Bohemistyka 2002, nr 1, ISSN K R O N I K A. Jubileusz Profesora Mieczys³awa Basaja

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Bohemistyka 2002, nr 1, ISSN 1642 9893 K R O N I K A. Jubileusz Profesora Mieczys³awa Basaja"

Transkript

1 Bohemistyka 2002, nr 1, ISSN K R O N I K A Jubileusz Profesora Mieczys³awa Basaja Profesor zwyczajny Uniwersytetu Warszawskiego Mieczys³aw Basaj nale y do wybitnych uczonych-slawistów, a przede wszystkim bohemistów-jêzykoznawców. Urodzi³ siê 6 lutego 1932 roku w Jaros³awcu (dawne województwo zamojskie). W latach studiowa³ bohemistykê na Uniwersytecie Warszawskim, gdzie uzyska³ tytu³ magistra filologii s³owiañskiej (specjalnoœæ: bohemistyczna). Jego g³ównym nauczycielem by³ najwybitniejszy powojenny slawista Zdzis³aw Stieber. Pracê zawodow¹ rozpocz¹³ w 1956 roku jako lektor jêzyka polskiego na Uniwersytecie im. Karola IV w Pradze. W by³ej Czechos³owacji przebywa³ do 1957 roku, kiedy powróci³ do Warszawy i pracowa³ w Instytucie S³owianoznawstwa Polskiej Akademii Nauk. Stopieñ naukowy doktora nauk humanistycznych uzyska³ w 1965 roku na podstawie rozprawy pt. Bohemizmy w jêzyku pism Marcina Krowickiego. Osiem lat póÿniej habilitowa³ siê na podstawie ksi¹ ki Morfologia i sk³adnia liczebnika w jêzyku czeskim do XVI wieku. Uwieñczeniem sukcesów zawodowych Mieczys³awa Basaja by³y nominacje profesorskie, jakie otrzyma³: najpierw w 1986 roku zosta³ profesorem nadzwyczajnym, a w roku 1993 mianowano go profesorem zwyczajnym. Dorobek Profesora jest znacz¹cy, obejmuje bowiem blisko 200 publikacji. S¹ to g³ównie artyku³y, rozprawy i recenzje, w tym kilka ksi¹ ek, dwie monografie, jeden podrêcznik oraz dwa s³owniki. Jego zainteresowania naukowo-badawcze koncentruj¹ siê wokó³ problematyki slawistycznej i dotycz¹: zapo yczeñ czeskich w jêzyku polskim, rozwoju liczebnika w jêzykach s³owiañskich, kszta³towania siê s³owiañskich jêzyków literackich, historii badañ nad jêzykami s³owiañskimi oraz frazeologii. W pierwszym okresie pracy naukowej g³ównym tematem zainteresowañ naukowych Profesora by³y wzajemne kontakty jêzyków s³owiañskich. Wœród opublikowanych prac znajduj¹ siê m.in. monograficzne artyku³y opisuj¹ce bohemizmy w utworach B. Georgevichiusa i w tzw. Zielniku Familiarza, a przede wszystkim obszerna rozprawa pt. Bohemizmy w jêzyku pism Marcina Krowickiego z 1966 roku. Studia te wchodz¹ w zakres szeroko zakrojonego badania wp³ywów czeskich na polszczyznê i dotycz¹ zagadnieñ bardzo wa nych dla jej historii. Niejako poszerzeniem tych podstawowych badañ jest kilka artyku³ów na temat kontaktów polsko-(czesko-)ruskich, z których Stan i perspektywy badañ nad wp³ywami polskimi na jêzyk rosyjski stanowi próbê zestawienia polskich po yczek leksykalnych. 61 Z zaprezentowanych tu prac Profesora M. Basaja wyp³yn¹³ pomys³ sporz¹dzenia s³ownika bohemizmów w jêzyku staropolskim. Wspólnie z udzia³em Profesora Janusza Siatkowskiego ukazywa³ siê w odcinkach od roku 1964 do 1979 pt. Przegl¹d wyrazów uwa anych w literaturze naukowej za bohemizmy. Zainteresowania Profesora stopniowo ewoluowa³y w kierunku badañ nad rozwojem liczebnika s³owiañskiego. Œwiadcz¹ o tym liczne publikacje, dotycz¹ce frazeologizmów liczebnikowych w jêzyku czeskim i polskim, a tak e tendencji rozwojowych liczebników s³owiañskich z pozycji sk³adniowej. Owocem tych zainteresowañ sta³a siê rozprawa habilitacyjna zatytu³owana Morfologia i sk³adnia liczebnika w jêzyku czeskim do koñca XVI wieku, która jak dot¹d jest jedyn¹ w jêzykoznawstwie rozpraw¹ poœwiêcon¹ czeskiemu liczebnikowi. Stanowi równie gruntowne opracowanie ca³ego dzia³u gramatyki historycznej jêzyka czeskiego. Daje ona bowiem bardzo bogato udokumentowany obraz rozwoju morfologii i sk³adni czeskiego liczebnika od czasu pojawienia siê pierwszych wielkich tekstów czeskich do czasu klêski pod Bia³¹ Gór¹. Obok przedstawionych tu zainteresowañ badawczych Profesor równoczeœnie rozpocz¹³ badania w zakresie kszta³towania siê s³owiañskich jêzyków literackich. Problematyki tej dotycz¹ m. in. artyku³y, które stanowi¹ zamkniêty kr¹g tematyczny, np.: Patriotische Phantasien eines Slaven (1983), O projektach pisma dla lingua slavica (1985), Jêzykowa strona s³owiañskiej idei S³owian (1984). Swoje badania rozszerzy³ o problematykê historii S³owianoznawstwa. Wyrazem tych zainteresowañ s¹ artyku³y poœwiêcone gramatykom Kopczyñskiego i Siemiginowskiego, jak równie zorganizowanie miêdzynarodowej konferencji poœwiêconej prekursorom s³owiañskiego jêzykoznawstwa porównawczego. Pok³osiem tej konferencji jest tom studiów wydanych w Ossolineum. Do publikacji zamykaj¹cych studia nad histori¹ jêzyków s³owiañskich mo emy zaliczyæ: Jêzykowe aspekty œwiadomoœci s³owiañskiej, Formy rozkazu i zakazu w kilku najstarszych s³oweñskich, s³owackich, polskich i czeskich wersjach Dekalogu (wspólnie z H. Orzechowsk¹). W swoich publikacjach Mieczys³aw Basaj wskazuje na przejawy poczucia pokrewieñstwa jêzykowego i plemiennego u S³owian na pocz¹tku XV wieku ze stanowiska jêzyka cerkiewnos³owiañskiego. Spoœród artyku³ów historycznych na uwagê zas³uguj¹ omawiaj¹ce problematykê Skandynawsk¹ w pracach Warszawskiego Towarzystwa Przyjació³ Nauk, Towarzystwa, które w okresie trudnej sytuacji w kraju usi³owa³o rozwijaæ kontakty z duñskimi i szwedzkimi uczonymi. Niektóre prace o charakterze synchronicznym przedstawiaj¹ ogólne za³o enia badañ konfrontatywnych jêzyków bardzo do siebie zbli onych (O badaniach konfrontatywnych jêzyków s³owiañskich 1976, Cele i mo liwoœci badañ konfrontatywnych jêzyków s³owiañskich 1978). Kolejn¹ ulubion¹ dziedzin¹ badawcz¹ Profesora jest frazeologia. Jego osi¹gniêcia na tym polu badawczym s¹ znacz¹ce. Po powo³aniu Komisji Frazeologicznej zorganizowa³ kilka konferencji, w tym dwie miêdzynarodowe, oraz wy- 62

2 da³ 6 tomów studiów z zakresu frazeologii polskiej i s³owiañskiej. Uwieñczeniem jego badañ nad frazeologi¹ s³owiañsk¹ by³o wydanie w 1981 roku S³ownika frazeologicznego czesko-polskiego, opracowanego równie przy udziale D. Rytel. Poza artyku³ami na temat ekwiwalencji przek³adu zwi¹zków frazeologicznych Mieczys³aw Basaj opracowa³ równie w formie artyku³ów status jednostki frazeologicznej w s³owniku oraz za³o enia s³ownika frazeologicznego czeskopolskiego. Podejmowa³ problem wystêpowania identycznych zwi¹zków frazeologicznych w ró nych, nawet bardzo odleg³ych strukturalnie jêzykach. Tematyka frazeologiczna obecna jest w najnowszych artyku³ach Profesora (Najstarsza warstwa frazeologii s³owiañskiej, O frazeologii w tezaurusie Wac³awa Jana Rosy, Najnowsza polska frazeologia na ³amach ycia Warszawy) opublikowanych w roku 2000 i 2001 m.in w wydawnictwie Uniwersytetu Jagielloñskiego czy w warszawskim wydawnictwie Energeia. Pod redakcj¹ Profesora wyszed³ tak e w 1986 roku tom studiów pt. Typy opisów gramatycznych jêzyka, bêd¹cy wyrazem zainteresowañ leksykologi¹ i gramatyk¹ w ujêciu konfrontatywnym. Ponadto spoœród dotychczasowych opracowañ leksykograficznych w dorobku Profesora znajduje siê równie S³ownik czesko-polski (opracowany wspólnie z J. Siatkowskim), który wyró nia siê zestawem wzorów paradygmatycznych oraz dok³adnym sygnalizowaniem ró nic walencji czasowników czeskich i polskich. Profesor Mieczys³aw Basaj zas³yn¹³ nie tylko jako uczony, autor szeregu publikacji naukowych, monografii czy ksi¹ ek, ale tak e jako redaktor b¹dÿ wspó³redaktor serii wydawniczych, takich jak: Prace Slawistyczne, Monografie Slawistyczne, Slavica, Z Problemów Frazeologii Polskiej i S³owiañskiej. Pe³ni³ równie funkcjê redaktora Studiów z Filologii Polskiej i S³owiañskiej oraz Biuletynu Slawistycznego. Jego dzia³alnoœæ redakcyjna, a tak e menad erska (Dyrektor Instytutu S³owianoznawstwa PAN), przyczyni³a siê do rozkwitu slawistyki. Profesor Basaj piastuje równie liczne funkcje. Jest cz³onkiem Komisji Frazeologicznej oraz Komisji Historii Slawistyki przy Miêdzynarodowym Komitecie Slawistów. Pe³ni zaszczytne stanowisko wiceprezydenta Miêdzynarodowej Asocjacji Badania i Upowszechniania Kultur S³owiañskich pod auspicjami UNESCO. W latach siedemdziesi¹tych pe³ni³ tak e funkcjê Kierownika Pracowni Jêzyka Czeskiego i S³owackiego w Instytucie S³owianoznawstwa PAN w Warszawie. By³ te sekretarzem naukowym Komitetu S³owianoznawstwa, a póÿniej do roku 1993, jak ju wspominaliœmy, Dyrektorem Instytutu S³owianoznawstwa PAN. Od 1993 roku jest kierownikiem Zak³adu Historii Jêzyków S³owiañskich w Instytucie Filologii S³owiañskiej Uniwersytetu Œl¹skiego w Sosnowcu, jak równie zasiada w Radzie Naukowej Instytutu. Uczestniczy³ w licznych konferencjach krajowych i zagranicznych, w tym m.in. we wszystkich miêdzynarodowych kongresach slawistycznych pocz¹wszy od 1968 roku. Oprócz osi¹gniêæ naukowych Profesor Mieczys³aw Basaj jest równie bardzo dobrym pedagogiem. W latach prowadzi³ wyk³ady z gramatyki historycznej, gramatyki opisowej jêzyka czeskiego, a tak e z gramatyki porównawczej jêzyków s³owiañskich dla studentów slawistyki w Zak³adzie Filologii S³owiañskiej Uniwersytetu Œl¹skiego. Natomiast w ramach seminarium magisterskiego na temat stosunków jêzykowych polsko-ruskich, prowadzonych w latach w Instytucie Filologii Rosyjskiej WSP w Kielcach, powsta³o wiele prac magisterskich. W Instytucie S³owianoznawstwa kierowa³ pracami doktorskimi. W uznaniu zas³ug otrzyma³ nagrodê Rektora I stopnia Uniwersytetu Warszawskiego, a tak e Medal XXV-lecia PAN w uznaniu zas³ug dla rozwoju nauki polskiej. Od 1993 roku Mieczys³aw Basaj pracuje na stanowisku profesora zwyczajnego w Instytucie Filologii S³owiañskiej Uniwersytetu Œl¹skiego, kieruj¹c Zak³adem Historii Jêzyków S³owiañskich, a tak e prowadz¹c seminaria magisterskie i licencjackie ze studentami bohemistyki i s³owacystyki. Pod jego kierunkiem powsta³o wiele prac magisterskich i licencjackich. Profesor Mieczys³aw Basaj jest nie tylko wybitnym uczonym, historykiem- -slawist¹, ale tak e opiekunem studentów i pracowników. By³ równie moim promotorem rozprawy doktorskiej. Od obrony doktoratu mam przyjemnoœæ wspó³pracowaæ z Profesorem Mieczys³awem Basajem w Instytucie Filologii S³owiañskiej Uniwersytetu Œl¹skiego. Jubileusz 75-lecia Karla Olivy Mariola Szymczak, Sosnowiec 15 stycznia 2002 r. Karel Oliva obchodzi³ 75 rocznicê urodzin. Czeski leksykograf i onomasta pracowa³ w Instytucie S³owianoznawstwa i Instytucie Jêzyka Czeskiego Czeskiej Akademii Nauk. Obecnie znajduje siê na emeryturze, ale nie zaprzesta³ pracy naukowej i organizacyjnej. Obecnie wychodzi drugie wydanie (rozszerzone) S³ownika polsko-czeskiego, którego opracowaniu poœwiêci³ wiele lat pracy. Ponadto dalej udziela siê w pracach Komitetu Organizacyjnego Olimpiady Jêzyka Czeskiego. Jednak jego praca ma cechy politycznie uciskanego pracownika naukowego. W roku 1971 bowiem musia³ opuœciæ Instytut i nie móg³ pracowaæ w adnym oœrodku badawczo-naukowym, dopiero po 1984 r. wróci³ do pracowni leksykograficznej CzAN i poœwiêci³ siê rozpoczêtym wczeœniej pracom Jego biografia zosta³a opublikowana w numerze 5 czasopisma Èeský jazyk a literatura 1986/1987, s

