout poznatků, informací a formovat jeho osobní růst, který mu umožní konstruktivněji nakládat s reálným světem. 28 Přístup zaměřený na člověka bychom mohli charakterizovat takto: Jedinci disponují ve svém nitru nesmírnými potencemi sebeporozumění a proměny vlastního sebepojetí, základních postojů a jednání zaměřeného na vlastní self. Tyto možnosti mohou být využívány v definovatelné atmosféře, ve které vládnou podporující psychologické vztahy. 29 Aby tato atmosféra skutečně podporovala osobní růst například nadaného dítěte, musí být splněny tři základní podmínky. Tyto podmínky platí i ve vztahu mezi rodičem a dítětem nebo učitelem a žákem. 27 HŘÍBKOVÁ, Lenka. Nadání a nadání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s , ROGERS, Carl R. Způsob bytí. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s ROGERS, Carl R. Způsob bytí. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s

25 Cílem těchto podmínek je rozvoj osobnosti. První podmínka je autentičnost, opravdovost být sám sebou, otevřeně prožívá pocity a postoje, být otevřený. Další důležitá podmínka zahrnuje akceptaci, zájem či důvěru pozitivní, akceptující postoj. A třetím předpokladem je empatické porozumění uvědomování si pocitů a osobních významů. 30 Podle Maslowa je pro osobní růst důležité jak vnější učení (extrinsic learning), které znamená shromažďování zkušeností, je podstatné i vnitřní učení (intrinsic learning). Vnitřním učením se rozumí učení být plně ve skutečnosti tím, čím je v možnosti. Osobní růst znamená rozvíjení vnitřních dispozic tvořivým způsobem. 31 V disertační práci psycholožky Magdy Nišponské nalezneme další zajímavá pojetí osobního růstu: V první řadě bychom chtěli vysvětlit termín osobního růstu, který je u nás celkem užívaný. V literatuře se nám nepodařilo objevit jeho ucelenou definici. V psychologii i v běženém jazyce je tento pojem značně sémanticky otevřený. V budoucnosti snad bude jeho vhodná definice všeobecně akceptovaná, jednak na základě výzkumu, jednak dojde ke konsenzu v jeho vymezení v běžné komunikaci. Proto bychom chtěli zdůvodnit naše rozhodnutí upřednostnit termín osobní před termínem osobnostní. V první řadě vycházíme z anglické terminologie, kde je využíván termín personal growth, ne grouth of personality. Významově jde o růst a vývoj, který přesahuje vymezení osobnosti množinou relativně nezávislých funkcí, jako ji chápe moderní psychologie. Jedním z prvních psychologů osobnosti, který používá pojem personal growth, tedy osobní růst je Gordon W. Allport. Ve své monografii o osobnosti mu věnuje rozsáhlý prostor. Podle Allporta růst v principu představuje jedinou souvislou, nepřerušenou cestu. Homogenita procesu růstu se v zájmu možnosti psychologického náhledu zjednodušuje a stříhá na menší, uchopitelné procesy nebo stádia. Tyto stádia jsou abstrakcemi, které nám umožňují zkoumat různé aspekty růstu. Na více místech však připomíná, že jde o zjednodušení a zdůrazňuje primární celistvost růstu. Ve své praxi identifikuje větší množství aspektů růstu, které podrobně popisuje. Jde o diferenciaci, integraci, učení, sebeuvědomění a sebeúctu, psychoanalytické mechanismy, autonomie, rozšiřování Self, trauma jako faktor změny a dále vhled a humor. 30 ROGERS, Carl R. Způsob bytí. 1.vyd. Praha: Portál, s. ISBN s LANGMEIER, Josef; KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 4.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s

