Gymnázium Dačice Bezpečnostní analýza Afghánistánu. Gymnázium Dačice. Bezpečnostní analýza Afghánistánu

Transkript

1 Gymnázium Dačice Bezpečnostní analýza Afghánistánu 2014 Vypracovali: Adam Trčka Daniel Točík David Mašát V Dačicích

2 Obsah 1. Úvod Popis a analýza současné situace Popis a analýza pozic jednotlivých stran Možnosti dalšího vývoje situace 8 5. Doporučení pro EU 8 9 Použité odkazy 10 2

3 1. Úvod Afghánistán je stát ležící ve středu Asie, bez přístupu k moři. Svou hranici sdílí s Uzbekistánem, Tádžikistánem, Čínou, Pákistánem, Íránem a Turkmenistánem. Hlavním městem je Kábul. Zemi s rozlohou okolo km čtverečních obývá asi 30 milionů obyvatel. Úředními jazyky jsou perština a paštština. Převládajícím náboženstvím je Islám. Státní znak a umístění na zemi 1.1 Historie Afghánistánu První zmínka o tomto území pochází z 8. stol př. n. l., kdy byl současný Afghánistán součástí Médie. Svou stopu zde zanechal také například Alexandr Veliký. Durranská říše, pod jejímž názvem se ukrývá dnešní moderní Afghánistán, vznikla v roce Mezinárodní uznání si tato země získala během rusko-britské Velké hry a Anglo-afghánské války, kdy uhájilo svoji samostatnost. V průběhu 20. století zažívala země období stability, při kterém se ale zarputile bránila modernizaci, a tak v roce 1973 proběhl nekrvavý puč a země se změnila na republiku. Už o pět let později přebírá vládu nad zemí komunistická strana. Během její vlády zde proběhla velice brutální Sovětská válka, při níž bylo zabito 1,5 mil. lidí. Boje v zemi pokračovaly i nadále. Za podpory Pákistánu tak v roce 1996 přebírá v zemi vládu Tálibán, který zde vytvořil silnou nábožensko-politickou sílu. Tálibán kontroloval 90 % země a jeho spojenectví s Pákistánem poskytovalo útočiště islámským teroristům. Od roku 1996 až do roku 2001 nesl stát název Islámský emirát Afghánistán. 3

4 1.2 Stručná charakteristika Tálibánu Tálibán je radikální nábožensko-politická skupina, která reálně vládla na většině území Afghánistánu v letech Diplomaticky ho však uznala pouze Saudská Arábie, Spojené Arabské Emiráty a Pákistán. Tálibán je založen na kombinaci radikálního sunnitského islámu a paštunského nacionalismu. Obrovskou finanční a vojenskou podporu Tálibánu měli od vůdce mezinárodní teroristické organizace Al-Káida, konkrétně Usámy bin Ládina. 1.3 Uvedení do problematiky Po teroristických útocích na Světové obchodní centrum v roce 2001 dochází v zemi k zásahu USA a spojenců. Cílem této operace bylo zajetí Usámy bin Ládina a zničení islamistického režimu Tálibánu. Tak zvaná Bushova doktrína určovala, že Spojené státy nebudou rozlišovat mezi teroristickými organizacemi a státy či vládami, které je budou ochraňovat. 1.4 Operace Trvalá svoboda Vojenské akce v rámci protiteroristické operace "Trvalá svoboda" byly zahájeny v Afganistánu dne 7. října 2001, kdy ozbrojené síly Spojených států amerických a Velké Británie zahájily letecké útoky proti výcvikovým táborům teroristické organizace al-kajdá a vojenským zařízením tehdy vládnoucího hnutí Tálibán v Afganistánu. Cílem vojenské operace bylo zničit teroristickou organizaci al-kajdá a svrhnout Tálibán, který jí poskytoval útočiště. Protiteroristická operace "Trvalá svoboda" je koaliční vojenská operace vedená Spojenými státy americkými, na které se v současné době podílí více než dvacet zemí světa. Z tohoto počtu je naprostá většina členskými zeměmi Severoatlantické aliance, které se jí účastní v souladu s aktivací článku 5 Severoatlantické smlouvy z počátku října Celkem je do této operace zapojeno na příslušníků pozemních sil, letectva a námořnictva. Později Americké jednotky za podpory proti-tálibánské Severní aliance svrhliy vládnoucí Tálibán. To byl však jen začátek krvavých bojů proti povstaleckým jednotkám, které se těší podpoře především na venkově a na jihu země. Situace v zemi je dodnes velice nestabilní. 4

