Zajistit všem ve vzdělávání bezpečné prostředí.

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zajistit všem ve vzdělávání bezpečné prostředí."

Transkript

1 Strategie 2020 Ve strategii 2020 jsu stanveny tři průřezvé pririty. Jak materiál strategickéh charakteru je vyská míra becnsti nezbytná, přest je dkument pstižen frmulacemi, které jej znehdncují. Stanvení strategické pririty pdprvat kvalitní výuku a učitele jak její předpklad je sdělení, které nikh neurazí a může být sučástí jakéhkli dkumentu jakékli dby. Upzrnění na nebezpečí přílišnéh pčtu pririt je zcela na místě, ale dmnívám se, že ač si jsu tvůrci dkumentu tht faktu vědmi, sami se tét chyby dpuštějí a rzkrčují se ve svém záběru příliš. Jinými slvy: skutečné pririty dkumentu scházejí. Vlba průřezvých pririt, výchdiska, frmulace vize t všechn zdá se skutečně dbře dráží blesti a ptřeby českéh šklství. Spíše než strategii však materiál připmíná výstup z prběhnuvší analýzy stavu vzdělávací plitiky. Chvályhdné pstřehy pstrádají právě apel na t pdstatné, stěžejní a priritní. Na t, c by měl v reálu předcházet krku jinému. Prjekt refrmy přístupu k českému vzdělávání má své fáze, svá kritická místa, své důrazy a své reálné mžnsti, kterými jsu např. eknmické mžnsti, stav splečnst, její hdntvý žebříček a adaptabilita, ale také časvý rádius daný vztahem mezi předvídatelnstí trhu, živtnstí technlgií a setrvačnstí jakéhkli vzdělávacíh mdelu. Z tht phledu hní strategie mc zajíců najednu, aniž tuší, kteréh lze chytit a jak výživnu večeři přinese. Nepjmenvání jednh, max. dvu základních cílů je největší slabinu tht materiálu. Histrie (např. implementace Bílé knihy) nás může pučit, jaká je reálná situace, d které přinášíme prstřednictvím strategie 2020 naše pžadavky. Namíst mnha dbrých nápadů, z kterých zůstává trz, nefunkční kmprmisy či dknce kntraprduktivní výstupy je třeba dbře prdiskutvat a určit jeden esenciální cíl, který má tu vlastnst, že se při jeh pstupném drlvání na dílčí segmenty a jedntlivá patření ukazuje jeh mcnst, tedy nezbytnst prvázansti s dalšími, na první phled zdánlivě nesuvisejícími patřeními. Tat implicitní pvaha dbře zvlenéh cíle přím nutí k dmýšlení a dtahvání systému patření d jednh lgickéh rámce. Tak se stává ptřeba změny kherentní a přirzenu, přichází zevnitř a sama nás vede k dalším úvahám a cestám. Takt se lze vyhnut neknčícím debatám tm, jak dstat d strategickéh dkumentu, d akčních plánů, rzpčtů a d učebních plánů škl všechny úhly phledu, všechna témata, která kd v sbě nsíme, a takt se marně snažit pstihnut celý svět. Frmulace nh cíle, nh jádra pudla je zásadní prces. Představme si, že na knci je dhda našem cíli. Správný cíl je překvapivě prstý. Nabízím např. tent: Zajistit všem ve vzdělávání bezpečné prstředí. An, na straně 9 strategickéh dkumentu bdbná frmulace skutečně zazní. Ovšem mezi dluhu řadu dalších. Přitm tat jedna (neb mžná jiná) by úplně pstačvala. Pjďme se pdívat, c všechn v sbě tent jeden cíl nese: Zajistit všem ve vzdělávání bezpečné prstředí. Nabízím tyt tagy: - Prstředí (C všechn tvří prstředí ve vzdělávání?)

2 - Bezpečné (Jaké je sučasné prstředí? Prč je takvé? C vše vlivňuje?) - Ve vzdělávání (C všechn tvří blast vzdělávání?) - Všem (Vnímám dbře celu cílvu skupinu? Uvědmujeme si, kd všechn d ní patří? Zajímáme se skutečně všechny?) - Zajistit (Jak? C všechn? C dříve a c ptm? Z čeh slevíme a z čeh ne? Klik t bude stát? Jak pr t budeme získávat klí?) Pjďme rlvat dál: C všechn tvří prstředí ve vzdělávání? Jsu t třídy s dstatečnu světlstí? Hezkými lavicemi? Nástěnky s pdnětnými infrmacemi? Nvé tablety, šklní kluby a mnh dalšíh? Jistě an. Ptejme se ale dál. Patří sem také šatny, různá zákutí a také vlastní cesta d škly? Patří sem vztahy? A patří sem rdinné prstředí? A c krajina, ta sem také patří? S čím z th můžeme něc dělat? S čím musíme? C dříve? Je th mnh, ale jen na jedné dvu věcech t skutečně stjí. Vzíčkář musí mnhdy překnat mnh bariér v jeh prstředí, které h stjí mnh úsilí. Ale my všichni překnáváme mnhem větší mnžství bariér skrytých a neviděných. Někdy jsu v nás, způsbujeme si je sami, jindy se táhnu naším pdvědmím třeba celé generace, ale někdy nám je staví d cesty klí, ba c víc, ti nejbližší: rdič, učitel, vychvatel, ředitel. Tlik nám chtějí pmci a vědí, c je pr nás dbré. C se ptřebujeme naučit, jaké pracvní temp ptřebujeme, jaký pracvní styl, z jakých zdrjů máme čerpat a jak výstup práce prezentvat. Vše t umí změřit. Takt můžeme vnímat rámec, v kterém prbíhá frmální vzdělávání. Žák si ale také přinesl i něc vlastníh. Něc už ttiž zná a něc h skutečně zajímá. Nějak se t dtýká i šklních témat. Dá se t využít, prvázat, věřit, syntetizvat. A učitel mu v tm může pmci už tím, když t připustí. Až takhle může být širké prstředí ve vzdělávání. Je sučasné prstředí bezpečné? Kdy se my dspělí cítíme bezpečně, pkud vůbec? Daří se nám t v práci? Neb v rdině? Mezi přáteli? C vše určuje míru bezpečí? Zábradlí na kraji skály neb jistta, že d mne nikd nestrčí? Nenutí mne klí být se svými skutečnými pržitky a ptřebami, se svými tuhami a smutky raději sám? Je bezpečné nabídnut klí sebe takvéh, jakým skutečně jsem? Je pr dítě se svými přirzeně individuálními, tedy specifickými ptřebami ve škle míst? Nabízí se tam tent prstr? Je tent prstr s tímt hledem uspřádán? Čím je tt uspřádání určen? Rzdělením kmpetencí a dpvědnstí, stanvenými pravidly a míru respektu k nim, časvými mžnstmi, výběrem učiva, způsbem hdncení, vlbu metd výuky, vlbu infrmačních zdrjů, znalstmi, ale také didaktickými dvednstmi učitele, ba c víc, jeh vlními vlastnstmi, jeh mrálku a z ní pramenících pstjů a způsbů jednání. T vše určuje bezpečí prstředí. Takže je sučasné prstředí bezpečné? Dmnívám se, že není. C s tím můžeme udělat? C zejména? S čím začít?