26 V rámci fenomenologicko hermeneutického chápání růstu můžeme definovat osobní růst jako neustálou dynamiku rozvíjející a prohlubující porozumění smyslu skutečnosti. Je to připravenost přijímat to, co přichází a otevřeně se měnit pod vlivem skutečnosti OSOBNÍ RŮST A SMYSL ŽIVOTA Dále psycholožka Magda Nišponská říká: Za podstatný aspekt osobního růstu považujeme existenciální zaujetí otázkou smyslu života. Existuje značné množství standardně používaných dotazníků, týkajících se smyslů života, vhodných pro operacionalizaci pojmu osobní růst. Kořeny psychologického uvažování o smyslu života najdeme v existenciálních a fenomenologických směrech. Podle Halamy se pojem smysl života vztahuje k prožívání svého života jako smysluplného a hodnotného, týká se odpovědí na existenciální otázky ohledně směřování a naplnění svého života. Smysl života je už dlouhé roky předmětem psychologických výzkumů, protože se považuje za jednu z determinantů fenoménů, jako jsou: kvalita života, spokojenost, hodnoty, naděje, zvládání zátěžových situací či závislostí. Existují lidé, kteří mají všechno a navzdory tomu postrádají v životě pocit naplněnosti smyslem. Náprava spočívá v otevřenosti vůči osobní formující se zkušenosti, která pomůže najít smysl svého vlastního života. Naproti tomu jsou mnozí nemocní, blízko smrti a přece z hlediska smysluplnosti spokojení a naplněni. Pearsall v souladu s myšlenkou smysluplnosti utrpení pro náš růst uvádí pojem stresem podmíněný (indukovaný) růst. Tento empiricky doložený fenomén znamená proces využití stresu pro sebepoznávání a transformaci. Pearsall ho považuje za základní element pro uvolnění a plné využití jedincova životního potenciálu. Podle něho jsou jedinci, kteří zvládají náročné výzvy a dokáží jim čelit, silnější a vitálnější. Podle Frankla smysl spočívá v samotném životě, přičemž úlohou člověka je tento smysl odhalit a naplnit. Jde tu o všeobecnou lidskou tendenci. Taktéž pro odvětví transpersonální psychologie je příznačná snaha hledat hlubokou všeobecnou podstatu člověka a jeho smyslu. 32 NIŠPONSKÁ, Magda. Prijatie minulosti ako faktor osobného rastu. [dizertační práce]. Bratislava: s. Ústav experimentální psychologie. s

27 Osobní růst považujeme za neoddělitelně spojený s konceptem smyslu života. Ve stavu existenciální frustrace růst stagnuje. Smysl je to, co nás žene dopředu, co nám umožňuje angažovat se, být zaujatý. Jde o veličinu, u které předpokládáme determinující vliv na osobní růst. Na hermeneutickou tradici navazuje koncept Popielského, který tvrdí, že člověk je sám sobě subjektem (cílem i realizátorem) své existence. Pro Popielského je důležitý subjekt schopný reflektovat svoji pozici, svoje místo uprostřed světa plného rozličných hodnot, schopný připisovat jim smysl, vybírat z mnohých možností a realizovat je. Dále se střetáváme s ontologickým smyslem života, který se vztahuje k životu jako celku a jeho úlohou je interpretovat zásadní otázky života a bytí existenci světa, člověka, smrti atd. Všechny uvedené souvislosti považujeme za podstatné pro operacionální vymezení pojmu osobní růst. Výzkumné výsledky naznačují, že struktura smyslu života obsahuje kognitivní, motivační a afektivní složku. Hloubka smyslu života představuje intenzitu a kvalitu zážitků smysluplnosti života. Kvalitativní přístupy se vzdávají dopředu definovaných kategorií a přistupují ke zkoumání smyslu přes interpretaci osobních výpovědí a příběhů beroucí do úvahy kontext OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ CHARAKTERISTIKA JEDINCE Podle Williama Sterna patří mezi osobnostní vlastnosti a předpoklady, vůle a zájmy, které jsou nezbytné pro podávání mimořádných výkonů. Dále se předpokládá: aby byl nadaný jedinec, který má vysokou inteligenci, úspěšný při provádění jakékoliv činnosti, musíme u jedince najít takové osobnostní vlastnosti jako je zvídavost, otevřenost vůči novým informacím, vytrvalost, atd. J. S. Renzulli tvrdí, že nadání vzniká jako interakce tří skupin vlastností, a to nadprůměrných schopností, kreativity a angažovanosti v úkolu. Tyto tři skupiny vlastností jsou si rovnocenné, prolínají se a žádná z nich sama neutváří nadání. Svoji koncepci nadání později obohatil o dalších šest komponentů a třináct subkomponentů, které se stále častěji objevují v literatuře o nadání. 