3 nad wy ej wspomnianym s³ownikiem polsko-czeskim (pierwsze wydanie ukaza³o siê w 1994 r. I czêœæ i w 1995 r. II czêœæ). Na marginesie nale y dodaæ, e praca nad S³ownikiem, który uwa a³ za rzecz najwa niejsz¹ dla niego, zmusi³a go do odmowy udzia³u w innych pracach naukowych i dydaktycznych (np. nie przyj¹³ propozycji pracy na Uniwersytecie Karola), chocia wystêpowa³ na posiedzeniach Towarzystwa Jêzykoznawczego Akademii Nauk Republiki Czeskiej. Bardzo krytycznie wypowiedzia³ siê w sprawie nowych zasad pisowni czeskiej, uwagi te s¹ rzeczowe i naukowe w odró nieniu od wielu innych, w przewa aj¹cej mierze emocjonalnych. Wydaje siê, e chocia czasami przypominaj¹ prowokacjê do g³êbszych przemyœleñ. Mo na z nimi prowadziæ dyskusjê, ale nie sposób je odrzuciæ. Pomimo tego by³ recenzentem i konsultantem wielu prac dyplomowych studentów bohemistyki UK, niektórzy z nich dzisiaj pracuj¹ równie w AN RCz i na uniwersytecie, a tak e jako dziennikarze znanych czeskich redakcji prasowych. Karel Oliva by³ tak e wspó³inicjatorem Olimpiady Jêzyka Czeskiego. Do niedawna by³ tak e cz³onkiem Komisji Centralnej Olimpiady, która przygotowuje materia³y konkursowe, a tak e wieloletnim przewodnicz¹cym tej Komisji. Jego celem jest wprowadzenie uczestników w arkana jêzyka czeskiego. Zadania dla uczestników Olimpiady wyda³ w dwu ksi¹ kach: Hrátky s èeštinou (Praha 1994), opracowanej wspólnie z Mari¹ Èechov¹, i Hrátky s èeštinou II. (Praha 2001), opracowanej wspólnie z Mari¹ Èechov¹ i Petrem Nejedlym. Ponadto K. Oliva regularnie informuje czytelników prasy czeskiej o przebiegu poszczególnych roczników Olimpiady. Z dzia³alnoœci popularyzatorskiej Jubilata nale y podkreœliæ tak e fakt za³o enia Ogólnoczeskiego Klubu Sympatyków Jêzyka Czeskiego (wspólnie z Petrem Nejedlym), który w ramach wypraw skautów czeskich przemyca zadania jêzykowe w formie z³o onych gier jêzykowych. Ta forma popularyzacji wiedzy o czeszczyÿnie jest bardzo atrakcyjna dla m³odzie y, tote cieszy siê wielkim zaintereowaniem. Agnieszka Ziêba, Wa³brzych Piêædziesiêciolecie slawistyki krakowskiej jako samodzielnego kierunku studiów. Bohemistyka jêzykoznawcza W roku akademickim 2000/2001 obchodzono piêædziesi¹t¹ rocznicê utworzenia na Uniwersytecie Jagielloñskim Katedry Filologii S³owiañskiej. Przez pierwsze lata prowadzi³a ona dydaktykê w zakresie filologii: czeskiej, bu³garskiej i serbochorwackiej. W roku 1968 uruchomiono czwarty kierunek s³owacystykê. Stopniowo wprowadzano tak e w ramach lektoratu naukê jêzyka macedoñskiego, s³oweñskiego i ³u yckiego. Studia slawistyczne w oœrodku krakowskim maj¹ d³ug¹ tradycjê, zainicjowane zosta³y w latach dwudziestych XIX wieku (por. Or³oœ 1982, s ), ale dopiero od 1 paÿdziernika 1950 roku utworzono z nich samodzielny kierunek studiów. Do tego czasu rolê koordynatora badañ i studiów slawistycznych odgrywa- ³o, za³o one w 1925 roku, tzw. Studium S³owiañskie. Jednak e wojna przerwa³a rozwój slawistyki krakowskiej. Wiêkszoœæ slawistów, ³¹cznie z rektorem UJ Tadeuszem Lehrem-Sp³awiñskim, zosta³a aresztowana i wywieziona do obozu koncentracyjnego. Po zwolnieniu ich z obozu kontynuowali oni swoj¹ dzia³alnoœæ na tajnym uniwersytecie. Po wojnie wznowiono dzia³alnoœæ Studium S³owiañskiego, które w sposób nader aktywny uczestniczy³o w yciu naukowym Krakowa. W roku 1950 rozwi¹zano Studium S³owiañskie, a w jego miejsce powo³ano Katedrê Filologii S³owiañskiej, której kierownikiem zosta³ prof. Tadeusz Lehr- -Sp³awiñski, ostatni przedwojenny i pierwszy powojenny rektor Uniwersytetu Jagielloñskiego. Prowadzi³ j¹ a do przejœcia na emeryturê w roku T. Lehr- -Sp³awiñski ( ), czo³owy slawista polski, w tym tak e wybitny bohemista. Przypatrzmy siê jego dorobkowi z tej dziedziny. W latach piêædziesi¹tych w zwi¹zku z wprowadzeniem nowego systemu studiów bohemistycznych zaistnia³a potrzeba opracowania podstawowych podrêczników z zakresu bohemistyki. Tego zadania podj¹³ siê w³aœnie Tadeusz Lehr-Sp³awiñski. Tymczasem w zachowanej w Archiwum UJ teczce z dokumentami T. Lehra-Sp³awiñskiego (w ankiecie personalnej z roku 1956) w rubryce s³aba znajomoœæ jêzyków polski naukowiec wpisa³ jêzyk czeski. Nale y wiêc dodaæ, e chodzi³o o praktyczn¹ znajomoœæ czeszczyzny, jej podstawy teoretyczne bowiem doskonale zna³ przysz³y autor gramatyk czeskich, co mu umo liwi³o opracowanie paru podrêczników akademickich. W roku 1950 ukaza³a siê drukiem jego Gramatyka czeska. Najcenniejsz¹ jej czêœæ stanowi g³osownia, opracowana metod¹ kontrastywn¹. Mimo up³ywu czasu metoda nauczania gramatyki czeskiej w porównaniu z polsk¹, zastosowana przez jej autora, nie straci³a na swej aktualnoœci (oczywiœcie, fonetyka jêzyka czeskiego w tym czasie nieco siê zmieni³a, a pewne przyk³ady, cytowane w tym podrêczniku, sta³y siê archaizmami, co jednak nie umniejsza wartoœci pracy). PóŸniej powsta³y nastêpne prace: Zarys gramatyki historycznej jêzyka czeskiego (1953), Gramatyka historyczna jêzyka czeskiego (wspólnie z Z. Stieberem), Staroczeskie teksty doby przedhusowej (1952) oraz praca zbiorowa Chrestomatia s³owiañskie (II 1950), zawieraj¹cej m.in. teksty czeskie. Problematyce czeskiej Lehr-Sp³awiñski poœwiêci³ szereg artyku³ów, zw³aszcza z zakresu problematyki czesko-polskich wp³ywów jêzykowych. Stanowi³y one zal¹ ek jego najwa niejszej pracy bohemistycznej Polska Czechy. Dziesiêæ wieków s¹siedztwa (Katowice Wroc³aw 1947), której by³ wspó³autorem (z K. Pi

4 Pierwszy rêkopis tego dzie³a opracowany zosta³ przez T. Lehra-Sp³awiñskiego, Z. Wojciechowskiego oraz J. Pajewskiego. Sp³on¹³ jednak podczas powstania warszawskiego. Poza Warszaw¹ ocala³y bruliony Z. Wojciechowskiego i T. Lehra-Sp³awiñskiego. Swojej czêœci ju nie zdo³a³ zrekonstruowaæ J. Pajewski. Nowym wspó³autorem zosta³ K. Piwarski. Na temat czêœci T. Lehra-Sp³awiñskiego patrz: Or³oœ 1985, s Nastêpnymi kierownikami Katedry Filologii S³owiañskiej (póÿniej przemianowanej na Instytut Filologii S³owiañskiej) byli profesorowie: Franciszek S³awski, Alfred Zarêba, Maria Honowska, Zdzis³aw Niedziela, a w ostatnich latach jest nim Julian Kornhauser. 67 warskim i Z. Wojciechowskim). Lehr-Sp³awiñski opracowa³ w niej partie dotycz¹ce czesko-polskich zwi¹zków jêzykowych i kulturalnych. Wskazuj¹c na œcis³e zwi¹zki, jakie ³¹czy³y naród czeski i polski od najdawniejszych czasów, autor wzywa³ do ich kontynuacji, stwierdzaj¹c, e tylko dok³adna znajomoœæ obustronnych w³aœciwoœci duchowych i d¹ noœci kulturalnych umo liwi nam œcis³e wspó³dzia³anie na ka dym polu ycia oraz e wspó³dzia³ania tego wymaga od obu naszych narodów ich po³o enie geopolityczne (Lehr-Sp³awiñski , s. 301). Przy okazji warto wspomnieæ, e T. Lehr-Sp³awiñski by³ w latach prezesem Polsko-Czesko-S³owackiego Klubu we Lwowie. W roku 1928 wyg³osi³ tam wa ny odczyt Wzajemne wp³ywy jêzykowe polsko-czeskie. W tym samym roku sta³ siê cz³onkiem Instytutu S³owiañskiego (Slovanský ústav) w Pradze oraz cz³onkiem Czeskiego Królewskiego Towarzystwa Naukowego (Královská èeská vìdecká spoleènost). Czesi, doceniaj¹c jego zas³ugi na polu zbli enia obu narodów, nadali mu w roku 1929 Krzy Komandorski Czechos³owackiego Orderu Lwa Bia³ego. Doceniaj¹c wk³ad T. Lehra-Sp³awiñskiego w rozwój nauki, przyznano mu równie tytu³ doktora honoris causa Uniwersytetu Karola w Pradze. Zmar³ r. W³aœnie przypada trzydziesta siódma rocznica jego œmierci. Dziêki cechom swojego charakteru, spokojowi i dobroci, oraz pasji naukowej by³ bardzo lubianym przez studentów i pracowników, do których odnosi³ siê z szacunkiem i sympati¹. Potrafi³ zachêcaæ m³odych ludzi do podejmowania samodzielnych badañ naukowych. By³ promotorem pierwszych magistrów i doktorów (w tym tak e pisz¹cej te s³owa), absolwentów slawistyki, w tym bohemistów jêzykoznawców, którzy skoñczyli studia ju wed³ug nowego systemu. W latach kierownikiem katedry zosta³ prof. Stanis³aw Urbañczyk, wybitny polonista i bohemista. Prowadzi³ zajêcia m.in. z historii czeskiego jêzyka literackiego, uruchomi³ tak e wy sze seminarium jêzykoznawcze dla bohemistów. Napisa³ szereg artyku³ów z zakresu jêzykoznawstwa bohemistycznego, a tak e z zakresu wzajemnych kontaktów uczonych polskich i czeskich. Jednak najwa niejsz¹ jego prac¹ bohemistyczn¹ jest ksi¹ ka zatytu³owana Z dawnych stosunków jêzykowych polsko-czeskich. Czêœæ 1. Biblia królowej Zofii a staroczeskie przek³ady Pisma œw., wydana w Krakowie w 1946 roku. Tak e w póÿniejszym okresie S. Urbañczyk nadal interesowa³ problemem zale noœci niektórych polskich przek³adów biblijnych od t³umaczeñ czeskich. Wspólnie z czeskim badaczem Vladimírem Kyasem wyda³ w latach Bibliê królowej Zofii wraz ze staroczeskim przek³adem Biblii. Prof. S. Urbañczyk utrzymywa³ kontakty naukowe i osobiste z wieloma uczonymi czeskim, m.in. z prof. B. Havránkiem oraz prof. A. Jedlièk¹. By³ doktorem honoris causa Uniwersytetu F. Palackiego w O³omuñcu. Wypromowa³ wielu magistrów bohemistyki oraz paru doktorów. Zmar³ w 2001 roku. W latach piêædziesi¹tych z krakowsk¹ bohemistyk¹ wspó³pracowa³ zmar³y parê lat temu wybitny polski historyk, prof. Henryk Batowski, który m.in. wyk³ada³ dla bohemistów historiê Czech. Doskona³a praktyczna znajomoœæ jêzyka czeskiego umo liwi³a mu wydanie Podrêcznika jêzyka czeskiego (1949). Wspólnie z lektork¹ Dobr¹ Bergov¹ opublikowa³ w roku 1959 Kieszonkowy s³ownik czesko-polski. Pisz¹ca te s³owa, Teresa Zofia Or³oœ, ju od IV roku studiów pracowa³a w Katedrze Filologii S³owiañskiej (a obecnie w Instytucie Filologii S³owiañskiej). Zajmowa³a i zajmuje siê m.in. czesko-polskimi zwi¹zkami jêzykowymi, histori¹ czeskiego jêzyka literackiego, jêzykiem staroczeskim, wspó³czesnym, frazeologi¹, a ostatnio tzw. z³udn¹ ekwiwalencj¹ jêzykow¹!, bêd¹c kierownikiem grantu Czesko-polska pozorna ekwiwalencja jêzykowa. Po utworzeniu w roku 1994 w ramach Instytutu Filologii S³owiañskiej Katedry Filologii Czeskiej i u yckiej objê³a jej kierownictwo. Funkcjê kierownika pe³ni³a do koñca wrzeœnia 2001 roku. Jej nastêpc¹ zosta³ doc. dr hab. Jacek Baluch, historyk literatury czeskiej. Grono krakowskich bohemistów wspiera równie pracownik Uniwersytetu Œl¹skiego, prof. dr hab. Henryk Wróbel, wybitny polonista i bohemista. Wiêkszoœæ jego prac naukowych dotyczy badañ porównawczych zachodnios³owiañskich i teorii gramatyki (por. Wróbel 1975, 1984, 2001). Uczestniczy aktywnie w krakowskim grancie dotycz¹cym zjawiska czesko-polskiej pozornej ekwiwalencji. Zorganizowanie studiów bohemistycznych nowego typu pozwoli³o na wykszta³cenie wielu specjalistów z dziedziny bohemistyki jêzykoznawczej. Stopieñ doktora nauk humanistycznych z zakresu bohemistyki uzyskali: Teresa Zofia Or³oœ na podstawie pracy Zapo yczenia polskie w s³owniku Jungmanna " (1967, promotor prof. Tadeusz Lehr-Sp³awiñski); Roman Laskowski Derywacje rzeczowników w dialektach laskich (t. I 1966, t. II 1971, promotor prof. Alfred Zarêba); Józef Reczek Bohemizmy leksykalne w jêzyku polskim do koñca XV wieku (1968, promotor prof. Stanis³aw Urbañczyk); Zbigniew Greñ Nowy Testa- 68! Wykaz publikacji Prof. Teresy Zofii Or³oœ znajduje siê w tomie studiów Jej poœwiêconych, zatytu³owanym Studia z filologii s³owiañskiej ofiarowane profesor Teresie Zofii Or³oœ i wydanym w Krakowie w 2000 r. (Przypis redakcji Bohemistyki.) " Przy tytu³ach rozpraw doktorskich podano datê wydania ksi¹ ki. W pozosta³ych przypadkach podano rok obrony doktorskiej.