5 2. Popis a analýza současné situace Na počátku roku 2010 proběhla konference v Londýně, která měla vyřešit situaci týkající se Afghánistánu. Na jednodenní konferenci pořádané Velkou Británií, organizací NATO a afghánskou vládou se sešlo asi sedmdesát vysokých představitelů jednotlivých států. Afghánistán se zde dohodl na podmínkách převzetí moci v zemi. Rovněž zde byl předložen návrh na program, který by umožn il stoupencům Tálibánu návrat do běžného života a prosazování svých názorů mírovou cestou. V roce 2011 byl zahájen proces předání odpovědnosti za bezpečnost v zemi od jednotek NATO do rukou afghánských bezpečnostních složek. Mohlo by se zdát, že se situace v Afghánistánu výrazně vylepšuje, jiné zprávy ale uvádí, že v zemi došlo v roce 2013 ke 40% nárůstu teroristických útoků, při kterých zahynulo lidí. Další zprávy uvádějí, že se vláda chystá obnovit trest ukamenováním za cizoložství, jehož zavedení by bylo výrazným krokem zpět. Je vidět, že Tálibán nabírá opět svoji sílu. K ukončení násilí by podle některých názorů mohly vézt pouze mírové rozhovory s vrchními zástupci Tálibánu. Mluvčí Tálibánu údajně mírové rozhovory s koaličními vojsky jednoznačně odmítl a zopakoval cíl povstalců bojovat proti vojenským silám USA a NATO, dokud všechny tyto jednotky neopustí Afghánistán. 2.1 Skandál s Močícími vojáky Hned na počátku roku 2012 se začalo na internetu objevovat video 4 amerických vojáků, kteří vykonali potřebu na mrtvá těla nejspíše (příslušnost těl nebyla potvrzena) talibánců. Radikální hnutí ve své rétorice prohlásilo: Rázně odsuzujeme tento nelidský čin, který jako vždy spáchali američtí vojáci a který je podle nás v rozporu se všemi lidskými a etickými pravidly. Video nenapomohlo již k tak často vybroušeným vztahům Afghánistánu. 2.2 Usáma bin Ládin Dne 1. května 2011 oznámil americký prezident Barack Obama v přímém přenosu televizní stanice CNN, že byl bin Ládin zabit týmem zvláštních amerických sil. 2.3 Statistika zabití Odhady počtu afghánských obětí se pohybují mezi dvaceti tisíci a několika stovkami tisíc. Podle autorů z amerických pokrokářských médií tvoří většinu civilisté; podle oficiálních odhadů NATO jde ale sotva o třetinovou menšinu. NATO zároveň připisuje stěžejní odpovědnost za civilní oběti Tálibánu. V roce 2011 měli například povstalci zabít z celkových usmrcených civilistů. 2.4 Volby V Afghánistánu se konají prezidentské volby právě nyní roku 2014, které jsou fakticky prvním demokratickým předáním moci od pádu Tálibánu v roce Největší hrozbou pro úspěch hlasování je právě islamistické hnutí Tálibán, které volby bojkotuje a které již předem varovalo, že se pokusí volební proces zmařit svými útoky. Nový afghánský prezident se ujme vlády ve složitém období před 5