33 NIŠPONSKÁ, Magda. Prijatie minulosti ako faktor osobného rastu. [dizertační práce]. Bratislava: s. Ústav experimentální psychologie. s

28 Prvním faktorem je optimismus (víra, pozitivní pocity z práce), dále sem patří odvaha (intelektuální nezávislost, morální vědomí), zamilování do tématu, disciplíny (pohlcení tématem, vášeň), citlivost k lidským záležitostem (vhled, empatie), fyzická a mentální energie (charisma, zvídavost) a jako poslední faktor, představa budoucího (hledání cíle, síla pro změnu, smysl pro směr). Další model nadání vypracoval vývojový psycholog F. J. Mönks. Od J. S. Renzulliho převzal základní komponenty nadání, ale nesouhlasil s tím, že ty to komponenty nejsou ovlivňovány sociálním prostředím. Podle Mönkse lze osobnostní vlastnosti chápat jako dynamickou dispozici individua pro chování a činnost. Dále tvrdí: Vývoj je dynamický a celoživotně probíhající proces. Interakce mezi individuálními předpoklady a sociálním prostředím určuje, jaké chování a jaké motivy chování se aktualizují a budou manifestovat. 34 Nadání podle Mönkse vzniká vzájemným působením mezi šesti komponenty. První tři komponenty patří do skupiny tzv. vnitřní výbavy dítěte, kam zařazuje nadprůměrné schopnosti, kreativitu a výkonovou motivaci vytrvalost. Tyto komponenty jsou determinované dalšími třemi socializačními činiteli a to rodinou, školou a vrstevnickou skupinou. Dalším autorem, který se přiklání ke stejné skupině koncepcí nadání (zmíněno výše), je J. F. Feldhusen. Ten tvrdí: K tomu, aby jedinec mohl podávat mimořádný výkon, je zapotřebí interakce fyzických a psychických dispozic. Tyto dispozice se rozvíjejí pouze v podmínkách souladu dispozic s možnostmi, které poskytuje pro jejich rozvoj prostředí. 35 Velmi významnou roli ve vývoji nadání mohou hrát náhodné podmínky a faktory. Koncepce nadání J. F. Feldhusena obsahuje čtyři základní komponenty: 1. všeobecné intelektové schopnosti usnadňují získávání informací a znalostí a podporují formální myšlenkové operace; 2. speciální schopnosti pro určitou oblast (talent) umožňují dosahování mimořádných výkonů v určitých oblastech; 34 HŘÍBKOVÁ, Lenka. Nadání a nadání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s HŘÍBKOVÁ, Lenka. Nadání a nadání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s

29 3. výkonová motivace můžeme ji zpozorovat již v útlém věku dítěte. U dítěte se projevuje v rámci síly zájmu, úkolové orientace, energie, s kterou dítě vstupuje do různých aktivit a plní úkoly; 4. sebepojetí již zmíněno výše (viz kapitola 4). Následující koncepce zdůrazňuje vazbu mezi podmínkami k podávání výkonu a vysokým výkonovým chováním nadaných. Pod touto koncepcí je podepsán K. A. Heller. Mezi komponenty, které ovlivňují výkon patří: charakteristika osobnosti, nadání a charakteristika prostředí. Charakteristiku osobnosti lze dále rozdělit na charakteristiku kognitivní a nekognitivní. Ke kognitivním charakteristikám (faktorům) se vztahuje kreativita, inteligence, sociální kompetence, umělecké schopnosti, praktická inteligence, muzikálnost a psychomotorické