5 ment cieszyñski i Prorocy cieszyñscy (1987, promotor prof. Teresa Z. Or³oœ); Agnieszka Rutka Struktura formalna i semantyczna zdañ z³o onych ze spójnikiem aby/by/ eby w jêzyku polskim i czeskim (obrona w 1992 r., promotor prof. Henryk Wróbel); El bieta Szczepañska Uniwerbizacja w jêzyku czeskim i polskim (1994, promotor prof. Teresa Z. Or³oœ); Joanna Miet³a Multiwerbizacja w jêzyku czeskim i polskim (1998, promotor prof. Teresa Z. Or³oœ); Joanna Hornik Jêzyk przemówieñ Václava Havla z lat (1998, promotor prof. Teresa Z. Or³oœ); Renata Bura Polska, czeska i górno³u ycka frazeologia pochodzenia biblijnego (obrona w 2001 r., promotor prof. Teresa Z. Or³oœ). Na studiach doktoranckich z zakresu bohemistyki jêzykoznawczej pod kierunkiem T. Z. Or³oœ kszta³c¹ siê i przygotowuj¹ prace doktorskie nastêpuj¹ce osoby: Aneta Prusinowska (czeskie s³ownictwo z prze³omu wieku XVII i XVIII w dzie³ach leksykografów czeskich), Joanna Korbut (s³ownictwo i frazeologia z zakresu mody w czeskich i polskich pismach kobiecych) oraz Agata Ostrowska (czeska i polska terminologia gimnastyczna). W od pocz¹tku istnienia samodzielnego kierunku studiów magisterium z zakresu bohemistyki uzyska³o ponad trzysta osób, w tym z jêzykoznawstwa czeskiego sto kilkadziesi¹t. Niektóre z prac magisterskich zosta³y czêœciowo (a nawet w ca³oœci) opublikowane, a materia³, zebrany przez studentów (np. dotycz¹cy wzajemnej czesko-polskiej ekwiwalencji gramatycznej) zosta³ wykorzystany w pracach zespo³owych pracowników Katedry (np. we wspomnianym grancie). W przeci¹gu piêædziesiêciu lat istnienia bohemistyki jako odrêbnego kierunku studiów slawistycznych przebywa³o w Krakowie wielu lektorów, przysy³anych do nas w ramach umowy miêdzypañstwowej. Poœwiêæmy parê stów tym najbardziej zas³u onym. Pierwszym czeskim lektorem by³ Jiøí Skalièka, niewiele starszy od swoich studentów, poœwiêcaj¹cy na konwersacje w jêzyku czeskim swój czas wolny (wspólne wycieczki, imprezy towarzyskie), póÿniejszy profesor literatury czeskiej w O³omuñcu. Równie z O³omuñca pochodzi³a dr Dobra Bergová, m.in. wspó³autorka (wspólnie z prof. Batowskim) wymienionego wy ej s³ownika, która do dziœ utrzymuje kontakty z niektórymi by³ymi studentkami. Z koñcem lat piêædziesi¹tych lektorem w Krakowie by³ Edvard Lotko, obecnie prof. bohemistyki i polonistyki na Uniwersytecie F. Palackiego w O³omuñcu. Nasza katedra od lat utrzymuje z nim sta³e kontakty naukowe i osobiste. Obszerny i wartoœciowy dorobek naukowy prof. E. Lotki dotyczy m.in. czesko-polskich jêzykowych zagadnieñ w ujêciu kontrastywnym (por. Lotko 1986, 1997). Jest on autorem s³ownika Zradná slova v polštinì a èeštinì (O³omuniec 1992). Najd³u ej, bo dwukrotnie, pod koniec lat siedemdziesi¹tych oraz ostatnio do przejœcia na emeryturê w 2001 roku, lektorat jêzyka czeskiego prowadzi³a dr Jiøina Rutová. Cieszy³a siê gor¹c¹ sympati¹ swoich kolegów i studentów, którym poœwiêca³a tak e swój wolny czas. W czasie pobytu w Krakowie opracowa³a podrêcznik do nauki jêzyka czeskiego dla œrednio zaawansowanych (2 wydania) oraz antologiê Dvacet setkání s èeskou literaturou 20. století (2000). Pomaga³a w organizacji corocznych ogólnopolskich konkursów przek³adowych dla studentów, odbywaj¹cych siê pod patronatem Ambasady Czeskiej w ró nych polskich oœrodkach uniwersyteckich. Obecnie pracê lektora jêzyka czeskiego rozpoczê³a mgr Petra Vaškovièová z Brna. Lektorat jêzyka czeskiego prowadzi równie dr Joanna Hornik-Grabowiecka, wyk³adowca w IFS UJ. Krakowska bohemistyka jêzykoznawcza w porównaniu z innymi polskimi uczelniami ma najd³u sz¹ tradycjê. W ró nych okresach badaniom nad jêzykiem czeskim poœwiêcano mniej lub wiêcej uwagi, co zale a³o czêsto od uwarunkowañ politycznych. Faktyczny rozwój bohemistyki krakowskiej datuje siê od lat piêædziesiêciu. Zw³aszcza ostatnie lata s¹ dla niej ³askawe, st¹d znaczny jej rozkwit. Wzros³a znacz¹co iloœæ bohemistycznych publikacji jêzykoznawczych autorstwa pracowników i absolwentów bohemistyki krakowskiej. Potroi³a siê iloœæ studentów. Pocz¹tkowo na bohemistykê przyjmowano maksymalnie 8 osób, obecnie ponad 20 studentów rozpoczyna co roku studia bohemistyczne. Po trzecim roku studiów wybieraj¹ oni specjalizacjê literaturoznawcz¹ b¹dÿ jêzykoznawcz¹ (przewa a literaturoznawstwo). Podsumowuj¹c, nale y stwierdziæ, e ogólny dorobek krakowskiej bohemistyki jêzykoznawczej jest pokaÿny i wartoœciowy. Dotyczy rozmaitych zagadnieñ, m.in. wp³ywów czeskich na jêzyk polski, wp³ywów polskich na jêzyk czeski, historii czeskiego jêzyka literackiego, wzajemnych czesko-polskich b¹dÿ czesko-innos³owiañskich kontaktów jêzykowych, gramatycznych studiów porównawczych, a w ostatnich czasach tak e odpowiednioœci frazeologicznej oraz tzw. pozornej ekwiwalencji jêzykowej. Literatura Teresa Zofia Or³oœ, Kraków L e h r - S p ³ a w i ñ s k i T., P i w a r s k i K., W o j c i e c h o w s k i Z., 1947: Polska Czechy. Dziesiêæ wieków s¹siedztwa, Katowice Wroc³aw. L o t k o E., 1986: Èeština a polština v pøekladatelské a tlumoènické praxi, Ostrava. L o t k o E., 1997: Synchronní konfrontace èeštiny a polštiny (Soubor statí), Olomouc. O r ³ o œ T. Z., 1982: Krakovská bohemistika, [w:] Práce z dìjin slavistiky VI, Praha. O r ³ o œ T. Z., 1985: Tadeusz Lehr-Sp³awiñski jako bohemista, Pamiêtnik S³owiañski XXXV. W r ó b e l H., 1975: Sk³adnia imies³owów czynnych we wspó³czesnej polszczyÿnie, Katowice. W r ó b e l H., 1984: S³owotwórstwo czasowników w akademickiej»gramatyce wspó³czesnego jêzyka polskiego«, Warszawa. W r ó b e l H., 2001: Gramatyka wspó³czesnego jêzyka polskiego, Kraków

