NHL. V čísle minispeciál VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN. 25 Kč. JOSÉ MOURINHO Odchod bouřliváka str MISTROVSTVÍ SVĚTA Šišaté šílenství str.

Transkript

1 VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN VYCHÁZÍ KAŽDOU STŘEDU 25 Kč ČÍSLO FOTBAL JOSÉ MOURINHO Odchod bouřliváka str ROZHOVORY REPORTÁŽE AUTO MOTO OUTDOOR RUGBY MISTROVSTVÍ SVĚTA Šišaté šílenství str FORMULE1 VELKÁ CENA JAPONSKA Boj o titul zuří str V čísle minispeciál NHL

2 OBSAH Vychází každou středu! VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN Zrcadlo týdne Sedm dní v rytmu sportu jen za 380 Kč (cena je uváděna včetně DPH a poštovného) NHL startuje str Mini speciál NHL Zámořský hokej startuje Mini speciál NHL Soupisky týmů Východní konference Mini speciál NHL Soupisky týmů Západní konference Roman Málek Exkluzívní rozhovor s brankářem Plzně Marek Nikl Návrat do Ďolíčku po devíti letech obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: José Mourinho Rebel opustil Chelsea obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: Marek Švec str Marek Švec Český zápasník miluje gaučing Echo plakát Dynamo České Budějovice MS v ragby Šišaté šílenství obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: MS v cyklistice Nečekaný český propadák Petr Vabroušek Zpověď triatlonového krále obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: obj.č.: MS v cyklistice str BIGMAN Až na dno svých sil Velká cena Japonska F1 Hamilton krůček od titulu Tričko uni 160g/m 2 Art.: % bavlna S - M - L - XL - XXL - XXXL Dámské tričko Art.: % bavlna 10% elastan S - M - L - XL - XXL Centrum reklamy Na Maninách 881/ Praha 7 Tel.: Fax: Foto na titulní straně: ČTK Plochá dráha str Valentino Rossi Dravec s duší dítěte Plochá dráha Hvězdy míří na Markétu Kočkolapy Auta, na která sbalíte každou ženu 3

3 ZRCADLO TÝDNE NAŠTVAL SE A VYHRÁL! Satisfakce! O ničem jiném snad ani nemůže hovořit cyklista Paolo Bettini, přestože je čerstvým mistrem světa ze závodu s hromadným startem poté, co v závěrečném spurtu 267,4 kilometru dlouhé trati nedal šanci ani jednomu ze soupeřů. Nechybělo přitom mnoho a Ital vůbec nemusel na šampionátu v německém Stuttgartu startovat, protože byl obviňován z užívání dopingu. Ke konfliktu s pořadateli, kteří chtěli zamezit jeho startu soudní cestou, došlo poté, co závodník odmítl podepsat antidopingovou chartu Mezinárodní cyklistické federace. Soud však rozhodl, že Bettini nastoupit může a on se všem jeho protivníkům, a to nejen v sedle kola, dokonale pomstil. Navíc se mu povedlo obhájit zlatou medaili z předešlého mistrovství světa. OBHAJOBA POTĚŠÍ! PETRA KOVÁŘE 4 HVĚZDA - PAOLO BETTINI N ejsem zarytým hokejovým fanouškem, ale upřímně se přiznám, že začátek zámořské hokejové NHL je pro mě vždy velkou událostí. Přehlídka těch nejlepších hráčů planety, astronomické platy, vyprodané hokejové arény. To všechno dělá NHL výkladní skříní světového hokeje. A je