dovednosti. Do nekognitivních osobnostních charakteristik se zařazují zájmy, poznávací potřeby a výkonovou motivaci (strategie učení, strategie zvládání stresu, paměťové strategie, pracovní strategie). Charakteristika prostředí, která patří do ekopsychologických proměnných, ovlivňuje výkon těmito složkami: kvalitou vzdělávacího prostředí (např. vybaveností materiálními prostředky, pomůckami k učení), tlakem na podávání výkonu, reakcí rodičů, učitelů, sourozenců a vrstevníků na úspěch a neúspěch, emočním klimatem v rodině a škole a kritickými životními událostmi. Autoři Roedell, Jackson a Robinson konstatovali, že znakem nadaných je značná rozmanitost a diversita osobnostních vlastností PROBLÉMY NADANÝCH U nadaných se často objevují protikladné osobnostní charakteristiky, které jim můžou způsobit různé osobní problémy a promítat se do jejich chování. Pro ostatní se poté může zdát toto chování podivné. 36 HŘÍBKOVÁ, Lenka. Nadání a nadání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s

30 Problémy, se kterými se nadané děti potýkají je celá řada. Nyní si uvedeme ty nejčastější: problémy spojené s přeskakováním ročníku, problémy spojené s nudou ve škole a další, které souvisejí se školou a vzděláváním, dále pak problémy se studijními návyky, poznávání relevantních možností ve světě, podnětnost studijních materiálů, učební problémy, problém může být i volba střední nebo vysoké školy (pokud dítě podává nadprůměrné výsledky ve více oblastech), problém s přecitlivělostí na různé podněty nejčastěji na kritiku, komunikační signály, fyzikální i chemické podněty a také přecitlivělost spojovaná s komplikovanou rodinnou situací, problémy s neadekvátním sebeobrazem podceňování se, nedostatek sebedůvěry může pramenit z nedostatečného sebepoznání a neschopnost rozlišit své silné a slabé stránky, problémem mohou být i pocity odlišnosti od vrstevníků. Dalším četným okruhem problémů jsou problémy v sociálních vztazích. Nadané dítě může mít ve společnosti pozici leadera nebo naopak outsidera. Pokud dítě zaujímá pozici outsidera je izolováno od skupiny. K izolaci může vést nízká sebedůvěra, komunikační potíže, odlišné zájmy aj. Pokud je dítě pozitivně označováno jako nadané, může mít takovéto označování negativní dopad na dítě a zde vzniká problém. Tento problém se projevuje zejména například ve vrstevnických nebo sourozeneckých vztazích NADANÝ ŽÁK SELHÁVAJÍCÍ VE VÝKONU Nadaného žáka selhávajícího ve výkonu poznáme podle podprůměrných výsledků ve škole, i když podle jeho inteligence a tvořivosti bychom měli očekávat výsledky na jiné úrovni. Proto je velmi podstatné, aby školy vycházely vstříc výukovým potřebám nadaných žáků. Mnoho nadaných žáků dosahuje nižších výsledků proto, že výuka nepodporuje nadání žáka nedbá na speciální požadavky nadaného žáka. Nyní si uvedeme několik příznaků selhání ve výkonu: slabá koncentrace, negativní hodnocení sebe sama ve škole, negativní posuzování učitelů a školy, pomalé učební tempo ve srovnání se spolužáky, malá motivace, strach ze zkoušení, nízká sebedůvěra aj. 37 HŘÍBKOVÁ, Lenka. Nadání a nadání. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s

