Katedra trestního práva. Jarmila Drechslerová, DiS. 2008/2009

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Katedra trestního práva. Jarmila Drechslerová, DiS. 2008/2009"

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra trestního práva Bakalářská práce Postavení poškozeného v trestním řízení Jarmila Drechslerová, DiS. 2008/2009 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Postavení poškozeného v trestním řízení zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.

2 Chtěla bych poděkovat vedoucí bakalářské práce doc. JUDr. Věře Kalvodové, Dr. za odborné vedení, cenné pokyny a vřelý přístup při vypracování práce.

3 Obsah 1. ÚVOD POJEM POŠKOZENÉHO V TRESTNÍM ŘÍZENÍ OSOBA POŠKOZENÉHO ŠKODA Majetková škoda Ublížení na zdraví Morální škoda Jiná škoda VÝVOJ PRÁVNÍ ÚPRAVY POSTAVENÍ POŠKOZENÉHO V TRESTNÍM ŘÍZENÍ NA NAŠEM ÚZEMÍ DO ROKU PRÁVNÍ ÚPRAVA DLE ZÁKONA Č. 119/1873 Ř.Z PRÁVNÍ ÚPRAVA DLE ZÁKONA Č. 87/1950 SB PRÁVNÍ ÚPRAVA DLE ZÁKONA Č. 64/1956 SB PRÁVNÍ ÚPRAVA DLE ZÁKONA Č. 141/1961 SB PRÁVNÍ ÚPRAVA DLE ZÁKONA Č. 57/1965 SB PRÁVNÍ ÚPRAVA DLE ZÁKONA Č. 48/1973 SB VÝVOJ POSTAVENÍ POŠKOZENÉHO V PRÁVNÍ ÚPRAVĚ PO ROCE PRÁVNÍ ÚPRAVA DLE ZÁKONA Č. 178/1990 SB PRÁVNÍ ÚPRAVA DLE ZÁKONA Č. 558/1991 SB PRÁVNÍ ÚPRAVA DLE ZÁKONA Č. 292/1993 SB PRÁVNÍ ÚPRAVA DLE ZÁKONA Č. 152/1995 SB PRÁVNÍ ÚPRAVA DLE ZÁKONA Č. 265/2001 SB PRÁVNÍ ÚPRAVA DLE ZÁKONA Č. 283/2004 SB PROCESNÍ PRÁVA POŠKOZENÉHO PROCESNÍ PRÁVA NÁLEŽEJÍCÍ KAŽDÉMU POŠKOZENÉMU PRÁVA POŠKOZENÉHO S NÁROKEM NA NÁHRADU ŠKODY VZDÁNÍ SE PRÁV POŠKOZENÉHO PŘEKÁŽKY V UPLATŇOVÁNÍ PRÁV POŠKOZENÉHO Neslučitelnost postavení poškozeného a dalších osob zúčastněných na řízení Specifický způsob uplatnění práv poškozeného v případech mimořádně vysokého počtu poškozených Vyloučení oprávnění poškozeného podat návrh na přiznání náhrady škody TRESTNÍ STÍHÁNÍ SE SOUHLASEM POŠKOZENÉHO PROBLEMATICKÉ OTÁZKY STÁVAJÍCÍ ÚPRAVY A MOŽNOSTI BUDOUCÍ ÚPRAVY PROBLEMATICKÉ OTÁZKY STÁVAJÍCÍ ÚPRAVY Z POHLEDU PRAXE PRÁVNÍ ÚPRAVA DE LEGE FERENDA ZÁVĚR RESUMÉ ANGLICKÉ RESUMÉ SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Přílohy vzory tiskopisů 1. Poučení poškozeného v trestním řízení Poučení poškozeného v trestním řízení dle 163 TŘ Žádost o vyčíslení škody a potvrzení poučení poškozeného Úřední záznam o podaném vysvětlení. 58

4 1. Úvod Svoji bakalářskou práci věnuji postavení poškozeného v trestním řízení. Toto téma jsem si zvolila zejména proto, že dle mého názoru postavení poškozeného při uplatňování náhrady škody v rámci trestního řízení bývá v praxi značně problematické. Účelem trestního řízení jako takového je v prvé řadě řádné zjištění, zda byl spáchán čin vykazující znaky trestného činu, zda takový skutek spáchala určitá osoba a aby taková osoba byla za konkrétní trestný čin spravedlivě potrestána. Současně je ale účelem trestního řízení určité zadostiučinění poškozenému, kterému byla trestným činem způsobena škoda nebo ublíženo na zdraví, kdy taková osoba má právo vyjádřit svůj soukromý zájem na výsledku trestního řízení. Poškozený vystupuje jako jedna z procesních stran trestního řízení, přičemž za poškozeného se považuje osoba, které bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda. Poškozenému je trestním řádem přiznán značný rozsah procesních práv, které může v rámci trestního řízení uplatnit a současně mu trestní řád poskytuje možnost aktivního vystupování v trestním řízení. Důležité je, že jako poškozený může vystupovat každý, komu bylo trestným činem ublíženo, ať už uplatňuje nebo neuplatňuje náhradu škody vůči obviněnému. Jako subjekt adhezního řízení pak vystupuje jen poškozený s nárokem na náhradu škody ( 43 odst. 3 trestního řádu). Postavení poškozeného v trestním řízení bylo v průběhu historického vývoje proměnlivé, převážně pak docházelo k posilování jeho postavení. Cílem předkládané bakalářské práce je především vymezit pojem poškozeného a jeho postavení. Dále se věnuji rozboru práv poškozeného, a to jednak práv, která náleží každému poškozenému a práv, která přísluší poškozenému s nárokem na náhradu škody v rámci trestního řízení. Současně zmiňuji taktéž možnost vzdání se procesních práv poškozeného. Dalším cílem mé práce bylo analyzovat postavení poškozeného v trestním řízení a zmapování změn v postavení poškozeného po roce Samostatnou kapitolu pak tvoří postavení poškozeného po roce Nedílnou součástí předkládané práce je potom kapitola, zabývající se možností budoucí právní úpravy pojmu poškozeného, 2

5 která vychází z návrhu věcného záměru trestního řádu tak, jak je uveřejněn na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti České republiky. Práce je zpracována dle právní úpravy platné a účinné ke dni

6 2. Pojem poškozeného v trestním řízení Pojem a postavení poškozeného v trestním řízení upravuje zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád) - dále jen TŘ - ve své hlavě druhé, v oddílu sedmém, tedy v 43 až 49. Účelem trestního řádu je dle 1 odst. 1 TŘ úprava postupu orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni. Tedy jinak řečeno, účelem je to, aby orgány činné v trestním řízení náležitě zjistily, zda se ta konkrétní osoba dopustila určitého jednání, jenž se dle trestního zákona považuje za trestný čin a aby za tento trestný čin byla spravedlivě potrestána. Dále je však účelem trestního řízení i to, aby se osoba, které byla trestným činem způsobena škoda či ublíženo na zdraví - poškozený, mohla v rámci trestního řízení vyjádřit a uplatnit svůj soukromý zájem na výsledku trestního řízení, a to v podobě nároku na náhradu škody způsobenou trestným činem, kdy soud v odsuzujícím rozsudku může založit i nárok na náhradu škody trestným činem způsobenou. Trestní řád ve svém 43 tedy považuje za poškozeného toho, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda. Současně se osoba poškozeného dle 12 odst. 6 TŘ považuje za stranu v trestním řízení. Poškozený tedy jako strana trestního řízení má možnost aktivní účasti na samotném trestním řízení za účelem dosažení správného a zákonného rozhodnutí ve věci. V řízení může vystupovat bez ohledu na to, zda v řízení může uplatnit nárok na náhradu škody či nikoliv. Z hlediska poškozeného jako strany řízení vystupuje tato osoba v trestním řízení zcela samostatně a je nezávislá na ostatních stranách řízení, zejména pak na státním zástupci, byť jejich zájmy mohou být totožné. Poškozený nemusí v rámci trestního řízení vystupovat nestranně. V průběhu řízení může uvádět a poukazovat jen na skutečnosti, jenž jednoznačně svědčí proti obviněnému. Nicméně to však neznamená, že v rámci trestního řízení může úmyslně uvádět nepravdu, či křivě svědčit nebo křivě obviňovat. Poškozený není ani orgánem, který by před soudem v rámci trestního řízení zastupoval veřejnou žalobu, neboť trestní řízení před soudem se koná výlučně na základě obžaloby, kterou podává a v řízení před soudem zastupuje státní zástupce ( 180 odst. 1 TŘ). Z tohoto taktéž vyplývá, že poškozený nemá právo disponovat s obžalobou, kdy není v jeho pravomoci vzít obžalobu zpět, nemůže se k podané 4

7 obžalobě připojit, ani podanou obžalobu rozšířit o nový skutek. Nicméně disponuje jiným oprávněním, a to dle 163 TŘ, když v případě odepření souhlasu poškozeného s trestním stíháním osoby ve zde uvedených případech anebo v případě jeho zpětvzetí je trestní stíhání nepřípustné Osoba poškozeného V rámci trestního řízení se rozlišují dvě kategorie poškozených. První skupinou jsou poškození, kteří mají nárok na náhradu škody, která jim byla způsobena trestným činem a v takovém případě jsou pak tyto osoby považovány za subjekty adhezního řízení dle 43 odst. 3 TŘ. Druhou kategorii tvoří osoby, kterým právo náhrady škody trestní řád nepřiznává. Současně je třeba zmínit i pojem oběti trestného činu, což je označení pro fyzickou osobu, které v důsledku trestného činu vznikla škoda na zdraví, jakož i pro osobu pozůstalou po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, jestliže této osobě zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. 1 Za základní výchozí pojem při definování poškozeného trestným činem by tak mělo být považováno obecné vymezení pojmu poškozeného ( 43 odst. 1 TŘ). Užší vymezení skupiny poškozených je pak dáno pojmem poškozený s právem požadovat náhradu škody způsobenou trestným činem ( 43 odst. 3 TŘ). I přesto, že pachatel škodu způsobenou trestným činem již uhradil (a to třeba již před zahájením trestního stíhání, popř. v jeho průběhu) neznamená to překážky oprávnění vystupovat v trestním řízení jako poškozený. Jak je již shora uvedeno, trestní řád ve svém 43 odst. 1 považuje za poškozeného toho, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda. V tomto smyslu je pak postavení poškozeného zachováno i fyzické nebo právnické osobě, jimž pojišťovna uhradila za podmínek uvedených v zákoně č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě škodu vzniklou z trestného činu plněním z pojištění. Postavení poškozeného má i Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, resortní, oborové, podnikové a další zdravotní pojišťovny ( 2, 3 z.č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně české republiky, 5 odst. 2 z.č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, 13 až 17, 40 odst. 1, odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a změně a doplnění souvisejících zákonů), pokud uhradily zcela nebo z části zdravotní péči poskytovanou poškozenému zdravotnickými zařízeními nebo konkrétními lékaři na 1 1 odst. 1, 2 zákona č. 209/1997 Sb., o poskytování pomoci obětem trestné činnosti 5

