Technická univerzita v Liberci. Fakulta p írodov dn -humanitní a pedagogická. Vyu ití didaktických pom cek p i výuce na 1.

Transkript

1 Technická univerzita v Liberci Fakulta p írodov dn -humanitní a pedagogická Katedra: Primárního vzd lávání Studijní program: U itelství pro 1. stupe Z Vyu ití didaktických pom cek p i výuce na 1. stupni Z Usage of didactic aids in practice at the primary schools El aprovechamiento de las ayudas didacticas para la educación en la escuela primaria Diplomová práce: 08 FP KPV 0040 Autor: Kate ina Kottová Podpis: Adresa: Na Výsluní 538/16, Dubí 1, Vedoucí práce: Konzultant: Mgr. Jana Wernerová Mgr. V ra Vykoukalová Po et stran slov obrázk tabulek pramen p íloh graf V Liberci, dne.

2 Prohla uji, e diplomovou práci na téma Vyu ití didaktických pom cek p i výuce na 1. stupni Z jsem vypracovala samostatn s pou itím uvedené literatury a na základ konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. V Liberci, dne. Podpis:.

3 Pod kování: Velice ráda bych na tomto míst pod kovala paní Mgr. Jan Wernerové, která mi po celou dobu spolupráce p edávala své zku enosti, nápady a podn ty k zamy lení a za ob tavou pomoc p i spole ných konzultacích. Také bych ráda vyjád ila své ocen ní paní Mgr. V e Vykoukalové za odbornou konzultaci jazykové korektury. Jim ob ma pat í mé díky za nad ení a ochotu spolupracovat.

4 Anotace: Práce pojednává o vyu ití didaktických pom cek p i výuce na 1. stupni Z. Teoretická ást se zabývá p ípravou pedagoga na vyu ovací hodinu, problematikou innostního vyu ování a uplat ování zásady názornosti. Dále teoretická ást vysv tluje základní didaktické pojmy a definice. Diplomová práce také p edkládá áste ný obraz didaktických pom cek, které jsou v sou asnosti k dostání na na em trhu spolu s popisem práce s t mito didaktickými pom ckami. Praktická ást práce obsahuje výsledky dotazníkového et ení na téma vyu ití didaktických pom cek v praxi na 1. stupni Z, se zam ením na výukové p edm ty. P ílohy obsahují mj. ukázku p ípravy na vyu ovací hodinu, dotazník pro praktickou ást a návrhy didaktických pom cek. Klí ová slova: Didaktické pom cky, didaktická technika, didaktické prost edky, technické výukové prost edky, materiální výukové prost edky, první stupe Z, innostní vyu ování, p íprava na vyu ovací hodinu, zásada názornosti, vyu ovací hodina

5 Summary: This dissertation relates to using of teaching aids at elementary schools. The theoretical part deals with teacher s preparation for lessons, issues of activities lessons and applying of illustrative nature principle. Furthermore the theoretic part clarifies basic didactical terms and definitions. The dissertation presents the partial view at teaching aids, which are available at current market, together with the description how to use them. The practical part covers the results of the questionnaire research focused on using of teaching aids at elementary schools, with the special aim at school subject. The appendix includes, besides other things, the presentation of teacher s lesson preparation, the questionnaire for the practical part and proposals of teaching aids. Key words Teaching aids, didactic technique, didactic means, technical teaching means, material teaching means, elementary school, activities lessons, teacher s preparation for lessons, illustrative nature principle, lesson.

6 El sumario: La obra trata del aprovechamiento de las ayudas didacticas para la educación en la escuela primaria. La parte teórica se occupa en la preparacion del pedagogo para las clases, la problemática de las clases de la actividad y la reivindicación del principio de la claridad. Además la parte teórica explica los conceptos didacticos primarios y las definiciónes. La tesis de diploma presenta el survey partial de las ayudas didacticas cuáles son modernamente obtenables en el mercado, acompaña con el descripción como trabajar con estas ayudas didacticas. La parte práctica contiene los resultos del cuestionario concentrado en el tema de las ayudas didacticas para la educación en la escuela primaria, con la orientación especial a las asignaturas. Los anexos contienen, entre otras cosas, la muestra de la preparacion del pedagogo para las clases, el cuestionario para la parte práctica y las proposiciónes de las ayudas pedagogicas. Las palabras básicas Las ayudas didacticas, la técnica didactica, los instrumentos didacticos, los instrumentos tecnicos de la educación, los instrumentos materiáles de la educación, la escuela primaria, las clases de la actividad, la preparacion del pedagogo para las clases, el principio de la claridad, la clase.

7 Obsah: I. Úvod... 8 II. Teoretická ást Vyu ovací hodina P íprava u itele na vyu ovací hodinu innostní vyu ování Zásada názornosti Didaktické pom cky a didaktická technika ve výuce Didaktická technika Didaktické pom cky Didaktické pom cky v minulosti Didaktické pom cky v sou asnosti Vyu ití didaktických pom cek ve výukových p edm tech Didaktická pom cka v matematice Didaktická pom cka v eském jazyce Didaktická pom cka v anglickém jazyce Didaktická pom cka v hudební výchov Didaktická pom cka ve výtvarné výchov Didaktická pom cka v t lesné výchov Didaktická pom cka v prvouce Shrnutí teoretické ásti III. Praktická ást Cíl výzkumu, výzkumný problém, hypotézy Uskute n ní výzkumu P edvýzkum Charakteristika respondent Interpretace výzkumu Ostatní zji t ní výzkumu Shrnutí praktické ásti IV. Záv r.. 94 Seznam pou ité literatury. 96 Seznam p íloh P ílohy

8 I. Úvod My lenka zpracovat diplomovou práci na téma: Vyu ití didaktických pom cek p i výuce na 1. stupni Z m provází od po átku studia na vysoké kole. Podn tem ke zpracování tohoto tématu byla skute nost, se kterou jsem se setkala v pr b hu povinné pedagogické praxe na 1. stupni Z ne v ichni u itelé jsou ochotni a schopni pou ívat p i vyu ovacích hodinách didaktické pom cky a moderní didaktickou techniku. Tento poznatek m vedl k tomu, e jsem poci ovala pot ebu v novat se tomuto problému hloub ji. Proto jsem si téma Vyu ití didaktických pom cek p i výuce na 1. stupni Z zvolila jako téma své diplomové práce. Metodou dotazníkového et ení a pomocí ízené diskuse se zku enými pedagogy jsem ov ovala platnost stanovených hypotéz. Hned na úvod jsem si polo ila otázku, v jakém rozsahu jsou na prvním stupni základních kol v R vyu ívány didaktické pom cky a zda jsou pedagogové ochotni je ve vyu ovacích hodinách pou ívat. Také jsem si stanovila n kolik hypotéz, které ovlivnily obsah a strukturu mé diplomové práce. Cht la bych, aby d ti pova ovaly kolu za místo, které je baví a kam se t í. Dobrý u itel by m l znát v t inu p ání svých á k. Nemám na mysli v ci, které se dají koupit, ale jejich nejskryt j í touhy. Jist mi ka dý u itel dá za pravdu, e ka dý ák tou í po pocitu t stí, podmín ném úsp chem ve kole. Zp íjem ujme tedy ák m pobyt ve kole a vzbu me u nich chu u it se tím, e budeme pou ívat r zné didaktické pom cky a tím, e budeme zahrnovat zábavné innosti do vyu ovacích hodin. A jist nám pedagog m budou milou odm nou jejich astné úsm vy a jejich dobrý vztah k u ení a ke kole. Aby ák chodil rád do koly, musí ho u ení bavit a cítit se ve kole dob e. P ála bych si, aby tato práce p inesla nové podn ty pro zatraktivn ní a zkvalitn ní výuky. Cílem mé diplomové práce je vytvo ení áste ného obrazu vyu ití didaktických pom cek p i sou asné výuce na 1. stupni Z s ohledem na výukový p edm t. Na následujících stránkách se zam ím na problematiku vyu ití didaktických pom cek ve výukovém procesu, jejich za azení do vyu ovací hodiny a rozd lení didaktických pom cek podle výukových p edm t. Dále jsem v této práci uvedla problematiku innostního vyu ování a zásady názornosti, které úzce souvisí s tématem diplomové práce, a na n kolika stranách jsem se sna ila nastínit problematiku motivace, která je zcela nezbytnou sou ástí moderního vyu ovacího procesu. D le itou sou ástí této diplomové práce je také p íprava na vyu ovací hodinu a analýza vyu ovací hodiny 8

9 jako takové, nebo ji p i samotné p íprav na vyu ovací hodinu si musí pedagog velice dob e rozmyslet, jaké didaktické pom cky pou ije, v které fázi hodiny s nimi bude pracovat a eho jejich pou itím chce u ák dosáhnout. 9

10 II. TEORETICKÁ ÁST 1. Vyu ovací hodina (Petty 1996; Kalhous, Obst 2002) Vyu ovací hodina je dnes nepostradatelnou sou ástí vzd lávacího procesu, p i které je p ítomen pedagog na jedné stran a vzd lávaný objekt, tedy ák na stran druhé. V klasické vyu ovací hodin probíhá mezi áky a pedagogem p ímá komunikace, p i které zárove pedagog kontroluje a hodnotí práce ák. Komunikace, kontrola a hodnocení prací jsou klasickými p íklady zp tné vazby mezi pedagogem a jeho áky. Tato zp tná vazba je velmi d le itá pro ob strany. ák se m e znovu ptát na probíranou látku, pop ípad si m e nechat vysv tlit, co mu není jasné a pedagog díky ní zji uje, co se áci nau ili, pop ípad co má je t zopakovat. Pedagog ve vyu ovací hodin p edává ák m u ite né informace, opakuje látku z p ede lé hodiny, rozvíjí u ák jejich my lení, vyvolává u nich podn ty ke kreativit a p i obtí ných úkolech má být pro áky rádcem a spolupracovníkem. Didaktická pom cka m e pedagogovi slou it ke zkvalitn ní výuky a zárove áci mají mo nost názorn vid t a p esn e it nejasnosti v probírané látce, kterou si tímto zp sobem snáze a lépe zapamatují. Ka dý pedagog by m l mít p ed ka dou hodinou vypracovanou p ípravu na hodinu, které se bude dr et. Kvalitn ud laná p íprava s nutnými obm nami vydr í pedagogovi i n kolik let. Aby vyu ovací hodina probíhala co nejefektivn ji a zárove podle na ich p edstav, nesmíme zapomenout na tyto d le ité zásady: Hodina by m la být naplánována tak, aby dosáhla daných cíl. ák m by m l být jasný smysl hodiny. Hodina by m la být logicky strukturována. Hodina by m la obsahovat r zné u ební innosti a vyu ovací metody. Kone né procvi ování schopností a dovedností by m lo být co nejrealisti t j í. Výklad by m l být co nejvíce dopl ován obrazovými materiály. áci by nem li být pasivní, ale aktivní. U itel by m l spole n s áky ve vyu ovací hodin pracovat s didaktickými pom ckami a didaktickou technikou. A tím získat áky k aktivní práci p i vyu ovací hodin. Motivaci provád t s fantazií. 10

11 Vyvolat v ácích zájem pomocí hádanek a her. V t ina inností zabere daleko více asu, ne p edpokládáte. M jte p ipravenou náro nou innost pro áky, kte í skon í d íve, anebo u ívejte innosti s otev eným koncem, p i nich bude mít ka dý stále co d lat. V dy si p ipravte víc, ne li je nutné není nic hor ího, ne kdy u nemáte pro áky nic p ipraveno! as v novaný p íprav nebývá nikdy ztracený, v dy lze p ípravu uplatnit p i dal ích hodinách. Nezapomínejte, e innosti mohou probíhat postupn nebo paraleln v r zných skupinách. Obvyklé d lení vyu ovací hodiny: Za átek áci jsou seznámeni s cílem hodiny, postupn jsou informace o hodin dávány do souvislosti s minulými hodinami. Je nutno pe liv zvá it, zda budete áky motivovat, za nete pomocí hry, nebo áky zklidníte pro následující fázi hodiny. St ed obsahuje výklad nového u iva, pop ípad navázání na u ivo z p ede lé hodiny. Výklad je dobré prokládat názornými ukázkami, do kterých je mo no zahrnout i áky, kte í tímto zp sobem objevují v echny informace, které pot ebují ke správnému pochopení probíraného u iva. Následuje procvi ování za ú elem snaz ího zapamatování, pop ípad dopl ující výklad u iva, p i kterém je mo no v diskuzi pedagoga s áky zodpov d t v echny nejasnosti, které áci mají. Pedagog by m l v této fázi práci ák pr b n kontrolovat a zárove opravovat. Záv r v této fázi je nutno shrnout probrané u ivo a dát ho do souvislostí s ji probraným u ivem z minulosti. Také je mo nost seznámit áky s tématem p í tí hodiny. Klasická vyu ovací hodina na základní kole trvá 45 minut, b hem kterých je pot eba neustále udr ovat pozornost a soust ed ní ák. Proto by se m la hodina skládat z více r znorodých inností. Pomocí t chto inností se zvy uje soust ed ní ák a jejich koncentrace. áci by se m li aktivn zapojovat do b hu hodiny. Pedagog by m l také pamatovat na pohyb ák, který napomáhá krom t lesného rozvoje také 11

12 aktivovat klí ové oblasti mozku, které ák nejvíce v hodin pou ívá. K tomuto ú elu jsou velmi vhodné didaktické hry, nebo krátká cvi ení na prota ení. Z výzkum jasn vyplývá, e nejv t í pozornost mají áci mezi 9 a 11 hodinou dopoledne. Také je nutno ka dou hodinu zp tn vyhodnotit a sna it se odhalit jak úsp chy, tak chyby, kterých se pedagog dopustil. Jen ti, kte í jsou schopni se pou it z vlastních chyb, jsou schopni d lat hodinu pro áky zajímavou. 12

13 1.1 P íprava u itele na vyu ovací hodinu (Petty 1996) Pro efektivní ízení u ební innosti ák je velmi dobré zpracovat si plán hodiny, tzv. p ípravu na hodinu. Dob e zpracovaná a promy lená p íprava je pro pedagoga velice p ínosná a do jisté míry vede k úsp nému pr b hu hodiny a p ispívá k efektivnímu vyu ování. U pedagog, kte í teprve za ínají u it, nebo kte í mají velice malou praxi, je dobré p íprav hodiny v novat více asu a ud lat ji podrobn j í. Nebo jim zna n pom e s organizací samotné hodiny. P ed samotným vypracováním p ípravy si musí pedagog stanovit téma a cíl konkrétní vyu ovací hodiny a také sestavit její strukturu. Dal ím d le itým faktorem je motivace ák, kterou pedagog uplatní, a jak bude u ivo v hodin probírat. Nemén d le ité je zamy lení nad tím, které výchovné prvky budou zd razn ny, jak bude nové u ivo upevn no, pop ípad jaká samostatná a domácí práce bude ák m zadána a kte í áci budou zkou eni, jaké bude asové rozvr ení hodiny a jaké pom cky budou ve vyu ovací hodin pou ity. Pro bezproblémový pr b h hodiny je velice d le itá motivace ák. Pod pojmem motivace je my leno navozování pozornosti a podpora aktivních inností ák. Motivaci je mo no pou ít v jakékoliv ásti vyu ovací hodiny. Hlavn u d tí na 1. stupni Z se nemotivuje pouze nové u ivo, ale i innosti, které slou í k upevn ní a zapamatování získaných v domostí. P íprava na vyu ovací hodinu by m la primárn obsahovat: Téma vyu ovací hodiny Strukturu Úkoly Metodický postup Pot ebné pom cky Hodnocení vyu ovací hodiny asový rozvrh jednotlivých ástí hodiny 13

14 Sou ástí p ípravy m e být také: Datum a as vyu ovací hodiny Název p edm tu Místnost Z vý e uvedených sou ástí p ípravy na vyu ovací hodinu by m li být nejpodrobn ji zpracovány struktura a metodický postup vyu ovací hodiny. 14