3 Prč je takvé? (Prč není sučasné prstředí bezpečné?) Nabízím např. tyt dpvědi: Rzdělení kmpetencí a dpvědnstí nenaplňuje partnerský princip, tedy stav, kdy je výchdiskem respekt k druhému. Žák dchází d věkvě jedntné skupiny, prstředí má silný rivalitní charakter. Účinnst tht aspektu je navíc násbena dalšími unifikacemi jedntný časvý rámec, jedntné učiv, čast jedntná metda a jedntný infrmační zdrj a mnhdy i jedntné hdncení. Samtné hdncení má pvětšinu hržující pvahu není pdpůrné, mtivující, čast je nicneříkající, nenabízí další příležitsti rzvje žáka (nezřídka se setkáváme s tím, že žák bdrží jen známku a vůbec neví, v čem chybval). Sciální aspekty skupiny, v níž se dehrává prces učení, bývají pdceněny. Učiteli nezřídka unikají sciální interakce, které si žák d škly přináší z vnějšíh prstředí aneb se frmují ve šklním prstředí nejednu přím před čima neviducíh učitele. Učitel přichází vybaven svým vlastním vzděláním, které prbíhal v bdbných knturách, přičemž knzervativní pedaggické fakulty svéh adepta pvětšinu v tmt phledu na rli učitele a pvahu šklníh prstředí spíše pdpřily. C vše vlivňuje? (C vše vlivňuje bezpečné/hržující prstředí ve vzdělávání?) Odpvěď na tut tázku je nasnadě. Stačí si vzpmenut na naše dětská léta neb si připmenut, jak se nám, dspělým učí, když na nás někd křičí, když nás nerespektuje, když je irnický, když nám zadá úkl, aniž se k němu můžeme vyjádřit, dtázat se, mít mžnst jej zkrigvat. Když nás sudí či hdntí bez vědmí kntextu. Když nedstaneme srzumitelnu zpětnu vazbu. Když nám určuje pracvní zdrje a prstředky, způsb práce a nezajímá jej, jak věci vnímáme. Když nemáme mžnst přicházet s vlastními cestami, nabízet jiná řešení či se zaměřit na jiné aspekty tématu. Jak se cítíme, když si uvědmíme, že klega je pr nás vlastně nebezpečnu knkurencí a splupráce je slabstí? Netvrdím, že tt je brázek českéh šklství, ale mnh z těcht prjevů v dnešních šklách nalezneme. Samtné učení je pak velice neefektivní. Objevvat ve stresu neb strachu je téměř prtimluv. Chtít vytvřit kvalitní synapse předpkládá, že mzek nebude zaměstnáván jinými, pr živt pdstatnějšími pdněty. Že nvý zážitek, přirzená zvědavst, úžas, nadšení, psedlst, neb třeba i niterná a hlubká racinální ptřeba bude tím médiem, na kterém se pnese nvá infrmace. Jinými slvy svbdný a pr danéh jedince přirzený prjev bjevvání je základním předpkladem efektivníh a smysluplnéh učení. C všechn tvří blast vzdělávání? Dal by se jednduše říci, že celý svět. Čím méně se daří frmálním vzděláváním reagvat na specifické ptřeby každéh jednh dítěte, tím více získává navrch vzdělávání nefrmální a především vzdělávání spntánní, infrmální. Tyt slžky znalstních prstředí tvří přirzený a funkční trjlístek, ale puze pkud se navzájem dplňují a pdprují. Je škla se svými vzdělávacími cíli a vzdělávacím prgramem připravena a je učitel se svu didakticku výbavu a vlenými frmami práce připraven účelně pracvat se znalstmi a zájmem, který si dítě přináší z nešklníh prstředí? Jak je mžné, že ještě ve 21. stletí lze vyučvat puze z učebnice se schválenu dlžku ministerstva šklství (resp. jen tyt může škla nakupvat ze státních prstředků)? Prč se nevěří učiteli, příp. řediteli, že je kmpetentní k tmu zvlit vhdné infrmační zdrje?

4 Pkud přijmeme, že blastí vzdělávání je celý svět, pchpíme, že jej nelze vměstnat d žádnéh šklníh vzdělávacíh prgramu a d žádnéh učebníh plánu. Debata více hdinách tělesné výchvy, ptřebě zavést mediální výchvu, etiku, finanční gramtnst atd. nemá řešení. Musíme se smířit s tím, že se děti naučí jenm něc. Ale c? Na tm se můžeme nyní dhdnut, ale zítra už t nemusí platit, prtže ptřeba dby neb místa se může rychle měnit, jak se rychle mění svět. A pkud t bude platit tady, nemusí t platit v jiném městě neb jiném kraji. T nás vede k ptřebě flexibility, rzvje jiných vlních vlastnstí žáků než dpsud a také k jiné frmulaci cílů a vlbě metd práce. Ať se nám t jak učitelům a ředitelům líbí, neb ne, nezbývá než d škly vpustit i vlastní svět žáka, jeh témata, pracvat s jeh ptřebami a limity a nabízet více cest pznávání. T znamená připustit, že se mění rle žáka a rle učitele ve třídě (případně kdekli jinde, prtže pjem třída již také začíná být pněkud těsný). Učitel si musí jednak trchu ulevit, aby tu rzmanitst ptřeb a cest a výstupů zvládl, a ppustit těže směrem k žákvi. Vzniká tlak na uvědmění si jasných pririt, které bude učitel sledvat. Dále je ptřeba, aby se učitel zttžnil s nvu rlí, v které již nebjevuje svět před žáky n, ale spíše je na tét cestě dprvází, pkud je t třeba. Obstát v dnešním světě znamená především umět se v něm zrientvat a umět se zrientvat v sbě, ve svých mžnstech. Tt je jeden jediný, ale masivní cíl, který není lehké naplnit. Vyplývá z něj, že ve frmálním vzdělávání máme jak učitelé pečlivě dbát na žákův pkrk, pskytvat mu efektivní a mtivující zpětnu vazbu, pdprvat jej v jeh mžnstech, aby si je různými cestami sám sahal a pstupně je uměl nahlédnut. Pkud se jedná svět infrmací, se kterými se žák setkává, nesmí učitel především přispívat k tmu, aby žáka přestal zajímat. Jak již byl řečen, nelze bjem infrmací bsáhnut, nabiflvat se, dříkat. Pkud se t škla snaží, vede t puze k pvrchnímu setkání s tématem, nepržitému, bez kntextu a pr žáka beze smyslu. A hlavně t vede k hlubké deziluzi maléh dítěte tm, c lze ve škle nalézt. Je třeba učitele a ředitele lépe vzdělat. A zaplatit. Vnímám dbře celu cílvu skupinu (ve vzdělávání)? Opět se nabízí jednuchá dpvěď: Cílvu skupinu jsme my všichni. Vzdělávání je celživtní a je přirzeným prjevem lidskéh živta. Patlgické napak je, pkud člvěk ztrácí zájem pdněty, nedůvěřuje jim, je vůči nim lhstejný a apatický. Z tét prsté úvahy vyplývá apel na ptřebu hry a nezbytnu míru svbdy učení, prtže tyt atributy jsu esencí přirzenéh pznávání a prtže neztratit chuť učit se je nade vše terie. Všichni víme, jak svítí či malému dítěti, a také, jak s věkem hasnu. Z jeh hry a učení je cítit radst. Živtnst tét radsti, dychtění, které je mtrem v prcesu pznávání, je přím závislá na respektu k dítěti, na důvěře v t, že využije svbdu, která je mu dána, ve prspěch pznávání. Dítě, které se těší z pznávání, hledá svu cestu, svým tempem, sam si situaci vyhdntí, a když ptřebuje, tak se zeptá. Většinvá škla mu tt vše bere. Pkud navrátíme vzdělávání d jeh přirzenéh prstředí, stane se pět celživtním pr většinu lidí, a t i ve své frmální pdbě. Stane se pět hdntu. Dnes si již nemál lidí tt uvědmuje a rádi by d vzdělávání svých dětí investvali. Zakládají sukrmé šklky a škly, nabízejí jiné přístupy. Balancují na hraně zákna a zažívají při phledu d buducna vysku míru právní nejistty. Stát se zde chvá velmi macešsky a bere svým bčanům v tét věci svbdu. Uniká mu výjimečná příležitst

