Konverze kmitočtu Štěpán Matějka

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Konverze kmitočtu Štěpán Matějka"

Transkript

1 1.Úvod teoretcký pops Konverze kmtočtu Štěpán Matějka Směšovač měnč kmtočtu je obvod, který přeměňuje vstupní sgnál s kmtočtem na výstupní sgnál o kmtočtu IF. Někdy bývá tento proces označován také jako translace kmtočtu nebo směšování. Dva a více sgnálů se obecně směšuje obvodem, který má buď nelneární převodní charakterstku, nebo mění svou unkc skokově s časem. Podle yzkálního prncpu, který se př směšování uplatňuje, můžeme tedy směšovače dělt do dvou skupn. Do prvé skupny, nazývané adtvní směšovače, patří směšovače s nelneárním odporem (varstorem), dodové směšovače, směšovače s bpolárním tranzstorem, směšovače s polem řízeným tranzstorem (FE) atd. Do druhé skupny patří směšovače tvořené kvazlneárním směšovacím prvkem, jehož parametry se mění s časem, a to zpravdla v rytmu osclačního napětí. Směšovače tohoto typu se nazývají parametrcké nebo multplkatvní a v současné době se používají zapojení s dvojhradlovým MOSFE nebo monoltcké vícetranzstorové obvody. Podle použtého směšovacího prvku rozeznáváme dodové směšovače, směšovače s bpolárním tranzstory nebo s FE, směšovače s vakuovým elektronkam atd. Věnujme se nyní dodovým směšovačům. Směšovacím prvkem jsou polovodčové S dody nebo častěj galum-arzendové Schottkyho dody. Schottkyho doda je v podstatě plošný přechod kov-polovodč, který oprot hrotovým dodám zaručuje větší mechanckou a především elektrckou stabltu ve smyslu stárnutí a podstatně menší výrobní rozptyl parametrů a tedy větší reprodukovatelnost charakterstk. Poměrně velká plocha kovového kontaktu způsobuje velm malý paraztní sérový odpor a ndukčnost a v důsledku toho výborné kmtočtové a šumové vlastnost. Kovový kontakt je schopen odvést poměrně velké množství tepla, a tak je možné Schottkyho dodu provozovat s větším výkonovým zatížením. 1.1.Dvojtě vyvážené dodové směšovače Dodové směšovače lze rozdělt na tř základní skupny, a to na jednododové nesouměrné směšovače, vyvážené směšovače (balanční) a na dvojtě vyvážené směšovače (dvojté balanční). Měřený hybrdní směšovač patří do největší komerčně vyráběné skupny dvojtě vyvážených směšovačů, jeho vntřní zapojení je na obr.1. Kromě tohoto nejběžnějšího provedení směšovače exstují poněkud odlšná zapojení, která mají například místo transormátorů zapojen symetrzační transormátor na dvouděrovém jádru, používaný v anténní technce, nebo je transormátor na mezrekvenční straně zcela vynechán atp. 1

2 r 1 r 2 U D 1 D 2 U D 4 D 3 U IF Obr.1 Zapojení dvojtě vyváženého dodového směšovače Vraťme se ale k zapojení směšovače podle obr.1. Vlastní proces směšování zajšťují čtyř dody D 1 až D 4, o nchž platí vše, co bylo uvedeno v předcházejících odstavcích. Převodní charakterstka dod by měla mít co nejdelší kvadratckou část, a to př poměrně malé úrovn napětí a proudu. Výborně se pro tento účel hodí čtveřce Schottkyho dod v jednom pouzdru, u nchž výrobce zaručuje jstou symetr, tj. nejenom shodu ve V-A charakterstkách, ale ve velkost paraztních prvků, jako jsou například paraztní sérový odpor a ndukčnost nebo kapacta přechodu. r U A U B1 U B2 Obr.2 Provedení trlárního symetrzujícího v. transormátoru Přenos vstupního sgnálu a napětí osclátoru ke směšovacím dodám obstarávají dva symetrzující transormátory r 1 a r 2, směšovací produkty jsou odváděny ze středů symetrckých částí vnutí transormátorů. Oba transormátory jsou vnuty trlárně na submnaturním ertovém torodu, čímž je zajštěna jejch velce dobrá symetre, potřebná k účelnému oddělení bran směšovače a k výraznému potlačení nežádoucích směšovacích produktů. Přenosové ztráty transormátorů musí být pokud možno zanedbatelné. Z obr.2 je zřejmé, že jde o symetrzační transormátory s mpedančním převodem 1:4, daným poměrem počtu závtů 1:2. rlární transormátor lze nahradt mnaturním symetrzačním členem podle obr.3a a směšovač zapojt např. podle obr.3b. Nevýhodou takového směšovače je malé potlačení vstupního sgnálu na mezrekvenční bráně, výhodou jsou naopak poněkud menší konverzní ztráty. 2

3 a) b) r U vst U výst U D 1 D 2 U D 4 D 3 U IF Obr.3 Zapojení symetrzačního transormátoru a jeho aplkace ve vyváženém dodovém směšovač 1.2.Analýza směšovače Analýza dvojtě vyváženého směšovače je poměrně složtá, jelkož obsahuje čtyř nelneární prvky dody, navíc mírně odlšných parametrů. Použjeme-l náhradní schéma dody, skládající se z nelneárních prvků C J a R J přechodu PN, paraztního sérového odporu a ndukčnost přívodů R S a L S a kapacty pouzdra C P, zcela jstě nepohrdneme výpočetní technkou, vybavenou některým ze smulačních programů elektrckých obvodů. Spokojíme-l se pouze s výpočtem ntermodulačních složek na jednotlvých branách deálního vyváženého směšovače, lze analýzu značně zjednodušt. Ve výpočtu použjeme pouze odpor přechodu R J, na kterém dochází ke směšování, a transormátory budeme pokládat za deálně symetrcké. Dále předpokládejme (pro účnné směšování tato podmínka musí být splněna), že napětí osclátoru je mnohonásobně vyšší než sgnálové napětí, takže konduktance dod bude závslá pouze na osclátorovém napětí. Voltampérová charakterstka dody = (u) má tvar u ( u) = I S exp 1 (1) U kde I S je saturační proud dody, U tepelné napětí. Pomneme-l sgnálové napětí, lze celkové napětí na dodě obecně vyjádřt Potom pro derencální vodvost dody g(t ) platí u = U + U cos( ω t ) (2) DC d( u) I S U DC U g( t ) = = exp exp cos( ω t ) (3) du U U U První exponencální unkce je konstanta, druhou exponencální unkc lze pomocí Besselových unkcí rozvnout v řadu 3

4 I g( t ) = U S U exp U DC J U U což lze obecně přepsat na tvar g( t ) = g U J 1 U 1+ 2 U J U U J 2 U cos( ω + + t ) 2 cos(2ω ) (4) U J U t + g n cos( n t ) = g n cos( nω t ) n= 1 n= ω (5) Předpokládejme, že vstupní sgnálové napětí má obecně nesnusový průběh takový, že ho lze vyjádřt Fourerovou řadou ve tvaru u ( t ) = u + u m cos( m t ) = u m cos( mω t ) m= 1 m= ω (6) Proud dodou je potom možné vyjádřt ve ormě součnu ( t ) = u( t ) g( t ). Ve shodě s obr. 4 pro proudy dod platí D3 g u g u D 2 D4 g u g kde symbol znamená ázový posuv 18. Například má tvar u cos( nω t ) u m cos( mω t + mπ (8) m= g n ) n= (7) D 1 D 2 r r1 2 D2 U U D4 D 4 D D3 3 IF U IF Obr.4 K výpočtu směšovacích produktů dvojtě vyváženého dodového směšovače Bez respektování převodních poměrů obou transormátorů můžeme vyjádřt proudy na všech třech branách směšovače IF = = = D4 D4 D D2 D3 D4 D3 D2 D3 (9) 4