15 2. innostní vyu ování (Rosecká 2003; Skalková 2007) Jedna z nových metod, která umo uje ák m objevovat pomocí samostatného uva ování a vyvozování nových poznatk je innostní vyu ování. P i tomto zp sobu vyu ování mají áci mnoho p íle itostí získávat nové poznatky a v domosti p i samostatné práci, tím se podílet na vlastním vzd lávání a také mají mo nost e it úlohy, které vycházejí ze skute ného ivota. Nejd le it j í pro áky je skute nost, e mají mo nost samostatn vymý let úkoly spolu s provád ním jednoduchých pokus a demonstrací, co je nutí vyu ívat vlastních zku eností a dává jim mo nost diskuze a vyvozování záv r. innostní vyu ování je hlavn zam ené na samostatnou innost ák s pom ckami, které jsou k dispozici p i u ení nového u iva i p i jeho procvi ování. Nedílnou sou ástí je také diskuze ák o vlastních innostech a p i vyhodnocování záv r pokus také sebehodnocení ák spolu se zp tnou vazbou mezi áky a pedagogem. Tato innost by m la být pokud mo no za azována co nej ast ji, nejlépe do ka dé vyu ovací hodiny a do ka dého p edm tu. Tento zp sob výuky má asto p edur ující charakter, který na základ dobrých p ede lých znalostí usnad uje správné pochopení nového u iva a vytvo ení návazných vazeb. áci tímto zp sobem dosp jí k novým poznatk m na základ vlastního logického uva ování a schopnosti myslet. B hem této metody se ák m nep edávají nové hotové poznatky, ale je d le itá rozmanitost vyu ování a variabilita vyu ovacích metod, ve kterých áci pozorují, tvo í, rozvíjejí své my lenky a názory. Nedílnou sou ástí je také komunikace, mezi ákem a pedagogem, b hem které se áci mohou ptát na rady, i hodnotit své chyby a tím docházet ke správným záv r m. innostní vyu ování v sob nese pro áka radost z u ení a dobrý pocit, e n co doká e, ím zvy uje jeho sebev domí, ale také ho u í p ijímat za své chyby odpov dnost. Pro pedagoga je d le itá mo nost hodnocení ka dého áka zvlá a nalezení toho, co kterého áka baví, zajímá a v em vyniká. Ve vyu ovacích hodinách s innostním charakterem: áci se dozvídají, pro se u í nové poznatky a k emu je budou pot ebovat áci poznávají radost z u ení a u í se své vlastní zodpov dnosti 15

16 pom cky zprost edkovávají zp tnou vazbu mezi u itelem a ákem, zárove také umo ují sebehodnocení ák mezi sebou Z klí ových kompetencí innostní výuka podporuje: schopnost u ení se a chu do u ení schopnost samostatného e ení problém um ní pozorovat, komunikovat o nových poznatcích a schopnost vyvozovat záv ry pracovní innosti vytvá ející praktické dovednosti ák, vedení je k soust ed ní a spolupráci 16

17 3. Zásada názornosti Se zásadou názornosti je v dne ní dob úzce spjato pou ívání didaktických pom cek a didaktické techniky. Zásada názornosti má ve vzd lávacím procesu a ve výchov jako takové velmi dlouhou a bohatou historii. Ji J. A. Komenský kladl na zásadu názornosti velký význam a ve svých knihách vycházel z Baconova u ení p evá n v tom smyslu, e rozumové poznání je zalo eno na rozumových vjemech. Lidé se mají u it moudrosti pokud mo no ne z knih, nýbr z nebe, zem, dub a buk, tj. znáti a zkoumati v ci samy a ne pouze cizí pozorování a sv dectví o v cech, tak rozumí Komenský této zásad v XVIII. kapitole Velké didaktiky (Vá a 1963). Zásada názornosti je dle odborník v dne ní dob jedním ze základních pedagogických princip v moderním vzd lávacím procesu. Zásadu názornosti je mo no v tomto procesu realizovat mno stvím didaktických postup a za pomoci vyu ití velkého mno ství didaktických prost edk. Pro definici zásady názornosti je mo no nahlédnout do publikace Názorné vyu ování na základní devítileté kole (Ondrá ek 1971), kde je uvedeno, e zásada názornosti vyjad uje po adavek, aby u itel p i vyu ování vedl áky k vytvá ení i zobec ování p edstav bezprost edním vnímáním nebo zobrazováním p edm t a jev skute nosti, k osvojování zákonitostí p írodních a spole enských jev manipulacemi s v cmi i smyslovým poznáváním objektivní reality distan ními analyzátory. Toto vyjád ení je v ak zam eno pouze jednostrann na pouhé vnímání skute nosti, kde to do zásady názornosti je nutno zahrnout mimo p ímého pozorování skute ností a s tím souvisejících obraz i vyu ití dosavadních ákových p edstav p i výkladu nového u iva. Jestli e p i názorném vyu ování vycházíme pouze z p ímého pozorování reálných p edm t, nebo jejich zobrazení, pop ípad z ji skute ných a existujících p edstav, které jsou uchovány ve v domí ák, na kterých stavíme výklad nového u iva je mo no rozli ovat názorné vyu ování p ímé (p edm tné) a nep ímé (slovn obrazné). P edm tná názornost umo uje realizaci p edstav a pojm na pouhém vnímání reálných p edm t, kreseb, fotografií a map, zatímco slovn obrazná názornost je zalo ena na verbálním popisu jev a p íklad na lí ení událostí a situací. Dal í definici zásady názornosti je mo no nalézt v publikaci Pedagogický princip názornosti (J va 1966): Zásada názornosti je pojímána jako po adavek takového zp sobu p edná ení u iva, p i n m p edstavy a pojmy vytvo ené v ácích jsou 17

18 zalo eny na tom, e iv a p ímo vnímají samy poznávané jevy nebo jejich vyobrazení. Jeliko ob dv uvedené definice zásady názornosti jsou jednostrann zam eny, byla navr ena následující definice, která respektuje uplat ování zásady názornosti nejen p i kolní výuce. (Dostál 2008) Zásada názornosti vyjad uje takový po adavek na edukátora, aby vedl edukanty k vytvá ení a zobec ování p edstav bezprost edním vnímáním skute nosti i jejího zobrazení, nebo p i edukaci uplat oval takový výklad, který vyvolá v edukantech ji d íve vytvo ené p edstavy popisované skute nosti. Skute ností lze rozum t ve keré p írodní i um le vytvo ené p edm ty a p írodní a spole enské jevy. Zásadu názornosti není mo no aplikovat pouze na poznávání skute ností, ale také na rozvoj dovedností, návyk a postoj. Je nutno si také uv domovat, e názor je pouhý základ na eho poznání, av ak velice d le itý je také rozvoj obrazotvornosti a zejména my lení, které je na samotném vrcholu poznávacích proces. 18

19 4. Didaktické pom cky a didaktická technika ve výuce V dne ním vzd lávacím procesu se vyu ívají r zné výukové prost edky, které mají napomáhat k dosa ení cíl stanovených vzd lávacím procesem. V echny tyto výukové prost edky lze rozd lit do dvou skupin na didaktické pom cky na jedné stran a na didaktickou techniku na stran druhé. (Kalhous 2002) Didaktické pom cky a technika jsou pom cky, které pomáhají pedagogovi zvý it pozornost p i výuce, up esnit probírané u ivo a vytvo it u ák p edstavy o nových v domostech. Ve své podstat je za didaktickou pom cku pova ován jakýkoliv p edm t, prost ednictvím kterého je pedagog schopen lépe oz ejmit probírané u ivo. P i pou ívání didaktických pom cek a techniky ve vyu ovacích hodinách dochází k p sobení n kolika podn t na áky, kte í si tak lépe zapamatují nové u ivo. Pokud se didaktická pom cka a technika dob e a efektivn vyu ívají v eduka ním procesu, tím snáze se dosahuje po adovaných vzd lávacích cíl, které jsou pot ebné k dosa ení kvalitní výuky. Nejlep í je postupné uvád ní ák do problematiky u iva po men ích ástech a p iblí ení problematiky u iva s jistou p im eností, kterou se postupn vyu ijí d íve získané informace a poznatky, na které se v t inou p i výkladu nového u iva odvoláváme. Je také pot eba nové u ivo p iblí it p i výkladu s pou itím zásady názornosti. Z tohoto d vodu by m l být ka dý výklad co nej ast ji dopl ován o názornou ukázku (obrázek, model, ná rtek, atd.). Nejefektivn j í je vyu ití didaktické pom cky a techniky jen tehdy, kdy mají áci mo nost s pom ckou sami pracovat (mohou jí sami pozorovat, zkou et na ní nové poznatky a analyzovat výsledky svého pozorování). Také je velice d le ité kombinovat didaktické pom cky a didaktickou techniku tak, aby se mohlo rozvíjet jak konkrétní tak i abstraktní vnímání ák. (Dostál 2008) ir ím pojmem, který je zde v souvislosti s didaktickými pom ckami vhodné uvést, je pojem didaktický prost edek. Tento pojem nemá dosud pevn ustálený obsah, a proto je mo né pozorovat jisté nesrovnalosti v interpretaci tohoto pojmu. Je mo no na n j nahlí et z ir ího nebo u ího hlediska. P i ir ím chápání jsou didaktické prost edky v echny prost edky, které má u itel k dispozici na dosahování vyty ených výukových cíl. Chápeme-li výchovn -vzd lávací cíl jako nejvy í pedagogický cíl, pak jako prost edky v ir ím smyslu je mo no ozna it v echny p edm ty a jevy slou ící k dosa ení tohoto cíle. 19

20 (Obst 2002) V didaktice rozumíme prost edkem v e, eho u itel a áci mohou vyu ívat k dosa ení výukových cíl. Mezi didaktické prost edky tedy lze za adit ve keré znalosti, jako jsou metody výuky, vyu ovací formy, didaktické zásady, dosa ení díl ího cíle, ale i vizuální i auditivní techniku, u ební prostory, u ební pom cky aj. Systém didaktických prost edk je graficky zobrazen na obrázku. 1. Obr.. 1: Systém didaktických prost edk (Obst 2002) Didaktické prost edky lze d lit na materiální a nemateriální didaktické prost edky. Do nemateriálních didaktických prost edk adíme nap íklad formy výuky, metody výuky. V této diplomové práci se budu zabývat materiálními didaktickými prost edky. Funkce materiálních didaktických prost edk vyplývá ze skute nosti, e lov k získává 80 % informací zrakem, 12 % informací sluchem, 5 % informací hmatem a 3 % ostatními smysly. 20

21 4.1 Didaktická technika (Hlavatý 2002; Dluho 1976) Termín didaktická technika má sv j p vod v eckém slovu didaskein (u it, vychovávat) a techné ( emeslo, um ní, nauka). Tento termín zahrnuje v echna za ízení a p ístroje, které se vyu ívají k didaktickým ú el m, hlavn k prezentaci u ebních pom cek a k racionalizaci p ímého ízení a kontroly u ebních inností ák. Prost edky didaktické techniky nejsou ovliv ovány obsahem výuky, ale prost ednictvím svých didaktických náplní (filmy, obrázky), které umo ují interpretovat a prezentovat, mohou dopl ovat verbální projev pedagoga. Tuto techniku lze chápat také jako prost edek, kterým lze prezentovat u ební pom cky, které nelze jinak vybavit na ím smysl m. Tuto prezentaci lze realizovat: Projekcí vizuálního obrazu Reprodukcí zvuku Zpracováním digitalizovaného elektronického záznamu Didaktická technika m e slou it i k dal ím ú el m: K expozici obsahu u ební pom cky K diagnostickým ú el m (prezentace a vyhodnocování test znalostí a postoj ) K p ímému ízení výuky (audiovizuální u ebna, po íta ová u ebna atd.) (Hlavatý 2002) Didaktickou techniku je mo no d lit také podle hledisek: Pedagogicko-didaktické hledisko P sobení na smysly Funk n technické hledisko Pedagogicko-didaktické prost edky didaktické techniky ponechávají pedagogovi ídící funkci ve výukovém procesu, p i em tyto prost edky zdánliv samy vyu ují (film, televize, video, po íta e atd.). Tyto prost edky lze pou ít jak pro výklad nového u iva, tak pro opakování i shrnutí u iva ji probraného. 21

22 Didaktická technika p sobící na smysly se obvykle d lí podle smyslu, na který má p sobit. Tato technika je zam ena na sluch, zrak pop ípad na oba smysly najednou. Proto se d lí na: Vizuální Auditivní Audiovizuální Mezi didaktickou techniku d lenou dle funk n technického hlediska pat í ve kerá technika, která umo uje pou ívat didaktické pom cky jako promítaný i nepromítaný záznam (záznamové plochy, klasická promítací technika, televizní a po íta ová technika). Tato skupina didaktické techniky je roz í ena na v ech úrovních vzd lávání a je velice asto za azována do výukového procesu. 22

23 4.2 Didaktické pom cky (Dostál 2008) Jen n kolik málo lidí si v dne ní dob doká e p edstavit u itele jakéhokoliv p edm tu bez didaktických pom cek, odkázaného jen na sebe samého a pouze na verbální i neverbální komunikaci. Pou íváním didaktických pom cek ve výuce je mo né efektivn ji vyu ívat u ebních metod a postup. Výuka je poté v mnoha sm rech p ínosn j í jak pro u itele, tak hlavn i pro samotného áka. Tímto zp sobem je mnohem snaz í dosáhnout vyty ených cíl ve výuce jak pro áky, tak i pro u itele. áci nejsou vedeni k pouhému opakování ji nau ených poznatk, ale mohou také pracovat s p edm ty i jejich napodobeninami, zobrazeními a symboly. Mnohdy vhodn motivují áky i tím, e jim umo ují blízké a soustavné zkoumání p edm t a zárove jim umo ují s nimi experimentovat. Takto je tomu i v p ípad elektrotechnických stavebnic. Pojem didaktická pom cka lze definovat podle pedagogického slovníku J. Pr chy a kol. (Pr cha 2004) následovn : didaktické pom cky jsou p edm ty zprost edkující nebo napodobující realitu, napomáhající v t í názornosti nebo usnad ující výuku. Dle pedagogického slovníku (Kujala 1967): didaktické pom cky jsou p irozené objekty nebo p edm ty napodobující skute nost nebo symboly, které ve vyu ování a u ení p ispívají jako zdroje informací k vytvá ení, prohlubování a obohacování p edstav a umo ují vytvá et dovednosti v praktických innostech ák, slou í k zobec ování a osvojování zákonitostí p írodních a spole enských jev. Pou ívají se p edev ím proto, aby se vytvo ily podmínky pro intenzivn j í vnímání u ební látky, aby do celkového procesu bylo zapojeno co nejvíce receptor, p edev ím zrakových a sluchových. Výuka je ve skute nosti velmi slo itý a zna n komplikovaný proces. Za ú elem snaz ího pochopení u iva jsou uskute ována jistá zjednodu ení u ebního procesu, z nich si zde n která uvedeme. Jak uvádí (Ma ák 2003), po dlouhou dobu byla výuka chápána jako celek skládající se ze t í slo ek obsah, u itel a ák. Z dne ního pohledu se výuka obecn vyzna uje vzájemným p sobením ty komponent, jimi jsou: obsah výuky, u ivo, jeho struktura u itel, vyu ování, tj. zprost edkování u iva ák m, ízení jejich u ební innosti 23

24 ák, u ení, tj. proces osvojování u iva áky didaktické prost edky, tj. u ební pom cky a technické vybavení, umo ující zefektivnit výchovn vzd lávací proces Zobrazíme-li uvedené komponenty do grafické struktury, je mo né uvést obrázek. 2. Obr.. 2: Grafické znázorn ní výuky dle Ma áka 2003 V dne ní dob se ob as setkáváme s u itím názvu didaktické prost edky pouze pro skupinu materiálních didaktických prost edk. Jde ale pouze o tzv. u í chápání tohoto názvu. (Ma ák 2003) uvádí, e analytický p ístup k pedagogickým kategoriím vy aduje, abychom pojem didaktické prost edky (v u ím smyslu) vztahovali jen na p edm ty a jevy materiální povahy. Podobn pojem didaktický prost edek ve své práci chápe také J. Skalková. (Skalková 1999) V sou asnosti existuje nep eberné mno ství didaktických pom cek pro r zné obory, od domácích výrobc i zahrani ních. Tyto didaktické pom cky jsou ov em v rozdílné kvalit i kvantit. P i p íprav na výuku tedy musí u itel ze souboru didaktických pom cek vybírat obez etn a s ohledem na vyu ovaný p edm t a pedagogický zám r. Na základ t chto hledisek. (Skalková 1999) doporu uje následující postup volby vhodné didaktické pom cky vzhledem: 24

25 k cíli, který jeho vyu ování sleduje k v ku a psychickému vývoji ák, jejich dosavadním zku enostem a v domostem k podmínkám realizace (vybavení t ídy a koly) i zku enostem a dovednostem u itele Výb r didaktických pom cek je výsledkem zku eností a zva ování ady faktor, které pozitivn anebo negativn ovliv ují u ební proces a tím i jeho efektivnost. Systém faktor, které jsou podstatné, pro optimální volbu vhodné didaktické pom cky, p ehledn uvádí ve své práci podle J. A. Romisziwskeho (Bohony 2003), viz obrázek. 3. Obr.. 3: Systém faktor podstatných pro volbu u ební pom cky (Bohony 2003) Didaktické pom cky se vyzna ují ur itými rysy, z nich za základní jsou pova ovány následující: podstatu pom cek tvo í signály, které jsou výsledkem látkové povahy pom cek do t chto signál jsou vlo ené zprávy s u ivem, ur ené na zpracování informací 25