příjemné, že český rukopis je v nejlepší soutěži světa stále hodně patrný. I když... Loni se totiž stala věc, na kterou není zmlsaný našinec zvyklý. A totiž, že žádný z českých hráčů nedosáhl na vysněný Stanley Cup. Nejblíže k němu měl detroitský trojlístek Hašek- Lang-Hudler, ovšem jejich pouť skončila v semifinále. A tak se naskýtá otázka, jak to bude letos? Najde se některý z českých hráčů, který by v závěru několikaměsíčního hokejového maratonu pozvedl nad hlavu prestižní trofej? Upřímně řečeno, mám v tomto směru dva favority. Přál bych to buď Dominiku Haškovi, nebo Jaromíru Jágrovi. Prvně jmenovaný před každou sezonou koketuje s koncem kariéry a tudíž by zisk poháru mohl být takovou milou tečkou za jeho famózní kariérou. Co se týče Jaromíra Jágra, tak ten sice o konci své kariéry ani v nejmenším neuvažuje, ale hvězdě jeho formátu by už po několika relativně hubených letech slušel nějaký výrazný týmový úspěch. Nakonec ale není podstatné, jestli to bude Hašek, Jágr nebo někdo jiný. Hlavně, když se některý z českých hráčů k trofeji vůbec dostane. Už jenom proto, abychom mohli i nadále tvrdit, že bez nás Čechů by NHL nebyla tím, čím je... NOVÉ ŠAMPIONKY! FOTBALISTKY NĚMECKA! Finálové soupeřky ženského mistovství světa ve fotbale nebyly překvapivé. Německo i Brazílie kráčely turnajem v Číně velmi sebevědomě a rozhodující duel dopředu sliboval pořádnou bitvu. Z ní pak možná překvapivě vyšly vítězně Němky, když Jihoameričanky, imponující křestními jmény na zádech, zdolaly nakonec 2:0. Evropanky se dostaly do vedení zásluhou kapitánky Brigit Prinzové, ale aktivnější byly spíše Brazilky. Zlomový moment utkání přišel ve chvíli, kdy nejlepší hráčka šampionátu Martha neproměnila pokutový kop a nasměrovala soupeřky za zlatými medailemi. O tom, že celkové prvenství Německa je zasloužené, svědčí ale i fakt, že brankářka Nadine Angererová během turnaje ani jednou neinkasovala a udržela čisté konto 540 minut, což je rekord světových šampionátů. BEZ OBDRŽENÉ BRANKY! Tiger Woods byl podeváté v kariéře vyhlášen nejlepším golfistou okruhu PGA. Kateřina Neumannová získala do organizačního týmu MS v klasickém lyžování důležitého manažera - sportovního ředitele Michala Lamplota. Čeští tenisté se v prvním kole příštího ročníku Davisova poháru utkají doma s Belgií. Hrát se bude v termínu února Titul mistra světa v časovce na cyklistickém mistrovství světa obhájil Švýcar Fabian Cancellara. Jan Holenda odešel z fotbalové Sparty do prvoligového Mostu na půlroční hostování. Karel Pilař změnil v NHL působiště. Z listiny nechráněných hráčů Atlanty si jej vybralo Chicago. Američan Tyson Gay poprvé v sezoně v běhu na 100 metrů prohrál, když ho v Šanghaji porazil krajan Spearmon. Záložník Sparty Luboš Hušek si na tréninku zlomil klíční kost a svému týmu bude chybět zhruba dva měsíce. Zahajovací zápasy POTŘETÍ UŽ NE!? Úřadující mistr světa formule 1 Fernando Alonso se pomalu loučí s nadějemi na třetí titul v řadě. Velkou cenu Japonsku nedokončil a rozdíl mezi prvním Lewisem Hamiltonem a ním se zvětšil už na 12 bodů. A to dva závody před koncem sezony rozhodně není málo. Na okruhu Fudži se Španěl před mladším kolegou sklonil už v kvalifikaci a deštivý závod jen podpořil jeho frustraci. Po první zastávce v boxech už nefiguroval mezi předními jezdci a během stíhací jízdy na zmáčeném povrchu několikrát vyjel mimo trať, až nakonec svůj monopost o bariéry zdemoloval. Šanci na obhajobu titulu Alonso ještě má, to by ale Hamilton musel pořádně zkazit zbylé dva závody v Číně a Brazílii, a to se pravděpodobně nestane. Vždyť mu stačí posbírat pouhých 9 bodů. ZA CHYBY SE PLATÍ! FERNANDO ALONSO ZRCADLO TÝDNE nové sezony NHL, které se odehrály v Londýně, skončily stejným výsledkem. Jednou vyhrálo 4:1 Los Angeles, podruhé Anaheim. Višvánáthán Ánand se stal v Mexiku šachovým mistrem světa. Etiopan Haile Gebreselassie (na snímku) vytvořil v Berlíně nový světový rekord v maratonu. Ten má nyní hodnotu 2:04,26. Jakub Smrž obsadil 11. místo v závodě MS superbiků na okruhu Vallelunga v Itálii. Erik Janiš skončil v úvodním závodě sezony A1 Grand Prix na desátém místě a vybojoval pro Českou republiku jeden bod. Američtí golfisté obhájili Prezidentský pohár, když porazili výběr zbytku světa oslabený o Evropany. Jakub Voráček, nejvýše postavený český hráč posledního draftu do NHL, byl odeslán do juniorské soutěže. OZVĚNY SPORTOVNÍCH TAMTAMŮ 5 Foto: ČTK (2), Jiří Křenek, Archiv

4 NHL NHL né vzpomínky na venkovní zápasy z dob, kdy vyrůstali. Tento zápas poskytne skvělou příležitost ukázat naše skvělé hráče, uctít hokejové dědictví a zazvonit na Nový rok s nejlepšími sportovními fanoušky. Jak vidno, kapacita pro ně musí stačit. Exsparťan Jaroslav Hlinka je dalším z českých hokejistů, který si vyzkouší na vlastní kůži náročnost zámořského hokeje. Anglická královna už ví, jaké to je vhazovat slavnostní buly v NHL. Nejslavnější liga startuje! Zatímco evropské hokejové soutěže už nějaký ten týden běží, nejslavněší NHL byla zahájena o víkendu. Ovšem jen předkolem v podobě dvou zápasů v Evropě, kam zámořské týmy k mistrovskému utkání zavítaly poprvé v historii. Klasický kolotoč otevře své brány už dnes a my jsme připravili souhrn toho, nač je dobré se během sezony těšit. Lukáš Vrkoč Kdo jiný než poslední vítěz Stanley Cupu by měl zahájit novou sezonu a ještě lépe propagovat zámořský hokej na Starém kontinentu. Ano, Anaheim Ducks sehráli dva zápasy Premiere Series s Los Angeles Kings v O 2 Areně v Londýně. To, jak dopadly vůbec není důležité, stejně jako fakt, že v kádru Kačerů není mnoho Evropanů. Vítěz nejslavnější ligy světa je vítěz neslavnější ligy světa. A Králové? Ti jsou zajímaví tím, že pocházejí z obchodně bohatého Los Angeles. Na celé věci tak ani není paradoxní, že oba týmy pocházejí ze západního pobřeží USA a mají to do Anglie pořádně daleko. Pod širým nebem Druhým a