Vila Alpská rûïe luxusním penzionem

Transkript

1 29. listopadu 2007 ãíslo 11 roãník XI Cena 5 Kã Pûvec Martino Hammerle-Bortolotti ãeká na velké role str. 3 Blahopfiání k jubileu generálnímu fiediteli a. s. Láznû Luhaãovice str. 6 Milí ãtenáfii, z lehce du iãkové nostalgie nás vytrhly pfiedãasné snûhové závûje, jeï i do stfiedních poloh (tedy nejen na horské hfiebeny k velké radosti vlekafiû nad brzk m zahájením zimní sezony) navál ãas kolem sv. Martina, aby se zas jednou vyplnila slova pranostik. A protoïe i mûsíc listopad dostál svému názvu, listí, jeï najednou zmizelo pod snûhem, mohlo b t po oteplení piln ma rukama odklizeno. Tak koneãnû nastal prostor pro tû ení a pfiípravy na pfiíchod sv. Mikulá e a adventního ãasu s rozsvícen mi vánoãními smrky na návsích a námûstích i typick m pfiedvánoãním shonem. JiÏ brzy se polinou z vût iny domácností charakteristické vûnû Vánoc à propos víte, Ïe v Lázních Luhaãovice si mûïete dopfiát mimo jiné relaxaãní koupel s vûní jehliãí? CoÏ by jistû nebyl patn nápad?! Va e redakce Slova moudr ch Ve stáfií není lep í útûchy neï to, Ïe jsme celou sílu svého mládí vtûlili do díla, které nestárne s námi. Arthur Schopenhauer ZatrÏeno Vánoãní fiemesln jarmark zaãne v pátek 30. listopadu od 9 hod. pfied radnicí, kde zazpívá v 15 hod. Smí en pûveck sbor Leo e Janáãka z Luhaãovic a sbor Coro Laudamus z Pie Èan a v zde bude rozsvícen vánoãní strom s ohàostrojem, v sobotu 1. prosince zde v 10 a 11 hod. vystoupí Malé Zálesí Luhaãovice a Slnieãko z Detvy, v 15 hod. v Muzeu Luhaãovického Zálesí probûhne vernisáï v stavy betlémû a v v LázeÀském divadle akci ukonãí adventní koncert âarovn ãas vánoãní Malé Zálesí Luhaãovice a Slnieãko z Detvy Na koncertû pro charitu vystoupí v kostele Sv. Rodiny 30. listopadu v Smí en pûveck sbor Leo e Janáãka z Luhaãovic a Coro Laudamus z Pie Èan Foto Marta Kozánková Vila Alpská rûïe luxusním penzionem Vila Alpská rûïe je dal í obnovená kulturní památka v Lázních Luhaãovice, a. s. Ve ãtyfihvûzdiãkov penzion s názvem vila Alpská rûïe se po rekonstrukci promûnila vila RÛÏová, jeï byla oblíben m komorním ubytovacím zafiízením lázeàsk ch hostû v samotném stfiedu lázní. Souãasná celková rekonstrukce, jeï probûhla od dubna do fiíjna 2007, zmûnila její vnûj í tváfi i vnitfiní dispoziãní fie ení a posunula ji tak na daleko vy í standard, kter je pfiipraven uspokojit nároãnou domácí i zahraniãní klientelu. Z historie vzniku Stavební povolení na stavbu ubytovacího objektu získal na základû vlastní Ïádosti lázeàsk správce a stavitel Václav Pirchan, kter v srpnu 1883 pí e pfiedstavenstvu obce v Luhaãovicích: PonûvadÏ v bûhu leto ní sezony ve zdej ím léãebním ústavu na slan ch vodách náv tûva léãebních hostû taková byla, Ïe se v mûsíci ãervenci pro léãební hosty bytû nedostávalo, tak umínil sobû majitel tohoto ústavu vysoce urozen pán Oto hrabû Serényi, nov dûm na místû parcelního ãísla 840, pfii slan ch vodách k ubytování léãebn ch hostû dle pfiedloïeného, ve dvou v kresech vyhotoveného návrhu, postaviti: dolní stavbu z tvrdé hmoty, to je z kamena, pálen ch cihel a vápna, a horní poschodí z nepálen ch cihel vyhotovoviti a plechem pokr ti nechati. Jak známo, Ïe pan hrabû co majetník pfii slan ch vodách samotnû Ïádného souseda nemá, kter by proti této stavbû nûjaké námitky ãiniti mohl, tedy níïe psaná správa léãebního ústavu na slan ch vodách uctivû Ïádá, by slavné pfiedstavenstvo obce luhaãovské k této hofie jmenované stavbû povolení dáti ráãilo. (Pokraãování na str. 5) Láznû Luhaãovice nejkrásnûj ím místem Zlínského kraje Bûhem v jezdního zasedání hospodáfiského v boru Poslanecké snûmovny Parlamentu âr, jeï se uskuteãnilo ve Zlínû a Brnû 13. aï 15. listopadu, byli poslanci ubytováni v LH JurkoviãÛv dûm a v Domû Bedfiicha Smetany v Lázních Luhaãovice, a. s. Na uvítacím rautu v Jurkoviãovû domû jsem poïádala Ing. Jaroslava Plachého (ODS), kter je poslancem za Zlínsk kraj a rovnûï ãlenem tohoto v boru, o rozhovor. Proã se v jezdní zasedání poslancû hospodáfiského v boru koná v Luhaãovicích? Hospodáfisk v bor se rozhodl objet celou republiku a Zlínsk kraj spoleãnû s Jihomoravsk m jsou druhou cestou v boru po na ich krajích. Jsem rád, protoïe jsem kandidoval za Zlínsk kraj, Ïe je to právû ná kraj. A mám pfiíznivou zprávu: na dne ním jednání hospodáfiského v boru jsme schválili rozpoãet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), kde se také vyskytuje poloïka 300 mil. Kã na pokraãování v stavby R 49 Hulín-Fry ták. V pfií tím roce pravdûpodobnû stavbu zahájíme a v dohledné dobû by mohlo b t napojení Zlína na dálniãní síè dokonãeno. Jak je program va eho v jezdního zasedání? Dnes jsme nav tívili Slovácké strojírny v Uherském Brodû. Generální fieditel Jifií Rosenfeld nás seznámil s vybudovan m kolicím stfiediskem a se zpûsobem, jímï se snaïí fie it problémy uãàovského kolství. Je to pro nás velmi dûleïité, protoïe uãàovské kolství se dostalo uï do takové krize, Ïe ohroïuje dal í ekonomick rûst v tomto státû. Musíme a snaïíme se je vyfie it a zku enosti, které nám Slovácké strojírny prezentovaly, jsou pro nás velmi cenné. (Pokraã. na str. 2) listy@lazneluhacovice.cz

2 strana 2 LÁZE SKÉ LISTY 29. listopadu 2007 Láznû Luhaãovice nejkrásnûj ím místem Zlínského kraje (Pokraãování ze str. 1) Zítra budeme jednat se zástupci V boru Regionální rady NUTS 2 Stfiední Morava (Z fr. La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, Region soudrïnosti územní statistická jednotka tvofiená Olomouck m a Zlínsk m krajem k vyuïití finanãních prostfiedkû ze strukturálních fondû EU pozn. M. K.) o regionálních operaãních programech a dopravní infrastruktufie. Poté si prohlédneme BaÈÛv mrakodrap a po tiskové konferenci odjedeme nav tívit firmy Barum Continental, Fatru Napajedla a Vizovice. Ve ãtvrtek nav tívíme v Brnû Úfiad pro ochranu hospodáfiské soutûïe a bûhem obûda za úãasti pfiedstavitelû Jihomoravského kraje, statutárního mûsta Brna a podnikatelû Jihomoravského kraje budeme jednat o vzdûlávacích systémech, uãàovském kolství a kvalifikovan ch pracovních silách. Pfied odjezdem do Prahy se v M-Paláci Brno setkáme s pfiedstavením a diskusí o dopravních a dal ích investiãních projektech v Jihomoravském kraji a krajském mûstû Brnû. TakÏe program je dost nabit a je zamûfien hlavnû na dopravu a uãàovské kolství. Pfiijímáte ãasto pozvání na kulturní a spoleãenské akce v Lázních Luhaãovice. Láznû Luhaãovice jsou z celého Zlínského kraje asi nejkrásnûj ím místem. A dostanu-li pozvánku, tak pokud je to jen trochu moïné, rád se vïdycky zúãastním. Pravidelnû sem pfiijíïdím na zahájení lázeàské i divadelní sezony, v echny akce mû zajímají a jsem velmi vdûãn generálnímu fiediteli za kaïdou pozvánku. Jak sledujete renovaãní úsilí Lázní? Je to fantastická promûna, pamatuji si je pfied rokem 1989, ale i pfiedtím, a musím konstatovat, Ïe se Láznû Luhaãovice dostávají do nesmírné krásy. Sedíme nyní v Jurkoviãovû domû, kter byl zrekonstruován nákladem 155 mil. Kã, je to nádhern hotel. Myslím si, Ïe se máme doopravdy ãím chlubit v rámci Zlínského kraje. A pokud máme nabídnout to nejlep í, tak jsou to vïdycky Láznû Luhaãovice. DÛkazem toho je i dne ní pfiítomnost hospodáfiského v boru, kter zde pfienocuje. Dafií se vám ve Snûmovnû dobfie zastupovat Zlínsk kraj? Myslím, Ïe