26 pom cky simulují objektivní skute nost (s výjimkou, jestli e pom cka p edstavuje skute ný p edm t) vy adují (a na výjimky) realizaci pomocí vyu ovací techniky rozumové zpracování zpráv s u ivem uleh ují p edcházejícím smyslovým kontaktem prost ednictvím v ech smyslových orgán p edpokládá se, e budou do výuky v len ny ve form demonstrace, nebo budou objekty bezprost ední manipulace ák n které pom cky nejsou ú inné bez uvedení do souladu s metodami a dal ími pom ckami vytvá ejí spole ný jazyk mezi u itelem a áky, co urychluje styk mezi nimi a d lá ho výkonn j ím siln motivují áky k u ení vysoce aktivizují, vytvá ejí p echod od neúmyslné k úmyslné pozornosti pomáhají p ekonávat útlum, který je asto p irozenou obranou organizmu proti nadm rnému vy erpání anebo reakcí na jednotvárnost a nudu Didaktické pom cky se vyzna ují zna nou rozmanitostí tvaru a funk nosti. Z t chto d vod je nutné je rozd lit a vytvo it p ehledný systém. P i d lení didaktických pom cek lze u ít n kolika faktor, které p ehledn uspo ádal D. Hapala (Hapala 1963): pedagogicko-didaktické podle funkce, p sobnosti a zp sobu za len ní do vyu ování, podle toho, jak aktivizují áky apod. psychologicko-fyziologické nap. podle smysl, na které pom cky p sobí (vizuální, auditivní, audiovizuální, dotykové anebo smí ené), podle stupn poznávacího procesu se pom cky mohou opírat o konkrétní názor, skute nost m e být upravená (symbolické pom cky) materiáln -praktické podle druhu pou itého materiálu, obsahu, formy, (nap. pom cky kovové, dvojrozm rné, trojrozm rné apod.) 26

27 V. Rambousek a kol. (Rambousek 1989), ale i Z. Kalhous a kol. (Kalhous 2002) uva ují rozd lení didaktických pom cek do následujících kategorií: Kategorizace u ebních pom cek p írodniny: originální p edm ty a reálné skute nosti v p vodním stavu upravené výtvory a výrobky v p vodním stavu (vzorky výrobk, p ístroje, um lecká díla) jevy a d je fyzikální, chemické, biologické aj. modely statické, funk ní, stavebnicové zobrazení a znázorn ní p edm t a skute ností zobrazení: prezentovaná p ímo prezentovaná pomocí didaktické techniky (statické, dynamické) zvukové záznamy magnetické, optické u ebnice klasické, programované textové pom cky pracovní materiály pracovní se ity, studijní návody, sbírky úloh, tabulky, atlasy dopl ková a pomocná literatura asopisy po ady a programy prezentované didaktickou technikou speciální pom cky po ady diafonové, televizní, rozhlasové programy pro vyu ovací stroje, výukové soustavy i po íta e ákovské experimentální soustavy pom cky pro t lesnou výchovu Tabulka. 1: Kategorizace u ebních pom cek (Kalhous 2002) 27

28 Ze snaz ích systém d lení didaktických pom cek m eme uvést systém J. Geschwindera a kol. (Geschwinder 1987) d lí didaktické pom cky na materiální a nemateriální. Mezi materiální didaktické pom cky pat í vyu ovací pom cky, ákovské pom cky, didaktická technika, ale i u ebny. K nemateriálním pom ckám p i azuje Geschwinder vyu ovací metody, organiza ní formy a vyu ovací zásady. P íkladem specifického systému didaktických pom cek pro technickou výchovu je klasifikace dle J. Pavelky (Pavelka 1999), její hlavní body jsou uvedeny následovn : 1) skute né p edm ty 5) zobrazení 9) zvukové pom cky 2) modely 6) audiovizuální pom cky 10) speciální pom cky 3) panely 7) literární pom cky 4) stavebnice 8) vyu ovací programy Problematikou materiálních didaktických prost edk se souvisle zabývá didaktika materiálních prost edk, co je d le itá interdisciplinární oblast, která má vztah s technikou, ergonomií, teorií informace, kybernetikou a jinými p íbuznými v dními obory, vá e se na technický rozvoj a r zné v dní obory vytvá í nejprogresivn j í ást didaktiky, neustále se vyvíjí, vyu ívá výsledky jiných odv tví, ale dává i podn ty pro moderniza ní snahy, p estavbu a reformy kolství. Nahlí íme-li na u ební proces z technologického hlediska, je mo né jej postupn p i adit k výrobnímu procesu. Význam pojmu technologie je tu chápán jako výrobní proces, ve kterém pracovníci pomocí pracovních prost edk p sobí na pracovní p edm ty s cílem zhotovit ur ené produkty. Jako vhodn pojaté se jeví rozd lení, kde jsou materiální didaktické prost edky d leny na u ební pom cky, technické výukové prost edky, organiza ní a reprografickou techniku, výukové prostory a jejich vybavení a vybavení u itele a áka. P i správném didaktickém zakomponování do eduka ního procesu umo ují didaktické pom cky lépe dosahovat vzd lávacích cíl. Pomocí didaktických pom cek 28

29 nejsou áci vedeni pouze k p ijímání verbáln podávaných poznatk, ale mohou manipulovat s reálnými p edm ty, i jejich napodobeninami a zobrazeními, díky emu dochází k pot ebnému propojení vzd lávání s praxí. Didaktické pom cky pomáhají vhodn stimulovat áky tím, e mohou s pom ckou experimentovat a cílen jí zkoumat. Za azování didaktických pom cek do vzd lávacího procesu neoddiskutovateln p ispívá k rozvoji kladných postoj ke vzd lávání a pro áky d lají didaktické pom cky vyu ovací hodiny zábavn j í. P i pou ívání didaktických pom cek, by se m l u itel dle okolností ídit následujícími zásadami: nepopisujeme slovem to, co je ák m z pom cky z ejmé podle druhu pom cky zvolíme didaktickou techniku, kterou p ipravíme tak, aby se daná pom cka realizovala nejú inn j ím zp sobem, bez asových ztrát nebo naopak podle p ístupné didaktické techniky zvolíme adekvátní u ební pom cky aktivizujeme áky a sna íme se o to, aby sami získali co nejvíce informací vlo ených do pom cky doprovodné slovo volíme tak, aby usm r ovalo ákovu pozornost a jeho u ení zamý leným sm rem pom cku p edkládáme ák m a v dob, kdy chceme zam it pozornost na dané u ivo tam, kde je nutno zd raznit slo itost jev, genezí, vzájemné vztahy a souvislosti, dynamiku procesu, necháváme mo nost pro dotvá ení pom cky b hem výkladu p enosový kanál volíme podle po adavku na efektivnost p enosu informací a interakce mezi vyu ujícím a ákem, ale i z hlediska hygieny du evní práce Jako klasickou a stále je t nejpou ívan j í u ební pom ckou je zápis a kresba pedagoga na klasickou kolní tabuli b hem výukového procesu. Jedná se o nejmén energeticky a materiálov náro nou pom cku, ale p itom velice cennou. Ve své podstat se ji n kolik desetiletí provádí na základ t chto n kolika pravidel: 29

30 Zápis by m l být b hem výkladu pr b ný a na konci výkladu by m la z stat na tabuli struktura tohoto zápisu. Zapisovány mají být podstatné a d le ité informace, také výrazy, které jsou neznámé. Kresba by m la být schematická nejlépe postupn kreslená (vývojové kreslení), má mít název, má být didakticky upravená, odborn správná a esteticky p ijatelná. 4.3 Didaktické pom cky v minulosti Ji v dávné historii se objevovala my lenka vyu ívání u ebních pom cek. V této souvislosti uvádím známé osobnosti, jako byl nap íklad J. A. Komenský, F. Bacon, F. Fröbel a G. A. Lindner. (Ma ák 2003) zmi uje, e u ební pom cky byly d íve chápány jako pouhé fakultativní (nepovinné) dopln ní edukace a nikoliv jako její inherentní (vnit n spjatou) sou ástí. Základy je nutné hledat v empirismu a senzualizmu, ve filozofických sm rech, které p i otázkách po základech lidského poznání vychází z bezprost ední smyslové zku enosti. Postupem asu se ím dál více projevovala pot eba zatraktivnit vzd lávání. Mezi star í a osv d ené didaktické pom cky bych za adila kuli kové po ítadlo, jeho kvalita je prov ena letitými zku enostmi. D íve ji v oblasti p ed kolního vzd lávání bylo mo no pozorovat didaktické pom cky ve form jednoduchých hra ek, které umo ovaly d tem skládání, manipulaci a kombinování r zných mo ností. V dy r zné skládanky a stavebnice jsou nedílnou sou ástí p ed kolní výchovy a do dne ních dn. 4.4 Didaktické pom cky v sou asnosti V sou asné dob nabízí u itel m eský trh irokou nabídku didaktických pom cek, vyrobených z r zných materiál jako jsou nap íklad: p írodní materiál, d evo, plast, textil, papír. Tyto pom cky rozvíjejí u ák tvo ivost, jemnou a hrubou motoriku, fantazii, poznání, rozvíjejí smysly a v neposlední ad i pohybovou innost. I p es irokou nabídku didaktických pom cek, se mnoho pedagog pou tí do výroby vlastních netradi ních didaktických pom cek a ji se áky p i svých hodinách, nebo ve volném ase ze snahy o co nejv rn j í p iblí ení vykládané látky, pop ípad v rámci rozvíjení 30

31 manuální zru nosti ák. Ve snaze informovat a pomoci s rozhodováním u itel o výb ru kvalitních didaktických pom cek, uvádím seznam n kterých firem, s kterými jsem spolupracovala p i zpracovávání této diplomové práce a které mi poskytly cenné rady a ukázky didaktických pom cek. Seznam firem, které se zabývají didaktickými pom ckami: a) Aurednik b) Bambinot c) Benjamín d) Dino e) Duha f) DYS-BABA g) Huton h) Lokki i) Mutabene j) OlDipo k) Silesia Trading l) Stiefel m) Svoboda n) Truhlá ství Roman Bure a) Aurednik Firma Aurednik byla zalo ena v ervnu Od zalo ení spole nosti stojí v jejím ele Mgr. Eva ervenková. editelka spole nosti Aurednik Mgr. Eva ervenková je speciální pedagog a má dlouholetou pedagogickou praxi. Firma Aurednik se zam uje na výukové a didaktické pom cky. Velice p ínosné je jist uvést, e firma Aurednik se také zam uje na didaktické pom cky pro posti ené d ti. Pom cky pro d ti se zrakovým, sluchovým, mentálním i jiným posti ením jsou pro dne ní úrove výchovy a vzd lávání nezbytné. Mgr. ervenková uvedla: K zalo ení firmy nás vedla snaha poskytovat a zaji ovat kolám a kolkám v eské republice obdobný servis, jaký byl b ný v zemích západní Evropy. Nyní p sobíme i na Slovensku. Aurednik ka doro n vydává nový katalog, který obsahuje irokou paletu didaktických pom cek. Také po ádá pro pedagogy seminá e. Adresa firmy: Aurednik CS, spol. s.r.o. Trubín Král v Dv r 31

32 b) Bambinot Snahou firmy Bambinot je nabídnout d tem zábavné a kvalitní didaktické pom cky, se kterými si nejenom u ijí spoustu radosti, ale zárove jim i pomohou rozvíjet jejich motorické schopnosti, fantazii nebo nap íklad logické my lení. Bambinot nabízí ve svém katalogu pestrou paletu didaktických pom cek pro základní koly. Adresa firmy: Bambinot Zahradní Luha ovice c) Benjamín Benjamín je název firmy, která se zam uje na prodej v oblasti didaktických pom cek. Cílem této firmy je p inést na eský a východoevropský trh novou kvalitní úrove podpory didaktické výuky d tí. Firma Benjamín je na trhu ji 10 let. editelem firmy Benjamín je pan Ing. Petr Kubí ek. Adresa firmy: Benjamín s.r.o. Hradi ská Buchlovice d) Dino Spole nost Dino Toys zahájila svoji podnikatelskou innost pod názvem Dino & Ravensburger s.r.o. v roce Dino Toys spolupracuje s významnými výtvarníky, grafiky a vynálezci. Spole nost Dino Toys nabízí celou adu didaktických obrázkových kostek, které jsou ilustrované od známého malí e Zde ka Milera. Dino Toys klade d raz na kvalitní výtvarné zpracování a nejvy í kvalitu produkt. 32

33 Adresa firmy: Dino Toys s.r.o. K Pískovn Mnichovo Hradi t e) Duha V ele firmy Duha stojí Dr. Zavadil, který dodává kolám v celé eské republice didaktické pom cky ji od roku Firma nabízí precizn vypracovanou nabídku didaktických pom cek ve svém nabídkovém katalogu. Firma Duha se specializuje p evá n na vydávání nást nných didaktických obraz a tabulí a v echny druhy ákovských i demonstra ních po ítadel. Adresa firmy: DUHA Dr. Josef Zavadil T. G. Masaryka Nové M sto nad Metují f) DYS-BABA Ing. Dagmar Rýdlová je autorkou bezbariérové výukové metody, která zalo ila internetovou stránku s názvem DYS-BABA, kde prezentuje své didaktické pom cky do hodin anglického jazyka. Je specialistou na hmatové pom cky pro konkretizování abstraktních pojm, autorkou ady u ebních pom cek a metod pro dyslektické d ti. Ing. Rýdlová je sama té dyslekti kou. Velice dob e zná problém ák s touto specifickou dispozicí. Proto se ji adu let zabývá vývojem metod a pom cek, které by respektovaly procesy vnímání dyslektik a ú inn jim pomohly s u ením jazyka. Adresa firmy: Ing. Dagmar Rýdlová Zvonková Praha

34 g) Huton Firma Huton vyrábí senzorové notové tabule pro výuku hudební výchovy. Dále firma nabízí pro koly dal í didaktické pom cky: knihy eských pohádek. Tyto knihy jsou díky své bohaté ilustraci a zvukovým nahrávkám ur eny p edev ím pro výuku tení u malých tená. editelem firmy Huton je pan Ladislav Huml. Adresa firmy: Huton Ole ná h) Lokki Firma Lokki byla zalo ena v roce 2002 s cílem nabídnout na eském trhu bezpe né, kvalitní a originální didaktické pom cky. Firma díky úzké spolupráci s ilustrátorkou d tských pohádkových knih a u ebnic, Evou Sýkorovou, od roku 2002 za ala také navrhovat a realizovat d tské interiéry. Firma spolupracuje se základními kolami a spole n s ilustrátorkou Evou Sýkorovou se sna í o to, aby d ti obklopovalo harmonické prost edí, které rozvíjí jejich vnímání, schopnosti a dovednosti. Adresa firmy: Lokki International s.r.o. Raisova Starý Plzenec i) Mutabene Nakladatelství Mutabene je vydavatel u ebního systému Logico Piccolo, které nabízí zálkadním kolám bezplatné a nezávazné zap j ení u ebního systému Logico Piccolo na vyzkou ení. 34

35 Adresa firmy: Nakladatelství Mutabene, spol. s r. o. Pato kova 1632/ Praha 6 j) OlDipo OlDipo je název firmy, která se zabývá novým typem moderní u ební pom cky se irokým spektrem metodického vyu ití na 1. stupni Z. Autorem produkt je Mgr. Ji í Zibura. Firma OlDipo úzce spolupracuje s pedagogicko psychologickou poradnou v eských Bud jovicích. Vznikla z pot eb u itel a zam uje se na výrobu didaktických pom cek pro u itele eského jazyka. Didaktické pom cky z ady DiPo jsou nositelky ocen ní Zlatá Schola nova na mezinárodním veletrhu u ebních pom cek Schola nova Adresa firmy: OlDipo s.r.o. Kate inská Olomouc k) Silesia Trading Silesia Trading usiluje o zlep ení informovanosti u itel v oblasti didaktických pom cek. Výb r pom cek usnad uje u itel m tím, e vydává pravideln p ehledný katalog produkt. Nabízí celou adu zajímavých didaktických pom cek pro základní koly. Firma se sna í o to, aby kola byla pro áky hrou a rádi se u ili. Adresa firmy: Silesia Trading s.r.o. Polní Bohuslavice eu 35

