Problémy s chováním ve škole jak na nì

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problémy s chováním ve škole jak na nì"

Transkript

1 Problémy s chováním ve škole jak na nì INDIVIDUÁLNÍ VÝCHOVNÝ PLÁN V. Mertin, L. Krejèová a kolektiv

2 Problémy s chováním ve škole jak na ně Individuální výchovný plán

3 Autorský kolektiv pod vedením V. Mertina a L. Krejčové

4 Vzor citace: MERTIN, V., KREJČOVÁ, L., eds. Problémy s chováním ve škole jak na ně: Individuální výchovný plán. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., s. KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Mertin, Václav Problémy s chováním ve škole jak na ně: individuální výchovný plán / autorský kolektiv pod vedením V. Mertina a L. Krejčové. Praha: Wolters Kluwer ČR, s. ISBN * * * * 37.03: * * výchova dítěte problémoví žáci rodina a škola školní třídy prevence (sociální problémy) individuální vzdělávací programy výchovné poradenství příručky 37 Výchova a vzdělávání [22] Recenzentka: doc. PhDr. Ilona Gillernová, CSc. PhDr. Václav Mertin, PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., Mgr. Martina Pekárková, Mgr. Pavel Dosoudil, PhDr. David Čáp, Mgr. Alena Beranová, 2013 ISBN (váz./brož.) ISBN (pdf) Tato kniha vznikla v rámci Programu rozvoje vědních oblastí na Univerzitě Karlově č. P07 Psychosociální aspekty kvality lidského života podprogramu Psychologické a sociální aspekty utváření životních drah, životních stylů a kvality života determinanty a perspektivy.

5 Obsah OBSAH O autorech... 9 Předmluva Seznam zkratek Díl I. 1. Význam slušného chování při vzdělávání a v životě Úloha rodiny při utváření a podpoře slušného chování Role školy při pěstování slušného chování žáků Hromadný, na výuku zaměřený přístup školy Učitel Tradiční pohled na problematické chování Tradiční přístupy rodiny a školy k řešení problémů v chování Rodina Škola Specifika a jedinečnost edukačních cílů u dětí Díl II. 1. Nové pojetí vzdělávání Nekategoriální přístup k poruchám chování Aktuální diagnostika problémů s chováním Díl III. 1. Management třídy Řešení problémových situací Doporučení Působení chování významných lidí v okolí žáka na jeho chování Spolupráce školy s rodiči Úloha samotného žáka při řešení problémů s chováním Právní aspekty Kam sahá působnost školy a kam sahá působnost rodičů Základní povinnosti rodičů (zákonných zástupců) podle školského zákona

6 Problémy s chováním ve škole jak na ně 5.4 Řádná docházka žáka do školy a nepřítomnost žáka ve vyučování Zdravotní stav žáka a otázky související Bezprostřední spolupráce rodiny a školy Co dělat v případě neplnění povinností plynoucích z rodičovské zodpovědnosti? Základní povinnosti žáků podle školského zákona Školní řád Kázeňská opatření Speciální vzdělávací potřeby Spolupráce uvnitř školy Spolupráce se střediskem výchovné péče Podíl školní speciální pedagožky na řešení výchovných problémů v rámci ZŠ Značka Rodiče vítáni se snaží dát debatě téma a pravidla Školy slíbí vstřícnost Co je to vstřícná škola? Naučte se domlouvat Šikana a projekt Minimalizace šikany Záškoláctví Díl IV. 1. Individuální výchovný plán Postup při vytváření IVýP Náležitosti IVýP Problémy při naplňování IVýP Rodiče nenavštěvují školu Rodiče odmítají spolupracovat Rodiče jsou agresivní Rodiče navrhují učiteli fyzické trestání žáka při přestupku Rodiče bagatelizují problémy dítěte Rodiče slíbí (slibují), ale neplní dohodu Rodiče kryjí dítě Rodiče odmítnou podepsat smlouvu Problémy způsobuje učitel (učitelé) nebo se na jejich vzniku významně podílí Komplikace na straně dalších institucí Modelové příklady písemné dohody

7 Obsah Díl V. 1. Zkušenosti ze zahraničí Zkušenosti z Anglie Evropská projekt COPASCH (Spolupráce rodičů a školy) Závěr Summary Literatura

8

9 O autorech O AUTORECH Mgr. Alena Beranová, absolvovala obor sociální pedagogika na VOŠ a speciální pedagogika na PdF UP, 7 let pracuje jako etopedka ve školním poradenském pracovišti při základní škole. Dříve se profesně věnovala koordinaci protidrogové politiky a sociálně-právní ochraně dětí. Je lektorkou programů primární prevence a sexuální výchovy pro žáky základních škol a lektorkou seminářů pro pedagogy z oblasti poruch chování, řešení krizových situací ve škole, asistentství, sociálního znevýhodnění. PhDr. David Čáp, absolvoval obor speciální pedagogika etopedie na PedF UK a následně psychologii na FF UK, 7 let pracoval ve Středisku výchovné péče ve Slaném. Nyní přednáší na katedře psychologie FF UK v Praze, poskytuje poradenství a psychoterapii v centru Alivio, spolupracuje s nestátní neziskovou organizací DYS-centrum Praha, o. s., Domovem Laguna Psáry a je lektorem a konzultantem projektu Minimalizace šikany. Jako metodik spolupracuje v projektu RAMPS VIP III. Mgr. Pavel Dosoudil, vystudoval vychovatelství se zaměřením na etopedii na Univerzitě v Hradci Králové. Pracoval jako vychovatel a vedoucí střediska výchovné péče. Podílel se jako lektor a konzultant v projektu Minimalizace šikany na vzdělávání pedagogických pracovníku v prevenci rozvoje šikany ve třídních kolektivech. Jako metodik spolupracuje v projektu RAMPS VIP III. V současnosti pracuje v Pražském centru primární prevence. Tomáš Feřtek, novinář a publicista. Od začátku 90. let působil jako reportér a šéfreportér v týdeníku Reflex, kde se specializoval na témata spojená se životním prostředím a vzděláváním. Je autorem několika menších osvětových publikací (Ředitelská kuchařka, Rodiče vítáni, Novináři nejsou zlí) a turistických průvodců. V roce 2010 založil spolu s přáteli obecně prospěšnou společnost EDUin, která se zabývá popularizací vzdělávacích témat a projekty propojujícími školu a veřejnost. Pod její značkou píše texty o vzdělávací politice pro tištěná i elektronická média. Současně pracuje jako externí dramaturg České televize. 9

10 Problémy s chováním ve škole jak na ně PhDr. Lenka Krejčová, Ph.D., psycholožka, vyučuje na katedře psychologie FF UK v Praze a působí v nestátní neziskové organizaci DYS-centrum Praha, o. s. V minulosti učila v několika středních školách, v jedné z nich také zastávala funkci výchovné poradkyně a školní psycholožky, pracovala ve středisku výchovné péče. Odborné zájmy: psychologie adolescence, rozvoj sociálních dovedností a kognitivních schopností ve škole, specifické poruchy učení a chování u dětí, dospívajících a dospělých, dynamická diagnostika. PhDr. Václav Mertin, psycholog, 38 let poradenské praxe v pedagogicko- -psychologické poradně, učitel katedry psychologie FF UK v Praze vyučované předměty zahrnují pedagogickou psychologii, školní a poradenskou psychologii. Odborné zájmy: obecnější otázky uplatnění psychologie ve školství, individualizace vzdělávacího přístupu k dětem, poruchy učení a chování, vstup dítěte do školy, domácí vzdělávání, poradenství pro rodiče. Mgr. Martina Pekárková, absolvovala Právnickou fakultu UK v Praze. Krátce působila v soukromé sféře v advokátní praxi. Od roku 2009 pracuje na odboru legislativy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, kde se podílí na tvorbě a výkladu právních předpisů (školský zákon, zákon o pedagogických pracovnících, prováděcí vyhlášky a další). Ve své práci se zaměřuje zejména na problematiku předškolního a základního vzdělávání. 10

11 Předmluva PŘEDMLUVA Komplikace spojené s učením a chováním dětí v určitém věku jsou zcela reálné. Zejména škola se svým omezeným časem a nutností naučit všechny žáky určité množství látky se stále obtížněji vypořádává s přestupky v chování. Před několika lety provedla Asociace pedagogů základního vzdělávání anketní šetření a dospěla podobně jako Csémy, který se zajímal se svými kolegy v aktuálním výzkumu o názory učitelů na nekázeň žáků, k závěru, že i jejich data podporují domácí i zahraniční poznatky o tom, že agresivní chování žáků je natolik rozšířené, že výrazně ztěžuje proces výuky a ovlivňuje vztah učitele ke svému povolání (Csémy a kol., 2013). Udržet trvalé pracovní nasazení i disciplínu při vyučování patří tak k nejobtížnějším úkolům učitelské profese. Když se to učitelům nedaří, mají pocit, že selhávají, jsou ve stresu a velmi vyčerpaní. Zejména u začínajících učitelů panují mimořádné obavy z toho, jak zvládnou třídu. Tyto obavy i reálné neúspěchy zvyšují riziko vyčerpání (vyhoření) a spolu s tím se zhoršují i jejich edukační přístupy. Nad řadou výchovných problémů s dětmi bychom mohli v klidu mávnout rukou. Jsou spíše k zasmání, zásadně neohrožují vývoj dítěte, kdyby však výrazně neztěžovaly průběh a výsledky vzdělávání. Mnohé další jsou bez diskuse závažné a dramaticky komplikují život samotnému dítěti, jeho rodičům i učitelům, často také spolužákům. Prakticky všechny nepříznivě ovlivňují samotný vzdělávací proces, výukové výsledky dítěte, a tak následně i možnosti jeho uplatnění v dalším vzdělání a možná i v životě. Současně mohou výrazně zhoršit vztah dětí ke škole, omezit jejich pocit bezpečí, podobně odebírají čas na učení ostatním žákům i učitelům. Jestliže u nás existuje povinná docházka do školy, pak i rodiče posílají dítě do školy s plným očekáváním, že ta pro ně zajistí absolutně bezpečné prostředí. I učitel si zvolil toto povolání, aby předával žákům kompetence, a ne aby krotil nevychovanou dravou zvěř. V případě problémů s chováním jsme jednoznačně přesvědčeni, že je třeba nějak zareagovat. Představy různých aktérů o tom, co je třeba dělat, se však neshodují. Je třeba hledat minimálního společného jmenovatele, tedy něco, na čem se shodneme, a to pak naplňovat ve všeobecné praxi škol. Jinak budeme jen mluvit a mluvit a život si půjde vlastní cestou. Za minulá léta jsme zažili řadu proklamací, programů, vyhlášení, kampaní. Některé návrhy byly velmi přímočaré, jednoznačné, razantní, ovšem jen obtížně akceptovatelné. Vracely by nás desítky let zpátky a ocitli bychom se mimo hlavní trendy, které charakterizují vyspělý svět. Navíc bychom pro tato razantní opatření patrně nenašli žádné podpůrné doklady v psychologii nebo pedagogice. 11

12 Problémy s chováním ve škole jak na ně Jiné vyžadovaly značné množství finančních prostředků, legislativní úpravy, pro které nebyla nalezena politická shoda apod. Pokud však neuděláme nic, můžeme nakonec v reálu dojít k názoru, že problémy s chováním ve škole nelze odstranit, a chování žáků tak bude vzbuzovat stále větší obavy. Dokonce se někdy tváříme, že jsme vyzkoušeli všechno (nebývá to pravda), ale na děti a jejich rodiče neplatí vůbec nic. Smlouvy školy s rodinou (v našem podání Individuální výchovný plán) se mohou jevit jen jako další nástroj, jehož životnost bude mizivá a nepřežije příliš funkční období svého zadavatele. Navíc slovy publicisty Tomáše Feřteka a řady ředitelů škol nejde o nic nového, oni to už používají dávno. Vždyť i učitelé či poradenští odborníci říkají jinými slovy již dlouhá léta, že bez systematické spolupráce rodiny, školy a samotného dítěte nelze při výchově dosáhnout téměř ničeho. Tento návrh v podobě, do které jsme přepracovali původní návrh bývalého ministra školství, má ovšem v sobě potenciál ke změně letité situace v českém školství. Ne snad originalitou nápadu ani podpisem jakéhosi smluvního papíru, ale systematičností a důsledností přístupu a ve svých důsledcích zejména konkrétností postupů a zaměřením na drobné přestupky, a tedy i prevencí výraznějších problémů. Rovněž existuje možnost, že se tuto zkušenost několika škol podaří implementovat do praxe celého školského systému, což krátkodobě jistě nezpůsobí žádnou zřetelnou změnu, ovšem z dlouhodobého hlediska může výrazněji posunout nahlížení pedagogické veřejnosti na řešení výchovných problémů. Reakci na podnět ministra školství představovalo vytvoření analogie pro individuální vzdělávací plán (např. Mertin, 1995), tedy Individuální výchovný plán (dále také IVýP ). IVýP není určen pro všechny žáky. U značného procenta žáků, rodin i učitelů probíhá spolupráce zcela bez problémů, takže není co řešit. Pokud taková problémová situace nastane, stačí v řadě případů informace, rozhovor, upozornění, výzva, domluva, pokárání, drobné výchovné zapůsobení rodičů. I tato opatření jsou nepochybně koncipována individuálně s ohledem na konkrétní problémy žáka. Rozhodně není nutné je nikterak formalizovat. Pouze u menší části aktérů hrozí nebo vznikají takové problémy, že obvyklá angažovanost učitelů není dostačující k jejich zvládnutí. V těchto případech musí nastoupit výrazně intenzivnější forma pomoci dítěti a někdy i rodičům, včetně případného zapojení dalších odborníků. A její obsah lze formalizovat v pokročilém stadiu právě v Individuálním výchovném plánu, tedy v jakési formě dobrovolné dohody. Někdo by mohl namítnout, že je zbytečné vytvářet nový koncept, když přece individualizace přístupu je dána školským zákonem a týká se všech 12

13 Předmluva aktivit, které škola provádí. Takže pak se může zdát, že IVýP supluje zákon. Jenže realita je taková, že v oblasti výchovy je ve škole individualizace ještě mnohem více v plenkách, než je tomu v oblasti úprav vzdělávání. IVýP je primárně zaměřen na pomoc dítěti. Vychází z toho, že dítě nemá v naprosté většině případů dost sil, aby samo dokázalo zvládnout složité životní situace. Dospělí mu přitom musí pomáhat. Ve škole to bez diskuse platí pro učitele a samozřejmě i pro rodiče. V naprosté většině případů se právě dospělí podíleli svým působením přímo nebo nepřímo na vzniku výchovného problému. IVýP však není možné naplnit obecnými frázemi, ale pouze konkrétními opatřeními, která budou směřovat ke zmírnění problémů. To bude pro řadu učitelů znamenat požadavek na významnou změnu v jejich způsobu uvažování o smyslu vlastního působení. Jejich dosavadní výchovné přístupy totiž spočívaly v pouhém napomínání, vysvětlování, vyčítání, trestání, v psaní poznámek, ve stížnostech rodičům a na rodiče, důtkách třídního učitele, dvojek z chování, doporučení žáka do poradny či střediska výchovné péče nebo na psychiatrii apod. Podobně někteří rodiče raději hledají účinnou a hned působící pilulku proti zlobení nebo diagnózu ve zprávě z poradenského vyšetření, než by efektivně naplňovali své poslání. K tomu, aby Individuální výchovný plán mohl fungovat a přispět ke zlepšení výchovné situace ve školách, je nezbytné, aby měli učitelé k dispozici dostatek konkrétních opatření, na jejichž základě budou moci sami postupovat odlišně od stávající běžné praxe a současně být s to dávat rodičům i žákům konkrétní návrhy pro domácí práci. V některých případech však bude stačit naplnit stávající možnosti. Předkládaná publikace přichází s návrhy. Jsou dílčí a nikterak originální. IVýP vychází z myšlenky, že je třeba hledat každému jedinci specifickou cestu výchovy, jak naplnit jeho vzdělávací potřeby i požadavky školy. Důležité je, aby si především učitelé uvědomili, že jejich úsilí je zaměřeno k pomoci dítěti i rodičům. Odmítáním pomoci, kritizováním, vyhrožováním, pouhým konstatováním existujícího stavu, hledáním diagnóz nemají šanci získat rodiče (dítě) k trvalejší spolupráci. Celá publikace se proto nese v pozitivním duchu. Není primárně zaměřena na represi nicméně nemůže se jí vyhnout. Represe se však mnohem více týká dospělých vychovatelů (zejména rodičů a učitelů) než samotného dítěte. Zastáváme názor, že učitel je odborník, který ví, co a proč dělá. Rozumí souvislostem, takže ho příliš nezaskočí, když se některá okolnost změní. Recepty na možná řešení výchovných problémů uvádíme explicitně, ovšem rovněž jsou skryty v obecnějších úvahách. Jestliže přijmeme myšlenku individualizace, pak musíme v rámci možností skutečně hledat 13

14 Problémy s chováním ve škole jak na ně přístup šitý na míru konkrétnímu žákovi i jeho rodině. Ovšem, co to bude znamenat konkrétně, nejsme schopni stanovit do detailu. Na vzniku publikace se podíleli dva autoři, kteří se účastnili pokusného ověřování IVýP (Mertin, Pekárková), a dále vedoucí metodici individuálního národního projektu Rozvoj a metodická podpora poradenských služeb RAMPS VIP III (Krejčová, Čáp, Dosoudil, Mertin), do kterého je začleněno pokračování IVýP. Projekt RAMPS rovněž finančně podpořil vydání. Pro podstatnou část týmu jde o logické pokračování několikaleté práce na praktické podpoře učitelské profese, která se dosud zhmotnila ve třech kolektivních monografiích vydaných v nakladatelství Wolters Kluwer. Jednalo se o Výchovné poradenství (2009), Pedagogickou intervenci u žáků ZŠ (2010), Metody a postupy poznávání žáků (2012). Nelze opomenout ani publikaci Davida Čápa Šikana: mýty a realita (2012). Přestože tomu zatím naštěstí nic nenasvědčuje, nelze vyloučit, že Ministerstvo školství, tělovýchovy a mládeže ČR ztratí po roce 2013 o celý projekt zájem a nebude dál hledat cesty, jak podpořit i formálními opatřeními a spoluprací s dalšími rezorty naplnění myšlenky spojené s IVýP v praxi. Ani v tomto případě to nebude znamenat, že problémy s chováním žáků ve škole přestanou existovat. Učitelé budou moci i bez formálního zakotvení dále využívat naprostou většinu podnětů, které publikace přináší. Jde o postupy, jež jsou vyzkoušené, ověřené praxí a hlavně jsou funkční. Za autorský tým Václav Mertin, Lenka Krejčová 14

15 Seznam zkratek SEZNAM ZKRATEK ADHD ADD CNS ČR ČŠI DMO DPL FACH IVP IVýP KC LMD MŠMT OSPOD PAS PČR PPP RTI RZS ŠPP SVP VTI ZŠ Attention Deficit Hyperactivity Disorder Attention Deficit Disorder Centrální nervová soustava Česká republika Česká školní inspekce Dětská mozková obrna Dětská psychiatrická léčebna Funkční analýza chování Individuální vzdělávací plán Individuální výchovný plán Kontaktní centrum Lehká mozková dysfunkce Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR Orgán sociálně-právní ochrany dětí Poruchy autistického spektra Policie České republiky Pedagogicko-psychologická poradna Reakce na intervenci Rychlá záchranná služba Školní poradenské pracoviště Středisko výchovné péče Videotrénink interakcí Základní škola 15

16 Problémy s chováním ve škole jak na ně Díl I. 1. VÝZNAM SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ PŘI VZDĚLÁVÁNÍ A V ŽIVOTĚ Václav Mertin Je velmi pravděpodobné, že se v české společnosti zhruba shodneme na minimálních základních charakteristikách slušného chování ve škole. Jde zejména o takové chování a jednání žáků i dospělých, které umožňuje bezpečné, nerušené a současně efektivní směřování všech žáků ve třídě k maximálním vzdělávacím výsledkům. Dílem jde rovněž o chování dané společenskými konvencemi, které většinou není přímo nezbytné pro ovlivnění efektivity edukace, ale zjednodušuje soužití ve skupině (zdravíme se, prosíme, děkujeme, nemluvíme všichni najednou, nekřičíme na sebe, staršímu dáváme přednost ve dveřích apod.). Neměli bychom zapomínat, že platí stejnou měrou pro žáky i pro jejich dospělé vzory učitele a všechny nepedagogické pracovníky ve škole. Někdy nám však schází přesvědčivá argumentace, proč máme pokládat slušné chování za nezbytné a proč si škola vytváří specifické normy chování, které se v řadě směrů odlišují od reálného fungování dospělých ve společnosti. Současně potřebujeme argumentaci pro samotné žáky i jejich rodiče. Proto stručně připomeneme souvislosti slušného chování s učením, s mezilidskými vztahy ve škole, ale také se životem dospělých a fungováním mimo školu. Pro řadu rodičů je škola především institucí, která zprostředkuje dítěti maximum znalostí a dovedností, proto vedeme argumentaci podporující slušné chování právě v tomto směru. Stejnou argumentaci však lze využít i pro rodiče, kteří očekávají, že se bude dítě ve škole cítit dobře, bude zde v bezpečí, najde si kamarády a bude zde realizovat bohaté sociální vztahy. Ve škole se dovednost slušného chování dítěte stále ještě předpokládá. V pojetí některých učitelů se slušné chování vyučuje výlučně doma a do školy má přijít dítě již vychované. Tento přístup má na první pohled absolutní logiku, protože do školy vstupuje dítě po šesti letech velmi intenzivního a vcelku výlučného působení rodičů a za tuto dobu si mělo osvojit 16

17 Význam slušného chování při vzdělávání a v životě základní způsoby slušného chování. Jenže učitel musí dosahovat vzdělávacích výsledků v reálných podmínkách, ke kterým patří, že některé děti jsou vychované z pohledu školy tak málo nebo špatně, že ve škole nemohou naplňovat prakticky žádné učitelovy vzdělávací požadavky 1. Vzhledem k tomu, že je u nás povinná školní docházka, nezbývá učiteli nic jiného než vzdělávat všechny děti v případě nevychovaných žáků se o výchovu musí v odpovídající míře pokusit také sám 2. Pokud to neudělá, nemůže takové žáky efektivně vyučovat. Stranou v této chvíli necháváme skutečnost, že v reálném životě nelze výchovu a vzdělání oddělovat. V obou případech jde totiž o učení. Současně má učitel výchovné poslání zakotveno v zákoně ( díl III., kap. 5). Výsledky školní edukace (tedy vzdělání a výchovy) u jednotlivého žáka jsou závislé na řadě okolností. Jejich závažnost není stejná, obvykle se zajímáme pouze o ty nejzávažnější okolnosti. Nicméně v konkrétním případě se může stát, že jinak zcela banální událost může rozvrátit život dítěte i jeho učení a chování. V první řadě bereme v potaz charakteristiky dítěte. Některé jeho vlastnosti jsou fakticky dané a škola/učitel je obvykle nemůže přímo a rychle ovlivnit. Patří mezi ně například zdravotní vývoj/stav dítěte, jeho osobnostní charakteristiky, dosažená vývojová úroveň, vlastnosti nervové soustavy, dílem i kognitivní úroveň. Podobně musíme vzít v potaz i vliv takových činitelů v rodině, které rovněž působí na výsledky dítěte, jako jsou vzdělání rodičů, socioekonomické podmínky rodiny, osobní charakteristiky či patologie rodičů apod. Svou roli hrají také podmínky ve škole kvalifikace a odborná i lidská kvalita učitele, počet a složení žáků ve třídě, materiální podmínky ve třídě a další. Naproti tomu mnohé další okolnosti jsou více či méně ovlivnitelné působením školy. Jde například o celkové množství času stráveného ve škole učením, o efektivní využití času v hodinách pro výuku, kvalitu výuky, úroveň managementu třídy, pedagogické dovednosti učitele, příležitosti k rozvoji dítěte, individualizaci přístupu, pomocné služby přímo ve škole, dostupnost kvalitního poradenského servisu, efektivní spolupráci s rodinou apod. 1 Jsme si plně vědomi, že ne všechny problémy s chováním dítěte jsou způsobeny nedostatečnou vychovaností, tedy nevhodným přístupem dospělých. Existuje řada akceptovaných poruch, které znesnadňují přijatelné chování dítěte (nezralost CNS, PAS, ADHD). Nicméně i v těchto případech má působení zejména rodinného a školního prostředí podstatný význam. Porucha nenabízí dostatečné vysvětlení výchovné pasivity, případně bezradnosti dospělých. 2 Kdyby bylo školství nastaveno jinak, mohl by učitel rodičům sdělit: Vaše dítě není přiměřeně vychované, neumí smrkat, zdravit, mluví vulgárně, vzteká se, o učení se vůbec nezajímá Přiveďte ho, až ho trochu vychováte. I když ani v tomto případě by nebyla škola institucí, která dítě pouze vyučuje a nevychovává. 17

18 Problémy s chováním ve škole jak na ně Další ovlivnitelné okolnosti jsou jednoznačně v rukou rodičů. Podobně jako ve škole jde i v rodině o dobu trávenou s dítětem, podnětnost společných činností, specificky pak množství času stráveného učením pro školu i všeobecným rozvíjením dítěte. Roli hraje také pohoda a bezpečí obou prostředí. Přestože se rodiče leckdy ospravedlňují uspěchanou dobou, potřebou zajistit rodinu a vydělávat, vlastním vzděláváním, seberealizací, převládající praxí v minulosti, tak o množství času stráveného se svým dítětem, o společných aktivitách i způsobu výchovy rozhodují nejčastěji zcela sami. Ovšem ani učitel nemůže ospravedlňovat vlastní nevhodné jednání, nebo dokonce aroganci, znevažující či odmítavé chování vůči dítěti a jeho rodičům složitými podmínkami ve škole, případně v českém školství. I pro rodiče platí, že některé okolnosti sice nemohou ovlivnit (nezaměstnanost, chudoba, nemoc, osobní psychické problémy), mohou ovšem pracovat na tom, aby i nepříznivá okolnost měla jen minimální dopady na život dítěte a na jeho vzdělávání. Učitel sice nemá právo vstupovat do soukromí rodičů, hodnotit jejich způsob života, nicméně pokud je přesvědčený, že školní problémy dítěte mohou souviset s rodinnými událostmi, pak je jeho povinností, aby je na tyto možné souvislosti upozornil ( díl III., kap. 5). Pochopitelně to nedává učiteli právo hodnotit rodinné fungování nebo vnitřní problémy rodiny. Opominout nelze ani působení a význam širšího prostředí (např. mediální, politické kultury v zemi, hodnoty připisované vzdělání ve společnosti, respektu společnosti k učitelům). Všechny uvedené proměnné ovlivňují žáky podobnou měrou jako předcházející faktory. Roli hraje rovněž nastavení systému školství jako příklad lze uvést převládající hromadnost vzdělávání ve škole ( díl I., kap ) nebo důraz na srovnávání žáků, které představuje spíše brzdu rozvoje mnoha z nich. Tyto skryté a někdy obtížně uchopitelné okolnosti působí zpravidla silněji než konkrétní výchovná rétorika rodičů a učitelů. Významné ovlivnění výkonů dítěte je dáno také tím, kolik času a kapacity pozornosti a bezprostřední paměti může věnovat školnímu učení. Jestliže se bojí ostatních dětí nebo učitele, při vyučování podvědomě řeší rodinné problémy, má strach, že zase dostane nedostatečnou, nenachází v učení smysl, není v něm vytvářen smysl pro povinnost a slušnost, ve třídě je permanentní hluk, následně zlobí, nedává pozor, nepíše domácí úkoly, pere se, ubližuje druhým dětem, chodí za školu, chová se nevhodně vůči učiteli apod., výrazně se snižuje pravděpodobnost, že se může něco naučit. Současně s tím se často snižuje komfort, pohoda, bezpečí druhých dětí ve třídě. Koneckonců následně i pro učitele jde o nefunkčně vyčerpávající aktivitu, když má nevhodné chování překonávat a získávat pozornost žáka pro výuku. 18

19 Význam slušného chování při vzdělávání a v životě Chtějí-li učitelé či rodiče tohoto dítěte, aby něco umělo, musí dohánět učivo doma nebo po vyučování. Jinak dítě v průběhu doby nabírá stále větší zpoždění (efekt rozevírajících se nůžek). Je tedy v zájmu školy, rodiny i samotného dítěte (které si to však většinou neuvědomuje), aby pravidelně chodilo do školy, mělo co nejméně absencí, v maximální možné míře plnilo uložené povinnosti a aby byla ve třídě kázeň, klid na učení a přijatelná pohoda, tedy aby se dítě ve třídě cítilo bezpečně. Vyjmenováváme tyto okolnosti podrobně proto, že v každém okamžiku se učitel rozhoduje, jestli svou pozornost soustředí na ty, které není schopen změnit, nebo na ty, u kterých je značná možnost ovlivnění. Pro vhodnou pracovní atmosféru ve třídě i pro dosažení maximální výkonnosti žáků je rozhodující aktuální kvalita působení učitele, zvládnutí efektivního ovlivňování třídy, současně však podpora a spolupráce ze strany rodičů a pochopitelně i samotného žáka. Mnohé nasvědčuje tomu, že výchovné problémy na školách nabývají na závažnosti. Je dokonce možné, že fakticky narůstá počet přestupků proti dobrým mravům i jejich intenzita. Je však poměrně málo přínosné zkoumat, zda jich oproti době minulé přibývá doopravdy, nebo zda byly předcházející generace ve skutečnosti stejné a liší se pouze projevy, nikoli podstata, která zůstává totožná. Primárně není příliš důležité zkoumat to, jak se mění jejich struktura a závažnost. Řešit všechny přestupky je nutné zejména ve vztahu k požadavkům kladeným na vzdělání každého jedince i vzhledem k očekávané efektivitě vzdělávacího systému. Jestliže dnes klademe jako společnost vysoké nároky na výsledky vzdělávání všech dětí, jakékoli prohřešky odvádějící pozornost od učení jsou výrazně kontraproduktivní. Pak je i jednotlivý drobný přestupek proti školním normám nevýhodný a je žádoucí pokusit se s ním vypořádat. Dojdeme-li k závěru, že opakovaně uváděné zhoršující se vzdělávací výsledky našich žáků ve srovnání s vyspělým světem jsou realitou, je naší povinností hledat reálné zdroje zlepšování. Snížení výskytu narušení pravidel slušného chování patří mezi jednu takovou možnou rezervu. Existuje ještě jeden vážný důvod, proč se intenzivně zabývat i menšími problémy v chování dítěte od počátku školní docházky. Z dlouhodobých sledování například vyplývá, že výraznější agresivní chování v období před pubertou velmi často kontinuálně přechází do antisociálního chování v dospělosti. Prakticky u všech dospělých s výraznými antisociálními problémy lze vysledovat podobné projevy také v dětském věku (Grasmann, Stadler, 2009). 19

20 Problémy s chováním ve škole jak na ně K dispozici je řada cest, jak ve školním chování žáků směřovat k žádoucímu stavu. Neodpovídalo by složitosti lidské psychiky ani povaze problému, kdybychom se rozhodli, že přijmeme jedno zásadní opatření, zvolíme jednu jedinou správnou cestu a budeme věřit, že jejím uplatněním vyřešíme problémy u všech dětí. Ani vynikající a úspěšná metoda nefunguje u všech dětí a za všech okolností. Teprve možným působením synergického efektu více dílčích opatření a současně hledáním nejvhodnějšího přístupu pro každé jednotlivé dítě lze dospět k reálnému zlepšení situace. Některé dosavadní organizační návrhy řešící problémy s chováním žáků směřovaly více do oblasti represe. Podle nich by měl být například učitel zařazen do kategorie veřejná osoba, takže jakékoli přestupky proti němu by byly mnohem závažnějším proviněním (v tomto případě by však byli také učitelé mnohem přísněji trestáni za své přestupky), zlobící děti měly být umísťovány k psychologovi nebo vylučovány z vyučování, vyšetřování problémových dětí v poradnách mělo probíhat i bez souhlasu rodičů, totéž by platilo o zprávách z vyšetření apod. Jen větší odvaha schází některým autorům, aby i v české škole podpořili opětovný návrat použití tělesných trestů. Všeobecně větší podporu mají požadavky na výraznější trestání rodičů, kteří nezajišťují dostatečnou podporu plnění školních povinností. Naopak menší pozornost je zatím v této souvislosti věnována podpoře dětí a rodičů i rozvíjení a kultivaci profesních kompetencí učitelů. Ani represivní zásahy nelze principiálně vylučovat ze života, nicméně zejména u dětí by měly představovat až nejzazší a spíše výjimečné opatření, například pokud učitelé při reálně prováděných pozitivních výchovných opatřeních zcela selhali. Existují také případy, kdy jsou jejich odborné dovednosti nedostačující. Pak je nutné chránit samotné dítě i jeho okolí před nepříznivými následky nevhodného chování například tím, že částečně a na čas se omezí jeho práva nebo se připustí menší újma (tedy i represe) jako prevence před újmou větší. Rovněž platí obecná zásada, že nejprve se mají systematicky využívat mírnější opatření, teprve pokud nepřinášejí efekt, je nutné sáhnout k razantnějším opatřením. Výjimku z tohoto pravidla tvoří případy, kdy hrozí nebezpečí z prodlení. Obdobně by se měla používat ve vztahu k rodičům spíše podpůrná opatření, pomoc při výchově a vzdělávání než trestání, přestože rodiče jsou dospělí lidé, na které společnost běžně uplatňuje sankce při přestupcích. Vůbec bychom se například nebránili tomu, kdyby bylo možné realizaci a přijetí těchto podpůrných opatření (např. vzdělání v otázkách výchovy) rodičům přikázat. Pokud dojde ve škole k výraznějšímu prohřešku, je v té chvíli zbytečné soudit, zda učitel k vyvolání či eskalaci problému přispěl. Podstatné je, jak 20

21 Význam slušného chování při vzdělávání a v životě může aktuálně probíhající problém legálně řešit. Pokud dojdeme k závěru, že učitel nemůže příliš tříštit role a překračovat razantními výchovnými zásahy své prvotní učitelské poslání a současně ponechávat stranou výuku ostatních žáků ve třídě, měli bychom si odpovědět na otázku, kdo učiteli s řešením výraznějšího výchovného problému aktuálně pomůže, kdo ho od něj bezprostředně převezme. Je žádoucí nejprve prozkoumat, jak bohatou škálu opatření má dnes učitel k dispozici pro různé druhy nepříznivého chování a jednání žáka. Zatímco pro drobnější a hlavně náhodné přestupky má na výběr množství formálních i neformálních pedagogických opatření, u výraznějšího prohřešku patrně dojdeme k závěru, že učitel je v podstatě bezmocný, protože má jen minimální efektivní nástroje k tomu, aby problém bezprostředně zvládnul nebo aby mohl alespoň adekvátně zareagovat. V případě opakujících se drobných přestupků je podobně odkázán pouze na vlastní síly. Snad zase s výjimkou těch nejvýraznějších prohřešků, k jejichž řešení může zavolat policii či využít služeb zdravotnického zařízení. Není příliš jasné, jak má (smí) postupovat do doby, než se policie nebo lékař dostaví. Existují možnosti odborného řešení výchovných problémů mimo vyučování a většinou i mimo školu (např. ve středisku výchovné péče, v pedagogicko-psychologické poradně, na dětské psychiatrii). Nicméně tyto instituce nepomohou řešit bezprostřední problémy, které se vyskytnou při vyučování. Učitel musí mít kompetence a pravomoci řešit akutní problémy právě proto, že před nimi nemůže utéct. Nemůže je nechat bez odezvy ani kvůli ostatním žákům, kterým tak vysílá zpětnou vazbu a nepřímo stanovuje hranice pro jejich vlastní chování (např. pokud žáci v osmém ročníku registrují, že jejich spolužák má neomluvené absence a vůbec nic se neděje, jedná se pro řadu z nich o velmi přitažlivý vzor). Před několika lety se objevil návrh, aby ve škole vznikaly odpočinkové místnosti, kde by se za asistence pedagoga (speciálního pedagoga, psychologa, případně zaškoleného asistenta) mohlo dítě uklidnit z afektu, vzpamatovat se ze šoku, psychického úrazu. Tento velmi vhodný návrh však nebyl pro nedostatek finančních prostředků doveden do fáze faktického naplnění. Jako vhodné zařízení pro tento účel by se mohlo jevit školní poradenské pracoviště působící na konkrétní škole. V této souvislosti jsme se mohli setkat s obavami, že děti budou tento prostor zneužívat k úniku od učení, zkoušení či k uspokojování potřeby individuálně věnované pozornosti. V praxi se však ukazuje, že režim této instituce lze upravit tak, aby se zneužití zabránilo (pokračováním ve výuce i v této místnosti, doplněním učiva doma atd.). Pokud žák využívá této možnosti častěji, je důležitým signálem, že je potřeba něco změnit. 21

22 Problémy s chováním ve škole jak na ně Jakékoli analogie vždy pokulhávají, nicméně k řešení náročných situací by snad bylo možné využít způsoby řešení zdravotních problémů. V případě akutních problémů se očekává, že laici poskytnou nezbytnou první pomoc, nicméně okamžitě je k dispozici rychlá odborná služba, která převezme pacienta do své péče. V následujícím textu je náš cíl jednoznačný. Přispět poznatky z teorie i zkušenostmi z praxe k tomu, aby škola získala oporu, postupy a nástroje při realizaci opatření směřujících k prevenci, eventuálně k redukci problémů s chováním bez ztráty výkonnosti a psychické pohody všech zúčastněných. Vzhledem k tomu, že žádné jednotlivé opatření nelze vytrhávat z kontextu, snažíme se také problémy s chováním žáků a jejich řešení vidět právě v širších souvislostech. Učitel musí být dobře poznatkově vyzbrojen na úrovni současnosti. Kultivovat by měl své dovednosti komunikace a jednání s žáky i rodiči. Nesmí zapomínat, že on sám rovněž působí jako silný vzor chování. Slušné chování žáků souvisí s takovými pojmy, jako jsou kázeň, vůle, respekt k druhým, ochota odložit uspokojení. Jde o charakteristiky, které lze do značné míry ovlivňovat systematickým cvičením, výchovou od nejútlejšího věku. Jen vyžadují dostatek času, trpělivosti a dovedností učitele. Některé věci však vyřešit neumíme: minimální společenskou podporu školy a učitelů, nepřiměřené materiální (personální) podmínky ve školách, nepříliš velkou ochotu ostatních rezortů (zdravotnictví, sociálních věcí) podpořit vlastními opatřeními školní vzdělávání, někdy i malou snahu a vůli učitelů řešit problémy s chováním, jejich nedostatečnou trpělivost a pokoru při práci s žáky. Kdyby bylo slušné chování pouhým požadavkem školy a období školního vzdělávání, to by nás nevhodné chování možná trápilo o něco méně, než když si uvědomíme, že na slušnosti, ohleduplnosti, toleranci stojí i celý náš dospělý život. Spokojenost se životem a jeho kvalita jsou nepochybně dány celou řadou faktorů, zdravím počínaje a penězi konče. Slušné a bezpečné mezilidské vztahy na všech úrovních kontaktů mají v této mozaice významné místo. Existuje obecná zkušenost, že i náročnější životní události lze vydržet, když se k sobě lidé chovají slušně, přátelsky, podpůrně, když je možné se na ně spolehnout. Škola sice nemá zodpovědnost za veškeré kompetence dítěte, nicméně úkol připravit je pro život dospělého zahrnuje i chování a jednání. Můžeme spekulovat o tom, kde se u řady dospělých slušné chování ztratilo, jednodušší však je připustit, že se tomuto chování v průběhu dětství nenaučili tak, aby ho zvládali na úrovni automatismu. 22

23 Význam slušného chování při vzdělávání a v životě 1.1 Úloha rodiny při utváření a podpoře slušného chování Rodinu pokládáme za základní socializační prostředí se zásadní zodpovědností za všechny oblasti vývoje dítěte. Tato zodpovědnost je prvotně dána zejména tím, že rodiče jsou tvůrci dítěte. Rozhodli se pro jeho vznik, čímž ho k sobě připoutali napořád. Druhotně je jim dána zákony. Přestože v dílčích aspektech předávají na přechodnou dobu malý díl zodpovědnosti a pravomocí i jiným institucím (škola, nemocnice apod.), tak zásadní zodpovědnost za něj mají po celou dobu jeho dětství ( díl III., kap. 5). Existuje řada dokladů o souvislostech rodinného prostředí a osobnostních charakteristik i chování dítěte. Jsou k dispozici výzkumy zabývající se vztahy úrovně dosaženého vzdělání rodičů, socioekonomickým statusem rodiny, stylem výchovy rodičů, chudobou rodiny, kvalitou citové vazby matky k dítěti v nejranějších stadiích vývoje, množstvím slov pronesených v přítomnosti dítěte, mírou předčítání v předškolním věku a vybranými projevy dítěte. Rodiče předávají dítěti v genetické výbavě tělesné charakteristiky a dispozice pro veškeré tělesné i psychické fungování. Jestliže se u rodičů vyskytuje nějaká porucha (např. deprese, specifická porucha učení), výrazně se zvyšuje statistická pravděpodobnost, že se bude rovněž vyskytovat u dítěte. Tento vztah mezi biologickým vkladem a následnými projevy dítěte však není absolutní. Dobře fungující rodina může ochránit dítě, u kterého je genetické riziko, a zamezit tak nepříznivému vývoji. Například adoptované děti, které vyrůstaly v rizikové komunitě a jejichž biologičtí rodiče vykazovali kriminální historii, projevovaly statisticky významně častěji antisociální a kriminální chování než srovnatelné adoptované děti vyrůstající ve stabilní, milující rodině a v bezpečnější i příznivěji působící komunitě (Salkind, 2008). Genetické předpoklady tak dojdou k vyjádření pouze tehdy, když se setkají se spouštěcími podmínkami ve vývoji samotného jedince, v rodině nebo ve společnosti. Podobně již dříve Matějček a Macek (1976) konstatovali, že děti s diagnózou LMD a se srovnatelnými fyziologickými ukazateli vykazovaly odlišnou míru adaptovanosti na sociální podmínky i školní výsledky. Výklad, který autoři předložili, odkazuje na možné odlišné podmínky rodinného prostředí u jednotlivých dětí. Rodiče působí výchovně na dítě v plném rozsahu nejpozději od narození a vlastně od té chvíle nepřetržitě. Jde o vychovatele s nejintenzivnějším vlivem a současně i s nejdelší dobou, po kterou na něj působí. Rovněž mají největší pravomoci ovlivňovat dítě (až na zákonná dílčí omezení při 23

24 Problémy s chováním ve škole jak na ně základním vzdělávání). Jestliže s ním příliš nejsou, pak jsou čas i míra jejich vlivu omezené. Neexistuje žádný ospravedlnitelný důvod pro delší nepřítomnost rodičů při výchově zejména mladšího dítěte (do puberty zcela jistě, pak s možným omezením). Nepochybně si umíme představit důvody vynucené obvyklými okolnostmi (zaměstnání), leckdy nepředvídanými (např. hmotná nouze a z ní vyplývající enormní pracovní vypětí, zaměstnání daleko od domova, pobyt v nemocnici, ve vězení). Až na tyto výjimky se rodič vždy rozhoduje sám, jestli bude s dítětem, nebo ne. Pokusy sladit rodičovskou roli s dalšími životními rolemi (zejména s pracovní kariérou u matky i otce) jsou nepochybně potřebné i prospěšné. Je však zapotřebí, aby společnost vytvářela pro takové propojování vhodné podmínky. Nicméně nemůžeme současně zastřít odborný názor, že rozvoj dítěte bez víceméně permanentní přítomnosti a intenzivního působení rodičů není z psychologického úhlu pohledu pokládán za optimální. Nejsou žádné doklady pro to, že by jakási zvýšená intenzita kontaktu ve zkrácené době (např. večer, o víkendech, o prázdninách) mohla plně nahradit bohatou běžnou přítomnost rodičů od narození dítěte. Nelze zastřít poznatky psychologie učení, podle nichž mnohé znalosti vyžadují mnohonásobné opakování, aby došlo k jejich upevnění až automatizaci, a tedy i následnému samozřejmému užití v praxi. Důležité je také různorodé propojování s dalšími poznatky, které dovolí pevné zakotvení v poznatkové síti. K tomuto propojování dochází při hojné interakci s dospělými jaksi mimoděk. Vzhledem k intenzivnímu emočnímu vztahu s dítětem nabízejí rodiče velmi působivý model chování. Rovněž tradiční pohledy některých otců, kteří odkazují své výchovné působení až do staršího věku dítěte, se jeví jako nevhodné z pohledu současných poznatků psychologie, přestože budeme uznávat dominantní roli matky v nejranějších stadiích vývoje dítěte. Ačkoli postupně získávají na významu vrstevníci i instituce mimo rodinu, přítomnost obou rodičů pokládáme za klíčovou ještě v mladším a středním školním věku. Samotný čas strávený s dítětem pohromadě hraje sice při jeho výchově významnou roli, záleží však rovněž na tom, jakým způsobem je naplňován. Důležitý je významný podíl společné činnosti. Nemělo by to vést k závěru, že buď jsme s dítětem a podnikáme něco společně, nebo naše přítomnost nemá pro jeho výchovu cenu. I pouhá samotná přítomnost rodičů představuje poměrně silnou prevenci nepříznivého chování v domácích podmínkách (totéž ovšem platí pro učitele pro školní podmínky) a na druhé straně podporu přijatelných činností. Současně poskytuje dítěti pocit bezpečí a dovoluje mu v klidu se zabývat vlastními aktivitami. 24

25 Význam slušného chování při vzdělávání a v životě Základ působení rodičů v rodině tvoří uspokojování základních fyzických a psychických potřeb dítěte. Pouze jejich přiměřené naplňování dovoluje jedinci všestranný rozvoj. Mezi psychické potřeby patří především potřeba stabilního a pozitivního emočního vztahu (dospělí mají dítě trvale a bezpodmínečně rádi), bezpečí, jistoty (dítě má v životě stabilní osoby a hranice), osobního uznání (převažuje pocit, že je přijímané, šikovné, hodnotné), otevřené budoucnosti (zítra zcela samozřejmě dokáže všechno, co dnes ještě ne) a dostatečné množství rozmanitých a vývojově přiměřených podnětů. Je nepochybné, že se vzrůstajícím věkem nachází dítě pozitivní odezvu od jiných osob a je schopno získat podněty pro rozvoj i mimo rodinu. Není však žádný důvod k tomu, proč by je nemělo získávat právě v rodině. Na druhou stranu neexistují přesvědčivé doklady pro to, že by méně příznivé okolnosti a události v dětství nutně, jednoznačně a v plném rozsahu předurčovaly nepříznivý vývoj v pozdějším věku. Existuje množství událostí a podnětů v dalších životních obdobích, které mohou překrýt a snad i eliminovat původní vlivy (Kagan, 2000). Pravda, raným vývojovým stadiím lze připsat mnohem významnější úlohu než následujícím životním obdobím. Překonat nepříznivé vlivy z nejranějšího dětství stojí patrně mnohem více úsilí, než když rodiče postupují maximálně příznivě hned od narození dítěte. Také bývá pravděpodobné, že se rodinné podmínky z útlého dětství udržují na poměrně stabilní úrovni, takže původní tendence jsou v průběhu dalšího života dítěte spíše posilovány. Rodina není ostrov sám pro sebe, ale rodiče i děti žijí v konkrétní době, ve specifickém prostředí, působí na ně společenské podmínky, média apod. V některých případech společnost působení rodiny posílí, jindy naopak velmi silně narušuje. Pro některé děti je blahodárné, že na ně mohou na jejich životní cestě působit ještě další osoby než jen rodiče v tomto ohledu patří některým učitelům nehynoucí zásluhy. Ovšem podobnou formativní roli mohou v jednotlivých případech sehrát i sportovní trenéři, vedoucí zájmových kroužků, knihovníci apod. Nelze zapomenout ani na širší rodinu, zejména prarodiče působí leckdy velmi blahodárně. S velkou pravděpodobností existuje také sekvence významných úkolů pro každé období vývoje dítěte, které je žádoucí dostatečně naplnit, aby mohl jeho rozvoj pokračovat přiměřeným tempem k dospělosti. Jakkoli tato sekvence není důkladně prozkoumaná, lze předpokládat, že například pro raná vývojová stadia jsou nesmírně důležité lokomoce, hrubá motorika, sebeobslužné aktivity, řečové dovednosti a rovněž utváření stabilních a intenzivních emočních vztahů. K rozvoji těchto dovedností je opět zapotřebí bohatá přítomnost a podpora ze strany rodičů. Jestliže někteří rodiče 25

26 Problémy s chováním ve škole jak na ně výrazně podporují od útlého věku samostatnost a nezávislost dítěte, například svou nepřítomností, je určitá pravděpodobnost, že poněkud narušují vývojovou posloupnost a přeskakují úkoly. Na straně rodiny existují mnohé překážky a ohrožující podmínky, které znesnadňují výcvik a kultivaci slušného chování. Nebudeme je podrobně rozebírat, protože jsme zaměřeni především na rozvoj a podporu dítěte. Patří mezi ně rozvrat rodiny, rodič-samoživitel, chudoba a bídné materiální podmínky, duševní nemoci rodičů včetně závislostí, fyzická nepřítomnost rodičů (pracovní vytížení, rozvod), ponižující, agresivní, nepodporující chování z jejich strany. Leckdy jde o kombinaci okolností, které samy o sobě nemusí hrát příliš významnou nepříznivou roli, nicméně společný výskyt jejich efekt výrazně zesiluje (např. šest dětí v rodině, současně otec podniká, takže se příliš nevyskytuje doma, matka je často nemocná atd.). Částečně jsou rozdíly mezi rodinami dány odlišnostmi pohledů na život, výchovu, názorů na samotné dítě. Vzhledem k tomu, že u řady okolností nemají ani odborné disciplíny jednoznačný a jednotný názor na to, co je prospěšné pro rozvoj dítěte, je třeba velmi opatrně posuzovat a hodnotit rodinnou jinakost, i když se rodina výrazněji odlišuje od běžných standardů. V této souvislosti je nezbytné počítat s rozmanitou úrovní odolnosti dítěte i rodiny vůči těmto nepříznivým vlivům. Vedle nepříznivých faktorů existují i podpůrné (protektivní) okolnosti, které zlepšují kvalitu života dítěte. Musíme připustit, že existují děti, které i ve velmi složitých podmínkách zdárně prospívají. Jejich vnitřní síla je předmětem mimořádného zájmu zejména pozitivní psychologie. Ta také zkoumá specifický koncept individuální odolnosti (resilienci). Objektivně nepříznivé vlivy mohou při vhodné konstelaci jednotlivých pozitivních faktorů na straně dítěte a jeho okolí způsobit jen velmi malou škodu. 1.2 Role školy při pěstování slušného chování žáků Byť to tak někdy nemusí vypadat, učitelé mají jednoznačně klíčovou úlohu při výchově, a tedy i dodržování kázně žáků ve třídě a ve škole. Oni jsou odborníky na vedení dítěte, znají rozmanité odborné metody působení na dítě a potažmo i na jeho rodiče. Navíc žádný jiný odborník než učitel ve třídě není. Je pravda, že učitelé nebývají specialisté na řešení zejména závažných výchovných problémů (tím je např. speciální pedagog etoped, psycholog), nicméně základní postupy zvládání výchovných problémů osvojené mít musí. Mají je totiž používat i při výchově dětí bez výchovných problémů. Pokud je však nepoužívají, je zřejmé, že tím výrazně zvyšují 26

27 Význam slušného chování při vzdělávání a v životě riziko vzniku výchovných problémů u všech žáků. Rodiče nemohou na dálku řešit akutní problémy dítěte ve třídě. Úloha učitelů je ztížena tím, že pracují s dětmi, na které již několik let před nimi působili rodiče (mimo jiné i další učitelé, samozřejmě také širší společnost, média, vrstevníci). Ti intenzivně ovlivňují chování dítěte ve škole i aktuálně, byť v naprosté většině případů nepřímo. Takže pak se může zdát, že na učitele pouze dopadají následky působení rodičů a on s nimi může maximálně nesouhlasit, ale musí je trpně přijmout. Jenže z běžné životní zkušenosti také dobře víme, že dítě je dostatečně tvárné, je schopné vypořádat se s požadavky více prostředí, takže během určité doby dokáže přijmout běžné odlišnosti ve školním prostředí od požadavků doma a při dostatečně pevném a laskavě důsledném vedení ze strany učitele se jim časem přizpůsobí. Učitel musí počítat s tím, že některé dítě je adaptabilnější a přizpůsobeně funguje prakticky od prvního dne, zatímco jiné je již v tomto věku poměrně rigidní a mění se pozvolněji. Pokud se však výchovné přístupy, způsoby jednání, chování doma a požadavky školy u některého dítěte výrazně liší, pak mu musí s přizpůsobením ve škole jednoznačně pomoci učitel. Rodiče v demokratické společnosti nemají povinnost přizpůsobovat své výchovné přístupy a přístupy k životu všem požadavkům školy. Naproti tomu totéž neplatí, když se ve svých přístupech výrazně liší jednotliví učitelé (mezi velké nešvary a profesní přestupky se musí počítat, když se učitelé navzájem pomlouvají před žáky a před rodiči). Ti se musí v zájmu žáka do značné míry přizpůsobit psaným i nepsaným normám školy. Za jejich naplňování je odpovědný ředitel školy. Pokud chce učitel zvolit odlišné pedagogické přístupy (včetně výchovných), může tak učinit po předběžném souhlasu vedení školy a současně musí předem s touto změnou seznámit žáky i rodiče a dát všem dostatečný čas na adaptaci. Je nepochybné, že vedle rodičů a školy se do jednání rostoucího dítěte stále silněji promítají i vrstevníci a nejširší společnost v nižším věku byl obzor dítěte v tomto směru poměrně omezený, takže síla rodičů byla větší, jedinečnost jejich přínosu výraznější a odpovědnost prakticky absolutní. Podobně v prvních ročnících docházky do školy je význam učitele zcela neopominutelný. Bezesporu působí svou osobností, přirozenou autoritou, nicméně podstatný díl hrají jeho profesní dovednosti odborné, diagnostické, komunikativní, sociální, současně dovednost dovést třídu k efektivnímu učení (management třídy) a vhodným mezilidským vztahům (praktická etická výchova). Neměli bychom přecházet fakt, že ve škole působí na žáka nejen třídní učitel, ale modelem jsou mu také ostatní vyučující 27

Problémy s chováním ve škole jak na nì

Problémy s chováním ve škole jak na nì Problémy s chováním ve škole jak na nì INDIVIDUÁLNÍ VÝCHOVNÝ PLÁN V. Mertin, L. Krejèová a kolektiv Problémy s chováním ve škole jak na ně Individuální výchovný plán Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Více

Výchovné poradenství. V. Mertin, L. Krejčová a kolektiv. 2., přepracované vydání

Výchovné poradenství. V. Mertin, L. Krejčová a kolektiv. 2., přepracované vydání Výchovné poradenství V. Mertin, L. Krejčová a kolektiv 2., přepracované vydání Výchovné poradenství Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Výchovné poradenství V. Mertin, L. Krejčová

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Výchovné poradenství. V. Mertin, L. Krejčová a kolektiv. 2., přepracované vydání

Výchovné poradenství. V. Mertin, L. Krejčová a kolektiv. 2., přepracované vydání Výchovné poradenství V. Mertin, L. Krejčová a kolektiv 2., přepracované vydání Výchovné poradenství Výchovné poradenství V. Mertin, L. Krejčová a kolektiv 2., přepracované vydání Vzor citace: MERTIN,

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Východiska pro intervenci ve školách

Východiska pro intervenci ve školách Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy

Více

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová Monitorovací systém problémových projevů chování PhDr. Jana Zapletalová V průběhu každodenní práce se žáky a studenty se psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci i třídní učitelé ve školách

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod

Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Základní škola a mateřská škola Stod, příspěvková organizace Komenského nám. 10, 33301 Stod Š K O L N Í P O R A D E N S T V Í PORADENSKÉ SLUŽBY VE ŠKOLE VÝCHOVNÝ PORADCE METODIK PREVENCE SPECIÁLNÍ PEDAGOG

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. příloha Minimálního preventivního programu

PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ. příloha Minimálního preventivního programu PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ příloha Minimálního preventivního programu Zpracováno podle Metodického pokynu MŠMT k prevenci a řešení šikanování mezi žáky škol a školských zařízení, č. j. 24 246/2008-6. Koordinace

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018

Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace. Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Základní škola a Mateřská škola Starovičky, okres Břeclav, příspěvková organizace Školní preventivní strategie na léta 2013 2018 Platná legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním,

Více

Dlouhodobý plán výchovného poradenství

Dlouhodobý plán výchovného poradenství Základní škola, Zruč nad Sázavou, Okružní 643 Dlouhodobý plán výchovného poradenství Zpracovala: Mgr. Zdeňka Kunčická, výchovná poradkyně Schválila: Mgr. Jana Marečková, ředitelka školy Ve Zruči nad Sázavou

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Prostějov, Dr. Horáka MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem

Více

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s.

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Závěrečná konference projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v České republice CZ.1.07/1.2.00/43.0003 ŠKOLA

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

Koncepční záměry školy na období

Koncepční záměry školy na období Základní škola Hýskov, okres Beroun Koncepční záměry školy na období 2014-2018 Škola pro děti, škola pro radost Vize školy: Vytvářet školu jako výchovně vzdělávací instituci s přátelskou a tvůrčí atmosférou.

Více

Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14

Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14 Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14 Úvod Jednou z alternativ povinné školní docházky je domácí vzdělávání. Tento fenomén, historicky pocházející z potřeby rodičů zajistit svým

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013.

Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013. Škola ZŠ V Zahrádkách Program proti šikanování ve škole Č.j.: Účinnost od: 1.1. 2012 Spisový znak: 4.5 Skartační znak: S 10 Změny: od 2.9. 2013 Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování

Více

Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011

Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011 Minimální preventivní program pro školní rok 2010 2011 Vycházíme z teze Školního vzdělávacího programu Břežanská tvořivá škola respektovat individualitu jednotlivých žáků a vytvořit podmínky pro úspěšný

Více

Program proti šikanování

Program proti šikanování Program proti šikanování Obsah 1. Předmět 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 2.4 Smíšená šikana 3. Odpovědnost školy a pedagogických pracovníků 3.1 Odpovědnost

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE ŠKOLY NA ROK 2010-2014 Ředitel: Mgr. Miroslav Dočkal Školní metodik prevence: Mgr. Aleš Mosler Datum: Září 2010 1 Obsah 1. Východiska realizace školní prevence...3 1. 1. Charakteristika

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I

Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín K O N C E P C E Č I N N O S T I Základní škola Kopřivnice, Alšova 1123, okres Nový Jičín Š K O L N Í P O R A D E N S K É P R A C O V I Š T Ě - K O N C E P C E Č I N N O S T I 1. Činnost školního poradenského pracoviště Školní poradenské

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015

PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 PLÁN VÝCHOVNÉHO PORADENSTVÍ NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 se zaměřením na oblast sexuální výchovy, prevence drogových závislostí a jiného rizikového chování, projevů rasismu, xenofobie, netolerance a násilí

Více

TIP Mnoho dalších informací najdete ve studii L. Drotárová. Asistent pedagoga stav v ČR 2006. Praha 2006.

TIP Mnoho dalších informací najdete ve studii L. Drotárová. Asistent pedagoga stav v ČR 2006. Praha 2006. 26. Asistent pedagoga Téma: systémová podpora Anotace Asistent pedagoga se v posledních letech ukazuje jako jedno z nejlépe fungujících vyrovnávacích a podpůrných opatření, které se velice dobře osvědčuje

Více

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov

PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016. Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov PLÁN PRÁCE VÝCHOVNÉHO PORADCE školní rok 2015/2016 Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov Studentská 640, 436 67 Litvínov Poradenské služby ve škole odrážejí specifika školy i regionu. Jsou koordinovány se

Více

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice

PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice PREVENTIVNÍ PROGRAM PROTI ŠIKANOVÁNÍ ZŠ Dětmarovice Zpracováno podle Metodického pokynu MŠMT k řešení šikanování na školách a školských zařízeních č.j. MSMT-22294/2013-1. Metodickým doporučením k primární

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

S AGRESÍ A ŠIKANOU VE STŘEDU I JINDY A JAK? Martina Bártová Petra Tučková Příspěvek na konferenci Kam kráčí(š) primární prevence? Praha 2008 OBSAH PŘÍSPĚVKU: seznámení s profesní dráhou preventisty seznámení

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014

Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014 Střední škola automobilní, mechanizace a služeb Krnov, příspěvková organizace Minimální preventivní program na období let 2011-2014 I. Úvod, zaměření plánu a hlavní cíl Minimální preventivní program školy

Více

Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013

Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013 Výchovný ústav, SVP HELP, ZŠ a SŠ Střílky, Zámecká 107 Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2012-2013 Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292 686 01 Uherské Hradiště Zpracoval: Mgr. Karel Opravil

Více

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov

Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Dům dětí a mládeže RADOVÁNEK, Kaznějov, Pod Továrnou 333, 331 51 Kaznějov Minimální preventivní program 2013-2014 Příloha celoročního plánu. Program protidrogové prevence pro školní rok 2013-2014 Úvod:

Více

Minimální preventivní program na školní rok 2013/2014

Minimální preventivní program na školní rok 2013/2014 Minimální preventivní program na školní rok 2013/2014 1 Základní údaje Název a adresa školy Základní škola Ostrava Slezská Ostrava, Chrustova 24/1418, příspěvková organizace Ředitel školy Mgr. Radim Motyčka

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků

Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků Základní škola Lovosice, Sady pionýrů 355/2, okres Litoměřice Jednotný postup školy a rodiny při řešení výchovných problémů žáků Tento pokyn upravuje postup vyučujících při řešení výchovných, kázeňský

Více

Základní škola T.G.Masaryka Náchod

Základní škola T.G.Masaryka Náchod Základní škola T.G.Masaryka Náchod Minimální preventivní program školy 2012 2013 Zpracovala: Mgr.Jitka Müllerová, ŠMP Obsah : 1. Úvod 2. Realizace preventivního programu na škole 3. Postup v případě podezření

Více

Co je program Škola podporující zdraví

Co je program Škola podporující zdraví Co je program Škola podporující zdraví Proces podpory zdraví ve školách se realizuje některými programy, jedním z nich je evropský program Škola podporující zdraví (ŠPZ). Filozofie podpory zdraví vychází

Více

Dopadová studie č. 31

Dopadová studie č. 31 Dopadová studie č. 31 BOZP, stres na pracovišti a jeho specifika v odvětví zdravotnictví Vytvořeno pro Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích

Více

C/ Plány osobní rozvoje na podporu dětí ohrožených školní neúspěšností

C/ Plány osobní rozvoje na podporu dětí ohrožených školní neúspěšností Plán inkluzivního vzdělávání školy Základní škola J. Gutha-Jarkovského, Truhlářská 22, Praha 1 1. Základní údaje Základní škola J. Gutha-Jarkovského je běžnou základní školou v centru Prahy. Už mnoho let

Více

Role a aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti primární prevence rizikového chování

Role a aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti primární prevence rizikového chování Role a aktivity Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v oblasti primární prevence rizikového chování II. krajská konference prevence kriminality a rizikového chování 2. listopadu 2011 Sokolov Ing.

