Experiment domácího vzdlávání v R

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Experiment domácího vzdlávání v R"

Transkript

1 Masarykova univerzita v Brn Pedagogická fakulta Katedra pedagogiky Experiment domácího vzdlávání v R Diplomová práce Brno 2001 Vedoucí diplomové práce : PhDr. Jarmila Svobodová, CSc. Vypracovala: Gabriela Marvánová

2 2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatn a použila jsem jen literaturu uvedenou v seznamu literatury, který je v mé práci uveden. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykov univerzit v Brn v knihovn Pedagogické fakulty a zpístupnna studijním úelm.

3 3 Dkuji PhDr. Jarmile Svobodové, CSc. za cenné rady a pipomínky poskytované pi zpracovávání diplomového tématu, rodin Smíšk a všem, kdo m v mé práci podporovali.

4 4 Obsah Obsah...4 Úvod...6 Teoretická ást Transformace školy po roce Hlavní zmny kontextu vzdlávání po r Základní tendence v reformním úsilí eských primárních škol ( ) Klíové oblasti vnitní transformace školy Realizace postoje úcty a dvry k dítti v každodenním život tídy Práce uitele se sociálními vztahy ve tíd Smysluplnost uiva a jeho propojení se skuteným životem Zmny v hodnocení dtí Inovativnost - požadavek doby Inovace bžných základních škol Uitelé reformátoi Škola jako místo zmny Zmny v život dtí a dosplých Nový školský zákon Bílá kniha Individuální vzdlávání v djinách pedagogiky Poátky individuálního vzdlávání Rozvoj výchovných teorií v dob od konce 14. až do 17. století Individuální vzdlávání v dob renesance Pedagogický systém Jana Ámose Komenského Koncepce výchovy Johna Locka Individuální vzdlávání v 18. a 19. stol Domácí vzdlávání v zahranií Domácí vzdlávání ve Spojených státech Domácí vzdlávání v Evrop Domácí vzdlávání v eské republice Poátky a vznik domácího vzdlávání v eské republice Podmínky experimentu domácího vzdlávání Kmenové školy Jak se pihlásit do domácího vzdlávání Jak probíhá domácí vzdlávání Pezkoušení žák domácí školy a výsledky po prvním roce experimentu Církevní škola J. A. Komenského v Liberci Bratrská základní škola v Praze Základní škola v Ostrav Zkušenosti a námitky rodi k pezkušování dtí Názory politik a ministerstva Socializace dítte Vymezení základních pojm...70

5 5 Empirická ást Dotazníky, kazuistika a jejich vyhodnocení Úkoly výzkumu Pedpoklady Popis sledovaného vzorku Popis použitých metod Výsledky a jejich rozbor Dotazník Kazuistika - pípadová studie Shrnutí výsledk a ovení pedpokladu...89 Závr...92 Resumé...93 Seznam literatury...94 Seznam píloh...96

6 6 Úvod V mé diplomové práci se vnuji domácímu vzdlávání. Je to skutenost v naší republice nová, proto jsem svou práci pojala jako náhled do této problematiky. Chtla bych zde zmínit transformaci soudobého školství, inovaci škol v souvislosti se zmnami postoj a pístupu k dítti. Zajímavá je skutenost individuálního vzdlávání v djinách pedagogiky, kde šlo o výchovu chovanc svených do rukou vychovatele. Nehledám koeny domácího vzdlávání v djinách pedagogiky, spíše jen poukazuji na individuální vzdlávání v djinách v obecnjších souvislostech. Ve Spojených státech a Velké Británii mají více než dvacetiletou zkušenost s touto formou vzdlávání, proto se opírám o zkušenosti a publikace, které vyšly v tchto zemích. Chtla bych se vnovat tm nejdležitjším tématm, které s domácím vzdláváním souvisejí, snažím se piblížit vývoj tohoto vzdlávání u nás, jeho prbh a organizaci. Ve výzkumné ásti se snažím blíže porozumt otázce sociálních aspekt dtí vzdlávaných doma, motivaci rodi a tomu, jak je tato forma vzdlávání praktikována v rodin. Na základ výzkumu malého vzorku rodin se snažím poodhalit problematiku domácího vzdlávání a podobu tohoto vzdlávání v rodin. Svou prací bych chtla poukázat na tuto formu vzdlávání, nebo je to experiment nový a v naší zemi ne moc rozšíený.

7 7 Teoretická ást 1. Transformace školy po roce Hlavní zmny kontextu vzdlávání po r Zásadní obrat nastal ve vzdlávací politice, která se zaala koncipovat na bázi evropských demokratických princip, aby v jejich duchu urila smry dalšího vývoje celé sféry vzdlávání. Souasn se zmnami ve spolenosti byly odstartovány transformaní kroky v samém vzdlávacím systému. Dotkly se institucionální struktury, vzdlávacího obsahu a pojetí vyuování, ovlivnily filozofii i kurikulum pípravného a dalšího vzdlávání uitel. Postupné novelizace školských zákon zmnily školskou legislativu, pomry v oblasti vztahu školy a státu, ízení školství a vstoupily do zpsob financování školství. Vznikl nový vzdlávací kontext, s novými dimenzemi pro uitelskou profesi a pracovní výkon uitel. Lze však íci, že nové vzdlávací souvislosti dosud nebyly z hlediska rozvoje uitelské profese pln reflektovány a anticipovány ani na bázi profesn odborné. V celé školské soustav nastal po roce 1989 znatelný posun od centralizovaného zpsobu ízení školství k mírné decentralizaci, která se projevila v posílení pedagogické, administrativní a ekonomické autonomie škol. V úrovni regionálního školství se zavádí právní subjektivita škol, která poskytuje autonomii v rozhodování o koncepních, organizaních a personálních otázkách. Tato zmna rovnž pináší rozšíení úasti dalších zizovatel škol na rozvoji sít škol, kterými jsou obce, církve, nadace a právnické osoby. Zmna v ízení znamená i vytvoení prostoru pro rozvíjení dosud omezované profesní autonomie. Tento posun s sebou však pináší požadavek zodpovdnosti každého jednotlivého uitele za vzdlávací výsledky škol. Autonomie škol umožuje uitelm relativní nezávislost a svobodné rozhodování ve volb místa vzdlávací instituce. Uitelé byli dosud zvyklí automaticky plnit pedepsané obsahy a zpsoby vyuování, být v pravém slova smyslu poslušní a pojímat alespo formáln svoji profesi v duchu stanovených ideov politických konvencí. Tak také byli hodnoceni. Dnešní uitelé jsou osvobozeni od ideových tlak a autokratických manýr. Jsou ale také

8 8 postaveni do nových rolí. Znamená to vystupovat ve své profesi jako pimen autonomní, pedagogicky a pedmtov vysoce kvalifikované osobnosti, s patinou mírou profesního sebevdomí založeného na reflexi zmn profesního prostedí, na sebereflexi a na ovládání sociálních dovedností. Na základních školách dochází díky institucionální diverzifikaci v rámci povinné školní docházky k intelektové a výkonové diferenciaci žák. V dsledku toho se projevuje odliv nadaných, vynikajících a velmi dobrých žák ze základní školy, zvlášt z 2. stupn, do výbrových institucí. Jde o základní jazykové školy, víceletá gymnázia a konzervatoe. Druhý stupe základní školy se postupn stává zbytkovým, což má rovnž dopad na uitele psobící na této úrovni vzdlávání, a to na výkon jejich profese, který se stává náronjším. Dále dochází k rozrstání sít škol, což pináší problémy v oblasti financování školství a také v kvalit vzdlávacích výsledk. Zeteln se to týká pedevším soukromých škol. Rozmach sít škol se stal natolik spontánní záležitostí, že pozornosti odpovdných školských orgán stail uniknout vznikající nesoulad mezi kvantitou a kvalitou vzdlávacích institucí. Zaal se projevovat nedostatek kvalifikovaných uitel. Kvantitativní nárst zaznamenaly zvlášt školy sekundární úrovn, a to v takovém rozsahu, který se již jeví jako neúnosný. Proto se objevuje opaná tendence, tzv. optimalizace sít škol, která ve svých dsledcích vede k usmrování potu institucí. Ruší se školy malé, nevýkonné, oborov nevýznamné pro trh práce. Paradoxem ovšem je, že hlavní zásah zaznamenaly školy státní. Další dležitá zmna se týká vzdlávacích program, tj. kurikula. Došlo k uvolnní normativní závaznosti uebních plán a osnov, které se projevilo: - ve struktue a uspoádání pedmt, které lze mnit v rozsahu 10% hodinové dotace - v obsahu jednotlivých pedmt, který lze mnit až do rozsahu 30% - možnosti vytvoení vlastního vzdlávacího programu školy, který musí být akreditován MŠMT - v možnosti volby uebnic V souasné dob existují 3 akreditované vzdlávací programy v rámci všeobecného základního vzdlávání, které si mohou školy volit: Vzdlávací program Základní škola, Vzdlávací program Obecná škola, Vzdlávací program Národní škola.

9 9 Tyto programy se liší koncepcí obsahovou, jeho uspoádáním, organizací a hodinovou dotací, všechny však odpovídají závaznému dokumentu, tj. Standartu základního vzdlávání. Kurikulární zmny zahrnují též prodloužení základního vzdlávání na povinnou devítiletou školní docházku. Role uitele v souasné škole nebyly dosud systematicky popsány. Lze však identifikovat následující: vzdlavatel a vychovatel, který zprostedkovává žákm poznání a hodnoty, facilitátor, který podporuje žáky v optimálních smrech jejich rozvoje, poradce pi ešení uebních a osobních problém žák i jejich rodi, manažer, který ídí a organizuje práci ve tíd a chod školy, hodnotitel výkonu a pokroku žák, partner v uení, pítel v nesnázích, stratég v ešení konflikt, prostedník v komunikaci mezi žáky ve tíd, uitelským sborem a vedením školy, apod. Ekonomická transformace spolenosti se bezprostedn promítla do oblasti vzdlávání a projevila se ve zpsobu financování školství. Po roce 1990 se zavádí tzv. normativní systém financování, který spoívá v rozdlování finanních zdroj založeném na rozpotu náklad na jednoho žáka. kola obdrží takovou výši finanních prostedk, která odpovídá celkovému potu žák a dále diferencuje podle ekonomické náronosti vzdlávacího programu. Vývoj platové politiky se dostává do rozporu s mnícími se požadavky spolenosti na uitele. Jestliže se od nich oekává kvalitnjší výkon, který je spojen s profesní nároností a zodpovdností, a na druhé stran se zhoršují pracovní podmínky a zvyšuje se pracovní zátž, je potom paradoxní, že uitelm se odpírá výrazn píznivjší finanní ohodnocení. Odchody uitel ze školství nemusí být vždy vázány s výší platu, jak se ukazuje. Mnoho uitel vstupuje do profese ze známých dvod. Uitelství považují za mimoádné poslání prospt spolenosti. erství absolventi uitelského studia bývají však zklamáni, nebo žáci nemají zájem se vzdlávat a maí tak jejich pedagogické úsilí i iluze. Je to také otázka spoleenského uznání, zpochybování práce a nemístné kritiky uitelstva. Po roce 1989 psobily na uitele rychlé zmny v osob ministr školství, které spolu pinášely stále nové a odlišné priority a koncepce vzdlávání. Tím byla do škol vnesena nejistota a pochybení o perspektivách ve vzdlávání, vedoucí až k profesní a osobní rezignaci uitel projevující se i ve zhoršeném výkonu. Pistupují i další prvodní jevy. Napíklad zmny v žákovské populaci, kdy dochází k celkovému poklesu potu žák na našich školách v dsledku populaního vývoje.