6 plánovaným odchodem mezinárodních bojových jednotek ze země, které je plánováno ke konci letošního roku. 2.5 Předání bezpečnostních sil Afghánské bezpečnostní síly oficiálně od jednotek NATO převzaly odpovědnost za bezpečnostní situaci v celé zemi. Byl tak dokončen proces zahájený v roce Prezident Hamíd Karzaj to oznámil v metropoli Kábulu na slavnostním shromáždění, na němž Severoatlantická aliance předala afghánským silám kontrolu nad posledními 95 okresy. Oznámil také, že afghánská vláda a Tálibán se chystají obnovit mírový dialog. 3. Popis a analýza pozic jednotlivých stran 3.1 Vláda Islámské republiky Vláda Islámské republiky Afghánistán v čele s prezidentem Karzáím se připravuje na převzetí pravomocí. Nadále jí však zmítá velká míra korupce. Díky trvajícím národnostním konfliktům bude vytvoření plně centralizovaného státního zřízení nadmíru složité. Postoj k pomoci od NATO komentoval prezident Afghánistánu Hamíd Karzáí takto: Afghánci nechtějí využívat velkorysosti mezinárodního společenství ani o den déle, než bude absolutně nutné. Abychom ale zabránili obratu ve vývoji, budeme potřebovat vaši pomoc minimálně ještě deset let po vašem odchodu. 3.2 Tálibán Politické hnutí Tálibán se v posledních letech snaží dát světu najevo, že se zbavuje spojenectví s al-kájdou. Zároveň dal koalici slib, že zajistí, aby Afghánistán nesloužil jako základna pro útoky na jakoukoliv jinou zemi, pokud se zahraniční vojska stáhnou. USA na druhou stranu vyžadují uznání a dodržování afghánské ústavy Tálibánem. 3.3 USA V USA vzrůstá odpor k dlouho vedené válce s nejistým koncem a špatně hmatatelnými výsledky. V očích obyvatelstva se válka v Afghánistánu stala novou vietnamskou válkou, kterou již dokonce překonala v délce svého trvání. Prezident USA Barack Obama informoval o dalších krocích amerických jednotek v Afghánistánu. Naše mise se změní z bojové na podpůrnou. Do roku 2014 bude tento proces dokončen. A Afghánistán bude zodpovědný za svou vlastní bezpečnost, prohlásil Barack Obama při oznámení o stažení amerických vojáků z Afghánistánu a dodal: Mír nepřijde do země, která poznala tolik válek, bez politického usmíření. Afghánská ekonomika se musí změnit z utvořené válkou, na takovou, která dokáže fungovat v trvajícím míru. 3.4 Evropská Unie Evropská unie se významně podílí na vývoji celého konfliktu. Členské státy se účastní mise ISAF a hodlají pokračovat ve financování rozvoje Afghánistánu a poskytování potřebné pomoci. 6

7 3.5 ČR Česká politika asi nemá v této krizi mnoho příležitostí nějak výrazně zasáhnout. Opatrná a zdrženlivá stanoviska jsou tentokrát opravdu na místě. Českých vojáků v Afghánistánu doposud zemřelo pět. 3.6 NATO Severoatlantické alianci se na posledním summitu v Bruselu podařilo prosadit rozhodnutí, aby členské země Afghánistán neopouštěly podle svých vnitropolitických potřeb, ale podle potřeb mise. Politika NATO v Afghánistánu je dnes jasná - dovést misi do společného konce. Dodržení této politiky však závisí výhradně na postoji jednotlivých politiků. NATO dále uvedlo, že hodlá Afghánistán a jeho postupný přechod ke stabilní vládě nadále materiálně i finančně podporovat, a to bez časového omezení. 3.7 ISAF Od konce roku 2001 působí v zemi Mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly, jejichž cílem je udržení bezpečnosti v oblastech, kde působí americké vojenské jednotky v rámci operace Trvalá svoboda. ISAF se rovněž podílí na šíření práv a pravomocí afghánských úřadů a také na obnově země. Mise je vedena Severoatlantickou aliancí, ale její úspěšnost podporují také OSN a Evropská unie. 3.8 Pákistán Do bojů se zapojil i Pákistán. Během konfliktu byla většina amerických vojenských operací vedena a zásobována z Pákistánu. Pákistánské zásobovací trasy však využívá i Talibán pro svou povstaleckou činnost, a proto je role Pákistánu v tomto konfliktu velmi významná, neboť je pákistánský vliv zřejmý na obou válčících stranách. Po zastřelení Usámy bin Ládina prudce ochladly vztahy s USA. V poslední době došlo k pokusům o znovunavázání kooperace, vztahy s koalicí jsou však nadále napjaté. Předpokládá se, že po stažení jednotek NATO bude pákistánský vliv šířit do okolních zemí, a to zejména do Afghánistánu. 3.9 Uzbekistán K problému v Afghánistánu se vyjádřil i uzbecký prezident Islam Karimov: "Během posledních třiceti let už byly vynaloženy miliardy a miliardy na řešení afghánského problému. Je potřeba změnit přístup k řešení situace. Vojenské řešení se ukázalo jako marné. 7

8 4. Možnosti dalšího vývoje situace Podle plánů NATO by měla během roku 2014 odejít většina jednotek Severoatlantické aliance. Afghánistán ale bude potřebovat přítomnost amerických a aliančních vojenských jednotek i po roce 2014, aby byla v zemi zajištěna bezpečnost, která by umožnila pokračování rozvojové pomoci. Severoatlantická aliance se již vyslovila, že má v plánu nechat v Afghánistánu mezi osmi a dvanácti tisíci vojáky i po roce 2014, kteří by se podíleli na výcviku a asistenci afghánské armády a policie. Dohoda o setrvání amerických jednotek se nicméně nedávno zastavila na požadavku Afghánistánu, aby USA garantovalo bezpečnost Afghánistánu před vnějšími hrozbami. Podle současných strategických plánů NATO by měl mít režim prezidenta Karzáího v letech 2013 a 2014 takovou sílu, aby dokázal udržet bezpečnost v zemi sám. Státy aliance, ale i další země proto už několik let financují vznik početných bezpečnostních složek složených z vlastních Afghánců. Stav afgánské národní armády a policie by měl do příštího léta přesáhnout 228 tisíc mužů. Státy aliance se přitom na květnovém summitu zavázaly, že budou obě bezpečnostní složky financovat i po svém stažení, a to až do roku Podle vyjádření čelních představitelů bude k tomuto účelu zapotřebí sehnat v průměru 4,1 miliardy dolarů (80 miliard korun) každý rok. Česká republika by měla dle předběžných vládních odhadů přispívat na afghánskou válku jedním milionem dolarů, tj. necelými 20 miliony korun každý rok. Podle amerického prezidenta Baracka Obamy je proces odchodu nezvratný. Není však jasné, zda mají Afghánistán opustit také ty americké jednotky, které dle oficiálního zadání likvidují struktury Al-Káidy. Dle zřejmě největší skupiny znalců povede stažení jednotek NATO k rozdělení Afghánistánu na ovládané zóny. Část z n ich zůstane pod kontrolou Tálibánu, část pak pod vládou velitelů lokálních armád, formálně začleněných do Afghánské národní armády. Nové příležitosti rovněž přilákají tisíce žoldnéřů a kontraktorské agentury z celého světa, jež budou sloužit tomu, kdo více zaplatí. 5. Doporučení pro EU Hned na počátku konfliktu se Evropská unie neprodleně postavila na stranu USA a NATO. Nejaktivnějším účastníkem války v Afghánistánu byly Spojené státy, které k jejich jednání podnítily teroristické útoky z 11. září. Před deseti lety byl vojenský zásah zřejmě nezbytný, ale v současné době je čas pro jiná, diplomatická řešení. Tato řešení jsou samozřejmě závislá na jednání mezi Tálibánem a Afghánskou vládou. My se přikláníme k částečnému stažení vojsk z území Afghánistánu. Je nám však jasné, že opuštění některých území by bylo nestrategické, neboť v některých částech Afghánistánu Tálibán ještě neztratil svůj vliv. Znovuzískání těchto problémových území by si do budoucna vyžádalo jistě další vojenský zásah. Příspěvek ozbrojených jednotek by měl hlavně mimo jiné sloužit k výcviku místní armády a policie. Dále si myslíme, že je na místě zamezení produkce návykových látek. Jedná se zde hlavně o opiáty. 8

9 Evropská unie by se měla zajímat o to, aby se Afghánistán rozvíjel i v dalších oblastech. Finanční podpora země je nezbytná. V Afghánistánu je velké procento negramotných. Vzdělaní lidé budou mít zajisté větší pochopení pro mírové operace ze strany EU, či NATO. V zemi je dále třeba zlepšit dostupnost zdravotní péče a vybudování infrastruktury. Prvním dobrým znamením se mohou zdát právě probíhající volby. Pokud se afghánským úřadům podaří zajistit regulérnost voleb a zabránit jakékoliv manipulaci s výsledky, může to zemi nasměrovat k větší míře samostatnosti a získání důvěry ve světě. Výhružky Tálibánu, který se nechal slyšet, že naruší průběh voleb, mohou být testem pro afghánské bezpečnostní složky. Doporučili bychom, aby se EU a NATO snažily podporovat rozvoj Afghánistánu všemi směry, s Talibánem se snažily vést mírová jednání, přitom se však nechaly zastrašit. Případné násilnosti je potřeba řešit rázně. 9

10 Odkazy: rvala_svoboda.html ve-apachut-po-incidentech Odkazy na obrázky: g graphic_projection%29.svg Video: 10