36 l) Stiefel Firma Stiefel vznikla v roce 1982 v N mecku. Od roku 1991 za ala p sobit a svoji nabídku za ala í it ve st ední Evrop. Dnes firma p sobí v Rakousku, výcarsku, Slovensku, eské republice, Ma arsku, Polsku i Rumunsku. editelem firmy Stiefel je Ing. Ján Betu. O spokojenost zákazník se stará odborný tým, který ka doro n p iná í nové produkty a vydává p ehledný katalog. Adresa firmy: STIEFEL EUROCART s.r.o. Ru inovská 1/A Bratislava m) Svoboda Svoboda je název firmy, která získala název podle svého zakladatele Ing. Ivana Svobody. Nabízí elektronické vzd lávací hra ky, experimentální stavebnice a hlavolamy. Cílem této firmy je, aby didaktické pom cky áky nejen pot ily, ale i pou ily. Adresa firmy: Ing. Ivan Svoboda Hlu ínská 257/ Ostrava Pet kovice n) Truhlá ství Roman Bure editel firmy Roman Bure se specializuje na výrobu didaktických pom cek, které vyrábí z kvalitního um le su eného bukového, b ezového nebo topolového d eva. Truhlá ství Roman Bure bylo zalo eno v únoru 2001 s ideou vývoje a výroby d ev ných didaktických pom cek pro d ti. Roman Bure metodicky spolupracuje s kvalifikovanými pedagogickými odborníky, se kterými konzultuje vývoj nových pom cek tak, aby co nejlépe odpovídaly pot ebám dne ních d tí. 36

37 Adresa firmy: Roman Bure K i íkova Trutnov Vývoj didaktické techniky za n kolik desetiletí i století pokro il o zna ný kus, jak v oblasti estetické, tak p evá n v oblast pedagogické, kde na ka dou didaktickou innost je mo no nalézt vhodnou didaktickou pom cku. Velice asto je nutno moderní didaktické pom cky spolu kombinovat a p iblí it tímto vyu ovanou látku ák m co nejv rohodn ji. 37

38 5. Vyu ití didaktických pom cek ve výukových p edm tech Zde uvádím p ehled výukových p edm t, pro které jsem si vybrala n kolik didaktických pom cek. Matematika eský jazyk Anglický jazyk Hudební výchova Výtvarná výchova T lesná výchova Prvouka M la jsem mo nost si n které didaktické pom cky osobn vyzkou et a pracovat s nimi. N které pom cky sama vyu ívám v praxi a za azuji je do hodin. Velmi ráda bych se cht la touto cestou s Vámi rozd lit o informace, které jsem o didaktických pom ckách získala 5.1 Didaktická pom cka v matematice Vyu ovací p edm t matematika je jedním z hlavních p edm t na prvním stupni základních kol. M li bychom se sna it co nejvíce áky motivovat, vést a vytvá et u nich pozitivní vztah k vyu ovacímu p edm tu. Poznatky a dovednosti, které áci v matematice získají, jsou p edpokladem pro dal í úsp né vzd lávání a jsou základem ka dodenního ivota i mnoha povolání. Matematika je na prvním stupni zalo ena na rozvíjení zku eností áka a vychází z p irozené touhy d tí mlad ího kolního v ku nau it se po ítat. Matematika rozvíjí po tá ské dovednosti, ale není jen po ítáním. Rozvíjí intelektuální schopnosti ák, jejich pam, p edstavivost, tvo ivost, abstraktní my lení a schopnost logického úsudku. Matematika dále p ispívá k vytvá ení ur itých rys osobnosti, jako je vytrvalost, pracovitost a kriti nost. Matematika by m la áky vybavit tak, aby ji mohli bez obtí í dále pou ívat v praktickém ivot i v dal ím vzd lávání. Smyslem tedy je nau it áky chápat matematiku jako prost edek e ení úloh. M la by ák m otev ít cestu k e ení mnoha úloh a situací, které ivot p iná í. Hodiny matematiky by m ly být efektivní a pro áky zábavné. Pedagogové by 38

39 m li vyu ívat r zné didaktické pom cky, i moderní didaktickou techniku. P íklady didaktických pom cek: Kastlík na poznávání p edm t (Benjamín) P edstavivost je stejn d le itá jako inteligence a p edur uje úsp chy v ivot. P edstavivost i inteligenci m eme s áky cvi it a posilovat, pomocí této didaktické pom cky. Tuto didaktickou pom cku jist ka dý pedagog rád ocení a pou ije v hodin geometrie. A áci si práci s touto didaktickou pom ckou v hodinách geometrie jist rádi oblíbí. Didaktická pom cka ve tvaru kastlíku je vyrobena z kvalitního d eva. V kastlíku jsou na jedné stran dva otvory na ruce a na prot j í stran je jeden v t í otvor, který umo uje vkládání p edm t do kastlíku. ák s kastlíkem provádí mnoho hmatových cvi ení, ani by vid l p edm t, který poznává. Umo ní mu to t i otvory v kastlíku. Do dvou otvor vsune ák ruce, t etím otvorem mu pedagog podává p edm ty na poznávání. Zárove pedagog m e tímto otvorem áka pozorovat a kontrolovat. Vhodnými p edm ty pro poznávání jsou r znotvaré kostky, geometrické tvary, p írodní materiály nebo dal í v ci z bezprost edního okolí áka. Pracuje-li ák s touto didaktickou pom ckou, u í se zábavnou formou poznávat r zné materiály a geometrické tvary hmatem. Rozvíjí si také p edstavivost. Didaktickou pom cku Kastlík na poznávání p edm t vyrábí firma Benjamín. Obr.. 4: Kastlík na poznávání p edm t Obr.. 5: Ukázka práce s pom ckou 39

40 Stohovatelná v i ka (Lokki) Po ítat mechanicky do deseti je stejné jako recitovat nau enou básni ku. ák by si m l s po ty hrát, t ídit p edm ty, porovnávat mno ství, ur ovat protiklady (málo hodn ) a nerovnosti (více ne ). Pochopit, co znamenají ísla, je pro áka stejn t ké jako se nau it je postupn od íkat. Mlad í áci pot ebují p i po tech chápat ísla jako n co konkrétního, ne symbolického. Pot ebují vid t a uchopit p edm t, který znamená jedna, dva, t i. Ke správnému vysv tlení tohoto problému nám pom e tato didaktická pom cka. ák si m e pom cku uchopit do ruky a manipulovat s ní, tak lépe pochopí pojem íslo. Didaktická pom cka Stohovatelná v i ka p inese ák m do hodin matematiky zábavu a pocit, e si hrají, ale p itom se budou u it, proto si didaktickou pom cku velmi rychle oblíbí. Pom cka obsahuje r zn veliké kostky, které jsou vyrobeny z velmi silného kartonu. Dv protilehlé strany kostky jsou poti t ny íslovkou a geometrickými tvary (s odpovídajícím po tem hran) a obrázkem hrací kostky. Tato didaktická pom cka napomáhá ák m konkrétn pochopit abstraktní pojem íslo. Pro zefektivn ní a lep í vysv tlení pojmu íslo je vhodné jednotlivé kostky v e naplnit p edm ty, jejich po et bude odpovídat íslu na kosti ce. Nap íklad m e ák do kostky s íslem t i umístit t i kusy voskových pastelek, tak si lépe za ije nau enou znalost. Stohovatelnou v i ku vyrábí firma Lokki. S didaktickou pom ckou Stohovatelná v i ka mám velmi dobré zku enosti. M la jsem mo nost si vyzkou et pracovat s touto pom ckou v hodin matematiky v první t íd. áci na didaktickou pom cku reagovali velmi kladn. Na první pohled bylo z ejmé, e si áci velmi rychle zábavnou formou osvojili pojem íslo. Manipulací s kostkami si je t navíc áci rozvíjeli jemnou motoriku a koncentraci. Myslím si, e si áci v hodin matematiky u ili s touto didaktickou pom ckou mnoho zábavy, ale také si osvojili pojem íslo. S touto didaktickou pom ckou lze hrát plno zajímavých her. Jak uvádím vý e, nap íklad t ídit p edm ty, porovnávat mno ství atd. 40

41 Obr.. 6: Ukázka didaktické pom cky Obr.. 7: Stohovatelná v i ka Magnetická matematika (Bambinot) Didaktická pom cka s názvem Magnetická matematika obsahuje magnetickou tabulku a k ní 100 íslic a r zných po etních znak, ze kterých lze slo it velké mno ství po etních úloh. Sada Magnetická matematika je v praktickém balení v nádherné plechové krabi ce. áci si pomocí této didaktické pom cky procvi ují hravou formou po etní úlohy. Tato didaktická pom cka ur it ák m zpest í hodiny matematiky, proto e u nebudou muset jen klasicky po ítat p íklady v se itech, ale budou moci si sami vymý let po etní úlohy, a zábavn po ítat na magnetické tabulce. Magnetickou matematiku lze objednat na internetové adrese: Obr.. 8: Magnetická matematika Násobící kostky (Bambinot) Násobící kostky jedná se o didaktickou pom cku, která umo ní ák m upevnit a procvi it si znalosti malé násobilky. Didaktická pom cka obsahuje d ev nou tabulku, kde je 41

42 ulo eno 81 d ev ných kosti ek, na kterých jsou nati t ny po etní p íklady. Na jedné stran kosti ky je nati t n p íklad a na druhé stran je výsledek se správným e ením. ák dostává ihned zp tnou kontrolu, proto e si výsledek m e zkontrolovat oto ením kosti ky. ty i strany kostky jsou nepoti t ny a mohou tedy, tak slou it pro zadávání vlastních nových po etních úloh. Didaktická pom cka je k dostání na internetové adrese: S touto didaktickou pom ckou jsem se setkala na praxi p i svém studiu. Násobící kostky jsou velice praktické a áci s nimi velice rádi pracují. S touto didaktickou pom ckou si áci nejen procvi ují násobilku, ale rozvíjejí si p i manipulaci s kostkami i jemnou motoriku. Velice ráda a velmi asto jsem za azovala tuto pom cku do hodin matematiky. áci v dy ocenili, kdy si mohli procvi ovat p íklady na násobení pomocí násobících kostek. Práce s touto didaktickou pom ckou zpest ila v dy ák m hodinu matematiky. Obr.. 9: Násobící kostky Elektrická násobilka (Svoboda) Elektrická násobilka, je didaktická pom cka ur ená ák m od 7 let. Tato pom cka obsahuje elektronický zkou ecí obvod napájený dv ma tu kovými bateriemi. Dále obsahuje v echny p íklady malé a velké násobilky. Násobilka je nati t na na deseti vým nných íselných listech, z nich ka dý obsahuje 20 p íklad. Podstatou této didaktické pom cky je elektronický obvod, který vyhodnotí správnost výsledku zvoleného p íkladu p i doteku kontrolními hroty na kontaktní plo ky. Pokud ák zvolí správný výsledek, rozsvítí se zelené sv tlo, p i patn vypo teném výsledku z stává sv tlo zhasnuté. Tato didaktická pom cka umo uje ák m samostatné zkou ení znalostí malé a velké násobilky. Zkou ení probíhá tak, e si ák zvolí libovolný p íklad. Jeden kontakt p ilo í k p íkladu a druhý ke správnému výsledku. V p ípad správného výsledku se rozsvítí zelené sv tlo. 42

43 Obr.. 10: Elektrická násobilka Po etní krabi ka (Bambinot) Po etní krabi ka je jedna z didaktických pom cek, kterou m eme vyu ít v hodinách matematiky, abychom áky nau ili zábavnou formou, snadno a rychle po ítat a e it po etní p íklady. Krabi ka obsahuje stojánky, krou ky, navlékací ty ky, sadu ísel a po etních znamének. V e je vyrobeno z kvalitního d eva, v krásn barevném provedení. áci mají za úkol navlékat krou ky na stojánky a k nim p i azovat odpovídající íslice. Díky této barevné a dob e navr ené didaktické pom cce se pro áky stane u ení zábavou a veselou hrou. Obr.. 11: Po etní krabi ka 43

44 Kostky Veselá ísla (Dino) U z názvu této didaktické pom cky m eme poci ovat, e hodiny matematiky budou s touto pom ckou pro áky veselé a zábavné. Didaktická pom cka Veselá ísla je ur ena pro za ínající po tá e. Skládáním obrázk a p íklad si za ínající po tá i vytvá í po etní p íklady a tím se p íjemnou a nenásilnou formou seznamují se s ítáním a od ítáním. Tato didaktická pom cka tak spl uje takzvanou kolu hrou. Didaktická pom cka obsahuje 12 d ev ných kostek, na kterých jsou znázorn na ísla, numerická znaménka a krásné a veselé ilustrace od známého výtvarníka Zde ka Milera. Spole nost Dino Toys vyrábí tuto didaktickou pom cku. Jsem velice ráda, e mohu tuto pom cku pou ívat v hodinách matematiky v 1. t íd. Je velice praktická a pro d ti blízká, díky svým krásným ilustracím. áci se v dy t í na práci s veselými kostkami od Dina, proto e mají mo nost si vymý let a sestavovat své vlastní p íklady, které vymyslí. Také si rozvíjejí p i práci s touto didaktickou pom ckou jemnou motoriku. Obr.. 12: Veselá ísla 44

45 5.2 Didaktická pom cka v eském jazyce Výuka mate ského jazyka d ti provází ji od raného v ku, kdy se u í mluvit a sna í se porozum t verbálnímu projevu. Ji v první t íd se áci u í pou ívat svého mate ského jazyka jak ve verbální, tak v psané form. Je nutno si uv domit, e lidé jsou v ivot posuzování nejen podle toho, jak vypadají, ale i podle toho jak se umí vyjad ovat a formulovat své my lenky. Toto v echno se lidé u í ji od prvních dn ve kole. V dy úsp né ovládnutí jazykových prost edk mate ského jazyka je hlavním p edpokladem bezproblémového vzd lávání ve v ech ostatních oblastech. P i výuce na prvním stupni Z je nutno se p edev ím zam it na to, aby si áci osvojili techniku psaní a tení, bez kterých nelze úsp n studovat dal í p edm ty. Také je velice nutné nau it áky souvislému vyjad ování, aby dokázali správn a efektivn pou ívat sv j mate ský jazyk. Jist je také d le ité, aby áci b hem výuky na prvním stupni Z úsp n ovládli základy eského pravopisu a dokázali si v dy v d t v mate ském jazyce rady. K úsp nému zvládnutí v ech t chto úkol je v moderním vyu ovacím procesu nutno pou ívat didaktické pom cky, kterých je nep eberné mno ství. V této práci uvádím p íklady n kolika pom cek. DiPo (OlDipo) DiPo je moderní didaktická pom cka, která nabízí iroké spektrum metodického vyu ití. Tato didaktická pom cka jednak pomáhá rozvíjet percep ní schopnosti, jemnou motoriku, prostorovou orientaci, zrakové rozli ování, ale i jazykový cit, slovní zásobu a tená ské dovednosti. Práce s touto pom ckou je p íjemná, motivující a velmi efektivní. Usnad uje ák m rychlým a poutavým zp sobem proniknout do náro ného systému jednotlivých kategorií eské gramatiky. áci si pomocí této pom cky upev ují a opakují své v domosti moderním a netradi ním zp sobem. Práce s didaktickou pom ckou DiPo je velmi snadná, proto si ji áci velmi rychle oblíbí. Didaktická pom cka DiPo umo uje ák m procvi it si velké mno ství p íklad v krátkém ase, bez nutnosti jejich zápisu. áci dostávají okam itou zp tnou vazbu správnosti své práce, proto e si mohou pomocí identifika ních znak samostatn ov it správnost spln ní úkolu. Tím vede áky k v t í samostatnosti a zodpov dnosti a práce je maximáln efektivní. Prost ednictvím této pom cky m e ka dý ák pracovat vlastním tempem v souladu s individuálními schopnostmi. 45

46 Výhodou této pom cky také je, e rozvíjí u ák motorické funkce. ák musí zapojit své motorické funkce, aby mohl správn manipulovat s karti kami. Toto zvlá t oceníme, kdy budeme pracovat s áky s poruchami pozornosti, proto e jim to velmi pom e k jejich lep ímu soust ed ní. Tato pom cka je tedy té vhodná pro áky se speciálními vzd lávacími pot ebami, tedy pro áky, které mají dysortografické, dysgrafické nebo dyslektické potí e. Na této pom cce je cenné p edev ím to, e budou postupn zpracovávána v echna základní gramatická pravidla, ím se vytvo í ucelený systém k ú innému procvi ování a orientaci v klí ové u ební látce mate ského jazyka. U ební pom cky ady DiPo obsahují ucelený soubor karti ek pro výuku eského jazyka. Dosud vydané díly pokrývají nejd le it j í a nejslo it j í ást jazykového u iva I.st. Z : DiPo - podstatná jména výcvik v ur ování jmenných kategorií DiPo - vyjmenovaná slova výcvik pravopisu DiPo - slovesa výcvik v ur ování slovesných kategorií DiPo - shoda p ísudku s podm tem výcvik pravopisu DiPo - p ídavná jména výcvik pravopisu v ech druh p ídavných jmen DiPo - pravopis koncovek podstatných jmen DiPo - slovní druhy výcvik ur ování slovních druh DiPo - slabiky výcvik pravopisu tvrdých a m kkých slabik v etn jejich délky DiPo obsahuje v dy pracovní desku. Pracovní desky jsou vyrobeny z tvrdého kartonu oboustrann laminovaného. Deska je rozkládací, aby ákovi et ila pot ebné pracovní místo. Zp sob práce s touto didaktickou pom ckou je mnoho. áci mohou nap íklad pracovat ve dvojicích u jedné desky nebo tak, e jeden ák zkou í druhého p ímo a jeho odpov kontroluje sledováním rubové strany karti ky. áci tak mohou upev ovat a opakovat své v domosti moderním netradi ním zp sobem. U itel rozhodne, zda vybere soubor karti ek on nebo si soubor ur í dít samo podle svých pot eb. Srovná v echny karti ky nebarevnou, lícovou stranou k sob. Po p e tení vazby karti ku vlo í, zpravidla barevnou stranou dol, do odpovídajícího barevného pole. Po zpracování celého souboru p istoupí ke kontrole. 46

47 Velké mno ství karti ek p ímo vybízí k dal ímu didaktickému vyu ití. Soubor lze vyu ít nap íklad: jako zásobník vazeb pro diktáty a dopl ovací cvi ení k nácviku tení u od 1. t ídy, zejména p i výuce genetickou metodou tení jako p edloha k tvo ení v t jako pom cka pro individuální práci dyslektického krou ku k nejr zn j ím didaktickým i zábavným hrám Na této didaktické pom cce velice oce uji a pozitivn hodnotím, e ke ka dému souboru je dodáno p im ené mno ství prázdných karti ek, do kterých si ka dý u itel m e doplnit vlastní oblíbené vazby a p íklady, nebo doplnit ztracené karti ky. Povrchová úprava umo uje dopln ní libovolných nápov dných znak a odkaz na karti ky i desky fixem. U itel si tak m e pom cku dotvo it podle svého. Obr.. 13: Pom cka DiPo Obr.. 14: Práce s pom ckou DiPo Pískovni ka (Benjamín) Pískovni ka je didaktická pom cka, která áka na první pohled zaujme svým rozmanitým vyu itím. Jedná se o poutavou hru s pískem. Umo uje ákovi jednak nabírat, formovat a uhlazovat písek, ale i psát do písku. Didaktická pom cka podn cuje u ák spokojenost a radost z experimentování, proto e písek má uklid ující charakter. Slou í k rozvoji psaní a kreativity ák. Pomocí pískovni ky si áci procvi ují jemnou motoriku a koncentraci. áci mohou p i práci chodit okolo písková ky a tvo it své p edstavy ze v ech stran. Pod pr hledné sklo je mo no vsouvat barevné papíry, lesklé folie nebo vlastní barevné obrázky. Pomocí hladítka lze písek znovu urovnat a ák m e pracovat znovu na jiném 47

48 nápadu. Tato didaktická pom cka áky velice motivuje a zárove v nich probouzí touhu experimentovat a zkou et stále nové tvary a obrazce. Pískovni ka není nijak v kov omezena a je velmi vhodnou didaktickou pom ckou jak pro kolní tak pro p ed kolní výchovu nejen v mate ském jazyce, ale t eba i ve výtvarné výchov a v pracovních innostech. Obr.. 15: Ukázka práce s Pískovni kou Dotekové tabulky s písmeny (Benjamín) Tuto didaktickou pom cku m e pedagog vyu ít ve vyu ovací hodin r zným zp sobem. áci se mohou nap íklad dotekových tabulek dotýkat a poté písmeno namalovat nebo nakreslit do písku, nebo p enést na papír. Také lze p ejí d ním papíru polo eného na tabulce vytvá et zajímavé obrázky. S dotekovými tabulkami se áci nau í poznávat písmena v emi smysly. Se dv ma sadami m eme s áky hrát pexeso. Tato didaktická pom cka se prodává v sad, která obsahuje 26 lakovaných d evovláknitých desek s velkými písmeny. Obr.. 16: Dotekové tabulky Obr.. 17: Ukázka práce s pom ckou 48

49 Sada pro nácvik psaní (Benjamín) Tato didaktická pom cka je vhodná pro nácvik tah a slou í k p íprav na psaní. Sada pro nácvik psaní nabízí ák m cvi ení zdokonalující plynulý pohyb ruky, nezbytný pro rychlé psaní, nácvik kreslení rovných, zvln ných, lomených a p eru ovaných ar v e, co pat í k p íprav pro zru né a plynulé psaní. Jednotlivá cvi ení umo ují ákovi u ení ve vlastním tempu a zvolna vedou k rutinnímu pohybu. Sada obsahuje 3 soubory po deseti listech. Soubory jsou barevn rozd leny a sestaveny podle obtí nosti. První soubor je oran ový, druhý soubor je modrý a poslední t etí soubor je r ový. R znorodost nabídky list umo uje individuální výuku podle mo ností ka dého áka. ák si sám m e zvolit pracovní list, který jej zaujme a zdokonalovat se samo. Výhodou u této pom cky je pr hledná, stírací fólie, která dovoluje provést ákovi ihned vlastní opravu. Ka dý list obsahuje p esný model nákresu, který je vyobrazen v levé ásti naho e, aby ák v d l, jak má být správn proveden. V pravé ásti naho e je dále vyobrazena ást nákresu se ipkami, které ákovi ukazují sm r kreslení ar. Uprost ed listu je bod, který ozna uje za átek kresby. List obsahuje vodorovné linky, které ohrani ují linie kresby. Linky se postupn zu ují a tím se zmen uje psací dráha. Postupným zu ováním linek ák procvi uje jemn j í motoriku prst a u í se p esnosti a jistot pohybu. Sada pro nácvik psaní dále obsahuje 4 desti ky, které mají pr hlednou, pohyblivou fólii, na ní áci pí í. Pastelky, tenké a silné fixy, smyvatelné vodou jsou ideální psací pot eby, s kterými lze na fólii psát. Rovn na psaní m eme pou ít i barevné k ídy. Kresby nebo psací dráhy jednodu e sma eme vlhkým had íkem nebo houbi kou. Abychom zachovali pr hlednost fólií, je nutné, abychom pravideln fólii stírali had íkem zvlh eným lihem. Práce s touto didaktickou pom ckou je jednoduchá, sta í jen vsunout zvolený list se cvi ením pod pr hlednou fólii, která list p ilo ením automaticky upevní. Poté podle modelu a trasy vyzna ené ipkami od ozna eného po áte ního bodu ák kreslí na pr hledné fólii psací dráhy pomocí zvoleného fixu. Výhodou této didaktické pom cky je, e ák kdykoliv v pr b hu psaní m e kresbu nebo její ást set ít, opravit nebo za ít znovu. Po skon ení cvi ení sta í list vytáhnout a pedagog zhodnotí vykonanou práci áka. Didaktická pom cka slou í k nácviku tvarového cít ní, velikosti, sm ru a soust ed ní. ák se tedy u í základ m správného psaní písmen. Dále didaktická pom cka slou í k nácviku správné koordinace motoriky, asoprostorové koordinace za átek a konec, p ed a po, co umo uje nácvik p esného umis ování písmen, z nich jsou slo ena slova. Didaktická pom cka umo uje, pedagogovi kontrolovat u ák správný tlak ruky, regulaci nap tí sval, 49

50 stabilitu a dynamiku pohybu ruky, ur ující trvalý charakter písma a ovládnutí plynulosti psaní. Kvalitu pohybu ruky p i psaní je velmi d le ité u ák od po átku správn cvi it a rozvíjet. Cvi ení s didaktickou pom ckou ák m umo ní rozvíjet a p isvojovat si vlastní charakter písma. Je d le ité, aby písmo áka získalo základní p ednosti, mám tím na mysli rychlost psaní sou asn se snadnou itelností pro ka dého. Toto v e nám umo ní práce s touto didaktickou pom ckou. Obr.. 18: Ukázka pom cky pro nácvik psaní Magnetická abeceda (Bambinot) Magnetická abeceda obsahuje sadu magnetických písmen a íslic, které jsou ulo eny v praktickém kuf íku. Jedna strana kuf íku slou í jako magnetická tabule, na kterou ák p ikládá p ilo ená písmenka, nebo íslice. Také m e ák na tuto tabuli psát opakovan fixem. Tato didaktická pom cka je dobrým pomocníkem na procvi ování abecedy a je ideální pro sestavování jednoduchých slov a v t. Obr.. 19: Magnetická abeceda 50

51 5.3 Didaktická pom cka v anglickém jazyce Jist ka dý zná to známé r ení kolik e í zná, tolikrát jsi lov kem. e je jedním ze základních prost edk na í komunikace a v dne ní dob je znalost alespo jednoho sv tového jazyka nutností. P i neznalosti cizího jazyka si sami vytvá íme bariery nejen ve spole nosti, ale také si zna n komplikujeme nad ji na získání dobrého zam stnání a vybudování spole enského postavení. S výukou cizího jazyka se v dne ní moderní dob setkáváme dost asto ji v mate ské kole, kde se d ti seznamují se základními sloví ky a u í se pomocí obrázk. V drtivé v t in se jedná o výuku anglického jazyka, který je jedním z nejroz í en j ích sv tových jazyk. Na základní kole se nez ídka setkáváme s výukovou cizího jazyka ji v první t íd, nejpozd ji ve druhé. Zde je nutno podotknout, e hlavn na celém prvním stupni, by m la výuka cizího jazyka, pop ípad cizích jazyk probíhat zcela p irozen formou hry, íkanek, písni ek, za pou ití r zných didaktických pom cek a r zných sout í, které jsou pro áky nejen velice zábavné, ale také si p i nich upev ují základy cizího jazyka zcela p irozenou formou a spontánním zp sobem. P i tomto zp sobu výuky si áci asto ani neuv domí, e se u í cizí jazyk a hlavn u í se ho zcela spontánn pou ívat. Zcela jist bychom také nem li opomíjet individuální p ístup k ák m, který je velice d le itý a pomáhá ák m p i nesnázích a t kostech. K tomu v emu se nej ast ji vyu ívají didaktické pom cky a asto také didaktická technika. P i hodinách bychom také m li po ítat s unavitelností a s poklesem pozornosti u ák a m li bychom být schopni t mto jev m p edcházet. Nejvhodn j í pro udr ení pozornosti a zájmu je st ídání aktivních a pasivních inností v hodin jako je poslech a u ení písni ek vyst ídat pohybem, hry a sout e st ídat nap íklad s malováním nebo prací s kní kou. Hlavním cílem p i pou ití didaktických pom cek a didaktické techniky p i výuce cizího jazyka je v ákovi vzbudit zájem a touhu o cizí e a sna it se, aby si k n mu vybudoval pozitivní a v elý p ístup. Také bychom nem li zapomínat, e hlavn u malých á k, bychom m li výuku cizího jazyka opírat hlavn o názornost, a proto bychom m li didaktické pom cky vyu ívat co nej ast ji a v n kolika variantách. Jist je vhodné výuku zpest ovat také prací s didaktickou technikou, pop ípad prací na po íta i. Velice d le itá je pro áky p i výuce motivace. Je a propastný rozdíl mezi ákem, který se u í s chutí a zápalem a mezi ákem, který nemá o u ivo zájem a celkov se nudí. Je smutné, e pedagogové jsou velice asto omezování objemem u iva, které je nutno odu it a nezbývá jim skoro ádný as na motivaci ák, kte í se tak v drtivé v t in u í bez zájmu a 51

52 nad ení. Ve t ídách jsou áci s r znými stupni znalostí a s r znými stupni schopností se cizí e nau it. P ed pedagogem v dy le í p et ký úkol rozvíjet potenciál ák p i výuce cizího jazyka s ohledem na jejich individuální schopnosti. K tomuto ú elu pot ebuje pedagog odpovídající didaktické pom cky, které jsou schopny uspokojit pot eby jak nadaných ák, tak ák s u ebními problémy. Nau it se cizí e je nikdy nekon ící proces a my se musíme sna it zp íjemnit ák m alespo jeho za átek. Ráda bych v této diplomové práci uvedla n kolik didaktických pom cek pro výuku anglického jazyka, se kterými jsem se osobn setkala a mohla jsem je vyzkou et, jak na n áci reagují. Nast íhej si na sloví ko, nast íhej si na v tu (DYS-BABA) St íhání text je p íjemná innost, která pomáhá ák m udr et pozornost u výuky a hmatateln zlep uje zrakovou analýzu a syntézu. Tato didaktická pom cka je názornou pom ckou pro pochopení sloví ek a gramatiky p i výuce anglického jazyka. áci si díky ní mohou slo it libovolnou v tu i sloví ko, které si touto formou snáze zapamatují. Obr.. 20: Ukázky práce s didaktickou pom ckou Nast íhej si sloví ko, nast íhej si v tu Mno né íslo podstatných jmen (DYS-BABA) Mno né íslo podstatných jmen v hodin anglického jazyka ák m jednodu e a zábavnou formou vysv tlíme pomocí této didaktické pom cky. Didaktickou pom cku vyrobíme tak, e vyst ihneme z tvrdého papíru pruh, který p elo íme na t i ásti. Vzniknou nám t i stejn velké tverce. 52

53 První tverec obsahuje neur itý len a, který se nachází vlevo dole, dále je na tverci vyobrazen obrázek podstatného jména a vpravo je napsán jeho anglický název. Na druhém tverci se nachází v levé ásti dole písmenko s, které nám vyjad uje mno né íslo v anglickém jazyce a obrázek podstatného jména. T etí ást zobrazuje dal í obrázek podstatného jména, který nám vyjad uje mno né íslo podstatného jména. Jak ud láme v angli tin z jedné ko ky více ko ek? Schováme neur itý len a p idáme s. To je ale ko ek! Stejn to funguje u dívek a chlapc a mnoha dal ích podstatných jmen. Obr.. 21: Ukázka pom cky mno né íslo podstatných jmen Názorná sloví ka (DYS-BABA) Tato didaktická pom cka se hodí zejména pro nácvik nových anglických sloví ek a pro procvi ování ji nau ených sloví ek. Pom cka s názvem Názorná sloví ka motivuje áky k u ení nových anglických sloví ek a správné výslovnosti. Je ur ena pro áky t ídy. Kostka je vyrobena z tvrdého papíru. Na stranách kostky je obrázek zví ete, nebo p edm tu, dále jeho anglický p eklad a výslovnost a na jedné stran je eský název p íslu ného zví ete, nebo p edm tu. Didaktická pom cka je ur ena pro výuku formou hry, kdy áci hodí kostkou a pokud jim na kostce padne eský text nebo obrázek, musí íci anglický název se správnou výslovností, nebo kdy jim padne anglický název, pop ípad anglická výslovnost daného sloví ka, musí íci, co sloví ko znamená esky. Práce s touto didaktickou pom ckou je velice jednoduchá, p itom v ak velice efektivní a ú inná. Názorné papírové kostky s anglickými sloví ky je snadné vytvá et a velice zábavné je pou ívat. S touto didaktickou pom ckou ráda 53

54 pracuji a asto ji vyu ívám v hodinách anglického jazyka. Je jednoduchá na výrobu a pom rn cenov nenáro ná. áci si ji mohou vyrobit p i hodin pracovních inností. Obr.. 22: Ukázka didaktické pom cky Názorná sloví ka 54

55 5.4 Didaktická pom cka v hudební výchov Vytvá ení zvuk, tón a hudby nás provází od vzniku lidstva na této planet. Od nepam ti lidé pou ívali zvuk jako prost edek k dorozumívání a hudbu jako zdroj zábavy. Lé ivá síla hudby je známa od pradávna. Tím, e uvol uje emoce, harmonizuje organizmus, zvy uje odolnost a m e lé ebn ovlivnit pr b h ady fyzických i psychických nemocí. Léka tí odborníci dnes sami íkají, e dne ní forma vzd lávání rozvíjí p edev ím levou mozkovou hemisféru (verbální) a hra na hudební nástroj p ispívá k celkové vyvá enosti, proto e rozvíjí pravou mozkovou hemisféru (neverbální). Ji Platón zd raz oval význam hudby, cenil ji nejvý e ze v ech um ní, proto e nenapodobuje a nezobrazuje pouze p edm ty, ale vniká do podstaty a ádu v cí. Na 1. stupni Z se áci v hodinách hudební výchovy seznamují s výrazovými prost edky a s jazykem hudebního um ní prost ednictvím: vokálních inností (práce s hlasem) - zdokonaluje se p vecký a mluvený projev, hudební rytmus a posilují se správné p vecké návyky. instrumentálních inností - hra na hudební nástroje, rytmizace a melodizace a jejich vyu ití p i hudební reprodukci i produkci. hudebn pohybových inností - ztvár ování hudby pomocí pohybu a tance. poslechových inností - aktivní vnímání zn jící hudby, p i ní ák poznává hudební styly a ánry a u í se hudbu analyzovat a interpretovat. Senzorová notová tabule (Huton) Senzorová notová tabule je didaktická pom cka, která ák m p ibli uje vztah mezi napsanou notou a zn jícím tónem. Díky této didaktické pom cce se stává výuka hudební nauky hrou. Melodický úryvek zapí ete k ídou na notovou tabuli. Dotknete-li se ka dé jednotlivé noty, rozezní se p íslu ným tónem. Zapí ete-li libovolný akord, prsty se sou asn dotknete not a usly íte zvuk zapsaného akordu. Notová tabule je vhodná k výuce hudební nauky na v ech stupních Z a ZU. Polyfonní notová tabule je dopln na elektronickým metronomem, který slou í jako vodítko asového pr b hu zapsané melodie. Jedním z hlavních cíl notové tabule je vytvo ení pot ebných souvislostí mezi polohou zapsané noty v notové osnov a její vý kou, pop ípad mezi tvarem noty a délkou tónu. Je samoz ejmé, e 55

56 metodika výuky bude jiná v základní kole, kde u áka není p edpoklad aktivní instrumentální hry, jiná v mate ské kole a jiná v základní um lecké kole, kde hra na hudební nástroj nebo zp v je prvo adým cílem. V ka dém p ípad, je v ak klí em k úsp chu aktivní zp v, sm ující a ke zp vu z listu. V hodinách hudební výuky by m la práce s notovou tabulí tvo it maximáln 30% objemu výuky, a samoz ejm by m la být dopl ována aktivním vokálním projevem ák, tedy zp vem. Notová tabule m e být pou ívána i ve vy ích ro nících na druhém stupni Z, kde mohou být za její pomoci ozvu eny nap íklad slo ité harmonické spoje. Díky této pom cce se nekladou meze ani vlastní bujné fantazii ák. Základním ú elem notové tabule je tedy ozvu ení notového zápisu. Noty, které zapí eme na notovou tabuli, m eme ozvu it, co je umo n no podéln umíst nými spínacími drahami v míst linek a mezer (v etn pomocných). Ozvu ení provádíme dotykem prst v míst zapsané noty, za sou asného dr ení dotykové sondy. Zpo átku je ozvu ení zapsaného notového zápisu pouze orienta ním vodítkem sm ujícím k podv domému seznámení vztahu mezi polohou zapsané noty a délkou tónu. Hudební a technické parametry notové tabule: Hrající rozsah g-c 3 Mo nost zvý ení i sní ení kteréhokoliv základního tónu Mo nost jednohlasé, i dvouhlasé hry - mo nost hry akord ty i r zná zabarvení zvuku Metronom s nastavitelným asovým intervalem akustického signálu Nezávislé nastavení hlasitosti zvuku melodie a signálu metronomu Obr.. 23: Senzorová notová tabule. 56

57 Obr.. 24: Ukázka práce s notovou tabulí. Zvukové pexeso (Benjamín) Zvukové pexeso je ideální didaktická pom cka, která ák m zpest í hodiny hudební výchovy. Tato didaktická pom cka obsahuje osm pár kostek, které vydávají r zné tóny. Kostky jsou vyrobeny ze d eva a jsou ulo eny v pevném bukovém kastlíku s víkem z plexiskla. V echny kostky mají dno z plexiskla. Tato didaktická pom cka je ur ena pro jednu nebo pro více osob. Se zavázanýma o ima zkou í ák hrkáním kostkami najít stejn zn jící pár. Jakmile ák najde dv kostky, které stejn zn jí, postaví je na sebe. Poté si rozvá e ák átek na o ích a m e si ihned zkontrolovat správnost e ení, jestli jsou kostky správn p i azeny, proto e je obsah viditelný dnem z plexiskla. Kdy u áci hru se zvukovým pexesem dob e znají, obnovíme její kouzlo a nap tí tím, e vym níme obsah kostek. Od roubujeme dno a naplníme kostku novým materiálem. Kostky m ete naplnit drobnými p edm ty podle vlastní fantazie, jako je nap íklad hrách, o ka, penízky, korálky, kamínky, písek apod. Touto didaktickou pom ckou si áci rozvíjejí v echny smysly sluch, zrak, hmat, ich a chu, kterými vnímají sv t. ák musí nap íklad hmatem jednotlivé p edm ty, které jsou ulo ené v kostkách rozpoznat a p i adit v dy dv kostky se stejným obsahem do odpovídajících dvojic. Touto hrou se u ák velmi rozvíjí hmatové smysly. Rozvoj v ech na ich smysl je velmi d le itý, proto e na e smysly jsou také základními stavebními kameny ka dé komunikace s druhými lidmi. ím více a ím p esn ji doká eme vnímat svými smysly, tím je na e poznání bohat í. Pomocí svých p ti smysl doká eme ve styku s druhými lidmi vnímat jejich verbální a neverbální vyjád ení pocit a pot eb. Z toho vyplývá, e vnímání smysly a jasné rozli ování 57

58 vjem má velký vliv na na i schopnost empatie a na dal í dovednosti v oblasti komunikace a vztah. Obr.. 25: Zvukové pexeso Obr.. 26: Ukázka práce s pexesem Hudební stavebnice (Lokki) Hodiny hudební výchovy budou pro áky zajímav j í a efektivn j í s didaktickou pom ckou Hudební stavebnice. Hudební stavebnice obsahuje 54 kus kostek, které jsou vyrobeny z p ny a ze t í stran jsou v dy poti t ny te kami a árkami. Z druhé strany jsou obrázky se stojícími nebo b ícími figurkami. Na t etí stran jsou zobrazeny osminové nebo tvrtinové noty. áci mohou libovoln skládat a vytvá et vlastní skladby, které si pak osobn zahrají. Hudební stavebnice rozvíjí u ák kreativitu, cit k hudb a soust ed nost na práci. Obr.. 27: Ukázka práce Obr.. 28: Hudební stavebnice 58

59 5.5 Didaktická pom cka ve výtvarné výchov D tská kresba se vyvíjí sou asn s vývojem jedince, bez ohledu na jeho um lecké schopnosti. Ka dému v ku odpovídá specifický typ kresby. Prochází etapami, které úzce souvisí s vývojem intelektu dít te. Prost ednictvím výtvarných inností áci poznávají sv j vnit ní i okolní sv t. Výtvarná výchova by m la áky vést k tomu, aby citliv vnímali sv t kolem sebe a objevovali v n m estetické hodnoty. Umo uje jim rozvíjet a osvojovat si výtvarné dovednosti a techniky, rozvíjí jejich p irozenou pot ebu vlastního výtvarného vyjád ení, jejich fantazii a prostorovou p edstavivost, smysl pro originalitu a vlastní výraz. Tímto výtvarná výchova napomáhá utvá et u ák kreativní stránky jejich osobnosti. Prstový t tec (Aurednik) Prstový t tec je jednou z ideálních didaktických pom cek, který spojuje techniku malování rukou a t tcem. áci si pomocí této didaktické pom cky rozvíjí zábavnou formou zru nost, motoriku prst, cit, tvo ivost a spontánnost. áci si tuto pom cku rychle oblíbí, proto e si mohou na v echny prsty jedné ruky nasadit t tce. áci tak malují v emi prsty najednou, tedy p ti barvami sou asn. Tato technika pou ívání prstových t tc je vhodná i p i terapii. U itelé také ocení tuto didaktickou pom cku p i uvol ování prst a celé ruky p i hodin psaní. t tec se lehce nasadí na prst a díky spirále z elastického materiálu se na prstu udr í. Tato didaktická pom cka je ur ena pro áky základních kol, ale také ji mohou pou ít i dosp lí. Prstový t tec je nabízen ve t ech velikostech a v barevném provedení. Velikost 1 je ur ena pro áky do 8 let, velikost 2 pro áky do 15 let a t etí velikost je ur ena pro dosp lé. 59

60 Obr.. 29: Ukázka práce s prstovým t tcem Obr.. 30: Prstový t tec Columi skládání barev (Benjamín) Columi skládání barev obsahuje 30 pr svitných hracích fólií. ák se pomocí této didaktické pom cky u í zábavnou formou a praktickým p ístupem základ m teorie barev. Columi skládání barev podn cuje áka k pokus m, se základními a sekundárními barvami, formou hry. ák má za úkol r zn p ekládat pr svitné fólie a tím se u í zábavnou formou, jak vznikají barvy. U í se, e ervená a modrá vytvo í fialovou, modrá a lutá vytvo í zelenou, a ze luté a ervené vznikne oran ová. Jedná se o princip nauky o barvách. ák si m e díky této didaktické pom cce vyzkou et a hern zprost edkovat míchání barev spojováním ur itých základních barev. Práce s Columi skládání barev je zalo ena na principu známého domina, na volném skládání a kombinaci. K prohlí ení pr svitných fólií je vhodný bu Svítící st l Columi, nebo Columi okenní fólie. Columi okenní fólie dr í bez lepidla na v ech hladkých plochách a lze ji kdykoliv odejmout. Um lohmotné karti ky Columi se na tuto fólii umís ují bez jakéhokoliv dal ího pomocného prost edku. 60

61 Obr.. 31: Ukázky práce s didaktickou pom ckou Columi 61

62 5.6 Didaktická pom cka v t lesné výchov Ke zdravému ivotnímu stylu pat í pravidelný pohyb. Je smutné, e v dne ní dob plno d tí ztrácí zájem o pohybovou aktivitu. Je to zap í in no tím, e sou asné ivotní podmínky omezují prostor pro pohybovou innost, a tím vedou áky k sedavému zp sobu ivota. T lesná zdatnost a celkový zdravotní stav ák, se tímto velmi zhor uje. D vodem zhor ení je i fakt, e áci nemají dostatek p íle itostí k pohybu v p írod. A proto bychom áky m li co nejvíce podporovat a motivovat je r znými didaktickými pom ckami k pohybové aktivit v p írod, a tím je vést ke zdravému zp sobu ivota a rozvoji p irozených schopností p i hodinách t lesné výchovy. Psychomotorický padák (Benjamín) Psychomotorický padák je didaktická pom cka, která se pou ívá p i práci ve skupin a vy aduje ikovnost ák. Pohybové hry s padákem d lají ák m radost. Psychomotorický padák rozvíjí správnou koordinaci pohyb. Na h e s touto pom ckou je p íjemné, e nejsou ani vít zové, ani pora ení. Místo boje mezi sebou se áci sna í dosáhnout spole ného cíle. Psychomotorický padák je vyroben z lehké nylonové látky, která je odolná a po obvodu dob e zpevn ná. Uprost ed padáku se nachází otvor (pr m r 15 cm), který umo uje obohatit hry spolu s nafukovacími balonky nebo s mí i. Padák je dále vybaven na okrajích 8 dr adly a 10 mm silným provazem, který je v itý po celém obvodu. Tak se m e hry ú astnit je t více ák, ani by se museli dr et poutek na okraji padáku. Obr.. 32: Ukázka práce s psychomotorickým padákem. 62

63 Ná lapné barevné kameny (Benjamín, Aurednik) Ná lapné barevné kameny jsou vhodnou didaktickou pom ckou v hodinách t lesné výchovy. Kameny jsou ur ené pro rozvoj koordinace a rovnováhy. Tato didaktická pom cka dále u ák rozvíjí schopnost odhadnout vzdálenost, ale také seznamuje áky s vnímáním vý ky. Hraní s touto didaktickou pom ckou se po motorické stránce pln p izp sobuje d tským nohám. Ná lapné barevné kameny jsou vyrobené z tvrdého plastu s protiskluzovým povrchem. Kameny jsou ve tvaru trojúhelníku. Ka dá strana trojúhelníku je jinak strmá a obtí ná. Na spodní stran ka dého kamene jsou gumové p ísavky, které p ilnou k podlaze, a tím zabra ují klouzání, p evrhnutí a zárove chrání podlahu. Tato didaktická pom cka áky zaujme svou barevností. Díky barevnosti kamen si áci upev ují vnímání základních barev. Zatí ení kamen m e být a 50 kg. Vyu ovací hodiny t lesné výchovy budou s touto didaktickou pom ckou velmi zábavné a plné fantazie. áci mají za cíl zdolávat p eskokem skok z kamene na kámen, ani by se dotkli nohou podlahy a tím rozvíjejí svoji schopnost odhadnout vzdálenost kamen. Rozestav ní kamen m eme m nit, a vybízet tak áky k náro n j ímu spln ní úkolu. Obr.. 33: Ná lapné barevné kameny 63

64 5.7 Didaktická pom cka v prvouce S p edm tem Prvouka se áci seznámí ji na za átku své kolní docházky v prvním ro níku na Z. Tento p edm t v sob spojuje mnoho poznatk nejen z blízkého, ale také ze vzdáleného prost edí koly a okolí bydli t ák. Jednou z nejd le it j ích probíraných látek je dopravní výchova a upev ování základ vhodného chování ák ke svému okolí. áci si také vytvá ejí alespo základní podv domí a p edstavy o nejb n j ích zákonitostech spole nosti a vztahu k p írod. Velice významnou slo ku v tomto p edm tu hraje fakt, e áci si mohou nové poznatky ihned vyzkou et a ov it, t eba mezi kamarády, nebo doma s rodi i a mají mo nost je porovnávat se svými zku enostmi z p ed kolní výchovy. Logico Piccolo (Mutabene) Logico Piccolo je u ební systém pro p ed kolní stupe a pro 1. stupe základních a speciálních kol. Didaktická pom cka Logico Piccolo je také vhodná pro áky se specifickými poruchami u ení, zejména pro dyslektiky, dyskalkuliky. Lze ji vyu ívat p i reedukacích a p i zti ení hyperaktivních ák. Skládá se z ráme ku a r zných soubor. V ka dém souboru je 16 karet. Ráme ky jsou odolné, kompaktní, hygienické, bez volných díl a jejich sou ástí je deset barevných, pohyblivých knoflík. Jednotlivé karty jsou ze silného kartonu a jsou lakované. Ka dá karta obsahuje deset úkol ozna ených barevnými puntíky. Barevnost t chto puntík je shodná s barevností knoflík v ráme ku. Karta se zasune do ráme ku a barevné knoflíky se p isouvají ke správné odpov di. Po vy e ení v ech deseti úkol se karta oto í a porovnají se barvy a správné vy e ení úkol. Tato didaktická pom cka podporuje u ák koncentraci, pozornost a trp livost. Je ideální kombinací u ení a hry, kognitivních a manuálních proces. Rozvíjí zrakové vnímání, a procvi uje zrakovou percepci a prostorovou orientaci, logické my lení, v domosti, schopnosti a p edstavivost ák. Série cvi ení pro v echny d le ité oblasti u iva vyvinuli zku ení pedagogové. Vlastní tempo výuky je v souladu s individuálními schopnostmi a zájmy dít te a s r znými úrovn mi talentu a nadání. Ka dý soubor má r zné stupn obtí nosti. Formulace úkol jsou jednozna né a odpovídají v ku ák. Jsou zvoleny tak, aby áci rozum li, co mají d lat, i bez toho, e jim n kdo p e te zadání. áci tak mají celý pr b h u ení ve vlastních rukách, a proto ho ani jako u ení nevnímají. áci si velmi rychle tuto pom cku oblíbí z d vodu snadné manipulace, názorn a zajímav zpracovaných úkol a p kného provedení. ák, který pracuje s touto didaktickou pom ckou, je veden k vlastní zodpov dnosti a 64

65 samostatnosti, díky vlastní kontrole (omyl oprava správné e ení). Jde o motivující formu práce bez strachu z neúsp chu. Logico Piccolo se pou ívá ve t iceti zemích sv ta a je p elo eno do devatenácti jazyk. Je také ideální pro skupinové vyu ování a podporu spolupráce ák. Didaktická pom cka Logico Piccolo nabízí ák m do hodin prvouky mnoho zajímavých a poutavých cvi ení, nap íklad se áci u í rozpoznávat listnaté stromy podle list a plod, jehli naté stromy podle jehli í a plod, obilniny, zeleninu a ovoce podle barev a tvar, domácí a lesní zví ata, a dále nabízí mnoho dal ích zábavných cvi ení. Obr.. 34: Ukázka Logico Piccolo Obr.. 35: Práce s Logico Piccolo 65

66 Chráníme p írodu (Benjamín) Tato didaktická pom cka vede áky k tomu, aby se starali o p írodu a chránili ji. Podporuje tedy kladný vztah ák k p írod a ekologickému my lení. Pom cka obsahuje dvojice karet, které ák m umo ují porovnávat kladné a záporné p sobení lov ka na p írodu. áci tak pomocí této didaktické pom cky dovedou vnímat následky patného chování. Didaktická pom cka také pomáhá rozvíjet slovní zásobu a pomocí jednoduchých kreslených zna ek mohou áci s pedagogem diskutovat na téma týkající se ochrany p írody. Jednotlivé karty jsou vyrobeny z ultratenkého materiálu a na zadní stran mají v dy magnety. Obr.. 36: Ukázka pom cky Chráníme p írodu 66

67 Shrnutí teoretické ásti V teoretické ásti jsme se zabývala n kolika tématy, která souvisí s kvalitativním výzkumem popsaným v praktické ásti a která bylo nutné z tohoto d vodu p iblí it. V teoretických kapitolách jsem se zabývala popisem jednotlivých sou ástí moderního vyu ování, které je nutno znát pro efektivní práci s moderními didaktickými pom ckami. Také jsem blí e definovala co to v bec didaktická pom cka je a jaký je její význam p i výuce. V jednotlivých kapitolách jsem popisovala moderní výukové prost edky, jako je innostní vyu ování a zásada názornosti. Také jsem se zabývala p ípravou pedagoga na vyu ovací hodinu, jaká by m la p íprava být a co v echno by m la spl ovat. Dovolila jsem si také p idat pár kontakt na firmy vyráb jící moderní didaktické pom cky pro výuku na 1. stupni Z, se kterými jsem spolupracovala. Ve druhé polovin teoretické ásti jsem se sna ila vytvo it alespo áste ný obraz moderních didaktických pom cek, které jsou v sou asné dob k dostání na na em trhu, s ohledem na výukový p edm t. Pom cky jsou azeny postupn za sebou v jednotlivých kapitolách a dopln ny barevnými obrázky. U pom cek se kterými jsem m la mo nost sama pracovat, jsem uvedla i vlastní zku enosti a dojmy z práce s t mito pom ckami. 67

68 III. PRAKTICKÁ ÁST 6. Cíl výzkumu, výzkumný problém, hypotézy Cílem praktické ásti mé diplomové práce je vytvo it áste ný obraz vyu ití didaktických pom cek p i výuce na 1. stupni Z s ohledem na výukový p edm t. Zji ovala jsem, jaké didaktické pom cky jsou v praxi pou ívány a v jakém rozsahu. Dále jsem zji ovala vlastní zku enosti pedagog, kte í s t mito pom ckami pracují a jak hodnotí p ínos didaktických pom cek ve výuce. Prost ednictvím dotazník jsem oslovila n kolik základních kol v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Pedagogové, které jsem oslovila, mají r znou délku své odborné praxe a u í na 1. stupni Z. Výzkumným problémem této práce je uplatn ní didaktických pom cek p i výuce na 1. stupni Z s ohledem na výukový p edm t. Pro dosa ení cíle výzkumu jsem si stanovila 4 hypotézy: Hypotéza 1: P evá ná ást pedagog na 1. stupni Z pou ívá didaktické pom cky ka dou hodinu. Hypotéza 2: Hypotéza 3: Hypotéza 4: Domnívám se, e pedagogové nemají dostate né informace o didaktických pom ckách. Didaktické pom cky jsou nej ast ji pou ívané za ú elem vysv tlení nového u iva. Pedagogové vyu ívají didaktické pom cky nej ast ji ve vyu ovacích hodinách eského jazyka. 68

69 Praktická ást mé diplomové práce je zam ena na ov ení stanovených hypotéz. K ov ení jejich platnosti jsem pou ila formu dotazníkového et ení a následnou ízenou diskuzi s p íslu nými pedagogy. (MA ÁK, 1994) Dotazník pat í ke specifickým metodám. Je to metoda, která shroma ování dat zakládá na dotazování osob. Je charakteristická tím, e je ur ena pro hromadné et ení. Dotazník je tvo en souborem otázek, p edkládaným respondent m v písemné podob, za ú elem zji t ní specifických údaj, názor, postoj nebo mín ní. Metodu dotazníkového et ení jsem si vybrala proto, e touto metodou lze získat velké mno ství informací od velkého po tu respondent. Dal í pozitiva této metody vidím v tom, e dotazovaný není ovlivn n tazatelem, proto si myslím, e jsou odpov di v dotaznících o to více, up ímn j í. Jako úskalí se m e jevit nízká návratnost dotazník. Dal í nevýhodou této metody je skute nost, e n kte í oslovení respondenti se nad vypl ováním dotazníku nezamý leli a psali tak odpov di, které s otázkou v bec nesouvisely, nebo na n které otázky v bec neodpov d li. V dotazníku jsem se pomocí otev ených (otázky, které neur ují podrobn obsah ani formu odpov di) a uzav ených (otázky, které nabízejí volbu mezi n kolika mo nostmi) otázek, sna ila získat informace o dosa eném vzd lání, délce pedagogické praxe a etnosti pou ívání didaktických pom cek. ást otázek v dotazníku zji ovala, jaké didaktické pom cky a p i jakých p edm tech pedagog pou ívá a zda si vyrábí didaktické pom cky sám, nebo nikoliv. Poslední ást dotazníku tvo í otázky na zp sob vyu ití didaktických pom cek p i výuce. S n kterými pedagogy jsem hovo ila osobn v rámci diskuze o vyu ívání didaktických pom cek p i výuce na 1. stupni Z. Tato diskuze pro m byla jednozna ným p ínosem, proto e zku ení pedagogové mi p edali své zku enosti s vyu íváním didaktických pom cek v praxi. 6.1 Uskute n ní výzkumu Vypracovala jsem dotazník, který obsahuje 19 otázek. Otázky v dotazníku jsou sestavené tak, abych získala od respondent, co nejvíce informací o vyu ívání didaktických pom cek p i výuce na 1. stupni Z s ohledem na výukový p edm t. Celkem jsem rozeslala 100 dotazník do 11 kol. Zp t se mi vrátilo celkem 84 dotazník (84 %) ze v ech kol. Dotazníky jsem rozeslala do základních kol Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Nejvíce vypln ných 69

70 dotazník se mi zp t vrátilo z Ústeckého kraje. Získané údaje jsem p ehledn se adila do srovnávacích tabulek a pro lep í názornost i do graf. V dotaznících je takovéto zastoupení jednotlivých t íd: 1. t ída t ída t ída t ída t ída P edvýzkum Je t ne jsem za ala se samotným hlavním výzkumem, provedla jsem p edvýzkum. Vyzkou ela jsem si, zda je mo né z dotazníku získat pot ebné a kvalitní informace pro potvrzení i vyvrácení stanovených hypotéz. Tím jsem m la mo nost v as odstranit adu nep edvídatelných problém a otázek, které zcela nesouvisí s výzkumným problémem. Po provedení p edvýzkumu jsem tak mohla efektivn za ít provád t hlavní výzkum této diplomové práce. 70

71 6.3 Charakteristika respondent Tabulka. 2 V k pedagog. Celkový po et respondent 84. v k a více po et % 8,33 16,67 27,39 38,09 9,52 Graf. 1 V k pedagog Z tabulky. 2 je patrné, e nejvíce zastoupená v ková kategorie pedagog na 1. stupni Z je let. Tvo í celkem 38,09 % v ech pedagog. V kový pr m r pedagog je 45,3 roku. Tabulka. 3 Vzd lání pedagog. Celkový po et respondent 84. v k a více S % 0 7,14 17,39 9,37 25 V % ,86 82,61 90,63 75 Tabulka. 3 nám ukazuje jaké je vzd lání pedagog s ohledem na jejich v k. M eme zde jasn pozorovat, e v drtivé v t in p eva ují vysoko kolsky vzd laní pedagogové. Ve v kové kategorii do 35 let, je to dokonce 92,86 % v ech pedagog. V nejstar í v kové kategorii nad 56 let, nám podíl vysoko kolsky vzd laných pedagog nepatrn klesl na 75 %, ale i tak je toto íslo vysoké. 71

72 Tabulka. 4 - Po et let praxe. Celkový po et respondent 84. délka praxe a více po et % 14,29 9,52 7,14 26,19 19,05 23,81 Graf. 2 Po et let praxe Z tabulky. 4 m eme vy íst, e pr m rná délka praxe pedagog je 17,8 roku, p i em p eva uje po et pedagog s praxí od let. Na dal ím míst je délka praxe 26 let a více. Lze tedy íci, e máme vysoké zastoupení pedagog s dlouholetou praxí, av ak máme také vysoké procento pedagog za ínajících, nebo s praxí do 5 let. 72

73 6.4 Interpretace výzkumu Hypotéza 1: P evá ná ást pedagog na 1. stupni Z pou ívá didaktické pom cky ka dou hodinu. Hypotéza. 1: byla potvrzena. Tato hypotéza vychází z p edpokladu, e za ínající pedagog má velice málo zku eností, a proto se sna í p evá nou ást teoretických v domostí, v etn informací o didaktických pom ckách vyu ívat v co nej ir ím rozsahu. Myslím si, e za ínající pedagogové budou zkou et co nejv t í mno ství didaktických pom cek a teprve s p ibývající praxí, a také s rostoucími zku enostmi budou po et pou ívaných didaktických pom cek zmen ovat. Zku en j í pedagogové budou pou ívat pouze osv d ené pom cky. S touto hypotézou také souvisí sou asné vybavení základních kol didaktickými pom ckami. P edpokládá se, e na kole, která je dob e vybavena moderními didaktickými pom ckami, má pedagog v t í mo nost vyu ívání didaktických pom cek p i výuce. Tabulka. 5 Vybavenost kol didaktickými pom ckami. Celkový po et respondent 84. po et respondent % Ano 8 9,52 Spí e ano 32 38,08 Spí e ne 32 38,08 Ne 12 14,28 Nevím 0 0 Graf. 3 Vybavenost kol didaktickými pom ckami. 73

74 Podle tabulky. 5 je více jak t etina (38,08 %) pedagog p esv d ena, e mají spí e dostatek didaktických pom cek pro výuku. Stejný po et pedagog (38,08 %) je v ak p esv d en, e mají spí e nedostatek vhodných didaktických pom cek. Jen necelých 10 % pedagog, konkrétn 9,52 % se domnívá, e mají pom cek dostatek, ale na druhou stranu celých 14,28 % pedagog je p esv d eno o opaku. Je jisté, e na ka dé kole je po et didaktických pom cek rozdílný, av ak celkov p eva uje názor (dohromady 52,36 %), e didaktických pom cek mají koly nedostatek. Tabulka. 6 Pravd podobný d vod, patného vybavení didakt ických pom cek ve kole. Celkový po et respondent 65. po et respondent % Nedostatek financí 48 73,85 Nedostatek informací o nových pom ckách 14 21,54 Neochota pracovat s didaktickými 0 0 pom ckami Jiný d vod: 3 4,62 Graf. 4 Pravd podobný d vod, patného vybavení didaktických pom cek ve kole. V návaznosti na p edchozí otázku je z tabulky. 6 patrno, e skoro t i tvrtiny pedagog (73,85 %) je p esv d eno, e mají nedostatek didaktických pom cek z d vodu nedostatku finan ních prost edk. Jen 14 pedagog (21,54 %) je p esv d eno, e mají pom cek nedostatek z d vodu malé informovanosti o nových pom ckách. Jak je patrno, tak nedostatek finan ních prost edk brání v t ímu vyu ívání didaktických pom cek ve výuce, av ak chybí také dostate ná informovanost o novinkách na trhu. 74

75 Tabulka. 7 astost pou ívání didaktických pom cek p i výuce na 1. st. Z. Celkový po et respondent 84. po et respondent % Ka dou hodinu 53 63,08 Jedenkrát za týden 15 17,87 Jedenkrát za m síc 0 0 Jinak 16 19,05 Graf. 5 astost pou ívání didaktických pom cek p i výuce na 1. st. Z. Jak je patrno z tabulky. 7 i z grafu. 5, tak 53 pedagog (63,08 %) pracuje s didaktickou pom ckou ka dou hodinu. Alespo jednou za týden pracuje s didaktickou pom ckou 15 pedagog (17,87 %). Ale na druhou stranu 16 pedagog (19,05 %) uvedlo, e s pom ckou pracují v jiném asovém rozmezí. Respondenti uvád li jiné asové rozmezí: dle pot eby, dostupnosti didaktických pom cek, vícekrát za týden. asové vyu ití didaktických pom cek je podmín no probíranou látkou, a také dostupností vhodných pom cek ve kole. 75

76 Tabulka. 8 astost pou ívání didaktických pom cek vzhledem k praxi vyu ujícího. Celkový po et respondent 84. Po et let praxe a více Ka dou hodinu Jedenkrát za týden Jedenkrát za m síc Jinak Tabulka íslo 8 ukazuje astost pou ívání didaktických pom cek v závislosti na délce praxe pedagoga. U v ech skupin p eva uje odpov, e pedagogové pou ívají didaktické pom cky ka dou hodinu. Budeme-li hodnotit odpov jedenkrát za týden, dojdeme k poznatk m, e tuto odpov volila ji jen pouze malá ást oslovených pedagog. Odpov jedenkrát za m síc, nezvolil nikdo z respondent. Dále pedagogové odpovídali, e didaktické pom cky pou ívají dle pot eby, dostupnosti didaktických pom cek, ale i vícekrát za týden. Nejvíce tedy vyu ívají didaktickou pom cku pedagogové, kte í mají praxi let. Nejmén vyu ívá didaktické pom cky skupina pedagog s praxí let. Tabulka. 9 Pr m rný as práce s didaktickou pom ckou ve vyu ovací hodin. Celkový po et respondent 84. Délka a více pou ití (v minutách) po et % 4,76 19,06 36,89 9,52 20,25 9,52 Graf. 7 Pr m rný as práce s didaktickou pom ckou ve vyu ovací hodin. 76

77 Graf. 7 nám ukazuje, v jakém asovém rozmezí pedagogové pr m rn pracují ka dou hodinu s didaktickými pom ckami. Jak je patrné z tabulky. 9, tak nej ast ji pedagogové pracují s pom ckami minut z celé hodiny. Na druhém míst je skupina pedagog, kte í s didaktickými pom ckami pracují minut z celé vyu ovací hodiny. Více jak 26 minut z hodiny pracuje s didaktickou pom ckou 9,52 % pedagog. Jak je vid t, pedagogové se práci s didaktickými pom ckami v nují p ibli n 17,6 minuty z celé hodiny. Hypotéza 2: Domnívám se, e pedagogové nemají dostate né informace o didaktických pom ckách. Hypotéza. 2: byla vyvrácena. Tuto hypotézu jsem stanovila na základ své povinné kolní praxe, kdy jsem se velice asto setkávala s nezájmem o pou ívání didaktických pom cek p i výuce. B hem svého výzkumu jsem v ak byla p esv d ena o opaku. Z diskuse s pedagogy jsem zjistila, e velké procento (14,28 %) pedagog samo aktivn informace o nejnov j ích pom ckách vyhledává. Na p ti kolách jsem se také v rámci diskuse dozv d la, e jim pravideln chodí nabídkové katalogy didaktických pom cek od firem, které se zabývají jejich výrobou, díky kterým mají pedagogové v t í p ehled o posledních novinkách. Tabulka. 10 Informace o didaktických pom ckách. Celkový po et respondent 84. po et odpov dí procenta Na kurzu o didaktických pom ckách, 5 5,95 didaktické technice P i studiu na vysoké kole 35 41,65 V zam stnání 61 72,59 Jinde 12 14,28 Nezískal(a)

78 Graf. 8 Informace o didaktických pom ckách. Tato otázka m la za ú el zjistit, kde pedagogové získali informace o vyu ívání didaktických pom cek ve výuce. Jak je vid t na grafu. 8, tak skoro t i tvrtiny pedagog (72,59 %) získaly informace o vyu ívání didaktických pom cek a ve svém zam stnání. Kde to p i studiu na vysoké kole to byla necelá polovina pedagog p esn ji 41,65 %. 12 krát (14,28 %) uvedli respondenti, e pot ebné informace získali jinde. Nej ast ji uvád li internet a odbornou literaturu. Jak je vid t, je t eba o vyu ívání didaktických pom cek více informovat ji p i studiu na vysoké kole. Tabulka. 11 Byly tyto informace dostate né? Celkový po et respondent 84. po et respondent procenta Ano 63 74,99 Ne 21 25,01 Graf. 9 Byly tyto informace dostate né? 78