10 10 To znamená boj o žáky, který zpsobil normativ a konkurence škol. Tím se zvyšuje zklamání a projevy rezignace. (Vašutová, J., 5/98-99, s. 3-6) Základní tendence v reformním úsilí eských primárních škol ( ) Od zaátku 90. let se inovativní uitelé zaali angažovat v promnách obsahu vzdlávání - podíleli se na tvorb vzdlávacích program, standard, uebnic, metodických materiál a zapojili se do nkolika výzkumných projekt vnovaných tmto otázkám. Objevila se výrazná tendence k integraci uiva rzných vyuovacích pedmt. Nejastji využívaným prostedkem k integraci uiva a jeho propojení s reálnými životními situacemi je metoda projekt (denní, týdenní i celoroní projekt). Za všeobecnou lze považovat zmnu k pístupu k dítti, vtší respekt k jeho individualit, potebám a zájmm. S tím úzce souvisí promna komunikace a celkového vzdlávacího klimatu ve tíd. Lze pozorovat také úsilí o hledání a obnovení narušené dvry mezi školou a rodinou. Uitelé experimentují v hledání nových podob komunikace s rodii. V oblasti vyuovacích metod jsou akcentovány metody vlastní innosti, zkušenosti, prožitk a hravé innosti. Pomrn velký draz je kladen na komunikaní aktivitu žák. Mnoho uitel využívá formu posezení v kruhu, ranní koleko, jež lze využít k výukovým úelm i k mén formální komunikaci. Uebnice pestává být jediným zdrojem informací, uitelé využívají nejrznjší knihy a asopisy. Rehabilitován je význam hry ve vyuování jako rovnocenné a plnohodnotné formy innosti v tomto vkovém období. Roste poet uitel využívajících metodu dramatické výchovy. Lze pozorovat také ztrátu dominantního postavení frontálního vyuování ve prospch individuální práce, práce ve dvojicích a skupinové práce. K pomrn velkým zmnám dochází v oblasti hodnocení žák. Inovativní uitelé vtšinou opouštjí klasifikaci a nahrazují ji slovním hodnocením žák. Velký draz kladou inovativní uitelé na vnitní motivaci, na to, aby dít nejen muselo, ale také chtlo. Proto jsou asto preferovány dobrovolné domácí úkoly.

11 11 Typická je pro uitele flexibilní organizace vyuování, pružné lenní vyuovacího asu a variabilní rozvrh hodin. Dalšími inovaními prvky jsou netradiní využívání pestávek, zaazování relaxaních cviení, hodn pohybu a rytmizace pi vyuování, používání reprodukované hudby k uklidnní nebo jako prostedku k soustední pozornosti. Pomrn astá je také spolená pée uitele a žák o interiér tídy, o vytvoení útulného a píjemného prostedí, kde se dti cítí dobe. V posledních letech dochází k výraznjšímu rozvoji dalších alternativních podob primární školy - zejména program Zaít spolu podporovaný nadací Open Society Fund, Otevené uení a Zdravá škola. Za hlavní problémy a pekážky považují inovativní uitelé primárních škol nedostatenou podporu inovací ze strany centrálních orgán, absenci širší shody v tom, co je to dobrá, moderní, inovativní škola. Reforma, která od 70. do zaátku 90. let výrazn ovlivnila eskou primární školu, vycházela z teorií, podle nichž mají požadavky vyuování pedbíhat vývoj, mají se orientovat na to, co ješt není zcela rozvinuto, co lehce pesahuje souasné vývojové možnosti dítte. Výrazné zvýšení nárok na dti pi zkrácení primární školy o 1 rok pineslo mnoho negativních dsledk. eská primární škola se v posledních desetiletích výrazn vychýlila smrem k výkonovému pojetí školy, což je vzhledem ke specifice vzdlávání dtí tohoto vku obzvláš nevhodné. (Spilková,V., 3/98-99, s.8) 1.2 Klíové oblasti vnitní transformace školy Co je transformace vzdlávání? Tento pojem je velmi komplexní a v podstat se rozdluje na transformaci vnjší, do které spadá formulování vzdlávací politiky, legislativní a ekonomické podmínky, ízení a struktura školského systému, kurikulární politika a další, a transformace vnitní, tedy to, co probíhá ve škole a ve tíd - pedevším vzdlávací proces. Ob stránky transformace samozejm není možné od sebe oddlovat, mly by být provádny souasn.

12 12 Za klíové oblasti vnitní transformace považují P. Kopiva, J. Nováková, J. Rejlová, D. Nevolová zejména tyi následující: 1. Realizace postoje úcty a dvry k dítti v každodenním život tídy. 2. Práce uitele se sociálními vztahy ve tíd. 3. Smysluplnost uiva a jeho propojení se skuteným životem. 4. Zmny v hodnocení dtí. Dalo by se hovoit i o dalších oblastech, jako je spolupráce s rodii a dalšími partnery školy, atd Realizace postoje úcty a dvry k dítti v každodenním život tídy Východiskem vnitní transformace je zmna postoje k dítti. Klíovým slovem je úcta. Nestaí mít dti pouze rád. Ve jménu lásky a s tmi nejlepšími úmysly lze totiž s dtmi manipulovat. Nelze se však takto chovat k lovku, kterého si vážíme, a je mu pt nebo padesát. Do školy se v posledních letech dostalo více laskavosti, což je všeobecn pozorovaná a dosti zetelná pozitivní zmna. To ale mže svádt ke klamné domnnce, že pouze toto je tou kýženou zmnou školy a že už jsme s transformací hotovi. Avšak tím podstatným posunem, který nám chybí, je pechod od pouhé laskavosti ke skutené úct. Aby se základní postoj úcty a respektu k dítti projevil v našem chování, musí být provázen odpovídajícími sociálními i komunikaními dovednostmi. Bez tohoto propojení postoje a píslušných dovedností zstanou výrazy jako úcta, dvra a dstojnost pes všechny dobré úmysly jen prázdnými slovy, neuskutenitelnými ideály. Za jednu ze základních komunikaních dovedností uitele považujeme schopnost empatie, schopnost adekvátn reagovat na emoní nepohodu dtí. Mezi komunikaní formy, které mají pramálo spoleného s úctou k dítti, patí píkazy, zákazy, vyhrožování, vyítání, moralizování apod. Co se týká spolupráce uitele a dtí, lze používat efektivnjší dovednosti. Dát na výbr je základní podmínkou rozvoje osobní zodpovdnosti.

13 13 Dále je velmi dležité umt dát najevo to, co uitel sám cítí a co si myslí, aniž by obvioval, útoil i manipuloval. Do této kategorie patí tzv. já - výroky, tedy popis vlastních emocí. ( Já se te zlobím namísto tys m te rozzlobil.) Komunikaním dovednostem je teba se uit stejn tak jako teba cizímu jazyku. Bez postoje autentické úcty lze v podstat jakoukoliv komunikaní dovednost degradovat na prostedek manipulace a zneužít ji Práce uitele se sociálními vztahy ve tíd Ve vývojové psychologii jsme se uili, že jednou z podmínek úspšné socializace dítte je, že probíhá v prostedí bohatém na vztahy, a to nejen s dosplými, ale také na vrstevnické vztahy. Škola je prakticky jediné místo, kde se náhodn setkávají dti nejrznjších povah, temperament, zkušeností, zájm, nadání, osobnostních charakteristik. Takto vzniká pirozenou cestou bohatství vztah, které bychom stží našli nkde jinde. Na tomto míst bych chtla trochu polemizovat s tímto názorem. Ano tída je opravdu velmi bohatým zdrojem vztah, zda jsou ale tyto vztahy pevážn kladné si nejsem však jista, a to z vlastních zkušeností. Nkdo mže namítnout, že v život se dít musí poprat i se vztahy zápornými. To jist, ale je zvláštní, že se nikdy prakticky už nesetká v takovém kolektivu vrstevník jako na škole, kam musí chodit povinn, tudíž elit rzným tlakm od kamarád, kteí se mu posmívají, bijí ho a v lepším pípad ponižují. Vtšinou v budoucím život bude mít dít na výbr, bude mít volné pole psobnosti a bude si moci vybrat, s kým bude trávit svj as a udržovat jakýsi vztah. Domnívám se, že bohatství vztah, které ve škole vzniká, nevzniká pirozen a nikde jinde se s tím nesetkáme. Pesto nepopírám, že i ve škole mohou a vznikají pkné vztahy a pátelství. Od poátku tohoto století škola postupn ztrácí monopol na pedávání informací. Tradiní škola se zamuje na pedávání množství nepropojených a asto zastaralých informací a ve jménu tohoto vzdlávání opomíjí svoji socializaní funkci, respektive psobí v tomto smru dokonce negativn. Také proto se u nás nkteré rodiny pipojují k tzv. homeschoolingu, domácímu vzdlávání. P. Kopiva a J. Nováková se domnívají, že jednou z možných metod, jak peovat o vztahy ve tíd, je tzv. komunitní kruh, který, pokud se stane bžnou souástí

14 14 života ve tíd, mocn pispívá k vytvoení pocitu bezpeí, sounáležitosti a uznání každého dítte a rovnž k pohod uitele. Nkolik slov o komunitním kruhu: jeho název je od slova komunita, tedy spoleenství. Má tyi základní pravidla: 1. právo hovoit k tématu 2. právo zdržet se 3. vzájemný respekt, úcta (nikoho neshazovat) 4. respektování soukromí (nevynášet, o em se v kruhu mluví - je teba však dti seznámit s oznamovací povinností, kterou musí uitel splnit v pípad, že se dozví o njakém trestném inu). (Kopiva, P. Nováková, J. Rejlová, J. Nevolová, D., 2/99-00, s.6) Dále je dležité vytváet pravidla soužití spolen s dtmi. Jak je dobe známo z teorie motivace, mžeme-li participovat na vytváení pravidel, pijímáme je za své jako vnitní normy svého chování Smysluplnost uiva a jeho propojení se skuteným životem Výzkumy mozku, zejména teorie McLeana, hovoí o dležitosti smysluplnosti mozku. Limbický systém tídí informace picházející do mozku pedevším podle klíe, zda jsou pro nás ohrožující nebo ne. Pokud nejsou ohrožující, pak jsou posuzovány z hlediska smysluplnosti. Pouze to, co je neohrožující a smysluplné má šanci dostat se až do mozkové kry, kterou mžeme považovat za sídlo uení, zejména toho, o které jde ve škole. (Kopiva, P., 2/99-00, str.7) Se smysluplností obsahu uiva souvisí, do jaké míry je použitelné v reálném život a také, jak je vkov pimené. Metodami, které podporují smysluplnost, je integrace pedmt, projektové vyuování, kde dti jednou za as vystoupí z rozvrhu a pracují na projektu. Mly by si osvojovat pojmy a vztahy skrze zážitky z reálného svta. Pedpokládá to ovšem mnohem astji vycházet za brány školy, nikoli jen na exkurze dvakrát za rok. Osobn se domnívám, že zde má výhodu práv domácí škola spojená s uritou volností a variabilitou.