5 s tut energií a zájmem lidí pracvat a zahrnut ji jak praktivní sílu d prcesu myšlenkvých změn. Umžnit těmt bčanům, pr které je výchva a vzdělávání vysku hdntu, aby respektvali stávající systém v rámci kexistence se svým phledem na věc a svými priritami. Umžnit jim zaplatit dplňkvé služby neb jít vlastní, se systémem slučitelnu cestu. Takvýt krk státu by získal respekt bčana a víru ve stát samtný. Sučasný přístup, deklarvaný bhužel i ve strategii 2020 je nepchpením tét příležitsti a má pačný efekt. Je energeticky marnivý, prtže staví síly vládní mci a bčanů prti sbě. Reálným řešením je vymezení služeb, které může ještě stát v blasti vzdělávání garantvat svými nástrji, a t frmu stanvení minimálních standardů. MŠMT by se měl pučit např. z prcesu zavádění ŠVP, který zůstal někde v půli cesty (vzhledem k ptenciálu, který v sbě skrýval) a zavádět jen ty krky, které umí finančně (příp. metdicky) pdepřít. Minimální standard žáka je definván rámcvým vzdělávacím prgramem. Schází pjmenvat minimální standard pr učitele a také pr ředitele. Standard pr učitele by měl řešit tlik slibvaný kariérní řád, v kterém musí být stanvena minimální úrveň dvednstí. U ředitele škly schází jasné vymezení jeh kmpetencí a dpvědnstí tak, aby byl zřetelné, v čem spčívá jeh stěžejní rle ve škle. Je t persnalista? Eknm? Pedagg? Prjektvý manažer? Může zastávat jak nejlepší z nejlepších všechny tyt rle, neb na t může mít specializvané pracvníky. Především by však měl být zdpvědný za rzvj škly v její hlavní činnsti, tedy efektivní pdpře dětí při jejich prcesu pznávání. Takvé vedení je nepředstavitelné bez vize, sdílených cílů, jasných dpvědnstí, trvale mtivujícím prstředí pr učitele a permanentním vzdělávání celé rganizace. Jsu takt škly vedeny? V tét věci navrhuji změnu způsbu výběru ředitelů, změnu ve slžení knkurzních kmisi a prvázanst s kariérním řádem; pedaggvé na vyském stupni kariérníh řádu s prkázanými úspěchy a zkušenstí by byli právněni k účasti v knkurzní kmisi. Uvědmujeme si, kd všechn d ní (d cílvé skupiny) patří? Zajímáme se skutečně všechny? Pznávání je vlastní každému bez rzdílu věku. Ale i v hrizntálním phledu na věc se vzdělávání týká všech. Věkvě hmgenní skupina stále představuje subr rzmanitých individuálních ptřeb a mžnstí, na které je třeba dpvídat, má-li být prces učení efektivní. (Věkvě hmgenní skupina navíc představuje zátěž v tmt prcesu z phledu spntánníh učení je nepřirzená, nepskytuje dstatečné bezpečí, je charakteristická zvýšenu sutěživstí, přispívá tak ke stresu, strakizaci ) Zde by měl stát hrát závažnu rli a garantvat rvné šance ve vzdělávání všem (jeden z hlavních cílů strategie 2020). Ať už se jedná tzv. hlavní prud neb jakkli znevýhdněné skupiny či jedince. Cestu, jak ukazují dsavadní srvnání, jistě nebude více a více specializvaných pracvišť a specializvaných vzdělávacích institucí. Škla má být prttypem splečnsti, světa tam venku. A ten je rzmanitý, ptkávají se v něm různí lidé a skleníkvé tendence českéh šklství jsu v důsledku silně kntraprduktivní. Princip pzitivní diskriminace, jakéhsi speciálníh přístupu u znevýhdněných je lichý. Oni sami, ať už vědmě či ne, vlají p přirzeném zahrnutí jich samtných d splečnsti. Svými specifickými ptřebami a mžnstmi jsu velku psilu a bhacením hetergenních skupin. Pdstatu inkluze je schpnst zahrnut d funkčníh celku všechny prvky v jejich přirzené rzmanitsti. V tét věci má české šklství velku rezervu a tent fakt se významně

6 pdepisuje na relativně nedbrém hdncení našeh vzdělávacíh systému v mezinárdních srvnáních. Tat ptřeba ve strategii 2020 příliš nereznuje. Z tht méh apelu vyplývá tlak na vzdělávání učitelů, jejich hdncení (pět kariérní řád), úpravy výukvéh prstru (jeh individualizaci), zahrnutí pradenských a asistentských služeb jak samzřejmých sučástí prcesu i na změnu rle učitele (pět). Jak (zajistit všem ve vzdělávání bezpečné prstředí)? Plistpadvá generační brda ve splečnsti se začíná prjevvat, přichází jiný typ plitiků a také se mění hdnty ve splečnsti. Rste pčet sukrmých iniciativ. Mnží se kampaně a hlasy, kterým by dříve nikd nenasluchal. Pstupné změny ve šklství pmalu, ale přeci jenm přinášejí své vce. Obraz škly již není tak jednbarevný. Učitelé začínají cítit, že se ptřebují vzdělávat, psuvají se metdy učení, škly se mdernizují, na šklách se začíná diskutvat, nasluchat i žákům. Iniciativy přichází především zespda, ale i stát svůj přístup mění, přestže je stále v mnha hledech brzdu. Řešení již byl naznačen. Stát by měl jasně vymezit svu rli ve vzdělávání. Neměl bych chtít svými nástrji pstihnut každu situaci, každu malu vísku, každý individuální příběh. Ve splečnsti je dst vitální síly, která si umí pradit, jen by tyt síly měly dstat důvěru. Jak se musí rle učitele a vychvatele upzadit (učitel kráčí za pznáním žáka vedle něj, neb spíše za ním, netáhne jej), měl by i stát jasně vymezit území, na kterém je s t garantvat úrveň vzdělávání každéh jedince a na kterém se může dále ústrjně dařit rzvíjet další ptřeby a mžnsti všech účastníků vzdělávání pdle jejich vlby a pririt. Stát, resp. MŠMT svu pzici psílí, pkud bude dále vést tevřený dialg s NNO, bčanskými iniciativami a celu splečnstí. Pkud bude své krky vysvětlvat a d svéh refrmníh úsilí zahrne i energii bčanské splečnsti, stane se důvěryhdnějším, a tent fakt se zpětně prmítne i d názru vličů. C všechn (zajistit)? Z čeh slevíme a z čeh ne? Je th mnh, c vyplývá z našeh jedinéh zastřešujícíh cíle Zajistit všem ve vzdělávání bezpečné prstředí. V mnhém se t překrývá s cíli Strategie 2020, v některých bdech však ne. Za sebe bych vyjmenval tyt dílčí úkly: kariérní systém, pdpra inkluze, systémvá pdpra vzdělávání učitelů, revize přístupu k hdncení žáka a škly, pradenské služby, mžnst pr rdiče a firmy realizvat vlastní aktivity nad rámec státní nabídky ve vzdělávání, větší prvázání pedaggických fakult se šklami nižších stupňů, v systému dluhdbéh řízení vzdělávací plitiky respektvat nutnst vyhdncvání rzvje systému v pravidelných cyklech a permanentní světvé kampaně. Stěží lze z tét tresti refrmních snah slevit. Pkud by však byl nejhůře (hvřme v takvém případě krizvém řízení), lze se snad vzdát systémvé pdpry vzdělávání učitelů (trh si pradí), nerevidvat tázku evaluace ve šklství (je t jen nástrj zpětné vazby, pdstata tkví v samtném výukvém prcesu, který se musí změnit), systému pradenských služeb (trh si zase pradí), větší prvázansti pedaggických fakult se šklami nižších stupňů a vzdát se lze i veřejné diskuze cílech a cestách vzdělávání. Opětvně se dvlávám na trh, jsa si vědm faktu, že jeh rle je ve skutečnsti