velmi významným zpestřením sezony bude další utkání pod širým nebem. Po souboji Edmontonu s Montrealem proti sobě na Nový rok tentokrát nastoupí Buffalo a Pittburgh a hrát se bude na stadionu Buffala Bills, kam se vejde diváků. Všech vstupenek, které šly do prodeje, bylo vyprodáno během půl hodiny. Právě nízké počty pro řadové diváky vyvolaly největší diskuze. Když jsem se dozvěděl, že můj tým bude součástí skvělé akce, a že pro majitele permanentek budou vyhrazená místa, moc mě to potěšilo. A oni jsou potom lístky vyprodané za 10 minut? Jak je to možné? Je to frustrující, zlobí se Greg Nardine z Pittsburghu, který má permici už na třetí sezonu v řadě. Jenže právě pro držitele stálých vstupenek do haly Penguins bylo vyhrazeno jen 1500 lístků! Dalších sedm tisíc míst bylo prodáno za 10 minut za sníženou cenu, protože jsou to místa s mizernou viditelností vinou televizní techniky. Zbytek je pak určen pro sponzory, členy NHL, Buffala Bills a hráče. Komisionář Gary Bettman k tomu všemu říká: Spousta našich hráčů má krás- Kdo zaujme? Ve zbylých zápasech pak budou fanoušci postupně nacházet odpovědi na otázky, které se nabízí před začátkem sezony. Tak třeba, jak se povede New York Rangers po příchodu hvězdných Američanů Chrise Druryho, Scotta Gomeze a ztrátě Jágrova oblíbeného spoluhráče Michaela Nylandera. Výsledky v přípravě Jezdci oslnivé neměli, avšak je jasné, že ty nic neřeší. Právě švédský centr, jenž zamířil do hlavního města USA, by se mohl podílet na nové éře Washingtonu Capitals. Ruská hvězda Alexander Ovečkin se podle svých slov cítí lépe než kdykoliv dříve a slibuje pořádná vystoupení. Za pomoci Nylandera? Známe ho dobře a ještě mu toho stále chybí mnoho k dokazování v NHL. Připomíná mi Adama Oatese tím, jak je podceňovaný a dokud ho nemáte v týmu, nemáte tušení, jak je důležitý, chválí seveřana generální manažer Caps George McPhee. Ovečkin se může s dobrou podporou stát čtvrtým nejrychlejším hokejistou, kterému se od roku 1990 podařilo nasázet 100 branek. Sledovanou osobností Východní konference bezesporu bude Sidney Sidney Crosby (vlevo) by měl patřit i letos k vělkým hvězdám NHL. Crosby, avšak fanoušci dnes neřeší, zda vyhraje právě on kanadské bodování ligy. Spekulují pouze nad tím, kolik získá bodů a jak daleko za sebou nechá druhého v pořadí. Těžkou úlohu bude mít Rakušan Thomas Vanek, jenž dostal od Buffala obdivuhodnou smlouvu, avšak nastřílet znovu 40 branek bez podpory Druryho a Daniela Briera může pro něho být pořádně složité, i když je jeho talent výjimečný. Mladé pušky V Západní konferenci bude zajímavé sledovat cestu Anaheimu za obhajobou, ale i možné znovuzařazení Colorada mezi Top týmy. Příchod Ryana Smythe není zanedbatelný a z Paula Stastneho se může stát lídr mužstva. Vždyť týden před začátkem soutěže vedl produktivitu v přípravě v celé NHL. A aby toho nebylo málo, tak spoluhráč Jaroslav Hlinka, jenž zkouší štěstí za mořem poprvé v