15 Zmny v hodnocení dtí Zptná vazba je nepostradatelnou souástí uení. Chápeme ji jako informaci, která nasmruje další uení. Okamžité zptné vazby je ve škole pomrn málo. Pokud se zane hovoit o jiném pístupu k hodnocení, vtšinou se nám v povdomí vynoí pojem slovní hodnocení. Tato metoda je velice pracná pro uitele a není jediná. Mnohem nadjnjší by mohla být metoda tzv. portfólia, kde se systematicky shromažují práce dítte a jiné doklady dokumentující pokroky v jeho uení. Portfólim již využívají mimo jiné rodiny, které uí své dti doma. Shromažují materiály a práce, které dít vytváí, což jim slouží jako doklad o jejich innosti. Tato porftólia pak ukazují jednou za pl roku ve své kmenové škole pi pezkoušení. Je zajímavé, že dle výzkum jsou rodie v otázkách hodnocení ješt konzervativnjší než uitelé. Zmna nepichází nikdy snadno. (Nevolová, D., 2/99-00, s.7) 1.3 Inovativnost - požadavek doby Inovace hýbou svtem již adu let. Zvlášt oblast ekonomiky zmnily k nepoznání. Pomalu se dostávají i do našeho školství. Na deseti vysokých školách se pipravuje studijní obor i specializace inovaní podnikání. Do popedí se dostává poznání, že inovativnímu myšlení je teba uit už na základní a samozejm na stední škole. Co to vlastn je inovativnost, inovativní myšlení, klade si otázku Jana Hrubá, šéfredaktorka Uitelských list? Pokus o definice inovací bylo již mnoho. Jsou užší i širší. J. Hrubá se domnívá, že inovativnost je také pístup k životu, životní styl. Inovativní lovk je lovk otevený zmnám. Dívá se na zmnu jako na píležitost, na výzvu - a ne jako na ohrožení. Umí se nadchnout pro vize budoucnosti, snaží se aktivn uplatovat nové myšlenky i za cenu rizika, které dovede odhadnout. Schopnost pekonávat obtíže patí k jeho základní výbav. Je schopen podívat se kriticky na vžité postupy a stále hledat nové, lepší, efektivnjší. Inovativní lovk je tvoivý. Inovativní lidé se stále uí - hlavou, srdcem i rukama. Umjí vyhledávat zdroje informací, s informací pracovat a aplikovat je do své práce. Nebojí se experimentování.

16 16 Naše spolenost by si mla inovativních lidí vážit a podporovat je, vytváet jim podmínky, nebo jsou to oni, kdo jsou schopni vyvést spolenost z pokraujícího zaostávání za prosperujícím svtem, míní J. Hrubá. Zmny kolem nás jsou rychlejší než zmny v postojích a myšlení vtšiny lidí. Lidé oteveni zmnám a nebojící se zmn jsou naší nadjí, píše Hrubá. Z pedchozího by mohlo vyplynout, že také zastánci a provozovatelé domácího vzdlávání jsou inovativní lidé. Lidé, kteí se nebojí zmn, myslí hlavou, srdcem i rukama. A jak píše Hrubá, važme si inovativních lidí a vytváejme jim podmínky pro realizaci. (Hrubá, J., 3/98-99, titulní strana) Inovace bžných základních škol Co brání inovaci na bžných základních školách? Jaroslav Kozlík, autor lánku v Uitelských listech, se domnívá, že vtšina uitel není pipravená ani zpsobilá bez vydatné pomoci zmnit tradiní styl a program své práce. Proto se snažil vystopovat tohoto píiny. Došel k poznatkm, že jednou z píin je obecná nespokojenost mezi uiteli, která je zpsobena nedocenním jejich práce. A proto nejschopnjší z nich mnohdy odcházejí ze školství do lépe placených povolání. Další píinou je zaostávání uitel. Tvrdí, že pi výbru uchaze je nutné více pihlížet k jejich osobním pedpokladm pro uitelství. Studijní program by se ml vymanit z jednostranné orientace na odborný pedmt. Více asu by se mlo vnovat disciplínám uitelské profese, a to hlavn píprav pro praxi. Další píinou je nedostatená pomoc školám a uitelm a absence spolupráce. Izolovanost školy od života a autokratický styl práce bez spolupráce jsou hlavními bariérami v promn školy, tvrdí Jaroslav Kozlík. Žák se mní, škola setrvává. Mní se spolenost, poadí lidských hodnot, životní styl, mní se sociální vztahy a výchovné zázemí žáka, jeho postoje a chování. Dochází k disproporci mezi požadavky a zpsoby života a tradiním zpsobem výuky. Na to škola ani uitelé dost pružn nereagují a nejsou na n pipraveni. Žáci jsou stále více vystavováni vlivm a tlakm prostedí. Pevažují vlivy negativní, a z rozháraného života v rodin, z rozvodovosti, z petížení a starostí rodi,

17 17 nebo z mediálních zdroj, z ohrožení drogovou závislostí atd. To vše zhoršuje postoje, chování a výkonnost žáka, má vliv na jeho citový, mravní a kulturní vývoj, zejména u geneticky slabších jedinc. Také projevy obhroublosti nkterých žák, jejich cynismus, arogance, zlomyslnost, dokonce i trestné iny, nesmírn ztžující a znechucující život a práci uitel. Není tedy divu, že z tchto rozháraných pomr mizí motivace uitel ke zmn, klesá jejich nadje na žádoucí obrat. To je tvrdá skutenost, kterou nelze nevnímat, pehlížet, nevyvodit z ní patiné závry, neangažovat se. V návaznosti na to bych chtla podotknout, že se i v této dob najdou rodie, kteí mají opravdový zájem o své dít a snaží se mu dát tu nejlepší výchovu a vzdlání, jaká je v jejich silách. Snaží se dít uchránit ped tmito negativními vlivy alespo po dobu, kdy jejich citový, duševní i hodnotový život je ješt v plenkách. ím déle budou v bezpeí, tím lépe pro jejich další rozvoj. Domácí škola je jedním z možných ešení, jak se vyrovnat s vlivem školního prostedí, které mže negativn psobit na naše dti. Není to však ešení lehké a jediné. Kozlík vidí nápravu ve vytváení optimálních podmínek pro šíení inovace, ve vypracování metodické instrukní publikace, dále v peškolení uitel a školských pracovník a navrhuje vybudovat sí vzorových škol jako okresních ohnisek a stedisek dalšího vzdlávání uitel.(kozlík, J., 9/98-99, s.12-13) Uitelé reformátoi Mnozí uitelé se už snaží nkolik let o pozitivní zmny ve škole. Uí tak, aby si dti opravdu ze školy odnášely živé poznání a aby byly dobe osobnostn vybaveny pro složité situace v život. Tito uitelé jdou do tchto inovaních zmn s osobním nasazením. Vkládají se do své práce srdcem. Zasloužili by si pinejmenším uznání. Nkteí z nich však postrádají prostor pro realizaci svých myšlenek. Pro mladí lidé váhají pracovat ve školství? Pro váhají pijít do školy jako uitelé? Jeden z lánk a názor Dudka, autor lánku v Uitelských listech, vystihuje mé mínní o této situaci. Nemyslí si, že jsou v tom finance. Avšak zejména nedostatek prostoru dlat pedagogickou práci tak, jak si ji dnešní mladí lidé pedstavují. Zejména nedostatek podpory v zaátcích. Když jde lovk proti proudu dlouho bez toho, že by jej nkdo alespo pochopil, když už ne ohodnotil, vyschne mu míza. ekne si, že asi

18 18 ješt není vhodná doba. Ale doba je zralá už dávno. Jen je teba pustit mladé lidi ke slovu, nediskriminovat je jen proto, že jsou chytejší, umjí jazyky, umjí pracovat s PC, umjí komunikovat a disponují bohatším repertoárem i jiných sociálních dovedností. Dále si Dudek myslí, že uitelskému povolání chybí prestiž. (Dudek, D., 6/97-98, s.9) Dti, které dnes navštvují školu, se budou muset zítra vyrovnávat s promujícím se svtem. Budou muset v rodin a ve škole rozvíjet pedevším takové dovednosti, které jim umožní pizpsobit a utváet svj život v mnícím se svt a zárove tyto zmny odpovdn spolu utváet a podncovat. To není možné bez kvalitativn i kvantitativn zmnných cíl, obsah a zpsob inností ve školách, smující k podpoe otevenosti vi rzným životním a pracovním situacím, jistoty v chápání vztah a souvislostí, schopnosti tvorby vlastního úsudku a utváení sob i prostedí neškodící hodnotové orientace. Rozhodujícím vzdlávacím cílem se stane získání schopnosti celoživotního vzdlávání se. Smyslem života není nechat se unášet vtrem, ale uit se v nm plachtit. (Rýdl, K., 2/99-00, s.9) 1.4 Škola jako místo zmny Co se za posledních sto let podstatného zmnilo? Roste poet publikací, které se snaží postihnout kvantitativní, ale i kvalitativní zmny, hledají se kritéria pro vdecké utídní a výklad. Ze všech formulovaných zmn rzné kategorie a míry vlivu, které lze vyíst v odborné literatue (F.Capra, P.Dalin, A.Toffer nebo E.Laszo) soustedí svou pozornost Karel Rýdl na tyi dle nj zásadní celosvtové zmny, které vyvolaly následné etzce zmn, z nichž vtšinu již lidstvo není schopno kontrolovat. 1. Rozvoj nových technologií umožujících mnit pirozené a dosud nedotknutelné zákony života - a na druhé stran mnohonásobné urychlení vymírání (umlé zásahy do podstaty života). 2. Zmna ekonomického myšlení. 3. Zmna filozofického chápání svta. 4. Zmna sociálního chování lidstva. (Rýdl, K., 4/99-00, s.8-12)