7 mezená a celé refrmní hnutí v blasti vzdělávání by tak měl nastavené výrazné limity. Z těcht kmprmisů je patrné, že by se cíle změn ve vzdělávání přesunuly t více d knkurenčníh prstředí, které by se pak v důsledku nekryl s emancipační snahu dsáhnut rvnéh přístupu ke vzdělávání. K zaknzervvání sučasnéh stavu by však takvu redukcí refrmníh úsilí djít neměl, pkud se nevzdáme statních dílčích cílů, které pvažujme za esenciální. Jsu t: kariérní systém, pdpra inkluze, mžnst pr rdiče a firmy realizvat vlastní aktivity nad rámec státní nabídky ve vzdělávání a nutnst vyhdncvání rzvje vzdělávacíh systému v pravidelných cyklech. C (zajistit) dříve a c ptm? Navrhuji výše uvedené dílčí cíle (resp. nástrje hlavníh cíle) seřadit d přadí pdle naléhavsti neb lgické návaznsti. Některé krky jsu velmi drahé a dluhdbé, jiné zase relativně snadné a finančně nenárčné. Tent fakt by však neměl mít žádný vliv na pririty, pdle kterých se budu cíle stanvvat jak tmu bhužel čast bývá. Navrhuji takvét přadí pririt: 1. kariérní systém, tj. standard pr učitele a standard pr ředitele (tzn. vymezení jeh půsbnsti a klíčvé dpvědnsti, vč. změny způsbu výběru ředitele škly) 2. pdpra inkluze (nabídnut diferenciaci vzdělávacích cest c nejpzději, mezení specializvaných škl vč. smiletých gymnázií, pvinný pslední rčník MŠ pzn.: nedřešena mžnst dmácíh vzdělávání během tht rku) 3. mžnst pr rdiče a firmy realizvat vlastní aktivity nad rámec státní nabídky ve vzdělávání (vlastní škly, kvalitnější a dplňkvé služby, dmácí vzdělávání i na 2. st.), resp. pustit škly na trh 4. v systému dluhdbéh řízení vzdělávací plitiky respektvat nutnst vyhdncvání rzvje systému v pravidelných cyklech (paralela s metdu E-U-R) 5. revize ve věci hdncení žáka (suvisí s kariérním systémem) a škly (hlediskem není, zda je škla v mezích státní a prvzní dtace v řádném chdu a v suladu se zákny, ale jaké služby bez hledu na příspěvky pskytuje; hdncení škly tedy přirzeně vyplývá z psuzení, jak je naplňván vytyčený cíl v našem případě zajistit všem ve vzdělávání bezpečné prstředí). Tent bd se týká i tázky testvání (pnechat plšné testvání, ale jen na knci 1., 2. a 3. stupně škl a sledvat při tm pkrk žáka (který ukazuje efektivitu práce škly vzhledem k určenému cíli), ne abslutní hdntu, která práci učitele neb ředitele nemusí vypvídat); u středních škl 1. část maturity státem řízená, 2. část specifická dle škly a v její režii). 6. pradenské služby (pr žáka: výchvné a kariérní pradenství, speciální pedagg, šklní psychlg, pr učitele: mentr, supervizr) 7. systémvá pdpra vzdělávání učitelů 8. větší prvázání pedaggických fakult a základních a středních škl (více praxe) 9. permanentní světvé kampaně a veřejné diskuze ve vzdělávání

8 Klik t (tat změna) bude stát? 1. Zavádění kariérníh systému na základě stanvených standardů pr učitele a standardů pr ředitele je finančně velmi nárčné. Aby ne, když se jedná tak zásadní zásah d českéh vzdělávacíh systému. Je však na prvním místě, předchází statním krkům a nelze z něj slevit. Vynechat tent stěžejní krk znamená pdnikat puze ksmetické úpravy. Znamená ztrátu času, další neradstné výsledky šetření PISA a další krásné a inspirativní návrhy patření a změn, které bez dluhdbéh závazku státu investvat d tht krku budu jen čistu marnivstí. 2. Pdpra inkluze představuje další velmi nákladný krk. Platí předchzí bd beze změny v přístupu k tmu, jak vypadá zdravé a přirzené prstředí pr dítě v jeh prcesu pznávání, budeme dále chdit v začarvaném kruhu. 3. Mžnst pr rdiče a firmy realizvat vlastní aktivity nad rámec státní nabídky ve vzdělávání. V tmt bdě by mhl stát dknce napak ušetřit a vyřešit si něklik praktických starstí. I t je významná mtivace. Získá tím partnera k diskuzi, jeh důvěru a téma vzdělávání bude splečnstí mnhem více reznvat. Naše splečnst tt ptřebuje jak sůl. 4. V systému dluhdbéh řízení vzdělávací plitiky respektvat nutnst vyhdncvání rzvje systému v pravidelných cyklech. Tt je spíše metdická nezbytnst, která by měla být samzřejmstí. Je zájmem všech, aby reprezentanti státu na rzhdvacích pzicích pracvali v blasti vzdělávání v dluhdbých hrizntech a systémvým přístupem. Tent pžadavek by neměl představvat významné zvýšení nákladvé plžky MŠMT. 5. Revize ve věci hdncení žáka a škly je spíše mentálně nárčný, předpkládá vedení diskuze s dbrnu veřejnstí, pučené, vzdělané a mtivvané účastníky. Vzhledem k faktu, že se v minulsti vynalžil nemál prstředků (a jen s velmi dílčím přínsem), lze předpkládat, že by nešl ani v tmt případě nvý mimřádný rzpčtvý pžadavek. 6. Systémvé zajištění pradenských služeb představuje velice významný a ptřebný příspěvek d prcesu vzdělávání. Zásadně by vlivnil pdmínky ve vzdělávání, mtivaci účastníků a efektivitu vzdělávací plitiky. Jeh zavedení je velmi nákladné. 7. Systémvá pdpra vzdělávání učitelů také představuje významný nárůst nákladů státu. 8. Větší prvázání pedaggických fakult a základních a středních škl není závislé na finanční připravensti, ale spíše na mentální připravensti pedaggických fakult. 9. Permanentní světvé kampaně a veřejné diskuze ve vzdělávání nepředstavují zásadní nárůst nákladů. Je nabíledni, že se sučasné snahy nebjedu bez významné a dluhdbé finanční pdpry. Kvalitním základem by jistě byl dluhdbý závazek srvnat prcentuální pdíl HDP ve vzdělávání s průměrem v EU. Jak pr t (tut změnu) budeme získávat klí? Prvním předpkladem je klí důvěřvat. Brát učitele, ředitele, dbrnu i laicku veřejnst vážně a jak výchdisk připustit, že dbrník je ve své blasti kmpetentní (a dknce na svůj rajón lépe dhlédne a lépe mu rzumí) a že v zainteresvaném laikvi třímá nemalá energie, s kteru je záhdn využít, ne s ní bjvat.

9 Učitel velmi dbře ví, c jeh žák neb skupina ptřebuje, a ředitel velmi dbře ví, c jeh žák, učitel neb škla ptřebují. Jaké vybavení, učební plán, rganizaci dne, šklní řád, výukvé zdrje, frmy práce a způsby hdncení, pdpůrné služby, kmpenzační pmůcky A pkud někd skutečně není kmpetentní, systém by měl umět takvéh člvěka identifikvat a dále s ním dle mžnstí pracvat. Ne preventivně všem nedůvěřvat. (Obdbné je t ve šklní třídě i zde učitel mnhdy raději hdinu dtáhne sám, než by riskval, jak by t dpadl, když by k tmu pustil žáky.) Angažvaní rdiče a firmy sice nejsu kmpetentní (dstatečně vzdělaní) v některých blastech, ale nabízejí energii neb investice k tmu, aby dpřály svým dětem (příp. zaměstnancům) jiné cesty, jiné přístupy neb nadstandardní pdmínky, prtže vzdělání pr ně představuje větší hdntu, než pr většinu ppulace. Není rzumné tt dpírat. Pkud bude vytvřen další prstr pr diskuzi, tent prstr se rychle zaplní. Je na místě, aby byla vzdělávací témata sklňvána ve veřejnprávních mediích, v municipalitách, ale hlavně v jedntlivých šklách všech stupňů. Za své by je měli vzít předpkládaní hybatelé věcí v blasti vzdělávání, tedy učitelé a ředitelé. Chtěl t d nich někdy někd? Závěrem jen pznámka: MŠMT, ptažm stát ptřebuje pr své krky spjence, a těmi jsu učitelé a rdiče. Nepdceňujme je.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY ZÁKLADNÍ INFORMACE O SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY Kmplexní zkuška Zkušky ze všech zkušebních předmětů mají frmu didaktickéh testu. Výjimku jsu puze zkušky z jazyků z českéh jazyka a literatury a cizíh