kariéře, vedl tabulku nahrávačů! Vydrží jim forma i do sezony? Výrazněji by se měli prosadit také někteří nováčci. Ti slibnější figurují na soupiskách klubů ze západu. Patrick Kane nasbíral loni v OHL 145 bodů a je ryzím střelcem. Otázkou proto je, zda naplní předpoklady v Chicagu, kde si slibují velké věci také od Jonathana Toewse či Jacka Skilla. V Anaheimu pak čeká na příležitost i Bobby Ryan, dvojka draftu 2005 za Crosbym. Už nyní se o něm říká, že by mohl být novým Johnem LeClairem. Startující ročník nejslavnější soutěže světa také přinese spoustu nových kapitol v kariérách hráčů, kteří se přes léto stěhovali do nových klubů. O tom už jsme ale na stránkách Echa psali, a tak jako bonus před ostrým startem ligy přinášíme soupisky jednotlivých mužstev Východní i Západní konference! Foto:Archiv (2), Martin Sekanina 6 7

5 NHL NHL VÝCHODNÍ KONFERENCE ATLANTA THRASHERS BOSTON BRUINS BUFFALO SABRES CAROLINA HURRICANES FLORIDA PANTHERS MONTREAL CANADIENS NEW JERSEY DEVILS 1 Johan Hedberg 32 Kari Lehtonen 35 Manny Fernandez 30 Tim Thomas 30 Ryan Miller 35 Jocelyn Thibault 47 John Grahame 30 Cam Ward 31 Craig Anderson 29 Tomáš Vokoun 41 Jaroslav Halák 39 Cristobal Huet 30 Martin Brodeur 40 Kevin Weekes V loňském Stanley Cupu se radoval tým ze západu. O to více se kluby z Východní konference bu dou snažit letos uspět. Jasný favorit zde ne ní, silný kádr má ale hned několik mužstev. Například New York Rangers, Pittsburgh nebo Ottawa. Naopak velké pro blémy může mít Buffalo, jež opustily největší hvězdy Chris Drury s Danielem Brierem. 41 Tobias Enstrom 2 Garnet Exelby 28 Niclas Havelid 22 Ken Klee 5 Steve McCarthy 7 Mark Popovic 77 Alexej Žitnik 36 Eric Boulton 9 Pascal Dupuis 16 Bobby Holík 18 Marián Hossa 17 Ilja Kovalčuk 13 Vjačeslav Kozlov 29 Brad Larsen 44 Bryan Little 11 Eric Perrin 20 Steve Rucchin 23 Jim Slater 53 Brett Sterling 49 Colin Stuart 27 Chris Thorburn 12 Todd White Trenér: Bob Hartley 41 Andrew Alberts 38 Bobby Allen 33 Zdeno Chára C 21 Andrew Ference 48 Matt Hunwick 45 Mark Stuart 44 Aaron Ward 6 Dennis Wideman 11 P.J. Axelsson 37 Patrice Bergeron 10 Brandon Bochenski 81 Philip Kessel 12 Chuck Kobasew 46 David Krejčí 13 Glen Metropolit 27 Glen Murray 91 Marc Savard 72 Peter Schaefer 16 Marco Sturm 51 Nate Thompson 22 Shawn Thornton Trenér: Claude Julien 51 Brian Campbell 45 Dmitrij Kalinin 5 Toni Lydman 38 Nathan Paetsch 6 Jaroslav Špaček 10 Henrik Tallinder 61 Maxim Afinogenov 19 Tim Connolly 28 Paul Gaustad 55 Jochen Hecht 12 Ales Kotalík 22 Adam Mair 20 Daniel Paille 76 Andrew Peters 29 Jason Pominville 9 Derek Roy 21 Drew Stafford 26 Thomas Vanek Trenér: Lindy Ruff 22 Mike Commodore 42 Tim Gleason 6 Bret Hedican 5 František Kaberle 4 Dennis Seidenberg 7 Niclas Wallin 2 Glen Wesley 27 Craig Adams 17 Rod Brind Amour 26 Erik Cole 8 Matt Cullen 51 Jeff Hamilton 16 Andrew Ladd 59 Chad LaRose 19 Trevor Letowski 12 Eric Staal 61 Cory Stillman 24 Scott Walker 