8 základě smluv s nimi uzavřenými. 2 Poškozeným může být i stát Česká republika, a to v případech spáchání trestného činu porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou podle 124 trestního zákona (zákon č. 140/1961 Sb. dále jen TZ), trestného činu porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství podle 146 TZ, trestného činu zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby podle 148 TZ. 3 Taktéž poškozeným může být i osoba s oprávněním k zabezpečení a úhradě potřeb nezletilého dítěte, byl-li spáchán trestný čin zanedbání povinné výživy podle 213 TZ. Pokud se týká subjektu poškozeného, jak již vyplývá shora, poškozeným mohou být jak fyzické osoby, tak i právnické. V případě fyzické osoby může jako poškozený vystupovat a uplatnit nárok na náhradu škody pouze osoba, která má způsobilost k právním úkonům. Jak vyplývá z ust. 7 odst. 1 občanského zákoníku, způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením, přičemž tuto způsobilost má i počaté dítě za podmínky, narodí-li se živé. Podle 7 odst. 2 občanského zákoníku tato způsobilost zanikne smrtí, event. prohlášením za mrtvého. Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti vzniká v plném rozsahu zletilostí ( 8 odst. 1 občanského zákoníku). V tomto případě se hovoří o způsobilosti k právním úkonům. Zletilost se nabývá dovršením osmnáctého roku ( 8 odst. 2 občanského zákoníku), přičemž před dovršením osmnáctého roku věku lze zletilosti nabýt pouze uzavřením manželství ( 8 odst. 2 občanského zákoníku, 13 zákona o rodině zákon č. 94/1963 Sb.). Fyzická osoba může být způsobilosti k právním úkonům zbavena, nebo tato způsobilost může být omezena ( 10 občanského zákoníku). V případě uplatnění nároku na náhradu škody způsobenou trestným činem může takto učinit fyzická osoba sama, pokud má plnou způsobilost k právním úkonům. Je-li fyzická osoba způsobilosti k právním úkonům zbavena, či tato způsobilost je omezena, může za poškozeného návrh na náhradu škody podat zákonný zástupce poškozeného ( 45 odst. 1 TŘ), případně opatrovník žalovaného ( 45 odst. 2 TŘ), a to za podmínek zde uvedených. U právnických osob je to obdobné, neboť i právnické osoby disponují způsobilostí mít práva a povinnosti. Občanský zákoník ve svém 18 považuje za právnickou osobu sdružení fyzických nebo právnických osob, účelová sdružení majetku, jednotky územní samosprávy a konečně jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon. Obchodní zákoník 2 Šámal P., Král V., Baxa J., Púry F., Trestní řád. Komentář díl I., 4. vydání, C.H.Beck, Praha 2002, str Šámal P., Král V., Baxa J., Púry F., Trestní řád. Komentář díl I., 4. vydání, C.H.Beck, Praha 2002, str

9 (zákon č. 513/1991 Sb.), jako speciální předpis, pak stanoví, které právnické osoby se zapisují do obchodního rejstříku. Právnické osoby vznikají dnem, ke kterému jsou zapsány do obchodního nebo jiného zákonem určeného rejstříku, pokud nestanoví zvláštní zákon jinak ( 19 odst. 2 občanského zákoníku). Od okamžiku účinnosti zápisu do obchodního rejstříku mohou právnické osoby nabývat práva a povinnosti ( 19a odst. 2 občanského zákoníku). Podle 20 odst. 1 občanského zákoníku právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří jsou k tomu oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány). Za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé ( 20 odst. 2 občanského zákoníku). V případě, že je účastníkem řízení stát Česká republika, tak v tomto případě se považuje za právnickou osobu, která má rovné postavení jako kterýkoli jiný účastník občanskoprávních vztahů ( 21 a 2 odst. 2 občanského zákoníku). Za stát pak jedná před soudem pracovník státního orgánu, jehož se věc týká, popř. pověřený pracovník. Pokud se týká negativního vymezení pojmu poškozeného, tak dle 43 odst. 2 TŘ se za poškozeného nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem. Toto ustanovení bylo do zákonné úpravy doplněno novelou provedenou z.č. 265/2001 Sb., čímž se snažil zákonodárce dosáhnout zpřesnění vymezení pojmu poškozeného v tom směru, aby nezahrnoval osoby, které jsou jednáním pachatele postiženy až zprostředkovaně nebo se za poškozeného jen označují Škoda Pokud se za poškozeného považuje osoba, které bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda, pak je nutné vymezit taktéž pojem škoda. Škoda v českém právu znamená újmu, kterou jedna osoba (poškozený) utrpí na svém majetku, penězi ocenitelných majetkových právech nebo na zdraví v důsledku protiprávního jednání jiné osoby (škůdce). 4 Šámal P., Král V., Baxa J., Púry F., Trestní řád. Komentář díl I., 4. vydání, C.H.Beck, Praha 2002, str

10 Majetková škoda Majetková škoda je skutečně vzniklá škoda, kterou lze vyjádřit v penězích. Je to újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a objektivně vyjádřitelná penězích a reprezentuje majetkové hodnoty, které je třeba vynaložit k tomu, by došlo k uvedení do původního stavu. Majetkovou škodou, kterou lze ve smyslu 228 odst. 1 TŘ poškozenému v adhezním řízení přiznat, je i taková škoda, která není zároveň zákonným znakem stíhaného trestného činu. Výjimku tvoři skutkové podstaty u trestných činů proti majetku (viz. hlava devátá zvláštní části trestního zákona), u kterých je majetková škoda znakem jejich skutkové podstaty. Majetkovou škodou je tedy škoda vzniklá tím, že trestným činem došlo k ztenčení majetku poškozeného, dále i jiná materiální újma, pokud její náhradu příslušené předpisy o odškodňování přiznávají a jestliže ji lze odčinit nebo zmírnit uvedením do původního stavu, peněžitou náhradou nebo protihodnotou za utrpěnou újmu určitého druhu (bolestné, náhrada ztížení společenského uplatnění). 5 O majetkovou škodu půjde taktéž v případě ušlého zisku, a to zisku skutečného nebo dosahovaného zpravidla v poctivém obchodním styku Ublížení na zdraví Tímto se rozumí takový stav (onemocnění, poranění), který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje výkon obvyklé činnosti nebo má jiný vliv na obvyklý způsob života poškozeného a který zpravidla vyžaduje lékařského ošetření, i když nezanechá trvalé následky Morální škoda Je to škoda způsobená např. některými trestnými činy proti lidské důstojnosti, trestnými činy proti pořádku ve věcech veřejných nebo některými trestnými činy hrubě narušujícími občanské soužití Jiná škoda Za jinou škodu se považuje škoda způsobená na právech (např. trestným činem poškozování cizích práv dle 209 TZ, nebo omezování osobní svobody podle 231 TZ, nebo škodu na dobrém jménu či pověsti, např. trestným činem poškození 5 Růžička M., Púry F., Zezulová J., Poškozený a adhezní řízení v České republice, C.H.Beck, Praha 2007, str Šámal P., Král V., Baxa J., Púry F., Trestní řád. Komentář díl I., 4. vydání, C.H.Beck, Praha 2002, str

11 spotřebitele podle 121 TZ), popř. porucha zdraví menší intenzity. Jiná škoda vzniká také např. jednáním pachatele proti životu nebo zdraví, event. proti majetku, které je z hlediska stadií vývoje trestného činu přípravou nebo pokusem. Škoda musí být v příčinné souvislosti se skutkem, který je uveden v žalobním návrhu, tedy musí být způsobena trestným činem, pro který je obžalovaný stíhán. Pokud se týká nároku na náhradu škody v adhezním řízení, pak ve smyslu 228 TŘ lze přiznat pouze škodu majetkovou, a to za podmínek daných 43 odst. 3 TŘ, tedy pokud poškozený svůj nárok uplatnil včas, tj. nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. V případě, že o nároku poškozeného soud v rámci trestního řízení dle 228 TŘ nerozhodl, byť poškozený svůj nárok uplatnil řádně a včas a v hlavním líčení byly splněny i ostatní náležitosti potřebné pro rozhodnutí o uplatněném nároku, je soud povinen postupovat v souladu s 229 TŘ a odkázat poškozeného na řízení občanskoprávní, popř. na řízení před jiným příslušným orgánem, neboť soud v rámci adhezního řízení nesmí nárok poškozeného z jakéhokoli důvodu ani částečně zamítnout. Tento postup je nutný taktéž v případě, že by pro rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody bylo třeba činit další dokazování, které by současně přesahovalo a protahovalo samotné trestní stíhání. Nicméně ustanovení 229 TŘ by soud neměl zneužívat tím, že by poškozeného zbytečně a bezdůvodně odkazoval na řízení občanskoprávní, zatímco by mohl sám rozhodnout o nároku poškozeného dle 228 TŘ. Podle ustanovení 229 odst. 2 TŘ pak na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem odkáže soud poškozeného také se zbytkem jeho nároku, jestliže mu nárok z jakéhokoli důvodu přizná jen z části. V případě, že soud obžalovaného zprostí obžaloby, vždy odkáže poškozeného s jeho nárokem na náhradu škody na řízení občanskoprávní, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem ( 229 odst. 3 TŘ). 9

12 3. Vývoj právní úpravy postavení poškozeného v trestním řízení na našem území do roku 1989 řízení. Postavení poškozeného v rámci historického vývoje bylo dáno vývojem trestního 3.1. Právní úprava dle zákona č. 119/1873 ř.z. Trestní řád z roku 1873 (č. 119/1873 ř.z.) rozlišoval, pokud šlo o osobu poškozenou trestným činem, osobu soukromého žalobce a soukromého účastníka. Jejich právní postavení záviselo na tom, zda se jednalo o činy stíhané z úřední moci nebo o činy, jejichž stíhání stát vyhradil soukromé žalobě. Tedy podle 47 TrŘ č. 119/1873 ř.z. se mohl každý, komu bylo v jeho právech ublíženo zločinem nebo přečinem, který se měl z úřední povinnosti stíhat až do počátku hlavního přelíčení pro své nároky soukromoprávní připojit k trestnímu řízení, stal se tak soukromým účastníkem (adherentem) 7. Právem připojit se k trestnímu řízení disponoval pouze ten, kdo z takového ublížení vyvozoval oproti obviněnému nároky soukromoprávní, které měly obsah práv majetkových nebo rodinných. Takovéto poškození však v tehdejší době vyžadovalo podobu materiální. Již v době účinnosti trestního řádu č. 119/1873 ř.z. se řízení, ve kterém bylo rozhodováno o soukromoprávních nárocích, nazývalo řízení adhezní. Připojit se k trestnímu řízení poškozený mohl učinit ústním nebo písemným prohlášením u soudu, jež bylo třeba učinit do počátku hlavního přelíčení. Tento trestní řád stanovil, že poškozený soukromý účastník ( 47) je tzv. vedlejší procesní stranou, který disponoval řadou významných práv, např. navrhovat důkazy směřující k otázce viny nebo k odůvodnění požadované náhrady, nahlížet do spisu, právo být vyrozuměn o konání hlavního líčení, v rámci průběhu hlavního líčení potom mohl klást obžalovanému, svědkům, znalcům otázky, měl právo vyjadřovat se k průběhu řízení a v neposlední řádě měl i právo učinit závěrečný návrh a podávat opravné prostředky proti odsuzujícímu rozsudku okresního soudu, avšak ve vztahu ke svým soukromoprávním nárokům. V tomto řízení mohl vystupovat současně jako svědek. Poškozený jako soukromý účastník mohl podat sám namísto státního zástupce tzv. podpůrnou obžalobu. Tento úkon mohl učinit, pokud státní zástupce odmítl zahájit 7 Růžička M., Púry F., Zezulová J., Poškozený a adhezní řízení v České republice, C.H.Beck, Praha 2007, str

13 trestní stíhání, nebo od již zahájeného stíhání upustil. Obžaloba podaná soukromým účastníkem se považovala za rovnocennou s obžalobou podanou státním zástupcem. Obdobné postavení jako měl soukromý účastník, měl i soukromý žalobce. Soukromým žalobcem se stala osoba, která podala u příslušného soudu návrh k zahájení trestnímu stíhání pachatele pro tzv. soukromoprávní delikt. Takovouto obžalobu mohl podat soukromý žalobce u deliktů, u nichž trestní zákon z roku 1852 stanovil, že se stíhají z návrhu osoby soukromé za podmínky, že jí bylo v jejich právech ublíženo. Veřejnou žalobu pak zastupoval státní zástupce. Zastupování soukromého žalobce jako nositele žalobního práva mohl k jeho žádosti převzít státní zástupce, tento však v postavení zmocněnce neměl víc práv než sám soukromý žalobce. Soukromý žalobce disponoval oprávněním připojit se k trestnímu řízení konanému na základě veřejné žaloby. Tímto právem mohl disponovat taktéž v případě, že veřejná žaloba byla podána později než žaloba soukromá. Pokud tak učinil, jeho procesní práva byla stejná jako procesní práva soukromého účastníka, z hlediska opravných prostředků měl však stále postavení soukromého žalobce. Stejně jako soukromý účastník, tak i soukromý žalobce měl oprávnění nechat se zastupovat, tedy hovoříme zde o zastupování procesních stran. Již tehdy se rozlišovala způsobilost být procesní stranou - způsobilost mít práva a povinnosti a dále způsobilost procesní způsobilost provádět samostatně právní úkony. Rozlišovaly se tedy dva způsoby zastoupení, a to jednak zákonné a jednak zvolené zastoupení. Zákonné zastoupení soukromého účastníka, podpůrného a soukromého žalobce se uplatňovalo, pokud šlo o osoby, jimž podle občanského práva byl zřízen zákonný zástupce. To se týkalo nejen osob fyzických, ale taktéž právnických. U fyzických osob šlo o moc otcovskou, poručenskou nebo opatrovnickou; tyto osoby disponovaly sice způsobilostí být procesní stranou, ale neměly způsobilost procesní. 8 Pokud šlo o zastoupení zvolené, zde se rozlišoval zmocněnec, který měl soukromého účastníka, soukromého žalobce, event. jejich zákonné zástupce zastupovat s odpovídajícími právními účinky, a dále právní poradce, kterým mohla být pouze osoba zapsaná v seznamu obhájců. Zástupce byl oprávněn ke všem úkonům, k nimž byl oprávněn zastoupený, pokud rozsah oprávnění nebyl zmocnitelem nijak omezen. Zmocněnec ale nedisponoval 8 Růžička M., Púry F., Zezulová J., Poškozený a adhezní řízení v České republice, C.H.Beck, Praha 2007, str

14 obdobnými samostatnými obhajovacími právy jako obhájce. Právnímu poradci pak naopak právo k zastupování procesní strany nenáleželo, jeho činnost se omezovala na činnost mimosoudní, která spočívala v poskytování rady, zpracovávání stanovisek atd. Jak již bylo shora uvedeno, část trestního řízení, ve kterém se m.j. projednávalo a rozhodovalo o soukromoprávním nároku vzniklého trestným činem, se nazývalo adhezní řízení. Předmětem adhezního řízení mohly být soukromoprávní nároky všeho druhu, které se svou povahou týkaly práva majetkového i práva rodinného, avšak za podmínky, že přicházelo v úvahu je civilní žalobou provést. Taktéž nebylo rozhodující, jaké povahy trestný čin byl. Důležité však bylo, že muselo jít o soukromoprávní nároky, které se týkaly bezprostředně trestného činu a o nároky, které příslušely přímo poškozenému vůči obviněnému. Nárok na náhradu škody potom v sobě zahrnoval nárok na náhradu skutečné škody vzniklé na majetku, dále pak ušlého zisku a taktéž zahlazení utrpěné urážky, což bylo jakési zadostiučinění Právní úprava dle zákona č. 87/1950 Sb. Dalším významným bodem v rámci vývoje trestního řízení byl trestní řád č. 87/1950 Sb. Podle tohoto trestního řádu došlo ke splynutí projednání nároku poškozeného a trestního řízení, zejména co se týká dokazování a tudíž poškozený měl značný zájem na výsledku trestního řízení. Pokud soud rozsudkem zjistil, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, vyřešil tím i právní základ občanskoprávního nároku. Tento trestní řád uplatňoval zásadu veřejné žaloby a tudíž poškozený nedisponoval právem podávat obžalobu ani převzít trestní stíhání. Poškozený mohl pouze dát podnět k zahájení trestního stíhání formou trestního oznámení. Dle toho trestního řádu byl pojem poškozeného vymezen samostatně. Poškozeným byl ten, kdo utrpěl škodu trestným činem, který byl předmětem trestního řízení; škoda musela být způsobena zažalovaným trestným činem, tj. skutkem, který byl předmětem obžaloby ( 85, 86 zákona č. 87/1950 Sb.) 9. Jako poškozený mohla vystupovat jak fyzická osoba, tak právnická osoba, tak i stát. Poškozený tak byl oprávněn uplatnit v trestním řízení své nároky vzešlé z trestného činu a činit návrhy v hlavním i odvolacím líčení ( 48 odst. 1 zákona č. 87/1950 Sb.). Poškozený disponoval řadou práv, jenž byla totožná s právní úpravou z.č. 119/1873 ř.z., když taktéž právem poškozeného bylo dát se zastupovat zmocněncem. Samozřejmě prokurátor a v řízení před soudem předseda senátu byli 9 Růžička M., Púry F., Zezulová J., Poškozený a adhezní řízení v České republice, C.H.Beck, Praha 2007, str

15 povinni poškozeného poučit o jeho právech. Podle této úpravy se preferovala zásada procesní ekonomie, tedy aby nároky poškozeného byly vyřízeny v trestním řízení a aby se o nároku poškozeného nekonalo zvláštní samostatné řízení ve věcech občanskoprávních. Taktéž zákon č. 87/1950 Sb. obsahoval ve svém 52 ustanovení, že nebyl-li poškozený svéprávný, vykonával jeho práva v trestním řízení zákonný zástupce. Ustanovení 53 zákona č. 87/1950 Sb. upravovalo pak zastupování poškozeného zmocněncem, a pokud nebylo zmocnění omezeno, vztahovalo se na celé řízení. Osoba zmocněnce poškozeného mohla být jen osoba svéprávná a občansky bezúhonná. Za poškozeného mohl zmocněnec poškozeného činit návrhy a podávat za něj žádosti a opravné prostředky, taktéž byl oprávněn zúčastnit se všech úkonů, kterých se mohl zúčastnit poškozený nebo zúčastněná osoba. Taktéž mu náleželo právo nahlížet do spisů ( 66 TŘ č. 87/1950 Sb.) a být účasten při hlavním a odvolacím líčení a při veřejném zasedání ( 151 a 191 TŘ č. 87/1950 Sb.). V případě úmrtí poškozeného fyzické osoby, přecházela práva, která mu náležela v rámci trestního řízení, na jeho právního nástupce ( 48 odst. 3 zákona č. 87/1950 Sb.). Pokud se týká rozhodování o nárocích poškozeného v trestním řízení, tzv. adhezní řízení, toto netvořilo samostatnou část trestního řízení, ale naopak s ním splývalo, a to zejména pokud se týkalo dokazování. Nároky, jenž vzešly z trestného činu, byly nároky občanskoprávními a řídily se ustanoveními občanského zákoníku, event. jiných zákonů. Jestliže pak soud v rámci trestního řízení dle ustanovení trestního řádu (tedy pravomocným odsuzujícím rozsudkem) zjistil, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, vyřešil tím závazně i otázku právního základu občanskoprávního nároku. Nicméně adhezní řízení mělo povahu vedlejšího řízení, které nebylo na trestním řízení závislé, a to v tom smyslu, jak bylo obsaženo v 164 odst. 1 zákona č. 87/1950 Sb., že jestliže soud uznal obviněného vinným, rozhodl o nárocích poškozeného vzešlých z trestného činu jen tehdy, jestliže o to poškozený požádal, a to dříve, než se soud odebral k závěrečné poradě a za podmínky, že o nároku již nebylo rozhodnuto v občanskoprávním řízení. Bylo-li však trestní stíhání zastaveno nebo přerušeno, nebylo možné před soudem pokračovat v řízení o nárocích poškozeného na náhradu škody. Jestliže soud rozhodl o nároku poškozeného dle 164 odst. 1 zákona č. 87/1950 Sb., byl tímto jeho nárok vyřízen v plném rozsahu, a to i za situace, že soud jeho nárok zcela nebo částečně zamítl. Pokud šlo o okruh nároků poškozeného, tento v rámci zákona č. 87/1950 Sb. nebyl nikde výslovně vymezen. Ovšem nejčastějším případem nároku na náhradu škody byl nárok na náhradu majetkové škody. Taktéž se mohlo jednat o nárok na prohlášení právního úkonu za neplatný dle tehdejšího občanského zákoníku 13