6 Mezinárodní vìdecká konference Setkání bohemistù, Praha, záøí 2001 V roce 2001 uplynulo devadesát let od zalo ení Kanceláøe Slovníku jazyka èeského instituce, která byla pøímou pøedchùdkyní nynìjšího akademického Ústavu pro jazyk èeský. K oslavì tohoto výroèí uspoøádal Ústav pro jazyk èeský Akademie vìd Èeské republiky v areálu pra ského Klementina výstavu nejvýznamnìjších publikací, které v prùbìhu let v Ústavu vznikly, a dokumentù spjatých s historií pracovištì. Dále se v rámci tìchto oslav konala v Praze dvoudenní konference (6. 7. záøí 2001), nazvaná Setkání s èeštinou. Témìø tøi desítky zahranièních bohemistù (vèetnì Èechù pùsobících dlouhodobì v zahranièí) se tu setkaly se svými èeskými kolegy, s nimi vìtšinou po léta úspìšnì spolupracují; ale navíc se tu bohemisté a slavisté z Ruska, Polska, Slovenska, Nìmecka (tìch bylo nejvíc), Rakouska, Itálie, Francie, Nizozemí, Dánska, Finska, Velké Británie, USA i Japonska setkali spolu, vzájemnì se seznámili a navázali u iteèné kontakty. Dva ze zahranièních bohemistù, J. Vintr a J. Siatkowski, pøitom nepøijeli pouze na konferenci, avšak zároveò v Praze pøevzali za své mimoøádné zásluhy medaili J. Dobrovského. Toto pøátelské setkání všech se všemi a hlavnì s èeštinou (obìtavì organizované mladými pracovnicemi ÚJÈ M. Slezákovou a A. Krausovou) bylo zahájeno projevy pøedsedkynì Akademie vìd ÈR doc. Heleny I l l n e r o v é a øeditele ÚJÈ AV ÈR prof. Jiøího K r a u s e ; a pak u následovaly jeden za druhým pøíspìvky bohemistù zkušenìjších i ménì zkušených, pøednášené vìtšinou obdivuhodnou èeštinou a obklopené bohatou a neformální diskusí. Proto e se vìtšina úèastníkù na svých univerzitách podílí na výchovì dalších generací bohemistù, týkaly se nìkteré referáty pøímo otázek bohemisticko-didaktických. Napø. Laura A. J a n d o v á z USA (University of North Carolina) se zamìøila na soustavu èeských pádù (pro studenty nepochybnì obtí nou) a pøedvedla novou metodiku výkladu èlenité pádové sémantiky pomocí jednoduchých sítí. Její analýza komplexních gramatických významù èeských pádù bude prezentována rovnì v knize The Case Book for Czech. Milena S r p o v á z Francie (Sorbonna) zase vylo ila nìkteré problémy, které øeší pøi výuce další obtí né slo ky èeské gramatiky, slovesného vidu. Susan K r e s i n o v á (University of California, Los Angeles) a Dominik L u k e š názornì demonstrovali mo nosti vyu ití elektronických textu pøi výuce èeštiny jako cizího jazyka; upozornili na texty, které u jsou studentùm k dispozici na internetu, a na systém smìøující k zkvalitnìní a individualizaci komunikace mezi uèitelem a ákem. Další pøíspìvky se zabývaly potøebností a pozicí výuky èeštiny v souèasných integraèních procesech. Annette M u s c h n e r o v á z vysoké školy v itavì (Zittau, Nìmecko) hovoøila o situaci na polsko-èesko-nìmeckém trojmezí a o specifických podmínkách v Euroregionu Nisa pro pøekladatelské studium 71 èeštiny, zamìøené i na osvojování interkulturních kompetencí. Magda S c h u l - m e i s t e r o v á (Wirtschaftsuniversität Wien) zase ukazovala, jak pøíprava rakouských podnikatelù na rozšíøení Evropské unie zahrnuje v souvislosti s pøípravou nástupu na nové trhy i zájem o studium èeštiny. Kurzy jsou profilovány smìrem k marketingu a managementu, k ánrùm jako reklama, inzerce, obchodní dopisy èi argumentace pøi obchodním jednání. Zásadní sociolingvistický pøíspìvek pøednesla na konferenci další americká lingvistka Vera M. H e n z l o v á (Foothill College, California). Vyšla v nìm z koncepce jazykové kultury v Pra ské škole a z pøedstav pra ských strukturalistù o kultivování spisovného jazyka; a pøesvìdèivì vylo ila, jak souèasné globalizaèní procesy a rozvoj elektronické komunikace (tzv. psané konverzace, tj. forem pohybujících se mezi psaností a mluveností) pùsobí proti potøebám kultivování jazykového standardu jak v pøípadì nejrozšíøenìjší angliètiny, tak i jiných jazykù. Internetové, ové apod. dorozumívání je sice rychlé, levné, úèelné a dnes i spoleèensky presti ní; smìøuje napø. v angliètinì k likvidaci archaického spellingu (dvojhlásek, shakespearovského gh); na druhé stranì však umo òuje pronikání slangových výrazù, pøemíru zkratek, ignorování pravopisných pravidel, psaní s pøeklepy a chybami a projevy spontánního a emocionálního vyjadøování (napø. v podobì smileys ), které se odsud dostávají a do školních ákovských eseju. Referentka vyjádøila pøesvìdèení, e produkce editovaných, zredigovaných psaných textù (ke které jsou studenti vedeni mj. pøi výuce academic writing ) nebude vytlaèena texty, které se blí í spíše nepøíliš kultivovaným mluveným projevùm. Vlivùm globalizace na vývoj èeštiny (v kontextu jiných jazykù) vìnovali svou pozornost i další referenti, kteøí se zabývali hlavnì pøejímáním slov. Galina P. N e š è i m e n k o v á (Institut slavjanovedenija i balkanistiki AN, Moskva) si polo ila otázku, zda máme souèasnou invazi anglických výrazù do èeštiny a ruštiny pova ovat za blaho (v dy usnadòují pøístup k moderní poèítaèové technice), nebo za nevyhnutelné zlo, jakému se v nìkterých zemích èelí s pomocí jazykových zákonù (anglicismy pøece vytváøejí i komunikaèní bariéry, pùsobí urèité ztráty informací). Ruská bohemistka soudí, e èeština je vùèi tlaku anglicizmù odolnìjší ne ruština, která pøejímá hodnì a znaènì mechanicky. Uvádìla aktuální pøíklady z èeštiny, ale hlavnì z ruštiny (seks-torgovlja, PR-centr; ne bylo nikakogo ekšna nevysílali ádný akèní film ). Tilman B e r g e r (Universität Tübingen) upozornil na historii pøejímání slov v èeštinì (zejména od národního obrození) a soustøedil se na tzv. evropeizmy, tj. cizí slova pocházející z klasické a novodobé latiny a øeètiny. V souèasné èeštinì se podle referenta vyznaèují øadou specifických rysù pravopisných (délka ve slovì armáda, nikoli napø. kultura), slovotvorných (mnohé internacionální pøípony jsou vázány jen na tuto èást lexika) i morfologických (zvláštní subparadigmata substantiv na -us a -um). Autor tu hovoøil o propasti mezi oficiální normou a územ, která se projevuje mj. a neuviøitelným kolísáním ve skloòování. 72

7 Ursula D o l e s c h a l o v á (Wirtschaftsuniversität Wien) se dlouhodobì zabývá neohebností nìkterých tøíd èeských slov (jde opìt hlavnì o slova pøejatá, jako filé, alibi, interview, finále, ragú, cizí vlastní jména jako Garbo, Thatcher, Los Angeles, Lille, Wall Street, a zkratky jako AIDS, NATO, UEFA). Rakouská bohemistka vyhodnotila anketu uspoøádanou mezi pra skými studenty, vybrala z dotazníkù zajímavé pøíklady nenormativní flexe a vyvodila urèité závìry o potenciálu flektivního systému èeštiny. Stefan Michael N e w e r k l a (Universität Wien) pøednesl originální, materiálovì bohatý pøíspìvek o konvergenèních procesech ve støedoevropském jazykovém areálu. Na støedoevropské jazyky dlouhodobì pùsobily sociální a politické faktory spjaté s centralismem habsburské monarchie; proto mohl referent pøesvìdèivì ukázat, e èeština a slovenština, ale i polština, slovinština èi maïarština mají mnohem blí e k rakouské variantì spisovné nìmèiny ne k nìmeckému standardu. Demonstroval toto sepìtí na apelativech, vlastních jménech, frazémech i pøíslovích z rùzných okruhù (církev a nábo enství, øemesla a ivnosti, kuchynì aj.). Koho by napadlo, e výrazy jako putna, šofér, fotel, klobása, kredenc, kukuøice, maturita, palaèinka, rybíz, sporák, štrùdl, emle vypadají obdobnì ve slovanských jazycích, maïarštinì i rakouské nìmèinì, liší se však od ekvivalentù ve spisovné nìmèinì? V souèasné dobì ovšem podle autora austriacizmy pod vlivem globalizace a komercializace mizí; odcházejí z našeho ivota a jazyka (i z rakouské nìmèiny!) s nejstaršími generacemi a ustupují nìmeckému standardu (který se šíøí mj. prostøednictvím dabingu). O areálové konvergenci hovoøil i Ital Andrea T r o v e s i (Universita degli Studi di Milano): v èeštinì, slovinštinì a horní lu ické srbštinì existují podle autora spoleèné tendence v u ívání ukazovacího zájmena typu ten k vyjadøování nominální urèenosti, co je zpùsobeno historickým vývojem tìchto jazykù v tìsném kontaktu s nìmèinou, tj. jazykem disponujícím urèitým èlenem. S posledními referáty jsme u pøešli k pøíspìvkùm, je se vìnovaly široce zalo enému srovnávání jazykù slovanských i neslovanských. Helena L e h e è k o - v á, bohemistka z univerzity ve finských Helsinkách, nabídla srovnávací pohled na prostøedky, jimi se vyjadøuje gramatická kategorie rodu v typologicky odlišných jazycích: jazyky flektivní zastupovala èeština a ruština, izolaèní angliètina a švédština a aglutinaèní maïarština a finština. Podle pøednášející vše nasvìdèuje tomu, e míra explicitnosti ve vyjadøování rodu je podmínìna typem jazyka: u flektivních jazykù jako èeština se rod vyjadøuje explicitnì, co má znaèné dùsledky pro výuku èeštiny jako cizího jazyka a pro pøekládání z èeštiny do jiných jazykù (napø. do bezrodé finštiny). Explicitní a neexplicitní vyjadøování rodu souvisí samozøejmì i s komplikovaným vztahem rodu pøirozeného a gramatického, tedy s pøedmìtem zájmu feministické ( genderové ) lingvistiky. Jako námìt k diskusi referentka navrhla otázku, zda se v souèasné èeštinì míra explicitnosti ve vyjádøení rodu neposouvá (mìla na mysli spojení typu Marie Nováková, daòový poradce). Tématem pøíspìvku Danuty R y t e l - K u c o v é, polské bohemistky pùsobící na univerzitì v nìmeckém Lipsku (Leipzig), byl výskyt pasivních konstrukcí v pøekladech z nìmèiny do èeštiny. Došla k závìru, e dnes klesá výskyt opisného pasiva i v psaných èeských textech s výjimkou pøekladù z nìmèiny, kde je pod vlivem nìmeckého werden-pasiva frekvence opisných pasivních forem mnohem vyšší. Zájem vzbudilo tvrzení, e mluvená èeština v podstatì krátkých tvarù u dávno neu ívá situace je zøejmì slo itìjší, v mluvené èeštinì existuje kromì konstrukce voni ho kontrolujou jediná mo nost, von je kontrolovanej, která tu pøedstavuje neutralizaci a jakési splynutí opisného pasiva a konstrukce být + dlouhý adjektivní tvar. Komparativní referát z oblasti slovní zásoby pøednesla Anneliese G l a d r o - w o v á (Humboldtuniversität Berlin). Zamìøila se na odborný funkèní styl (ve vymezení B. Havránka a Pra ské školy) a porovnávala zejména vývojové tendence zasahující èeské a nìmecké právní texty. Bylo zajímavé sledovat paralely a diference mezi èeštinou a nìmèinou, jako napø. pøestupek pøeèin zloèin a Übertretung Vergehen Verbrechen, èi vlastník dr itel majitel a nìm. Eigentümer Inhaber, Halter Besitzer; èeskému exekuce neodpovídá Exekution, ale Zwangsvollstreckung; odpovìdnost koresponduje jak s nìmeckým Verantwortung (odpovìdnost za zloèin), tak s Haftung (odpovìdnost za vady, tj. záruka); aj. Další dva pøednášející se se svými komparacemi pohybovali ve sféøe foneticko-fonologické. Slavomír O n d r e j o v i è (Jazykovedný ústav ¼. Štúra SAV, Bratislava) srovnával blízké zvukové systémy èeštiny a slovenštiny a uvedl øadu prozodických diferencí: nìkteré z nich jsou nápadnìjší (rozdílné asimilaèní zákonitosti, zákonitosti v uplatòování kvantity, odlišná distribuce opozièních konsonantù podle tvrdosti/mìkkosti, znìlosti/neznìlosti, aj.), jiné jsou ménì markantní (rozdíly v napjatosti souhlásek, v pøízvuku, napø. v pøizvukování jednoslabièných pøedlo ek, nebo v realizaci melodických typù). Zèásti odlišné je také intonování tázacích vìt; neutrální intonaci urèitého typu èeské otázky vnímá slovenský pøíjemce jako vyjádøení údivu. Adela R e c h z i e g l o v á z univerzity v Amsterdamu porovnávala fonetické systémy vzdálenìjších jazykù èeštiny a nizozemštiny na pøíkladu kontaktové asimilace souhlásek. V nizozemštinì je fonologizována koartikulace sj (asimilovaná výslovnost jako š; mj. proto bývá nizozemská angliètina hodnocena jako šišlavá ), zatímco èeština je vùèi této koartikulaci èi asimilaci rezistentní. Souvisí to zøejmì i s expresivitou sladkojazyèného š, ale zejména s rytmicko- -intonaèní strukturou a celou organizací fonologického inventáøe jednotlivých jazykù. Tyto odlišné mo nosti artikulaèních modifikací mohou zøejmì slou it i jako jedno z kritérií pro jazykovou typologii. Další skupina pøíspìvkù u nemìla tak výraznou povahu srovnávací; spoleèný jim byl ponor do rùzných stylù a ánrù èeského diskurzu. Michael B e t s c h (Universität Tübingen) shromá dil rozsáhlý materiál z beletristických textu pro analýzu zastaralých forem oslovování. Onkání a onikání nebyly za obrození pøija