79 Z grafu. 9 je patrné, e t i tvrtiny pedagog (74,99 %) pova uje informace, které o vyu ívání didaktických pom cek p i výuce na 1. stupni Z mají, pova ují za dostate né a vy erpávající. Na druhou stranu tvrtina pedagog (25,01 %) pova uje tyto informace za nedostate né. Je otázkou, zda se zdají tyto informace nedostate né celkov, nebo jen u konkrétních pom cek. Tabulka. 12 P ipravenost pedagog, pro práci s didaktickými pom ckami a didaktickou technikou, z vysokých kol. Celkový po et respondent 84. po et respondent procenta Ano 5 5,95 Spí e ano 33 39,27 Spí e ne 14 16,66 Ne 3 3,57 Nevím 29 34,51 Graf. 10 P ipravenost pedagog, pro práci s didaktickými pom ckami a didaktickou technikou, z vysokých kol. P i pohledu na graf. 10 je patrné, e jen necelá polovina (45,24 %) oslovených pedagog si myslí, e vysoké koly p ipravují budoucí pedagogy pro práci s moderními didaktickými pom ckami a didaktickou technikou dostate n. Na druhou stranu jen jedna p tina oslovených pedagog (20,24 %) si myslí, e tyto koly budoucí pedagogy dostate n nep ipravují. Av ak více jak t etina pedagog (34,52 %) není schopno kv li nedostatku informací tuto skute nost posoudit. 79

80 Hypotéza 3: Didaktické pom cky jsou nej ast ji pou ívané za ú elem vysv tlení nového u iva. Hypotéza. 3: byla vyvrácena. Tato hypotéza vychází z roz í eného názoru, e didaktická pom cka je vhodná pouze na názorné vysv tlení, pop ípad dopln ní nového u iva. Tento názor nebere v ak v potaz význam didaktické pom cky jako prost edku motivace a zpest ení výuky. Tabulka. 13 D vody pou ívání didaktických pom cek. Celkový po et respondent 84. po et odpov dí % Lep í názornost 44 52,36 Motivace 34 40,46 Vysv tlení nového u iva 8 9,52 Opakování, procvi ování, 16 19,04 upev ování Zpest ení výuky 21 24,99 Graf. 11 D vody pou ívání didaktických pom cek. Z grafu. 11 je patrné, e 44 pedagog (52,36 %) pou ívá didaktickou pom cku pro lep í názornost u iva a 34 pedagog (40,46 %) jí pou ívá pro motivaci ák. P i probírání, vysv tlování nového u iva v ak pou ívá didaktickou pom cku pouze 8 pedagog (9,52 %). Skoro tvrtina pedagog (24,99 %) pou ívá didaktickou pom cku pro zpest ení výuky. 80

81 Tabulka. 14 Reakce ák na pou ívání didaktických pom cek p i výuce. Celkový po et respondent 84. po et odpov dí procenta áci jsou motivovaní 67 79,73 áci si snáze zapamatují u ivo 75 89,25 Pro áky jsou didaktické pom cky vítanou zm nou 54 64,26 áci reagují negativn 1 1,19 Jiná odpov : 3 3,57 Graf. 12 Reakce ák na pou ívání didaktických pom cek p i výuce. Tabulka. 14 nám ukazuje, jak áci reagují, p i pou ívání didaktických pom cek ve výuce. 75 pedagog (89,25 %) uvedlo, e áci si p i pou ití pom cky snáze zapamatují probírané u ivo a 67 pedagog (79,73 %) uvedlo, e áci jsou p i pou ití pom cek motivováni. Více jak polovina pedagog (64,26 %) uvedla, e pro áky je pou ití didaktických pom cek b hem výuky vítanou zm nou. Pouze 1 pedagog (1,19 %) uvedl, e áci na práci s pom ckou reagovali negativn. Z odpov dí respondent tedy vyplívá, e pou ívání didaktických pom cek ve výuce je pro áky veskrze pozitivní a reagují na n kladn. Tabulka. 15 Ú ely pou ívání didaktických pom cek ve vyu ovacích hodinách. Celkový po et respondent 84. po et respondent procenta Motivace 53 63,07 Vysv tlení nového u iva 65 77,35 Opakování, procvi ování, upev ování 72 85,68 Zkou ení 23 27,37 81

82 Graf. 13 Ú ely pou ívání didaktických pom cek ve vyu ovacích hodinách. Z grafu. 13 je patrné, e 72 pedagog (85,68 %) pou ívá didaktickou pom cku pro opakování, procvi ování a upev ování u iva a 65 pedagog (77,35 %) jí pou ívá p i vysv tlování nového u iva ák m. Pro namotivování ák pou ívá didaktickou pom cku 53 oslovených pedagog (63,07 %). Více jak tvrtina pedagog (27,37 %) pou ívá didaktickou pom cku p i zkou ení. Je patrné, e nej ast ji se didaktické pom cky vyu ívají p i probírání nového u iva a jeho následném opakování a procvi ování. Z tohoto hlediska jist didaktické pom cky spl ují sv j daný ú el. P i bli ím pohledu na tabulku. 15 je v ak patrné, e didaktické pom cky se v dne ní dob pou ívají p evá n pro opakování, procvi ování i upev ování ji probíraného u iva. K tomuto ú elu pou ívá didaktické pom cky 85,68 % oslovených pedagog. Proto mohu íci, e tato hypotéza byla mylná. I p esto, e pro vysv tlení nového u iva pou ívá didaktické pom cky t i tvrtiny pedagog (77,35 %), tak nelze konstatovat, e je za tímto ú elem pou ívána nej ast ji. Tabulka. 16 Vyu ití práce s interaktivní tabulí ve výuce. Celkový po et respondent 21. po et odpov dí procenta Názornost 5 23,8 Motivace 13 61,88 Vysv tlení nového u iva 9 42,84 Opakování, procvi ování, upev ování 17 80,92 Zkou ení 6 28,56 82

83 Graf. 14 Vyu ití práce s interaktivní tabulí ve výuce. Ji dle nabídky výukových program pro interaktivní tabuli je z ejmé, e nejvíce se pou ívá pro opakování, procvi ování a upev ování u iva. Tuto mo nost vyu ívá 17 pedagog (80,92 %), kte í s interaktivní tabulí pracují. Jako dal í vyu ití této pom cky uvedlo 13 pedagog (61,88 %) mo nost motivace ák. Naopak pro názornost vyu ívá interaktivní tabuli pouze 5 pedagog (23,8 %). Jak je patrno z tabulky. 16, tak interaktivní tabule je pou ívána pro v echny pedagogické metody p i výuce, od vysv tlení nového u iva a po zkou ení. Hypotéza 4: Pedagogové vyu ívají didaktické pom cky nej ast ji ve vyu ovacích hodinách eského jazyka. Hypotéza. 4: byla potvrzena. K formulaci této hypotézy m vedla snaha ov it, zda existuje rozdíl v mno ství didaktických pom cek pro jednotlivé p edm ty. Tabulka. 17 Nej ast j í vyu ití didaktických pom cek, dle vyu ovacího p edm tu. Celkový po et respondent 84. p edm t po et odpov dí % Matematika 47 55,93 eský jazyk 56 66,64 Anglický jazyk 17 20,23 Hudební výchova 10 11,9 Výtvarná výchova 1 1,19 T lesná výchova 2 2,38 Prvouka 33 39,27 P írodov da 11 13,09 Vlastiv da 11 13,09 83

84 Graf. 15 Nej ast j í vyu ití didaktických pom cek, dle vyu ovacího p edm tu. Z této tabulky. 17 nám jasn vyplývá, e nejvíce pedagog (66,64 %) pou ívá didaktickou pom cku v hodinách eského jazyka. Na druhém míst je zastoupena matematika, kde pom cku pou ívá víc jak polovina pedagog (55,93 %). Na t etím míst, je prvouka, kde didaktickou pom cku pou ívá více jak t etina respondent (39,27 %). Naopak na druhém konci pomyslného eb í ku, je výtvarná a t lesná výchova, kde je didaktická pom cka pou ívána pouze 1 respektive 2 pedagogy. P ekvapiv nízké je také vyu ití didaktických pom cek p i výuce anglického jazyka, kde ji pou ívá pouze 17 pedagog (20,23 %). Jak je patrné, v n kterých p edm tech je didaktická pom cka celkem asto pou ívána, ale v dal ích p edm tech, je opomíjena. M e to být dáno nedostatkem vhodných pom cek, nebo neochotou pedagog v t chto p edm tech tyto pom cky vyu ívat. Tabulka. 18 Po et didaktických pom cek pro jednotlivé p edm ty. Celkový po et respondent 84. p edm t po et odpov dí % Matematika 35 41,65 eský jazyk 52 61,88 Anglický jazyk 12 14,28 Hudební výchova 1 1,19 Výtvarná výchova 1 1,19 T lesná výchova 0 0 Prvouka 15 17,85 P írodov da 9 10,71 Vlastiv da 15 17,85 84

85 Graf. 16 Po et didaktických pom cek pro jednotlivé p edm ty. Z tabulky. 18 a z grafu. 16 je mo no vy íst, e 52 pedagog (61,88 %) má nejvíce didaktických pom cek pro eský jazyk, následovaný matematikou, pro který má nejvíce didaktických pom cek 35 pedagog (41,65 %). Na t etím míst je prvouka, spole n s vlastiv dou, pro které má nejvíce pom cek 15 pedagog (17,85 %). Na opa ném konci je t lesná výchova, spole n s výtvarnou a hudební výchovou, kde má nejv t í po et pouze 1 pedagog (1,19 %). P ekvapením je, e jen 12 pedagog, (14,28 %) si myslí, e má dostatek didaktických pom cek pro anglický jazyk. P i em didaktické pom cky pro cizí jazyky pat í mezi nej ast ji prezentované a na trhu jsou zastoupeny ve velice hojném po tu. Jak vyplývá z mého výzkumu, tak pro eský jazyk mají pedagogové na 1. stupni Z skute n nejvíce didaktických pom cek, které mohou p i výuce pou ívat. Z této skute nosti vychází dle tabulky. 16, e didaktické pom cky jsou skute n nejvíce vyu ívány p i výuce eského jazyka. Hned za eským jazykem následuje matematika. Tento nepatrný rozdíl je dán p evá n mno stvím dostupných didaktických pom cek na dané p edm ty, a také snadnou aplikací p íslu ných didaktických pom cek do vyu ovacích hodin. Tabulka. 19 P edm ty, ve kterých pedagogové pracují s interaktivní tabulí.celkový po et respondent 21. p edm t po et odpov dí % Matematika 16 76,19 eský jazyk 18 85,68 Anglický jazyk 9 42,84 Hudební výchova 6 28,56 Výtvarná výchova 5 23,8 Prvouka 4 19,04 P írodov da 4 19,04 Vlastiv da 11 52,36 85

86 Graf. 17 P edm ty, ve kterých pedagogové pracují s interaktivní tabulí. Nej ast ji je interaktivní tabule pou ívána p i výuce eského jazyka a matematiky. Jak je patrno z tabulky. 19, tak tuto skute nost uvedlo 18 (85,68 %) respektive 16 (76,19 %) pedagog, kte í mají mo nost interaktivní tabuli p i hodinách pou ívat. Jako t etí nej ast j í p edm t, p i kterém je tato technika vyu ívána uvedlo 11 pedagog (52,36 %) vlastiv du. V ichni pedagogové, kte í interaktivní tabuli pou ívají, se shodli, e pro výuku na interaktivní tabuli je dostatek výukových program a ák m se práce s tabulí velice líbí, nebo s tabulí mohou sami pracovat. Jist je dobré, e se tato moderní metoda výuky za íná roz i ovat i na eských základních kolách. 86

87 6.5 Ostatní zji t ní výzkumu V dotazníku jsem se dále pedagog ptala na dal í související otázky ohledn vyu ívání didaktických pom cek a didaktické techniky p i výuce na 1. stupni Z s ohledem na výukové p edm ty. Tabulka. 20 Didaktické pom cky pou ívané ve vyu ování. Celkový po et respondent 84. po et odpov dí % Auditivní 61 72,59 Vizuální 80 95,2 Audiovizuální 45 53,55 Literární Jiné 14 16,66 Graf. 18 Didaktické pom cky pou ívané ve vyu ování. Pedagogové v dotazníku vybírali, s jakou didaktickou pom ckou nej ast ji v hodinách pracují. Celkem 84 pedagog (100 %) uvedlo, e nej ast ji pracují s literárními pom ckami. Na druhém míst jsou pedagogové (95,2 %), kte í pracují s vizuálními pom ckami. Naopak s audiovizuálními pom ckami pracuje pouze 53,55 % pedagog. Velká ást pedagog uvedla, e se sna í druhy didaktických pom cek st ídat, ale ne-v dy je toto mo né. 87

88 Tabulka. 21 Vlastní výroba didaktických pom cek. Celkový po et respondent 84. po et respondent procenta Ano 76 90,44 Ne 8 9,56 Graf. 19 Vlastní výroba didaktických pom cek. Z grafu. 19 je z ejmé, e p evá ná v t ina pedagog (90,44 %) si vyrábí didaktické pom cky sama. Jako nej ast j í d vod uvád jí mo nost vyrobit si pom cku dle vlastních zku eností na specifickou problematiku daného p edm tu. Dal ím d vodem je ji zmi ovaný nedostatek finan ních prost edk, i nedostate ná nabídka pom cek na trhu. 88

89 Tabulka. 22 Zapojování ák do výroby didaktických pom cek. Celkový po et respondent 84. po et respondent Ano 35 41,67 Ne 49 58,33 Graf. 20 Zapojování ák do výroby didaktických pom cek. Podle tabulky. 22 a grafu. 20 m eme jednodu e zjistit, e podíl pedagog, kte í vyráb jí didaktické pom cky s pomocí svých ák je celkem 41,67 %. Jako d vod uvád jí, e áci, si pom cek pak více cení a také, e mají mo nost podílet se na tvorb takové pom cky. Nej ast ji pom cky vyrábí v hodinách pracovních inností nebo v hodinách výtvarné výchovy. Na druhou stranu celých 58,33 % pedagog udává, e do výroby didaktických pom cek áky nezapojují, z d vodu snaz í výroby pom cky a jako p ekvapení pro áky. Tabulka. 23 Pou ívání interaktivní tabule p i výuce. Celkový po et respondent 84. po et respondent procenta Ano 21 25,01 Ne 63 74,99 89

90 Graf. 21 Pou ívání interaktivní tabule p i výuce. Jist není p ekvapením, e interaktivní tabuli pou ívá jen p ibli n tvrtina pedagog. Jak je vid t na grafu. 21, tak pouze 25,01 % pedagog má mo nost ve své t íd pracovat s touto didaktickou technikou. Nedostatek interaktivních tabulí je dán p evá n nedostatkem finan ních prost edk, které jsou nutné pro její zakoupení. Celých 74,99 % pedagog uvedlo, e nemají mo nost s interaktivní tabulí pracovat, ale plánují v budoucnu její nákup. Toto je jist pot ující zpráva, nebo práce s interaktivní tabulí je pro áky velice p ínosná a v mnoha ohledech nenahraditelná. Tabulka. 24 Vybavenost t íd didaktickou technikou. Celkový po et respondent 84. po et odpov dí procenta Epiprojektor 0 0 Dataprojektor 4 4,76 Zp tný projektor 8 9,52 Gramofon 4 4,76 Televizor 34 40,46 CD p ehráva Jiné: 38 45,22 90

91 Graf. 22 Vybavenost t íd didaktickou technikou. Z tabulky. 24 je patrné, e 100 % pedagog má ve své t íd CD p ehráva. Velké procento pedagog (45,22 %) uvedlo, e mají i jinou didaktickou techniku ve svých t ídách. Nej ast ji uvád li PC a interaktivní tabuli. Mnoho pedagog také uvedlo v dotaznících, e uvedenou didaktickou techniku nemají p ímo ve své t íd (velice finan n náro né kupovat do ka dé t ídy v echny p ístroje), ale mají mo nost si ji zap j it z jiné t ídy, pop ípad z kabinetu. Myslím si, e je velice dob e, e pedagogové mají mo nost v echnu tuto techniku p i své práci pou ívat a e jsou i ochotni v novat as na p epravu techniky do své t ídy a na její p ípravu. 91