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacíh prgramu Základní filsfie mateřské škly:,,důležitější pr dítě předšklníh věku je, jak se v mateřské škle cítí, než t c umí a zná. Vzdělávací cíle vyplývající z filsfie škly:

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy

Návaznost vzdělávacích programů DOX na Rámcové vzdělávací programy Návaznst vzdělávacích prgramů DOX na Rámcvé vzdělávací prgramy Obsah Myšlenkvá základna [ 2 ] Klíčvé kmpetence [ 3 ] Návaznst vzdělávacích prgramů na RVP VV ZŠ a RVP VV G [ 3 ] Výtvarná výchva základní

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise

Produktivní činnost vokální činnosti jednohlasý i vícehlasý zpěv, intonace, práce s rytmem, intonace v notovém zápise Hudební výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Hudební výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu bru Hudební výchva a integrujícíh tématu Umělecká tvrba a kmunikace vzdělávací blasti Umění a kultura

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře

VIS ČAK - Uživatelský manuál - OnLine semináře UŽIVATELSKÝ MANUÁL - ONLINE SEMINÁŘE Autr: Aquasft, spl. s r.., Vavrečka Lukáš Prjekt: VIS ČAK Pslední aktualizace: 11.12.2009 Jmén subru: UživatelskýManuál_OnLine_Semináře_0v2.dcx Pčet stran: 12 OBSAH

Více

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky!

Prezentace projektů Dalekohled a Společně do školky! Prezentace prjektů Dalekhled a Splečně d šklky! O prjektu Název: Dalekhled Reg. č. prjektu: CZ.1.07/1.2.31/02.0022 Příjemce: Člvěk v tísni,.p.s., reginální pbčka Plzeň Termín realizace: 03/2013-02/2015

Více

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ

PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ PORADA ŘEDITELŮ MŠ/ZŠ Irena Tlapákvá duben 2015 NOVELA ŠKOLSKÉHO ZÁKONA vzdělávání sb se speciálními vzdělávacími ptřebami zavedení registru pedaggických pracvníků přijímání d přípravných tříd základní

Více

Výroční zpráva o činnosti školy

Výroční zpráva o činnosti školy Základní škla a Mateřská škla Břitv, kres Blansk, příspěvkvá rganizace Šklní 125, 679 21 Břitv Výrční zpráva činnsti škly Šklní rk: 2012/2013 vypracval: Mgr. Jiří Sedláček ředitel škly Břitv, 6. 9. 2013

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS:

Nároky DGS na rodiče a rodinu, psychické problémy při DGS: Nárky DGS na rdiče a rdinu, psychické prblémy při DGS: zkušensti p 11 letech Ing. Lenka Palatvá předsedkyně bčanskéh sdružení Di Gerge.s. Praha, 12.12. 2013 Hlavní bdy Obsah Úvd 1-3 Psychické prblémy rdičů

Více

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu

Možnosti připojení WMS služby do Klienta v Marushka Designu 0 Mžnsti připjení WMS služby d Klienta v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem

Zlepšování mobility a dostupnosti bez bariér v Ústí nad Labem AKCNÍ ˆ PLÁN 6 Zlepšvání mbility a dstupnsti bez bariér v Ústí nad Labem Pdpra mbility, zlepšení dstupnsti míst a zvýšení atraktivity města Ústí nad Labem Listpad 2012 Akcní plán č. 6 - Zlepšvání mbility

Více

19. 2. 2015, koncertní sál ZUŠ Jaroslava Kvapila, Brno, tř. Kpt. Jaroše 24

19. 2. 2015, koncertní sál ZUŠ Jaroslava Kvapila, Brno, tř. Kpt. Jaroše 24 PROGRAM ZÁVĚREČNÉ KONFERENCE PROJEKTU Vzdělávání hudebně nadaných žáků a žáků se specielními ptřebami vzdělávání v ZUŠ Registrační čísl prjektu: CZ.1.07/1.2.17/01.0012 splufinancvanéh z ESF a SR ČR 19.

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let včetně. Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a maximálně

Více

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání

Želešice - vodovodní řád pro zónu k podnikání VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY A OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ V suladu s ustanvením 38 zákna č.137/2006 Sb., veřejných zakázkách, v platném znění, Vás tímt vyzýváme k pdání nabídky pr zjedndušené pdlimitní

Více

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Eurpean Entrepreneurs Campus - Přens, knfigurace a rzvj multidisciplinárníh mdelu pr pdpru pdnikání v blasti dbrnéh vzdělávání a vyskšklskéh vzdělávání EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Výsledek 7: Implementace

Více

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91

! STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, spolek (dále jen MH) Sídlo: Hřbitovní 29, Ivančice, 664 91 STANOVY SPOLKU I. Název MĚSÍČNÍ HOUPAČKA, splek (dále jen MH) Sídl: Hřbitvní 29, Ivančice, 664 91 II. Charakteristika MH a) Sdružení je dbrvlným nevládním neziskvým sdružením vzniklým pdle zákna č. 83/1990

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu

Obsahové, časové a organizační vymezení vyučovacího předmětu Výtvarná výchva Charakteristika vyučvacíh předmětu Předmět Výtvarná výchva vychází ze vzdělávacíh bsahu Výtvarný br RVP G. Hlavní význam je kladen na frmvání estetickéh a citvéh vnímání, utváření sbních

Více

Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 5 WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 6

Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 5 WWW.GRAFIA.CZ WWW.GRAFIA.CZ 6 Přednášející: Mgr. WWW.GRAFIA.CZ Pučíme Mgr. se z příkladů Grafia, Jana s.r.. Brabcvá špatné praxe? T/F: T: E: Budilva 37 brabcva@grafia.cz 37 722 722 4, 55 77 Plzeň 22 01 WWW.GRAFIA.CZ Mtt: Bže, dej mi

Více

KARIÉROVÉ A PROFESNÍ PORADENSTVÍ

KARIÉROVÉ A PROFESNÍ PORADENSTVÍ KARIÉROVÉ A PROFESNÍ PORADENSTVÍ V RYCHLE SE MĚNÍCÍM SVĚTĚ C G Infrmace pr vystavvatele Mezinárdní kngres k 90. výrčí prfesníh pradenství v českých zemích 3. 5. listpadu, 2010 Praha www.careerguidance2010.rg

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Požadavky na obsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast podpory 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Pžadavky na bsah evaluačních zpráv Výzva č. 51 Oblast pdpry 1.3 Další vzdělávání pracvníků škl a šklských zařízení 21.8.2014 Operační prgram Vzdělávání pr knkurenceschpnst MŠMT Obsah Úvd... 3 Pžadavky

Více

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA

STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA STAVEBNÍ BYTOVÉ DRUŽSTVO PORUBA zapsané ve veřejném rejstříku, vedeném Krajským bchdním sudem v Ostravě, ddíl Dr. XXII, vlžka 392. IČ: 00 40 84 41 schválený shrmážděním delegátů SBD Pruba 28. 5. 2015 Ing.