8 ty do spisovné normy, ale v èeské bì nì mluvené komunikaci se objevovaly ještì dlouho, stejnì jako v beletrii, kde se uplatòovaly jako prostøedek stylizace èi charakteristiky postav. Autor ukazoval motivaci a funkce tìchto forem v literatuøe obrozenské, v próze 19. a 20. století a zejména na textech dramatických. Podrobnì si všímal onikání jako prvku charakterizujícího osoby z lidu a idy. Uvedl zajímavé postøehy o ironické funkci onikání i o míšení onikání s vykáním. Pøedlo ené pøíklady pocházely napø. z dìl J. Nerudy, K. M. Èapka-Choda, K. Èapka, J. Voskovce a J. Wericha, nebo z detektivek J. Škvoreckého a J. Zábrany. Holger K u s s e, slavista z další nìmecké univerzity (Frankfurt am Main), soustavnì provádí hlubokou a detailní interpretaci ilokuèního aktu CHVÁLENÍ; upøesòuje jeho pøechodnou pozici mezi PROSBOU a VÝZVOU, jeho vztah k DÌKOVÁNÍ i k expresivnímu VELEBENÍ, jeho oscilaci mezi charakterem asertivním a direktivním. Pro tento referát vybral pøíklady z politických projevù V. Havla, z bohoslu ebné liturgie (velebení Boha, vlo ené do aktu dìkování a prošení) a z reklamních textù, kde se ilokuce VYCHVALOVÁNÍ a SAMO- CHVÁLY kompenzují ironií, paradoxy a rafinovaným vyu íváním presupozic. Kusseho frankfurtský kolega Franz S c h i n d l e r pøedstavil seznamovací inzeráty v èeštinì jako textový ánr; naznaèil jejich funkce a stylové charakteristiky, povinné a fakultativní prvky a rùzné podtypy tohoto ánru. Jeho pøíspìvek mìl i dimenzi vývojovì historickou (srovnání inzerátù z r a z r. 2000): dnes jsou inzeráty více osobní, neformální, usilují o silnìjší apel na adresáta. Jana S c h w a r z o v á (Technische Universität Dresden) je vyškolena konverzaèní analýzou a v tomto duchu rozebírá tzv. zpìtné dotazy v èeštinì. Nahrávky poøízené v informaèních kanceláøích pro turisty jich obsahují opravdu hodnì. Je to prostøedek, který v dialogu signalizuje nìjaký komunikaèní problém (nejistotu, neporozumìní, neúplné pochopení pøedchozí repliky) a umo òuje zabezpeèit plynulý chod rozhovoru. Zpìtný dotaz vìtšinou v dialogu zakládá vlo enou sekvenci: po nìm následuje odpovìïová replika s komunikaèní funkcí opakování, reformulace, vysvìtlení èi ujištìní. J. Schwarzová se pokusila o typologii zpìtných dotazù zalo enou na kritériích syntaktických i prozodických (intonaèní prùbìh dotazu). Poslední dva referáty stojí mimo dosud vydìlené skupiny pøíspìvkù. Britský bohemista Neil B e r m e l (University of Sheffield) zkoumal názory v èeském tisku na Pravidla èeského pravopisu z r a argumenty v tìchto reakcích obsa ené. Dokázal, e èást pisatelù rùzných ohlasù chápe reformu pravopisu jako symbol státní manipulace a e jejich názory na spisovnost, slovesnost aj. jsou znaènì konzervativní. Deborah D u B a r t e l l o v á z americké univerzity v Edinboro vnesla do programu konference vzpomínku na dílo a analytické pøístupy velkého pøítele a propagátora funkcionalismu Pra ské školy Paula L. Garvina. Z dalších vìhlasných bohemistù, kteøí nevystoupili s referátem, ale aktivnì se úèastnili celého jednání, uveïme ještì jména Karen Gammelgaardové (Dánsko) a Jiøího V. Neustupného, který pùsobí v Japonsku. 75 Jak je zjevné, šíøe zájmù zahranièních bohemistù je tak velká, e nelze výsledky konference nijak pøehlednì shrnout. Poznamenejme aspoò a je to postøeh znaènì zjednodušující e se vìtšina pøíspìvkù pohybovala mezi teorií Pra ské školy (k jejím myšlenkám se hlásili témìø všichni úèastníci) a materiálem Èeského národního korpusu, který se právì pro tyto vá né zájemce o èeštinu u stal nepostradatelným zdrojem materiálu (pro aktivity vìdecké i pedagogické). A ještì jeden úbì ník vyvstával z øady referátù: je tøeba budovat výuku èeštiny pro cizince jako autonomní, modernì konstituovaný obor a soustøedit se na propracování náplnì tohoto studia. Jak konstatovala v závìreèném projevu zástupkynì øeditele Ústavu pro jazyk èeský dr. Svìtla È m e j r k o v á, setkání s èeštinou v Praze mìlo vysokou odbornou úroveò, vytvoøilo perspektivu pro další rozvíjení všestranné spolupráce a stalo se vyvrcholením oslav ústavního jubilea. Uskuteènila se pøehlídka mimoøádnì zdatných zahranièních pìstitelù èeštiny, která mohla jejich èeským kolegùm pøinést jedinì radost a uspokojení. Jana Hoffmannová, Praha Nìkolik slov o vydávání èasopisu bulharských bohemistù Homo Bohemicus Èasopis Homo Bohemicus je vydáním univerzitního neziskového spolku Bohemia klub, který byl z iniciativy doc. Velièka Todorova a doc. Janka Baèvarova zalo en 30 záøí 1993 r. skupinou bulharských bohemistù a èechofilù. Kmotrem èasopisu je V. Todorov ve spolupráci s doc. Baèvarovem. Èasopis Homo Bohemicus (dále: HB) zaèal vycházet v zimì r Bìhem tohoto roku vyšly 4 èísla èasopisu a 4 èísla jeho literární pøílohy Malá èeská knihovnièka. Ted musíme poukázat na jednu jeho zvláštnost znaèka Bohemia klubu momentálnì kryje všechny významné bohemistické knihy, které v Bulharsku vychází formou rùzných pøíloh nebo vìtví HB Malou èeskou knihovnièku (literární pøílohu HB), Velkou èeskou knihovnu (kam patøí vìdecké, komemorativní, antologické, výroèní a další vìtve HB), Slovanskou knihovnu. Bìhem let , tj. bìhem svých prvních roèníkù byl èasopis sepisován pøedevším V. Todorovem a J. Baèvarovem za pomoci sekretáøky Radosti elezarovové. Prostøedky na jeho vydávání poskytovalo pøedevším bulharské odvìtví Sorosovy nadace a jistou finanèní podporu poskytovali také bulharští a zahranièní sponzoøi. Èasopis mìl charakteritickou výtvarnou podobu opakující se a mizící v dálce postavièku Švejka na bílém pozadí, která se stala znaèkou èasopisu. Bìhem prvního roèníku vznikly nìkteré jeho základní rubriky: zpovìdní rubrika Èesko ve mnì (krátké zpovìdi a memoáry lidí, majících urèitý profesionální, cestovní nebo sentimentální vztah k Èesku); pak vá ná, analytická èást 76

9 èasopisu Analýza zpùsob existence ; zábavný, ale také dost informativní pøehled nových èeských a bohemistických knih Bohemopis ; Švejknews (kronika aktuálních bohemistických akcí); Poprvé v pøekladu ; TNaše bohemosellery (nejnovìjší bulharské bohemistické práce); Naši oslavenci (bohemisté, kteøí slavili ivotní jubileum); Homo bulgaricus (interview s èeskými bulharisty) atd. Po èásteèném vyèerpání bohemistických informací, nakopených za skoro 5 let existence Bohemia klubu, ve druhém roèníku èasopisu HB se zaèala stále zøetelnìji projevovat tendence aby jednotlivá èísla byla nejen mechanickým sborem èlánkù, ale aby je sjednocovalo urèité centrální téma, napø. è. 3/1994 Bulharské obrazy Pra ského jara, è. 4/1994 Èeši v Bulharsku atd. Jako literární pøílohy k tìmto èíslùm v tomto období byly uvedeny dosud nepublikované pøeklady široké palety èeských spisovatelù K. J. Erbenem poèínaje, pøes J. Suchého, K. Èapka, Vl. Vanèury, V. Nezvala, J. Seiferta a K. Michalem konèe. Jedna z pøíloh byla v èeštinì byly to pøeklady z básnického díla P. K. Javorova, které novì pøebásnila L. Krou ilová. Texty, které v èasopisu vycházely, byly dílem rùzných autorù mezi tìmi, kdo bìhem tìch dvou let v èasopisu publikovali, jsou prof. Nikola Georgiev, doc. Velièko Todorov, doc. Janko Baèvarov, doc. Valeri Stefanov, básníci-pøekladatelé Dimitr Stefanov, Vatju Rakovski a další. Spojení mezi jednotlivými, nìkdy dost rùznorodými materiály, uskuteèòovaly texty, podepisované Hom a Bom, tzv. Svetoslavky, post scripta a post-post scripta díla pøedevším V. Todorova (Svetoslavova podle jména otce). Jazyk èasopisu také nesl výrazné znaky Velièkovovy stylistiky spoustu neologizmù, slovních høíèek, specifickou zábavno-vìdeckou slovní zásobu, hru s èeskými reáliemi na bulharské pùdì (ostatnì to nebylo jednoznaènì schvalováno všemi ètenáøi èasopisu). Jako celek toto vydání neslo znak vá nì-veselého intimnì-pøátelského psaní a vyznaèovalo se slovníkem a stylistikou bohémsko-bohemistického prostøedí lidí spoleèného smýšlení. To odpovídalo profesionálnì-sjednocovacím úkolùm, které si spolek Bohemia klub vytýcil ještì svým zalo ením a paralelnì s tím kladklo dùraz na hravý charakter všech akcí. Z rùzných dùvodù zdravotních, finanèních, kvùli pøíliš velkému zatí ení (pouze dva lidé vydávali ètyøikrát do roka èíslo èasopisu s literární pøílohou) èasopis pøestal vycházet v letech 1996 a To samozøejmì neznamená, e se v této dobì neobjevilo ádné bohemistické vydání nezadr itelný duch spisování obou redaktorù pøivedl na svìt almanachy Bohemia, které, pøesto e vycházely jednou do roka, sytily hlad po bohemistických informacích. Kritiky a informace o tomto èasopisu se objevily v èeských a bulharských periodikách srov. napøíklad materiál Vl. Macury ve Tvaru (1995, 7.9.; è. 14). Fakt, e èasopis hledá svùj charakter a místo v souèasné informací pøetí ené spoleènosti, je dokládán také velkým poètem pøedmluv, doslovù, anotací roèního obsahu atd., kterými jeho autoøi explikují své zámìry, oèekávání a vymo enosti hlavnì v è. 4/1994 a è. 4/ Vydávání HB bylo obnoveno r Vychází i nadále 4 èísla roènì, spolu s literární pøílohou, ale souèasnì v jeho obsahu a grafické úpravì nastaly znaèné zmìny. Ohlednì grafické úpravy návaznost na starší HB zachovává postavièka odcházejícího Švejka a èeský charakter vydání je akcentován tøemi národními barvami na obalu bílou, modrou a èervenou. Obal ka dého èísla èasopisu i jeho literární pøílohy je obyèejnì dotváøen èeskou fotografií anebo reprodukcí výtvarného díla, navazujícího tématicky na téma toho kterého èísla. Zvýšil se celkový objem jak èasopisu samotného, tak jeho literární pøílohy. Prostøedky na vydávání èasopisu ji pramení z jediného zdroje z Ministerstva zahranièních vìcí Èeské republiky odbor kulturních a krajanských vztahù. Tento fakt je vyslovenì uveden v ka dém èísle. Zmìnila se i redakce èasopisu šéfredaktorem je Vladimír Penèev, Michaela Kuzmova je sekretáøkou, redaktorský kolektiv tvoøí Gorjana Lenkova, Margarita Mladenova, An elina Penèeva, Jordanka Trifonova. Redaktoøi nového HB usilují o nìkolik základních vìcí: 1) zachovat návaznost mezi starší a novou podobou èasopisu, a to pøedevším prostøednictvím hravého, zábavného, intimnì-pøátelského rázu celého vydání a zachováním nìkterých ze starších stálých rubrik èasopisu Èesko ve mnì, Analýza zpùsob existence, Doporuèované bohemoètení a nìkteré další; 2) zdùraznit specifikum ka dého èísla prakticky to znamená, e ka dé èíslo má své téma, vìnované urèitému aspektu èesko-bulharských literárních a kulturních vzájemných vztahù (Bulharsko-èeský eros, è. 2 3/1998; 100 let èeského kina, è. 4/1998; Èesko-bulharská pøekladiáda, è. 3 4/1999); 3) rozšiøovat okruh lidí, podílejících se na sepisování èasopisu pøijetím nových spolupracovníkù do Homo Bohemicus i zapojením vnìjších spolupracovníkù pøi sestavování jednotlivých èísel (napøíklad èíslo o hudbì è.1/2001), nebo budoucí èíslo politické. (Je na místì poukázat na to, e za své materiály, otištìné v èasopisu autoøi, ani redaktoøi nedostávají ádné honoráøe, tak e jejich psaní se dá charakterizovat jako naprosto nezištná práce pro vìc ). Dnes je Homo Bohemicus ji èasopisem se vším všudy, nejen pouhou roèenkou, i kdy se jeho redaktoøi sna í aktivnì reflektovat tok bohemistických událostí rubrikou Aktuality. Na sepisování jednotlivých èísel se aktivnì podílejí studenti-bohemisté jak ze Sofijské, tak i z Plovdivské univerzity (è. 1/1998 se pokouší o podobiznu souèasné, pøedevším sofijské bulharské akademické bohemistiky hlavní centra, osobnosti, vydání, studentské divadelní akce, diplomové práce, studentské pøeklady; è. 1 2/1999 si všímá nejsilnìjšího bohemistického centra mimo hlavní mìsto Plovdivské univerzity). Dvojèíslí s plovdivskou tématikou reprezentuje studenty i profesory-bohemisty z Plovdivu, ale také mimouniverzitní osobnosti, které mají své vyhrazené místo v kulturním ivotì mìsta a bulharské bohemistiky vùbec. Znovu je akcentována úloha tohoto 78