16 z.č. 141/1950 Sb. Nároky na náhradu škody způsobené trestným činem však nemusely vyplývat pouze z občanského práva, ale taktéž např. z práva rodinného. Zásadní ovšem bylo, že se muselo jednat pouze o nároky, které bylo možné uplatňovat v řízení ve věcech občanskoprávních. Nepřiznal-li trestní soud poškozenému celý nárok, který požadoval, ale pouze tu část, kterou považoval za přiměřenou, mohl se poškozený zbývající části svého nároku domáhat ve věcech občanskoprávních ( 164 odst. 2 zákona č. 87/1950 Sb.). Ve smyslu ustanovení 164 odst. 3 zákona č. 87/1950 Sb. pak soud odkázal poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních i tehdy, nebylo-li možné bez značných průtahů stanovit ani přiměřenou výši nároků Právní úprava dle zákona č. 64/1956 Sb. Další právní úpravou byl trestní řád č. 64/1956 Sb. Tento trestní řád v ustanovení 7 odst. 5 uváděl, že stranami řízení se rozumí, m.j. i poškozený. Dle tohoto trestního řádu, a to konkrétně dle 7 odst. 10, byla podána definice poškozeného, dle níž byla osoba poškozeného definována jako ten, komu byla trestným činem způsobem škoda, pokud by nárok na její náhradu bylo možno uplatňovat před soudem v řízení ve věcech občanskoprávních, nebyl-li v řízení spoluobviněným. Pojem poškozeného se vázal i na to, o jaké konkrétní nároky šlo. Spadaly sem nároky obecně upravené jako závazky k náhradě škody a násl. občanského zákoníku č. 141/1950 Sb., dále nároky vyplývající ze zákona č. 63/1951 Sb., o odpovědnosti za škody způsobené dopravními prostředky. Za škodu dle tehdejší úpravy byla považována jednak skutečná škoda, tj. zmenšení majetkového stavu, ale i to, co poškozenému ušlo (dnešní ušlý zisk). Škoda musela být způsobena trestným činem, který byl stíhán v řízení před soudem, tedy škoda musela být v příčinné souvislosti se skutkem, který byl předmětem trestního řízení. Poškozený měl nárok na náhradu škody, která byla zaviněna několika obviněnými, vůči kterémukoliv z nich, neboť tito odpovídali solidárně, tudíž rukou společnou a nedílnou. Poškozený nemohl vystupovat jako spoluobviněný, ale jeho postavení nebránilo, aby mohl být slyšen jako svědek. Poškozeným i zde mohla být jak fyzická osoba, tak právnická, tak i stát. Pokud poškozený chtěl žádat, aby bylo v rámci trestního řízení rozhodováno i o jeho nároku k náhradě škody, musel tak učinit nejpozději do zahájení hlavního líčení. Existovaly však zde výjimky, kdy poškozený neměl právo žádat, aby bylo v trestním řízení rozhodováno o jeho nároku. Jednalo se o případy: 14

17 - v řízení o trestných činech náležejících do příslušnosti krajského nebo vyššího vojenského soudu, - ve stanném řízení, kde to při nedostatku výslovně právní úpravy vyplývalo z povahy věci, - pokud nárok na náhradu škody uplatnil poškozený již v řízení ve věcech občanskoprávních 10. Právo poškozeného uplatnit svůj nárok v trestním (adhezním řízení) bylo zajištěno celou řadou ustanovení, jenž obsahovala oprávnění, kterými poškozený za účelem uplatnění svého nároku mohl disponovat. Poškozený byl oprávněn činit návrhy, podat návrh na zajištění nároku na movitých věcech obviněného do pravděpodobné výše škody, nechat se zastupovat zmocněncem, být vyslechnut, nahlížet do spisu, uplatnit právo na vrácení věci, právo na doručení opisu rozsudku, požadovat na odsouzeném náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění jeho nároku na náhradu škody v trestním řízení včetně nákladů zmocněnce, aby mu bylo doručeno usnesení o zastavení trestního stíhání, právo být vyrozuměn o hlavním líčení, právo být vyzván v hlavním líčení předsedou senátu, aby mohl učinit návrh stran svého nároku na náhradu škody, právo klást vyslýchaným osobám otázky se souhlasem předsedy senátu, pronést závěrečnou řeč. Orgány činné v trestním řízení byly povinny poškozeného o všech jeho právech poučit a poskytnout mu plnou možnost k jejich uplatnění ( 41 odst. 2 TŘ č. 64/1956 Sb.). Taktéž tento trestní řád připouštěl zastupování poškozeného. Zákonný zástupce i v tomto případě vykonával poškozeného v případě, nebyl-li poškozený svéprávný ( 43 TŘ č. 64/1956 Sb.). Taktéž i dle této úpravy se poškozený mohl nechat zastupovat zmocněncem dle 46 TŘ č. 64/1956 Sb. s tím, že nebyl-li zmocněnec soudu (prokurátorovi v přípravném řízení) poškozeným oznámen, musel zmocněnec sám prokázat, že byl poškozeným zmocněn. Zmocněnec byl povinen v rámci příslušného řízení předkládat plnou moc. Ustanovení 47 TŘ č. 64/1956 Sb. pak upravovalo rozsah oprávnění zmocněnce poškozeného. Tento tedy disponoval všemi právy, které náležela poškozenému (např. nahlížení do spisu, pronést závěrečnou řeč atd.). Pokud se týká podávání nejrůznějších návrhů, či opravných prostředků, tyto úkony činil za poškozeného, tedy nikoli svým jménem. 10 Růžička M., Púry F., Zezulová J., Poškozený a adhezní řízení v České republice, C.H.Beck, Praha 2007, str

18 V této právní úpravě trestního řádu č. 64/1956 zemřel-li poškozený, přecházela jeho práva, která mu náležela v trestním řízení, na jeho právní nástupce ( 42 TŘ). Pokud se týká rozhodování o nároku poškozeného na náhradu škody způsobené trestným činem, za této právní úpravy, stejně jako v trestním řádu č. 87/1950 Sb. platilo, že adhezní řízení netvořilo samostatnou, časově i formálně oddělenou část trestního řízní, ale splývalo s ním, zejména v rámci dokazování. I nadále bylo adhezní řízení považováno za civilní spor, který se projednával ve formě trestního řízení. Dle této úpravy se jednalo již jen o nároky na náhradu škody, přičemž platila zásada, že škoda se nahrazovala především uvedením do původního stavu a pouze tehdy, pokud to nebylo dobře možné, v penězích. Pro adhezní řízení z toho plynul závěr, že poškozený mohl svůj nárok na náhradu škody uplatnit i v tom směru, aby mu věc odcizená trestným činem byla vrácena a trestní soud zavázal pachatele, aby poškozenému předmětnou věc vydal ( 244 zákona č. 64/1956 Sb.). Soud v případě, že uznal obžalovaného vinným, mohl o nároku poškozeného rozhodnout trojím způsobem. Jednak mohl soud poškozenému přiznat nárok na náhradu škody vůči obžalovanému, jestliže nárok a jeho výše byly výsledky trestního řízení odůvodněny ( 244 odst. 2 věta první TŘ č. 64/1956 Sb.), jednak přiznat uplatněný nárok jen z části a se zbytkem jeho nároku poškozeného odkázat na řízení ve věcech občanskoprávních ( 244 odst. 3 TŘ č. 64/1956 Sb.) a poslední možností bylo odkázat poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, nebyly-li nárok a jeho výše výsledky trestního řízení odůvodněny ( 244 odst. 2 věta druhá TŘ č. 64/1956 Sb.). Ovšem dle právní úpravy trestního řádu č. 64/1956 Sb. nebyl soud v rámci trestního řízení oprávněn nárok poškozeného zamítnout, ale pouze jeho nárok přiznat, nebo poškozeného odkázat na řízení ve věcech občanskoprávní. Soud však rozhodoval o nároku poškozeného na náhradu škody, pokud o toto poškozený požádal do zahájení hlavního líčení ( 244 odst. 5 TŘ č. 64/1956 Sb.), když přesnou výši svého nároku mohl určit i později, a to podle výsledku hlavního líčení Právní úprava dle zákona č. 141/1961 Sb. Další významnou právní úpravou, která přes několik novelizací platí dodnes, je trestní řád č. 141/1961 Sb. Důvodem přijetí nového trestního řádu byla změna politické situace, neboť v roce 1960 došlo ke schválení nové ústavy (ústavní zákon č. 100/1960 Sb.), která kodifikovala tzv. socialistické zřízení. Tato úprava přinesla významné změny v úpravě postavení poškozeného trestným činem a v úpravě rozhodování o jejím nároku 16

19 na náhradu škody. Původní znění zákona stanovilo, že v rámci trestního řízení spolu s otázkou viny a trestu tak měla být vyřešena i otázka náhrady škody způsobené trestným činem ( 43 odst. 2, 228 a 229 TŘ). Soudu náleželo oprávnění, aby v odsuzujícím rozsudku uložil povinnost k náhradě škody. Novinkou této úpravy bylo to, že i prokurátor mohl navrhnout, aby obžalovanému byla uložena povinnost k náhradě škody způsobené trestným činem, a to v případě, vyžadovala-li to ochrana zájmů státu nebo pracujících, tedy byla-li škoda způsobena na majetku, který byl v socialistickém vlastnictví ( 43 odst. 3 TŘ v původním znění). Prokurátor též disponoval oprávněním, že nárok na náhradu škody mohl zajistit na majetku obviněného, event. takové zajištění navrhnout ( 47 odst. 4 TŘ v původním znění), kdy tímto ustanovením mělo dojít ke zvýšení ochrany majetku v socialistickém vlastnictví. Nový trestní řád z roku 1961 oproti dřívější právní úpravě posiloval postavení poškozeného, tedy osoby, která byla poškozena trestným činem. Toto posílení spočívalo v tom, že se poškozený mohl aktivně účastnit trestního řízení v postavení strany, svými návrhy a zásady mohl napomáhat ke zjištění objektivní pravdy a tedy i ke správnému rozhodnutí. Dle 43 TŘ se za poškozeného považovala každá osoba, která byla trestným činem, který byl předmětem trestního řízení, nějak poškozena. Dle ustanovení 43 odst. 1 TŘ jako poškozený mohl vystupovat též každý komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví nebo způsobena morální nebo jiná škoda, a to ať již mu vznikl nárok na náhradu škody či nikoli. Jako poškozený mohl vystupovat i ten, vůči komu byl spáchán pokus nebo příprava trestného činu, i když k žádné škodě nedošlo. Trestní řád přiznával poškozenému postavení procesní strany, jak vyplývalo z ustanovení 12 odst. 5 TŘ v původním znění. Jak je již uvedeno shora, poškozený jako procesní strana mohl se aktivně účastnit na trestním řízení tak, aby byla věc byla náležitě objasněna a vydáno spravedlivé rozhodnutí. V rámci této úpravy se rozlišovaly dvě kategorie poškozených, a to jednak poškozený s právem na náhradu škody ( 43 odst. 2 TŘ v původním znění) a jednak poškozenému v jeho obecném vymezení, který tímto právem nedisponoval ( 43 odst. 1 TŘ v původním znění). Poškozený jako procesní strana disponoval řadou procesních práv, která se rozlišovala na práva obecná, která měl každý poškozený a jednak práva, která náležela poškozenému jako subjektu adhezního řízení. Orgány činné v trestním řízení tak měly povinnost poškozeného o jeho právech řádně poučit ( 46 TŘ). Právem vystupovat jako poškozený v trestním řízení disponovaly opět fyzické osoby, právnické osoby i stát, přičemž za právnické osoby se v tehdejší době 17

