Rozvoj. vinarské turistiky v litomerickém regionu

Transkript

1 Inform acní bro v v zura k p rojektu: Rozvoj v vinarské turistiky v litomerickém regionu v v

2 Informační broţura k projektu: Rozvoj vinařské turistiky v litoměřickém regionu Projekt je realizován s finanční podporou Ústeckého kraje. 2

3 Obsah Historie pěstování vína na Lovosicku 4 Přírodní podmínky 7 Představení projektu 7 Představení nositele a partnera projektu 10 Trasa stezky 12 Spolupracující vinaři 13 Klášterní vinné sklepy Litoměřice Agrofrukt Kamýk 13 Žernosecké vinařství s.r.o. 14 Zdeněk Vybíral Vinařství Sv. Tomáše 15 Vinařství Hrabkovský Pavel 16 Rodinné vinařství Mikulenkovi - Pod Třešňovkou 17 3

4 Historie pěstování vína na Lovosicku Litoměřická krajina se zaslouţeně nazývá zahradou Čech, neboť se v ní vyskytuje všechno, co je dobré. Má veškeré druhy nejlahodnějšího zahradního ovoce, její doliny se vlní obilím, hory jsou věnčeny révou. Litoměřicko lze zpodobniti rohem hojnosti plným hroznů, jablek a ostatních plodů, jak je rok dává, včetně chmele a obilných klasů. Tento kraj můţe být vskutku nazýván obilnicí, vinným sklepem a rohem hojnosti české země. (Bohuslav Balbín, Překlad Fr. Fišer) Abstrakt: Ve 40. letech 12. století měl díl Lovosic (snad jen krátce) Strahovský klášter, jemuţ jej daroval kníţe Vladislav II. (podle svědectví v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka), předtím patrně podléhaly litoměřickému kastelánskému hradu. Roku 1237 vlastnil Lovosice Jindřich ze Ţitavy (Ronovec, syn Smilův; správcem byl roku 1237 Draţek z Lovosic), který je roku 1248 prodal emfyteutickým právem litoměřickému měšťanu Hertvíkovi. Jiţ od poloviny 13. století zde silné majetkové pozice získával saský klášter v Altzelle v Míšeňsku Jindřichův syn Smil z Lichtenburka mu roku 1251 část Lovosic se vsí Lhotou a dvorem v Malých Ţernosekách prodal, druhou část s vinicemi a přívozem klášter získal roku 1272 od Heinemanna z Lichtenburka; klášter zde nejpozději roku 1301 měl dvůr. Roku 1415 Lovosice zabavil Václav IV. a zastavil Vlaškovi z Kladna; jeho rod drţel Lovosice do konce 15. století (1436 jeho bratr Jetřich, od jeho syn Václav z Kladna), poté opět klášter v Altzelle a Bohuslav Pětipeský; Albrecht Libštejnský z Kolovrat, který Lovosice roku 1509 zastavil Jindřichovi ze Šlejnic (1518), dostaly se však do drţení vdovy Anny z Kováně a jejích synů Jana a Bernarda z Valdštejna; kolem 1533 jeho synové Lovosice vykoupili a koupili právo k Lovosicím i od altzellského kláštera (Arnošt a Jiří, jeho syn Hugold, po 1570 jeho bratr Jan na polovinu s některými svými strýci); Valdštejnové ( Jan, jeho syn Adam ml., Karel Ferdinand); od 1653 Sylvie Kateřina Černínová, roz. Millesimo, potom do 1671 její druhý manţel Leopold Vilém Bádenský, pak do 1783 nadále v drţení markrabat bádenských; Schwarzenberkové; od 1945 zámek v majetku československého státu. 4

5 Historie vinařství takzvané ţernosecké oblasti je velice stará a bohatá. Darovací listina Spytihněva II. z roku 1057 hovoří o nadaci kolegiátnímu kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích a uvádí darování vinic i s vinaři. Zároveň je jediným dokumentem, který dokládá existenci vinic v Čechách. Příznivé klimatické poměry v Lovosicích, v Ţernosekách a v okolí způsobily, ţe uţ velmi záhy zde byla pěstována réva a to s velkým úspěchem. Jiţ z 1. poloviny 13. století pocházejí zprávy o pěstování révy vinné v Lovosicích. První písemná zmínka o vinicích v Malých Ţernosekách a Lovosicích je z roku 1248, při změně majitele lovosického panství, kdy si 8. listopadu roku 1248 pronajal vesnici Lovosice i s příslušenstvím litoměřický občan Hartwik od Jindřicha z Lipé, ţitavského purkrabího. Byl však povinen odvádět kaţdoročně z prvního vína šest dţberů a desátky z vína ( Vinice také ke vsi příslušející jemu jsme dali pod tímto způsobem, aby prvního vína šest ţberov s desátkem nám dával ). To byl první písemný záznam o vinařství v Lovosicích. Brzy nato, v roce 1251 bylo celé panství Lovosice při změnách majitelů uvedeno i s vinicemi. Roku 1251 prodal Smil z Lichtenburga obec Ţernoseky cisterciánskému klášteru v Altzelu u Míšně. Ti pak vystavěli v Ţernosekách dřevěnou tvrz a do skály vytesali rozsáhlé sklepení pro uchování vína z vinic, které zaloţili při České bráně (Porta Bohemika). Sám Karel IV. daroval v roce 1359 královskému městu Litoměřice rozsáhlé území pod horou Radobýl, pro rozdělení a zaloţení vinohradů. V 16. a 18. století zaujímaly jiţ vinařské pozemky značnou rozlohu. Nacházely se na jiţních stráních Mostné hory, svazích Radobýlu, Bídnice, Malíče, Mirošovic, Kamýku, Řepnic Libochovan, Pokratic, Bílých stráních, Skalice, Ţitenic, Vinného, Třebušína, Liběšic, Úštěka, Horních Řepčic, Trnovan a na druhé straně Labe v Prackovicích, na stráních k Dubici, v Opárenském údolí, Malých Ţernosekách, Lhotce nad Labem, Vchynicích, pod Košťálovem, při Třebenicích a v Březně. V roce 1545 získávají lovosické panství bratři Ernst a Jiří Schleinitzové, kteří od roku 1548 mají právo přepravovat víno po Labi bez proclení. Roky 1531 a 1534 jsou znamenité vinné ročníky. V dobách třicetileté války byly vinice velmi výnosné. V roce 1636 bylo ze 40,5 ha panských vinic v Lovosicích, Malých Ţernosekách a Vchynicích vyrobeno přes 500 hl. vína. V roce 1638, po smrti hraběte Rudolfa Valdštejna, byly při odhadu panství vyjmenovány následující panské vinice: Lovosická stará, Lhotecká, Muškatelka, Dlouhá, Široká, Ţernosecká, Břehořovka, Telecká, Stará, Zadní Vchynická. 5

6 Po třicetileté válce byly zpustošené vinice méně výnosné, ale jejich rozloha činila 105,4 ha. Rok 1712 velmi úrodný rok, sklidilo se na lovosickém panství 400 sudů tj. asi 1680 hl. vína vzácné kvality (na Kamýku 150 sudů). Rok 1727 dal právě tak poţehnanou úrodu 496 sudů vína. Těţké ztráty utrpělo vinařství v roce 1756 během bitvy u Lovosic a následném obléhání města. Tehdy 7. a 8. května 1762 udeřily noční mrazy a vinice velmi pomrzly. Na jaře roku 1765 přišly sazenice rýnské a moselské révy, která ze 17. na 18. května téhoţ roku částečně pomrzla. Na to se v roce 1769 rýnská réva vytáhla a vysadila se převáţně na kamýckých vinicích. V roce 1771 bylo nařízeno, ţe v zámecké zahradě a v Hořejší zahradě za lovosickým pivovarem má být zřízena školka s moselskou a rýnskou révou. V roce 1778 k nám vtrhly pruské a saské oddíly a zpustošily mnoho vinic. Na sklonku 18. století činila plocha panských vinic 20,74 ha. V roce 1827 pak měly panské vinice rozlohu 43,3 ha. V květnu roku 1834 se objevil v neuvěřitelné míře révokaz, po pouţití odpovídajících prostředků byl škodlivý hmyz zničen. V tomto pamětihodném vinném roce byl osobně přítomen vinobraní Jan Adolf kníţe Schwarzenberg. Celkem se vylisovalo cca 1365 hl. vynikajícího vína. V roce 1850 byly dovezeny sazenice moselské révy, v roce 1852 sazenice révy z Porýní, roku 1853 sazenice Burgundského bílého a roku 1854 sazenice Bílého ryzlinku, Sylvánského modrého a Tramínu červeného. Brzy na to docházelo postupně k zániku vinic jak v Lovosicích, tak v celém blízkém okolí. Ještě v roce 1920 však bylo v Lovosicích jen 11,3 ha, v Malých Ţernosekách 12,6 ha, ve Vchynicích 9,3 ha a na Lhotce 0,13 ha vinic. V letech po druhé světové válce vinařství postupně zaniká. Toliko letmý úvod do historie pěstování vína na Lovosicku. Nyní bychom si mohli uvést pár informací o Litoměřické vinařské oblasti. Tato vinařská podoblast, zahrnující rozsáhlé území od Roudnice nad Labem přes Litoměřice aţ k Ústí nad Labem a dále na západ k Mostu a Kadani, teritoriálně spadá pod Vinařskou oblast Čechy a nachází se na severozápadě České republiky. Z geografického hlediska patří mezi nejseverněji poloţené vinařské oblasti Evropy a je proto vhodná zejména pro bílá exktaktivní vína. Jde o nejmenší z vinařských podoblastí České republiky. (Na obrázku je Vinařská podoblast Litoměřice vyznačena červeně). Celková výměra: 296 ha Vinařské obce: 29 Vinařské tratě: 80 6

7 Přírodní podmínky Jak jiţ bylo zmíněno výše, Litoměřická podoblast patří k nejseverněji poloţeným výspám evropského vinohradnictví. Vinice zde těţí z příhodných mikroklimatických lokalit v niţší nadmořské výšce nebo na chráněných jiţních svazích jedné z nejmalebnějších částí Čech - Českého středohoří. Reliéf sopečných kuţelů, kup a hřbetů, kterému vévodí majestátní Milešovka, je rozdvojen hlubokým údolím řeky Labe. Jiţní část vinařské podoblasti je situována okolo řeky Ohře a na západě ji uzavírá město Most. Podloţí vinic Litoměřicka a Mostecka je převáţně čedičové, na niţších částech svahů vápenité. Klima oblasti, leţící ve sráţkovém stínu Krušných hor a jiţ jednou zmiňovaného Českého středohoří, je vnitrozemské a v průběhu let proměnlivé. Vliv na počasí mají jak vpády chladných a vlhkých vzdušných mas z Atlantiku, tak suchého vzduchu ze Sibiře. Dozrávání hroznů významně urychlují teplé letní měsíce, byť velkou roli hrají časté inverze v úzkých skalních údolích řek. Geologicky patří podoblast Litoměřice, potaţmo celá Vinařská oblast Čechy, k západoevropské oblasti tzv. varinských (hercynských) ţulových masivů, jejichţ nejvýchodnější část tvoří Český masiv. Představení projektu Název projektu: Rozvoj vinařské turistiky v litoměřickém regionu - Výstavba vinařské stezky na Litoměřicku Doba zahájení projektu: 1. října 2009 Doba ukončení projektu: 30. duben 2011 Doba trvání projektu: 2 roky Potřebnost projektu: Projekt, který zde představujeme, je v našich podmínkách zcela unikátní. Svým zaměřením napomáhá rozvoji vinařské turistiky a ve svém důsledku 7

8 turistiky vůbec, v jednom z nejmenších vinařských regionů vinařské oblasti Čechy, vinařské podoblasti Litoměřice. Projekt, jak jiţ bylo řečeno, je primárně zaměřen na rozvoj vinařské turistiky v regionu známém jako Porta Bohemica Brána Čech. Vinařská turistika jakoţto specifické odvětví cestovního ruchu je v Litoměřické vinařské podoblasti v postavení prozatím naprosto marginálním, v podstatě se dá říci, ţe prakticky neexistuje. Jedinou fungující stezkou ve vinařské oblasti Čechy, jejíţ je Litoměřická vinařská podoblast součástí, je cca 6,5 kilometrů dlouhá naučná stezka po vinicích a kulturních památkách v okolí Kutné Hory, nacházející se v Mělnické vinařské podoblasti. Pokud na projekt nahlédneme v širších souvislostech, jednoznačně musíme konstatovat, ţe je nejen určen k vybudování vinařské turistiky, ale i k rozvoji cestovního ruchu v Ústeckém kraji jako celku. Vzhledem k jisté opomíjenosti kraje jakoţto známé turistické destinace je projekt více neţ potřebný a měl by zajistit rozvoj turistického ruchu v dané oblasti a to jak ze strany domácích návštěvníků tak i zahraničních hostů. V první etapě projekt počítá s vybudováním naučně turistické stezky v délce cca km. Stezka bude napojena na jiţ existující cyklostezky vedoucí podél řeky Labe na Litoměřické straně a vyuţije také výletní turistickou stezku vedoucí přes vrch Lovoše a Opárenské údolí. Dále je moţné pouţít dopravní cestu po Labi, kterou hojně vyuţívají nejen domácí turisté, ale ve velké míře také zahraniční návštěvníci, a to především výletníci ze sousedního Německa. Výhodou vodní cesty jsou vhodně umístěná kotviště výletních lodí přímo na trase zamýšlené stezky a to v Litoměřicích, Lovosicích a ve Velkých Ţernosekách. Stezka téţ počítá s vyuţitím jiţ existujícího přívozu mezi dvěma vinařskými obcemi, Malými Ţernoseky na levém břehu Labe a Velkými Ţernoseky na pravém břehu. V první fázi této první etapy je na prvním místě vytvoření a správa informačního internetového portálu, který má podobu multifunkčních webových stránek. Tyto stránky představují projekt stezky ve třech jazycích (česky a dvou světových jazycích angličtině a němčině, 8

9 vzhledem k blízkosti německých hranic a struktuře nejčastějších zahraničních návštěvníků). Portál je pravidelně aktualizován a podává veškeré informace o historii vinařství na Litoměřicku, současnosti a perspektivách nejmenší vinařské podoblasti v České republice a také aktuální informace ze ţivota regionu, aktuality v turistickém ruchu, informace po konzultacích s místními vinaři, o pěstební struktuře na místních vinicích, moţnostech návštěvy vinných sklepů, dopravě a moţnostech ubytování u místních vinařů, tipy na výlet, informace o novinkách a degustacích a dalších akcích spojených s vínem. Ve druhé fázi první etapy je pak na řadě samotné vybudování proklamované stezky pomocí instalace informačních panelů. Cílová skupina, na kterou je projekt zaměřen, jsou občané Ústeckého kraje, domácí i zahraniční návštěvníci, místní zpracovatelé vína a široká jak odborná tak obecná veřejnost. Přínosem celého projektu je zejména představení a propagace dosud stále ještě málo známé, vinařské podoblasti, jenţ se pyšní jedněmi z nejseverněji poloţených vinic v Evropě. Tyto vinice pak plodí velmi zajímavá vína s charakteristickým buketem a pikantní kyselinkou a jejich unikátní vlastnosti vděčí za svůj charakter ojedinělému geologickému podloţí, mající svůj původ ve vulkanické historii raných třetihor, dostatku slunce a v neposlední řadě píli a umu místních vinařů, kteří navazují na práci svých předků pěstujících révu v této oblasti jiţ před tisíci lety. Zásadní aktivitou projektu je zajistit propagaci dané vinařské oblasti skrze výše zmíněný webový informační portál, pomocí propagačních materiálů (letáků, broţury atp.) a v neposlední řadě podpořit propagaci projektu kulturně společenskými akcemi s přednáškami a ochutnávkami místních vín. Návštěvníci se z informačních tabulí a webového portálu dozví o historii pěstování révy v oblasti, budou moci po dohodě navštívit jednotlivé zpracovatele a ochutnat místní vína. Tím si dopřejí nejen nevšední kulturní a gastronomické záţitky, ale navíc podpoří turistický ruch v regionu i samotné malozpracovatele, jakoţ i větší vinařské společnosti a v konečném důsledku i další poskytovatele sluţeb navázaných na turistický ruch. 9

10 Představení nositele a partnera projektu Občanské sdružení Békadilkoš Realizátorem projektu je Občanské sdruţení Békadilkoš, které sdruţuje aktivní a pracovité lidi z Lovosic a okolí. Počátky sdruţení sahají do roku 1997, kdy se ještě pod jiným názvem zaměřovalo především na pořádání kulturních akcí na lovosicku. V roce 2000 byl hrstkou nadšenců zaloţen Kulturní spolek Békadilkoš, z kterého v roce 2006 vzniklo Občanské sdruţení Békadilkoš. Po celou dobu své existence se sdruţení snaţí o rozšíření kulturních aktivit ve svém domovském městě a okolí. Kromě toho sdruţení od roku 2007 organizuje vysazování stromů v Lesoparku Osmička v Lovosicích, pořádá outdoorové aktivity pro mladé lidi, Multikulturní open air festival Lovosický Ţafest a spoustu dalších kulturně společenských akcí. Občanské sdruţení Békadilkoš bude plnit funkci nositele celého projektu, organizovat společenské a vzdělávací akce na podporu projektu, na propagaci vinařské turistiky v litoměřickém regionu a následně se podílet na samotném vybudování naučně turistické stezky. Název: Občanské sdružení Békadilkoš IČO: Sídlo: Nádražní 805, Lovosice Telefon: bekadilkos@seznam.cz Web: VinumCelebratum.cz Partnerem projektu je společnost VinumCelebratum.cz, která vznikla v létě roku 2009 a je především společností obchodní, coţ znamená, ţe propagace vinařské podoblasti Litoměřice je koncipována hlavně jako prodej vín z produkce vinařských společností působících v regionu. Mezi další aktivity spadající pod pojem propagace vinařství na Litoměřicku, které má společnost ve svém portfoliu je pořádání přednášek na téma historie a současnost vinařství v oblasti, pořádání srovnávacích degustací, na kterých kaţdý účastník 10

11 bude mít moţnost ochutnat vţdy jednu odrůdu od vícera místních producentů a následně srovnat kaţdé jednotlivé terroir. V rámci své činnosti zaměřující se na propagaci vinařské podoblasti Litoměřice, jsou aktivity společnosti směřovány k podpoře turismu v regionu a zejména vybudování zcela nového odvětví turistického ruchu v oblasti vinařské turistiky, která je zde zatím pořád ještě v počátcích. Existují zde sice značené turistické stezky i cyklostezky, avšak ani jediná z těchto tras není koncipována jako naučně turistická trasa. Společnost VinumCelebratum.cz si právě toto, v rámci svých propagačních aktivit, vytkla za cíl. Vzhledem k charakteru lokality, v níţ by stezka měla vést, se počítá s vysokou návštěvností a odpovídajícím pozitivním ohlasem jak ze strany zainteresovaných subjektů, tak ze strany potencionálních návštěvníků, pro něţ je tento projekt primárně určen. Název: Karel Stejskal VinumCelebratum.cz IČO: DIČ: Sídlo: CZ Lovošská E129, Lovosice Telefon: Web: karel.stejskal@vinumcelebratum.cz Cíl projektu: Cílem tohoto projektu je vytvořit naučně turistickou stezku, která bude vést kolem vinic se zastávkami u místních vinařů v regionu známém jako Porta Bohemica Brána Čech. Stezka bude mít podobu uzavřeného okruhu, jehoţ okrajové body budou tvořeny městy Litoměřice a Lovosice a obcemi Velké Ţernoseky a Malé Ţernoseky. Stezka nabídne návštěvníkům příjemnou procházku skrze území, které patří bezpochyby k přírodovědně nejbohatším a turisticky nejatraktivnějším koutům Chráněné krajinné oblasti České středohoří, v jejímţ srdci se vinice nacházejí. Projekt je rozdělen na dvě hlavní etapy. Cílem první etapy je příprava projektu a jeho propagace skrze informační webový portál a společensko kulturní akce, které by měly podpořit zájem občanů nejen o stezku samotnou, ale i celý region a místní zpracovatele vína. V druhé etapě pak dojde k samotnému vybudování stezky a osazení trasy informačními tabulemi. 11

12 Trasa stezky Mapka trasy: - Start zastávka č. 1 Klášterní vinné sklepy Litoměřice. Moţnost degustace a zakoupení vín. - Zastávka č. 2 vrch Radobýl - Zastávka č. 3 vinice pod Radobýlem - Zastávka č. 4 vinařství Pavel Hrabkovský. Moţnost degustace a zakoupení vín. - Zastávka č. 5 sídlo společnosti Ţernosecké vinařství s.r.o. Moţnost degustace, objednání návštěvy sklepů, zakoupení vín a ubytování v areálu zámku. - Zastávka č. 6 Zdeněk Vybíral - vinařství Sv. Tomáše Malé Ţernoseky. Moţnost degustace, návštěvy sklepa a zakoupení vín. - Zastávka č. 7 společnost VinumCelebratum.cz. Moţnost degustace, návštěvy sklepa a zakoupení vín ze sortimentu místních vinařů. Umístění informačních tabulí: - Tabule č. 1 přístaviště výletních lodí Porta Bohemica Litoměřice. Informace o stezce a jejích moţnostech. - Tabule č. 2 u vinice pod Radobýlem vinice patřící vinařství Pavel Hrabkovský. Informace o vinařství, odrůdová skladba, kontaktní informace. 12

13 - Tabule č. 3 rozcestí polní cesty a silnice ze Ţalhostic do Velkých Ţernosek. Informace o vinařství Pavla Hrabkovského. - Tabule č. 4 přístaviště výletních lodí ve Velkých Ţernosekách. Informace o vinařstvích v obci: Ţernosecké vinařství s.r.o., vinařství Pavla Hrabkovského, Rodinné vinařství Mikulenkovi - Pod Třešňovkou. - Tabule č. 5 vinice U Trati, Malé Ţernoseky. Informace o révě vinné, fenologické vlastnosti révy, typické odrůdy oblasti, informace o stezce. - Tabule č. 6 vinařství Svatého Tomáše v Malých Ţernosekách. Informace o vinařství, historie, kontaktní informace, moţnosti degustací. - Tabule č. 7 rozcestí pod vinicí Pod Lovošem. Informace o typických odrůdách v oblasti, historie vinice Pod Lovošem, informace o stezce. - Tabule č. 8 přístav Lovosice. Informace o stezce a moţnostech dopravy do Litoměřic. Spolupracující vinaři Klášterní vinné sklepy Litoměřice Agrofrukt Kamýk Rozloha vinic: Výroba: Nejlepší polohy: 45 ha hl/rok Michalovská stráň, Na vinici, Třešnovka, Labská stráň Pod romantickou zříceninou středověkého hradu v místech, kde řeka Labe opouští úrodná pole Polabské níţiny, se nachází soukromé hospodářství společnosti Agrofrukt Kamýk. Firma zde působí od roku 1992 a její stěţejní činností je pěstování ovoce a révy vinné. Klášterní vinné sklepy Litoměřice vyuţívají starobylých sklepů bývalého dominikánského kláštera, zmiňovaného jiţ na počátku 13. století a nacházejí se přímo v historickém centru města. Sklepní hospodářství zde navazuje na téměř tisíciletou tradici pěstování vinné révy a výroby vína v jedné z nejsevernějších vinařských lokalit. 13

14 Příznivé klimatické podmínky, vinohrady poloţené na jiţních stráních a vhodná půda jsou základem stálé kvality zdejších vín. Pěstuje se zde především Müller Thurgau, jenţ vyniká výrazným buketem a je jednou z nejrozšířenějších místních odrůd. Z dalších odrůd je to zejména Tramín červený, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a šedé a Veltlínské červené rané - odrůda pomalu upadající v zapomnění. Poslední ze zmiňovaných odrůd právě v této oblasti dosahuje vynikajících kvalit díky kombinaci přírodních klimatických podmínek a lásce a umu pana Vladimíra Šuhájka, zdejšího sklepmistra, jenţ Litoměřickým vínům vtiskl svůj charakteristický rukopis. Z modrých odrůd je to Modrý Portugal, Svatovařinecké a Rulandské modré, které jsou vedle lahodné chuti a vůně charakteristické barvou českých granátů. Odrůdová vína úspěšně doplňuje známkové víno Radobýl, nazvané podle nepřehlédnutelného vrchu leţícího kousek od Litoměřic. Kontakt: Agrofrukt Kamýk Kamýk Litoměřice Tel.: suhajek@radobyl.cz Web: Kontaktní osoba: Vladimír Šuhajek Žernosecké vinařství s.r.o. Rozloha vinic: Výroba: Nejlepší polohy: 31,8 ha hl/rok Malá Vendule, Velká Vendule a vinice Pod Lovošem Obec Velké Ţernoseky leţí na pravém břehu řeky Labe, které spolu s okolními kopci vytváří úchvatnou přírodní scenérii zvanou Porta Bohemica - Brána Čech. Za zakladatele místního vinařství bývají povaţováni mniši z cisterciáckého kláštera v Altzellu v Míšni, jejichţ majetkem se obec stala v roce Nicméně pěstování révy zde bylo známo jiţ před jejich příchodem. Cisterciáčtí mniši rozšířili jiţ existující sklepy, které jsou zčásti vytesané ve skále a v nichţ ještě dnes zraje víno v dubových sudech. 14

15 Vinice Ţernoseckého vinařství se nacházejí v katastru obcí Velké Ţernoseky, Ţalhostice a Lovosice a jsou nejseverněji poloţenými vinohrady v České republice. Vinařství pod vedením pana Ing. Františka Kupsy zde tradičně vyrábí převáţně suchá bílá odrůdová vína s výrazným buketem a svěţí kyselinkou. Nejvíce jsou zde zastoupeny bílé odrůdy Müller Thrugau, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a Tramín červený. Pro červená vína jsou pěstovány modré odrůdy Modrý Portugal, Svatovařinecké, Rulandské modré (Pinot Noir) a Dornfelder. Kontakt: Ţernosecké vinařství s.r.o. Velké Ţernoseky Litoměřice Tel.: info@zernosecke-vinarstvi.cz Web: Kontaktní osoba: Ing. František Kupsa Zdeněk Vybíral Vinařství Sv. Tomáše, Malé Žernoseky Rozloha vinic: Výroba: Nejlepší polohy: 8 ha 180 hl/ rok Na Dobraji, U zastávky Vinařství se nachází v malebné oblasti Českého středohoří v katastru obce Malé Ţernoseky na levém břehu Labe, při vstupní bráně do polabské níţiny. Přes řeku je obec spojena přívozem s významnou vinařskou obcí Velké Ţernoseky. Počátky rodinného vinařství sahají do roku 1984, kdy Zdeněk Vybíral senior vysadil první vinici. Nové vinice pak zakládal od roku 2001 na svazích vrchu Dobraj a nad Opárenským údolím. V roce 2002 byly Malé Ţernoseky díky panu Vybíralovi zapsány do seznamu vinařských obcí. Typický charakter maloţernoseckých vín je určován druhem místních půd, které mají velmi pestré sloţení od lehkých písčitých a vápenitých aţ po čedičové s příměsí jílu ve výše poloţených místech vinic. 15

16 Cílem vinařství je vyrábět kvalitní odrůdová vína s výrazným buketem, která si zachovávají jiskru díky příjemné kyselince. Způsob pěstování révy, zpracování hroznů i technologie výroby vína kladou důraz na zachování místa původu a ročníku, s pouţitím klasických technologií. Mezi pěstované bílé odrůdy patří Rulandské šedé, Rulandské bílé a Müller Thurgau. Modré odrůdy jsou pak zastoupeny Svatovavřineckým a Rulandským Modrým (Pinot Noir). Specialitou vinařství je výroba bílého vína technikou klaret z modré odrůdy Pinot Noir. Kontakt: Vinařství sv. Tomáše - Zdeněk Vybíral Nová Malé Ţernoseky Tel.: Mobil: zdenek.vybiral@vinarstvisvtomase.cz Web: Kontaktní osoba: Zdeněk Vybíral Vinařství Hrabkovský Pavel, Velké Žernoseky Rozloha vinic: Výroba: Nejlepší polohy: 7,5 ha lahví/rok Michalovská stráň Rodinné vinařství pana Pavla Hrabkovského navazuje na tradici zaloţenou panem Hrabkovským starším. Vinařství nabízí širokou škálu všech kategorií vín: stolní, zemské, jakostní, kabinet, pozdní sběry, výběry z hroznů a výběry z bobulí. Vína zde mají díky unikátnímu sloţení půdy, stejně tak jako v celé oblasti, výrazný buket s příjemnou lahodnou kyselinkou. Kromě tradičně pěstovaných odrůd podoblasti jako je Müller 16

17 Thurgau a Ryzlink rýnský se zde pěstují také odrůdy Chardonney, Kerner, Hibernal a Muškát moravský v regionu prodávaný pod svým ekvivalentem známým jako MOPR. Z modrých odrůd pak vinařství nabízí Dornfelder, Modrý Portugal a Svatovavřinecké. Ve vinařství je moţné zakoupit vína z vlastní produkce a dohodnout degustaci v rodinném vinném sklípku. Omezená je zde moţnost parkovaní a není nabízeno ubytování ani občerstvení, krom drobného pohoštění spojené s degustací. Kontakt: Vinařství Hrabkovský Pavel Velké Ţernoseky Litoměřice Tel.: Mobil: eelinkaa@centrum.cz Kontaktní osoba: Pavel Hrabkovský Rodinné vinařství Mikulenkovi - Pod Třešňovkou Rozloha vinic: Výroba: Nejlepší polohy: 1 ha lahví/rok Pod Třešňovkou Rodinné vinařství bylo zaloţeno v roce 2009, po 20-ti leté zkušenosti s vinohradnictvím a vinařstvím Dalibora Mikulenky, pěstujícího vinnou révu na krásné jiţní stráni v obci Podviní u Litoměřic. Vinařství vlastní provozovnu v historickém domě z roku 1880 s roubenou pavlačí v obci Velké Ţernoseky, čp. 17. Dům je u silnice vedoucí z Litoměřic na Ústí nad Labem. Do budoucna se hodlá vinařství opírat o osvědčené odrůdy pěstované ve vinařské oblasti Čechy, podoblasti Litoměřické v obci Velké Ţernoseky. Na vlastní viniční trati budou v roce 2011 vysázeny tyto odrůdy jako hlavní odrůda Muškát moravský, dříve označovaný zkratkou MOPR (coţ je pracovní název kříţence odrůdy Muškát Ottonel a Prachttraube), dále odrůdy Müller Thurgau, Aurelius, Dornfelder, Rulandské bílé, Tramín červený, Ryzlink rýnský, ve své nejlepší poloze Sauvignon a také odrůdu Madlenka raná, která přinese milovníkům burčáku potěšení jiţ v měsíci srpnu. 17

18 V současné době má rodina pronajatý vinohrad v obci Ţalhostice, kde mimo jiţ zmíněného Müllera je vysázen také Irsai Oliver, Svatovavřinecké a Modrý Portugal. Kontakt: Rodinné vinařství Mikulenkovi - Pod Třešňovkou Velké Ţernoseky Litoměřice Tel.: , obchod@vinarstvipodtresnovkou.cz Web: Kontaktní osoba: Dalibor Mikulenka 18

19 Rozvoj vinařské turistiky v litoměřickém regionu Litoměřická vinařská stezka Náklad ks Občanské sdruţení Békadilkoš a VinumCelebratum.cz Projekt je realizován s finanční podporou Ústeckého kraje. 19

20 z c. a k z nnaste i v. w w W Rozvoj vinarské turistiky v v v v litomerickém regionu v v v Obcanské sdruzení Békadilkos 2010