5 Dosadíme-l nyní za až D4, a spočteme například proud mezrekvenční branou IF, obdržíme výsledek ve tvaru r s = = konst g u cos( rω t )cos( sω t ) r, s 1, 3, 5, (1) IF r s Jak je vdět ze vztahu (1), na mezrekvenční bráně jsou potlačeny základní všechny vyšší harmoncké složky vstupního osclátorového sgnálu a dále jsou potlačeny všechny ntermodulační produkty vázané na sudé harmoncké složky vstupního nebo osclátorového sgnálu. U deálního dvojtě vyváženého směšovače jsou přítomny na mezrekvenčním výstupu následující složky s obecně klesající úrovní směrem k vyšším harmonckým složkám ± ± ± ±,, 3, 5, 7 ± 3 ± 3 ± 3 ± 3,, 3, 5, 7 ± 5 ± 5 ± 5 ± 5,,,,,,,, (11) 2.Vybrané parametry směšovače 2.1.Optmální úroveň napětí osclátoru U opt U komerčních směšovačů je jako jeden z nejdůležtějších parametrů uváděna optmální (resp. maxmální) úroveň sgnálu pomocného místního osclátoru. Pokud optmální úroveň u směšovače neznáme, případně máme směšovač vlastní konstrukce, je třeba tuto úroveň určt nepřímým měřením konverzních ztrát v závslost na úrovn napětí lokálního osclátoru. Jako první přblížení by úroveň sgnálu osclátoru měla být as o 1 db větší než největší úroveň vstupního sgnálu. Konverzní ztráty (vz 2.3) zpravdla v závslost na úrovn osclačního napětí klesají až k jsté mnmální hodnotě. Př dalším zvyšování úrovně napětí osclátoru konverzní ztráty jž neklesají, ve výstupním spektru se objevují nežádoucí směšovací produkty. Optmální úroveň napětí osclátoru je přblžně hodnota, př níž bylo dosaženo mnmálních konverzních ztrát a produkty vyšších řádů jsou co možná nejvíce potlačeny (obr.5). Udává se v decbelech nad mlwattem (dbm) a její hodnota se nejčastěj pohybuje v rozmezí až 15 dbm, tj.,22 až 1,2 V e /5 Ω. 5

6 konverzní ztráty [db] U opt napětí osclátoru U Obr.5 Závslost konverzních ztrát na napětí osclátoru U pro konstantní úroveň U (U << U ) 2.2.Provozní šířka pásma směšovače Šířka pásma směšovače denuje kmtočtový rozsah sgnálů, které je směšovač schopen zpracovat na sgnálovém vstupu U a U, př nchž neklesne konverzní zsk pod určtou stanovenou hodnotu, případně sgnálové oddělení bran směšovače neklesne pod stanovenou toleranční mez. 2.3.Konverzní ztráty Konverzní ztráty denují účnnost směšovače př rekvenční přeměně mez vstupním U a výstupním U IF sgnálem. Velkost konverzních ztrát se udává v decbelech (db), hodnota má význam útlumu/zesílení vloženého do sgnálové cesty U U IF. Konverzní ztráty mají několk příčn. Pro daný rekvenční posuv jsou směšovačem generovány dva výkonově ekvvalentní výstupní sgnály, tzv. rozdílový a součtový sgnál. Konverzní ztráty směšovače jsou rovny poměru úrovní součtového nebo rozdílového výstupního U IF sgnálu ku vstupnímu U sgnálu. Jelkož je v běžných aplkacích použt pouze jeden z těchto produktů, jsou konverzní ztráty dodových směšovačů prncpelně vždy vyšší než 3 db. Obdobně nežádoucí produkty vyšších harmonckých složek sgnálů a jejch kombnace odebírají užtečný výkon a zvyšují konverzní ztráty. Další ztráty vznkají na sérových odporech dod (< 1 db) a na vstupním a výstupním symetrzačním transormátoru vlvem nedokonalého přzpůsobení a ztrát ve eromagnetku (až 4 5 db). Souhrn všech ztrát by u běžných dvojtě vyvážených směšovačů rozhodně neměl překračovat hodnotu 8 1 db. U proesonálně vyráběných směšovačů můžeme konverzní ztráty snížt vhodnou volbou velkost osclačního sgnálu (vz optmální úroveň napětí osclátoru U, odstavec 3.1.). opt 6

7 2.4.Sgnálové oddělení (zolace 1 ) bran směšovače Oddělení jednotlvých bran směšovače určuje kvaltu symetre směšovače a paraztní vazby mez branam. Izolace se udává v db a představuje vložný útlum pro přímý sgnál mez dvěma branam směšovače. Obecně má zolace v závslost na rekvenc klesající tendenc (typcky 5 db/oktávu), jejíž příčnou je nesymetre vstupního a výstupního transormátoru, paraztní ndukčnost a kapacta přívodů a nestejné parametry dod. Kvaltní směšovač by však měl mít na nejvyšších kmtočtech oddělení bran větší než 3 db. Obyčejně postačí denovat pouze potlačení sgnálu pomocného osclátoru na sgnálovém vstupu a mezrekvenčním výstupu směšovače. Potlačení průchozího sgnálu na mezrekvenční výstup směšovače je potřebné pouze v některých zvláštních případech. 2.5.Lnearta směšovače Lnearta směšovače bývá vyjádřena způsobem patrným z obr. 6. Je to závslost výstupního sgnálu na úrovn vstupního sgnálu pro určtou konstantní úroveň sgnálu lokálního osclátoru U. V grau je vynesena jednak základní kvadratcká složka ±, jednak nežádoucí složka třetího nejslnějšího řádu např. ± 3. Číselné parametry kvantkující lneartu směšovače jsou tř. První je určen bodem P CP (bod komprese, compresson pont), v němž se základní složka odchyluje od deálního lneárního průběhu o 1 db (dochází k tzv. kompres, converson compresson ). Druhý parametr je určen průsečíkem lnearzovaných průběhů základní a nežádoucí složky P IP (bod zahrazení, ntercept pont ). řetí parametr, dynamcký rozsah směšovače, je dán lneární částí základní užtečné složky. Dynamcký rozsah denuje rozsah úrovní sgnálů na bráně, pro které je směšovač použtelný. Shora je omezen hodnotou výše uvedeného P CP, zdola je lmtován šumovým číslem směšovače. Jelkož je šumové číslo přblžně o,5 db vyšší než konverzní ztráty, můžeme jako parametr lmtující dolní část dynamckého rozsahu použít právě tyto konverzní ztráty. Potom jž není třeba explctně uvádět hodnotu dynamckého rozsahu, jelkož je plně určen bodem P CP a velkostí konverzních ztrát. Parametr P CP tedy určuje, pro jakou úroveň sgnálu jsou konverzní ztráty v přjatelných mezích nebo př jak velkém vstupním sgnálu U směšovač ještě pracuje v lneárním režmu. P CP je užtečný př výběru směšovače s ohledem na maxmální rozsah lneární část charakterstky, je však závslý na úrovn sgnálu U, proto je důležté sledovat tuto úroveň. Podle pozce bodu P IP můžeme částečně usuzovat na kvaltu směšovače. Směšovač je tím lepší, čím je výkonová úroveň bodu P IP vyšší. 1 Použtí termínu zolace může být v češtně poněkud zavádějící překlad anglckého termínu solaton. Českému slovu zolace totž v techncké anglčtně odpovídají dva termíny s odlšným významem: solaton ve smyslu odloučení, oddělení (např. sgnálů - sgnal solaton) a nsulaton ve smyslu např. galvanckého oddělení (zolovaný vodč - nsulated wre). 7

8 P IP výstupní výkon P, IF 1 P IF 3 1.řád 1dB 3.řád P CP P CP P IP vstupní výkon P Obr.6 Gra k určení bodu P CP a P IP Polohu bodů P CP a P IP můžeme určt dvěma způsoby. První způsob spočívá v proměření závslostí úrovní směšovacích produktů prvního a třetího řádu na vstupním výkonu sgnálu na bráně a následném grackém vyhodnocení podle obrázku 6. konverzní ztráty P CP P IP [db] 1 db 1 15 db vstupní napětí U Obr. 7 Určení bodu P CP a P IP ze závslost konverzních ztrát na úrovn U, U je udržováno konstantní Druhý způsob měření vychází ze závslost konverzních ztrát na úrovn sgnálu U a je poněkud méně přesný než způsob předcházející. S rostoucím U zůstávají konverzní ztráty konstantní až do jstého bodu, od kterého začnou růst. V místech, kde začínají konverzní ztráty růst (přesněj v místech, kde jž mezrekvenční produkt prvního řádu ± na bráně IF nesleduje vstupní sgnál U lneárně a od deálního lneárního průběhu se odchyluje o 1 db), se nachází bod P CP. Polohu bodu P IP nezbývá než odhadnout podle bodu P CP. Praxí je ověřeno, že bod zahrazení P IP leží u směšovačů zapojených podle obr. 1 výkonově o 1 až 15 db výše než P CP. Pro oblast vyšších rekvencí je to spíše 15 db, pro nžší rekvence 1 db (obr. 7). 8

9 2.6.Dvoutónové ntermodulační zkreslení Jedno z náročnějších měření je měření produktů třetího řádu, vznkajících za přítomnost druhého harmonckého sgnálu na vstupu směšovače. yto nežádoucí produkty je velce obtížné tabelovat, jelkož jsou závslé na použtých rekvencích, zakončovací mpedanc a úrovn všech sgnálů. Často používaný způsob denování potlačení vznku vyšších harmonckých produktů je, podobně jako v odstavc 2.5, určení bodu zahrazení. Bod zahrazení je teoretcký bod v grau závslost úrovně mezrekvenčního sgnálu U IF na úrovn sgnálu vstupního U, kde jsou úrovně žádaného sgnálu a úroveň složky třetího řádu shodné. radční cesta, jak popsat ntermodulační produkty vzhledem k úrovn vstupního sgnálu, je ponechat konstantní relatvní rozdíl mez vstupním sgnály. Směšovač může být například popsán parametrem 6 db/3.řád pro dva vstupní sgnály s úrovní 2 dbm. o znamená, že směšovač se dvěma sgnály o úrovn 2 dbm na vstupu bude potlačovat produkty třetího řádu o 6 db. Pokud nyní úroveň vstupních sgnálů klesne o 1 db, poklesnou produkty třetího řádu o 3 db (čntel 3). Relatvní změna vstup výstup je tedy 2 db a směšovač potlačuje produkty třetího řádu o 8 db př vstupních úrovních 3 dbm. Klesne-l opět úroveň sgnálů o 1 db, změní se produkty třetího řádu o 3 db rozdíl je opět 2 db. Dva sgnály s úrovní 4 dbm budou vytvářet produkty třetího řádu o 1 db menší. Pokud lneárně prodloužíme oba tyto gray, dostaneme průsečík, bod zahrazení. 2.7.Parametry v režmu ázového detektoru Někdy výrobce u směšovačů udává tzv. stejnosměrnou polartu a stejnosměrný oset. Stejnosměrná polarta denuje polartu výstupního napětí směšovače v režmu ázového detektoru. Stejnosměrný oset podobně jako oddělení bran denuje kvaltu vyvážení směšovače. Stejnosměrný oset je určen stejnosměrným napětím na mezrekvenčním výstupu směšovače, který je použt jako ázový detektor a má přpojen pouze pomocný osclátor, sgnálový vstup je zakončen mpedancí 5 Ω. 3.Měření parametrů šměšovače 3.1.Měření konverzních ztrát Zapojení pro měření konverzních ztrát je uvedeno na obr. 8. Výkon sgnálu místního osclátoru P se obvykle volí v okolí optmální úrovně P opt (±3 db), vstupní úroveň P je alespoň o 1 db menší než P, čímž je zaručeno, že směšovač pracuje v lneárním režmu. Pokud k měření používáme vysokorekvenční mlvoltmetr, je třeba do cesty sgnálu na bráně IF zařadt takový ltr, aby byla měřena pouze žádaná mezrekvenční složka. 9

10 generátor směšovač 5 Ω 5 Ω IF generátor spektrální analyzátor 5 Ω 3.1.Měření oddělení/zolace bran směšovače Obr.8 Měření konverzních ztrát Na obr. 9 je uveden příklad zapojení pro měření oddělení bran lokálního osclátoru a mezrekvence ( IF). Nepoužtý vstup musí být zakončen přzpůsobovací mpedancí, na kterou je směšovač navržen (obyčejně 5 Ω). Úroveň sgnálu z generátoru se obvykle udržuje na hodnotě P opt a měří se jeho potlačení na výstupní bráně v závslost na rekvenc. směšovač zakončovací mpedance 5 Ω 5 Ω generátor spektrální analyzátor IF 5 Ω Obr. 9 Měření potlačení sgnálu osclátoru na mezrekvenčním výstupu ( IF) Př měření oddělení mez branam IF a je úroveň na bráně poměrně vysoká, neboť je třeba dodat potřebný výkon pro otevření dod, který původně dodával místní osclátor. Výkon na bráně je tedy podstatně vyšší než př běžné čnnost směšovače, ncméně takto získané výsledky jsou poměrně přesné. Použtí vysokorekvenčního mlvoltmetru namísto spektrálního analyzátoru je možné, ačkolv v důsledku měření vyšších harmonckých složek obdržíme poněkud pesmstčtější výsledky. Doporučená lteratura [1] Žalud, V.: Moderní radoelektronka. Praha, BEN techncká lteratura 2. [2] Helszajn, J.: Passve and Actve Mcrowave Crcuts. New York, John Wley & Sons

11 11

Otázka č.12 - Přijímače AM: Blokové schéma AM přijímače

Otázka č.12 - Přijímače AM: Blokové schéma AM přijímače Otázka č.12 - Přjímače AM: Blokové schéma AM přjímače vstupní vf laděný předzeslovač směšovač M vícestupňový mf zeslovač demodulátor zes. vf osclátor soustředěná mf selektvta preselektor řízení vf a mf

Více

Mechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory

Mechatronické systémy s elektronicky komutovanými motory Mechatroncké systémy s elektroncky komutovaným motory 1. EC motor Uvedený motor je zvláštním typem synchronního motoru nazývaný též bezkartáčovým stejnosměrným motorem (anglcky Brushless Drect Current

Více

MĚRENÍ V ELEKTROTECHNICE

MĚRENÍ V ELEKTROTECHNICE EAICKÉ OKHY ĚENÍ V ELEKOECHNICE. řesnost měření. Chyby analogových a číslcových měřcích přístrojů. Chyby nepřímých a opakovaných měření. rmární etalon napětí. Zdroje referenčních napětí. rmární etalon

Více

popsat činnost základních zapojení převodníků U-f a f-u samostatně změřit zadanou úlohu

popsat činnost základních zapojení převodníků U-f a f-u samostatně změřit zadanou úlohu 7. Převodníky - f, f - Čas ke studu: 5 mnut Cíl Po prostudování tohoto odstavce budete umět popsat čnnost základních zapojení převodníků -f a f- samostatně změřt zadanou úlohu Výklad 7.. Převodníky - f

Více

4 Parametry jízdy kolejových vozidel

4 Parametry jízdy kolejových vozidel 4 Parametry jízdy kolejových vozdel Př zkoumání jízdy železnčních vozdel zjšťujeme většnou tř základní charakterstcké parametry jejch pohybu. Těmto charakterstkam jsou: a) průběh rychlost vozdel - tachogram,

Více

1 Elektrotechnika 1. 9:00 hod. G 0, 25

1 Elektrotechnika 1. 9:00 hod. G 0, 25 A 9: hod. Elektrotechnka a) Napětí stejnosměrného zdroje naprázdno je = 5 V. Př proudu A je svorkové napětí V. Vytvořte napěťový a proudový model tohoto reálného zdroje. b) Pomocí přepočtu napěťových zdrojů

Více

Spojité regulátory - 1 -

Spojité regulátory - 1 - Spojté regulátory - 1 - SPOJIÉ EGULÁOY Nespojté regulátory mají většnou jednoduchou konstrukc a jsou levné, ale jsou nevhodné tím, že neudržují regulovanou velčnu přesně na žádané hodnotě, neboť regulovaná

Více

2. ELEKTRICKÉ OBVODY STEJNOSMĚRNÉHO PROUDU

2. ELEKTRICKÉ OBVODY STEJNOSMĚRNÉHO PROUDU VŠB T Ostrava Faklta elektrotechnky a nformatky Katedra obecné elektrotechnky. ELEKTCKÉ OBVODY STEJNOSMĚNÉHO POD.. Topologe elektrckých obvodů.. Aktvní prvky elektrckého obvod.3. Pasvní prvky elektrckého

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA STROJNÍ Semestrální práce z předmětu MM Stanovení deformace soustav ocelových prutů Václav Plánčka 6..006 OBSAH ZADÁNÍ... 3 TEORETICKÁ ČÁST... 4 PRAKTICKÁ ČÁST...