20 považovaly socialistické organizace státní, družstevní, společenské a jiné organizace. Původní znění trestního řádu ve svém 44 odst. 1 zakotvilo, že oprávnění poškozeného nemohl vykonávat ten, kdo byl v trestním řízení stíhán jako spoluobviněný (toto ustanovení se zachovalo dodnes). Stejně neslučitelné bylo postavení poškozeného a znalce, tlumočníka vzhledem pro jejich poměr k věci. Další omezení práv poškozeného byla tam, kde to vylučovaly buďto zvláštnosti řízení, nebo jiná překážka vyplývající ze zákona nebo daná specifickými postavením poškozeného v trestním řízení - 44 odst. 2 věta první TŘ v původním znění. Dle 44 odst. 2 věta druhá TŘ v původním znění byly další výjimkou z obecné úpravy poškozeného dle 43 odst. 1 TŘ případy, kdy řízení konal v prvním stupni krajský soud. Poslední omezení poškozeného s nárokem na náhradu škody vyplývalo z ustanovení 44 odst. 3 TŘ v původním znění, podle kterého nebylo možno podat návrh na náhradu škody dle 43 odst. 2 TŘ v původním znění, jestliže o nároku bylo již rozhodnuto v občanskoprávním nebo jiném příslušném řízení. Trestní řád z roku 1961 již tedy upravoval dvě kategorie poškozených. Jednak poškozeného dle ustanovení 43 odst. 1 TŘ v a jednak poškozeného dle ustanovení 43 odst. 2 TŘ v původním znění s právem uplatňovat nárok na náhradu škody. Subjektem adhezního řízení potom mohl být pouze poškozený dle 43 odst. 2 TŘ v původním znění. Změnou oproti předchozí právní úpravě bylo to, že poškozený uplatňoval v rámci adhezního řízení náhradu jakékoli škody. Pojetí škody dle trestního řádu z roku 1961 bylo širší, neboť za poškozeného se považoval ten, komu byla způsobena majetková škoda, ublíženo na zdraví, způsobena morální škoda. I dle této úpravy nebylo možné nárok poškozeného zamítnout. Soud mohl nárok poškozenému přiznat zcela nebo z části, anebo ho mohl odkázat na občanskoprávní řízení či řízení před jiným příslušným orgánem. Poškozený se taktéž mohl nechat zastoupit zmocněncem, který byl za poškozeného oprávněn činit návrhy a podávat za něj žádosti, opravné prostředky a taktéž se mohl zúčastnit všech úkonů, kterých se mohl zúčastnit poškozený. Pokud se týká zastupování socialistických organizací, tyto zastupovaly, resp. jejich jménem jednaly jejich orgány (statutární nebo jiné), popř. určení zástupci. V případě zastupování státu, za tento jednal před soudem pracovník toho státního orgánu, jehož se věc týkala, event. pověřený pracovník. Právní úprava též upravovala zajištění nároku poškozeného, a to v případě, byla-li důvodná obava, že uspokojení nároku bude zmařeno nebo ztěžováno. Předmětem zajištění mohly být nejen movité věci a pohledávky, ale nově též nemovitosti ( 47 odst. 18

21 2 TŘ v původním znění). Platily zde však výjimky, kdy k zajištění nemohlo být použito věcí, které nemohly být postiženy výkonem rozhodnutí, pohledávky obviněného na výplatu odměny z pracovněprávního nebo obdobného poměru, pohledávek na výplatu výživného a na výplatu dávek nemocenského pojištění a sociální zabezpečení Právní úprava dle zákona č. 57/1965 Sb. Z vybraných novel trestního řádu č. 141/1961 Sb. do roku 1989, které se týkaly poškozeného, uvádím novelu trestního řádu č. 57/1965 Sb. Tato novela zvyšovala účinnost boje proti trestné činnosti. Nově upravovala možnost, že usnesení o odložení věci se muselo doručovat vždy oznamovateli, který proti němu mohl podat stížnost. Oznamovatelem tak ve většině případů byl ten, kdo byl poškozen trestným činem. K právům poškozeného trestným činem nově přibylo právo podat opravný prostředek i proti meritornímu rozhodnutí. Taktéž v souladu se změnou občanského zákoníku zákon č. 40/1964 Sb. se do trestního řádu promítla změna, kdy pojem svéprávnost byl nahrazen pojmem způsobilost k právním úkonům. Tudíž dle 45 odst. 1 TŘ č. 57/1965 Sb. je-li poškozená osoba zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo je-li její způsobilost k právním úkonům omezena, vykonává její práva podle tohoto zákona její zákonný zástupce Právní úprava dle zákona č. 48/1973 Sb. Novelou trestního řádu č. 141/1961 Sb. provedenou zákonem č. 48/1973 Sb. byl do trestně právní úpravy zakotven institut trestního příkazu. Zavedení rozhodnutí ve formě trestního příkazu se dotýkalo i poškozeného. Dle 314f odst. 1 písm. e) TŘ ve znění zákona č. 48/1973 Sb. byl-li uplatněn nárok na náhradu škody v rámci objasňování, musel trestní příkaz obsahovat výrok o odkázání poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních. Teprve v případě, že si obviněný podal odpor proti trestnímu příkazu ( 314g odst. 1), kterým se trestní příkaz v celém rozsahu zrušil a samosoudce tak musel nařídit hlavní líčení, přicházelo v úvahu uplatnění nároku poškozeného na náhradu škody před soudem. V případě, že takovýto projev učinil poškozený v rámci objasňování, takovýto projev vůle poškozeného postačoval a následně bylo rozhodnuto o nároku na náhradu škody. 19

22 4. Vývoj postavení poškozeného v právní úpravě po roce 1989 Zákon č. 141/1961 Sb., trestní řád v původním znění prošel za toto období řadou změn v rámci prováděných novelizací tak, jak to vyžadoval vývoj a ochrana společnosti a taktéž vývoj politické situace Právní úprava dle zákona č. 178/1990 Sb. Významnou novelou po roce 1989 byla novela trestního řádu provedená s účinností od zákonem č. 178/1990 Sb., která přinesla do trestního řádu řadu změn v podobě rozšíření práv obviněného a obhájce, upravovala odposlechy telefonních hovorů, změny se týkaly taktéž vazby, přípravného řízení. Pokud se týká poškozeného v trestním řízení, uvedená novela změnila i některá ustanovení upravující postavení poškozeného jako subjektu trestního řízení (subjektu adhezního řízení). Jednou ze změn bylo zrušení oprávnění prokurátora podat návrh na náhradu škody v adhezním řízení. Původní znění zákona č. 141/1961 Sb. obsahovalo ustanovení, z něhož plynula oprávněnost prokurátora podat návrh, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost k náhradě škody způsobené trestným činem. Uvedenou novelou tak došlo ke zrušení tohoto ustanovení, tedy 43 odst. 3 TŘ ve znění před novelou. Další změnou bylo zavedení institutu trestního stíhání se souhlasem poškozeného, tzv. delikty se svolením poškozeného. Znamenalo to tedy, že trestní stíhání u taxativně vymezených trestných činů je podmíněno až do stadia odvolacího řízení souhlasem poškozeného, pokud mezi pachatelem a poškozeným je příbuzenský nebo obdobný vztah vymezený zákonem. Výše uvedená novela zavedla v ustanovení 45 odst. 2 TŘ institut opatrovníka poškozeného. Ustanovení opatrovníka poškozenému přicházelo v úvahu, kdy zákonný zástupce poškozeného nemohl vykonávat svá práva uvedená v ustanovení 45 odst. 1 TŘ a bylo nebezpečí z prodlení. O ustanovení opatrovníka poškozenému k výkonu jeho práv rozhodoval předseda senátu (v přípravném řízení prokurátor). Proti rozhodnutí o ustanovení opatrovníka poškozeného byla přípustná stížnost, která neměla odkladný účinek. Rovněž bylo možné ustanovit opatrovníka poškozenému, jež byl zbaven 20

23 způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena. Podle 159 odst. 4 TŘ ve znění z.č. 178/1990 Sb. pak mohl i poškozený (nejen oznamovatel) podat stížnost proti usnesení o odložení věci. Současně došlo ke zrušení úpravy trestního příkazu Právní úprava dle zákona č. 558/1991 Sb. Novela trestního řádu provedená zákonem č. 558/1991 Sb. se týkala v rámci poškozeného opět 159 odst. 4 TŘ, kdy stanovila, že právo podat stížnost proti usnesení o odložení věci měl opět pouze jen oznamovatel, nikoli také poškozený, který se o odložení věci pouze vyrozumí Právní úprava dle zákona č. 292/1993 Sb. Pokud se týká novely trestního řádu zákonem č. 292/1993 Sb., tato se týkala převážně přípravného řízení, mělo dojít ke zjednodušení trestního řízení a taktéž účelem bylo zbavit dosavadní právní úpravu nadbytečného formalismu. Taktéž i touto novelou došlo ke změně postavení poškozeného v trestním řízení a o rozhodování o náhradě škody v adhezním řízení. První změnou týkající se poškozeného v trestním řízení bylo ustanovení 45 odst. 2 TŘ ve znění zákona č. 292/1993 Sb. Novela zákona č. 178/1990 Sb. zavedla pojem opatrovník poškozeného. Novelou z roku 1993 došlo k upřesnění podmínek jeho ustanovení, když úprava z roku 1990 dávala na zvážení soudu, zda může ustanovit opatrovníka, dle novely z roku 1993 došlo k upřesnění, jež bylo formulováno tak, že ustanoví k výkonu práv poškozeného opatrovníka. Tato novela z roku 1993 taktéž stanovila, že předseda senátu v rámci přípravy hlavního líčení doručuje opis obžaloby každému poškozenému, pokud byly jeho pobyt nebo sídlo známé ( 196 odst. 1 TŘ ve znění z.č. 292/1993 Sb.). Opětovně bylo zavedeno, že usnesení o odložení věci dle 159 odst. 4 TŘ se doručovalo taktéž poškozenému, pokud byl znám s právem podat proti takovému rozhodnutí stížnost. Tato novela upravila novou formu odklonu institut podmíněného zastavení trestního stíhání. Tato se však týkala poškozeného jako subjektu adhezního řízení, tedy dle ustanovení 43 odst. 2 TŘ, neboť jednou z podmínek vydání rozhodnutí 21