ano. Jako ãlen hospodáfiského v boru spoleãnû s kolegy fie íme jeden z hlavních problémû Zlínského kraje, coï je napojení na dálniãní síè a obecnû problémy dopravní infrastruktury, která je zde nedostateãná a hodnû zanedbaná. KaÏd kraj se rozvíjí tak rychle, jak rychle dokáïe získat investory, ale ti nepfiijdou do kraje, kter nemá dobré dopravní napojení. Proto vítáme, Ïe se nám podafiilo dotáhnout dálnici D 1 jiï na hranu Zlínského kraje a já jsem velmi rád, Ïe pokraãujeme dál. TakÏe je pro nás dûleïité, abychom vybudovali u Hulína dálniãní kfiíï sever-jih-západ -v chod, coï se nám zatím dafií. Na R 49 smûrem na v chod ve schváleném návrhu rozpoãtu (SFDI) je 300 mil. Kã, jak uï jsem se zmínil. Aktivnû s diabetem JiÏ IX. mezinárodní setkání (vûãnû) mlad ch diabetikû v Luhaãovicích probûhlo 15. aï 18. listopadu na pûdû akciové spoleãnosti. Od ãtvrteãního odpoledne aï do nedûle zaplnilo 250 úãastníkû, jeï do Lázní Luhaãovice sezvalo obãanské sdruïení DIAKTIV z Karviné, v ãele s Vlastimilem Milatou, prostory Spoleãenského domu, pfiilehl ch penzionû i luhaãovick ch sportovi È. Projekt urãen diabetikûm I. typu, ktefií upfiednostàují aktivní pfiístup k léãbû a zároveà si nepo kozují zdraví vlastním pfiiãinûním (napfi. koufiením, nezdravou Ïivotosprávou) získává rok od roku dal í pfiíznivce. A to z fiad novû zji tûn ch ãi neinformovan ch diabetikû, diabetického dorostu (kter pfiijíïdí s doprovodem), rodinn ch pfiíslu níkû a pfiátel. Leto ní úãastníky z tuzemska doplnilo 25 zájemcû ze Slovenska, 2 z DráÏìan, Poláci se tentokrát omluvili. V edukaãních a edukaãnû-motivaãních a informativních diskusních blocích pfiinesli lektofii z ãesk ch i slovensk ch vysoko kolsk ch fakult a také zástupci farmaceutick ch firem informace na témata: Praktické (nezbytné) znalosti diabetika od A do Z, Glykemické indexy potravin pfiínos pro diabetika, Inzulinoterapie a pfiib vání na váze, Pfiínos sebepoznání ve zvládání diabetu, Nové trendy v managementu diabetu, Dary pfiírody pro diabetiky i Jak se správnû obouvat. Edukaãní program v posluchárnách byl jako kaïdoroãnû kompenzován sportovními aktivitami, jako byl volejbalov turnaj a turnaj v kuïelkách, od 6. roãníku mezinárodního turnaje v pétanque odradilo poãasí, které nepfiálo tenisu a turistick m vycházkám, ale umoïnilo plavání v bazénu. Také tentokrát diabetici v Luhaãovicích naplnili své motto: Více vûdût znamená déle Ïít a jeho autor americk profesor Joslin by z nich mûl jistû radost. MK Zlínsk kraj zaloïil poãátkem fiíjna Centrálu cestovního ruchu V chodní Moravy jako obecnû prospû nou spoleãnost. Novû vzniklá servisnû-produkãní instituce bude poskytovat sluïby v oblasti marketingu cestovního ruchu celému zlínskému regionu. Centrála bude pfiedev ím koordinovat a fiídit jak jednotlivé turistické oblasti, tak jednotn a efektivní marketing kraje v tuzemsku i zahraniãí a zároveà bude poskytovat metodické poradenství místním firmám a podnikatelûm. Jejím koordinaãním pûsobením by se mûla zv it náv tûvnost Zlínského kraje domácími i zahraniãními turisty v turistick ch oblastech, jeï povede Jsme na pûdû lázní, takïe se nabízí otázka: Povedou zavádûné poplatky ve zdravotnictví, které se t kají mal ch dûtí i seniorû, ke sníïení v dajû zdravotních poji Èoven nebo k omezení ãinnosti? Je to snaha o regulaci, kterou ministr zdravotnictví Tomá Julínek zavádí od 1. ledna. Cílem je regulovat ãerpání zdravotní péãe a argumentace je následující. âlovûk, aè je doma nebo v nemocnici ãi v jakémkoliv zdravotnickém zafiízení, tak musí jíst a pít, takïe je to pfiíspûvek na to, co by stejnû vynaloïil, kdyby byl doma. Bereme to jako snahu o to, aby i samozfiejmé vûci mûly cenu a aby si jich kaïd váïil. Urãitû to pfiispûje k financování jak nemocnic, tak zdravotnick ch zafiízení vãetnû lázní. Vûfiím tomu, Ïe ti, ktefií láznû potfiebují a mají je na diagnózu, tak pro nû 60 Kã nebude tak nefie iteln problém. Je to jeden balíãek cigaret. Chtûl jste nûco doplnit na závûr? Pfiedev ím bych chtûl fiíct, Ïe Luhaãovice jsou velice pûvabné. Vidím to i na ostatních poslancích, ktefií tu jsou se mnou a jsou velmi spokojení a nad ení. Pfied pár lety jsme zde pofiádali kongres ODS, kter byl pozitivnû hodnocen a vûfiím, Ïe hodnû jeho úãastníkû se sem vrátilo a strávilo tady i krásnou dovolenou. Já jsem poslední dovolenou trávil také v Luhaãovicích na Rybáfiské chatû s vnuky. Bylo to moc hezké a rádi na to vzpomínáme. Marta KOZÁNKOVÁ ZaloÏena Centrála cestovního ruchu V chodní Moravy ve svém dûsledku k ekonomickému rozvoji kraje i zamûstnanosti. Marketingová strategie centrály umoïní také ãerpání státních finanãních dotací i dotací z fondû EU pro rozvoj cestovního ruchu ve Zlínském kraji. Organizaãní strukturu obecnû prospû né spoleãnosti tvofií: fieditelka PhDr. Dana DaÀová se 2 spolupracovnicemi (pfievedeny z oddûlení cestovního ruchu Krajského úfiadu), pfiedsedou správní rady je Ing. Josef KrÛÏela, CSC., (generální fieditel Lázní Luhaãovice, a. s.) a pfiedsedou dozorãí rady MVDr. Stanislav Mi ák, námûstek hejtmana. Sídlo centrály je v budovû 22 areálu Svit ve Zlínû. re Skalica vzpomínala na dr. Pavla Blaha Ke 140. v roãí narození a 80. v roãí úmrtí dr. Pavla Blaha se konalo 6. listopadu vzpomínkové setkání ve Skalici. Úãastníci oslav se se li u pamûtní desky pfiíchodu doãasné vlády pro Slovensko do Skalice na Mûstském úfiadû ve Skalici. Následovalo poloïení kvûtû k pomníku dr. Blaha v parku nemocnice a u pamûtní desky na rodném domû a pietní vzpomínka u jeho hrobu.v podveãer se uskuteãnil v Domû kultury ve Skalici, kter je dílem architekta Du ana Jurkoviãe, komponovan vzpomínkov pofiad. Mezi pozvan mi hosty byl velvyslanec âr na Slovensku, zástupce Parlamentu SR, pfiedstavitelé Trnavského samosprávného kraje, pfiedstavitelé mûsta Skalice a vnuãka a vnuk dr. Blaha. Luhaãovice, kde dr. Pavel Blaho v letních mûsících pûsobil jako lázeàsk lékafi (na Jurkoviãovû domû má i pamûtní desku), zastupoval místostarosta mûsta Mgr. Roman Lebloch a prim. MUDr. Jifií Hnátek, vedoucí lékafi akciové spoleãnosti. Ve slavnostním projevu primátor mûsta Stanislav Chovanec vyzdvihl v znam osobnosti dr. Blaha pro Slovensko a mûsto Skalicu samotné, následovalo pásmo pfiipomínající osobnost dr. Blaha za hudebního doprovodu Moyzesova kvarteta a folklorního souboru Skaliãan vã. zahájení vzpomínkové v stavy. JH

3 29. listopadu 2007 LÁZE SKÉ LISTY strana 3 Pûvec Martino Hammerle-Bortolotti ãeká na velké role Zlato a stfiíbro letní noci byl nazván srpnov veãerní pofiad, kter zaujal na nasvíceném otevfieném pódiu Spoleãenského domu lázeàské publikum. S rakousk m charismatick m pûvcem Martinem Hammerle-Bortolottim zpívala Petra Notová, sólistka opery Národního divadla Praha, a doprovázel je komorní soubor Camerata Brunae. Stále populárnûj ího, nadûjného, vïdy dobfie naladûného barytonistu, kter koncertuje v âechách, na Moravû, v Rakousku, Nûmecku i Itálii, jsem pfied veãerním koncertem poïádala o rozhovor pro LL. Foto Marta Kozánková Zdej í publikum se jiï na vás tû í. Jak rád vystupujete v Luhaãovicích? Jedu sem vïdy velice rád, vïdyè spolupracuji s kulturním oddûlením Lázní Luhaãovice jiï est let. KaÏd rok máme tento bájeãn kolonádní koncert, na kter se opravdu moc tû ím, protoïe je tu jedineãná atmosféra: kdyï se podíváte na tu fontánu, krásné kvûtinové záhony kolem, JurkoviãÛv dûm naproti je odsud nádhern v hled na kolonádu. Kolik ãasu trávíte jako Raku an v âeské republice? Mluvíte uï pûknû ãesky. Bydlím v Brnû jiï pfies polovinu roku. Ze zb vajících 6 mûsícû jsem chvíli ve Vídni, sem tam jedu do Itálie a strávím tam 2 nebo 3 t dny a studuji s maestrem, kter Ïije ve Florencii. V Itálii udûlám krat í turné, spojím dva tfii koncerty dohromady a potom jedu zase zpátky do Innsbrucku. Aãkoliv pocházím z Innsbrucku, dostanu se tam jen 3x za rok a mívám tam jeden koncert roãnû. Kdy jste pocítil touhu stát se pûvcem? Chtûl jsem se stát muzikantem odjak- Ïiva, bylo to jasné od zaãátku, maminka vïdycky chtûla, aè zpívám pro pfiíbuzenstvo. Já jsem se jako dítû chtûl stát fieditelem cirkusu dnes mám obojí. (Smích) Zpívám a tady mám cirkus (ukázal na hudebníky pfiipravující se na pódiu na zkou ku pozn. M. K.), a velice se mi to líbí. Je to dobr t m. Koncertujete pravidelnû s Camerata Brunae? Jsou to v echno sólisté, instrumentalisté ze Státní filharmonie Brno a z orchestru Janáãkovy opery v Brnû. Je to malé obsazení - pût lidí a mûïeme to zvût it na sedm osm hudebníkû, dokonce jsme mûli jiï jedenáct nebo tfiináct na Mozarta. Jsou to vïdy titíï lidé, je to tedy pravidelné vystoupení, které máme asi 2x za mûsíc. Vystupujete v mnoha ãesk ch a moravsk ch mûstech, kromû zahraniãních koncertû zpíváte celoroãnû po celé na í republice. Znáte jiï âeskou republiku? Celou je tû ne, ale tû ím se do Znojma na podzim a do Tfiebonû, která má b t na Silvestra a Nov rok, ale je tû to není stoprocentní. Jsou to velice pûkné v lety na koncertní místa. Mûl jste nebo máte vzor? Mám víc vzorû, jedním z nich je Mario del Monaco, kter je nejvût í hrdinsk tenor v ech dob, pochází z Florencie. Potom Dán Lauritz Melchior, kter byl nejvût í wagnerovsk tenor Metropolitní opery, ale oba jsou uï mrtví. Melchior navíc k tomu dûlal enormní kariéru jako zpûvák v salonu, klubech, barech, takïe byl neuvûfiitelnû mnohostrann zpûvák. A je tû také Ital Francesco Merli, kter byl 20 let prvním hrdinsk m tenorem pro verdiovské role v milánské La Scale v meziváleãném období. To jsou tfii nejvût í vzory, pak uï není nikdo, protoïe tento obor jiï skoro nikdo nezpívá. Ale jako baryton mám je tû vzor v Thomasi Hampsonovi a také v hrdinském tenoru Benu Heppnerovi takïe i nûkolik souãasn ch. A nechci zapomenout na ãesk vzor, kter m je Eva Urbanová. VyuÏíváte svá univerzitní studia ekonomie v Innsbrucku? Ekonomii jsem vystudoval proto, Ïe rodiãe chtûli, abych studoval nûco pofiádného, coï je pr pro muïe nutné. Jsem tedy magistr ekonomie. (Smích) AspoÀ si umíte sám spoãítat honoráfi. Myslím, Ïe ano, to je tû zvládnu. (Smích) Co je tû zpíváte kromû italského operního repertoáru? Je pravda, Ïe tvofií ãást mého repertoáru, ale snaïím se zpívat také jiné vûci, americké písnû Franka Sinatry, písnû z 20. a 30. let minulého století, které byly tenkrát hity. Velice se mi líbí, také jsem je nahrál na své cédéãko From some enchanted land. Mám pocit, Ïe to je pûkná hudba a má se zase hrát, zpívat a poslouchat. Myslím si, Ïe není tak nároãná i pro ãlovûka, kter hudbû vûbec nerozumí. Co je tû va e album obsahuje? Je mnohostranné, objeví se tam nejvy í barytonové árie z oper I Pagliacci (Komedianti): Prolog, Hai gia vinta la causa z Figarovy svatby, potom Martino Hammerle-Bortolotti pfii svém leto ním vystoupení v Lázní Luhaãovice se sopranistkou Petrou Notovou je tam Kunstlied od Weingartnera Liebesfeier, takïe umûlá americká píseà, která byla zakázaná pfied 2. svûtovou válkou, pak operety z Ameriky, Vídnû, italské písniãky standardního repertoáru jako Non ti scordar di me a Torna a Surriento, ale také La strada del bosco, italsk lágr, kter není u nás tak znám. A potom v let do Kabaretu, amerického muzikálu, a songy Franka Sinatry. TakÏe jsou to velice rûzné písnû a pro dûti máme Bonus track - píseà Papagena z Kouzelné flétny. Zpíváte operu, operetu, nelákal by vás muzikál? Ve Vídni jsme jiï o muzikálu mluvili, zajímal by mû Robin Hood, kter kradl bohat m a dával chud m, coï by mû osobnû lákalo. Robin Hood je první americk muzikál, a ta role je mi velice blízká. Právû dnes veãer z nûj budu zpívat jednu píseà. Je i na va em CD? Ano, je tam také. Je to svatební píseà Oh, Promise Me, kde si Robin Hood bere lady Marion. Studoval jste také ãeskou operní literaturu? Zpíval jsem ve Smetanovû opefie Dalibor Budivoje, a ta role se mi moc líbila. Smetana je mi blízk, mám ho rád, je vhodn pro charakter mého hlasu. Mûl jste nebo máte vysnûné role kromû Robina Hooda z muzikálu? âekám na velké role, sním o wagnerovsk ch rolích. První by byl Siegmund, kterého bych rád udûlal, alespoà ãást ze Siegmunda z opery Valk ra, dá se dûlat také jenom koncertnû, není to tak tragické ani tûïké pro posluchaãe, je to velice oblíbená hudba, alespoà v Brnû. Potom je to také italsk repertoár, v nûmï jsou pûkné role jako Manrico z opery Trubadúr, ale to je zatím opravdu jen sen. Na Trubadúra a Othella mám je tû ãas. Zpíváte i populární a lidové písniãky? Zatím ne, ale chtûl bych v budoucnu. Nemám v ak nic konkrétního v plánu, i kdyï jsem o tom jiï pfiem lel, rád bych nazpíval tradiãní ãeské vánoãní koledy, ale také nûmecké a dal í evropské. Pfiem lím o vánoãních koncertech, které bych dûlal s pûvci a pûvkynûmi z rûzn ch zemí Evropy, takov mezinárodní repertoár. Ve kterém jazyce zpíváte nejradûji? Zpívám rád v ital tinû, angliãtinû, nûmãinû a také v ãe tinû, pokud je to moïné. Ale nejradûji asi v ital tinû. Proã jste si ke jménu Hammerle pfiipojil Bortolotti? Není to nic jiného neï jméno mé maminky, je Italka, resp. dûdeãek pochází z Itálie, z jiïního Tyrolska. Vzal jsem si obû jména, protoïe jen Bortolotti jsem si vzít nemohl, to by byl otec na tvan. Já jsem se totiï narodil jako Bortolotti, ponûvadï svatba m ch rodiãû se odehrála aï po mém narození. Maminka byla moc mladá. (Smích) âeho byste chtûl dosáhnout? Víte, na zaãátku chce kaïd dûlat velkou kariéru a velké peníze, ale potom ãasem, kdyï zdárnû pracuje, tak mu pak jiné vûci pfiijdou dûleïitûj í. Jde také o trochu pohodlí v Ïivotû, mít nûjaké sídlo, kde mûïete b t doma. Druhou vûcí je dobr zdravotní stav, bez nûhoï to vûbec nejde dûlat. A já to zkusím vzít v echno jako dar, nebo se tomu moïná fiíká osud. NezáleÏí na tom, jak to nazveme, ãlovûk v ak má b t spokojen, coï je dûleïit faktor. A myslím, Ïe nejenom pro umûlce, ale pro v echny. eknûte mi, kde se nejvíc cítíte doma? Cítím se tu doma a rád se sem vracím. Uvûdomil jsem si, Ïe mám nejvíc pfiátel tady v âesku. Je to zajímavé, ale je to tak. Marta KOZÁNKOVÁ

4 strana 4 LÁZE SKÉ LISTY 29. listopadu 2007 Málokteré láznû mohou nabídnout tolik rûzn ch stylû Akad. architekt Petr RÛÏiãka a arch. Milo Zika z Ateliéru 2 PAAR mûli na starosti vnitfiní zafiízení vily Alpská rûïe (dfiíve vila RÛÏová). Byl to po hotelu DÛm Bedfiicha Smetany, Chaloupce, Myslivnû, LH Palace, hotelu Jestfiabí, LH JurkoviãÛv dûm jiï 7. rekonstruovan a opravovan objekt a. s. Láznû Luhaãovice (vyjma Inhalatoria a Sluneãních lázní), jehoï interiér opût vybavovali. Popovídali jsme si i tentokrát, jak to probíhalo. Jak jste hledali klíã k vybavení interiéru vily? P. R.: Vycházeli jsme z architektury, která je na fasádû objektu, z interiéru jsme si vybrali vzorky dekorû. V Luhaãovicích je témûfi kaïdá budova postavená v jiném stylotvorném období. VÏdy dûláme scénografii období, v nûmï byl dan objekt postaven. Tato vila je z 19. století, tedy z období empíru, nûmeckého biedermeieru. Je v ní hodnû cítit nûmeck vliv, vznikla pfied Jurkoviãovou érou v Luhaãovicích. JiÏ na fasádû bylo znát, Ïe byla nûkolikrát pfietfiena, z tvarování se dá usoudit, jak to asi vypadalo uvnitfi, takïe z toho jsme vycházeli. M. Z.: K fasádû bych je tû dodal, Ïe se podle vïitého názvu vily oãekávala rûïová barva fasády i po rekonstrukci. Souãasné barvy v ak vycházejí ze sond barevnosti, která byla na vile v období její v stavby. RÛÏová barva na fasádû zrekonstruované vily pûvodnû nebyla. Na ím zámûrem bylo, aby se jasnû odli ila od protûj ího Jurkoviãova domu, kter je rûïov. P. R.: Je zajímavé, Ïe to je jeden z nejstar ích domû v Luhaãovicích, postaven je tû pfied vznikem akciové lázeàské spoleãnosti, neï nastoupil Slovan Jurkoviã se sv m barevn m stylem. Tenkrát byly domy nûmecké, v eré pochmurné barevnosti, ãerné, edé a nakonec v Alpách jsou takové domy i dnes. Naopak na balkonech je svítivá oranïová, to jsou germánské barevné kompozice. Pfii prûzkumu barevn ch vrstev památkáfii nalezli rûïovou vrstvu barvy, kterou povaïovali za definitivní. Pozdûji se prokázalo, Ïe to byla jen mezivrstva. KdyÏ byla Jurkoviãovi zadána práce v lázeàské akciové spoleãnosti, prosazoval vizi, Ïe tu vybuduje slovanské láznû jako protipól Karlov m VarÛm a Mariánsk m Lázním, a proto i pûvodní objekty barevnû upravil tak, aby odpovídaly jeho celkové slovanské barevné koncepci. Tedy i tento dûm nechal natfiít narûïovo, coï je vidût na star ch pohlednicích. M. Z.: Ke germánsk m a slovansk m barevnostem bych pro zajímavost doplnil. Byli jsme se podívat na Jurkoviãovu vilu v Brnû, která se bude rekonstruovat. Jurkoviã si ji vymaloval tak, jak je pro nûho typické. Od nûj vilu koupila nûmecká rodina, které jeho barevnost natolik vadila, Ïe ve keré barevné dekory na dfievûn ch konstrukcích nechala odstranit, a dokonce krásn dfievûn strop vstupní haly byl kompletnû zakryt podbitím, rákosem a omítnut. Díky tomu se barevnost na Foto Marta Kozánková stropû zachovala v pûvodním stavu a podle ní budou barevné zdobné prvky nyní obnoveny. P. R.: Je tû bych rád podotkl, Ïe se nedá fiíct, Ïe by Nûmci mûli rádi jen edou. To je alpsk styl edá, trochu hnûdé, tedy ne rûïová nebo ãervená. M. Z.: Je to patrné pfii pohledu na panorama Prahy, která má pfieváïnû cihlovû ãervené stfiechy nebo se pou- Ïívá mûì. Ve Vídni jsou stfiechy naopak pûvodnû bfiidlicové, jako plechová krytina se uïívá zinek, kter je ed. UÏ jste se toho dotkli. Bylo obtíïné odli it se od Jurkoviãova stylu? P. R.: Pro nás bylo zajímavé, Ïe je to nûco jiného. I v nábytku a vnitfiním zafiízení? P. R.: Tam uï to bylo podobné. Jurkoviã byl v jimeãn tím, Ïe se inspiroval Angliãany a ve své tvorbû uplatàoval prvky slovenského folkloru. Tím je unikátní, protoïe v té dobû se vût inou bydlelo ve stejném nábytku. âe i a Nûmci byli vzájemnû ovlivnûní. M. Z.: To, co jsme pouïili do interiéru vily, je Rakousko-Uhersko. Takhle lidé v té dobû bydleli. Nûkdo to mûïe pamatovat je tû od sv ch babiãek. P. R.: Tehdy truhláfii vybírali a kupovali dekory od fiezbáfiû podle katalogû, a proto mûl nábytek stejn vzhled. KdyÏ se budete procházet starou Vídní, tak si pfiipadáte jako doma. Celé mocnáfiství zásobovalo nûkolik firem, truhláfii na to li pomûrnû sofistikovanû i dal í fiemeslníci si podle nabídek kupovali uï polotovary dfievûn ch ozdob a kování v Ïelezáfiství, okenáfiství a nechali si je asi posílat po tou, takïe styl byl stejn. Já jsem tfieba vidûl katalogy pro malífie, ktefií si objednávali ablony z Vídnû a pak podle nich na vesnicích malovali. Takhle to fungovalo od Slovinska aï po Haliã. Mûli jste na starosti interiéry i celkovou barevnost? P. R.: Byli jsme pozvaní k fie ení barevnosti na fasády. Namíchali jsme barvy podle odkryté první vrstvy, pro jednotlivé plochy. Po vyvzorování pfiímo na fasádû jsme je upravili ke spokojenosti své i památkáfiû. ZáleÏí také na poãasí, na slunci barvy vypadají Architekti Milo Zika (zleva) a Petr RÛÏiãka se po dokonãení interiéru vily Alpská rûïe spokojeností netajili jinak, neï kdyï je zamraãeno. Je tûïké urãit podle mal ch vzorkû, jak bude vypadat celá fasáda. M. Z.: Není moïné mít úplnou pfiedstavu o fasádû podle malého nalezeného vzorku barvy. Je proto tfieba odzkou et barvy ve vût í plo e pfiímo na dan ch místech domu. Po zku enosti s Jurkoviãov m domem jsme mírnû pfiidali na sytosti barev, aby se po ãase, kdy kaïdá barva na slunci vy- isuje, v sledek co nejvíce pfiiblíïil pûvodní barevnosti. P. R.: Mûli jsme k dispozici technick prûzkum, z nûhoï vypl vá, jak je tûïké u star ch domû, kde je hodnû barevnosti, urãit, která barva byla pûvodní. Máme jiï zku enost, Ïe dûlat sondy na nûkolika místech nestaãí. Pfiíkladem jsou oranïové a okrové balkony. Jsou hodnû dûleïité, protoïe vytváfiejí akcent. A na to se pfii prûzkumu nepfii lo. Ale kdyï si sestavíte koncept barevnosti domu, ve kterém pouïijete nalezenou edou, tak vám to pfiipadá divné. Zaãnete hledat v literatufie, prohlíïet podobné stavby a zaãne vám docházet, Ïe tam musí b t je tû dal í barva. M. Z.: Nakonec se tu ená barva na la. Pod zárubní rohov ch balkónû jsme objevili zbytek zlatavû okrové barvy. Tam ji pfii prûzkumu nehledali. Pfiedpokládali, Ïe edá barva probíhá jako pás po obvodu domu. P. R.: KdyÏ jsme tuto barvu vnesli do pohledû na fasády domu, zaãalo v e do sebe logicky zapadat edá, bílá, hnûdá, okrová. M. Z.: Je to viditelné na nároïí, ty vûïiãky vypadají jako dvû svítící lucerny. P. R.: Najednou to bylo to Rakousko, jin svût, zcela odli n od Jurkoviãova zámûru. Láznû jsou uï dnes jiné, neï Jurkoviã chtûl. M. Z.: Ta vize, cel ch lázní v jednotném stylu, zûstala na papífie. KvÛli nepochopení a závisti nûkter ch souãasníkû Jurkoviã v Luhaãovicích skonãil. Nûkolik jeho staveb bylo je tû v prûbûhu doby zbouráno. Je dobfie, Ïe se pûvodní domy obnovují do stavu svého vzniku, protoïe jsou pro hosty i zajímavûj í. KdyÏ uï se zachovaly, tak aè mají svou pûvodní barevnost. P. R.: Bûhem doby se láznû úplnû zmûnily, je tu hodnû zajímav ch domû, kaïd odli ného stylu. Funkcionalismus, art deco, Jurkoviã, pováleãná architektura a v tomto pfiípadû nûmeck dûm alpského typu, coï je pro Luhaãovice zajímavé. Málokteré lázeàské mûsteãko mûïe klientele nabídnout tolik rûzn ch stylû. M. Z.: To Karlovy Vary jsou jako jeden nazdoben dort. A co vnitfiní zafiízení? Opakuje se tu ve váleãku na stûnách, potahov ch látkách, ãalounûní, koberci kvûtinov motiv. M. Z.: Vycházeli jsme z motivu otoãen ch ãtvercû, které jsou na zábradlí balkónu ãelní fasády. Toho jsme se drïeli a v rûzn ch reminiscencích se objevuje na stûnách, koberci a potahové látce. P. R.: Udûlali jsme z toho styl. PouÏitím váleãku z první republiky na stûnách uï byl navozen urãit charakter interiéru. Zkusili jsme zase trochu nûco jiného. Ne li jsme do moderny, i kdyï nás to nûkdy láká, ale usoudili jsme, Ïe to nejde. Není moïné zafiídit odli n interiér od fasády, coï tfieba v Praze, kde je památek hodnû, jde. Ve starém domû lze udûlat hi-tech interiér, ale tady by to bylo absurdní. KaÏd oãekává, kdyï vejde do starého domu, Ïe bude pokraãovat ve scénografii Ïivota a svûta té doby. Myslím, Ïe to je hodnota, do níï nelze vnutit supermoderní interiér. (Pokraãování na str. 7)

5 29. listopadu 2007 LÁZE SKÉ LISTY strana 5 Vila Alpská rûïe luxusním penzionem (Pokraãování ze str. 1) (Archiv stavebního úfiadu Mûstského úfiadu v Luhaãovicích). V. Pirchan vyhotovil 2 varianty plánu, stavební povolení obdrïel zaãátkem záfií a se zahájením stavby neotálel a na uvedené parcele v blízkosti Slanovodského ml na (tehdy domu Pod lipami a dne ní vily Lipová) se pustil do stavby vily RÛÏová. Na její stavbu byl zãásti pouïit i materiál ze zru eného Slanovodského ml na vã. ml nského náhonu. JiÏ následující rok, v kvûtnu 1884 bylo protokolem pfiedstavenstva obce udûleno povolení správû slanovodsk ch lázní k pronájmu postaveného domu ã. 170, v nûmï komise konstatovala, Ïe stavba byla podle stavebního návrhu i povolení dokonãena, dûm je vysu en a mûïe slouïit k ubytování. Po dokonãení stavby byl na fasádû vyveden název Letník u RÛÏe a nûmeck název RosenVilla (v té dobû se také Luhaãovice psaly nûmecky Luhatschowitz). Vila byla postavena v tehdej ím módním tzv. alpském ( v carském) stylu a je spoleãnû s vilou Lipová reprezentantkou serényiovské etapy rozvoje lázní, jeï odpovídá nûmeckému duchu konce 19. století. Stojí za pfiipomenutí, Ïe zdej í láznû prosperovaly do r. 1895, potom v ak nastal jejich úpadek. Majitel Otto Serényi nemûl dost kapitálu ani zájmu (vûnoval se politické ãinnosti) na modernizování budov a dal ího lázeàského zafiízení. Obrat nastal aï od r. 1902, kdy byla z iniciativy a s vynaloïením nesmírného úsilí MUDr. Franti ka Veselého zaloïena Akciová spoleãnost lázní Luhaãovick ch, která koupila láznû s budovami, okolními pozemky a 56 ha lesa za rakousk ch korun od dosavadního majitele. Serényimu v ak zûstala silná kapitálová úãast i funkce pfiedsedy správní rady témûfi do smrti. Po vykoupení budov vãetnû vily RÛ- Ïová akciová spoleãnost láznû zásadnû pfiebudovala, orientovala se na ãeskou a slovanskou klientelu a upfiednostàovala zcela jinou architekturu. Jejím úspû n m realizátorem byl slovensk architekt Du an Jurkoviã, jenï byl doporuãen z okruhu brnûnsk ch literátû a pfiátel dr. Veselého, aby láznû pfiebudoval a zmûnil je mj. optimistickou barevností sv ch staveb. Pfiesto vila Alpská rûïe (dfiíve RÛÏová), jeï se dochovala v témûfi pûvodní podobû (a k níï se souãasnou barevností fasády opût vrátila), má podle odborníkû pozoruhodné dfievûné detaily balkonu a pavlaãe i soubor okenních a dvefiních v plní s pûvodním, dnes jiï ojedinûl m kováním a zasklením. Ing. Libor K vala (31) s 3let m Josífkem a Mgr. Pavlína K valová (28) s 6mûsíãním Filípkem z Rouského u Hranic na Moravû se stali prvními hosty vily Alpská rûïe hned po jejím otevfiení v polovinû listopadu. Finanãní manaïer firmy Siemens Automobilové systémy s. r. o. Fren tát pod Radho tûm na el pro svou rodinu relaxaãní pobyt s procedurami v právû zrekonstruované vilce v internetové nabídce Lázní Luhaãovice, a. s. Netu il, Ïe budou prvními hosty a velmi si s manïelkou (vystudovaná právniãka, nyní na matefiské dovolené) pochvalovali, Ïe se octli v centru lázní a zaïili i s mal mi dûtmi neru en klid a soukromí. Se v emi sluïbami byli velice spokojení a kaïdému by zdej í pobyt doporuãili. Foto Marta Kozánková VyuÏití vily Vila slouïila od své v stavby po celou dobu k ubytování lázeàsk ch hostû ãi zamûstnancû. V r v ní dokonce bydlel pfii svém lázeàském pobytu i hudební skladatel Leo Janáãek. Pouze v r v ní byla umístûna polská obecná kola (která byla v Luhaãovicích otevfiena pro 36 ÏákÛ a pozdûji se pfiestûhovala do vily RÛ- Ïová, byla v ak uzavfiena v r V téïe dobû bylo otevfieno ve Vincencovû domû i niï í polské gymnázium.) Mezi lety 1910 a 1945 byly nûkteré prostory vily lékafisk mi ordinacemi. Písemnû je doloïen pronájem MUDr. Siegfriedem Franklem na dobu 3 let ãásti 1. patra a pak je tû v sezonach Z inzerce v LázeÀském zpravodaji z r lze vyãíst, Ïe v RÛÏové vile mûl svou ordinaci MUDr. Rudolf Ra e, odborn Ïensk lékafi, kter pûsobil ve zdej ích lázních je tû bûhem letních sezon , jinak ordinoval v âesk ch Budûjovicích. (V letech navíc pfiispívá ãlánky do LázeÀského zpravodaje luhaãovského.). Dochovaná reklama vypovídá, Ïe ve vile mûl je tû ordinaci v r MUDr. Hradil, odborn lékafi chorob vnitfiních, dále MUDr. B. ebesta, odborn lékafi pro choroby vnitfiní, Ïenské, rentgen, o etfiování zubû, a MUDr. Svoboda, odborn lékafi krãní, nosní, u ní, v r Po válce jiï slouïila vila jen pro ubytování lázeàsk ch hostû a zamûstnancû. Úpravy a opravy Postupem doby ve vile probûhly rûzné stavební úpravy, pfied r byly zfiízeny vstupy z boãních fasád do pfiízemních bytû, v letech do lo k men ím úpravám v pfiízemí. V letech , (jak je patrno z dobov ch fotografií a pohlednic) se na zábradlí hlavního balkonu v pfiízemí objevují popínavé rostliny (rûïe). Do r probûhly dal í úpravy a vestavby hygienického zázemí zvy ovaly komfort vily, v r byly provedeny adaptace v pfiízemí, byl pfiemístûn vchod a chodba, z 2pokojového bytu vzniká 3pokojov. V r byla povolena pfiípojka plynu. V r byla provedena kompletní obnova exteriéru, opravena stfiecha (pokryta eternitem), nová fasáda a venkovní úpravy. Po r je tû probûhly úpravy hygienického zázemí a vestavby kuchyní. V letech se plánovala pfiestavba vily na ordinace lékafiû a léãebná zafiízení, projekt v ak nebyl realizován. Mezi lety byla v pfiízemí místo 1 pokoje zfiízena plynová kotelna, bylo zavedeno ústfiední vytápûní a pfii dispoziãních úpravách vestavûny nové kuchyàky, koupelny a WC. Souãasná rekonstrukce Pfii souãasné rekonstrukci bylo tfieba vilu zásadnû zmodernizovat tak, aby sv m standardem odpovídala nárokûm dne ní klientely. ZároveÀ v ak, ponûvadï je nemovitou kulturní památkou âr, bylo tfieba dodrïet poïadavky památkov ch orgánû a vrátit ji do pûvodní podoby. Bylo provedeno dûsledné statické zaji tûní stavby a povrchové úpravy, které odpovídaly poãátku minulého století. Samotná rekonstrukce spoãívala v celkové statické úpravû základû, kdy bylo podloïí zpevnûno mikropiloty a kolem základû byla vybudována monolitická Ïelezobetonová zeì. Byly vymûnûny zniãené dfievûné prvky a v replice byly novû provedeny prvky, jeï dostaly pûvodní barevnost i povrchovou úpravu. Eternitová stfiecha ze 70. let minulého stol. byla demontována a nahrazena pûvodní ze típané bfiidlice dovezené ze panûlska vã. nového dfievûného záklopu. Obytné místnosti v pfiízemí a v 1. podlaïí jsou novû omítnuty pfii zachování pûvodních blatit ch omítek, byly poloïeny nové podlahy, provedena nová elektroinstalace, vzduchotechnické rozvody, ústfiední topení a zdravotechnika. Stará v mûníková stanice byla nahrazena novou plynovou kotelnou. Dispoziãnû i velikost místností je zcela nová. Vnitfiní zafiízení je pfiizpûsobeno dobovému designu, jemuï odpovídají i koberce, pouze v kuchyàkách jsou podlahy ze souãasného marmolea. Nábytek byl vyroben na zakázku (více v rozhovoru na str. 4). Pfii venkovních úpravách, aby nedo lo k sesuvu pûdy, byla vybudována Ïelezobetonová opûrná zeì s pfiedsazením pûvodní kamenné zdi. Byla zfiízena zámkovou dlaïbou nová pfiíjezdová plocha u domu a kompletní pfiíprava trubkovodû k budoucímu propojení nedaleké vily Lipová. Byl vybudován nov plynovod pro plynovou kotelnu, nová elektro-, vodovodní a kanalizaãní pfiípojka. Pfied vilkou byly vykáceny pfierostlé stromy, které stínily, a na jafie bude dokonãena nová sadová úprava v nejbliï ím okolí. Náklady na stavební ãásti tvofiily asi 16, 6 mil.kã, interiér cca 4 mil., tzn. celkem cca 20, 5 mil., z toho dotace Zlínského kraje (z Programu regenerace mûstsk ch památkov ch rezervací a mûstsk ch památkov ch zón) ãinila Kã a mûsto Luhaãovice pfiispûlo Kã. Interiér zrekonstruované vily Alpská rûïe si s velk m zájmem prohlédli zamûstnanci Lázní Luhaãovice, a. s., bûhem otevfien ch dvefií 8. listopadu a první hosté se ve ãtyfihvûzdiãkovém penzionu ubytovávají jiï od poloviny listopadu. Marta KOZÁNKOVÁ (spolupráce Ing. Karel Martinec)

6 strana 6 LÁZE SKÉ LISTY 29. listopadu 2007 LázeÀské tamtamy aneb Ze spoleãnosti Z umûlcû spojen ch s Luhaãovicemi pfievzal zdej í rodák reïisér Jan Antonín Pitínsk v fiíjnu cenu ministerstva kultury za pfiínos v oblasti divadla. Aã je nejmlad í laureát, má na svém kontû na 60 (vût inou pozoruhodn ch) inscenací v divadlech po celé republice. A mezi 24 osobnostmi vyznamenan mi za rok 2007 o státním svátku 28. fiíjna ve Vladislavském sále PraÏského hradu byl i proslul houslov virtuos Václav Hudeãek (jehoï akademie probíhá právû v Luhaãovicích). Prezident republiky Václav Klaus mu udûlil Medaili za zásluhy o stát v oblasti kultury a umûní. Na hradní recepci ve panûlském sále pak nechybûl ani Dívãí saxofonov orchestr Luhaãovice. Obûma umûlcûm blahopfiejeme! A rovnûï také Janáãkovu kvartetu (jeï lázeàskou kulturu obohatilo jiï bezpoãtukrát), které si letos pfiipomnûlo 60. v roãí svého zaloïení. Oslavy byly zahájeny v polovinû fiíjna vernisáïí v stavy 60 let Janáãkova kvarteta (v Besedním domû v Brnû), kde byla pfiedstavena také kniha Adolfa S kory: Z mého Ïivota v Janáãkovû kvartetu a v listopadu následoval tamtéï 1. koncert. 2. koncert naváïe 19. prosince v Konventu milosrdn ch bratfií Brno, kde se 20. ledna bude konat je tû 3. koncert. Z mimobrnûnsk ch koncertû probûhl zaãátkem listopadu koncert na radnici ve Slezské Ostravû a oslavy zakonãí 23. ledna v praïském Rudolfinu DÛvûrné listy Leo e Janáãka (za spoluúãinkování Jitky Molavcové a Alfréda Strejãka). V ãerné (místy aï morbidní) komedii Moje teta, tvoje teta kanadského autora Morrise Panycha pfiesvûdãil sv m mistrn m hereck m i dovednû reïijním v konem ãlen ãinohry Národního divadla Praha Václav Postráneck s kolegyní Libu í vormovou zcela vyprodané LázeÀské divadlo (30. fiíjna), Ïe smát se dá i váïn m vûcem. Jeho bankovní úfiedník Kemp a domnûlá tetiãka Grace vyvolávali vedle úsmûvu dojetí, údiv, pochopení i zamy lení podle toho, ze které stránky byl jejich osamûl Ïivot ãi Ïivot bez lásky (jeï nejsou jen jejich v sadou)zrovna pfietfiásán. Pfiekvapivé rozuzlení bylo uï jen teãkou za inteligentním humorem. Jiskfiiãku cestovatelského nad ení se podafiilo zaïehnout neúnavnému cestovateli Jifiímu Kolbabovi úãastníkûm jeho pfiedná ky ve Spoleãenském domû (6. listopadu), kde zasvûcenû zprostfiedkoval slovem i obrazem své opojení malajsk m ostrovem Bali,na nûmï byl jiï 11x a strávil tam témûfi rok. A pfiiïivili ji i Lucie Kováfiíková s Michalem Jonem, ktefií zahrnuli publikum (20. listopadu) sv mi záïitky z 3leté cesty na kolech v emi kontinenty. ma Ze Ïivota a. s. NemoÏné ihned, zázraky do 3 dnû Pravidelné kaïdoroãní setkání zamûstnancû se 23. listopadu vyznaãovalo nûkolika odli nostmi. Slavnostní ãást odpoledne probûhla tentokrát v LázeÀském divadle, kde pfiední sólisté Mûstského divadla Brno Radka Coufalová-Vidláková (Cena Thálie 2006), Hanka Holi ová, Robert Jícha, Stano Slovák s úvodním slovem Miloslava âíïka a 6ãlennou skupinou zpûvaãek a taneãnic MDB pozvedli publikum na muzikálové nebe a nic netu ícímu generálnímu fiediteli místo závûreãného pfiídavku zazpívali Happy Birthday! Ve Spoleãenském domû pak svou velkou zamûstnaneckou rodinu pozval sám jubilant na slavnostní raut, kdyï mu pfiedtím s Îivijó pfiipili v ichni sektem na zdraví. I pfies slavnostní okamïik v ak nezanikla slova Ing. Josefa KrÛÏely, CSc., která zamûstnanci kaïdé firmy rádi sly í, a to, Ïe se od Nového roku bude pfiidávat. Pfiípravou bohatého poho tûní (jeï lo zcela na konto generálního fieditele) se vytáhli pracovníci Spoleãenského domu a bylo ho tolik, Ïe zaplnilo stoly i v Dominu, které praskalo ve vech, kam se vût ina úãastníkû pfiesunula po 19. hod. Není proto s podivem, Ïe na parketu bylo stálo plno a oslavenec byl v jednom kole je tû po pûlnoci. Text a foto MK Pfiedstavujeme Vám Poãátkem listopadu oslavil Ing. Josef KrÛÏela, CSc., pfiedseda pfiedstavenstva a generální fieditel Lázní Luhaãovice, a. s., v znamné Ïivotní jubileum. S jeho pûsobením v Luhaãovicích je spjat vznik akciové spoleãnosti i její dosavadní rozvoj, o nûmï vypovídá 15 zrekonstruovan ch hotelû, penzionû a lázeàsk ch zafiízení na piãkové úrovni. A o kvalitû zdej ích lázeàsk ch, ubytovacích a gastronomick ch sluïeb vûdí i na PraÏském hradû. Narodil se v nedaleké vala ské obci títná nad Vláfií. Pochází ze zemûdûlské rodiny. Po smrti svého otce nastoupil v 15 letech na jeho místo. Pfii zamûstnání vystudoval stfiední i vysokou kolu a vûdeckou aspiranturu v Brnû, kde také pûsobil jako vysoko kolsk pedagog. Dal í pûsobení smûfiovalo do Prahy, kam se pak s rodinou pfiestûhoval. Absolvoval diplomatickou akademii a vstoupil do zahraniãních sluïeb. Pracoval ve Stálé misi âsr pfii OSN v New Yorku, poté jako konzultant pro mezinárodní politické i ekonomické otázky a byl velvyslancem ve védsku. Po ukonãení diplomatické funkce absolvoval postgraduální studium ízení akciov ch spoleãností na Fordham University v New Yorku. Od r se podílel na zpracování privatizaãního projektu státního podniku a zaloïení akciové spoleãnosti Láznû Luhaãovice, a. s. ( ). V r se stal jejím generálním fieditelem a ãlenem pfiedstavenstva a od r je jeho pfiedsedou. Od r pûsobil také v fiídících orgánech Národní federace hotelû a restaurací âr (nyní AHR âr) a v období byl jejím prezidentem. V této funkci se spolupodílel na zaloïení soukromé Vysoké koly cestovního ruchu, hotelnictví a lázeàství v Praze, kde pûsobí dosud jako jednatel a vedoucí katedry lázeàství. PÛsobil rovnûï v Obchodní a hospodáfiské komofie okresu Zlín, je ãlenem SdruÏení podnikatelû pro rozvoj Zlínského kraje a pfiedsedou správní rady novû zaloïené Centrály cestovního ruchu V chodní Moravy. Je dvojnásobn m finalistou soutûïe ManaÏer roku, v r byl vyhlá en ManaÏerem roku odvûtví zdravotnictví a sociálních sluïeb a v r Podnikatelem roku Zlínského kraje Pod jeho vedením byla akciová spoleãnost 4x zafiazena mezi CZECH TOP 100 obdivovan ch firem âr a je drïitelem certifikátu kvality ISO 9001:2000. Pro stále plné nasazení v Luhaãovicích i v Praze mu nezb vá témûfi Ïádn voln ãas, k nûmuï patfiilo vïdy sportování, kulturní vyïití, cestování a v posledních letech i chalupafiení. Pravidelné dojíïdûní za rodinou, kdy manïelka Jaroslava, syn Jan s rodinou a dcerou Ivanou Ïijí v Praze, sk tá alespoà potû- ení z jízdy autem. Dosavadní v drï v uskuteãàování vize zvelebování luhaãovick ch Lázní popfiáli mj. svému generálnímu fiediteli zamûstnanci akciové spoleãnosti na listopadovém setkání a redakce LL se ráda pfiipojila. LL Foto archiv Radí Vám nutriãní terapeutka Vût ina lidí si myslí, Ïe pfiibrat není Ïádn problém. Opak je pravdou. Zdravû pfiibrat, znamená pfiibrat svalovou hmotu a ne si pofiídit ozdobné tukové prstence. Základem realimentaãní stravy není nezfiízené pfiejídání u televize, ale vyváïená, pestrá, pravidelná strava s adekvátním mnoïstvím cíleného pohybu na budování svalové hmoty. Alfu i omegu tvofií pitn reïim. Není tfieba pít pfieslazené nápoje, tuãné mléãné v robky a kofeinové energetické drinky. Bohatû postaãí zafiadit sem tam pfiírodní juice, bylinkové a ovocné ãaje, minerálky chucené spí e fruktózou neï klasick m cukrem, perlivé ãi neperlivé vody dle sná enlivosti. Pokud si rádi ãaj ãi kávu osladíte, zkuste spí e sladit medem neï klasick m cukrem. Je to zdravûj í a glukóza a fruktóza obsaïená v medu se vstfiebává rychleji neï sacharóza z cukru fiepného. KdyÏ máte chuè mlsat, sáhnûte radûji po celozrnn ch su enkách, müsli tyãinkách, su eném ovoci, su en ch plodech neï po ãokoládû a bonbónech. Jídelní lístek si sestavte tak, abyste jedli 6x dennû, a to v rozumn ch porcích, které jste schopni sníst a strávit, aniï by Vás na nûkolik hodin vyfiadily z bûïné denní aktivity. Pfiipravujte si jídlo chutné, barevné a vyváïené. Pokud Vám to nebude chutnat, jen stûïí jej budete pravidelnû jíst. âasovû ménû nároãnou, ov em finanãnû je tû nákladnûj í variantu tvofií tzv. nutridrinky. Ve v jimeãn ch pfiípadech se stávají nenahraditelnou sloïkou potravy. Pokud ale organismus je tû dokáïe vstfiebávat Ïiviny z pfiirozen ch zdrojû, upfiednostàujeme pfiirozené zdroje. KdyÏ uï zvolíte nutridrink, hlídejte jeho energetickou hodnotu a pfiesn popis jednotliv ch Ïivin, vitamínû a minerálû. Olga ZBO ILOVÁ, nutriãní terapeutka LH Morava

7 29. listopadu 2007 LÁZE SKÉ LISTY strana 7 Málokteré láznû mohou nabídnout tolik rûzn ch... (Pokraãování ze str. 4) V nábytku, kter je dûlan na zakázku, jste se také opírali o designe 19. století? P. R.: Vyrobila ho firma z Kutné Hory, jejíï majitel Ing. Jan Bil je pûvodnû jadern fyzik, kter zaãal restaurovat star nábytek. Peãlivû si vïdy v e nakreslil, jak jsou spoje udûlané postaru, a dnes uï tak nábytek i vyrábí. Dûlá ho ze smrkového dfieva, pou- Ïívá speciální klíny a kování. Jeho malífii na skfiínû malují klasické kvûtinové, figurální ãi krajinné motivy. Nûkteré vûci nerozeznáte od star ch, jak jsou dokonale udûlané. Také nábytek voskují, takïe má zvlá tní nádech, coï v ak pro hotely a vefiejné ubytování nelze pouïít. Tato firma vyrábí svûj nábytek stejnou technologií jako pfied 100 lety. A zajímavé motivy, které se objeví na restaurovaném nábytku, si zaznamená a pouïije na replikách. Dokonce je tû dnes existují v âechách firmy, které dûlají rûzné fiezbáfiské dekory poloprûmyslovû, takïe setrvaãnost tradice v roby jako v b valém Rakousko-Uhersku pfietrvává nûkde dodnes. Tak vlastnû ífií a obnovují krásu za l ch ãasû pro zákazníky, ktefií k tomu mají vztah. V echno je zde natfiené v barvû slonové kosti. M. Z.: Kutnohorská firma pouïívá rûzné patiny, které jsou velice pracné, fiemeslnû nároãné a také drahé. Chtûli jsme svûtl nábytek, patinovan, aby nebyl dokonale natfien, n brï lehce o oupan a aby vypadal trochu jako staroïitn. Je v barvû slonové kosti a místy je obru ovan, takïe je to kompromis mezi nároãnou technologií a levnûj ím zpracováním. KdyÏ ho Nejprodávanûj í Knihkupectví Blanky Leke ové Masarykova 185, Luhaãovice Beletrie 1. M. VáÀová - tûstí Aloise Peina 2. D. Garlock - Paprsky tûstí 3. K. McClure - Kovadlina Populárnû nauãná literatura 1. J. MandÏuková - Domácí lékafi jinak 2. Z. Kinkorová - V souzvuku s nekoneãnem 3. Ch. Rohrbach - Léãení kyvadlem Dûtská literatura 1. S. Copperová - Probuzení tmy 2. I. Bfiezinová - Holky na vodítku- Jmenuji se Ester 3. E. Blytonová - Tajemství tajného pokoje ãasem klienti trochu okopou nebo po- krábou, tak by se mûl teoreticky vylep ovat, opotfiebením bude zrát. P. R.: ProtoÏe jsme pûvodnû mûli vybranou jinou firmu, museli jsme cel designe pfiedûlat, pfiekreslit ve - kerou dokumentaci. To jsme dûlali s Ing. Bil m na místû. KaÏdou skfiíà, kaïd kus jsme s ním upravovali a pfiizpûsobovali jeho technologii. Jsme zvûdaví, jak bude nábytek vypadat pfii hotelovém provozu za rok dva. PÛvodnû bylo v e je tû zdobnûj í, dne ní provedení jsou spí e symboly. âekáme, jak to v echno vyzní, aï se povûsí a zapnou lampiãky, umístí stylové fotografie jako v zdoba. Je to sedm vámi zafiizovan ubytovací objekt, ve kterém z nich byste se chtûli ubytovat? Kter se vám nejvíc povedl? M. Z.: Co se t ká celku a prestiïnosti úkolu, tak asi JurkoviãÛv dûm. Ten byl také nominován na Stavbu roku Kromû Chaloupky, která má své soukromí, bych si asi pro pohodlí vybral tuto vilu. Z okna bych se díval na JurkoviãÛv dûm naproti. P. R.: Taky bych volil tuto vilu, abych vyzkou el, jak se v ní bydlí. Ale i co se t ká vybavení. Za 5 let, kdy jsme vybavovali JurkoviãÛv dûm, jsou jiï jiné moïnosti. Tehdy je tû nebylo moïné získat celoplo n koberec se vzorem a bordurou na míru pûdorysu pokoje. Vzorky kobercû, potahov ch látek, textilních stínidel se porovnávaly s barevností stûn a nábytku, a to mnohokrát. Je to dost práce, která nás na tûstí baví. Koneãn soulad vypadá tak, Ïe to sem patfií, coï je dobfie. Marta KOZÁNKOVÁ Taneãní veãery Vinárna Domino ve Spoleãenském domû - so od 19 hod. hraje Record Veãer s harmonikou LH Morava - kavárna - po a od pá Posezení u cimbálu - HorÀácká CM M. Hrbáãe (19.30) Muzeum Luhaãovického Zálesí MûDK Elektra otevfieno dennû (kromû pondûlí) 9-12, hod., hod. PODMÍNKY INZERCE V NA Í REDAKCI Kulturní program LázeÀské divadlo zaã. v so âarovn ãas vánoãní - FS Malé Zálesí a Slnieãko z Detvy st Adventní koncert - souboru Ardor Musicus ãt Kouzlo operety a vánoãních koled - sólisté Mûstského divadla Brno pá Vánoãní koncert ÏákÛ ZU Luhaãovice (zaã. v 19 hod.) ne Muzikál v gala - sólisté Mûstského divadla Brno út Novoroãní koncert s Brnûnsk m rozhlasov m orchestrem lidov ch nástrojû (v 16 a v 19.30) Spoleãensk dûm zaã. v út Plavba kolem svûta - pfiedná ka MUDr. K. Pavloskové s diaprojekcí pá Taneãní veãer se skupinou Record Hala Vincentka zaã. v 15 hod. st Zpûvy vánoãní - pûvecké sbory Tibi ze Zlína a Alchymisté z Otrokovic (19.30) pá Toulky starou lidovou hudbou s hudební spoleãností Camerata so Klarinet napfiíã staletími Clarus Kvartet ne Zpívání u Vincentky Tetky z Kyjova, muïsk pûveck sbor z Bor ova, cimbálová muzika J. PetrÛ LH Palace - kavárna zaã. v ãt Klavírní improvizace T. Leke e pá Koktejl svûtov ch evergreenû - D. Mathon a Marathon Band so Dixielandov veãer - Jazzzubs Hotel Alexandria so Veãer u cimbálu s ochutnávkou vín - HorÀácká CM M. Hrbáãe (20 hod.) Pfiedprodej vstupenek CA Luhanka 9-12, LH Palace - knihovna LázeÀské divadlo - 1 hod. pfied akcí ã Objednávka pfiedplatného LázeÀské listy Luhaãovice V roce 2007 vyjde je tû 1 dvojãíslo à 6 Kã Na základû vyplnûné objednávky Vám bude zaslána po tovní poukázka k úhradû, po tovné hradí vydavatel Pfiedplacené v tisky dodávejte na adresu: Knihovna LH Palace - po, st, ãt hod. Program MûDK Elektra so Pfiedvánoãní jarmark pfied radnicí s kulturním programem sál Rondo so Vánoãní koncert dûtem, pod zá titou B. Basikové, vystoupí pûveck sbor Moravské dûti z Hole ova a hosté: V. Martinová, V. Patejdl, J. A. Náhlovsk, moderuje M. Dejdar (19 hod.) ne Franti kovo ãarování s Majdou - program pro dûti s M. Reifovou (15 hod.) Taneãní veãer ãt Mikulá sk veãer se StraÀankou (19 hod.) Galerie Elektra M. Smékal - vitráïe, dfievofiezby, keramika, obrazy Kino MûDK Elektra zaã. v sobota a nedûle Invaze (USA s tit.) ãtvrtek Hairspray (USA s tit.) pátek dní dlouhá noc (USA, N. Zél. s tit.) sobota a nedûle v 16 hod. Divoké vlny (USA, anim.) sobota a nedûle Saw IV. (USA s tit.) úter v Poslední vlak (SRN, âr) stfieda ChuÈ lásky (USA s tit.) ãtvrtek v 17 hod. a pátek v Probuzení tmy (USA s tit.) pátek v 16 hod. Shrek tfietí - filmásek (USA, anim.) sobota a nedûle Medvídek (âr) pondûlí a úter Mé druhé já (Austr., USA s tit.) Filmov klub Tfietí oko stfieda Renesance (VB, Fr., Luc. s tit.) Zmûna programu vyhrazena Od ãísla: Jméno a pfiíjmení: Ulice, ãíslo domu Obec, mûsto + PSâ Vyplnûnou objednávku zasílejte laskavû na adresu redakce: LázeÀské listy Luhaãovice LázeÀské nám. 436, Luhaãovice

8 strana 8 LÁZE SKÉ LISTY 29. listopadu 2007 LUHANKA Nabídka polodenních zájezdû prosinec 2007 Vala ské Klobouky NÁ TIP sobota Náv tûva Vala sk ch Klobouk, kde probíhá mikulá sk jarmark s mistry lidového fiemesla, koledníãky, ãerty, pravou vala skou zabíjaãkou - v e za hudby a zpûvu lidov ch souborû. Plná cena i seniofii 169 Kã Odjezd: 9.00 CA Luhanka, 9.10 hotel Praha, 9.15 hotely Pohoda, Ogar, Adamantino, Fontána Pfiedpokládan návrat: 14 hod. StráÏnice nedûle Náv tûva Muzea vesnice jihov chodní Moravy s adventní a vánoãní v zdobou, ãerty a Mikulá em. Prohlídka Zámeck ch vinn ch sklepû s ochutnávkou vín. Plná cena 289 Kã, bez ochutnávky 249 Kã, seniofii 269 Kã, seniofii bez ochutnávky 219 Kã Vizovice stfieda a Náv tûva v robny Vizovického peãiva a prohlídka umûlecké sklárny. V zámecké ãokoládovnû moïnost nákupu ãokolády. Exkurze v lihovaru R. Jelínek s ochutnávkou, moïnost nákupu v podnikové prodejnû. Plná cena i seniofii 259 Kã, bez ochutnávky 239 Kã KromûfiíÏ ãtvrtek a sobota Náv tûva mûsta naz vaného Hanácké Atény jeho historického centra se stavbami mnoha architektonick ch slohû. Prohlídka Arcibiskupsk ch zámeck ch sklepû s v kladem a ochutnávkou, voln ãas náv tûva muzeí nebo posezení v kavárnû. Plná cena i seniofii 269 Kã, bez ochutnávky 249 Kã Tupesy, Velehrad ãtvrtek a nedûle Prohlídka Muzea tupeské keramiky a majolikové dílny. Bazilika na Velehradû poutní místo spojené s cyrilometodûjskou tradicí. Posezení ve sklípku s ochutnávkou vín a hudbou. Plná cena i seniofii 259 Kã, bez ochutnávky 219 Kã POMÒCKY. NAR, OD, YR. DRUH PEP E 3. DÍL TAJENKY DÒRAZN ZÁPOR V ENÍ SARMATI Luhaãovická cestovní a informaãní agentura TROCHU PENùZ ECKÉ PÍSMENO âidlo ZRAKU LIDOV SOUHLAS UPRAVIT PILKOU NÁ TIP RoÏnov pod Radho tûm sobota Náv tûva Vala ského muzea v pfiírodû s vánoãním lidov m jarmarkem s mistry lidového fiemesla, koledníãky, ãerty, zpûvem a cimbálovou muzikou. Exkurze ve v robnû dekorativních svíãek s moïností nákupu. Plná cena 279 Kã, seniofii 269 Kã Odjezd: 9.30 CA Luhanka, 9.40 hotel Praha, 9.45 hotely Pohoda, Ogar, Adamantino, Fontána Pfiedpokládan návrat: 15. hod. Vizovice, Zlín nedûle Exkurze v lihovaru R. Jelínek s ochutnávkou, moïnost nákupu v podnikové prodejnû. Náv tûva Obuvnického muzea a prohlídka zlínského mrakodrapu. Plná cena 269 Kã, bez ochutnávky 239 Kã, seniofii 239 Kã, seniofii bez ochutnávky 229 Kã Pokud není uvedeno u zájezdu jinak, je odjezd: CA Luhanka, hotel Praha, hotely Pohoda, Ogar, Adamantino, Fontána Pfiedpokládan návrat: hod. Informace a objednávky: LUHANKA, nám. 28. fiíjna 441, Luhaãovice, luhanka@lazneluhacovice.cz, tel , fax , otevfieno dennû: 9-12, hod. H l e d á m e z a m û s t n a n c e Lázně Luhačovice, a. s., přijmou zaměstnance na pozice: FYZIOTERAPEUT /FYZIOTERAPEUTKA vzdělání střední, vyšší nebo vysokoškolské v oboru rehabilitace nebo fyzioterapie MASÉR kurs pro maséry ve zdravotnictví, praxe výhodou ZDRAVOTNÍ LABORANT vzdělání SZŠ v oboru zdravotní laborant KUCHAŘ /KUCHAŘKA vyučen v oboru, s praxí samostatnost a profesionalita. ČÍŠNÍK /SERVÍRKA vyučen v oboru, jazykové znalosti, bez vyučení v oboru možnost zaučení UKLÍZEČKA základní vzdělání ranní a odpolední směna Nabízíme: práci v příjemném prostředí, odpovídající ohodnocení, možnost ubytování a podporu profesního růstu Informace: Ludvík Pavlištík, personální manažer, Lázeňské náměstí 436, Luhačovice tel , pavlistik@lazneluhacovice.cz CITRÓN (ZASTARALE) LECHTIC K ÍÎENEC VELBLOUDA P ÍSLOVCE MÍSTA 999 ( ÍMSKY) NÁSTROJ TRAMPÒ LISTNAT STROM PAMLSEK TÍKNUTÍ PLANETKA DRAV PTÁK LYÎE (ZASTAR.) OZNAâENÍ LETADEL LIBANONU DRAV PTÁK P EDLOÎKA 1. DÍL TAJENKY OCHRANA POZEMKU MAëARSK ZÁPOR HÁJOVÁ BYLINA ZNAâKA PALLADIA JMÉNO PSA TùÎK PRVEK JM. HERCE FIALY BÒÎEK LÁSKY FIRMA NA D EVO SPZ SOKOLOVA DOSNA JEMN POPRA EK BLÁTO VÁHOVÁ JED- NOTKA (LID.) POTOM NEVELKÉ SEDMÁ VELMOC KLOBOUK (ZASTARALE) MUÎ (HONOSNù) OZN. LETADEL RUMUNSKA ZNAâKA TELURU DOMÁCÍ HLÍDAâI PO ÁD BÍL SPORT SOUâÁSTI POVOZU 2. DÍL TAJENKY OBRUBA KOLEM NÁZEV SOUHVùZDÍ BERAN Tajenka z 10. ãísla LázeÀsk ch listû: Lidí se bojí jenom ten, kter je nezná. Za její správné vylu tûní zasíláme odmûnu Vlastû Holubové z Roudnice nad Labem. Znûní dne ní tajenky nám zasílejte na korespondenãním lístku (nebo vhoìte laskavû do na í redakãní schránky na budovû fieditelství) nejpozdûji do 13. prosince Vylosovan v herce od nás dostane kniïní odmûnu a v echny správné odpovûdi postoupí do závûreãného slosování na konci roku Èastnému v herci poskytnou Láznû Luhaãovice, a. s., t denní pobyt pro 2 osoby zdarma. Pfií tí ãíslo vyjde 13. prosince Vydavatel: Láznû Luhaãovice, a. s., LázeÀské námûstí 436, Luhaãovice, Iâ éfredaktorka: Mgr. Marta Kozánková Vycházejí mûsíãnû, kaïd poslední ãtvrtek v mûsíci Adresa redakce: LázeÀské listy, LázeÀské námûstí 436, Luhaãovice, tel fax Grafická úprava a zlom: akad. mal. Jaroslava Dejmková Produkce tisku: STUDIO IMAGE 2000 Registrace: MK âr E NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí, redakce si vyhrazuje právo jejich krácení Uzávûrka ãísla 26. listopadu 2007

9 29. listopadu 2007 LÁZE SKÉ LISTY pfiíloha I vila Alpská rûïe Vila Alpská růže s krásným výhledem do parku se nachází přímo v klidném centru lázní, nedaleko kolonády a minerálních pramenů. Vila Alpská růže poskytuje luxusní ubytování na úrovni čtyřhvězdičkového hotelu ve 2 dvoulůžkových apartmánech s možností přistýlky, 4 studiích pro 2 osoby a 2 studiích pro 4 osoby. Všechny apartmány i studia jsou zařízena replikami dobového nábytku a vybavena i malou kuchyňkou. Vila Alpská růže s příjemnou atmosférou je vzdálena jen pár kroků od Jurkovičova domu a lázeňských zařízení, ve kterých jsou hostům poskytovány stravovací služby a lázeňské procedury. K potěše duše i těla může přispět také nedaleké Lázeňské divadlo či tenisové kurty. Z katalogu Zdravotní dovolená & Wellness 2008 ve vile Alpská růže doporučujeme pobyty: TÝDEN PRO ZDRAVÍ RELAXAČNÍ POBYT LÁZEŇSKÁ DOVOLENÁ KRÁTKÁ RELAXACE PRODLOUŽENÝ VÍKEND RÁDI VÁM PODÁME BLIŽŠÍ INFORMACE K POBYTŮM A VAŠI OBJEDNÁVKU POBYTU VYŘÍDÍME: telefonicky nebo elektronickou poštou info@lazneluhacovice.cz

10 pfiíloha II LÁZE SKÉ LISTY 29. listopadu 2007 SLEVA 20 % za včasnou objednávku na vybrané pobyty roku 2008 při objednání do