Více

HUDEBNÍ EFEKT DISTORTION VYUŽÍVAJÍCÍ ZPRACOVÁNÍ PŘÍRŮSTKŮ SIGNÁLŮ ČASOVĚ

HUDEBNÍ EFEKT DISTORTION VYUŽÍVAJÍCÍ ZPRACOVÁNÍ PŘÍRŮSTKŮ SIGNÁLŮ ČASOVĚ HUDEBÍ EFEKT DISTORTIO VYUŽÍVAJÍCÍ ZPRACOVÁÍ PŘÍRŮSTKŮ SIGÁLŮ ČASOVĚ VARIATÍM SYSTÉMEM Ing. Jaromír Mačák Ústav telekomunkací, FEKT VUT, Purkyňova 118, Brno Emal: xmacak04@stud.feec.vutbr.cz Hudební efekt

Více

CTJ. Lineární moduly CTJ. Charakteristika. 03 > Lineární jednotky

CTJ. Lineární moduly CTJ. Charakteristika. 03 > Lineární jednotky Lneární moduly CTJ Charakterstka CTJ Lneární jednotky (moduly) řady CTJ jsou moduly s pohonem ozubeným řemenem a se dvěma paralelním kolejncovým vedením. Kompaktní konstrukce lneárních jednotek CTJ umožňuje

Více

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně nverzta Tomáše Bat ve líně LABOATOÍ CČEÍ ELETOTECHY A PŮMYSLOÉ ELETOY ázev úlohy: ávrh dělče napětí pracoval: Petr Luzar, Josef Moravčík Skupna: T / Datum měření:.února 8 Obor: nformační technologe Hodnocení:

Více

Kinetika spalovacích reakcí

Kinetika spalovacích reakcí Knetka spalovacích reakcí Základy knetky spalování - nauka o průběhu spalovacích reakcí a závslost rychlost reakcí na různých faktorech Hlavní faktory: - koncentrace reagujících látek - teplota - tlak

Více

9. Měření kinetiky dohasínání fluorescence ve frekvenční doméně

9. Měření kinetiky dohasínání fluorescence ve frekvenční doméně 9. Měření knetky dohasínání fluorescence ve frekvenční doméně Gavolův experment (194) zdroj vzorek synchronní otáčení fázový posun detektor Měření dob žvota lumnscence Frekvenční doména - exctace harmoncky

Více

1. POLOVODIČOVÉ TEPLOMĚRY

1. POLOVODIČOVÉ TEPLOMĚRY Úkol měření 1. POLOVODČOVÉ EPLOMĚY 1. entfkujte neznámý perlčkový termstor. Navrhněte zapojení pro jeho lnearzac.. rčete teplotní závslost napětí na oě protékané konstantním prouem a charakterstku teplotního

Více

MOŽNOSTI PREDIKCE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ LOPAT OBĚŽNÝCH KOL KAPLANOVÝCH A DÉRIAZOVÝCH TURBÍN.

MOŽNOSTI PREDIKCE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ LOPAT OBĚŽNÝCH KOL KAPLANOVÝCH A DÉRIAZOVÝCH TURBÍN. MOŽNOSTI PREDIKCE DYNAMICKÉHO CHOVÁNÍ LOPAT OBĚŽNÝCH KOL KAPLANOVÝCH A DÉRIAZOVÝCH TURBÍN. Mroslav VARNER, Vktor KANICKÝ, Vlastslav SALAJKA ČKD Blansko Strojírny, a. s. Anotace Uvádí se výsledky teoretckých

Více

PODKLADY PRO PRAKTICKÝ SEMINÁŘ PRO UČITELE VOŠ. Logaritmické veličiny používané pro popis přenosových řetězců. Ing. Bc. Ivan Pravda, Ph.D.

PODKLADY PRO PRAKTICKÝ SEMINÁŘ PRO UČITELE VOŠ. Logaritmické veličiny používané pro popis přenosových řetězců. Ing. Bc. Ivan Pravda, Ph.D. PODKLADY PRO PRAKTICKÝ SEMIÁŘ PRO ČITELE VOŠ Logartmcké velčny používané pro pops přenosových řetězců Ing. Bc. Ivan Pravda, Ph.D. ATOR Ivan Pravda ÁZEV DÍLA Logartmcké velčny používané pro pops přenosových

Více

Peltierův článek jako tepelné čerpadlo

Peltierův článek jako tepelné čerpadlo Pelterův článek jako tepelné čerpadlo Pelterův článek je založen na termoelektrckém jevu. Termoelektrcký jev je vyvolán průchodem elektrckého proudu přes dva různé materály zapojené do sére, čímž vznká

Více

Ohmův zákon pro uzavřený obvod. Tematický celek: Elektrický proud. Úkol:

Ohmův zákon pro uzavřený obvod. Tematický celek: Elektrický proud. Úkol: Název: Ohmův zákon pro uzavřený obvod. Tematcký celek: Elektrcký proud. Úkol: Zopakujte s Ohmův zákon pro celý obvod. Sestrojte elektrcký obvod dle schématu. Do obvodu zařaďte robota, který bude hlídat

Více

Výkonové LDMOS tranzistory

Výkonové LDMOS tranzistory Výkonové LDMOS tranzstory Ing.Tomáš Kavalír, OK1GTH, kavalr.t@seznam.cz, http://ok1gth.nagano.cz Uvedený článek s klade za cíl seznámt radoamatérskou veřejnost se základním vlastnostm výkonových LDMOS

Více

CHYBY MĚŘENÍ. uvádíme ve tvaru x = x ± δ.

CHYBY MĚŘENÍ. uvádíme ve tvaru x = x ± δ. CHYBY MĚŘENÍ Úvod Představte s, že máte změřt délku válečku. Použjete posuvné měřítko a získáte určtou hodnotu. Pamětlv přísloví provedete ještě jedno měření. Ale ouha! Výsledek je jný. Co dělat? Měřt

Více

POROVNÁNÍ MEZI SKUPINAMI

POROVNÁNÍ MEZI SKUPINAMI POROVNÁNÍ MEZI SKUPINAMI Potřeba porovnání počtů mez určtým skupnam jednců např. porovnání počtů onemocnění mez kraj nebo okresy v prax se obvykle pracuje s porovnáním na 100.000 osob. Stuace ale nebývá

Více

Korelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d

Korelační energie. Celkovou elektronovou energii molekuly lze experimentálně určit ze vztahu. E vib. = E at. = 39,856, E d Korelační energe Referenční stavy Energ molekul a atomů lze vyjádřt vzhledem k různým referenčním stavům. V kvantové mechance za referenční stav s nulovou energí bereme stav odpovídající nenteragujícím

Více

Digitální přenosové systémy a účastnické přípojky ADSL

Digitální přenosové systémy a účastnické přípojky ADSL ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechncká LABORATORNÍ ÚLOHA Č. 2 Dgtální přenosové systémy a účastncké přípojky ADSL Vypracoval: Jan HLÍDEK & Lukáš TULACH V rámc předmětu: Telekomunkační

Více

1.2. Postup výpočtu. , [kwh/(m 3.a)] (6)

1.2. Postup výpočtu. , [kwh/(m 3.a)] (6) 1. Stavebn energetcké vlastnost budov Energetcké chování budov v zním období se v současné době hodnotí buď s pomocí průměrného součntele prostupu tepla nebo s pomocí měrné potřeby tepla na vytápění. 1.1.

Více

4. MĚŘENÍ NA SMĚŠOVAČI A MEZIFREKVENČNÍM FILTRU

4. MĚŘENÍ NA SMĚŠOVAČI A MEZIFREKVENČNÍM FILTRU 4. MĚŘENÍ NA SMĚŠOVAČI A MEZIFREKVENČNÍM FILTRU Cíl měření Seznámit se s vlastnostmi dvojitě vyváženého směšovače a stanovit: 1) spektrum výstupního signálu a vliv mezifrekvenčního filtru na tvar spektra,

Více

Přemysl Žiška, Pravoslav Martinek. Katedra teorie obvodů, ČVUT Praha, Česká republika. Abstrakt

Přemysl Žiška, Pravoslav Martinek. Katedra teorie obvodů, ČVUT Praha, Česká republika. Abstrakt ALGORITMUS DIFERENCIÁLNÍ EVOLUCE A JEHO UŽITÍ PRO IDENTIFIKACI NUL A PÓLŮ PŘE- NOSOVÉ FUNKCE FILTRU Přemysl Žška, Pravoslav Martnek Katedra teore obvodů, ČVUT Praha, Česká republka Abstrakt V příspěvku

Více

LOGICKÉ OBVODY J I Ř Í K A L O U S E K

LOGICKÉ OBVODY J I Ř Í K A L O U S E K LOGICKÉ OBVODY J I Ř Í K A L O U S E K Ostrava 2006 Obsah předmětu 1. ČÍSELNÉ SOUSTAVY... 2 1.1. Číselné soustavy - úvod... 2 1.2. Rozdělení číselných soustav... 2 1.3. Polyadcké číselné soustavy... 2

Více

Teorie elektrických ochran

Teorie elektrických ochran Teore elektrckých ochran Elektrcká ochrana zařízení kontrolující chod část energetckého systému (G, T, V) = chráněného objektu, zajstt normální provoz Chráněný objekt fyzkální zařízení pro přenos el. energe,

Více

Energie elektrického pole

Energie elektrického pole Energe elektrckého pole Jž v úvodní kaptole jsme poznal, že nehybný (centrální elektrcký náboj vytváří v celém nekonečném prostoru slové elektrcké pole, které je konzervatvní, to znamená, že jakýkolv jný

Více

1.3. Transport iontů v elektrickém poli

1.3. Transport iontů v elektrickém poli .3. Transport ontů v elektrckém pol Ionty se v roztoku vystaveném působení elektrckého pole pohybují katonty směrem ke katodě, anonty k anodě. Tento pohyb ontů se označuje jako mgrace. VODIVOST Vodvost

Více

Tepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má

Tepelná kapacita = T. Ē = 1 2 hν + hν. 1 = 1 e x. ln dx. Einsteinův výpočet (1907): Soustava N nezávislých oscilátorů se stejnou vlastní frekvencí má Tepelná kapacta C x = C V = ( ) dq ( ) du Dulong-Pettovo pravdlo: U = 3kT N C V = 3kN x V = T ( ) ds x Tepelná kapacta mřížky Osclátor s kvantovanou energí E n = ( n + 2) hν má střední hodnotu energe (po

Více

ANALÝZA RIZIKA A JEHO CITLIVOSTI V INVESTIČNÍM PROCESU

ANALÝZA RIZIKA A JEHO CITLIVOSTI V INVESTIČNÍM PROCESU AALÝZA RIZIKA A JEHO CITLIVOSTI V IVESTIČÍM PROCESU Jří Marek ) ABSTRAKT Príspevek nformuje o uplatnene manažmentu rzka v nvestčnom procese. Uvádza príklad kalkulace rzka a analýzu jeho ctlvost. Kľúčové

Více

Numerická matematika 1. t = D u. x 2 (1) tato rovnice určuje chování funkce u(t, x), která závisí na dvou proměnných. První

Numerická matematika 1. t = D u. x 2 (1) tato rovnice určuje chování funkce u(t, x), která závisí na dvou proměnných. První Numercká matematka 1 Parabolcké rovnce Budeme se zabývat rovncí t = D u x (1) tato rovnce určuje chování funkce u(t, x), která závsí na dvou proměnných. První proměnná t mívá význam času, druhá x bývá

Více

= + + R. u 1 = N R R., protože proud: i je protlačován napětím: u 1P ve smyčce

= + + R. u 1 = N R R., protože proud: i je protlačován napětím: u 1P ve smyčce Vážení zákazníc, dovoljeme s Vás pozornt, že na tto kázk knhy se vztahjí atorská práva, tzv copyrght o znamená, že kázka má složt výhradnì pro osobní potøeb potencálního kpjícího (aby ètenáø vdìl, jakým

Více

Měření nelineárních parametrů

Měření nelineárních parametrů Mikrovlnné měřicí systémy Měření nelineárních parametrů A. Popis nelineárních jevů Přenosové charakteristiky obvodů mohou být z mnoha důvodu nelineární. Použité komponenty vykazují závislosti některých

Více

Úloha II.P... Temelínská

Úloha II.P... Temelínská Úloha IIP Temelínská 4 body; průměr 278; řešlo 49 studentů Odhadněte kolk jaderného palva se spotřebuje v jaderné elektrárně na 1 MWh elektrcké energe kterou spotřebují ldé až v domácnost Srovnejte to

Více

DUM č. 16 v sadě. 11. Fy-2 Učební materiály do fyziky pro 3. ročník gymnázia

DUM č. 16 v sadě. 11. Fy-2 Učební materiály do fyziky pro 3. ročník gymnázia projekt GML Brno Docens DUM č. 16 v sadě 11. Fy-2 Učební materály do fyzky pro 3. ročník gymnáza Autor: Vojtěch Beneš Datum: 3.3.214 Ročník: 2A, 2C Anotace DUMu: Nestaconární magnetcké pole Materály jsou

Více

ANALÝZA RIZIKA A CITLIVOSTI JAKO SOUČÁST STUDIE PROVEDITELNOSTI 1. ČÁST

ANALÝZA RIZIKA A CITLIVOSTI JAKO SOUČÁST STUDIE PROVEDITELNOSTI 1. ČÁST Abstrakt ANALÝZA ZKA A CTLOST JAKO SOUČÁST STUDE POVEDTELNOST 1. ČÁST Jří Marek Úspěšnost nvestce závsí na tom, jaké nejstoty ovlvní její předpokládaný žvotní cyklus. Pomocí managementu rzka a analýzy

Více

MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH PARAMETRŮ V OBVODECH S PWM ŘÍZENÝMI ZDROJI NAPĚTÍ Electric Parameter Measurement in PWM Powered Circuits

MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH PARAMETRŮ V OBVODECH S PWM ŘÍZENÝMI ZDROJI NAPĚTÍ Electric Parameter Measurement in PWM Powered Circuits Techncká 4, 66 07 Praha 6 MĚŘENÍ ELEKTRICKÝCH PARAMETRŮ V OBVODECH S PWM ŘÍZENÝMI ZDROJI NAPĚTÍ Electrc Parameter Measurement n PWM Powered Crcuts Martn Novák, Marek Čambál, Jaroslav Novák Abstrakt: V

Více

katedra technických zařízení budov, fakulta stavební ČVUT TZ 31: Vzduchotechnika, cvičení č.1: Větrání stájových objektů vypracoval: Adamovský Daniel

katedra technických zařízení budov, fakulta stavební ČVUT TZ 31: Vzduchotechnika, cvičení č.1: Větrání stájových objektů vypracoval: Adamovský Daniel Základy větrání stájových objektů Stájové objekty: objekty otevřené skot, ovce, kozy apod. - přístřešky chránící ustájená zvířata pouze před přímým náporem větru, před dešťovým a sněhovým srážkam, v létě

Více

VLIV VELIKOSTI OBCE NA TRŽNÍ CENY RODINNÝCH DOMŮ

VLIV VELIKOSTI OBCE NA TRŽNÍ CENY RODINNÝCH DOMŮ VLIV VELIKOSTI OBCE NA TRŽNÍ CENY RODINNÝCH DOMŮ Abstrakt Martn Cupal 1 Prncp tvorby tržní ceny nemovtost je sce založen na tržní nabídce a poptávce, avšak tento trh je značně nedokonalý. Nejvíce ovlvňuje

Více

Experiment s FM přijímačem TDA7000

Experiment s FM přijímačem TDA7000 Experiment s FM přijímačem TDA7 (návod ke cvičení) ílem tohoto experimentu je zkonstruovat FM přijímač s integrovaným obvodem TDA7 a ověřit jeho základní vlastnosti. Nejprve se vypočtou prvky mezifrekvenčního

Více

Napájení programovatelných hradlových polí

Napájení programovatelných hradlových polí Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 2010 12 5 Napájení programovatelných hradlových polí FPGA powerng Ondřej Zelnka, Mlan Kolář ondrej.zelnka@tul.cz,mlan.kolar@tul.cz Techncká unverzta v Lberc

Více

5. MĚŘENÍ STEJNOSMĚRNÝCH MOTORŮ. 5.1 Stejnosměrný motor s cizím buzením 5.1.1 Štítkové údaje

5. MĚŘENÍ STEJNOSMĚRNÝCH MOTORŮ. 5.1 Stejnosměrný motor s cizím buzením 5.1.1 Štítkové údaje nastavíme synchronzac se sítí (označení LINE), což značí, že př kmtočtu 50 Hz bude počet záblesků, kterým osvětlíme hřídel, 3000 mn -1. Řízením dynamometru docílíme stav, kdy se na hřídel objeví tř nepohyblvé

Více

MODELOVÁNÍ A SIMULACE

MODELOVÁNÍ A SIMULACE MODELOVÁNÍ A SIMULACE základní pojmy a postupy vytváření matematckých modelů na základě blancí prncp numerckého řešení dferencálních rovnc základy práce se smulačním jazykem PSI Základní pojmy matematcký

Více

6. Demonstrační simulační projekt generátory vstupních proudů simulačního modelu

6. Demonstrační simulační projekt generátory vstupních proudů simulačního modelu 6. Demonstrační smulační projekt generátory vstupních proudů smulačního modelu Studjní cíl Na příkladu smulačního projektu představeného v mnulém bloku je dále lustrována metodka pro stanovování typů a

Více

11 Tachogram jízdy kolejových vozidel

11 Tachogram jízdy kolejových vozidel Tachogram jízdy kolejových vozdel Tachogram představuje znázornění závslost rychlost vozdel na nezávslém parametru. Tímto nezávslým parametrem může být ujetá dráha, pak V = f() dráhový tachogram, nebo

Více

Implementace bioplynové stanice do tepelné sítě

Implementace bioplynové stanice do tepelné sítě Energe z bomasy XVII, 13. 15. 9. 2015 Lednce, Česká republka Implementace boplynové stance do tepelné sítě Pavel MILČÁK 1, Jaroslav KONVIČKA 1, Markéta JASENSKÁ 1 1 VÍTKOVICE ÚAM a.s., Ruská 2887/101,

Více

Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T.

Sdílení tepla. Úvod - Přehled. Sdílení tepla mezi termodynamickou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T. 7.4.0 Úvod - Přehled Sdílení tepla Sdílení tepla mez termodynamckou soustavou a okolím je podmíněno rozdílností teplot soustavy T s a okolí T o. Teplo mez soustavou a okolím se sdílí třem základním způsoby:

Více

3 VYBRANÉ MODELY NÁHODNÝCH VELIČIN. 3.1 Náhodná veličina

3 VYBRANÉ MODELY NÁHODNÝCH VELIČIN. 3.1 Náhodná veličina 3 VBRANÉ MODEL NÁHODNÝCH VELIČIN 3. Náhodná velčna Tato kaptola uvádí stručný pops vybraných pravděpodobnostních modelů spojtých náhodných velčn s důrazem na jejch uplatnění př rozboru spolehlvost stavebních

Více

Úvod Terminologie Dělení Princip ID3 C4.5 CART Shrnutí. Obsah přednášky

Úvod Terminologie Dělení Princip ID3 C4.5 CART Shrnutí. Obsah přednášky Obsah přednášky. Úvod. Termnologe 3. Základní dělení 4. Prncp tvorby, prořezávání a použtí RS 5. Algortmus ID3 6. C4.5 7. CART 8. Shrnutí A L G O RI T M Y T E O R I E Stromové struktury a RS Obsah knhy

Více

Měření výkonu v obvodech s pulzně řízenými zdroji napětí

Měření výkonu v obvodech s pulzně řízenými zdroji napětí Měření výkonu v obvodech s pulzně řízeným zdroj napětí doc. ng. Jaroslav Novák, CSc., ng. Martn Novák, Ph.D. ČV Praha, Fakulta strojní, Ústav přístrojové a řídcí technky V článku je věnována pozornost

Více

Lokace odbavovacího centra nákladní pokladny pro víkendový provoz

Lokace odbavovacího centra nákladní pokladny pro víkendový provoz Markéta Brázdová 1 Lokace odbavovacího centra nákladní pokladny pro víkendový provoz Klíčová slova: odbavování záslek, centrum grafu, vážená excentrcta vrcholů sítě, časová náročnost odbavení záslky, vážená

Více

MOŽNOSTI MODELOVÁNÍ A ŘEŠENÍ STŘETU PŘI OBJASŇOVÁNÍ FINGOVANÝCH DOPRAVNÍCH NEHOD

MOŽNOSTI MODELOVÁNÍ A ŘEŠENÍ STŘETU PŘI OBJASŇOVÁNÍ FINGOVANÝCH DOPRAVNÍCH NEHOD XV. konference absolventů studa technckého znalectví s meznárodní účastí MOŽNOSTI MODELOVÁNÍ A ŘEŠENÍ STŘETU PŘI OBJASŇOVÁNÍ FINGOVANÝCH DOPRAVNÍCH NEHOD Zdeněk Mrázek 1 1. Ř ešení stř etu u fngovaných

Více

MĚŘENÍ INDUKČNOSTI A KAPACITY

MĚŘENÍ INDUKČNOSTI A KAPACITY Úloha č. MĚŘENÍ NDKČNOST A KAPATY ÚKO MĚŘENÍ:. Změřte ndkčnost cívky bez jádra z její mpedance a stanovte nejstot měření.. Změřte na Maxwellově můstk ndkčnost cívky a rčete nejstot měření. Porovnejte výsledky

Více

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VĚTRACÍ SYSTÉMY OBYTNÝCH DOMŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ VĚTRACÍ SYSTÉMY OBYTNÝCH DOMŮ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍ ENERGETICKÝ ÚSTAV FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING ENERGY INSTITUTE VĚTRACÍ SYSTÉMY OBYTNÝCH DOMŮ VENTILATION

Více

SIMULACE A ŘÍZENÍ PNEUMATICKÉHO SERVOPOHONU POMOCÍ PROGRAMU MATLAB SIMULINK. Petr NOSKIEVIČ Petr JÁNIŠ

SIMULACE A ŘÍZENÍ PNEUMATICKÉHO SERVOPOHONU POMOCÍ PROGRAMU MATLAB SIMULINK. Petr NOSKIEVIČ Petr JÁNIŠ bstrakt SIMULCE ŘÍZENÍ PNEUMTICKÉHO SERVOPOHONU POMOCÍ PROGRMU MTL SIMULINK Petr NOSKIEVIČ Petr JÁNIŠ Katedra automatzační technky a řízení Fakulta stroní VŠ-TU Ostrava Příspěvek popsue sestavení matematckého

Více

Měření vlnové délky, impedance, návrh impedančního přizpůsobení

Měření vlnové délky, impedance, návrh impedančního přizpůsobení Měření vlnové délky, impedance, návrh impedančního přizpůsobení 1. Zadání: a) Změřte závislost v na kmitočtu pro f 8,12GHz. b) Změřte zadanou impedanci a impedančně ji přizpůsobte. 2. Schéma měřicí soupravy:

Více

REGRESNÍ ANALÝZA. 13. cvičení

REGRESNÍ ANALÝZA. 13. cvičení REGRESNÍ ANALÝZA 13. cvčení Závslost náhodných velčn Závslost mez kvanttatvním proměnným X a Y: Funkční závslost hodnotam nezávsle proměnných je jednoznačně dána hodnota závslé proměnné. Y=f(X) Stochastcká

Více

MEZNÍ STAVY A SPOLEHLIVOST OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ LIMIT STATES AND RELIABILITY OF STEEL STRUCTURES

MEZNÍ STAVY A SPOLEHLIVOST OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ LIMIT STATES AND RELIABILITY OF STEEL STRUCTURES VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta stavební Ústav stavební mechanky Doc. Ing. Zdeněk Kala, Ph.D. MEZNÍ STAVY A SPOLEHLIVOST OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ LIMIT STATES AND RELIABILITY OF STEEL STRUCTURES TEZE

Více

ČVUT FEL. X16FIM Finanční Management. Semestrální projekt. Téma: Optimalizace zásobování teplem. Vypracoval: Marek Handl

ČVUT FEL. X16FIM Finanční Management. Semestrální projekt. Téma: Optimalizace zásobování teplem. Vypracoval: Marek Handl ČVUT FEL X16FIM Fnanční Management Semestrální projekt Téma: Optmalzace zásobování teplem Vypracoval: Marek Handl Datum: květen 2008 Formulace úlohy Pro novou výstavbu 100 bytových jednotek je třeba zvolt

Více

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Teorie obvodů. Autor textu: Prof. Ing. Tomáš Dostál, DrSc.