10 kulturního a prùmyslového centra ve vzájemných vztazích mezi Bulharskem a Èeskem, v aktuálních kulturních událostech jako je Evropský mìsíc kultury v Plovdivu Jako velmi úspìšná byla ocenìna èísla Bulharsko-èeský eros a o èeském filmu. V prvním, erotickém èísle (odpovìdné redaktorky M. Mladenova a A. Penèeva) excelují texty (i kdy ánrovì odlišné) Vl. Macury, A. Benbasata, V. Rakovského, G. Lenkovové. Filmové èíslo (redaktorka G. Lenkova) se vyznaèuje originální strukturou obsahu a obsahem materiálù, které byly napsány speciálnì pro toto èíslo HB (s výjimkou tøí èlánkù, pøetištìných z èeských periodik). Toto èíslo, jako i èíslo vìnované plovdivské bohemistice, zveøejòuje zajímavé ankety, ukazující situování rùzných aspektù èeské kultury hlavnì mezi souèasnou bulharskou akademíckou mláde í. Zase dvojèíslí (è. 3 4/1999) si všímá strasti a slasti pøekladu pøedevším z èeštiny do bulharštiny. I zkušený pøekladatel v nìm objeví zajímavé ètení a neèekané pohledy na toto tì ké a ještì stále nedocenìné umìní problém o pøekládání titulù umìleckých dìl, umìleckých a reklamních textù atd. Redaktoøi èasopisu mají cti ádost publikovat v literárních pøílohách pøeklady, které by odpovídaly tématicky obsahu toho kterého èísla. Napøíklad akademické èíslo 1/1998 zveøejnilo studentské pøeklady, které dostaly ceny na soutì ích o nejlepší studentský pøeklad. Pøílohou erotického èísla je pøeklad L. Krou ilové Høíšná láska Zacharije Zografa od P. Spasova; speciálnì pro filmové èíslo byly pøelo eny úryvky subjektivních dìjin èeského filmu od J. Škvoreckého Všichni ti chytøí mladí mu i a eny; plovdivské èíslo je doprovázeno pøekladem jedné z nejlepších plovdivských pøekladatelek G. Bakard ievové (V. Vanèura. Luk královny Dorotky), èíslo o pøekladu slo itým pøekladem jedné z nejoriginálnìjších èeských básní dramatu Manon Lescaut od V. Nezvala podle románu Abbé Prévosta v provedení Antoanety Popovové. Ještì nìkolik slov o uvedených na zaèátku vydáních se znaèkou Homo Bohemicus o poboèných øadách, neboli vìtvích Velká èeská knihovna a Slovanská knihovna. Uvedeme jen èást knih, které byly otištìny v tìchto øadách: Velká èeská knihovna: è. 1/1995 (vìdecká vìtev HB): V. Todorov. Opera slavica aneb Zpátky k Borisu Jocovovi. è. 2/1995 (výroèní vìtev HB): Neukojitelný lovec. Sborník k 70. narozeninám prof. Zdeòka Urbana. è. 3/1995 (komemorativní vìtev HB): Èeši v Bulharsku. Dìjiny a typologie civilizaèní úlohy. Èást I (sborník statí). è. 1/1996 (zábavná vìtev HB): V. Todorov. Strýc Švejk aneb zahledìní se do Èeska. è. 2/1996 (antologická vìtev HB): Most. Dvacet bulharských básníkù v èekém pøekladu Ludnily Krou ilové. è. 4/1996 (vìdecká vìtev HB): J. Baèvarov. Èeština v slovanském kontextu. è. 4/1997 (Bohemia klub): Ne se staneš radostí... Sborník na poèest Grigoru Lenkovovi. è. 2/1998 (Bohemia klub): I. Pavlov. Literární výzvy a slavistická zkoumání. è. 1/2001 (Bohemia klub): A. Popov. Èeský intelekuál v 90-tých letech 20. století mámení a trápení. Samozøejmì, tím není vyèerpán obsah všeho vydaného v Homo Bohemicus a ve všech jeho pøílohách a odvìtvích. Pokracuje i nadále pøekladatelská èinnost, která se stále více obrácí i k mladším autorùm z posledních desetiletí 20. století. O obraz postmodernistické èeské literaruty usiluje napøíklad è. 2 3/2000 s titulem Mno ící se smysl (odpovìdná redaktorka A. Burova), doprovázený pøekladem literárních parodií M. Viewega Nápady laskavého ètenáøe. Práce pokraèuje, tak e ètenáøùm èasopisu Homo Bohemicus nezbývá ne... nechat se pøekvapit. Jordanka Trifonova, Margarita Mladenova, Sofia 79 80

Mezinárodní vědecká konference Setkání bohemistů, Praha, 6.-7. září 2001

Mezinárodní vědecká konference Setkání bohemistů, Praha, 6.-7. září 2001 Mezinárodní vědecká konference Setkání bohemistů, Praha, 6.-7. září 2001 V roce 2001 uplynulo devadesát let od založení Kanceláře Slovníku jazyka českého - instituce, která byla přímou předchůdkyní nynějšího

Více

Několik slov o vydávání časopisu bulharských bohemistů Homo Bohemicus

Několik slov o vydávání časopisu bulharských bohemistů Homo Bohemicus Jak je zjevné, šíře zájmů zahraničních bohemistů je tak velká, že nelze výsledky konference nijak přehledně shrnout. Poznamenejme aspoň - a je to postřeh značně zjednodušující - že se většina příspěvků

Více

Mezinárodní vědecká konference. Proměny polonistiky. Tradice a výzvy polonistických studií. Praha 6. 7. 11. 2013

Mezinárodní vědecká konference. Proměny polonistiky. Tradice a výzvy polonistických studií. Praha 6. 7. 11. 2013 Mezinárodní vědecká konference Proměny polonistiky. Tradice a výzvy polonistických studií Praha 6. 7. 11. 2013 Konference se koná pod záštitou: J. E. Grażyny Bernatowicz, velvyslankyně Polské republiky

Více

Bohemistyka 2001, nr 3, ISSN 1642 9893 K R O N I K A. Jubileusz 70 rocznicy urodzin Profesora Jerzego Svobody

Bohemistyka 2001, nr 3, ISSN 1642 9893 K R O N I K A. Jubileusz 70 rocznicy urodzin Profesora Jerzego Svobody Bohemistyka 2001, nr 3, ISSN 1642 9893 K R O N I K A Jubileusz 70 rocznicy urodzin Profesora Jerzego Svobody Jiøí Svoboda jest d³ugoletnim profesorem Uniwersytetu Ostrawskiego, wybitnym historykiem literatury,

Více

HALAS liga online. 26. a 29. øíjna 2012 Logika Kolo 2

HALAS liga online. 26. a 29. øíjna 2012 Logika Kolo 2 liga 6. a 9. øíjna 0 Logika Kolo seznam úloh a obodování èas na øešení: 90 minut. Mezi stìnami... bodù. Mezi stìnami...6 bodù. Mezi stìnami... bodù. Vnitøní mrakodrapy...0 bodù. Vnitøní mrakodrapy... bodù

Více

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA 1 Nauka o slohu - objasní základní pojmy stylistiky Styl prostě sdělovací - rozpozná funkční styl, dominantní slohový Popis a jeho postup

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP Evropská unie Úvodní slovo Tento manuál slouží jako dùležitý dokument a zároveò pomùcka, která by jasnì a pøehlednì informovovala a pøitom se stala srozumitelným prùvodcem pøi používání a využívání loga

Více

Bohemistyka 2003, nr 1, ISSN 1642 9893

Bohemistyka 2003, nr 1, ISSN 1642 9893 Bohemistyka 2003, nr 1, ISSN 1642 9893 R E C E N Z J E, O M Ó W I E N I A, N O T Y Libor Pavera, František Všetièka, Lexikon literárních pojmù, Nakladatelství Olomouc, Olomouc 2002, 422 s. Lexikon literárních

Více

Mgr. Jan Pešina, Polsko Poznań Univerzita A. Mickiewicze, Fakulta polské a klasické filologie, Ústav slovanské filologie

Mgr. Jan Pešina, Polsko Poznań Univerzita A. Mickiewicze, Fakulta polské a klasické filologie, Ústav slovanské filologie Výroční zpráva o lektorské činnosti za akademický rok 2011/2012 Mgr. Jan Pešina, Polsko Poznań Univerzita A. Mickiewicze, Fakulta polské a klasické filologie, Ústav slovanské filologie Základní informace

Více

e-mailmap Manažerský nástroj pro analýzu mailové komunikace firemních týmù a neformálních skupin

e-mailmap Manažerský nástroj pro analýzu mailové komunikace firemních týmù a neformálních skupin 21. 12. 2014 Cílem VaV projektu LF13030 - Optimalizace výkonnosti pracovních týmù s využitím SW nástrojù pro analýzu sociálních a profesních vztahù v podnikových sítích (2013-2015, MSM/LF) - zkrácenì TeamNET

Více

ZDRAVOTNÌ SOCIÁLNÍ FAKULTA

ZDRAVOTNÌ SOCIÁLNÍ FAKULTA ZDRAVOTNÌ SOCIÁLNÍ FAKULTA JEDNOTNÝ VIZUÁLNÍ STYL ÚTVARÙ A POBOÈEK FAKULTY Obsah: 1.0 Úvod 2.0 Základní znaèka, logotyp 2.1 Základní znaèka barevnì 2.2 Základní znaèka èernobíle 2.3 Logotyp 2.4 Barevnost

Více

ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC / JEDNOOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ

ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC / JEDNOOBOROVÉ MAGISTERSKÉ STUDIUM PREZENČNÍ ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC Ústav bohemistických studií kromě jazykové výuky zahraničních studentů pořádá od r. 1948 v době vysokoškolských prázdnin Letní školu slovanských studií, na níž probíhají lektorské

Více

KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ

KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ Gymnázium, Olomouc, Čajkovského 9 tel.: 585 412 493, e-mail: skola@gcajkol.cz vlastimil.kaspir@post.cz www.gcajkol.cz KRAJSKÉ KOLO SOUTĚŽE VE ŠPANĚLSKÉM JAZYCE PRO SŠ Datum a místo konání: 21.3.2016 v

Více

na evropských burzách pohotové zboží

na evropských burzách pohotové zboží PF 2015 Tato informace, zachycující statistické údaje od øíjna do prosince 2014, bohužel potvrzuje naše spíše pesimistické odhady, které jsme uveøejnili v minulých dvou èíslech našich novin. Cena pšenice

Více

uzavírají podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ), tuto

uzavírají podle ustanovení 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen občanský zákoník ), tuto Statutární město Přerov IČ: 003 01 825 DIČ: CZ00301825 se sídlem Bratrská 709/34, Přerov I-Město, 750 02 Přerov zastoupené náměstkem primátora Pavlem Košutkem (dále jako Město ) MMPr/SML/2183/2015 a Česká

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

ZÁPADOÈESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOÈESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOÈESKÁ UNIVERZITA V PLZNI http://www.zcu.cz Historie Západoèeská univerzita v Plzni vznikla slouèením Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni a Pedagogické fakulty v Plzni v roce 1991 na základì

Více

Schéma organizační struktury Slovanského ústavu AV ČR

Schéma organizační struktury Slovanského ústavu AV ČR Výroční zpráva Slovanského ústavu AV ČR za rok 2005 Slovanský ústav AV ČR (dále jen SLU) Adresa: Valentinská 1 110 00 Praha 1 IČ: 68378017 Telefon: +420 224 800 251 Fax: +420 224 800 252 Adresa el. pošty:

Více

literatury a interpretace literárního díla) CC0011008 / 110. Česká literatura a kultura 19. století Jana Bischofová 2/1 Z 2/1 Zk

literatury a interpretace literárního díla) CC0011008 / 110. Česká literatura a kultura 19. století Jana Bischofová 2/1 Z 2/1 Zk ČEŠTINA PRO CIZINCE ČC Ústav bohemistických studií kromě jazykové výuky zahraničních studentů pořádá od r. 1948 v době vysokoškolských prázdnin Letní školu slovanských studií, na níž probíhají lektorské

Více

Datový a nabíjecí kabel Nokia CA-126

Datový a nabíjecí kabel Nokia CA-126 Datový a nabíjecí kabel Nokia CA-126 ÈESKY Prostøednictvím tohoto kabelu mù¾ete pøená¹et a synchronizovat data mezi kompatibilním PC a pøístrojem Nokia. Kabel mù¾ete rovnì¾ pou¾ít pro souèasné nabíjení

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLA BEZ DROG 2011/2012

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLA BEZ DROG 2011/2012 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLA BEZ DROG 2011/2012 Základní škola a Mateřská škola příspěvková organizace Golčův Jeníkov Zpracovala: Mgr. Alena Víšková Garant: ředitelka školy, výchovná poradkyně,

Více

Bohemistyka 2013, nr 1, ISSN 1642 9893. Jazykové prostøedky vyjadøující textové vztahy v èeštinì a jejich zpracování v Pra ském závislostním korpusu

Bohemistyka 2013, nr 1, ISSN 1642 9893. Jazykové prostøedky vyjadøující textové vztahy v èeštinì a jejich zpracování v Pra ském závislostním korpusu Bohemistyka 2013, nr 1, ISSN 1642 9893 Magdaléna RYSOVÁ Praha Jazykové prostøedky vyjadøující textové vztahy v èeštinì a jejich zpracování v Pra ském závislostním korpusu Klíèová slova: Diskurz, konektory,

Více

VÝROÈNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013

VÝROÈNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 Právníci s citem VÝROÈNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2013 www.probonoaliance.cz Pro bono aliance, z.s., Londýnská 31, 120 00 Praha 2 Právníci s historií 5 let Pro bono centra 10 let organizace 15 let Školy lidských

Více

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV

ÚÈAST ZDARMA. v praxi REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI. www.rasvp.cz PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV a sanace v praxi PRAKTICKÉ ZKUŠENOSTI S ØEŠENÍM PROBLÉMÙ PØI REKONSTRUKCÍCH A VÝSTAVBÌ BUDOV ÚÈAST ZDARMA REKONSTRUKCE A SANACE V PRAXI 21. 2. HRADEC KRÁLOVÉ 28. 2. OSTRAVA 12. 3. BRNO 19. 3. PRAHA PØEDEVŠÍM

Více

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE Tento manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Hlavním

Více

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce

Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická. Obor veřejná správa a regionální rozvoj. Diplomová práce Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta provozně ekonomická Obor veřejná správa a regionální rozvoj Diplomová práce Problémy obce při zpracování rozpočtu obce TEZE Diplomant: Vedoucí diplomové práce:

Více

Bohemistyka 2007, nr 4, ISSN 1642 9893. Uèebnice èeštiny jako cizího jazyka a Spoleèný evropský referenèní rámec pro jazyky.