19 19 Rýdl tvrdí, že jsme na stejném míst jako ped sto lety. Zmny ctíme v našich životech uvnit i navenek. Rzn na n reagujeme a mají rzný vliv na naše chování, jednání a projevy vbec. Zmenšily se i požadavky na cíle, obsah a formy vzdlávání. K. Rýdl myslí, že dnešní stav je dsledkem dosavadní pevažující konzumní orientace lovka, která se pod rostoucím tlakem zmn projevuje: a) oslabováním emoní jistoty lovka, b) zvyšováním jeho psychické lability, c) neúmrným rstem agresivity a brutality, d) absolutizací výkonnosti, ospravedlující selektivnost ásti spolenosti, e) postupným rozkladem celospoleenských mravních hodnot a morálních jistot a vazeb ve spolenosti. Na to vše by mla spolenost i škola jako jedna ze spoleenských institucí reagovat Zmny v život dtí a dosplých Doba volá po osobnostech, ale bude volat zbyten až do doby, než necháme dti jako osobnosti žít a uit se. ( Keyová, E., 1900) V roce 1900 vnovala švédská spisovatelka a novináka Ellen Keyová knihu Století dítte tm rodim, kteí doufali v utváení nového lovka v novém století. Její koncepce nové výchovy v rodin a ve škole akcentovala práva dítte, podporovala jeho osobní tvoivost i duchovní samostatnost a vzdlání v souladu s pírodou. (Rýdl, K., 4/99-00, s. 9) Dvacáté století se však nestalo stoletím dítte: generace dtí prožívaly války, trply a trpí hladem, bídou, fyzickým i duchovním násilím. Došlo sice ke kvalitativnímu posunu v materiálním zajištní výchovy a vzdlání, byly pijaty mezinárodní dokumenty o právech dtí, ale masové sdlovací prostedky vydávají mnohdy svdectví o zneužívání dtí rodii, o rostoucím kultu násilí mezi dtmi a mládeží. Výchovy ve smyslu kultivace jedince a jeho vzdlávání jako získání životní kompetence se stávají existenní nutností, myslí K. Rýdl. Píše, že ve svt se však v odborné literatue již delší dobu hovoí o krizi školní pedagogiky i uitelství. Mají se uitelé více zamit na prosazování vztahov složité riskantní koncepce respektování osobnosti dítte, nebo osvojování vdomostí, dovedností a návyk v jednotlivých

20 20 pedmtech? Dále píše, že se uitelé obávají být oznaováni za represivní a nco vnucující a orientují se na odborné vzdlávací aktivity. Je vbec možné zaujmout v podmínkách pluralitní, demokratické spolenosti, v níž musí být zásadn akceptována mnohoetnost dtských svt a pestrost pojetí života a kultury, njaké adekvátní výchovné psobení? Nebylo by vi dtem manipulativní, autoritativní a direktivní? Je vbec ješt možné vyuováním vychovávat? Odpov, míní Rýdl, vycházející ze spoleenských podmínek konce 20. století by mohla pinést pedagogika rozmanitosti. Je vlastn výrazem postmodernity. Postmodernismus odmítá nejen ideu osvícenství a racionality, ale zpochybuje také ideu pravdy, emancipace, pokroku i pojetí subjektu v chápání moderny. Postmoderna také zpochybuje kategorii vzdlání. V protikladu k obsahu vzdlání se zdrazuje pojem autenticity. Proti organizaci procesu vyuování ve škole se do popedí dostávají emocionální momenty, aktuální proces komunikace, svobodná innost, zájem o tlesné prožitky, tvoivost a intuice. Zdrazuje se autonomie, samostatnost a svoboda dítte, které se má uit tomu, co bude potebovat pro suverénní a zralý život, a zárove se má uit vzdlávat se. Pesto se v souasné dob oslabuje role školy jako pedavatele poznatk a vdní vbec, zárove se zdrazuje její nezastupitelný výchovný význam. Stále vtší pozornost bude muset vnovat píprav jedince pro celoživotní vzdlávání, aby byl schopen stálého obnovování a dalšího rozvíjení odborných znalostí a dovedností, které byly ve škole již získány. Školní vzdlávání má pedevším zprostedkovat kompetence, které umožní zvládnout požadavky a problémy životní reality. Bez odborných a všeobecných poznatk nelze získávat praktické zkušenosti a rozvíjet konkrétní dovednosti. V postmoderní dob se ztrácejí hranice mezi vkem dtství, mládeže a dosplosti. Sféra dtství, mládeže a dosplých se nebývale prolínají! Píliš brzy proniká svt dosplých do svta mládeže, a to vetn sociáln rizikových jev. Roste náronost situací, se kterými se mladí musí vypoádat. Dochází k výrazným zmnám ve formách vzájemného soužití a jednání mezi rodii a dtmi. Vliv rodiny, školy a dalších výchovných institucí a organizací na kulturní orientaci dtí a mládeže je výrazn menší. Výchovnou roli pejímají vrstevnické skupiny (peer group), které ovlivují životní orientaci a sociální vazby mládeže již v nižším vku. Stále více dít je ponecháno samo sob.

21 21 Kladu si otázku, kde se stala chyba, pro je všude kolem nás tolik násilí a zloby, jako by nám to ani tolik nevadilo, zvykli jsme si na ledaco, zvykneme si i te. Ale jaké to má a bude mít dsledky na budoucí život našich dtí, na to už jako bychom nemysleli. Mahátma Gándhí ekl: My sami musíme být tou zmnou, kterou chceme vidt ve svt kolem nás. To ale pedpokládá, íká Rýdl, zmny nesimulovat, ale provádt je naplno. 1.5 Nový školský zákon Usnesením vlády eské republiky. 874 ze dne 1. záí 1999 byl vládou schválen vcný zámr zákona o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a mimoškolním vzdlávání ( školský zákon). Vláda umožnila ministru školství, mládeže a tlovýchovy, aby zpracoval a pedložil vlád do 30. ervna 2000 návrh zákona s tím, že do nj budou zapracovány pipomínky vlády a pipomínky obsažené ve stanovisku Legislativní rady vlády. Ministerstvo školství, mládeže a tlovýchovy požádalo o odklad pedložení paragrafického znní zákona do 30. záí 2000 a tento termín byl usnesením vlády 22. kvtna 2000 akceptován. Dostal se mi tento návrh zákona do rukou a chtla bych se mu trochu vnovat, a to hlavn ásti o individuálním vzdlávání, které je stžejním tématem mé práce. V paragrafu 21 s názvem Jiný zpsob plnní povinné školní docházky je uvedeno nkolik možností, jak se jiným zpsobem rozumí plnit povinnou školní docházku. a) docházka do školy mimo území R, b) docházka do školy zízené pi eském zastupitelském úad, c) docházka do školy v eské republice zízené na základ mezinárodní smlouvy a nezaazené v školském rejstíku, d) individuální vzdlávání, e) docházka do školy uvedené v píloze tohoto zákona. (

22 22 V pípad, že žák nemže docházet v rámci povinné školní docházky na vyuování do školy, je možné, aby za zákonem vymezených podmínek absolvoval bu ást nebo celou povinnou školní docházku jiným zpsobem. Krom dosud (vyhláškou. 291/1990 Sb., o základní škole) vymezených podmínek pro jiný zpsob povinné školní docházky, které se výrazn nezmnily pro první ti v zákon uvedené možnosti, se nov upravuje tzv. individuální vzdlávání. Toto vzdlávání dosud probíhalo jako experiment vyhlášený ministerstvem podle 58 písm. a) zákona. 29/1984 Sb. V písmenu e) jsou rovnž uvedeny školy, na nichž je uznáno plnní povinné školní docházky jiným zpsobem. V 22 je stanoveno, že žák, který plní povinnou školní docházku jiným zpsobem, nadále zstává žákem bu spádové školy, nebo té školy, kam byl pijat na základ výbru zákonného zástupce. Poskytování uební a základních školních poteb je omezeno pouze na pípady uvedené v 21 pod písmeny a) nebo d) z toho dvodu, že ve školách pi zastupitelských úadech - pokud jde o uebnice a školní poteby - žáci pracují v obdobném režimu jako ve školách v eské republice a školy zízené na základ mezinárodních dohod poskytují uebnice podle píslušné dohody. Dále je stanovena povinnost žákovi, který plní povinnou školní docházku ve škole mimo území R nebo se individuáln vzdlává, konat zkoušky ze stanovených pedmt ve škole, jíž je žákem v R, i škole pi eském zastupitelském úad. editel školy podle odstavce1 zaadí po návratu žáka ze zahranií nebo z individuálního vzdlávání žáka do píslušného roníku základního vzdlávání podle výsledk žáka dosažených v pedchozím vzdlávání. ( V paragrafu 23 se píše o podmínkách individuálního vzdlávání. (1) Individuální vzdlávání žáka podle 21 písm. d) povoluje orgán kraje v penesené psobnosti na základ písemné žádosti zákonného zástupce dítte nebo žáka. Žádost musí být doporuena tomuto orgánu nejpozdji ti msíce ped navrhovaným termínem zahájení individuálního vzdlávání. (2) Žádost zákonného zástupce o individuální vzdlávání musí obsahovat a) jméno a píjmení, datum narození, rodné íslo, bydlišt, pípadn dosavadní prbh vzdlávání žáka, b) uvedení roníku, popípad pololetí, ve kterém má být žák individuáln vzdláván, c) dvody pro individuální vzdlávání žáka,

23 23 d) popis prostorového, materiáln technického a hygienického zabezpeení vzdlávání individuáln vzdlávaného žáka, e) nejvyšší dosažené vzdlání osoby, která bude žáka vzdlávat, její zdravotní zpsobilost a bezúhonnost v rozsahu upraveném v 129 odst. 1 doložená výpisem z evidence rejstíku trest, f) seznam uebnic a uebních text, které budou ve výuce užívány, pokud nejde o uebnice stanovené v 22 odst. 4, g) další skutenosti, které mají vliv na prbh vzdlávání žáka, h) vyjádení editele školy uvedené v 22 odst. 1. (3)Orgán uvedený v odstavci 1 žádost posoudí a rozhodne o ní na základ: a) posouzení dvod pro individuální vzdlávání žáka, b) dostatenosti a vhodnosti podmínek, v nichž má být žák individuáln vzdláván, c) posouzení odborných a pedagogických pedpoklad osoby, která bude žáka vzdlávat, vetn její zdravotní zpsobilosti a obanské bezúhonnosti, d) vhodnosti uebnic a uebních text, podle nichž se má žák vzdlávat, pokud nejde o uebnice stanovené v 22 odst.4, e) vyjádení editele školy uvedené v 22 odst.1. (3) Pokud orgán podle odstavce 1 udlí souhlas s individuálním vzdláváním dítte nebo žáka, zákonný zástupce žáka oznámí tuto skutenost editeli školy, do níž byl žák pijat k plnní povinné školní docházky. (4) editel školy po projednání se zákonným zástupcem žáka stanoví termíny jednotlivých zkoušek individuáln vzdlávaného žáka tak, aby mohla být uzavena hodnocení za první a druhé pololetí píslušného školního roku. (5) Pro zkoušky z jednotlivých pedmt podle zákona 22 odst. 5 urí editel školy jako zkoušejícího pedagogického pracovníka, který v píslušném školním roce vyuuje pedmtu v roníku, z jehož pedmt se zkoušky konají. Zkoušce je pítomen editel školy, popípad jím povený pedagogický pracovník. Zkoušce mže být pítomna osoba, která žáka individuáln vzdlává, pípadn zákonný zástupce žáka.