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Teorie obvodů. Autor textu: Prof. Ing. Tomáš Dostál, DrSc. FAKLTA ELEKTROTECHNKY A KOMNKAČNÍCH TECHNOLOGÍ VYSOKÉ ČENÍ TECHNCKÉ V BRNĚ Teore obvodů Autor tetu: Prof. ng. Tomáš Dostál, DrSc. Brno.8. 6 FEKT Vysokého učení technckého v Brně Obsah ÚVOD.... ZAŘAZENÍ

Více

Čísla a aritmetika. Řádová čárka = místo, které odděluje celou část čísla od zlomkové.

Čísla a aritmetika. Řádová čárka = místo, které odděluje celou část čísla od zlomkové. Příprava na cvčení č.1 Čísla a artmetka Číselné soustavy Obraz čísla A v soustavě o základu z: m A ( Z ) a z (1) n kde: a je symbol (číslce) z je základ m je počet řádových míst, na kterých má základ kladný

Více

u (x i ) U i 1 2U i +U i+1 h 2. Na hranicích oblasti jsou uzlové hodnoty dány okrajovými podmínkami bud přímo

u (x i ) U i 1 2U i +U i+1 h 2. Na hranicích oblasti jsou uzlové hodnoty dány okrajovými podmínkami bud přímo Metoda sítí základní schémata h... krok sítě ve směru x, tj. h = x x q... krok sítě ve směru y, tj. q = y j y j τ... krok ve směru t, tj. τ = j... hodnota přblžného řešení v uzlu (x,y j ) (Possonova rovnce)

Více

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava

Katedra obecné elektrotechniky Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB - TU Ostrava Katedra obecné elektrotechnky Fakulta elektrotechnky a nformatky, VŠB - T Ostrava 3. EEKTKÉ OBVODY STŘÍDAVÉHO POD rčeno pro posluchače všech bakalářských studjních programů FS 3.. Úvod 3.. Základní pojmy

Více

6 LINEÁRNÍ REGRESNÍ MODELY

6 LINEÁRNÍ REGRESNÍ MODELY 1 6 LINEÁRNÍ REGRESNÍ MODELY Př budování regresních modelů se běžně užívá metody nejmenších čtverců. Metoda nejmenších čtverců poskytuje postačující odhady parametrů jenom př současném splnění všech předpokladů

Více

ŘÍZENÍ OTÁČEK ASYNCHRONNÍHO MOTORU

ŘÍZENÍ OTÁČEK ASYNCHRONNÍHO MOTORU ŘÍZENÍ OTÁČEK AYNCHONNÍHO MOTOU BEZ POUŽITÍ MECHANICKÉHO ČIDLA YCHLOTI Petr Kadaník ČVUT FEL Praha, Techncká 2, Praha 6 Katedra elektrckých pohonů a trakce e-mal: kadank@feld.cvut.cz ANOTACE V tomto příspěvku

Více

ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN

ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN ANALÝZA VZTAHU DVOU SPOJITÝCH VELIČIN V dokumentu 7a_korelacn_a_regresn_analyza jsme řešl rozdíl mez korelační a regresní analýzou. Budeme se teď věnovat pouze lneárnímu vztahu dvou velčn, protože je nejjednodušší

Více

Vždy na Vaší straně. Uživatelská příručka. Thermolink P Thermolink RC

Vždy na Vaší straně. Uživatelská příručka. Thermolink P Thermolink RC Vždy na Vaší straně Užvatelská příručka Thermolnk P Thermolnk RC OBSAH ÚVOD 1 Základní dokumentace... 3 2 Označení CE... 3 INSTALACE 3 Instalace zařízení... 3 3.1 Seznam balení... 3 3.2 Uchycení... 3 4

Více

Vícekriteriální rozhodování. Typy kritérií

Vícekriteriální rozhodování. Typy kritérií Vícekrterální rozhodování Zabývá se hodnocením varant podle několka krtérí, přčemž varanta hodnocená podle ednoho krtéra zpravdla nebývá nelépe hodnocená podle krtéra ného. Metody vícekrterálního rozhodování

Více

Účinnost spalovacích zařízení

Účinnost spalovacích zařízení Účnnost spalovacích zařízení Účnnost je ukazatelem míry dokonalost transformace energe v zařízení. Jedná se o techncko-ekonomcký parametr. Vyjadřuje poměr mez energí využtou a energí přvedenou do zařízení,

Více

Společné zátěžové testy ČNB a vybraných pojišťoven

Společné zátěžové testy ČNB a vybraných pojišťoven Společné zátěžové testy ČNB a vybraných pojšťoven Zátěžových testů se účastní tuzemské pojšťovny které dohromady představují přblžně 90 % pojstného trhu. Výpočty provádějí samotné pojšťovny dle metodky

Více

DYNAMICKÉ MODULY PRUŽNOSTI NÁVOD DO CVIČENÍ

DYNAMICKÉ MODULY PRUŽNOSTI NÁVOD DO CVIČENÍ DYNAMICKÉ MODUY PRUŽNOSTI NÁVOD DO CVIČNÍ D BI0 Zkušebnctví a technologe Ústav stavebního zkušebnctví, FAST, VUT v Brně 1. STANOVNÍ DYNAMICKÉHO MODUU PRUŽNOSTI UTRAZVUKOVOU IMPUZOVOU MTODOU [ČSN 73 1371]

Více

Laboratorní cvičení L4 : Stanovení modulu pružnosti

Laboratorní cvičení L4 : Stanovení modulu pružnosti Laboratorní cvčení L4 Laboratorní cvčení L4 : Stanovení modulu pružnost 1. Příprava Modul pružnost statcký a dynamcký (kap. 3.4.2., str. 72, str.36, 4) Měření statckého modulu pružnost (kap. 5.11.1, str.97-915,

Více

DOBA DOZVUKU V MÍSTNOSTI

DOBA DOZVUKU V MÍSTNOSTI DOBA DOZVUKU V MÍSTNOSTI 1. Úvod Po zapnutí zdroje zvuku v místnost trvá jstou krátkou dobu (řádově vteřny až zlomky vteřn), než dojde k ustálení zvukového pole. Často je v takových případech možné skutečné

Více

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019

Matematika I A ukázkový test 1 pro 2018/2019 Matematka I A ukázkový test 1 pro 2018/2019 1. Je dána soustava rovnc s parametrem a R x y + z = 1 x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a a) Napšte Frobenovu větu (předpoklady + tvrzení). b) Vyšetřete

Více

Transformace dat a počítačově intenzivní metody

Transformace dat a počítačově intenzivní metody Transformace dat a počítačově ntenzvní metody Jří Mltký Katedra textlních materálů, Textlní fakulta, Techncká unversta v Lberc, Lberec, e- mal jr.mltky@vslb.cz Mlan Meloun, Katedra analytcké cheme, Unversta

Více

2.POPIS MĚŘENÉHO PŘEDMĚTU Měřený předmětem jsou v tomto případě polovodičové diody, jejich údaje jsou uvedeny v tabulce:

2.POPIS MĚŘENÉHO PŘEDMĚTU Měřený předmětem jsou v tomto případě polovodičové diody, jejich údaje jsou uvedeny v tabulce: REDL 3.EB 8 1/14 1.ZADÁNÍ a) Změřte voltampérovou charakteristiku polovodičových diod pomocí voltmetru a ampérmetru v propustném i závěrném směru. b) Sestrojte grafy =f(). c) Graficko početní metodou určete

Více

Návod k obsluze. Servomotor řízený rádiem 1187 00

Návod k obsluze. Servomotor řízený rádiem 1187 00 Návod k obsluze Servomotor řízený rádem 1187 00 Obsah K tomuto návodu... 2 Znázornění přístroje... 3 Montáž... 3 Demontáž... 3 Napájení... 4 Vložení baterí... 4 Postup př klesajícím napětí batere... 4

Více

Metody zvýšení rozlišovací obrazů

Metody zvýšení rozlišovací obrazů XXVI. ASR '21 Semnar, Instruments and Control, Ostrava, Aprl 26-27, 21 Paper 7 Metody zvýšení rozlšovací obrazů BRADÁČ, Frantšek Ing., Ústav výrobních strojů, systémů a robotky, Vysoké učení techncké v