Bohemistyka 2007, nr 4, ISSN 1642 9893. Uèebnice èeštiny jako cizího jazyka a Spoleèný evropský referenèní rámec pro jazyky. Bohemistyka 2007, nr 4, ISSN 1642 9893 Jiøí HASIL Praha Uèebnice èeštiny jako cizího jazyka a Spoleèný evropský referenèní rámec pro jazyky Dnes je ji všeobecnì velmi dobøe známo, e výuka jazykù se v Evropì,

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 2 0 Vydání odborné knihy

Více

Jiøí Peèek Od CB k radioamatérùm provozní pøíruèka radioamatéra (pøepracované vydání) na èásti vìnované VKV spolupracoval František Loos, OK2QI 2000 Urèeno uživatelùm CB pásma, kteøí si chtìjí rozšíøit

Více

HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015

HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015 PRVNÍ SOUKROMÁ HOTELOVÁ ŠKOLA Školní rok 2014/2015 STUDIUM PRO ABSOLVENTY ZÁKLADNÍ ŠKOLY Studijní obor 65-42 - M/01 HOTELNICTVÍ KDO JSME První soukromá hotelová škola, spol. s r. o. má dlouholetou tradici,

Více

Jiøí Král ØEŠENÉ PØÍKLADY VE VHDL HRADLOVÁ POLE FPGA PRO ZAÈÁTEÈNÍKY Praha 2010 Upozornìní! Vážení ètenáøi, na naší webové adrese: http://shop.ben.cz/cz/121309 v sekci download, se nachází soubory ke stažení:

Více

Společný projekt " Rozvojem všestrannosti k všestranné osobnosti"

Společný projekt  Rozvojem všestrannosti k všestranné osobnosti Společný projekt " Rozvojem všestrannosti k všestranné osobnosti" ZŠ V. Hejny, Komenského 540, Červený Kostelec a Gimnazjum Nr. 2 Zabkowice Slaskie CZ: : Náš projekt " Rozvojem všestrannosti k všestranné

Více

Retrográdní slovníky = inverzní

Retrográdní slovníky = inverzní Retrográdní slovníky = inverzní Přinášejí slovní zásobu (nebo její část) určitého jazyka v obráceném abecedním řazení (tj. od konce slova, a tergo) Jsou především zdrojem poznání slovotvorných typů a jejich

Více

Bohemistyka 2006, nr 3, ISSN 1642 9893. Sociokulturní kompetence jako souèást popisù úrovní èeského jazyka

Bohemistyka 2006, nr 3, ISSN 1642 9893. Sociokulturní kompetence jako souèást popisù úrovní èeského jazyka Bohemistyka 2006, nr 3, ISSN 1642 9893 Jiøí HASIL Praha Sociokulturní kompetence jako souèást popisù úrovní èeského jazyka Výuka cizím jazykùm v dy tradiènì sestávala z uèení poznatkùm z gramatiky a z

Více

7.6 Pojetí vyučovacího předmětu Ruský jazyk (2. cizí jazyk )

7.6 Pojetí vyučovacího předmětu Ruský jazyk (2. cizí jazyk ) 7.6 Pojetí vyučovacího předmětu Ruský jazyk (2. cizí jazyk ) Obecné cíle výuky ruského jazyka Předmět ruský jazyk a jeho výuka je koncipována tak, aby žáky vedla k osvojení cizího jazyka. Jeho hlavním

Více

Koncepce a rámec školy v letech 2014 2017

Koncepce a rámec školy v letech 2014 2017 Obchodní akademie, odborná škola a praktická škola Olgy Havlové, Janské Lázně Koncepce a rámec školy v letech 2014 2017 článek 1 Obecná východiska Koncepce školy vychází jednak ze strategických a koncepčních

Více

Recenzje, omówienia, noty

Recenzje, omówienia, noty Recenzje, omówienia, noty Balowska Gra yna, Czesko-polska pozorna ekwiwalencja jêzykowa. Materia³y pomocnicze dla studentów, polskich bohemistów i czeskich polonistów, pod red. Teresy Zofii Or³oœ, Wydawnictwo

Více

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì

Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Muzeum vltavínù v Èeském Krumlovì Základní informace o projektu Víte, e......vltavíny vznikly díky dopadu vesmírného tìlesa na Zemi?...vltavíny znali a pou ívali lidé ji v dobì kamenné?...vltavíny pøiletìly

Více

ANJ-VG - konverzace - základní kurz

ANJ-VG - konverzace - základní kurz ANJ-VG - konverzace - ní kurz Předmět Konverzace z angličtiny OVO ŠVP Tématický celek Učivo ŠVP Zařazení PT Integrace rozumí hlavním myšlenkám složitých textů pojednávajících jak o konkrétních, tak o abstraktních

Více

Stanovy Spolku rodičů a přátel školy Gymnázium, Praha 4, Písnická 760

Stanovy Spolku rodičů a přátel školy Gymnázium, Praha 4, Písnická 760 Stanovy Spolku rodičů a přátel školy Gymnázium, Praha 4, Písnická 760 I. Sdružení rodičů a přátel školy při Gymnáziu Písnická 760, Praha 4, ve smyslu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, se s účinností

Více

Pavel Kras EXCEL pro pokroèilé Praktická pøíruèka pro potøeby sekretáøek, asistentù, úèetních, administrativních pracovníkù a studentù pøíslušných oborù Pøedpokládá základní znalost práce s PC a s Excelem

Více

Bohemistyka 2006, nr 1, ISSN 1642 9893. Postoje studentù gymnázií k spisovné a obecné èeštinì versus jejich jazyková praxe. Hana KRULIKOVSKÁ Praha

Bohemistyka 2006, nr 1, ISSN 1642 9893. Postoje studentù gymnázií k spisovné a obecné èeštinì versus jejich jazyková praxe. Hana KRULIKOVSKÁ Praha Bohemistyka 2006, nr 1, ISSN 1642 9893 Hana KRULIKOVSKÁ Praha Postoje studentù gymnázií k spisovné a obecné èeštinì versus jejich jazyková praxe V posledních letech se v èeské lingvistice opìt obnovily

Více

Úvodní slovo Vážení přátelé, Seniorský dům Písek a.s. předkládá svou první výroční zprávu od zahájení provozu hlavní činnostidomova

Úvodní slovo Vážení přátelé, Seniorský dům Písek a.s. předkládá svou první výroční zprávu od zahájení provozu hlavní činnostidomova 2009 Výroční zpráva Úvodní slovo Vážení přátelé, Seniorský dům Písek a.s. předkládá svou první výroční zprávu od zahájení provozu hlavní činnostidomova pro seniory. Byl to pro nás velký okamžik, po několika

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ing. Václav Pelikán Likvidace podniku 7., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420

Více

historická okna a dve e poctivá ká okna a dve e s adicí o oku 1926

historická okna a dve e poctivá ká okna a dve e s adicí o oku 1926 historická okna a dve e poctivá ká okna a dve e s adicí o oku 1926 Pono te se do velkoleposti minulosti, která o ívá ve paletových oknech a historických dve ích. Tato díla starých truhlá ských mistr zdobí

Více

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin

NÁVRHY TEMATICKÝCH PLÁNŮ. 1. ročník Počet hodin Návrhy tematických plánů Střední odborná škola 1. Návrh tematického plánu mluvnice 1. ročník Počet hodin Racionální studium textu 1 Základy informatiky získávání a zpracování informací 1 Jazykověda a její

Více

Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì

Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì Smìna cizích mìn a služby platebního styku - rychle - výhodnì - profesionálnì Poskytujeme tyto služby: í Nákup a prodej cizích mìn í Zahranièní platební styk í On-line obchodování í Informace o devizových

Více

VLASTNOSTI PARAMETRY SVÍTIDLA VÝHODY NA PØÁNÍ

VLASTNOSTI PARAMETRY SVÍTIDLA VÝHODY NA PØÁNÍ PARAMETRY SVÍTIDLA Krytí optické èásti: Krytí elektrické èásti: Odolnost proti nárazu (sklo): Napájecí napìtí: El. tøída izolace: Hmotnost: TECEO 1 TECEO 2 Instalaèní výška: TECEO 1 TECEO 2 VÝHODY NA PØÁNÍ

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PhDr. Radmila Dytrtová, CSc., PeadDr. Marie Krhutová UÈITEL Pøíprava na profesi Vydala Grada Publishing, a.s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.:

Více

C) Pojem a znaky - nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky, kterými jsou v ČR

C) Pojem a znaky - nositelem územní samosprávy jsou územní samosprávné celky, kterými jsou v ČR Správní právo dálkové studium VIII. Územní samospráva A) Historický vývoj na území ČR - po roce 1918 při vzniku ČSR zpočátku převzala předchozí uspořádání rakousko uherské - samosprávu představovaly obce,

Více

Národní specifika apelace v češtině

Národní specifika apelace v češtině MARYAN SKAB Národní specifika apelace v češtině Každý národ během svého dlouhodobého vývoje vytváří vlastní specifické jazykové prostředky, jejíchž speciální funkcí je navazování a udržování verbální komunikace

Více

2. Komunitní plán sociálních slu eb mìsta Litomìøice na období let 2007-2009

2. Komunitní plán sociálních slu eb mìsta Litomìøice na období let 2007-2009 Královské město Litoměřice 2. Komunitní plán sociálních slu eb mìsta Litomìøice na období let 2007-2009 1.4. Základní vymezení pojmù Zadavatelé slu by platí, zøizují, zadávají, organizují a dìlají

Více

u STA V STA TU A PRA V A

u STA V STA TU A PRA V A ......... u STA V STA TU A PRA V A AKAD EMIE VÌD ÈESKÉ REPUBLIKY I v. v. i. Národní 18, 11600 Praha 1 Tel. ústø. 221990711,sekr.224933494.jax224933056 E-mail: ilaw@ilaw.cas.cz Praha, 20. bøezna 2007 Èj.

Více

EXPRESS NARTY HERLIKOVICE

EXPRESS NARTY HERLIKOVICE EXPRESS NARTY HERLIKOVICE Termin : 03.03.2013 (niedziela) Cena : 55 zł / 50 zł* * grupy zorganizowane od 10 osób CENA ZAWIERA : > przejazd autokarem (barek, klimatyzacja, dvd), lub busem, > ubezpieczenie

Více

uvádí představení pro děti:

uvádí představení pro děti: uvádí představení pro děti: (V Á) N O Č N Í S K Ř Í T E K aneb Pohádka o hračkách a statečné mamince Když se Jirka včetně Honzy Když se večer mámě vzpouzí Když si Věrky rovněž Kačky Když si nepoklízí hračky

Více

Øízení a vizualizace technologických procesù Jaroslav Vlach Kniha se zabývá základy techniky øízení technologických procesù, probírá základní pojmy z obvodové techniky systémù pro øízení strojù a technologických

Více

ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ

ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ ZA VLÁDY PŘEMYSLOVSKÝCH KRÁLŮ Po knížeti Břetislavovi se na knížecím stolci vystřídala řada dalších přemyslovských knížat. Počet obyvatel rostl, proto bylo nutné získávat další půdu pro zemědělství. Mýtily

Více

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice

Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice. Učebnice Project 2 třetí edice, pracovní sešit Project 2 třetí edice Vyučovací předmět: Období ročník: Učební texty: Očekávané výstupy předmětu POSLECH S POROZUMĚNÍM žák Anglický jazyk 3. období 6. ročník Učebnice Project 1 třetí edice, pracovní sešit Project 1 třetí edice

Více

Okam¾ité zprávy. Nokia N76-1

Okam¾ité zprávy. Nokia N76-1 Okam¾ité zprávy Nokia N76-1 BEZ ZÁRUKY Aplikace tøetích stran poskytované v pøístroji mohly být vytvoøeny a mohou být vlastnìny osobami nebo entitami, které nejsou spøíznìnými osobami a nemají ani jiný

Více

- pravidla výslovnosti, technika správného čtení, intonace mluveného projevu. - pozdravy, poděkování. - otázky a odpovědi

- pravidla výslovnosti, technika správného čtení, intonace mluveného projevu. - pozdravy, poděkování. - otázky a odpovědi Vzdělávací oblast: VOLITELNÝ VYUČOVACÍ PŘEDMĚT Obor vzdělávací oblasti: DALŠÍ CIZÍ JAZYK NĚMECKÝ JAZYK Ročník: 7 Výstupy - kompetence Učivo Průřezová témata,přesahy Poznámky - vyslovuje a čte plynule nahlas

Více

GENDEROVĚ PŘÁTELSKÝ ÚŘAD SLANÝ PODKLAD K E-LEARNINGOVÉMU KURZU

GENDEROVĚ PŘÁTELSKÝ ÚŘAD SLANÝ PODKLAD K E-LEARNINGOVÉMU KURZU GENDEROVĚ PŘÁTELSKÝ ÚŘAD SLANÝ PRAHA 2013 2 ÚVOD E-learningový kurz Genderově přátelský úřad Slaný vznikl v rámci projektu "Nastavení rovných příležitostí na MěÚ Slaný" registrační číslo: CZ104/3404/8800208,

Více

říkadla, básničky s jazykolamy, komunikač. situace

říkadla, básničky s jazykolamy, komunikač. situace Český jazyk a literatura - 1. ročník Pečlivě vyslovuje, opravuje svou nedbalou výslovnost říkadla, básničky s jazykolamy, komunikač. situace Rozlišuje zvukovou a grafickou podobu hlásky (písmene) i slova,

Více

Stanovy spolku. I. Úvodní ustanovení. 1.Název spolku : KLUB PŘÁTEL HISTORICKÝCH VOJENSKÝCH JEDNOTEK z.s.