31 Tyto děti jsou velmi dlouhou dobu nenápadné a zlom přijde až na střední škole, ale to už je většinou pozdě na změnu jejich postoje a zvýšení motivace. Proto je časné rozeznání nadání velmi důležité. Nadaní žáci, kteří selhávají ve výkonu mívají velmi negativní sebehodnocení. Sebepojetí nadaného jedince selhávajícího ve výkonu je vlivem školy negativní. Vše, co je spojené se školou vnímá takovýto žák jako nepřekonatelnou překážku. Oproti tomu výkonnostně silný nadaný žák díky pozitivnímu sebehodnocení překonává všechny překážky s lehkostí. Samozřejmě i tento jedinec občas zažije neúspěch, ale po sesbírání pozitivních zkušeností je dokáže využít v těžkých situacích STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK 9.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Charakteristiku období lidského života, a to starší školní věk, zde přibližujeme proto, jelikož jsme výzkum, který bude následovat v praktické části, zaměřili na děti ve věku od 11 do 15 let. Starší školní věk se také nazývá obdobím puberty neboli pubescence. Do tohoto období patří děti v rozmezí zhruba od 11 do 15 let. Období pubescence se dělí na dvě fáze a to na fázi prepuberty a fázi vlastní puberty. Fáze prepuberty trvá zhruba od 11 do 13 let a fáze vlastní puberty lze vymezit věkem od 13 do 15 let. Obdobím pubescence, z hlediska biologického smyslu, se nyní nebudeme zabývat a zaměříme se především na psychické a sociální změny v tomto období. V období staršího školního věku dochází k řadě významných a nápadných psychických změn. Mezi tyto změny patří nové pudové tendence a hledání způsobu jejich uspokojování a kontroly a emoční labilita. Co se týká sociálních změn, dochází k novému sociálnímu zařazení jedince. Zařazení jedince do společnosti záleží na jeho chování a výkonech, měnících se pojetí vlastní role a nově reflektovaném sebepojetí MÖNKS, Franz J.; YPENBURG, Irene H. Nadané dítě. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s LANGMEIER, Josef; KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 4.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s

32 Pubescence je nazývána jako období emoční lability, která je podmíněna vnitřními změnami v organismu jedince. Pudový tlak a pohlavní dozrávání můžou být příčinou přecitlivělosti na různé podněty přicházející z vnějšku. V tomto období se často vyskytují i projevy citových konfliktů, které bývají velmi silné a tak nápadné, a proto se popisované období označuje jako období bouří a krizí. Pubescenci doprovází emoční instabilita, časté a nápadné změny nálad, zejména směrem k negativním rozladám, impulzivita jednání, nestálost a nepředvídatelnost reakcí a postojů. Obtíže při koncentraci pozornosti spojené s emoční nestálostí ztěžují soustavné učení a nezřídka dochází k výkyvům ve školním prospěchu, na který je právě nyní kladen zvýšený důraz. Navíc k tomu přistupuje zvýšená unavitelnost, střídání ochablosti a apatičnosti s krátkými fázemi vystupňované aktivity. Tento stav mohou rovněž doprovázet drobné neurovegetativní poruchy, zhoršení spánku nebo poruchy chuti k jídlu. Mnozí pubescenti úzkostlivě pozorují své niterné stavy a stále více přemýšlejí o svých vnitřních konfliktech, utíkají do svého soukromého citového světa nebo do vystupňovaného denního snění, které je odvádí ještě dále od reality. 40 V pubertě se také rozvíjí zejména vizuální vnímání, které čím dál více souvisí s abstraktním myšlením. Dále pokračuje vývoj řeči, roste slovní zásoba. Rychlý rozvoj motorických, percepčních i ostatních schopností vede k novým a hlubším zájmům k zájmu o sport, četbu, filmy a divadlo, hudbu atd. V tomto období se setkáme se systémem formálních operací, to znamená, že se konkrétní operace samy berou znovu za objekt dalších operací. Tím je dospívající schopen velkého počtu myšlenkových kombinací LANGMEIER, Josef; KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 4.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s LANGMEIER, Josef; KREJČÍŘOVÁ, Dana. Vývojová psychologie. 4.vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN s