Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR v 1. pololetí roku 2015

Transkript

1 Výsledky agrárního zahraničního obchodu ČR v 1. pololetí roku 2015 TÚ 16 (4224) Výstup č. 3 Odpovědný řešitel: Spoluřešitel: Ing. Karina Pohlová Ing. Barbora Říhová Praha, srpen 2015

2 2

3 Obsah Metodické poznámky Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR Celkový vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR Komoditní skladba AZO ČR Komoditní skladba českého agrárního vývozu Komoditní skladba českého agrárního dovozu Komoditní skladba bilance českého AZO Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR Teritoriální skladba českého agrárního vývozu Teritoriální skladba českého agrárního dovozu Teritoriální skladba bilance českého AZO Agrární obchod ČR s ostatními členy EU Agrární zahraniční obchod ČR s třetími zeměmi AZO ČR podle stupně zpracování Vývozní a dovozní ceny...30 Seznam tabulek a grafů v příloze 3

4 Metodické poznámky Za agrární zboží jsou považovány položky celního sazebníku kapitol 01 až 24. V celním sazebníku EU je zboží tříděno dle 8-místné Kombinované nomenklatury EU (KN), která vychází z 6-místného Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží (HS). Zdrojem dat je v této práci Databáze zahraničního obchodu, jež je dostupná na webových stránkách ČSÚ - STAZO.STAZO. Hodnoty dovozu a vývozu jsou v této databázi uváděny včetně dopočtů do úrovně 2-místných kódů HS. Na úrovni 4-místných kódů HS a podrobnější jsou v databázi data k dispozici pouze bez dopočtů. Dopočty se rozumí dovozy a vývozy (resp. terminologicky správně přijetí a odeslání) za subjekty, které nemají povinnost svůj obchod v rámci tzv. Intrastatu na jednotném trhu s ostatními členy EU vykazovat. Jedná se o subjekty, které nejsou plátci DPH, nebo subjekty, které nedosahují stanové roční hodnoty přijatého nebo odeslaného zboží. Tento práh od činí jak na straně přijetí, tak odeslání 8 mil. Kč. Podprahové obchody ČSÚ dopočítává matematicko-statistickými metodami. Více viz metodická Příručka pro Intrastat CZ Data za rok 2014 a 1. pololetí roku 2015 jsou předběžná. Data za měsíc červen 2015 spolu s příslušnými aktualizacemi byla zveřejněna Jednotkové vývozní a dovozní ceny nejsou cenami v pravém slova smyslu, nýbrž představují průměry celkových hodnot vývozu resp. dovozu odpovídající deklarované množstevní jednotce. Hodnoty exportu i importu v peněžním vyjádření jsou statistickými hodnotami FCO hranice České republiky, tzn. FOB v případě vývozu (odeslání) a CIF v případě dovozu (přijetí). Více viz metodika ČSÚ v databázi zahraničního obchodu. Český agrární dovoz je sledován podle země původu, nikoliv podle země odeslání. Země původu je zemí, ve které bylo zboží vyrobeno nebo zpracováno, zatímco země odeslání je zemí, ze které bylo zboží zasláno, přičemž se zpravidla jedná o zemi, ve které má sídlo dodavatel (nejedná se však o zemi, přes kterou je zboží převáženo). Teritoriálně je český AZO sledován v základním členění na EU a třetí země. Zvlášť jsou pak sledovány v rámci EU 28 původní členové (EU 15) a noví členové (EU 13) a v rámci třetích zemí skupina rozvojových zemí 1, nejméně rozvinutých zemí, Společenství nezávislých států, ostatních států s vyspělou tržní ekonomikou, Evropského sdružení volného obchodu a evropských tranzitivních ekonomik. Přehled zemí, které spadají do uvedených skupin, uvádí příloha 1. Číselné hodnoty v tabulkách nebyly během výpočtů zaokrouhlovány, v důsledku čehož nemusí na desetinných místech souhlasit součty a křížová kontrola. Názvy komodit a komoditních agregací jsou v tabulkách a textu z důvodu jejich délky zkracovány; směrodatné jsou jejich číselné kódy. V textu jsou v názvech agregací a položek vynechávány minoritní součásti (např. sourež u pšenice a soureži nebo plantejny u banánů a plantejnů ). Termín netto-dovoz neboli čistý dovoz označuje pasivní obchodní bilanci. Netto-vývoz neboli čistý vývoz představuje obchodní bilanci aktivní. Za zlepšení bilance se považuje nárůst jejího aktiva nebo pokles pasíva. Za zhoršení pak snížení aktiva nebo zvýšení pasíva. Vývoz a dovoz do/z třetích zemí je v celkových přehledech počítán jako rozdíl celkového obchodu a obchodu s EU 28, ačkoliv je tak mírně zkreslen o obchodní operace, které jsou v databázi 1 Skupina rozvojových zemí je v této práci vymezena odlišně od databáze ČSÚ. Navíc jsou zde zahrnuty Čína, Korejská lidově demokratická republika, Kuba, Mongolsko a Vietnam. 4

5 označovány jako rezervy a zásoby v rámci obchodu uvnitř Společenství, země a území neuváděné v rámci obchodu s třetími zeměmi, země a území neuváděné v rámci obchodu uvnitř Společenství a státy a území nevymezené. Neplatí to však např. pro podrobnější přehledy hlavních vývozních a dovozních položek do/z třetích zemí nebo vývozní a dovozní ceny v AZO s třetími zeměmi; v těchto případech je v databázi využívána kategorie svět bez EU 28. Pro zhodnocení AZO podle stupně zpracování bylo použito upravené nomenklaturní třídění Regmi et al. (2005). Použité třídění definuje dvě kategorie zemědělských výrobků vykazujících závislost na půdě a klimatických podmínkách a dvě kategorie zpracovaných výrobků, které vazbu na půdu nemají a mohou být vyráběně kdekoliv, přičemž k jejich výrobě jsou potřeba především technologické know-how, pracovní síly a kapitál. Mezi nezpracované komodity patří za prvé základní velkoobjemové komodity a za druhé produkty zahradnictví včetně ovocnářství a zelinářství. Za zpracované výrobky jsou považovány jednak částečně zpracované výrobky (polotovary a meziprodukty) a dále zpracované výrobky, které jsou v této práci označovány pojmem vysoce zpracované výrobky. U několika položek byla data z důvodu pravděpodobných chyb v databázi upravena. Jedná se konkrétně o hodnotu vývozu v množstevním vyjádření za 1. pololetí roku 2015 u limonád a pečiva, sušenek, oplatek apod. a množstevní vývoz u lihovin v 1. pololetí roku

6 1 Vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR 1.1 Celkový vývoj agrárního zahraničního obchodu ČR Obrat českého agrárního zahraničního obchodu (AZO) se v 1. pololetí roku 2015 v porovnání se stejným obdobím roku 2014 zvýšil o 9,8 % na 201,5 mld. Kč. Na straně vývozu dosáhl meziroční nárůst 9,4 mld. Kč, tj. 10,7 %, zatímco na straně dovozu činil přírůstek 8,5 mld. Kč, tj. 8,9 %. Viz tab. 1. V důsledku tohoto vývoje se v první polovině roku 2015 meziročně snížil schodek českého AZO o 12,4 % na 6,4 mld. Kč a stupeň krytí dovozu mírně vzrostl o 1,5 p. b. na 93,9 %. Hlavní podíl na těchto příznivých hodnotách měl obchod s EU 15, jehož zásluhou byla bilance agrárního obchodu s celou Unií již druhým čtvrtletím po sobě kladná, viz graf 2. Nutno dodat, že v komoditním pohledu bylo kladné znaménko bilance způsobeno především vývozem obilovin. V rámci českého AZO celkem vzrostla v meziročním porovnání v první polovině roku 2015 především hodnota bilančního aktiva u cigaret, obilovin ( ječmene a pšenice ) a řepky, zatímco bilanční schodek se prohloubil v případě obchodu s masem ( drůbežím a vepřovým ) a ovocem. V případě vepřového masa to bylo způsobeno spíše poklesem jeho vývozu, nežli nárůstem dovozu. Graf 1 představuje vývoj AZO ČR podle pololetí. V letech 2010 a 2011 dosahovaly pololetní hodnoty bilančního schodku mld. Kč, v letech 2012 a 2013 se pak pohybovaly v rozpětí mld. Kč a od roku 2014 jsou na úrovni 6 11 mld. Kč. Za samotné 2. čtvrtletí roku 2015 došlo k meziročnímu zvýšení hodnoty českého agrárního vývozu o 14,0 % (tj. o 6,1 mld. Kč) a dovozu o 9,6 % (tj. o 4,6 mld. Kč). Hodnota obratu tak vzrostla o 11,7 % a tempo tohoto meziročního nárůstu bylo v 2. čtvrtletí vyšší než za celé pololetí. Schodek bilance českého AZO se v samotném 2. čtvrtletí v meziročním porovnání snížil o více než 30 % na 3,2 mld. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem se zlepšil o 3,6 p. b. na 93,9 %. Při pohledu na jednotlivé měsíce 2. čtvrtletí roku 2015 lze konstatovat, že meziročně nižší byl bilanční schodek v květnu a zvláště v červnu, v dubnu byl vyšší. Viz tab. 1 v příloze. Podíl agrárního zboží na celkovém českém zahraničním obchodu se v 1. pololetí roku 2015 meziročně nepatrně zvýšil, a to vlivem nárůstu tohoto podílu na straně vývozu na nadprůměrných 5,1 %. Odpovídající podíl v dovozu se meziročně nezměnil a zůstal na 6,2 %. Na obratu AZO ČR s třetími zeměmi participovalo ve sledovaném pololetí agrární zboží pouze 2,8 % (což meziročně představuje nárůst o 0,2 p. b.), zatímco v rámci EU 28 dosáhlo jeho zastoupení 6,5 % (a meziročně se nezměnilo). 6

7 Tab. 1 Český AZO v 1. pololetích let 2010 až 2015 (v mil. Kč) Ukazatel Obrat , , , , , ,3 Vývoz , , , , , ,1 Dovoz , , , , , ,2 Bilance , , , , , ,1 Stupeň krytí dovozu vývozem (%) 74,6 75,5 86,8 87,6 92,4 93,9 Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%) 5,0 4,8 5,2 5,7 5,5 5,6 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 4,2 4,0 4,6 5,0 4,9 5,1 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 6,0 5,7 5,9 6,5 6,2 6,2 Podíl netto-dovozu na dovozu (%) 25,4 24,5 13,2 12,4 7,6 6,1 Podíl netto-dovozu na vývozu (%) 34,1 32,5 15,2 14,1 8,3 6,5 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Graf 1 Vývoj českého AZO podle pololetí od roku 2010 (v mld. Kč) pol Vývoz Dovoz Bilance 2. pol pol pol pol Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 7

8 1. Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Graf 2 Vývoj bilance českého AZO s EU 28, EU 15, EU 13 a třetími zeměmi podle čtvrtletí (v mld. Kč) 8 Celkem s EU 28 s 3. zeměmi s EU 15 s EU Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Vývoj českého AZO vyjádřený v eurech a amerických dolarech V důsledku pohybu kurzů (viz graf 3) se v 1. pololetí roku 2015 v meziročním porovnání vyvíjel AZO ČR vyjádřený v EUR a USD odlišně. Zatímco v eurech, stejně jako v korunách, český agrární vývoz i dovoz vzrostl, v amerických dolarech zaznamenal pokles, což se odrazilo i ve výraznějším snížení bilančního schodku v této měně, viz tab. 2. Navzdory posílení koruny vůči dolaru v květnu a červnu 2015 byla hodnota kurzu v celé první polovině roku vzhledem k roku předchozímu zřetelně vyšší. Kurz CZK vůči EUR v první polovině roku 2015 posiloval, zatímco v první polovině roku 2014 stagnoval a v druhé polovině tohoto roku spíše oslaboval. V porovnání s kurzem CZK vůči USD se od začátku roku 2014 (navzdory měsíčním výkyvům) změnil méně výrazně. Tab. 2 Meziroční vývoj českého AZO v 1. pololetí roku 2015 v závislosti na měně (v %) Měna Obrat Dovoz Vývoz Bilance v Kč +9,8 +8,9 +10,7-12,4 ( P) v EUR +9,6 +8,7 +10,5-12,6 ( P) v USD -10,9-11,6-10,2-29,2 ( P) Pozn.: P bilanční pasivum (schodek) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 8

9 01/ / / / / / / / / / / / / / / / / /2015 Kč/USD Kč/EUR Graf 3 Vývoj měsíčních kurzů CZK vůči EUR a USD kurz USD kurz EUR 28 27,9 27, ,7 27,6 27,5 27,4 27, ,2 Pramen: Česká národní banka 2 Komoditní skladba AZO ČR Základní přehled o komoditní struktuře českého AZO v členění podle kapitol HS v 1. pololetích let 2014 a 2015 poskytuje tab. 8 v příloze. Přílohové tab. 10 a 12 pak uvádějí komoditní skladbu AZO ČR podle kapitol HS zvlášť s EU 28 a zvlášť s třetími zeměmi. Za samotná 2. čtvrtletí jsou tytéž údaje uvedeny v přílohových tab. 14, 16 a 18. Tab. 23 až 28 v příloze jsou přehledem vývozu, dovozu a bilancí u vybraných komoditních agregací na úrovni 4-místného kódu HS v rámci AZO celkem a pro vybraná teritoria a země, a to jak ve finančním, tak v množstevním vyjádření. V členění na kapitoly došlo v 1. pololetí roku 2015 v porovnání se stejným obdobím roku 2014 k nárůstu hodnoty vývozu zejména v rámci kapitol tabák a tabákové výrobky, káva, čaj a koření, obiloviny a olejnatá semena a plody. Pokles exportu naproti tomu zaznamenala kapitola mléko a mléčné výrobky, vejce. Viz tab. 3. Na straně dovozu se meziročně zvýšila, stejně jako v případě vývozu, hodnota především v rámci kapitol tabák a tabákové výrobky a káva, čaj a koření a mimo to vzrostla i u ovoce a ořechů a masa a drobů. K nejvýraznějšímu snížení hodnoty dovozu došlo také u mléka a mléčných výrobků, vajec (i když méně výrazněnému než na straně vývozu). Tyto změny se promítly do vývoje bilance, kdy se navýšila zejména hodnota bilančního přebytku obchodě s obilovinami a olejnatými semeny a plody a prohloubilo se bilanční pasivum obchodu s masem a droby, ovocem a ořechy a mlékem a mléčnými výrobky, vejci. 9

10 Tab. 3 Meziroční vývoj českého AZO v 1. pololetí roku 2015 (mil. Kč, %) HS Název kapitoly Vývoz Dovoz Bilance mil. Kč % mil. Kč % mil. Kč % změna 01 Živá zvířata 556,3 +15,3-38,5-3,7 594,8 +22,9 A 02 Maso a droby -82,1-2, ,4 +9, ,5 +14,2 P 03 Ryby, korýši, měkkýši apod. 57,0 +4,5 206,7 +10,1-149,7 +19,1 P 04 Mléko a mléčné výrobky, vejce ,4-13,2-569,9-7,2-910,5-27,6 A 05 Ostatní živočišné produkty 97,8 +14,8-16,8-1,5 114,6-26,1 P 06 Živé rostliny a květinářské výrobky -122,7-28,4 244,9 +11,1-367,6 +20,7 P 07 Zelenina, poživatel. rostliny, kořeny, hlízy 128,3 +8,7 373,4 +5,4-245,1 +4,5 P 08 Ovoce, ořechy 373,7 +22, ,8 +21, ,1 +20,5 P 09 Káva, čaj a koření 1 659,7 +84, ,2 +59,3-107,5 +10,6 P 10 Obiloviny 1 396,8 +17,6-120,9-6, ,7 +25,4 A 11 Mlýnské výrobky, slad, škroby apod. -151,2-7,1 20,0 +2,2-171,2-14,1 A 12 Olejnatá semena a plody 1 279,5 +26,5 251,6 +11, ,9 +40,2 A 13 Rostlinné výtažky a šťávy 116,5 +18,0 86,5 +19,5 30,1 +14,8 A 14 Rostlinné pletací materiály 16,2 +90,3-5,6-7,9 21,8-41,7 P 15 Živočišné a rostlinné tuky a oleje 147,5 +2,6-31,8-0,7 179,3 +19,0 A 16 Přípravky z masa, ryb, korýšů apod. -25,7-1,0-29,2-1,0 3,5-1,9 P 17 Cukr a cukrovinky 71,4 +1,7-98,5-3,2 170,0 +17,1 A 18 Kakao a kakaové přípravky 557,9 +20,3 391,7 +8,9 166,2-10,0 P 19 Přípravky z obilí 531,7 +10,2 182,1 +2,9 349,6-32,6 P 20 Přípravky ze zeleniny, ovoce, ořechů aj. -56,2-3,6 374,7 +10,7-430,9 +22,5 P 21 Různé potravinové přípravky 423,3 +6,6-72,7-1,0 496,0-46,5 P 22 Nápoje, lihové tekutiny a ocet 843,4 +12,4 404,4 +6,2 439,0 1,8x A 23 Zbytky a odpady v potr. průmyslu, krmivo 526,0 +9,6 803,4 +13,5-277,3 +56,2 P 24 Tabák a tabákové výrobky 2 561,8 +40, ,2 +78,7 678,6 +17,2 A Celkem 9 426,5 +10, ,9 +8,9 905,7-12,4 P Pozn. Názvy kapitol neobsahují kompletní výčet všech položek. A aktivní bilance. P pasivní bilance. Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 2.1 Komoditní skladba českého agrárního vývozu Nejvíce vyváženými komoditami z ČR byly v 1. pololetí roku 2015 cigarety, pšenice, řepkový olej 2, přípravky používané k výživě zvířat, nezahuštěné mléko a smetana (z velké části surové mléko), pečivo, sušenky, oplatky apod., potravinové přípravky jiné 3, semena řepky, káva, čokoláda a ostatní kakaové přípravky, pivo, sýry a tvaroh, voda včetně minerální a sodovky slazené nebo aromatizované (dále jen limonády ), cukrovinky bez kakaa, cukr, živý skot, slad, jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve (HS 1602), zahuštěné mléko a smetana, živá 2 V rámci položky HS 1514 řepkový nebo hořčičný olej lze samostatně sledovat HS a 19 řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové, jež má převažující podíl, dále však již nelze odlišit hořčičný olej od řepkového oleje s vysokým obsahem kyseliny erukové. 3 V rámci HS 2106 potravinových přípravků jiných jsou nejvíce vyváženými, ale i dováženými, položkami: KN potravinové přípravky neobsahující mléčné tuky, sacharózu, isoglukózu, glukózu a škrob nebo obsahující méně než 1,5 % hmotnostních mléčných tuků, méně než 5 % hmotnostních sacharózy nebo isoglukózy a méně než 5 % hmotnostních glukózy nebo škrobu a KN potravinové přípravky ostatní. Dále do položek agregace HS 2106 patří bílkovinné koncentráty a bílkovinné texturované látky, aromatizované sirupy a složené alkoholické přípravky k výrobě nápojů. 10

11 drůbež, ječmen, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), uzenky a salámy a řepkové pokrutiny. Delší výčet spolu s hodnotami exportu a podíly na celkovém českém agrárním vývozu poskytuje tab. 29 v příloze. Za samotné 2. čtvrtletí roku 2015 je totéž uvedeno v přílohové tab. 31. V meziročním porovnání se v první polovině roku 2015 nejvýrazněji zvýšila hodnota vývozu cigaret (o 2,5 mld. Kč, tj. o necelou jednu polovinu), kávy (o 1,6 mld. Kč, tj. téměř na dvojnásobek), semen řepky (o 816,7 mil. Kč, tj. o jednu třetinu), ječmene (o 683,3 mil. Kč, tj. 2,6krát), pšenice (o 589,0 mil. Kč, tj. o jednu desetinu), čokolády a ostatních kakaových přípravků (o 564,3 mil. Kč, tj. o více než jednu pětinu) a potravinových přípravků jiných (o 546,9 mil. Kč, tj. o 17 %), přičemž tyto vývozy představovaly v 1. pololetí 2015 dosavadní maxima. S výjimkou ječmene byl nárůst hodnoty vývozu u všech uvedených komodit ve finančním vyjádření v porovnání s nárůstem jejich exportovaného množství dynamičtější. Naproti tomu k meziročnímu poklesu hodnoty exportu došlo u nezahuštěného, ale i zahuštěného mléka a smetany (o 542,2 mil. Kč, tj. o 12 %, resp. o 409,1 mil. Kč, tj. o 26 %), homogenizovaných potravinových směsí (o 384,5 mil. Kč, tj. o téměř čtyři pětiny), vepřového masa (o 319,8 mil. Kč, tj. o jednu čtvrtinu), dále sladu, slunečnicového oleje, sýrů a tvarohu a syrovátky. V případě nezahuštěného a zahuštěného mléka a kukuřice však nedošlo zároveň k poklesu exportovaného množství, to se naopak zvýšilo (o 11 %, o 12 % a o 5 %). U sýrů a tvarohu množstevní objem stagnoval. Meziročně nižší ceny se projevily také u syrovátky, vepřového masa a slunečnicového oleje, neboť pokles vývozu v množstevním vyjádření bylo mírnější než pokles hodnoty. 2.2 Komoditní skladba českého agrárního dovozu Mezi nejvíce dovážené komodity do ČR patřily vepřové maso, pečivo, sušenky, oplatky apod., čokoláda a ostatní kakaové přípravky, káva, sýry a tvaroh, potravinové přípravky jiné, přípravky používané k výživě zvířat, drůbeží maso a droby, cigarety, sójové pokrutiny, víno, limonády, řepkový olej, banány, citrusové plody, výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi), lihoviny 4, hovězí maso, rajčata, přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka, konzervované a jinak připravené ovoce a ořechy, tabák (nezpracovaný), pokojové a venkovní rostliny, řízky, rouby, rybí filé aj. rybí maso a papriky. Další významné komodity viz přílohová tab. 30. Výčet za samotné 2. čtvrtletí pak uvádí přílohová tab. 32. Meziročně se v 1. pololetí roku 2015 zvýšila, stejně jako na straně vývozu, především hodnota dovozu cigaret (o 1,6 mld. Kč na téměř trojnásobek) a kávy (o 1,6 mld. Kč, tj. o necelé tři čtvrtiny). Dále byly vysoké přírůstky hodnoty dovozu vykázány u masa a drobů drůbeže (o 800,8 mil. Kč, tj. o více než jednu třetinu), banánů (o 358,4 mil. Kč, tj. o více než jednu čtvrtinu), čokolády a ostatních kakaových přípravků, citrusových plodů, lihovin, přípravků používaných k výživě zvířat, konzervovaného a jinak připraveného ovoce a ořechů a sójových pokrutin. Až na cigarety a sójové pokrutiny došlo u všech uvedených komodit k výraznějšímu procentickému nárůstu hodnoty vývozu ve finančním vyjádření nežli v množstevním. U čokolády 4 Ethylalkohol nedenatur. méně než 80%, destiláty, likéry aj. lihoviny (HS 2208) jsou uváděny pod názvem lihoviny. Ethylalkohol nedenatur. min. 80% je v celením sazebníku pod kódem HS a ethylalkohol denaturovaný pod HS

12 a ostatních kakaových výrobků dokonce množstevní objem dovozu pouze stagnoval, zatímco hodnota vzrostla o 9 %. Naopak nejvýraznější meziroční snížení hodnoty dovozu zaznamenaly ve sledovaném pololetí tvaroh a sýry, brambory, živá prasata (týká se to více netto-vývozních jatečných prasat, nežli netto-dovozních selat ) a nezahuštěné mléko a smetana. Ve všech případech byl pokles dováženého množství méně výrazný nežli pokles hodnoty ve finančním vyjádření (zvlášť patrné to bylo u brambor ). 2.3 Komoditní skladba bilance českého AZO Přehled komodit, v jejichž zahraničním obchodě dosáhla ČR v 1. pololetí roku 2015 nejvyšších bilančních schodků a přebytků, uvádí tab. 4 a 5. Pro účely hodnocení bilance byly některé komoditní agregace dále rozděleny. Konkrétně výtažky a koncentráty z kávy (HS ) a přípravky na jejich bázi (HS ), neboť v prvním případě se jedná o netto-dovozní a ve druhém případě o netto-vývozní skupinou výrobků. Podobně jsou samostatně v rámci pekařského zboží sledovány netto-dovozní chleba, neslazené a slazené pečivo (KN , a 90 90) a netto-vývozní sladké sušenky a oplatky (HS a 32). V meziročním porovnání se v 1. pololetí roku 2015 zlepšila zejména bilance obchodu s cigaretami, ječmenem, řepkovými semeny, pšenicí, potravinovými přípravky jinými, živými prasaty (hlavně jatečnými ), sýry a tvarohem, bramborami (pokles netto-dovozu o 279,2 mil. Kč), KN drůbežím masem soleným, sušeným nebo uzeným (nárůst netto-vývozu o 261,7 mil. Kč), limonádami, čokoládou a ostatními kakaovými přípravky a pivem. Ke zhoršení obchodní bilance došlo ve sledovaném období především v případě masa a drobů drůbeže, nezahuštěného a zahuštěného mléka a smetany, homogenizovaných potravinových směsí (snížení netto-exportu o 384,5 mil. Kč na cca jednu desetinu), vepřového masa, lihovin, konzervovaného a jinak připraveného ovoce a ořechů, citrusových plodů, slunečnicového oleje (pokles netto-vývozu o 232,3 mil. Kč, tj. o 87 %) a sladu. Hodnoty přírůstků a úbytků, nejsou-li uvedeny v textu, jsou tučně vyznačeny v tab. 4 a 5. V teritoriálním pohledu byly změny rozhodujícím způsobem ovlivněny u: cigaret - A v obchodě s Itálií, Irákem a Spojeným královstvím a změnou A P v obchodě s Belgií ječmene, řepky a pšenice - A v obchodě s Německem sýrů a tvarohu - P v obchodě s Německem a Polskem (ačkoliv do Itálie a Ruska hodnota jejich netto-vývozu poklesla) brambor - P v obchodě s Francií a dále s Nizozemskem a Německem drůbežím masem soleným, sušeným nebo uzeným - A v obchodě se Slovenskem limonádami - A v obchodě se Švýcarskem, P v obchodě s Rakouskem (naproti tomu vzrostl jejich netto-dovoz z Nizozemska) čokolády a ostatních kakaových přípravků A v obchodě se Slovenskem a změna P A v obchodě s Maďarskem, a to v obou případech v důsledku nárůstu hodnoty vývozu při současném poklesu hodnoty dovozu piva - A v obchodě se Slovenskem a Polskem (hodnota netto-vývozu do Ruska však poklesla) 12

13 masa a drobů drůbeže - P v obchodě s Brazílií a Polskem (mimo to poklesla i hodnota nettovývozu na Slovensko) nezahuštěného mléka a smetany - A v obchodě se Slovenskem (týká se konzumního a méně surového mléka), Maďarskem (konzumního mléka) a Německem (surového mléka). homogenizovaných potravinových směsí změnou A P v obchodě s Itálií a Polskem a A v obchodě s Tureckem a Nizozemskem, a to ve všech případech vlivem nižších hodnot vývozů zahuštěného mléka a smetany - A v obchodě s Libanonem a Thajskem vepřového masa - A v obchodě se Slovenskem, P v obchodě s Polskem a Španělskem (hodnota netto-dovozu z Německa se však snížila) Změny aktivní bilance způsobil zpravidla nárůst nebo pokles hodnoty na straně vývozu a změnu pasivní bilance zapříčinilo zvýšení nebo snížení hodnoty dovozu. Tab. 4 Hlavní české agrární netto-dovozní komodity v 1. pololetí roku 2015 (v mil. Kč) Kód Název komodity Rozdíl Index 0203 Vepřové maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) , ,1-305,0 105, Maso a droby drůbeže (čerstvé, chlaz. nebo zmraz.) , ,3-915,2 169, Sójové pokrutiny , ,5-150,7 108, Víno , ,0-169,4 110, Citrusové plody , ,6-269,3 124, Sýry a tvaroh , ,0 293,8 81, Rajčata , ,2-50,8 104, Tabák (nezpracovaný) -974, ,3-154,9 115, a 0202 Hovězí maso (čerstvé, chlazené nebo zmrazené) -893, ,3-141,8 115, Banány (vč. sušených) -873,5-921,0-47,5 105, až 60 Glukóza, fruktóza a jejich sirupy -913,8-891,2 22,6 97, Papriky -779,9-875,3-95,4 112, Pokojové a venkovní rostliny, řízky, rouby -795,3-857,4-62,1 107, Přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka -844,6-832,6 12,0 98, Konzervované a jinak připravené ovoce a ořechy -525,4-797,3-271,9 151, Výtažky a koncentráty z kávy -856,3-785,7 70,6 91, Máslo -588,5-777,5-189,0 132, Čokolády a ostatní kakaové přípravky -988,7-734,2 254,5 74, , a Chleba, slazené a neslazené pečivo -901,3-733,1 168,2 81, Řezané květiny -534,3-729,6-195,3 136, Lihoviny -408,8-702,1-293,4 171, Rybí filé a jiné rybí maso -513,7-694,8-181,1 135, Rybí přípravky a konzervy -676,1-636,7 39,4 94, Margarín a směsi pokrmových tuků a olejů -686,6-626,3 60,4 91, Vinné hrozny (vč. rozinek) -539,2-609,5-70,3 113, Káva (i pražená, též dekofeinovaná) -536,4-589,7-53,3 109, Jablka -452,3-549,3-96,9 121, Okurky -506,8-543,5-36,7 107,2 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů 13

14 Tab. 5 Hlavní české agrární netto-vývozní komodity v 1. pololetí roku 2015 (v mil. Kč) Kód Název komodity Rozdíl Index 1001 Pšenice 5 730, ,4 568,8 109, Cigarety 4 544, ,8 934,2 120, Mléko a smetana nezahuštěné, neslazené 3 678, ,4-390,1 89, Semena řepky 2 369, ,6 628,1 126, Pivo 2 569, ,7 250,9 109, a 19 Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové 2 519, ,1 174,0 106, Živý skot 1 591, ,8 140,3 108, Slad 1 576, ,7-223,4 85, Cukrovinky bez kakaa 1 064, ,7 39,9 103, Cukr 928, ,9 159,0 117, Mléko a smetana zahuštěné nebo slazené 1 365, ,0-308,5 77, Ječmen 364, ,4 648,7 277, Živá drůbež 822,2 858,6 36,4 104, Přípravky používané k výživě zvířat 725,3 805,6 80,3 111, a 49 Řepkové pokrutiny 596,1 786,6 190,6 132, a 32 Sladké sušenky a oplatky 420,4 532,6 112,3 126, Tabák ke kouření 349,3 522,4 173,1 149, Semena máku 384,2 520,2 136,0 135, Pufované obilné výrobky, corn flakes, müsli apod. 443,9 478,1 34,1 107, Chmel 409,9 477,1 67,2 116, Pektiny 376,3 469,3 92,9 124, Jatečná prasata 217,7 457,0 239,3 210, Potravinové přípravky jiné -206,6 355,7 562,2-172, Uzenky a salámy 365,2 353,1-12,1 96, Přípravky na bázi výtažků a koncentrátů z kávy 265,7 321,9 56,2 121,2 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data bez dopočtů 3 Teritoriální skladba agrárního zahraničního obchodu ČR 3.1 Teritoriální skladba českého agrárního vývozu Převážnou část svého AZO realizuje ČR na trhu Evropské Unie. Její podíl v českém agrárním exportu v první polovině roku 2015 činil 91,3 %, což představuje v meziročním porovnání nepatrný pokles o 0,2 p. b. Participace původních členů EU se zvýšila o 1,8 p. b. na 48,7 %, zatímco podíl nových členů současně poklesl o 2,0 p. b. na 42,6 %. Z hlediska vývozu tak byla EU 15 již podruhé za sebou významnější skupinou nežli EU 15, viz tab. 6 Na českém AZO mimo Unii participují největší měrou rozvojové země (RZ), ostatní státy s vyspělou tržní ekonomikou (OSVTE) a skupina Společenství nezávislých států (SNS) v čele s Ruskem. V 1. pololetí roku 2015 však došlo ke značnému poklesu zastoupení SNS, které bylo doprovázeno nárůstem podílu RZ (o 0,5 p. b. na 3,0 %) a OSVTE (o 0,3 p. b. na 2,1 %). Meziroční změny hodnot vývozu do těchto teritorií jsou patrné z následující tab. 7. Hodnota vývozu do SNS poklesla o 540,3 mil. Kč (tj. o 22 %). Naopak export do RZ vzrostl o 729,5 mil. Kč, tj. o jednu třetinu, a do OSVTE byl vyšší o 409,0 mil. Kč, tj. o jednu čtvrtinu. 14

15 Tab. 6 Teritoriální struktura českého agrárního vývozu v 1. pololetích let 2010 až 2015 (v %) Teritorium EU 28 92,0 92,5 91,6 91,2 91,5 91,3 EU 15 45,0 42,7 44,1 45,5 46,9 48,7 EU 13 47,0 49,8 47,5 45,8 44,6 42,6 z toho: Chorvatsko 0,6 0,7 0,5 0,6 0,7 0,7 ESVO 0,8 0,9 0,8 0,8 0,9 0,9 z toho: Švýcarsko 0,5 0,6 0,5 0,5 0,6 0,6 OSVTE 1,8 1,5 1,4 1,8 1,8 2,1 z toho: USA 0,4 0,5 0,4 0,5 0,5 0,4 Turecko 0,2 0,3 0,2 0,2 0,1 0,4 ETE 0,3 0,4 0,3 0,4 0,4 0,4 RZ bez NRZ a SNS 1,9 1,8 3,0 2,9 2,5 3,0 z toho: Brazílie 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Čína 0,3 0,2 0,4 0,2 0,2 0,3 NRZ 0,2 0,1 0,3 0,1 0,1 0,3 SNS 2,9 2,6 2,6 2,7 2,7 1,9 z toho: Rusko 1,5 1,6 1,5 1,6 1,7 1,2 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Tab. 7 Český agrární vývoz v teritoriálním členění v 1. pololetích let 2010 až 2015 (v mil. Kč) Teritorium EU , , , , , ,9 EU , , , , , ,6 EU , , , , , ,3 z toho: Chorvatsko 302,8 383,0 325,8 455,8 587,2 711,5 ESVO 426,0 531,2 582,6 642,9 799,4 899,8 z toho: Švýcarsko 252,6 322,0 359,4 407,2 548,1 582,3 OSVTE 926,3 865, , , , ,0 z toho: USA 223,6 264,5 290,2 390,1 401,8 427,0 Turecko 88,6 161,1 136,3 166,8 120,3 403,8 ETE 163,5 243,4 198,2 267,2 332,6 426,9 RZ bez NRZ a SNS 953, , , , , ,7 z toho: Brazílie 1,4 2,8 5,0 14,5 6,9 33,1 Čína 130,1 110,9 254,2 177,8 203,2 314,8 NRZ 81,3 79,4 198,1 73,4 112,4 254,6 SNS 1 480, , , , , ,0 z toho: Rusko 751,8 935, , , , ,0 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Nejvýznamnějšími odběratelskými zeměmi agrárního zboží z ČR byly v 1. pololetí roku 2015, stejně jako v předchozích letech, Slovensko, Německo, Polsko, Itálie a Rakousko. Hodnota exportu se přitom do všech těchto zemí meziročně zvýšila, z toho nejvýrazněji do Německa (a to především řepky a obilovin). Tento nárůst se pak projevil i ve výrazném zlepšení záporné bilance obchodu s touto zemí. Zřetelný meziroční pokles hodnoty vývozu byl naopak zaznamenán do Maďarska (zejména řepkového oleje ), přesto se tato destinace udržela na šesté pozici před Francií. Z třetích zemí zůstává naším nejdůležitějším odběratelem, navzdory embargu a meziročnímu poklesu hodnoty exportu o takřka jednu čtvrtinu, Rusko. Podrobnější výčet viz tab. 5 v příloze. Přehled hlavních destinací pro český agrární vývoz v samotném 2. čtvrtletí roku 2015 je pak uveden v přílohové tab

16 EU 15 Německo Rakousko Nizozemsko Itálie EU 13 Slovensko Polsko Maďarsko Třetí země V meziročním porovnání se v první polovině roku zvýšila hodnota českého agrárního vývozu mimo Německa (o 2,5 mld. Kč, tj. o 14 %) hlavně na Slovensko (o 1,1 mld. Kč, tj. o 5,2 %) a do Belgie (o 1,1 mld. Kč, což v procentickém vyjádření představovalo výrazných 94 %). Vysoké tempo růstu vykázala hodnota vývozu do Iráku (6,2krát), do Turecka (3,4krát) a do Lotyšska (2,9krát). Naproti tomu pokles hodnoty byl ve sledovaném období registrován u vývozu nejen do Ruska a Maďarska, ale i do Libanonu, na Ukrajinu, do Thajska a Slovinska. Graf 4 Agrární vývoz ČR do vybraných zemí v 1. pololetích let 2010 až 2015 (v mil. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 3.2 Teritoriální skladba českého agrárního dovozu Podíl EU 28 v českém agrárním dovozu se v první polovině roku 2015 meziročně snížil o 1,3 p. b. na 84,2 % 5. V rámci toho došlo k výraznějšímu poklesu participace původních členů o 2,2 p. b. na 54,9 % a mírnějšímu nárůstu zastoupení nových členů o 0,9 p. b. na 29,3 %, viz tab. 8 Ze skupin třetích zemí jsou pro ČR nejvýznamnější rozvojové země (9,3 %) v čele s Brazílií a Čínou a dále OSVTE (3,5 %) v čele s USA a Tureckem. V meziročním porovnáním se v důsledku výrazného přírůstku hodnoty dovozu (o 2,0 mld. Kč, tj. o jednu čtvrtinu) zvýšilo zastoupení RZ o 0,4 p. b. U ostatních mimounijních uskupení k významnějším změnám jejích podílů nedošlo. Hodnota dovozu z OSVTE ve sledovaném pololetí meziročně vzrostla o 422,8 mil. Kč, tj. o 13 %, viz tab Při hodnocení dovozu podle zemí odeslání, nikoliv původu, činí podíl EU více než 90 %. 16

17 Tab. 8 Teritoriální struktura českého agrárního dovozu v 1. pololetích let 2010 až 2015 (v %) Teritorium EU 28 85,2 84,4 84,7 85,6 85,5 84,2 EU 15 58,1 57,3 56,8 56,8 57,1 54,9 EU 13 27,2 27,1 27,8 28,9 28,4 29,3 z toho: Chorvatsko 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,1 ESVO 0,8 1,0 1,1 1,2 1,2 1,1 z toho: Švýcarsko 0,5 0,5 0,6 0,5 0,5 0,4 OSVTE 3,6 3,5 3,4 3,2 3,4 3,5 z toho: USA 1,1 1,0 1,0 1,0 1,2 1,2 Turecko 0,9 1,1 1,2 1,1 1,2 1,2 ETE 0,2 0,4 0,5 0,4 0,3 0,4 RZ bez NRZ a SNS 9,3 9,9 9,4 8,5 8,1 9,3 z toho: Brazílie 1,8 2,5 2,4 1,9 1,8 2,2 Čína 1,5 1,5 1,5 1,3 1,3 1,3 NRZ 0,3 0,3 0,3 0,3 0,5 0,5 SNS 0,5 0,5 0,4 0,7 0,8 0,8 z toho: Rusko 0,1 0,1 0,1 0,1 0,2 0,2 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Tab. 9 Český agrární dovoz v teritoriálním členění v 1. pololetích let 2010 až 2015 (v mil. Kč) Teritorium EU , , , , , ,8 EU , , , , , ,8 EU , , , , , ,9 z toho: Chorvatsko 61,5 100,4 85,3 74,3 160,8 153,7 ESVO 540,9 729,9 943, , , ,7 z toho: Švýcarsko 358,6 350,2 516,9 438,0 434,0 405,0 OSVTE 2 444, , , , , ,9 z toho: USA 773,7 768,6 821,9 832, , ,3 Turecko 622,0 829, ,7 977, , ,0 ETE 134,7 316,8 376,3 312,6 305,5 380,5 RZ bez NRZ a SNS 6 334, , , , , ,3 z toho: Brazílie 1 247, , , , , ,2 Čína 997, , , , , ,9 NRZ 190,5 189,0 236,6 236,6 498,1 516,6 SNS 341,6 376,5 364,1 599,7 792,8 853,9 z toho: Rusko 60,9 72,2 73,3 125,7 217,2 185,2 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Hlavními dodavatelskými zeměmi agrárního zboží do ČR byly ve sledovaném pololetí Německo a Polsko, dále Nizozemsko (které je na třetím místě nově), Slovensko, Španělsko a Itálie. V meziročním porovnání se zvýšila hodnota dovozu zejména z Polska (především kávy a cigaret ), což také přispělo k podstatnému nárůstu obchodně bilančního pasíva s touto zemí. V rámci třetích zemí byly hlavními dodavateli jako obvykle již výše uvedené Brazílie, Čína, USA a Turecko. Delší výčet unijních i mimounijních zemí viz přílohová tab. 4. Přehled hlavních dodavatelů v samotném 2. čtvrtletí roku 2015 je uveden v přílohové tab. 6. Meziročně došlo v 1. pololetí roku 2015 k nárůstu hodnoty českého agrárního dovozu mimo Polska (o 2,9 mld. Kč, tj. o 19 %) také z Nizozemska (o 1,0 mld. Kč, tj. o 15 %), Itálie (o 737,8 mil. Kč, tj. o 16 %) a Španělska (o 572,3 mil. Kč, tj. o jednu desetinu). Dynamický nárůst hodnoty dovozu lze 17

18 EU 15 Německo Rakousko Nizozemsko Itálie EU 13 Slovensko Polsko Maďarsko Třetí země konstatovat z Brazílie (o jednu třetinu), Rumunska (o 57 %), Mexika (o 88 %), Portugalska (o 44 %) a Ekvádoru (o 40 %), přičemž jsou tyto země uvedeny v pořadí podle hodnot přírůstku dovozu ve finančním vyjádření. K nejvýraznějšímu poklesu hodnoty dovozu došlo naproti tomu z Francie, Belgie, málo významného Běloruska (v první polovině roku 2015 byl dovoz z této země zanedbatelný) a Srbska. Graf 5 Agrární dovoz ČR z vybraných zemí v 1. pololetích let 2010 až 2014 (v mil. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 3.3 Teritoriální skladba bilance českého AZO V členění na základní teritoriální skupiny lze říci, že ČR vykazuje v rámci agrárního obchodu na jednotném trhu Unie kladnou bilanci s novými členy, zatímco s původními členy má bilanci zápornou. Příznivě se ve sledovaném období vyvíjela pouze bilance agrárního obchodu s EU 15, kde došlo ke zmírnění bilančního schodku o 3,6 mld. Kč. V obchodě s EU 13 zaznamenalo bilanční aktivum pokles o 1,1 mld. Kč, viz tab. 10. V rámci obchodu s třetími zeměmi dosahuje kladných čísel hodnota především bilance českého AZO se SNS a záporná je se skupinami RZ a OSVTE. Ve vztahu ke všem třem uvedeným uskupením došlo v první polovině roku 2015 k meziročnímu zhoršení bilance. U ostatních, méně významných, skupin se bilance zlepšila, z toho nejvýrazněji s nejméně rozvinutými zeměmi (NRZ). Vůči skupině evropských tranzitivních ekonomik (ETE), již bez Chorvatska, má ČR bilanci AZO kladnou (změna znaménka v předchozím roce zvýrazněna v tabulce) a meziročně se její aktivum zvýšilo o 71 %. 18

19 Tab. 10 Bilance AZO ČR v teritoriálním členění v 1. pololetích let 2010 až 2015 (v mil. Kč) Teritorium EU , , , ,4-927, ,1 EU , , , , , ,2 EU , , , , , ,3 z toho: Chorvatsko 241,3 282,6 240,5 381,5 426,4 557,8 ESVO -114,9-198,6-361,1-437,6-321,0-223,9 z toho: Švýcarsko -106,0-28,2-157,5-30,8 114,1 177,3 OSVTE , , , , , ,9 z toho: USA -550,1-504,1-531,7-441,9-728,9-822,3 Turecko -533,4-668,2-874,4-810, ,0-820,3 ETE 28,8-73,5-178,1-45,4 27,1 46,4 RZ bez NRZ a SNS , , , , , ,6 z toho: Brazílie , , , , , ,1 Čína -867,6-999,3-953,2-951, , ,1 NRZ -109,1-109,6-38,5-163,2-385,7-262,0 SNS 1 139, , , , , ,1 z toho: Rusko 690,9 863, , , ,7 964,8 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Přehled jednotlivých zemí, s nimiž ČR zaznamenala v 1. pololetí roku 2015 ve svém AZO nejvyšší bilanční pasiva a aktiva jsou uvedeny v tab. 10 a 11. Tab. 11 Hlavní netto-dodavatelé agrárních výrobků do ČR v 1. pololetí roku 2015 (v mil. Kč) Země Rozdíl Index Polsko , , ,0 143,2 Nizozemsko , ,3-927,2 118,6 Španělsko , ,0-405,0 108,8 Brazílie , ,1-543,6 131,4 Německo , , ,5 37,8 Čína , ,1-0,9 100,1 USA -728,9-822,3-93,4 112,8 Turecko ,0-820,3 230,7 78,0 Ekvádor -502,0-705,4-203,4 140,5 Belgie ,3-616, ,4 34,3 Portugalsko -369,3-571,6-202,3 154,8 Maroko -367,4-531,0-163,6 144,5 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 19

20 Tab. 12 Hlavní netto-odběratelé agrárních výrobků z ČR v 1. pololetí roku 2015 (v mil. Kč) Země Rozdíl Index Slovensko , , ,8 107,2 Rakousko 1 656, ,9 782,5 147,2 Itálie 1 069, ,8 191,7 117,9 Rumunsko 1 164, ,9-36,5 96,9 Rusko 1 291,7 964,8-326,9 74,7 Spojené království 788,9 929,7 140,8 117,8 Japonsko 678,9 662,9-16,0 97,6 Bulharsko 409,8 654,4 244,6 159,7 Chorvatsko 426,4 557,8 131,4 130,8 Irák 89,8 555,6 465,8 618,4 Švédsko 273,4 422,4 149,0 154,5 Slovinsko 310,0 262,9-47,1 84,8 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Meziročně se v 1. pololetí roku 2015 zlepšila bilance českého agrárního obchodu především s Německem, Belgií, Slovenskem a Rakouskem, dále Irákem (zvýšení netto-vývozu o 465,8 mil. Kč na 555,6 mil. Kč), Bulharskem a Tureckem. Za povšimnutí stojí meziroční změna záporného znaménka bilance na kladné v obchodě s Francií (z -68,0 mil. Kč na 61,7 mil. Kč), která patří jak na straně vývozu, tak dovozu k předním obchodním partnerům ČR. Hlavní českou vývozní položkou do této země jsou od minulého roku cigarety, na uvedené meziroční změně však měly hlavní vliv nárůst hodnoty netto-vývozu kávy a pokles netto-dovozu brambor. Hlavními importovanými produkty z této země do ČR jsou dlouhodobě víno, vepřové maso, pečivo, sýry a kukuřice. Při hodnocení bilance českého agrárního obchodu s Francií jsou patrné rozdíly v datech s dopočty a bez dopočtů, viz graf 6. K meziročnímu zhoršení bilance došlo naproti tomu především v obchodě s Polskem, Nizozemskem, Brazílií, Španělskem, Ruskem a Maďarskem (netto-vývoz poklesl z 486,6 mil. Kč na 197,3 mil. Kč, stále však hodnota bilance zůstává kladná, viz graf 7). 20

21 EU 15 Německo Rakousko Nizozemsko Itálie EU 13 Slovensko Polsko Maďarsko Třetí země 1. Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Q Graf 6 Bilance českého agrárního obchodu s Francií od roku 2010 podle čtvrtletí (v mil. Kč) s dopočty bez dopočtů Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Graf 7 Bilance AZO ČR s vybranými zeměmi v 1. pololetích let 2010 až 2015 (v mil. Kč) Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 21

22 3.4 Agrární obchod ČR s ostatními členy EU 28 Obrat českého agrárního obchodu s ostatními členskými zeměmi EU 28 se v 1. pololetí roku 2015 meziročně zvýšil o 8,9 %, tj. se zhruba poloviční dynamikou v porovnání s AZO s třetími zeměmi. Český agrární vývoz do EU 28 byl meziročně vyšší o 8,5 mld. Kč (tj. o 10,5 %) a český agrární dovoz z EU 28 vzrostl o 6,0 mld. Kč (tj. o 7,3 %). Obchodní bilance se tak z pasivní ve výši 927,5 mil. Kč změnila na aktivní ve výši 1,6 mld. Kč a stupeň krytí dovozu vývozem se přehoupl přes hranici 100 %, viz tab. 13. Bilance českého agrárního obchodu s Unií byla v první polovině roku 2015 aktivní ve všech měsících s výjimkou měsíce dubna, viz přílohová tab. 2. Vývoj bilance podle pololetí znázorňuje graf 8, podle čtvrtletí již v úvodu práce uvedený graf 2. V samotném 2. čtvrtletí roku 2015 se hodnota českého agrárního vývozu do Unie zvýšila o 13,9 % na 45,3 mld. Kč a dovoz z ní vzrostl o 7,7 % na 44,5 mld. Kč. Bilance tohoto obchodu se ze záporné ve výši 1,6 mld. Kč v 2. čtvrtletí roku 2014 změnila na kladnou ve výši 776,8 mil. Kč v 2. čtvrtletí roku Kladné znaménko vykazuje již druhým čtvrtletím po sobě. Podíl agrárního zboží na celkovém obchodu ČR s EU 28 (který je cca 2krát vyšší než v AZO ČR s třetím zeměmi) se v 1. pololetí roku 2015 meziročně změnil minimálně na straně dovozu zůstal na 7,9 % a na straně vývozu se zvýšil o zanedbatelných 0,1 p. b. na 5,6 %. Tab. 13 Český agrární obchod s EU 28 v 1. pololetích let 2010 až 2015 (v mil. Kč) Ukazatel Obrat , , , , , ,7 Vývoz , , , , , ,9 Dovoz , , , , , ,8 Bilance , , , ,4-927, ,1 Stupeň krytí dovozu vývozem (%) 80,5 82,7 93,9 93,4 98,9 101,8 Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%) 5,9 5,7 6,3 6,8 6,5 6,5 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 4,5 4,4 5,2 5,6 5,5 5,6 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 7,9 7,5 7,8 8,5 7,9 7,9 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 22

23 Graf 8 Vývoj českého agrárního obchodu s EU 28 podle pololetí (v mld. Kč) Vývoz Dovoz Bilance pol pol pol pol pol Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Nejvýznamnější položky českého agrárního obchodu se státy EU 28 v 1. pololetí roku 2015 a jejich podíl na celkovém agrárním obchodu ČR s těmito státy: Vývoz KN Název komodity mil. Kč % Cigarety 7 180,0 8, Pšenice 6 329,4 7, a 19 Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové 4 437,1 5, Mléko a smetana nezahuštěné, neslazené 3 884,5 4,7 z toho mléko obsahu tuku 3 a <6 % v balení nad 2 litry 2 633,0 3, Pečivo, sušenky, oplatky apod ,6 4, Semena řepky 3 325,8 4, Přípravky potravinové jiné 3 318,7 4, Káva (i pražená, též dekofeinovaná) 3 269,8 3, Přípravky používané k výživě zvířat 3 140,5 3, Čokoláda a ostatní kakaové přípravky 3 051,1 3, Pivo 2 417,5 2, Sýry a tvaroh 1 873,1 2, Limonády 1 852,6 2, Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé čokolády) 1 745,9 2, Živý skot 1 477,2 1, Cukr 1 325,1 1, Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve 1 139,0 1, Ječmen 1 112,1 1, Slad 1 067,9 1, Živá drůbež 1 053,9 1, a 12 Výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi) 1 040,8 1, a 49 Řepkové pokrutiny 995,1 1,2 23

24 1601 Uzenky a salámy 990,9 1, Vepřové maso čerstvé, chlazené nebo zmrazené 952,0 1, Maso a droby drůbeže čerstvé, chlazené nebo zmrazené 874,5 1, Tabák ke kouření 873,4 1, Kysané mléčné výrobky 824,4 1,0 (dohromady 76 %) Dovoz KN Název komodity mil. Kč % 0203 Vepřové maso čerstvé, chlazené nebo zmrazené 6 681,9 8, Pečivo, sušenky, oplatky apod ,5 4, Čokoláda a ostatní kakaové přípravky 3 809,3 4, Sýry a tvaroh 3 522,0 4, Káva (i pražená, též dekofeinovaná) 3 012,8 3, Přípravky používané k výživě zvířat 2 789,4 3, Cigarety 2 397,0 2, Přípravky potravinové jiné 2 316,4 2, Maso a droby drůbeže čerstvé, chlazené nebo zmrazené 2 315,1 2, Sójové pokrutiny 1 851,9 2, a 12 Řepkový olej s nízkým obsahem kyseliny erukové 1 742,5 2, Víno z čerstvých hroznů mošt vinný jiný 1 690,3 2, Voda vody minerální sodovky slazené ne šťávy 1 639,7 2, a 12 Výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi) 1 425,5 1, Citrusové plody (i sušené) 1 388,3 1, Přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka 1 343,8 1, a 0202 Hovězí maso čerstvé, chlazené nebo zmrazené 1 247,9 1, Lihoviny 1 200,0 1, Rajčata 1 078,4 1, Venkovní a pokojové rostliny, řízky, rouby 1 028,7 1, až 60 Glukóza, fruktóza a jejich sirupy 913,0 1, Máslo 828,9 1, a 20 Omáčky (kromě sójové) a ochucovadla ostatní, kečupy 790,7 1, Kukuřice 800,1 1, Papriky 791,3 1, Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé čokolády) 779,6 1, Tabák (nezpracovaný) 759,9 0, Konzervované a jinak připravené ovoce a ořechy 738,2 0, Cukr 733,7 0,9 (dohromady 65 %) 3.5 Agrární zahraniční obchod ČR s třetími zeměmi Obrat českého AZO s třetími zeměmi se v první polovině roku 2015 meziročně zvýšil o 3,5 mld. Kč (o 16,4 %), viz tab. 14. Na straně vývozu došlo k nárůstu o 938,9 mil. Kč (o 12,5 %), zatímco na straně dovozu o výraznějších 2,6 mld. Kč (o 18,4 %). V důsledku tohoto vývoje se ve sledovaném období prohloubila hodnota pasivní bilance AZO ČR mimo Unii o 1,6 mld. Kč (tj. o jednu čtvrtinu) a stupeň krytí dovozu vývozem se snížil o 2,7 p. b. na 51,4 %. Mimo to se zvýšil (po meziročním zlepšení v předchozím období) podíl schodku na vývozu, a to o 9,7 p. b. na 94,4 %. 24

25 V komoditním pohledu se v 1. pololetí roku 2015 meziročně nejvýrazněji prohloubila hodnota pasivní bilance obchodu s masem a droby drůbeže, banány a kávou, což bylo do jisté míry tlumeno nárůstem aktivní bilance v obchodě s cigaretami, živým skotem a cukrem. Tab. 14 Český AZO s třetími zeměmi v 1. pololetích let 2010 až 2014 (v mil. Kč) Ukazatel Obrat , , , , , ,7 Vývoz 4 048, , , , , ,2 Dovoz , , , , , ,5 Bilance , , , , , ,3 Stupeň krytí dovozu vývozem (%) 40,5 36,2 47,6 53,4 54,1 51,4 Podíl obratu AZO na obratu celkového ZO (%) 2,4 2,3 2,4 2,5 2,6 2,8 Podíl agrárního vývozu na celkovém vývozu (%) 2,2 1,9 2,1 2,3 2,4 2,6 Podíl agrárního dovozu na celkovém dovozu (%) 2,5 2,5 2,6 2,7 2,7 2,9 Podíl netto-dovozu na dovozu (%) 59,5 63,8 52,4 46,6 45,9 48,6 Podíl netto-dovozu na vývozu (%) 147,1 176,3 110,1 87,2 84,7 94,4 Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty Graf 9 Vývoj českého AZO s třetími zeměmi podle pololetí (v mld. Kč) Vývoz Dovoz Bilance pol pol pol pol pol Pramen: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, data s dopočty 25

26 Graf 9 uvádí vývoj AZO ČR s třetími zeměmi podle pololetí. Z něj je patrné, že pololetní hodnota bilančního schodku od roku 2011 do 1. pololetí roku 2013 včetně vykazovala klesající trend a od té doby spíše rostla. Roční hodnoty pasíva se pohybují od roku 2007 na úrovni mld. Kč a podle dosavadních čísel lze odhadovat, že za celý rok 2015 bude schodek vyšší. V samotném 2. čtvrtletí roku 2015 byl meziroční nárůst českého agrární vývozu a dovozu do/z třetích zemí dynamičtější než za celé pololetí. Na straně exportu došlo k nárůstu hodnoty o 15,1 % na 4,3 mld. Kč a na straně dovozu se zvýšila dokonce o 21,4 % na 8,3 mld. Kč. Záporná bilance se ve 2. čtvrtletí roku 2015 meziročně prohloubila z 3,1 mld. Kč na 4,0 mld. Kč. Meziroční zhoršení schodku bilance bylo přitom zaznamenáno ve všech měsících, a to jak druhého, tak i prvního čtvrtletí. Participace agrárního zboží na celkovém českém exportu a importu do/z třetích zemí se v první polovině roku 2015 meziročně zvýšila, a to o 0,2 p. b. na 2,6 % v případě vývozu a rovněž o 0,2 p. b. na 2,9 % v případě dovozu. Nejvýznamnější položky AZO ČR s třetími zeměmi v 1. pololetí roku 2015 a jejich podíl na celkovém AZO s těmito zeměmi: Vývoz KN Název komodity mil. Kč % 2309 Přípravky používané k výživě zvířat 836,0 9, Cigarety 709,3 8, Pivo 598,3 7, Mléko a smetana zahuštěné nebo slazené 587,9 7, Cukr 530,2 6, Chmel 430,0 5, Přípravky potravinové jiné 369,8 4, Živý skot 365,5 4, Sýry a tvaroh 364,3 4, Pektiny 348,1 4, Slad 326,8 3, Vejce ve skořápkách 325,6 3, Syrovátka 292,7 3, Limonády 258,4 3, Cukrovinky bez kakaa (vč. bílé čokolády) 247,3 2, Semena máku 246,2 2, Pečivo, sušenky, oplatky apod. 219,8 2, Čokoláda a ostatní kakaové přípravky 120,4 1, Pufované výrobky, corn flakes, müsli apod. 114,2 1, Lihoviny 86,3 1, Drůbež 81,1 1, Želvovina, kostice, rohy, parohy apod. 72,6 0, a 12 Výtažky a koncentráty z kávy (vč. přípravků na jejich bázi) 55,3 0, Jiné přípravky a konzervy z masa, drobů nebo krve 51,5 0, Semena, plody a výtrusy k výsevu 50,8 0,6 (dohromady 91 %) 26