24 24 (5) Nelze-li individuáln vzdlávaného žáka hodnotit na konci píslušného pololetí, urí editel školy, do níž byl žák pijat k plnní povinné školní docházky, pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení bylo provedeno nejpozdji do dvou msíc po skonení pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, oznámí tuto skutenost editel školy místn píslušnému orgánu vykonávajícímu státní správu ve školství, který po projednání s editelem školy mže stanovit druhý náhradní termín zkoušky. (6) Pokud má zákonný zástupce pochybnosti o správnosti hodnocení žáka, mže písemn požádat o pezkoušení žáka do osmi dn od konání zkoušek orgán podle odstavce 1. Pokud tento orgán žádosti o pezkoušení vyhoví, stanoví komisionální pezkoušení a jmenuje zkušební komisi složenou ze tí pedagogických pracovník. Pedsedou komise je pedagogický pracovník jiné základní školy, než školy podle 22 odst.1. Komisionální zkoušce mže být pítomen ten, kdo žáka individuáln vzdlává, pípadn zákonný zástupce žáka. (7) Orgán podle odstavce 1 zruší svj souhlas s individuálním vzdláváním: a) pokud nejsou zajištny odpovídající podmínky ke vzdlání, nebo b) pokud zákonný zástupce neplní podmínky individuálního vzdlávání stanovené tímto zákonem, nebo c) v pípad nedostatených výsledk ve vzdlávání, nebo d) nelze-li žáka hodnotit podle odstavc 5 a 7. (8) Zákonná zástupce žáka mže požádat orgán v odstavci 1 o zrušení individuálního vzdlávání žáka a jeho zaazení do píslušného roníku školy podle 22 odst. 1. Tento orgán je povinen žádosti vyhovt a po dohod s editelem školy zaadit žáka nejpozdji do jednoho msíce ode dne podání žádosti do píslušného roníku základní školy. (9) Náklady spojené s individuálním vzdláváním, s výjimkou uebnic a základních školních poteb podle 22 odst. 4, hradí zákonný zástupce žáka. Individuáln vzdlávaným žákm se zdravotním postižením mže orgán podle odstavce 1 hradit ást nezbytných náklad spojených s individuálním vzdláváním v rozsahu stanoveném ministerstvem. ( školský zákon)

25 25 Pro zahájení individuálního vzdlávání je teba splnit zákonem stanovené podmínky. Zahájit individuální vzdlávání je možno i v prbhu školního roku, zejména v tch pípadech, kdy pro to existují mimoádné dvody, napíklad zdravotního charakteru. Obvyklé však bud zahajovat individuální vzdlávání s poátkem školního roku. Na vzdlávací osobu jsou po osobnostní stránce vznášeny obdobné požadavky jako na pedagogické pracovníky podle tohoto zákona. Bezúhonností se míní, že dotyná osoba nebyla trestána za úmyslný trestný in v souladu s podmínkami pro pedagogické pracovníka podle 129. RNDr. Jií Tma, DrSc. komentoval tento návrh nového školského zákona, ást o individuální výchov, v Uitelských listech (1/00-01, s.14). Píše, že zákony v žádné evropské zemi nestanovují minimální úrove vzdlání rodi ani splnní njakých dalších podmínek týkajících se vybavení domácnosti nebo píjm rodiny. Stejn tak nepožadují vyjádení editele školy, kam dít dosud chodilo nebo by mlo chodit. Z tohoto a jiných pohled je navrhovaná právní úprava individuálního vzdlávání u nás velmi restriktivní, míní J. Tma. Rodie by museli pedložit adu doklad, aniž by jim zákon nkde dal právo vzdlávat dti doma, pokud splní urité podmínky. Mnohé z tchto podklad musí pedkládat školy pi žádosti o zaazení do sít škol (výpis z rejstíku trest, zdravotní zpsobilost a nejvyšší dosažené vzdlání osoby, která bude dít vzdlávat, popis prostorového, materiáln technického a hygienického zabezpeení vzdlávání individuáln vzdlávaného žáka). Zatímco u školy je to opodstatnné, nebo je tím poskytována jakási záruka pro rodie, kteí si nemohou vše ovovat sami, v pípad rodi uvažujících o vzdlávání vlastních dtí je to projev naprosté nedvry státu ke svým obanm, píše J. Tma. Práva rozhodovat je v návrhu sveno krajskému školskému úadu, který ale nebude mít jinak žádnou povinnost sledovat prbh domácího vzdlávání. Rovnž tímsíní lhta pro podání žádosti je dle J. Tmy absurdní. Není-li možné, aby dal zákon rodim právo rozhodnout samostatn o domácím vzdlávání svých dtí, ml by mít pravomoc rozhodovat ten, komu bude sven dohled nad prbhem domácího vzdlávání, tj. editel školy, na které bude dít zapsáno. Návrh zákona velmi detailn stanoví formu zkoušek doma vzdlávaných žák. Je nutné íct, že dti jsou ve školách hodnocené prbžn a nikoliv jednorázov za celé pololetí. Vypovídající hodnota jakékoliv jednorázové zkoušky je velmi malá.

26 26 Zákon by ml stanovit, že rodie mají povinnost vést záznamy o domácím vzdlávání a shromažovat podklady pro hodnocení v prbhu celého hodnoceného období. Tyto podklady by mly tvoit dležitou souást hodnocení výsledk domácího vzdlávání. Hodnocení výsledku domácího vzdlávání by mlo pln záviset na editeli školy. Na základ výsledk hodnocení by ml mít editel školy právo odepít souhlas s domácím vzdláváním píslušného žáka, domnívá se J. Tma. Dále se Tma pozastavuje nad povinnou školní docházkou. Právo rodi v ostatních zemí zvolit si domácí vzdlávání pro své dti je obvykle zajištno tím, že zákon ukládá rodim povinnost zabezpeit vzdlání svých dtí. Pravidelná docházka dtí do školy je jedním zpsobem, jak mohou rodie této povinnosti dostát. Zákony peliv odlišují vzdlání od školní docházky. Povinné je vzdlávání, nikoliv školní docházka. U nás jsou tyto pojmy ztotožnné dokonce i v Ústavní listin práv a základních svobod, kde je souasn stanoveno, že každý má právo na vzdlání a toto právo je realizováno povinnou školní docházkou. Je navrhováno, aby nový školský zákon nabyl úinnosti zaátkem školního roku 2001/2002 s výjimkou o ustanovení maturitních zkoušek, kde se pedpokládá platnost ve školním roce 2003/2004. ( školský zákon) 1.6 Bílá kniha V souvislosti s návrhem nového školského zákona se objevuje Národní program rozvoje vzdlávání - Bílá kniha. Bílá kniha je vládní dokument, který je pojednán jako systémový projekt vyjadující myšlenková východiska, obecné zámry a rozvojové programy, které mají být smrodatné pro vývoj vzdlávací soustavy ve stedndobém horizontu. Má se stát závazným základem, z nhož budou vycházet konkrétní realizaní plány resortu s pesahem do širší sféry vzdlávání, jak je pedpokládají zákony o školství a vládní strategie plánování sociálního ekonomického rozvoje.

27 27 Zárove je Bílá kniha oteveným dokumentem, který by ml být kriticky zkoumán a v souladu se zmnami spoleenské situace revidován a obnovován. Text vychází z analýz a hodnocení eského školství provedených v posledních 5 letech domácími i zahraniními odborníky. Pedmtnou oblastí, o níž se v Bílé knize pojednává, je integrující se vzdlávací soustava ve své sociální, kulturní, politické, hospodáské a enviromentální podmínnosti. Dokument se týká jak východisek a pedpoklad rozvoje celé vzdlávací soustavy, tak specifických vnitních otázek jednotlivých vzdlávacích sektor i stup a druh škol. V souasné dob se s publikací Bílé knihy zatím mžeme setkat na internetových stránkách MŠMT, odkud jsem také erpala.

28 28 2. Individuální vzdlávání v djinách pedagogiky V této kapitole bych chtla nahlédnout do historie pedagogiky, pímo tam, kde se mluví o individuálním vzdlávání. Nechtla bych zde hledat koeny soudobého domácího vzdlávání, což ani nelze, ale pouze se zmínit, jak individuální vzdlávání existovalo díve. 2.1 Poátky individuálního vzdlávání První zmínky o individuální výchov mžeme pozorovat už v otrokáské spolenosti, v zemích starého Východu. Ve 4. tisíciletí p. n. l. došlo ke vzniku klínového písma v zemích Pední Asie a písma obrázkového a hieroglyfického v Egypt. Vznik písma byl doprovázen i rozvojem nkterých vdních obor, jako astronomie, aritmetiky, geometrie a medicíny. Úkolem školy bylo vychovávat obany bezpodmínen oddané státu. V roce 2500 p. n. l., v období Staré íše egyptské, existovala již dvorská škola pro dti císaských hodnostá. Bezprostední vliv na výchovu ecko-ímskou a pozdji i na výchovu kesanskou mla pedagogika starožidovská. Výchova starých Izraelit byla rovnž religiózn zamená, neuznávala však jako nejvyšší autoritu ani stát, ani náboženství, nýbrž boha - Jehovu. Na základ osobního spojení dítte s bohem byla zde vnována daleko vtší pée výchov individuální, než tomu bylo u ostatních známých starovkých národ. Knzem domu a souasn i zástupcem božím v jedné osob byl otec rodiny, jehož autorita byla absolutní. Výchova školní neexistovala, otec byl zárove i uitelem svých dtí, které se uily hlavn zákonu božímu, djepisu svého národa, zpvu a tanci a dále i elementárním znalostem tení, psaní a pot. Vládla tuhá káze, tlesná výchova nebyla. Výchova dtí byla písn diferencována dle pohlaví. U syn se dbalo na to, aby se pedevším vyuili otcovu emeslu. Zde bych se chtla pozastavit. Je mi jasné, že dnešní doba je zcela odlišná a že tžko mžeme nkde vidt otce jak uí své dti, vydlává na živobytí rodiny a natož je knzem v rodin. Bohužel si myslím, že drtivá vtšina otc nemá ani autoritu v rodin, a nebo má práv tu absolutní. Domnívám se, že otec by ml být knzem v rodin, a tím nemyslím jen duchovním knzem, ale ml by být ochráncem rodiny, starat se o ni, chtít

29 29 pro ni to nejlepší, milovat svou ženu i dti. Nejsem si jista, zda to tak v dnešních rodinách funguje. Možná, že tehdy ml otec absolutní pravdu a nikdo se neodvážil mu oponovat, což jist není správné, na druhou stranu ml zájem o výchovu svých dtí a uil své dti. To znamená, že to byl otec bez vyššího vzdlání, kdo dokázal nauit své dti íst a psát. V dnešní dob se musí vtšinou oba rodie ohánt a vydlávat na živobytí, a tak mnohdy nezbývá moc asu na výchovu svých dtí. Pokud se tedy nkdo zajímá a stará o to, zda má dít napsané úkoly do školy atd. je to, na rozdíl od starovkých národ, matka. Spartská výchova byla jednostranná a omezená. Poprvé se stala záležitostí veejnou, byla pstována tradice a úcta ke starším, dorost byl veden vojenskou pípravou k tlesné zdatnosti a otužilosti, ke statenosti a vlastenectví, byla vnována pozornost též výchov žen. Od výchovy spartské se výchova aténská odlišovala pedevším svou vtší nezávislostí na státu, protože byla v soukromých rukou. Státu pipadala povinnost vrchního dozoru a zejména vyžadování pée o výchovu dtí ze strany rodi. Tato výchova probíhala do sedmi let dítte za pomoci chv a uených otrok, kteí zamstnávali dti hlavn hrami a pouovali je o pravidlech mravného chování. V dalším vkovém období si hoši mli osvojit fyzickou i psychickou zdatnost ve speciálních ústavech. V djinách antické kultury zaujímá pední místo jako zakladatel filozofického objektivního idealismu a první systematický ecký teoretik v oblasti výchovy nejznámjší žák Sókratv, PLATÓN (asi p. n. l.). Nejdležitjší místo dle Platóna zaujímá výchova mravní, která uí znát a konat dobro. Výchova individuáln zamená má navazovat na vše, co dít poznává svou vlastní zkušeností erpanou ze svého prostedí. Uení má probíhat formou zábavy a hry, což je dnes velice aktuální, i když je to pro uitele daleko náronjší na pípravu a organizaci hodiny. A nehled na to, že toho v nkterých hodinách lze velice tžko docílit. Ve starém ím (8. stol p. n. l.) byli hoši a dívky vedeni k práci na poli a k ovládání zbran. Z rozumové výchovy si osvojovali obvykle od matky elementární vzdlání v poátcích tení, psaní a poítání a uili se zpvu náboženských písní. Otec zajišoval výživu a bezpenost rodiny. V poátcích ímské republiky je první školou domov, kde otec uí dti tlesným obratnostem a matka pak tení, psaní, poítání a zpvu.

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu

Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Doplnní školního vzdlávacího programu ást: Charakteristika školního vzdlávacího programu Bod. 6: Strategie školního vzdlávacího programu a zabezpeení výuky žák se speciálními vzdlávacími potebami 1. Úvod:

Více

ESKÝ JAZYK A LITERATURA

ESKÝ JAZYK A LITERATURA ESKÝ JAZYK A LITERATURA CHARAKTERISTIKA PEDMTU 1. Obsahové vymezení Realizuje obsah vzdlávacího oboru eský jazyk a literatura RVP GV. Zaujímá dležité postavení ve výchovn vzdlávacím procesu. Je to povinný

Více

3. Charakteristika ŠVP

3. Charakteristika ŠVP 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zamení školy Dané podmínky spolen s bohatou historií ve výuce pírodovdných pedmt pedurují zamení školy, které je všeobecné s drazem na pírodovdnou a jazykovou oblast. Zamení

Více

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání

DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání DOUOVÁNÍ DTÍ Z DTSKÉHO DOMOVA ŽÍCHOVEC Projekt podpory vzdlávání A. Text projektu 1. Cíl projektu Cílem projektu je zlepšení životních šancí dtí z DD Žichovec a zlepšení jejich schopnosti integrace do

Více

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 Strategie eské rady dtí a mládeže na léta 2006-2010 pijatá 23. VS RDM 20.4.2006 POSLÁNÍ Posláním RDM je podporovat podmínky pro kvalitní život a všestranný rozvoj dtí a mladých lidí. Své poslání napluje

Více

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34

Základní škola Šenov, Radniní námstí 1040, 739 34 Oblast Ukazatel Cíl Mechanismy ovování 1. Vize Cíle a školní Propojit cíle Kontrola propagace vzdlávací s oekáváním a cíl v praxi - program potebami klient. (konzultace, dotazníky, ukázkové hodiny, lánky

Více

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace

Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace CHARAKTERISTIKA VYUOVACÍHO PEDMTU Multimediální seminá tvorba asopisu a rozhlasové relace 1. Obsahové, asové a organizaní vymezení Obsahové vymezení rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu

Více

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika Výbr z nových knih 6/2010 pedagogika 1. Inkluzivní vzdlávání / Vanda Hájková, Iva Strnadová Praha : Grada, 2010 -- 217 s. -- eština. ISBN 978-80-247-3070-7 (brož.) Sign.: II 107730V1 integrace žáka ; speciální

Více

7 Školní družina. Cíle školní družiny:

7 Školní družina. Cíle školní družiny: 7 Školní družina Navazuje na ŠVP školy a pedagogická práce vychovatelek bude tedy smovat k posilování daných kompetencí. Tento rámcový plán je urený pro dti 1. stupn. Školní družina pi FZŠ Brdikova má

Více

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví

Vzd lávací oblast : lov k a zdraví Vyu ovací p edm t: Výchova ke zdraví Vzdlávací oblast : lovk a zdraví Vyuovací pedmt: Výchova ke zdraví Charakteristika pedmtu Vzdlávací obsah: Základem vzdlávacího obsahu pedmtu Výchova ke zdraví je vzdlávací obsah vzdlávacího oboru Výchova

Více

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.

Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014. Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam. Sdružení klub neslyšících dtí a mládeže (SKNEDAM) VÝRONÍ ZPRÁVA 2014 Adresa : Holekova 104/4, 150 00 Praha 5 e-mail: sknedam@volny.cz www.sknedam.cz OBSAH Úvod 3 Hlavní innost 4 Celkové náklady a výnosy

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace. 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec. Identifikátor: 600 016 773 eská školní inspekce Moravskoslezský inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Gymnázium Mikuláše Koperníka, Bílovec, píspvková organizace 17. listopadu 526, 743 11 Bílovec Identifikátor: 600 016 773 Termín konání inspekce:

Více

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby

Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Strategický cíl: 3.C1 Opatení: 3.C1.1 Popis Snížení nezamstnanosti Podpora rozvoje živností zamené na obanské služby Služby pro obany jsou významným faktorem úrovn životního standartu, zdrojem pracovních

Více

Finální verze žádosti (LZZ-GP)

Finální verze žádosti (LZZ-GP) 8. Klíové aktivity!íslo aktivity: 01 Školení nových technologií a novinek v sortimentu TZB (technická zaízení budov) Pedm!tem KA_1 je realizace školení zam!ené na nové technologie a novinky v sortimentu

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Dti z uprchlických rodin

Více

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD

e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e KVALIFIKA NÍ ÁD e s k á g y m n a s t i c k á f e d e r a c e 160 17 Praha 6, Atletická 100/2, P.O. BOX 40 tel./fax 257 210 811 e-mail: cgf@cstv.cz tel. 233 017 434 http://gymnastika.cstv.cz KVALIFIKANÍ ÁD Praha, prosinec

Více

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015

Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy s.r.o. na období 2011 2015 V Brn 2010 Schváleno Akademickou radou Rašínovy vysoké školy s.r.o., dne 29. ervna 2010 1 Veškerá práva vyhrazena Brno 2010 Vydalo nakladatelství

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Dobrovolnictví Pod pojmem

Více

Podklady pro ICT plán

Podklady pro ICT plán Podklady pro ICT plán Škola: SEPSSTUD2011 - Hodnocení: Vstupní hodnocení Indikátor Aktuální stav k 1.9.2011 Plánovaný stav 1. ízení a plánování Na vizi zapojení ICT do výuky pracuje jen omezená skupina

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Modul Práce s klientem Práce

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy 1 Co je to HoSt? nestátní

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM pro období 2007-2010 DM DTÍ A MLÁDEŽE PRAHA 9 MŠICKÁ 720, PRAHA 9 OBSAH ŠVP : 1. Identifikaní údaje DDM 2. Charakteristika DDM 2. 1. Prostorové a materiální podmínky 2. 2. Personální

Více

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika Výbr z nových knih 12/2010 pedagogika 1. eština expres 1 : [úrove] A1/1 : [nmecká verze] / Lída Holá, Pavla Boilová Praha : Akropolis, 2010 -- 96 s. :. -- nmina. ISBN 978-80-87310-14-4 (brož.) Sign.: III

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Sociáln-právní ochrana dtí

Více

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje

Termín pohovor výb rového ízení. Kontaktní osoba. Up es ující údaje VÝZVA k výbrovému ízení pro zájemce o pracovní pozici Asistent prevence kriminality II Asistent prevence kriminality bude zamstnancem Mstské policie Vimperk. Výbrové ízení je souástí realizace individuálního

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti:

INSPEKNÍ ZPRÁVA. j. ŠI-159/08-02. Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav. Pedmt inspekní innosti: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-159/08-02 Název školy: Gymnázium J.S. Machara, Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Adresa: Královická 668, 250 50 Brandýs n.l. St. Boleslav Indetifikátor: 600 007 774 I: 61388939 Místo

Více

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY

Organiza ní ád 1. POSTAVENÍ ŠKOLY ORGANIZANÍ ÁD ESKÉ BUDJOVICE 2011 Platná verze organizaního ádu je udržována pouze v informaním systému školy v elektronické podob a je uložena na spoleném disku K. Každý pracovník má možnost si text vytisknout

Více

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient

Projekt finanního vzdlávání bankovních klient ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE Projekt finanního vzdlávání bankovních klient 13. bezna 2006 Obsah 11 2 3 Co ukázal przkum finanní vzdlanosti problémy eských rodinných financí Jak pomoci eským rodinným financím?