24 o podmíněném zastavení trestního stíhání bylo to, že obviněný nahradil poškozenému způsobenou škodu, o její náhradě s ním uzavřel dohodu nebo učinil jiná potřebná opatření k její náhradě. Novela trestního řádu provedená zákonem č. 292/1993 Sb. pak opětovně zavedla institut trestního příkazu, kdy v rámci trestního příkazu bylo možno rozhodnout o nároku na náhradu škody. Pokud poškozený svůj nárok uplatnil, byl mu trestní příkaz doručen, avšak nepříslušelo poškozenému podat proti trestnímu příkazu opravný prostředek odpor Právní úprava dle zákona č. 152/1995 Sb. Další novelou trestního řádu provedenou zákonem č. 152/1995 Sb. došlo k rozšíření možnosti odklonu v trestním řízení tedy zavedení institutu narovnání. Pro účely narovnání se dle 309 odst. 1 TŘ ve znění novely považoval za poškozeného nejen subjekt adhezního řízení (poškozený, který mohl proti obviněném uplatnit nárok na náhradu škody dle 43 odst. 2 TŘ), ale taktéž každý, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda ( 43 odst. 1 TŘ) Právní úprava dle zákona č. 265/2001 Sb. Nejrozsáhlejší změny pak doznal trestní řád novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb. s účinností od Uvedenou novelou došlo k upřesnění pojmu poškozeného. Ustanovení 43 odst. 1 TŘ zůstalo, avšak odstavcem 2 uvedeného paragrafu došlo k zúžení pojmu poškozeného, kdy za poškozeného se nepovažuje ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem. Současně došlo k rozšíření procesních práv poškozeného a zavedení možnosti poškozeného vzdát se svých procesních práv, kdy trestní řád poskytuje poškozenému značný okruh práv, nicméně novela z roku 2001 tento okruh rozšířila v několika směrech. Jednalo se především o právo poškozeného být písemně poučen o tom, že po marném uplynutí lhůty k vyjádření, zda souhlasí s trestním stíháním dle 163 TŘ, nelze souhlas s trestním stíhání dát ( 163 odst. 2 TŘ). Taktéž měl poškozený právo být poučen o institutu odklonu v trestním řízení narovnání dle 310 odst. 2 TŘ. Nově byl zaveden 43 odst. 4 TŘ, který umožňoval poškozenému výslovným prohlášením 22

Poškozeným je ten, komu bylo trestným činem: - ublíženo na zdraví. - způsobena majetková škoda. - způsobena nemajetková újma

Poškozeným je ten, komu bylo trestným činem: - ublíženo na zdraví. - způsobena majetková škoda. - způsobena nemajetková újma Poškozeným je ten, komu bylo trestným činem: - ublíženo na zdraví - způsobena majetková škoda - způsobena nemajetková újma - nebo, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil. Poškozeným je i osoba,

Více

181/2011 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna trestního řádu

181/2011 Sb. ZÁKON ČÁST PRVNÍ. Změna trestního řádu 181/2011 Sb. ZÁKON ze dne 8. června 2011, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějích předpisů, a některé dalí zákony Parlament se usnesl na tomto

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Osoba, proti níž se Základy práva, 23. května 2016 Přehled přednášky Osoba, proti níž se Osoba, proti níž se Pojem trestního Trestní právem upravený

Více

Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc.

Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. Prof. JUDr. Jaroslav Fenyk, Ph.D., DSc. 19. 3. 2015 Schéma průběhu trestního řízení podle českého trestního řádu trestní stíhání vyšetřování hl. líčení ř. odvolání ř. vykonávac postup před zahájením TS

Více

Kurz trestního práva - BIVŠ 2013

Kurz trestního práva - BIVŠ 2013 TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ Zvláštní způsoby řízení Obecné ustanovení a typy zvláštních způsobů řízení (Hlava XX., 290 314s) Obecné ustanovení - pokud v následujících ustanoveních není obsažena zvláštní úprava,

Více

Trestní právo procesní III. Obviněný, obhájce, poškozený a další osoby. 17. března 2016 J. Provazník

Trestní právo procesní III. Obviněný, obhájce, poškozený a další osoby. 17. března 2016 J. Provazník Trestní právo procesní III. Obviněný, obhájce, poškozený a další osoby 17. března 2016 J. Provazník Osoba, proti které se řízení vede subjekt trestněprocesního vztahu cílem je zjistit, je-li pachatelem

Více

usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 3 T 160/2013 ze

usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 3 T 160/2013 ze Ústavní soud 10. února 2015 Brno, Joštova 8 Stěžovatel: Jiří Blažek, K parku 733 164 00 Praha 6 Nebušice Zastoupen: Mgr. Pavlem Krasem, V Jirchářích 60/6 400 01 Ústí nad Labem Orgány veřejné moci: 1. Policie

Více

Odůvodnění. 1

Odůvodnění. 1 Pozměňovací návrhy k vládnímu návrhu zákona o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů (sněmovní tisk 650) Text pozměňovacích návrhů

Více

Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. JUDr. František Púry, Ph.D.

Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. JUDr. František Púry, Ph.D. Prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. JUDr. František Púry, Ph.D. Část čtvrtá TOPO (Zvláštní ustanovení o řízení proti právnickým osobám) Místní příslušnost Vyrozumění o zahájení a skončení trestního stíhání

Více

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o obětech trestných činů Čl. I

ČÁST PRVNÍ Změna zákona o obětech trestných činů Čl. I N á v r h III. ZÁKON ze dne 2015, kterým se mění zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění zákona č. 77/2015 Sb., a další související

Více

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu 159a Odložení nebo jiné vyřízení věci (1) Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením,

Více

209/1997 Sb. ZÁKON. ze dne 31. července 1997. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů ČÁST PRVNÍ

209/1997 Sb. ZÁKON. ze dne 31. července 1997. o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů ČÁST PRVNÍ 209/1997 Sb. ZÁKON ze dne 31. července 1997 o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů Změna: 265/2001 Sb. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Více

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-744/2014-OD-SPZ/3

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-744/2014-OD-SPZ/3 prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 9.1.2015 Čj. MSP-744/2014-OD-SPZ/3 Nejvyšší soud Burešova 20 657 37 Brno Obv. A. K. stížnost pro porušení zákona Příloh: tr. spis

Více

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu

Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu Způsoby ukončení spisů příslušná ustanovení trestního řádu 159a Odložení nebo jiné vyřízení věci (1) Nejde-li ve věci o podezření z trestného činu, státní zástupce nebo policejní orgán věc odloží usnesením,

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 2 A 1130/2002-OL-27 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců JUDr. Marie Turkové a JUDr.

Více

Znění částí platných zákonů, kterých se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn

Znění částí platných zákonů, kterých se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn Znění částí platných zákonů, kterých se novelizace týká, s vyznačením navrhovaných změn Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů 4 (1) Funkce soudce je veřejnou funkcí. (2)

Více

Nejvyšší soud ČR Burešova BRNO

Nejvyšší soud ČR Burešova BRNO JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 9.7.2012 Čj. 295/2012-OD-SPZ Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 BRNO Věc: obv. R. B., roz. B. - stížnost pro porušení zákona Příloha: trestní

Více

Zahájení řízení Zahájení řízení o žádosti Zahájení řízení z moci úřední

Zahájení řízení Zahájení řízení o žádosti Zahájení řízení z moci úřední Správní právo procesní Zahájení a průběh řízení Zahájení řízení Zahájení řízení o žádosti Zahájení řízení z moci úřední Zahájení řízení o žádosti Řízení o žádosti je zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný

Více

OBSAH. Úvod...11 Seznam zkratek...13 TRESTNÍ ZÁKONÍK...15

OBSAH. Úvod...11 Seznam zkratek...13 TRESTNÍ ZÁKONÍK...15 OBSAH Úvod...11 Seznam zkratek...13 TRESTNÍ ZÁKONÍK...15 ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST ( 1 139)...17 HLAVA I PŮSOBNOST TRESTNÍCH ZÁKONŮ ( 1 11)...17 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona ( 1)...17 Díl 2 Časová působnost

Více

OBSAH. Úvod Seznam zkratek TRESTNÍ ZÁKONÍK... 15

OBSAH. Úvod Seznam zkratek TRESTNÍ ZÁKONÍK... 15 OBSAH Úvod........................................................................ 11 Seznam zkratek.............................................................. 13 TRESTNÍ ZÁKONÍK.........................................................

Více

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-557/2014-OD-SPZ/2

Nejvyšší soud. Burešova Brno. prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. V Praze dne Čj. MSP-557/2014-OD-SPZ/2 prof. JUDr. HELENA VÁLKOVÁ, CSc. MINISTRYNĚ SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 19.1.2015 Čj. MSP-557/2014-OD-SPZ/2 Nejvyšší soud Burešova 20 657 37 Brno Obviněný V. P. stížnost pro porušení zákona Příloha: Trestní

Více

Poučení poškozeného v trestním řízení

Poučení poškozeného v trestním řízení Poučení poškozeného v trestním řízení V trestní věci vedené proti obviněnému xxxxxxxxxxxxxxxxx, narozenému xxxxxxxxxxxx, stíhanému pro xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx trestního zákoníku máte jako poškozený podle

Více

Podezřelý je ten, kdo byl zadržen v souladu s ustanovením trestního řádu a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání.