Více

p. uč. Alena Horklová p. uč. Jarmila Petrošová p. uč. Taťána Řehová p. uč. Ivana Tanušková p. řed. Libuše Klimundová p. uč.

p. uč. Alena Horklová p. uč. Jarmila Petrošová p. uč. Taťána Řehová p. uč. Ivana Tanušková p. řed. Libuše Klimundová p. uč. Vaše děti vzdělává 1. ddělení CIPÍSEK p. uč. Alena Hrklvá p. uč. Jarmila Petršvá 2. ddělení RÁKOSNÍČEK p. uč. Taťána Řehvá p. uč. Ivana Tanuškvá 3. ddělení KRTEČEK EK 4. ddělení KŘEMÍLEK p. uč. Jarmila

Více

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny

základní rozsah seminářů: 3-8 vyučovacích hodin (1 vyučovací den) cena seminářů: 7.000 Kč za 1 vyučovací den (8 hodin), 13.000 Kč za 2 vyučovací dny Měkké dvednsti (semináře, výcviky, wrkshpy, knzultace, kučvání, mentring ) MĚKKÉ DOVEDNOSTI SOFT SKILLS ING. MGR. MARIE NOVÁKOVÁ základní rzsah seminářů: 3-8 vyučvacích hdin (1 vyučvací den) cena seminářů:

Více

4.-13.5. Český jazyk a literatura. Povinná zkouška. Písemná práce (10 témat zadaných Centrem, výběr)

4.-13.5. Český jazyk a literatura. Povinná zkouška. Písemná práce (10 témat zadaných Centrem, výběr) 4.37. Maturitní zkuška na Cyrilmetdějském gymnáziu ve šklním rce 2014/ Průběh a rzsah maturitní zkušky na gymnáziu stanví 77 a další zákna č.561/2004 a vyhláška MŠMT č.177/2009 Sb. v aktuálním znění. Pr

Více

Analyticko - koncepční studie. - Koncepční část - Podpora nabídky dalšího vzdělávání

Analyticko - koncepční studie. - Koncepční část - Podpora nabídky dalšího vzdělávání Analytick - kncepční studie - Kncepční část - Pdpra nabídky dalšíh vzdělávání Jmén hlavníh metdika: Marek Velas Jména splupracujících autrů: Tereza Viceníkvá, Ondřej Palán, Zuzana Vdňanská, Michaela Hrubá,

Více

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV

KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV KONFERENCE O ŘÍZENÍ HOSPODAŘENÍ A FINANCOVÁNÍ SAMOSPRÁV Nvela zákna veřejných zakázkách Adéla Havlvá, Rmana Derkvá Praha 12. 4. 2012 Největší právnická firma v České republice Klienty nejlépe hdncená právnická

Více

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014

Vedení projektů, Odhadování, historie. Jiří Mach 26. 11. 2014 Vedení prjektů, Odhadvání, histrie Jiří Mach 26. 11. 2014 Agenda Dcházka Specifikace Vedení prjektů Pár slv SW prjektu na MFF Odhadvání Histrie prjektů Dtazy 2 Prject management C je t prjekt? Frmální

Více

Metodická zpráva č. 7

Metodická zpráva č. 7 Metdická zpráva č. 7 Témata: Odbrná metdika pr praxi šklníh psychlga neb šklníh speciálníh pedagga. Škla: ZŠ Kmenskéh 6, 591 01 Žďár nad Sázavu Specialista Jmén: Beranvá Alena, Mgr. Odbrné zaměření: šklní

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob

9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravotně postižených osob LFS ad hc mdule 2011 n empyment f disabled peple 9 METODICKÉ POKYNY AD HOC MODUL 2011: Zaměstnávání zdravtně pstižených sb Ad hc mdul 2011 bude šetřen na 1. vlně (resp. pdle čtvrtletí zařazení sčítacíh

Více

Školní vzdělávací program

Školní vzdělávací program Odbrné učiliště, Praktická škla, Základní škla a Mateřská škla Příbram IV, p.. Šklní vzdělávací prgram ŠKOLNÍ DRUŽINA Šklní vzdělávací prgram je platný d 1. 9. 2014 1 OBSAH 1. Identifikační údaje... 3

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

ZŠ Dr. Edvarda Beneše nám. J. Berana 500, Praha 9 Čakovice. Školní vzdělávací program ŠD

ZŠ Dr. Edvarda Beneše nám. J. Berana 500, Praha 9 Čakovice. Školní vzdělávací program ŠD ZŠ Dr. Edvarda Beneše nám. J. Berana 500, Praha 9 Čakvice Šklní vzdělávací prgram ŠD Obsah 1. Identifikační údaje... 3 2. Knkrétní cíle vzdělávání... 3 3. Délka a časvý plán vzdělávání... 3 4. Frmy vzdělávání...

Více

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu

Nabídka služby DOZP 1. poskytnutí ubytování 2. poskytnutí stravy 3. pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu Nabídka služby DOZP 1. pskytnutí ubytvání - ubytvání - úklid, praní a drbné pravy lžníh a sbníh prádla a šacení, žehlení Služba je pskytvána ve dvu střediscích. Středisk Rumburk 2 dmácnsti p 5 klientech,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINY Základní škla a Mateřská škla Sudměřice, kres Hdnín, příspěvkvá rganizace ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŽINY Č. j. 18 89 / 2007-2 V Sudměřicích 1. září 2007 NÁZEV ŠKOLY: Základní škla a Mateřská

Více

Silniční infrastruktura a legislativa

Silniční infrastruktura a legislativa Silniční infrastruktura a legislativa Mtt: Hdnta spjení dvu měst je čast vyšší, než sučet hdnt těcht měst Hannibal (247-183 př. n. l.) V rce 2013 jsem měl tu čest vést pracvní skupinu dbrníků pr silniční

Více

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe

Pracovní seminář Koncesní řízení na provozování Vak dobrá praxe Pracvní seminář Kncesní řízení na prvzvání Vak dbrá praxe 12. března 2015 2014 Grant Thrntn Advisry s.r.. All rights reserved. Prgram prezentace 1. Právní rámec pr realizaci vdhspdářských prjektů 2. In

Více

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace

Základní škola Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, okres Vsetín, příspěvková organizace Základní škla Valašské Meziříčí, Vyhlídka 380, kres Vsetín, příspěvkvá rganizace Zpráva z testvání 7.rčníků ZŠ v rámci prjektu Rzvj a pdpra kvality ve vzdělávání Termín testvání : 18.2.-20.2.2015 Pčet

Více

P-centrum, středisko primární prevence CPPT, o. p. s. v Plzni

P-centrum, středisko primární prevence CPPT, o. p. s. v Plzni P-centrum, středisk primární prevence CPPT,. p. s. v Plzni NABÍDKA VZDĚLÁVACÍCH SLUŽEB NA ŠKOLNÍ ROK 2014/2015 OBSAH P-centrum, CPPT,. p. s. Vzdělávací služby P-centra Specializační kurz prevence rizikvéh

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Vzorové osnovy doplňujícího vzdělávacího oboru EtV (projekt Etická výchova a učebnice reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.00/26.0114)

Vzorové osnovy doplňujícího vzdělávacího oboru EtV (projekt Etická výchova a učebnice reg. č. projektu: CZ.1.07/1.1.00/26.0114) Vzrvé snvy dplňujícíh vzdělávacíh bru EtV (prjekt Etická a učebnice reg. č. prjektu: CZ.1.07/1.1.00/26.0114) 1. rčník Etická Téma Základy mezilidských vztahů Žák: Výstup si svjí slvvání křestními jmény,

Více

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace

Simulátor krizových procesů na úrovni krizového štábu. Systémová dokumentace UNIVERZITA OBRANY Simulátr krizvých prcesů na úrvni krizvéh štábu Systémvá dkumentace LUDÍK, Tmáš; NAVRÁTIL, Jsef; KISZA, Karel; ADAMEC, Vladimír 24.1.2012 Ppis systému Simulátr krizvých prcesů na úrvni

Více

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz

Sokolovská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz Sklvská 5, 289 22 Lysá nad Labem, 777 220 625; www.zngrants.cz OBSAH krektrské služby. 2 pskytvané slevy. 3 expresní příplatky. 3 ddací lhůty pr krektrské služby. 4 prjektvý management. 5 granty jedntlivé

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE OBSAH OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ORGANIZACI B. PROFESNÍ STRUKTURA ORGANIZACE PRACOVNÍCI

Více

Pravidla programu SmartUp

Pravidla programu SmartUp Pravidla prgramu SmartUp Pr kh je prgram SmartUp? Pr všechny ve věku 15 26 let (včetně). Rzhdující je datum uknčení přijímání přihlášek dané výzvy. K tmut datu musí být všem členům týmu minimálně 15 a

Více

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK?

Konzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? Knzultační materiál č. 1/2015 Přiměřený zisk PŘIMĚŘENÝ ZISK OHROŽUJE POSKYTOVATELE HRANICE PRO PŘIMĚŘENÝ ZISK? I. Pjem aneb c se jedná (článek IX. Metdiky) Zisk = skutečné výnsy mínus skutečné náklady

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Čj. ZŠ/ 178/09 Pravidla pr hdncení žáků Základní pkyny pr hdncení výsledků vzdělávání žáků hdncení průběhu a výsledků vzdělávání a chvání žáka musí být jednznačné, srvnatelné s předem stanvenými kritérii,

Více

ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ

ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ Praha,. března ZELENÁ KNIHA O PRACOVNÍCÍCH VE ZDRAVOTNICTVÍ V EVROPĚ COM (2008) 725 final Stanvisk Ministerstva zdravtnictví ČR k veřejné knzultaci Evrpské kmise I. OBECNÝ KOMENTÁŘ Česká republika se ptýká

Více

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost.

Počet knihoven: 146 knihoven (20 profi, 126 neprofi). V roce 2011 3 z nich nevykazovaly vůbec žádnou činnost. Zápis z prady knihvníků a zástupců bcí, knané 21. května 2012 v Městské knihvně v Tišnvě a 24. května 2012 v Městské knihvně v Rsicích Účastníci: Tišnv: 17 účastníků - zástupci bcí a knihvníci z bcí Brač,

Více

Tile systém v Marushka Designu

Tile systém v Marushka Designu 0 Tile systém v Marushka Designu OBSAH 1 CÍL PŘÍKLADU...2 2 PRÁCE S PŘÍKLADEM...2 3 UKÁZKA DIALOGOVÉHO OKNA...3 4 STRUČNÝ POPIS PŘÍKLADU V MARUSHKADESIGNU...4-1 - 1 Cíl příkladu V tmt příkladu si ukážeme

Více

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015

Upřesnění k Zásadám podprogramu a k elektronické žádosti Podpora obnovy a rozvoje venkova 2015 Upřesnění k Zásadám pdprgramu a k elektrnické žádsti Pdpra bnvy a rzvje venkva 2015 Vysvětlení vybraných pdmínek pdprgramu Oprávnění příjemci pdpry (viz. bd 2 Zásad pdprgramu) Obec d 3000 byvatel (včetně),

Více

Školní vzdělávací program školní družiny

Školní vzdělávací program školní družiny Základní škla Třemšná, kres Plzeň-sever, příspěvkvá rganizace Americká 146, 330 11 Třemšná Šklní vzdělávací prgram šklní družiny 1. Identifikační údaje Šklní družina tvří se základní šklu jednu právnicku

Více

Výživa a sport, základy fitness

Výživa a sport, základy fitness Průvdní list kurzu Vzdělávání ICT metdiků Výživa a sprt, základy fitness Autr kurzu: Vyučvací předmět: Rčník: Téma: Účel kurzu: Tělesná výchva, Bilgie (Chemie) Studenti středních škl d 16 let Výživa a

Více

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?)

Veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti Pohled Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (?) Veřejné zakázky v blasti brany neb bezpečnsti Phled Úřadu pr chranu hspdářské sutěže (?) Mjmír Flrian 1. Právní úprava zadávání veřejných zakázek v blasti brany neb bezpečnsti (evrpská / nárdní) 2. Pstavení

Více

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA

Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2009 ÚVOD Jihčeská splečnst pr chranu přírdy a myslivst.p.s. (zkráceně JISOPM.s.p.) je česká nevládní neziskvá splečnst, zalžená v rce

Více

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY

VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE K PODÁNÍ NABÍDKY Junák svaz skautů a skautek ČR, Středisk Datel Kstelec nad Černými lesy Zelená 1038, 281 63 Kstelec n. Č. lesy, IČO: 72057955; ev. č. 214.15 inf@skaut-kstelec.cz www.skaut-kstelec.cz VÝZVA A ZADÁVACÍ DOKUMENTACE

Více

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE

M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE M E T O D I K A (VÝTAH) PROGRAM ROZVOJE OBCE O PROJEKTU Předkládaný výtah Metdiky tvrby prgramu rzvje bce ( Metdika ) je výstupem prjektu CZ.1.04/4.1.00/62.00008 Elektrnická metdická pdpra tvrby rzvjvých

Více

Kde jsem se tu vzal? 1. třída Zajíčci Projekt:

Kde jsem se tu vzal? 1. třída Zajíčci Projekt: 1. třída Zajíčci Prjekt: Kde jsem se tu vzal? Šklní vzdělávací prgram: Rk v přírdě Integrvaný blk: Kd jsem a kde žiji Téma: Kde jsem se tu vzal. Pedaggický záměr: Seznámit děti se vznikem a vývjem člvěka,

Více

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních

Zpráva o činnosti HV Svazu účetních Zpráva činnsti HV Svazu účetních 1. HV SÚ Snaha řešit situaci vůči KCÚ direktivně se ukázala jak špatná a kntraprduktivní. Byl nutné situaci uklidnit a zárveň narvnat některé krky ze strany bývalé paní

Více

Vzdělání a kvalifikace

Vzdělání a kvalifikace www.pedaggika.sklni.eu Vzdělání a kvalifikace Vzdělání Vzdělání je suhrn znalstí, dvednstí a návyků, které jedinec získá specificku činnstí - učením. Vzdělání je základní pdmínku k začlenění jedince d

Více

Strategický plán rozvoje města Litoměřice

Strategický plán rozvoje města Litoměřice Strategický plán rzvje města Litměřice Metdika zpracvání Zpracvala dne 5.12.2005 Reginální rzvjvá agentura Ústeckéh kraje, a.s. Velká Hradební 2830 400 02 Ústí nad Labem 2 Metdika tvrby Strategickéh plánu

Více

VY_32_INOVACE_2A03 INTERNETOVÁ BEZPEČNOST

VY_32_INOVACE_2A03 INTERNETOVÁ BEZPEČNOST VY_32_INOVACE_2A03 INTERNETOVÁ BEZPEČNOST Cvičení 2: Internetvá bezpečnst Každý tým vytvří pmcí prgramu MS Wrd seznam alespň 10 rizik, která nám hrzí z internetu. Na závěr zpracujte suhrnný seznam za celu

Více

Analýza možností česko - norské spolupráce vypracovaná v rámci projektu FM EHP/Norska Spolupráce při rozvoji učňovského školství

Analýza možností česko - norské spolupráce vypracovaná v rámci projektu FM EHP/Norska Spolupráce při rozvoji učňovského školství Analýza mžnstí česk - nrské splupráce vypracvaná v rámci prjektu FM EHP/Nrska Splupráce při rzvji učňvskéh šklství Zpracvala: Mgr. Lenka Bílkvá 24. 6. 2010, Praha Pdpřen grantem z Islandu, Lichtenštějnska

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ S u k r m é g y m n a s i u m J s e f a Š k v r e c k é h, S. R. O. P L Z E Ň S K Á 1 1 7 / 3 9, 150 00 P R A H A 5, I Č : 2 5 1 4 0 1 0 8 TEL.: 224 262 286 EMAIL: INFO@SGJS.CZ WWW.SGJS.CZ ČLÁNEK VI. ŠKOLNÍHO

Více

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010

Závěrečná zpráva PES. - důchodová reforma. Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 Závěrečná zpráva PES - důchdvá refrma Vladimír Bezděk Praha, Senát PSP ČR, 9.června 2010 1 Lcal knwledge. Glbal pwer. 1. PES: úkl a principy práce 2. Analýza dnešníh stavu 3. Vybrané suvislsti důchdvé

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 2 Škla bnvy venkva,.p.s. se sídlem v Liběšicích VÝROČNÍ ZPRÁVA ZA ROK 2010 Základní údaje Název Pužívaná zkratka : Škla bnvy venkva,.p.s. : ŠOV Právní frma : Obecně prspěšná splečnst Sídl : Liběšice, č.p.