Více

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení

Finanní vzdlanost. Fakta na dosah. eská bankovní asociace. Executive Summary. 6. bezna 2006. Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Finanní vzdlanost eská bankovní asociace 6. bezna 2006 Executive Summary Metodika Hlavní zjištní Závrená doporuení Fakta na dosah 1 Metodika Výzkum byl realizován formou osobních ízených rozhovor. Dotazování

Více

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH SMRNICE. 01/2014 ODMOVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH ást I....2 1 Pracovnprávní podmínky pracovník...2 2 Zvyšování kvalifikace...2 3 Dovolená na zotavenou...2 4 Platové nároky a ostatní

Více

FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace. Charakteristika vyuovacího pedmtu. 1. Vzdlávací oblast pedmtu. 2. asová dotace. 3. Místo realizace

FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace. Charakteristika vyuovacího pedmtu. 1. Vzdlávací oblast pedmtu. 2. asová dotace. 3. Místo realizace FRANCOUZSKÝ JAZYK - konverzace Charakteristika vyuovacího pedmtu 1. Vzdlávací oblast pedmtu Rozvíjení receptivních, produktivních a interaktivních eových dovedností Hlasité, plynulé a foneticky správné

Více

Pedagogicko-organizaní informace pro školní rok 2011/2012

Pedagogicko-organizaní informace pro školní rok 2011/2012 Pedagogicko-organizaní informace pro školní rok 2011/2012 ŠKOLNÍ VZDLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDLÁVÁNÍ Žák není nádoba, kterou je teba naplnit, ale pochode, kterou je teba zapálit Ve školním roce 2011/2012

Více

Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010

Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010 Rašínova vysoká škola ( RaVŠ) Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy na období 2006 2010 V Brn 2005 1 1. ÚVOD Dlouhodobý zámr Rašínovy vysoké školy (dále RaVŠ) je zpracován na základ ustanovení 42 odst.

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy. Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola Moravská Tebová, Kostelní námstí 21, okres Svitavy Kostelní námstí 21, 571 01 Moravská Tebová Identifikátor školy: 600 100 677

Více

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE

VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Výuka fotogrammetrie v eské republice GEOS 2007 VÝUKA FOTOGRAMMETRIE V ESKÉ REPUBLICE Ing. Jindich Hoda, Ph.D. Faculty of Civil Engineering, CTU in Prague 166 29 Thákurova 7, Praha 6, Czech Republic e-mail:

Více

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie

Výbr z nových knih 10/2009 psychologie Výbr z nových knih 10/2009 psychologie 1. Bludné cesty lásky : manželské trojúhleníky a jiné párové konflikty / Hans Jellouschek ; [z nmeckého originálu... peložil Petr Babka] Praha : Portál, 2009 -- 221

Více

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky

ŠKOLNÍ KNIHOVNY Hola, d ti, do knihovny! aneb Za ínáme s eštinou.. eský jazyk a literatura Školní knihovna není jen pro žáky ŠKOLNÍ KNIHOVNY Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo v

Více

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová

Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Souasná eská suburbanizace a její dsledky Martin Ouedníek, Jana Temelová Akoli transformace ekonomiky, politiky a spolenosti probíhá již více než patnáct let, sídelní systém a prostorová redistribuce obyvatelstva

Více

Bezpenost a hygiena práce

Bezpenost a hygiena práce Bezpenost a hygiena práce Problematika bezpenosti tvoí nedílnou souást výuky obecn technických pedmt. Úelem tohoto textu je prezentovat pedevším obecnou problematiku i základní pojmy této oblasti. Mly

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy sy. CAN - zanedbávání Zanedbávání

Více

Poslání školy. Právní subjektivita. Pijímání ke studiu

Poslání školy. Právní subjektivita. Pijímání ke studiu ŠKOLNÍ A KLASIFIKANÍ ÁD VYŠŠÍ ODBORNÉ ŠKOLY Název školy lánek 1 Zizovatel: Ústecký kraj Poslání školy lánek 2 Vyšší odborná škola (dále jen VOŠ) poskytuje všeobecné a odborné vzdlání a praktickou pípravu

Více

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti

eská školní inspekce Liberecký inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Pedmt inspekní innosti eská školní inspekce Liberecký inspektorát Název školy: INSPEKNÍ ZPRÁVA j. ŠI-025/09-08 Základní škola, Liberec, eská 354, píspvková organizace Adresa: eská 354, 463 12 Liberec 25 Identifikátor: 600 080

Více

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004

Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 1N2004.rtf Prbžná zpráva o realizaci projektu za rok 2004 A Struný pehled dílích cíl projektu splnných v uplynulém období v souladu s cíli, stanovenými v návrhu projektu pro rok 2004 Cílem projektu je

Více

Pedpisy upravující oblast hospodaení

Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedpisy upravující oblast hospodaení Pedmtem tohoto metodického je poskytnout tenái pehled základních právních a vnitních skautských pedpis upravujících oblast hospodaení, vetn úetnictví. Všechny pedpisy

Více

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R

ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení 2. Postavení Kmene dosplých 3. Poslání Kmene dosplých Junák svaz skaut a skautek R ád Kmene dosplých 1. Úvodní ustanovení (1) Tento ád upravuje specifika a postavení Kmene dosplých (dále jen KD) v Junáku. (2) Souvisejícími pedpisy jsou zejména: a) Stanovy Junáka b) Organizaní ád a systemizace

Více

Žákovský (roníkový projekt)

Žákovský (roníkový projekt) Žákovský (roníkový projekt) Ko(08) Roník: 3 Zaazení: ODBORNÝ VÝCVIK (PROFILOVÝ ODBORNÝ PEDMT) Vzdlávací program: Mechanik opravá 23-66-H/001 Elektriká 26-51-H/001 Truhlá 33-56-H/001 Operátor skladování

Více

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení

Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení PROJEKT CZ.1.07/1.3.10/01.0039 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOTEM ESKÉ REPUBLIKY Další vzdlávání pracovník škol a školských zaízení kurz DVPP Obsah - podrobný

Více

Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád)

Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád) Pravidla pro hodnocení výsledk vzdlávání žák (Klasifikaní ád) OBSAH I. Zásady hodnocení prbhu a výsledk vzdlávání a chování ve škole a na akcích poádaných školou, zásady a pravidla pro sebehodnocení žák

Více

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková

1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace. PaedDr. Hana Sedláková 1/3 Možnosti integrace dtí v mateské škole 1/3.1 Pojem integrace PaedDr. Hana Sedláková Obecné pojetí Obecn lze tento termín vysvtlit jako plné zalenní a splynutí jedince se spoleností, což úzce souvisí

Více

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava Legislativní (právní) úprava: Zákon. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

Více

Výbr z nových knih 3/2012 pedagogika

Výbr z nových knih 3/2012 pedagogika Výbr z nových knih 3/2012 pedagogika 1. Bilingvismus a interkulturní komunikace / Monika Morgensternová, Lenka Šulová, Lucie Schöll [sic] Praha : Wolters Kluwer eská republika, 2011 -- 125 s. :. -- eština.

Více

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí. eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice. Identifikátor školy: 650 058 941

INSPEKNÍ ZPRÁVA. Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí. eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice. Identifikátor školy: 650 058 941 eská školní inspekce Pardubický inspektorát INSPEKNÍ ZPRÁVA Základní škola eské Hemanice, okres Ústí nad Orlicí eské Hemanice 50, 565 52 eské Hemanice Identifikátor školy: 650 058 941 Termín konání inspekce:

Více

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí

PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí PRAVIDLA RADY MSTA VIMPERK pro vyizování stížností a peticí Rada msta Vimperk v souladu s 102 odst. (2) písm. n) zákona. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znní a zákonem. 85/1990 Sb., o právu petiním,

Více

16. Výtvarná výchova

16. Výtvarná výchova 16. Výtvarná výchova 505 Vzdlávací oblast: Umní a kultura Vzdlávací obor: Výtvarná výchova Vyuovací pedmt: Výtvarná výchova 1. Charakteristika vyuovacího pedmtu a) Obsahové, asové a organizaní vymezení

Více

VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI

VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI Základní škola Fryovice, okres Frýdek Místek, píspvková organizace VÝRONÍ ZPRÁVA O INNOSTI za školní rok 2009/2010 podle zákona 561/2004 Sb., vyhlášky 15/2005 Sb. a zákona 106/1999 Sb. 1 Obsah : 1. Základní

Více

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin

2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Ministerstvo školství a tlovýchovy eské republiky Tématický plán Obor: Informaní technologie Pedmt: Ekonomika Vyuující: Ing. Danuše Savková 2. roník 2 hodiny týdn, celkem 68 hodin Téma tématický celek

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 4/2011 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín

CENTRUM PRO ZDRAVOTNICKÉ PRÁVO 3. LF UK. Úmluva o biomedicín Úmluva o biomedicín JUDr. Ondej Dostál, Ph.D., LL.M. Centrum pro zdravotnické právo 3.LF UK Advokátní kancelá JUDr. Bohumily Holubové l.1 Úel a pedmt Úvodní ustanovení Smluvní strany budou chránit dstojnost

Více

Pokyn k táborm pro rok 2008

Pokyn k táborm pro rok 2008 Junák svaz skaut a skautek R Pokyn k táborm pro rok 2008 1. Úvod (1) Tento pokyn upravuje poádání tábor Junáka v roce 2008. Obsahuje: a) pehled základních podmínek, které je nutné pro poádání tábora splnit

Více

! "#$%&' $$ ( ) *+, * -. ) - /0 /

! #$%&' $$ ( ) *+, * -. ) - /0 / !"#$%&' $$ ()*+,* -.)- /0/ Úvod Školní družina je zízena podle zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním, stedním, vyšším odborném a jiném vzdlávání (školský zákon), a ídí se podle vyhlášky MŠMT. 74/2005

Více

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ

INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ INFORMACE PRO ÍDÍCÍ PRACOVNÍKY VE ŠKOLSTVÍ. 9/2011 Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze. Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny

Více

Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích za ízeních a školských ú elových za ízeních, ve zn ní pozd jších p edpis

Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích za ízeních a školských ú elových za ízeních, ve zn ní pozd jších p edpis Návrh novely vyhlášky. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zaízeních a školských úelových zaízeních, ve znní pozdjších pedpis VYHLÁŠKA ze dne... 2014, kterou se mní vyhláška. 108/2005 Sb.,

Více

Školní ád Gymnázia T.G.Masaryka, Zastávka, U Školy 39

Školní ád Gymnázia T.G.Masaryka, Zastávka, U Školy 39 Školní ád Gymnázia T.G.Masaryka, Zastávka, U Školy 39 Podle 30 zákona 561/2004 Sb. ve znní pozdjších pedpis vydává editel školy školní ád Gymnázia T.G.Masaryka, Zastávka, U Školy 39, který vychází z platných

Více

seminá pro školský management jaro 2010

seminá pro školský management jaro 2010 Manažerské dovednosti v práci editele školy seminá pro školský management jaro 2010 1. Stanovení osobní vize koncepce je jasná, konkrétní, psobivá a aktivující pedstava budoucího asu, dosažených výsledk,

Více

Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika Výbr z nových knih 5/2011 pedagogika 1. eská základní škola : vícepípadová studie / Dominik Dvoák... [et al.] Praha : Karolinum (nakladatelství), 2010 -- 310 s. :. -- eština. ISBN 978-80-246-1896-8 (brož.)