Více

Highspeed Synchronous Motor Torque Control

Highspeed Synchronous Motor Torque Control . Regulace momentu vysokootáčkového synchronního motoru Jaroslav Novák, Martn Novák, ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Zdeněk Čeřovský, ČVUT v Praze, Fakulta elektrotechncká Hghspeed Synchronous Motor Torque

Více

ARITMETICKOLOGICKÁ JEDNOTKA

ARITMETICKOLOGICKÁ JEDNOTKA Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechncká Božetěchova 3, Olomouc Třída : M4 Školní rok : 2000 / 2001 ARITMETICKOLOGICKÁ JEDNOTKA III. Praktcká úloha z předmětu elektroncké počítače

Více

NUMERICAL INTEGRATION AND DIFFERENTIATION OF SAMPLED TIME SIGNALS BY USING FFT

NUMERICAL INTEGRATION AND DIFFERENTIATION OF SAMPLED TIME SIGNALS BY USING FFT NUMERICAL INTEGRATION AND DIFFERENTIATION OF SAMPLED TIME SIGNALS BY USING FFT J. Tuma Summary: The paper deals wth dfferentaton and ntegraton of sampled tme sgnals n the frequency doman usng the FFT and

Více

Šroubové kompresory ALBERT. EUROPEAN UNION European Regional Development Fund Operational Programme Enterprise and Innovations for Competitiveness

Šroubové kompresory ALBERT. EUROPEAN UNION European Regional Development Fund Operational Programme Enterprise and Innovations for Competitiveness Šroubové kompresory ALBERT EUROPEAN UNION European Regonal Development Fund Operatonal Programme Enterprse and Innovatons for Compettveness Tradce ve výrobě Průmyslová tradce je základním prvkem, na kterém

Více

definovat pojmy: PI člen, vnější a vnitřní omezení, přenos PI členu popsat činnost PI regulátoru samostatně změřit zadanou úlohu

definovat pojmy: PI člen, vnější a vnitřní omezení, přenos PI členu popsat činnost PI regulátoru samostatně změřit zadanou úlohu . PI regulátor Čas ke studu: 5 mnut Cíl Po rostudování tohoto odstavce budete umět defnovat ojmy: PI člen, vnější a vntřní omezení, řenos PI členu osat čnnost PI regulátoru samostatně změřt zadanou úlohu

Více

Odraz a lom rovinné monochromatické vlny na rovinném rozhraní dvou izotropních prostředí

Odraz a lom rovinné monochromatické vlny na rovinném rozhraní dvou izotropních prostředí Odraz a lom rovnné monochromatcké vlny na rovnném rozhraní dvou zotropních prostředí Doplňující předpoklady: prostředí č.1, ze kterého vlna dopadá na rozhraní neabsorbuje (má r r reálný ndex lomu), obě

Více

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Bakalářská práce. Zpracování výsledků vstupních testů z matematiky

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky. Bakalářská práce. Zpracování výsledků vstupních testů z matematiky Západočeská unverzta v Plzn Fakulta aplkovaných věd Katedra matematky Bakalářská práce Zpracování výsledků vstupních testů z matematky Plzeň, 13 Tereza Pazderníková Prohlášení Prohlašuj, že jsem bakalářskou

Více

9. cvičení 4ST201. Obsah: Jednoduchá lineární regrese Vícenásobná lineární regrese Korelační analýza. Jednoduchá lineární regrese

9. cvičení 4ST201. Obsah: Jednoduchá lineární regrese Vícenásobná lineární regrese Korelační analýza. Jednoduchá lineární regrese cvčící 9. cvčení 4ST01 Obsah: Jednoduchá lneární regrese Vícenásobná lneární regrese Korelační analýza Vysoká škola ekonomcká 1 Jednoduchá lneární regrese Regresní analýza je statstcká metoda pro modelování

Více

Hodnocení využití parku vozidel

Hodnocení využití parku vozidel Hodnocení využtí parku vozdel Všechna kolejová vozdla přdělená jednotlvým DKV (provozním jednotkám) tvoří bez ohledu na jejch okamžté použtí jejch nventární stav. Evdenční stav se skládá z vozdel vlastního

Více

Měření na 3fázovém transformátoru

Měření na 3fázovém transformátoru Měření na 3fázovém transformátoru Transformátor naprázdno 0. 1. Zadání Změřte trojfázový transformátor v chodu naprázdno. Regulujte napájecí napětí v rozmezí 75 až 120 V, měřte proud naprázdno ve všech

Více

Iterační výpočty. Dokumentace k projektu pro předměty IZP a IUS. 22. listopadu projekt č. 2

Iterační výpočty. Dokumentace k projektu pro předměty IZP a IUS. 22. listopadu projekt č. 2 Dokumentace k projektu pro předměty IZP a IUS Iterační výpočty projekt č.. lstopadu 1 Autor: Mlan Setler, setl1@stud.ft.vutbr.cz Fakulta Informačních Technologí Vysoké Učení Techncké v Brně Obsah 1 Úvod...

Více

í I - 13 - Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materiálu Prof. Ing. J. Šeda, DrSc. KDAIZ - PJPI

í I - 13 - Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materiálu Prof. Ing. J. Šeda, DrSc. KDAIZ - PJPI - 13 - í Průchod a rozptyl záření gama ve vrstvách materálu Prof. ng. J. Šeda, DrSc. KDAZ - PJP Na našem pracovšt byl vypracován program umožňující modelovat průchod záření gama metodou Monte Carlo, homogenním

Více

TECHNIKA SPÍNANÝCH PROUDŮ (Switched-Current, SI)

TECHNIKA SPÍNANÝCH PROUDŮ (Switched-Current, SI) TECHNIKA SPÍNANÝCH PROUDŮ (Swtched-Current, SI) Ing. Ondřej Šubrt Ondrej.Subrt@ascentrum.cz Část I prncpy a reálné vlastnost SI obvodů Část II úvod do aplkace a realzace SI obvodů Část I prncpy a reálné

Více

Analýza chování servopohonů u systému CNC firmy Siemens

Analýza chování servopohonů u systému CNC firmy Siemens Analýza chování servopohonů u systému CNC frmy Semens Analyss and behavour of servo-drve system n CNC Semens Bc. Tomáš áčalík Dplomová práce 00 UTB ve Zlíně, Fakulta aplkované nformatky, 00 4 ABSTRAKT

Více

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech

elektrické filtry Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech Jiří Petržela filtry založené na jiných fyzikálních principech piezoelektrický jev při mechanickém namáhání krystalu ve správném směru na něm vzniká elektrické napětí po přiložení elektrického napětí se

Více

7. ZÁKLADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ

7. ZÁKLADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ 7. ZÁKADNÍ TYPY DYNAMICKÝCH SYSTÉMŮ 7.. SPOJITÉ SYSTÉMY Téměř všechny fyzálně realzovatelné spojté lneární systémy (romě systémů s dopravním zpožděním lze vytvořt z prvů tří typů: proporconálních členů

Více

Šroubové kompresory. Řada MSL 2,2-15 kw. Jednoduché a kompletní řešení pro Vaší potřebu stlačeného vzduchu

Šroubové kompresory. Řada MSL 2,2-15 kw. Jednoduché a kompletní řešení pro Vaší potřebu stlačeného vzduchu Šroubové kompresory Řada MSL 2,2-15 kw Jednoduché a kompletní řešení pro Vaší potřebu stlačeného vzduchu CHYTRÉ TECHNICKÉ ŘEŠENÍ Nžší náklady na údržbu a prodloužené servsní ntervaly Velce jednoduchá konstrukce

Více

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky LOGICKÉ OBVODY pro kombinované a distanční studium

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky LOGICKÉ OBVODY pro kombinované a distanční studium Vysoká škola báňská - Techncká unverzta Ostrava Fakulta elektrotechnky a nformatky LOGICKÉ OBVODY pro kombnované a dstanční studum Zdeněk Dvš Zdeňka Chmelíková Iva Petříková Ostrava ZDENĚK DIVIŠ, ZDEŇKA

Více

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 5. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6

Elektrárny A1M15ENY. přednáška č. 5. Jan Špetlík. Katedra elektroenergetiky, Fakulta elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6 Elektrárny AM5ENY přednáška č 5 Jan Špetlík spetlj@felcvutcz -v předmětu emalu ENY Katedra elektroenergetky, Fakulta elektrotechnky ČVUT, Techncká 2, 66 27 Praha 6 Nárazový proud bude: F κ 2 I,7 225 59,9

Více