Stanovy spolku. I. Úvodní ustanovení. 1.Název spolku : KLUB PŘÁTEL HISTORICKÝCH VOJENSKÝCH JEDNOTEK z.s. Stanovy spolku I. Úvodní ustanovení 1.Název spolku : KLUB PŘÁTEL HISTORICKÝCH VOJENSKÝCH JEDNOTEK z.s. (dále jen spolek ). 2. Sídlo spolku : Třebestovice, Kerská 160, PSČ : 289 12, Česká republika 3. KLUB

Více

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů

Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů EVROPSKÁ KOMISE GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ PRO PODNIKY A PRŮMYSL Pokyny 1 V Bruselu dne 1. února 2010 - Uplatňování nařízení o vzájemném uznávání u předmětů z drahých kovů 1. ÚVOD Účelem tohoto dokumentu je

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura 8. ročník Zpracovala: Mgr. Marie Čámská Jazyková výchova spisovně vyslovuje běžně užívaná cizí slova umí spisovně vyslovit běžná cizí slova

Více

MIKASA o.s. Společně našeho cíle dosáhneme! volnočasové aktivity pro děti a mládež s kombinovaným postižením

MIKASA o.s. Společně našeho cíle dosáhneme! volnočasové aktivity pro děti a mládež s kombinovaným postižením MIKASA o.s. Společně našeho cíle dosáhneme! volnočasové aktivity pro děti a mládež s kombinovaným postižením VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 MIKASA o.s. Obsah Základní údaje o občanském sdružení MIKASA... 6 Poslání

Více

VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL JROSLV DUFK Praha 2003 Jaroslav Dufka VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována

Více

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA pro nižší a vyšší stupeň gymnázia

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA pro nižší a vyšší stupeň gymnázia ČESKÝ JAZYK A LITERATURA pro nižší a vyšší stupeň gymnázia Charakteristika vyučovacího předmětu 1/ Obsahové vymezení: Předmět Český jazyk a literatura realizuje vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český

Více

D. Kováè, I. Kováèová, J. Kaòuch EMC Z HLEDISKA TEORIE A APLIKACE Praha 2006 Cílem publikace je seznámit ètenáøe se základními pojmy, legislativními a technickými požadavky kladenými na elektrotechnické

Více

Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové

Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové Školní vzdělávací program školní družiny Základní školy a mateřské škol Černožice, okres Hradec Králové Číslo jednací: 113/2007 Předkladatel : Základní škola a mateřská škola, Černožice, okres Hradec Králové

Více

JAN POŠTA DELPHI ZAÈÍNÁME PROGRAMOVAT Praha 2001 Jan Pošta DELPHI ZAÈÍNÁME PROGRAMOVAT Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována jakoukoli formou

Více

Příloha usnesení Zastupitelstva městské části Praha 12 č. Z-08-003-15

Příloha usnesení Zastupitelstva městské části Praha 12 č. Z-08-003-15 Příloha usnesení Zastupitelstva městské části Praha 12 č. Z-08-003-15 Statut Novin Prahy 12 1. Úvodní ustanovení 1. 1. Statut Novin Prahy 12 (dále jen Statut) upravuje vydávání měsíčníku Noviny Prahy 12

Více

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

OBEC VITĚJOVICE. Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ OBEC VITĚJOVICE Obecně závazná vyhláška č. 1/2012, o místních poplatcích Zastupitelstvo Obce Vitějovice se na svém zasedání dne 31.10.2012 usnesením č. 63/2012 usneslo vydat na základě 14 odst. 2 zákona

Více

Case management se zotavujícími se uživateli návykových látek 6 7 1 1/1 O koordinaci a navigaci 9 1 1/2 Navigace pøíruèkou 10 1 11 2 2/1 Case management a jeho rùznorodé chápání 13 2 14 2 Hlavním cílem

Více

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení

RUSKÝ JAZYK. 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu. Obsahové, časové a organizační vymezení 7. 9. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Předmět ruský jazyk rozšiřuje žákům možnost získání nových řečových dovedností v dalším cizím jazyce tak, aby se jednoduchým způsobem domluvili v běžných

Více

2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti

2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti 2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti Nokia Corporation. Ostatní zmiòované výrobky a názvy spoleèností

Více

3. PEDAGOGICKÉ AKTIVITY

3. PEDAGOGICKÉ AKTIVITY 13 3. PEDAGOGICKÉ AKTIVITY 3.1 Kontinuální činnost v oboru 3.1 V oboru bohemistiky pracuje 30 let. Viz odborné bohemistického zaměření v Ústavu pro jazyk český Československé akademie věd v Praze, kde

Více

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM SOCIÁLNÍ DIALOG V ZEMÌDÌLST VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

Charakteristika předmětu Anglický jazyk

Charakteristika předmětu Anglický jazyk Charakteristika předmětu Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk se vyučuje jako samostatný předmět s časovou dotací: Ve 3. 5. ročníku 3 hodiny týdně Výuka je vedena od počátečního vybudování si

Více

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující

Více

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO

ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÁ AGENTURA ÚSTECKÉHO KRAJE èíslo 47 ZPRAVODAJROZVOJOVÉHO CENTRA PØI RRA ÚK 01 ÈTRNÁCTÉ KOLO PØÍJMU ŽÁDOSTÍ O DOTACE Z PROGRAMU ROZVOJE VENKOVA SPUŠTÌNO V ØÍJNU 2011 Ve 14. kole pøíjmu

Více

KATEDRA ANGLISTIKY A AMERIKANISTIKY

KATEDRA ANGLISTIKY A AMERIKANISTIKY KATEDRA ANGLISTIKY A AMERIKANISTIKY FILOZOFICKÉ FAKULTY OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ Den otevřených dveří k přijímacímu řízení 2014 Jaké studijní obory nabízíme? tříleté bakalářské studium: Anglický

Více

Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU

Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU Seznam projektových workshopů a vzdělávacích akcí konaných mimo PF JU Název projektu: Čeština v praxi Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/07.0254 W 2010/1 Název akce: Základy redakční práce I. Garanti akce: doc. PhDr.

Více

Antonín Kamarýt Opakujeme si MATEMATIKU 3 doplnìné vydání Pøíprava k pøijímacím zkouškám na støední školy Pøíruèka má za úkol pomoci ètenáøùm pøipravit se k pøijímacím zkouškám na støední školu Pøíruèka

Více

DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK

DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK DALŠÍ CIZÍ JAZYK - NĚMECKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení Další cizí jazyk si povinně vyberou žáci od 7. ročníku. Výuka je zaměřena na rozvíjení komunikativní kompetence žáků,

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 065 74/99-1130 Oblastní pracoviště č. 6 INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Čj.: 065 74/99-1130 Oblastní pracoviště č. 6 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.: 065 74/99-1130 Oblastní pracoviště č. 6 Signatura: af2ls102 Okresní pracoviště Litoměřice INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola/zařízení: Dům dětí a mládeže ELKO, Lovosice,

Více

Obsah Celex č. Ustanovení 32013L0055

Obsah Celex č. Ustanovení 32013L0055 Navrhovaný právní předpis ČR Odpovídající předpis ES Ustanovení novely zákona č. 360/1992 Sb. Obsah Celex č. Ustanovení 23 odst. 7 písm. d) d) osvědčení, že dotčená osoba je držitelem dokladu o dosažené

Více

Modřanský farní zpravodaj

Modřanský farní zpravodaj Modřanský farní zpravodaj Listopad 2012 Slovo ke čtenářům: Obchod, nebo zvláštní milost? V týdnu modliteb za zemřelé je možné získat pro duše v očistci plnomocné odpustky. Zdá se, že stačí splnit tři podmínky

Více

usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání (dražební vyhláška)

usnesení o nařízení elektronického dražebního jednání (dražební vyhláška) Exekutorský úřad Chomutov Mgr. Jan Peroutka,soudní exekutor Revoluční 48, 430 01 Chomutov, IČ: 66225108, DIČ: CZ6805280988 Tel/Fax: 474 335 579, e-mail: info@exekucecv.cz, mobil : 774 760 744, DS: n7tg8u3

Více

Čj.:015 36/99-1505 Oblastní pracoviště č.1 Praha 1 Jeruzalémská 12 Signatura: ba5as107 Obvodní pracoviště Praha 6 Arabská 683 INSPEKČNÍ ZPRÁVA

Čj.:015 36/99-1505 Oblastní pracoviště č.1 Praha 1 Jeruzalémská 12 Signatura: ba5as107 Obvodní pracoviště Praha 6 Arabská 683 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Čj.:015 36/99-1505 Oblastní pracoviště č.1 Praha 1 Jeruzalémská 12 Signatura: ba5as107 Obvodní pracoviště Praha 6 Arabská 683 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola: Mateřská škola

Více

Marketingový plán. Studentská komora Rady vysokých škol

Marketingový plán. Studentská komora Rady vysokých škol Marketingový plán Studentská komora Rady vysokých škol Seminární práce pro předmět Marketing informačních služeb Karolína Kučerová, IV. sem. nav. mgr. LS 2003/2004 Cíl Hlavním cílem marketingových aktivit

Více

Grantové řízení Nadace OKD pro rok 2011 v nadačním programu Pro budoucnost

Grantové řízení Nadace OKD pro rok 2011 v nadačním programu Pro budoucnost Grantové řízení Nadace OKD pro rok 2011 v nadačním programu Pro budoucnost Program je zaměřen na podporu veřejně prospěšných projektů zejména v Moravskoslezském kraji, s cílem přispět k trvale udržitelnému

Více

ASYNCHRONNÍ DYNAMOMETRY ØADY ASD DO 1000 kw

ASYNCHRONNÍ DYNAMOMETRY ØADY ASD DO 1000 kw ELEKTRICKÉ STROJE A POHONY ASYNCHRONNÍ DYNAMOMETRY ØADY ASD DO 1000 kw Asynchronní dynamometry øady ASD jsou urèeny k mìøení mechanického výkonu na høídeli zkou¹eného stroje a k vyvozování regulovaného

Více

Svetozar Majce, Libor Kubica a kol. HOLICE MEKKA RADIOAMATÉRÙ Vychází jako vzpomínka na 20 let radioamatérských setkání v Holicích srpen 2010 Autoøi dìkují tímto svým spolupracovníkùm: Radku Zouharovi

Více

Zápis ze zasedání Rady Justiční akademie ze dne 16. 3. 2012

Zápis ze zasedání Rady Justiční akademie ze dne 16. 3. 2012 Zápis ze zasedání Rady Justiční akademie ze dne 16. 3. 2012 Účast: Hosté: podle prezenční listiny Mgr. Mgr. J. Petrov,LL.M. Program: I. Projednání Výroční zprávy za rok 2011 II. Návrh nových lektorů dosud

Více

Společnost přátel gymnázia Český Brod. Výroční zpráva za školní rok 2012-2013

Společnost přátel gymnázia Český Brod. Výroční zpráva za školní rok 2012-2013 Společnost přátel gymnázia Český Brod Výroční zpráva za školní rok 2012-2013 - 2 - Úvod Předkládáme Vám souhrn základních informací o Společnosti přátel gymnázia v Českém Brodě, o její činnosti, složení

Více

Home Media Server. Instalace aplikace Home Media Server do poèítaèe. Správa mediálních souborù. Home Media Server

Home Media Server. Instalace aplikace Home Media Server do poèítaèe. Správa mediálních souborù. Home Media Server 2007 Nokia. V¹echna práva vyhrazena. Nokia, Nokia Connecting People a Nseries jsou ochranné známky nebo registrované ochranné známky spoleènosti Nokia Corporation. Ostatní zmiòované výrobky a názvy spoleèností

Více

Tisková zpráva. Akademie věd ČR předala jedenácti vědcům titul doktor věd

Tisková zpráva. Akademie věd ČR předala jedenácti vědcům titul doktor věd Tisková zpráva Akademie věd ČR předala jedenácti vědcům titul doktor věd Vědecký titul doktor věd (ve zkratce DSc.) uděluje Akademie věd ČR již šestým rokem, od r. 2003, kdy vláda ČR schválila úpravu Stanov

Více