Více

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK

ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK PRACOVNÍ MATERIÁLY PRACOVNÍ MATERIÁLY ESKÝ JAZYK ESKÝ JAZYK Struktura vyuovací hodiny Plán Struktura vyuovací vyuovací hodiny hodiny Plán Metodický vyuovací list aplikace hodiny Záznamový Metodický list

Více

Výroní zpráva. za rok 2004

Výroní zpráva. za rok 2004 Výroní zpráva za rok 2004 Výroní zpráva o innosti Rašínovy vysoké školy s.r.o. 1. ÚVOD - Rašínova vysoká škola s.r.o., IO: 26275619 - RVŠ - Hudcova 78, 612 00 BRNO, kraj Jihomoravský - tel.: 541 632 517,

Více

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí

RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH. Seminá k tématu primární prevence úraz dtí RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ U DTÍ A MLADISTVÝCH Seminá k tématu primární prevence úraz dtí PROGRAM SEMINÁE 1. ÚVOD 2. CO JE TO ÚRAZ 3. NÁSLEDKY ÚRAZ 4. RIZIKOVÉ CHOVÁNÍ 5. PREVENCE ÚRAZ 2 ÚVOD Co už znáte z pedchozích

Více

Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY

Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY Obecná ustanovení Základní škola eský Krumlov, Plešivec 249 ORGANIZANÍ ÁD ŠKOLY ást: ŠKOLNÍ VÝLETY Na základ ustanovení 30, odst. 1) zákona. 561/2004 Sb. o pedškolním, základním stedním, vyšším odborném

Více

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8

Hledání ženské vize. Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60. uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Hledání ženské vize Kulatý stl pro ženy ve vku 48-60 uskutenný v rámci projektu Quo vadis, femina? 14.2.2006 v kavárn Pod Vesuvem, Praha 8 Na prvním z dvanácti plánovaných kulatých stol poádaném v rámci

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2,

Více

Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová

Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník. Ing. Lenka Blahová Tvorba školního vzdlávacího programu na Stední škole MESIT, o.p.s. v pedmtu ICT pro 1. roník Ing. Lenka Blahová Bakaláská práce 2007 ***nascannované zadání s. 1*** ***nascannované zadání s. 2*** ABSTRAKT

Více

8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE. 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci

8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE. 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci 8. HODNOCENÍ ŽÁK A AUTOEVALUACE 8.1 Základní východiska pro hodnocení a klasifikaci I. Úvod Nedílnou souástí výchovn vzdlávací innosti je hodnocení a klasifikace žák. Má funkci motivaní, diagnostickou

Více

eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy

eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy eská školní inspekce Oblastní pracovišt Pardubice Inspekní zpráva Základní škola Moravská Tebová, Kostelní nám. 2, okres Svitavy Kostelní nám. 2, 571 01 Moravská Tebová Identifikátor: 600 100 677 Zizovatel:

Více

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI

SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUKÁZKAMI SMLOUVA. O SPOLUPRÁCI PI ÚHRAD SLUŽEB POUÁZAMI uzavená podle 269 odst. 2 Obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami (dále jen smlouva ): Sodexo Pass eská Republika a.s., se sídlem Radlická 2, 150

Více

Mami, pro nemáme peníze? D ti a my Projekt Rozumíme pen z m u í žáky zodpov dnému p ístupu k financím Školství

Mami, pro nemáme peníze? D ti a my Projekt Rozumíme pen z m u í žáky zodpov dnému p ístupu k financím Školství FINANNÍ GRAMOTNOST Výbrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty lánk lze objednat v elektronické podob prostednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo

Více

Standardy bankovních aktivit

Standardy bankovních aktivit ESKÁ BANKOVNÍ ASOCIACE CZECH BANKING ASSOCIATION UPOZORNNÍ Standardy BA mají metodický charakter Standardy bankovních aktivit. 19 / 2005 Kodex chování mezi bankami a klienty - 1 - OBSAH Preambule 3 ást

Více

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování

+ + Návrh vcného zámru zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování Telefony ústedna: 267204300 267204306 Fax (02) 22718211 E-mail osz_cr@cmkos.cz Vážený pan MUDr. Tomáš J u l í n e k, M B A ministr zdravotnictví Ministerstvo zdravotnictví Palackého nám.. 4 128 00 Praha

Více

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY. Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Škola: MATESKÁ ŠKOLA Adresa: Husovo nám. 94 Termín vlastního hodnocení : íjen 2007 1. VZDLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLY: V prbhu školního roku 2006/7 došlo k pepracování VP s pvodním

Více

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí

Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazník projekt pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí Dotazníková akce je velmi dležitým krokem v projektu pípravy Strategického plánu v Kostelci nad Orlicí. Slouží k poznání názor, získání

Více

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ

STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ STAVBA SLOVA V UEBNICÍCH ESKÉHO JAZYKA PRO ZŠ PRO NESLYŠÍCÍ A ZŠ PRO ŽÁKY SE ZBYTKY SLUCHU Jedním z aktuálních problém vzdlávání neslyšících 1 dtí u nás je problém zvládnutí eštiny. Zatímco eština mluvená

Více

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH

ODM OVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH SMRNICE. 1/2015 ODMOVÁNÍ PRACOVNÍK ŠKOLY A CESTOVNÍCH NÁHRADÁCH OBSAH ást I....2 1 Pracovnprávní podmínky pracovník...2 2 Zvyšování kvalifikace...2 3 Dovolená na zotavenou...2 4 Platové nároky a ostatní

Více

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek

S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek S t a n o v y spoleenství vlastník jednotek Spoleenství vlastník jednotek pro dm (dále jen spoleenství ) se sídlem ÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ l. I Základní ustanovení (1) Spoleenství vlastník jednotek

Více

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti:

Slezská diakonie. Dtské Paliativní oddlení Business plán. Realizátor projektu: Pedmt innosti: Realizátor projektu: Slezská diakonie Tento projekt je postaven na spolupráci dvou subjekt: Slezské diakonie (www.slezskadiakonoe.cz) a Fakultní nemocnice Brno (www.fnbrno.cz) z nichž každý ze subjekt

Více

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí

Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Vytvoení programu celoživotního interdisciplinárního uení v ochran dtí Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpotem R a rozpotem hlavního msta Prahy Pojmy a definice: Agrese:

Více

Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika Výbr z nových knih 9/2011 pedagogika 1. Cviení na míi pro celou rodinu / Hana Janošková, Marta Muchová Brno : Computer Press, 2011 -- 120 s. :. -- eština. ISBN 978-80-251-3173-2 (brož.) Sign.: II 108723V1

Více

Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika

Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika Výbr z nových knih 12/2011 pedagogika 1. 100 vcí, které by ml znát každý pedškolák / Birgit Ebbert ; [peklad Dagmar Sklenáová] Brno : Computer Press, 2011 -- 138 s. :. -- eština. ISBN 978-80-251-3545-7

Více

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice

Smlouva mandátní. uzav ená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi t mito smluvními stranami: M sto Kop ivnice Smlouva mandátní uzavená ve smyslu 566 a násl. obchodního zákoníku mezi tmito smluvními stranami: Mandantem: Msto Kopivnice povený zástupce: Ing. Ivan Viskupi, vedoucí ORM Se sídlem: Štefánikova 1163,

Více

Pojetí djepisu na 2. stupni základních škol pro sluchov postižené

Pojetí djepisu na 2. stupni základních škol pro sluchov postižené Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Ústav eského jazyka a teorie komunikace Bakaláská práce Pojetí djepisu na 2. stupni základních škol pro sluchov postižené Obor: eský jazyk v komunikaci neslyšících

Více

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás

Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie. pracujeme pro Vás Personalizace, Sociální práce a zprostedkování podpory - píbhy z Velké Británie pracujeme pro Vás 1 Lidi 2 Státní strategie pro sociální pomoc ve Velké Británii 2011 Personalizace Podpora ízená lovkem

Více

Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer Zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným 15.4.2015, Mgr. Markéta Káninská, Zdroj: Verlag Dashöfer Právní úpravu zvýšení základního kapitálu spolenosti s ruením omezeným nalezneme v zákon.

Více

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství

DOPADOVÁ STUDIE.16. Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství DOPADOVÁ STUDIE.16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Studie. 16 Situace v odborném školství se zamením na poteby odvtví v zemdlství Zpracoval: Institut vzdlávání v zemdlství

Více

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace

Public relations a sponzoring Vysv tlení pojmu PR PR jsou formou komunikace Public relations a sponzoring Vysvtlení pojmu PR Nástroje PR Vysvtlení pojmu sponzoring Sociální sponzoring Cíle a druhy PR a sponzoringu Píklady Vysvtlení pojmu PR PUBLIC RELATIONS (PR) = práce s veejností

Více

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice.

CZECH Point. Co dostanete: Úplný nebo ástený výstup z Listu vlastnictví k nemovitostem i parcelám v jakémkoli katastrálním území v eské republice. Co je to Czech POINT: CZECH Point eský Podací Ovovací Informaní Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by ml zredukovat pílišnou byrokracii ve vztahu oban - veejná správa. Projekt Czech

Více

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5:

METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU. Obchodní zákoník 5: METODY OCEOVÁNÍ PODNIKU DEFINICE PODNIKU Obchodní zákoník 5: soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží vci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patí podnikateli

Více

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz

Mendelova univerzita v Brn SMRNICE. 4/2013. Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz Mendelova univerzita v Brn Ureno: Brno 8. dubna 2013 Všem pracovištím j.: 6684/2013-980 SMRNICE. 4/2013 Vydávání prkazu zamstnance Mendelovy univerzity v Brn a nkterých dalších prkaz lánek 1 Obecná ustanovení

Více

Prevence dtských úraz a otrav

Prevence dtských úraz a otrav Prevence dtských úraz a otrav Doc.MUDr.Veronika Benešová,CSc. Centrum úrazové prevence pi Ústavu veejného zdravotnictví a preventivního lékaství Univerzita Karlova v Praze,2.lékaská fakulta a FN v Motole

Více

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické

komunitní,integraní a spoleensko-kulturní vzdlávání a výchovy sociální a terapeutické Doba, kdy rodie trvale peují o malé dti jim asto pináší sociální izolaci, ztrátu jistoty a dvry ve vlastní schopnosti. Chceme nabídnout rodinám komunitní prostedí s možností setkávání, spolupráce, vzdlávání,

Více

Výchovn vzdlávací program

Výchovn vzdlávací program Výchovn vzdlávací program Školní družina - ZŠ Brno, Novomstská 21 Školní družina : -dležitý výchovný partner rodiny a školy -plní vzdlávací cíle, rozvíjí specifické nadání dtí -pomáhá dtem pekonávat jejich

Více