Podezřelý je ten, kdo byl zadržen v souladu s ustanovením trestního řádu a dosud proti němu nebylo zahájeno trestní stíhání. Obviněný je osoba, proti níž je vedeno trestní stíhání. Obviněný je jedním ze subjektů trestního řízení. Trestní řád označuje tuto osobu několika pojmy (podle stadia řízení a jejího postavení). Podezřelý

Více

Zdrojem trestního práva procesního je Zákon o trestním řízení soudním trestní řád.

Zdrojem trestního práva procesního je Zákon o trestním řízení soudním trestní řád. Otázka: Trestní právo procesní Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): zuza Trestní řád Zdroj trestního práva procesního Zdrojem trestního práva procesního je Zákon o trestním řízení soudním trestní

Více

Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice

Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice Aktuality trestní odpovědnosti pr. osob v České republice JUDr. František Púry prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D. Nejvyšší soud České republiky Obsah vystoupení Základní principy trestní odpovědnosti právnických

Více

R O Z S U D E K JMÉNEM REPUBLIKY

R O Z S U D E K JMÉNEM REPUBLIKY 3 Azs 238/2015-28 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Pavla Molka a JUDr. Jaroslava Vlašína

Více

Veřejnoprávní činnost 2. ročník ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ

Veřejnoprávní činnost 2. ročník ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ Účastníci řízení=procesní strany Účastníci řízení jsou subjekty řízení, které mají na průběh řízení zásadní vliv a kterým jsou zákonem přiznána práva a povinnosti, které jiným osobám zúčastněným

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 3 As 59/2006-39 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr.

Více

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno. JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. V Praze dne Čj. 276/2013-OD-SPZ/2

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno. JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. V Praze dne Čj. 276/2013-OD-SPZ/2 JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 25.6.2013 Čj. 276/2013-OD-SPZ/2 Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 Brno Věc: obviněná E. D. stížnost pro porušení zákona Příloha: trestní

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 6 Ads 35/2012-22 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bohuslava Hnízdila a soudkyň JUDr. Milady Tomkové a JUDr.

Více

Řízení o přestupcích II. (zvláštní druhy řízení o přestupcích a jejich specifika společné řízení, adhezní řízení, příkazní řízení a příkaz na místě)

Řízení o přestupcích II. (zvláštní druhy řízení o přestupcích a jejich specifika společné řízení, adhezní řízení, příkazní řízení a příkaz na místě) Řízení o přestupcích II. (zvláštní druhy řízení o přestupcích a jejich specifika společné řízení, adhezní řízení, příkazní řízení a příkaz na místě) Kateřina Frumarová Právnická fakulta UP v Olomouci Společné

Více

3 Právní moc rozsudku

3 Právní moc rozsudku Kapitola třetí Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí 3 Právní moc rozsudku Podle ustanovení 139 odst. 1 je rozsudek pravomocný, a nestanoví-li tento zákon něco jiného, i vykonatelný: 1. jestliže zákon

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY č. j. 19 A 11/2018-20 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci žalobce: proti žalovanému: D. H., zastoupen Mgr. Václavem

Více

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11

Obsah. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12. Obsah. Předmluva...11 Obsah Předmluva...11 Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník...12 ČÁST PRVNÍ Obecná část...12 Hlava I Působnost trestních zákonů...12 Díl 1 Žádný trestný čin bez zákona...12 Díl 2 Časová působnost...12 Díl

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

Obsah. Část první. Úvodní ustanovení

Obsah. Část první. Úvodní ustanovení Obsah O autorech Předmluva Seznam použitých zkratek IX XI XVII A. Komentář 1 Část první. Úvodní ustanovení Hlava první. Předmět úpravy ( 1) 1 1 [Rozsah působnosti] 1 Hlava druhá. Základní zásady činností

Více

Správní řízení 2. Metodický list číslo 1

Správní řízení 2. Metodický list číslo 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Správní řízení 2 Správní rozhodnutí a jeho přezkoumání Cíl : Metodický list číslo 1 Základním cílem tohoto tematického celku je objasnění významu správního

Více

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD

ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD ŠKODA AUTO VYSOKÁ ŠKOLA o.p.s. DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD Čl. 1 Úvodní ustanovení (1) Tento řád upravuje disciplinární přestupky, sankce a proces jejich projednávání a rozhodování o nich. (2) Na rozhodování o disciplinárním

Více

8/2006 POKYN OBECNÉ POVAHY nejvyšší státní zástupkyně ze dne 27. listopadu 2006, o stížnosti pro porušení zákona

8/2006 POKYN OBECNÉ POVAHY nejvyšší státní zástupkyně ze dne 27. listopadu 2006, o stížnosti pro porušení zákona Upozornění: Soubor byl zpracován s využitím databáze ASPI, a. s., a je určen výhradně k využití pro vlastní vnitřní potřebu uživatele. Jeho kopírování nebo jiné zpracovávání pro jiné účely je zakázáno.

Více

FYZICKÉ OSOBY 1. Zpracovala Mgr. Tereza Novotná

FYZICKÉ OSOBY 1. Zpracovala Mgr. Tereza Novotná FYZICKÉ OSOBY 1 Zpracovala Mgr. Tereza Novotná Fyzická osoba, tedy člověk, jakákoli lidská či jinak řečeno biosociální bytost, zásadně bez ohledu na další charakteristiku, představují spolu s osobou právnickou

Více

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti

Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne Nápomoc při rozhodování a zastupování členem domácnosti MINISTERSTVO VNITRA Poradní sbor ministra vnitra ke správnímu řádu Příloha č. 2 k zápisu z 14. 2. 2014 Závěr č. 131 ze zasedání poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 2. 2014 Nápomoc

Více

Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR

Design prezentace Ing. Alena Krestová, NS ČR. Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR (2) JUDr. Petr Vojtek, Nejvyšší soud ČR -přednáška pro Justiční akademii SR Pezinok, 24. září 2009 7 (1) Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 8 As 145/2016-20 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců JUDr. Miloslava Výborného a Mgr.

Více

Vzor 15: Oznámení o zahájení územního řízení I

Vzor 15: Oznámení o zahájení územního řízení I 230 ČÁST I / ÚZEMNÍ ROZHODOVÁNÍ 230 Vzor 15: Oznámení o zahájení územního řízení I Tento vzor se použije pro případy, kdy je v území vydán územní nebo regulační plán (srov. 87 odst. 1 stavebního zákona).

Více

Mladistvý je osoba, která v době spáchání provinění dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.

Mladistvý je osoba, která v době spáchání provinění dovršila patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku. Řízení v trestních věcech mladistvých je upraveno zákonem č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve

Více

Účastníci řízení

Účastníci řízení Účastníci řízení 24.10.2006 Pojem účastenství V civilním soudním řízení se vždy rozhoduje o právech a povinnostech jeho účastníků, nikoliv o právech a povinnostech jiných osob. Účastníci řízení jsou nositelé

Více

Tisk 801 pozměňovací návrh

Tisk 801 pozměňovací návrh Tisk 801 pozměňovací návrh Text pozměňovacího návrhu 1. V části druhé (změna trestního řádu) se za novelizační bod 4 vkládá nový novelizační bod 5, který zní: 5. V 202 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti:

U S N E S E N Í. t a k t o : O d ů v o d n ě n í : Z předloženého soudního spisu vyplynuly následující skutečnosti: Konf 17/2017-31 U S N E S E N Í Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Romana Fialy, Mgr.

Více

Náklady trestního řízení a jejich náhrada

Náklady trestního řízení a jejich náhrada HLAVA XVI Náklady trestního řízení a jejich náhrada Příklad č. 48: Obviněný Pavel je stíhán pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle 196 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se dopustil neplacením výživného

Více

Disciplinární řád České asociace sester

Disciplinární řád České asociace sester Disciplinární řád České asociace sester 1 Obecná ustanovení 1. Porušení povinností člena České asociace sester (dále jen ČAS) vyplývající ze stanovených předpisů ČAS, Stanov ČAS, z Etického kodexu ICN

Více

Souhlas poškozeného jako okolnost vylučující protiprávnost 1. JUDr. Miroslav. Mitlöhner, CSc.

Souhlas poškozeného jako okolnost vylučující protiprávnost 1. JUDr. Miroslav. Mitlöhner, CSc. Souhlas poškozeného jako okolnost vylučující protiprávnost 1 JUDr. Miroslav. Mitlöhner, CSc. Po opuštění materiálního pojetí skutkové podstaty trestného činu a nahrazení pojetím formálním či pojetím formálním

Více

10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 458 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 4.

10. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 458 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 4. 246 10. funkční období 246 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších

Více

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony Rozdílová tabulka návrhu předpisu ČR s legislativou ES/EU VI. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další

Více

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta

Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Univerzita Karlova v Praze Evangelická teologická fakulta Základy práva, 11. května 2015 Přehled přednášky Poskytovatelé úvěrů a zápůjček Banky Nebankovní instituce Lichváři a jim podobná individua Nejčastější

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_16_TRESTNÍ PRÁVO PROCESNÍ_P1-2 Číslo projektu:

Více

Platné znění dotčených ustanovení zákona o státním zastupitelství s vyznačením navrhovaných změn

Platné znění dotčených ustanovení zákona o státním zastupitelství s vyznačením navrhovaných změn Platné znění s vyznačením navrhovaných změn Platné znění dotčených ustanovení zákona o státním zastupitelství s vyznačením navrhovaných změn (1) Nejvyššího státního zástupce jmenuje vláda na návrh ministra

Více

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Doručeno dne: 10. 12. 2010 Spisová značka: 17 C 9/2010 - ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Husákem ve věci žalobce: Tomáš Pecina, bytem

Více

ČVUT, fakulta strojní, 26. 3. 2007. Národní vzdělávací fond

ČVUT, fakulta strojní, 26. 3. 2007. Národní vzdělávací fond Právní prostředky ochrany práv z průmyslového vlastnictví Prof. Ladislav Jakl ČVUT, fakulta strojní, 26. 3. 2007 Ochrany práv z průmyslového vlastnictví lze dosáhnout veřejnoprávními prostředky soukromoprávními

Více

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY č. j. 221 C 107/2018-61 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Randou ve věci žalobce: ČP Distribuce a.s., IČO 44795084 sídlem Na Pankráci 1658/121,

Více

K árný ř ád. pro řízení před Kárnou komorou Nejvyššího kontrolního úřadu. schválený Kolegiem Nejvyššího kontrolního úřadu dne 21. 9.

K árný ř ád. pro řízení před Kárnou komorou Nejvyššího kontrolního úřadu. schválený Kolegiem Nejvyššího kontrolního úřadu dne 21. 9. K árný ř ád pro řízení před Kárnou komorou Nejvyššího kontrolního úřadu schválený Kolegiem Nejvyššího kontrolního úřadu dne 21. 9. 1993 *) 1 Tento kárný řád upravuje postup Kárné komory Nejvyššího kontrolního

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 5 Ads 14/2003-73 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Václava Novotného

Více

Nejvyšší soud Burešova Brno

Nejvyšší soud Burešova Brno JUDr. ROBERT PELIKÁN, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne Čj. MSP-462/2014-OD-SPZ/3 Počet listů: 5 Přílohy: 3 Nejvyšší soud Burešova 20 657 37 Brno Obviněný D. G. stížnost pro porušení zákona Přílohy:

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Trestní právo procesní a trestní řízení. Přednáška

Trestní právo procesní a trestní řízení. Přednáška Trestní právo procesní a trestní řízení Přednáška 4. 3. 2015 Pojmy Trestní právo procesní = soubor právních norem upravujících trestní řízení Trestní řízení =zákonem stanovený postup orgánů činných v trestním

Více

Pedagogická fakulta Ostravské univerzity DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY OSTRAVSKÉ UNIVERZITY

Pedagogická fakulta Ostravské univerzity DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY OSTRAVSKÉ UNIVERZITY Pedagogická fakulta Ostravské univerzity DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD PRO STUDENTY PEDAGOGICKÉ FAKULTY OSTRAVSKÉ UNIVERZITY Ostrava 2017 Článek 1 Úvodní ustanovení 1. Disciplinární řád pro studenty Pedagogické fakulty

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 4 Afs 256/2018-35 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců Mgr. Petry Weissové a JUDr. Jiřího

Více

ZÁKON. ze dne 2011, Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o rozhodčím řízení. Čl. I

ZÁKON. ze dne 2011, Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ. Změna zákona o rozhodčím řízení. Čl. I Příloha č. 1 N á v r h ZÁKON ze dne 2011, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích Parlament se usnesl na tomto

Více

Oddíl první. Obecná ustanovení. Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily. a) státní orgány, Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Oddíl první. Obecná ustanovení. Stát odpovídá za škodu, kterou způsobily. a) státní orgány, Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Zákon č. 82/1998 Sb., ze dne 17. března 1998 o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb.,

Více

Rozhodčí řízení. Přednáška 3-4 VŠFS 2015

Rozhodčí řízení. Přednáška 3-4 VŠFS 2015 Rozhodčí řízení Přednáška 3-4 VŠFS 2015 Právní povaha RŘ - zákon úprava rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci Výsledkem činnosti rozhodce v rozhodčím řízení nemůže být žádná

Více

Způsobilost k právním úkonům. Právní ochrana lidí s postižením

Způsobilost k právním úkonům. Právní ochrana lidí s postižením Způsobilost k právním úkonům Právní ochrana lidí s postižením 1 Rozhodování lidí s postižením Autonomní - Člověk rozhoduje samostatně, nese důsledky svých rozhodnutí sám a je za ně odpovědný. Náhradní

Více

A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů

A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů Trestní právo A) Základní pojmy trestního práva, přečin a zločin, znaky skutkové podstaty trestného činu, trestní sankce, druhy trestů - nový trestní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb., dále jen TZ ) nahradil

Více

Úloha advokáta v soudních řízeních. Použití Metodiky Nejvyššího soudu při uplatňování nároků na náhradu nemajetkové újmy klienta advokátem

Úloha advokáta v soudních řízeních. Použití Metodiky Nejvyššího soudu při uplatňování nároků na náhradu nemajetkové újmy klienta advokátem Použití Metodiky Nejvyššího soudu při uplatňování nároků na náhradu nemajetkové újmy klienta advokátem Mgr. Petr Kausta Úloha advokáta v soudních řízeních Zastoupení klienta advokátem je možné v: Civilním

Více

Výroční zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., Za kalendářní rok 2016

Výroční zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., Za kalendářní rok 2016 Výroční zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů Za kalendářní rok 2016

Více

č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného

č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného Strana 1874 Sbírka zákonů č. 139 / 2015 Částka 59 139 ZÁKON ze dne 27. května 2015, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních

Více

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne Čj. 318/2012-OD-SPZ Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 Brno Věc: obv. Vl. N. a R. N. stížnost pro porušení zákona Příloha: - trestní spis

Více

Kromě shora zmíněné působnosti existují ještě specifická oprávnění nejvyššího státního zástupce. Mezi ty patří zejména: Vydávání pokynů obecné povahy

Kromě shora zmíněné působnosti existují ještě specifická oprávnění nejvyššího státního zástupce. Mezi ty patří zejména: Vydávání pokynů obecné povahy Působnost Nejvyššího státního zastupitelství v Brně je v souladu s působností Nejvyššího soudu. Nejvyšší státní zastupitelství vykonává dohled nad činností vrchních státních zastupitelství, je činné při

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 4 As 23/2004 73 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marie Turkové a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr.

Více

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění

Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Zvláštnosti řízení o přestupcích podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších změn a doplnění Řízení o přestupcích je zvláštním druhem správního řízení. Je upraveno v zákoně č. 200/1990

Více

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019 Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, Jednání za právnickou osobu, Jednání za jiného, 256 odst.

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 3 Ads 91/2006-54 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a

Více

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019 Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, Jednání za právnickou osobu, Jednání za jiného, 256 odst.

Více

Podle 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu a ve lhůtě uvedené v 265e odst. 1 trestního řádu podávám ve prospěch obviněné právnické osoby P.E.cz s.r.o.

Podle 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu a ve lhůtě uvedené v 265e odst. 1 trestního řádu podávám ve prospěch obviněné právnické osoby P.E.cz s.r.o. 1 NZO 5135/2018-13 Nejvyšší soud prostřednictvím Okresního soudu v Šumperku ke sp. zn. 4 T 83/2017 Obviněná právnická osoba P.E.cz s.r.o. dovolání Podle 265d odst. 1 písm. a) trestního řádu a ve lhůtě

Více

7. POJMOVÉ ZNAKY PRÁVNÍHO

7. POJMOVÉ ZNAKY PRÁVNÍHO TEORIE PRÁVA 7. POJMOVÉ ZNAKY PRÁVNÍHO VZTAHU Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz PRÁVNÍ VZTAH Právní vztah je společenský vztah mezi nejméně dvěma konkrétně určenými právními subjekty, upravený právními

Více

Odklony v trestním řízení

Odklony v trestním řízení Odklony v trestním řízení rozumíme zvláštní způsoby trestního řízení, alternativní ve vztahu k standardnímu projednání věci v hlavním líčení, v rámci nichž je možné trestní věc vyřídit v procesněprávním

Více

VÝKON RODIČOVSKÉ ZODPOVĚDNOSTI V KONTEXTU INSTITUTŮ NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE. Doc. JUDr. Zdeňka Králíčková, Ph.D.

VÝKON RODIČOVSKÉ ZODPOVĚDNOSTI V KONTEXTU INSTITUTŮ NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE. Doc. JUDr. Zdeňka Králíčková, Ph.D. VÝKON RODIČOVSKÉ ZODPOVĚDNOSTI V KONTEXTU INSTITUTŮ NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE Doc. JUDr. Zdeňka Králíčková, Ph.D. PRAMENY ZÁKON O RODINĚ z. č. 94/1963 Sb., ve znění zejména z. č. 91/1998 Sb. OBČANSKÝ ZÁKONÍK

Více

USNESENÍ. t a k t o :

USNESENÍ. t a k t o : Konf 55/2012-21 USNESENÍ Zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Marie Žiškové, JUDr. Romana

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 5 A 158/2001-115 5 A 158/2001 100 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Miluše Doškové

Více

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019

Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu 1/2019 Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, Jednání za právnickou osobu, Jednání za jiného, 256 odst.

Více

Seminář - Omšenie

Seminář - Omšenie Seminář - Omšenie 5. 6. 2017 I. Vnitrostátní úprava právního styku s cizinou v trestních věcech v ČR A) zák. č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, (ve znění novel č. 77/2015

Více

Základy práva I. 4. přednáška. Pojem soukromého práva. Pojem občanského práva. Definice právnické osoby:

Základy práva I. 4. přednáška. Pojem soukromého práva. Pojem občanského práva. Definice právnické osoby: 4. přednáška Pojem soukromého práva Pojem občanského práva 4. přednáška Pojem občanského práva soubor právních norem, které upravují komplexní úpravu postavení člověka jako fyzické osoby a právnickými

Více

Snížení a nepřiznání peněžité pomoci

Snížení a nepřiznání peněžité pomoci Snížení a nepřiznání peněžité pomoci 29 Snížení a nepřiznání peněžité pomoci 29 Peněžitá pomoc stanovená podle 28 může být snížena nebo se nepřizná s přihlédnutím k sociální situaci oběti a k tomu, a)

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 580 Sbírka zákonů č. 56 / 2017 Částka 20 56 ZÁKON ze dne 19. ledna 2017, kterým se mění zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů),

Více

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který

Předpoklady k přijetí do služebního poměru. (1) Do služebního poměru může být přijat státní občan České republiky (dále jen občan ), který PLATNÉ ZNĚNÍ VYBRANÝCH USTANOVENÍ ZÁKONA Č. 361/2003 Sb., O SLUŽEBNÍM POMĚRU PŘÍSLUŠNÍKŮ BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, SE ZAPRACOVANÝMI ZMĚNAMI 13 Předpoklady k přijetí do služebního

Více

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 658 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19.

11. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 658 ze 7. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 19. 32 11. funkční období 32 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění zákona č. 77/2015 Sb., a další

Více

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno

Nejvyšší soud ČR Burešova Brno JUDr. PAVEL BLAŽEK, Ph.D. MINISTR SPRAVEDLNOSTI ČR V Praze dne 30. 4. 2013 Čj. 119/2013-OD-SPZ/2 Nejvyšší soud ČR Burešova 20 657 37 Brno Věc: obv. P. K. stížnost pro porušení zákona Příloha: spis OS v

Více

HLAVA III: Ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod... 54

HLAVA III: Ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod... 54 Obsah Seznam autorů.............................................. 5 Seznam použitých zkratek.................................... 21 Předmluva................................................ 24 HLAVA I:

Více

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Strana 2720 Sbírka zákonů č. 193 / 2012 Částka 67 193 ZÁKON ze dne 26. dubna 2012, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé

Více

8. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 510 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 2.

8. funkční období. (Navazuje na sněmovní tisk č. 510 z 6. volebního období PS PČR) Lhůta pro projednání Senátem uplyne 2. 325 8. funkční období 325 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (Navazuje na sněmovní tisk č.

Více