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15

Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15 Pedagogika II Letní semestr Akademický rok 2014/15 Vzdělávací soustava. Celoživotní učení, počáteční a další vzdělávání. 1 Vzdělávací soustava ČR Obsah semináře: Vzdělávací soustava, vzdělávací systém

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Základní škola Dr. Horáka Prostějov MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Zpracovala : Kamila Sedláčková preventista školy Ú V O D Sociálně patologické jevy a problémy s nimi spojené se vyskytují všude kolem nás.

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

A. Obsah a cíl pokusného ověřování

A. Obsah a cíl pokusného ověřování Vyhlášení pokusného ověřování individuálního výchovného plánu V Praze dne 12. července 2011 Č.j.: 16359/2011-22 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) vyhlašuje podle 171

Více

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě

Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Výstupy z konference o inkluzivním vzdělávání romských dětí v Ostravě Dne 2. března 2015 uspořádalo Vzájemné soužití o.p.s. v Ostravě konferenci s cílem formulovat konkrétní soubor doporučení a cílů k

Více

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr.

Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání. Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi. Bc. Klára Jalovcová Mgr. Metodika společné práce týmů o.s. Dům tří přání Význam spolupráce a návaznosti služeb pro rodiny s dětmi Bc. Klára Jalovcová Mgr. Irena Kulhánková Naše tři přání Prvním přáním je, aby rodinám byla poskytnuta

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok 2007/2008

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok 2007/2008 MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM Školní rok 2007/2008 Předkladatel: GYMNÁZIUM A OBCHODNÍ AKDEMIE MARIÁNSKÉ LÁZNĚ MARIÁNSKÉ LÁZNĚ, RUSKÁ 355 Adresa peněžního ústavu: Komerční banka, a.s., Hlavní 132/52, Mariánské

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ

NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ NÁVRH AKČNÍHO PLÁNU REALIZACE KONCEPCE VČASNÉ PÉČE O DĚTI ZE SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODŇUJÍCÍHO PROSTŘEDÍ Vláda ČR na svém zasedání dne 14. května 2008 schválila usnesením č. 539 Zprávu vlády o realizaci Koncepce

Více

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov

Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov Koncepce Základní škola a Mateřská škola Litvínov-Janov 1. Úvod Zaujatost společnosti vůči handicapovaným osobám se vyskytuje hlavně kvůli segregovanému vzdělávání dětí s postižením, což zabraňuje kontaktu

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012

Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť. v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpráva o činnosti školních poradenských pracovišť v Moravskoslezském kraji ve šk. roce 2011/2012 Zpracovala: Mgr. Kamila Králová, oddělení rozvoje vzdělávání Zpracování tabulek a grafů: Pedagogicko-psychologická

Více

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY

MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY MINIMÁLNÍ PREVENTIVNÍ PROGRAM ŠKOLY Minimální preventivní program prevence rizikového chování u dětí a mládeže pro ZŠ a MŠ Lučina pro školní rok 2014/2015 ZŠ a MŠ Lučina, okres Frýdek-Místek, příspěvková

Více

V ztah rodičů a školy

V ztah rodičů a školy V ztah rodičů a školy pohledem práva Vztah rodičů a školy pohledem práva Podle ustanovení 32 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů, mají ve výchově dětí rozhodující úlohu

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Základní škola a Základní umělecká škola, Liberec, Jabloňová 564/43 příspěvková organizace KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI

Více

Školní preventivní strategie

Školní preventivní strategie Školní preventivní strategie Školní roky: 2013 2018 Základní škola Dolní Lhota příspěvková organizace Čs.tankistů 76 747 66 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí tento MPP Jméno a příjmení

Více

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání

Problematika předčasných odchodů ze vzdělání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003. Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v ČR Registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/43.0003 Nositel projektu: Univerzita Palackého v Olomouci Partner projektu: Člověk v tísni, o. p. s. 1 Východiska: o Právní

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019

Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Školní preventivní strategie pro období 2014-2019 Schválil : Mgr. Jindřich Honzík Ředitel OU a PrŠ Hlučín Zpracovala :... Mgr. Marcela Kirmanová ŠMP Školní preventivní strategie je dlouhodobým preventivním

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM 78-62-C/02 PRAKTICKÁ ŠKOLA DVOULETÁ OBSAH ŠVP ÚVODNÍ IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE... 3 PROFIL ABSOLVENTA... 4 PODMÍNKY PŘIJÍMACÍHO ŘÍZENÍ... 6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST... 7 UČEBNÍ PLÁN...

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání

Zákonné a podzákonné normy ve školství speciální vzdělávání Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA O PLNĚNÍ MINIMÁLNÍHO PREVENTIVNÍHO PROGRAMU ŠKOLNÍ ROK 013/14 ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název a adresa školy, pro kterou platí závěrečná zpráva o plnění MPP Jméno a příjmení ředitele Mgr. Zdeňka

Více

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB Název školy: Základní škola, Liberec, Sokolovská 328, příspěvková organizace (dále jen ZŠ Sokolovská) Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68974639 I.

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro přípravnou třídu

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro přípravnou třídu ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro přípravnou třídu Základní škola Cheb, Kostel.nám.14, příspěvková organizace Identifikační údaje Název vzdělávacího programu: ŠVP podle RVP ZŠ pro přípravnou třídu Adresa školy:

Více

Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2011-2012

Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2011-2012 Výchovný ústav, SVP HELP, ZŠ a SŠ Střílky, Zámecká 107 Výroční zpráva SVP HELP za školní rok 2011-2012 Středisko výchovné péče HELP Zelené náměstí 1292 686 01 Uherské Hradiště Zpracovala: Mgr. Jitka Pryglová

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2011 Velký vůz Sever

VÝROČNÍ ZPRÁVA 2011 Velký vůz Sever VÝROČNÍ ZPRÁVA 2011 Velký vůz Sever Organizační jednotka občanského sdružení Velký vůz Představení organizace Statutární zástupce ředitelka: Mgr. Veronika Uhlířová Cíle a poslání Pobočka pražského občanského

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky.

Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Nabídka přednáškových programů pro pedagogické pracovníky. Lektor : Ing. Mgr. Marie Nováková Účinný výchovný styl pedagoga integrace žáků do kolektivu třídy Doporučeno: Pedagogický pracovník ZŠ, SŠ, vychovatel

Více

Organizační směrnice č. 10/2014/SŘ. Systém motivačního hodnocení žáků základní školy a žáků II. stupně základní školy ubytovaných na internátu

Organizační směrnice č. 10/2014/SŘ. Systém motivačního hodnocení žáků základní školy a žáků II. stupně základní školy ubytovaných na internátu Organizační směrnice č. 10/2014/SŘ Systém motivačního hodnocení žáků základní školy a žáků II. stupně základní školy ubytovaných na internátu Čj.: SŠNM/364/2014 Zpracoval: Mgr. Jaroslav Lainz, DiS., speciální

Více

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny

Včasná intervence pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami raná péče, problematika rodiny Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program

Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Konference Vzdělávání a profesionalita v primární prevenci Práce s dětmi se znevýhodněného prostředí vzdělávací program Slunečnicová zahrada 17.12.2010 1 Sreening Děti stávajících klientů Sreening zdravotního

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

Cesty prevence od chaosu ke struktuře

Cesty prevence od chaosu ke struktuře Cesty prevence od chaosu ke struktuře PhDr. Masáková Václava ředitelka, psycholožka PaedDr.Marušková Lenka metodik prevence rizikového chování Pohled do historie 90tá léta 1994 převažovala sekundární a

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole

Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Směrnice k primární prevenci sociálně patologických jevů u dětí v mateřské škole Mateřská škola Třebíz Třebíz 6 Č.j. : /15 Skartační znak: A 10 Spisový znak: A. 1. 4. Účinnost od : 26. 1. 2015 INFORMACE

Více

Minima lní preventivní program

Minima lní preventivní program Minima lní preventivní program 1 Charakteristika programu 1.1 Prevence rizikového chování ve škole Vychází z konkrétních podmínek školy a pomáhá zachytávat rizikové faktory v chování žáků, vychovává žáky

Více

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily V Praze, 25. 6. 2013 Vážená paní, vážený pane, ještě jednou děkujeme za Vaši účast ve výzkumu na téma Řízení lidí se zaměřením na osobnost zaměstnance, který probíhal od března do začátku června tohoto

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Program proti šikaně ve škole

Program proti šikaně ve škole Program proti šikaně ve škole Obsah Předmět 1. Základní body specifické primární prevence šikanování 2. Vymezení základních pojmů 2.1 Šikanování 2.2 Verbální šikana 2.3 Fyzická šikana 3. Odpovědnost školy

Více

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová

Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě. Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Služby a podpora osob po poškození mozku v komunitě Mgr. Marcela Janečková Mgr. Tereza Žílová Obsah prezentace Principy a předpoklady poskytování služeb v komunitě Základní rozdělení služeb v komunitě

Více