Více

Případy užití RSSystems

Případy užití RSSystems Případy užití RSSystems Účelem tht dkumentu je definvat rzsah funkcí infrmačníh systému,, Infrmační systém evidence bjednávek (značvaný dále jen RSSystem), určený k pužívání restauračními zařízeními (značvanými

Více

Vzdělávací potřeby sociálních pracovníků Charit v olomoucké arcidiecézi. Bc. Michaela Kotěšovská

Vzdělávací potřeby sociálních pracovníků Charit v olomoucké arcidiecézi. Bc. Michaela Kotěšovská Vzdělávací ptřeby sciálních pracvníků Charit v lmucké arcidiecézi Bc. Michaela Ktěšvská Diplmvá práce 2014 ABSTRAKT Abstrakt česky Diplmvá práce se věnuje prblematice celživtníh vzdělávání a učení,

Více

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz

Národní centrum podpory transformace sociálních služeb web: www.trass.cz web: www.trass.cz Individuální a splečenské dpady využívání ústavních a kmunitních služeb Srvnání sciálních a eknmických dpadů rzhdnutí kruhu využíváných služeb ve vybraných mdelvých situacích Klient Ministerstv

Více

Základy společenských věd

Základy společenských věd Základy splečenských věd Charakteristika vyučvacíh předmětu Vyučvací předmět Základy splečenských věd vychází ze vzdělávacíh bsahu bru Občanský a splečenskvědní základ, Člvěk a svět práce (pracvně právní

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE chrany sb a majetku s. r.. Lenvva 1795 IČO: 25 38 32 05 Liptaňské nám. 890 733 01 Karviná-Hranice IZO: 061 988 278 763 11 708 00 Ostrava-Pruba IZO RED: 600 016 706 ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE PREVENCE

Více

Základní škola Vodičkova v Praze 1

Základní škola Vodičkova v Praze 1 Základní škla Vdičkva v Praze 1 Fakultní škla Pedaggické fakulty Univerzity Karlvy Přípravná třída základní škly Výchvně vzdělávací prgram jak přílha šklníh vzdělávacíh prgramu ÚČELEM VZDĚLÁNÍ NENÍ MYSL

Více

Zpracovatel: IVRO, v.o.s.

Zpracovatel: IVRO, v.o.s. POZNESS Pznáním k lepším sciálním službám Zpracvatel: IVRO, v..s. Přílha č. 1 Srvnání sciálních služeb pr seniry na území Jihčeskéh kraje a Dlníh Rakuska Strana 2 1 PŘÍLOHA Č. 1 SROVNÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB

Více

Minimální preventivní program

Minimální preventivní program GYMNÁZIUM KROMĚŘÍŽ Masarykv náměstí 496 767 01 Krměříž Minimální preventivní prgram pr šklní rk 2012 / 2013 Dkument zpracval: Šklní metdik prevence: Mgr. Michal Kříž Dkument schválila: Ředitelka škly:

Více

P R A C O V N Í P L Á N

P R A C O V N Í P L Á N P R A C O V N Í P L Á N (přílha 1 k ŠVP pr šklní rk 2013/2014) šklní rk 2013 / 2014 Prjednán na pedaggické radě dne 27.8.2013.. I. Infrmace škle 1. Prvz mateřské škly: d 6.30 hd. d 16.00 hd. 2. Zřizvatel:

Více

Vzdělávání odborných pracovníků MŠ speciální, ZŠ speciální a Praktické školy Brno, Ibsenova 1

Vzdělávání odborných pracovníků MŠ speciální, ZŠ speciální a Praktické školy Brno, Ibsenova 1 Vzdělávání dbrných pracvníků MŠ speciální, ZŠ speciální a Praktické škly Brn, Ibsenva 1 přádané IPPP ČR, Nvbrská 372, Praha 9 v rámci prjektu ESF Invace a věřvání ŠVP piltní škly Cíl: zvýšení dbrných kmpetencí

Více

Podpůrný textový materiál pro učitele a školitele. Training for Trainers on e-learning PT/05/B/F/PP-159147

Podpůrný textový materiál pro učitele a školitele. Training for Trainers on e-learning PT/05/B/F/PP-159147 Training fr Trainers n e-learning PT/05/B/F/PP-159147 Pdpůrný textvý materiál pr učitele a šklitele Tent prjekt byl financván za pmci Evrpské kmise. Tat publikace draží názry autra a prt není Evrpská kmise

Více

Z á k l a d n í š k o l a a M a t e ř s k á š k o l a K o p i d l n o

Z á k l a d n í š k o l a a M a t e ř s k á š k o l a K o p i d l n o Z á k l a d n í š k l a a M a t e ř s k á š k l a K p i d l n Obsah: 1. Úvdní ustanvení. 2. Zásady klasifikace výsledků vzdělávání a chvání žáků. 2.1 Získávání pdkladů pr klasifikaci. 2.2 Hdncení výsledků

Více

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem

Metodika a harmonogram optimalizace škol a školských zařízení zřizovaných Jihomoravským krajem Metdika a harmngram ptimalizace škl a šklských zařízení zřizvaných Jihmravským krajem Přehled dsud realizvaných změn V průběhu rku 2001 převzal Jihmravský kraj zřizvatelské kmpetence k 278 šklským příspěvkvým

Více

Jednání EMF s komisařem G. Verheugenem. k problematice automobilového průmyslu. 24. 11. 2008 Brusel TUH

Jednání EMF s komisařem G. Verheugenem. k problematice automobilového průmyslu. 24. 11. 2008 Brusel TUH Jednání EMF s kmisařem G. Verheugenem k prblematice autmbilvéh průmyslu 24. 11. 2008 Brusel TUH Účast: Jsef Středula Přípravné jednání P.Scherrer pděkval všem za t, že jsme přijeli d Bruselu připravili

Více

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze

Konsolidovaný nástroj získatele Vytvoření dodatku ke smlouvě NAMÍRU Návod k obsluze Knslidvaný nástrj získatele Vytvření ddatku ke smluvě NAMÍRU Návd k bsluze Obsah 1 ÚVOD... 1 2 MENU VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3 VYTVOŘENÍ DODATKU... 1 3.1 Načtení pjistné smluvy... 1 3.2 Pdmínky pr vytvření

Více

Pravidla pro hodnocení žáků

Pravidla pro hodnocení žáků Přílha č. 1 - Pravidla pr hdncení výsledků vzdělávání žáků Klasifikační řád Pravidla pr hdncení žáků Pravidla hdncení a klasifikace žáka Gymnázia Valašské Klbuky se řídí záknem č. 561/2004 Sb., šklským

Více

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. Ročník LIX Sešit 8 Srpen 2003 O B S A H

VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY. Ročník LIX Sešit 8 Srpen 2003 O B S A H VĚSTNÍK MINISTERSTVA ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY ČESKÉ REPUBLIKY Rčník LIX Sešit 8 Srpen 2003 Část nrmativní O B S A H - Vyhláška č. 160/2003 Sb., kteru se mění vyhláška č. 10/1997 Sb., přijímání žáků

Více

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. Zdravým životním stylem ke kvalitnímu výkonu budoucích profesí. Střední odborná škola ochrany osob a majetku, s. r. o.

ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE. Zdravým životním stylem ke kvalitnímu výkonu budoucích profesí. Střední odborná škola ochrany osob a majetku, s. r. o. ŠKOLNÍ PREVENTIVNÍ STRATEGIE Zdravým živtním stylem ke kvalitnímu výknu buducích prfesí. Zpracval: Dr. Mgr. Zbyněk Dmin, výchvný pradce a metdik prevence Mgr. Jana Kpkvá, výchvný pradce a metdik prevence

Více