13 Ray Whitney 11 Justin Williams Trenér: Peter Laviolett 5 Bryan Allen 4 Jay Bouwmeester 2 Branislav Mezei 7 Steve Montador 21 Cory Murphy 24 Ruslan Salei 26 Mike Van Ryn 6 Noah Welch 46 David Booth 11 Gregory Campbell 19 Radek Dvořák 51 Rob Globke 16 Nathan Horton 12 Olli Jokinen 53 Brett McLean 85 Rostislav Olesz 18 Ville Peltonen 15 Jozef Stümpel 9 Stephen Weiss 20 Richard Zedník Trenér: Jacques Martin 51 Francis Bouillon 71 Patrice Brisebois 25 Mathieu Dandenault 26 Josh Gorges 44 Roman Hamrlík 8 Mike Komisarek 79 Andrei Markov 32 Mark Streit 22 Steve Bégin 21 Christopher Higgins 46 Andrei Kosticyn 11 Saku Koivu 6 Tom Kostopoulos 27 Alexej Kovalev 40 Maxim Lapierre 84 Guillaume Latendresse 57 Garth Murray 14 Tomáš Plekanec 73 Michael Ryder 20 Bryan Smolinski Trenér: Guy Carbonneau 6 Andy Greene 7 Paul Martin 24 Richard Matvichuk 29 John Oduya 28 Karel Rachůnek 2 Vitalij Višněvskij 5 Colin White 22 Arron Asham 18 Sergej Brylin 26 Patrik Eliáš 14 Brian Gionta 25 Cam Janssen 15 Jamie Langenbrunner 11 John Madden 20 Jay Pandolfo 9 Zach Parise 17 Mike Rupp 19 Travis Zajac 16 Dainius Zubrus Trenér: Brent Sutter NEW YORK ISLANDERS NEW YORK RANGERS OTTAWA SENATORS PHILADELPHIA FLYERS PITTSBURGH PENGUINS TAMPA BAY LIGHTNINGS TORONTO MAPLE LEAFS WASHINGTON CAPITALS 39 Rick DiPietro 34 Wade Dubielewicz 30 Henrik Lundqvist 40 Stephen Valiquette 1 Ray Emery 29 Martin Gerber 43 Martin Biron 30 Antero Niittymäki 29 Marc-Andre Fleury 30 Dany Sabourin 30 Marc Denis 40 Johan Holmqvist 1 Andrew Raycroft 35 Vesa Toskala 1 Brent Johnson 37 Olaf Kolzig 47 Marc-Andre Bergeron 14 Chris Campoli 8 Bruno Gervais 24 Radek Martínek 44 Freddy Meyer 25 Andy Sutton 32 Brendan Witt 20 Sean Bergenheim 89 Mike Comrie 26 Ruslan Fedotěnko 13 Bill Guerin 11 Andy Hilbert 7 Trent Hunter 10 Richard Park 81 Miroslav Šatan 18 Mike Sillinger 16 Jon Sim 12 Chris Simon 15 Jeff Tambellini 63 Josef Vašíček 46 Dan Girardi 24 Andrew Hutchinson 8 Marek Malík 27 Paul Mara 22 Thomas Pöck 34 Jason Strudwick 3 Michal Rozsíval 51 Fjodor Tjutin 16 Sean Avery 15 Blair Betts 43 Ryan Callahan 10 Nigel Dawes 23 Chris Drury 19 Scott Gomez 44 Ryan Hollweg 81 Marcel Hossa 68 Jaromír Jágr 28 Colton Orr 25 Petr Průcha 14 Brendan Shanahan 82 Martin Straka 39 Matt Carkner 7 Joe Corvo 55 Brian Lee 14 Andrej Meszároš 4 Chris Phillips 6 Wade Redden 2 Luke Richardson 5 Christoph Schubert 24 Anton Volčenkov 11 Daniel Alfredsson 43 Niko Dimitrakos 10 Shean Donovan 44 Patrick Eaves 12 Mike Fisher 15 Dany Heatley 22 Chris Kelly 37 Dean McAmmond 16 Brian McGrattan 25 Chris Neil 41 Alexander Nikulin 19 Jason Spezza 20 Antoine Vermette 5 Braydon Coburn 23 Denis Gauthier 2 Derian Hatcher 6 Randy Jones 28 Lasse Kukkonen 45 Alexandre Picard 3 Mike Rathje 21 Jason Smith 44 Kimmo Timonen 48 Daniel Briere 17 Jeff Carter 55 Ben Eager 12 Simon Gagne 19 Scott Hartnell 24 Sami Kapanen 22 Mike Knuble 15 Joffrey Lupul 11 Ryan Potulny 18 Mike Richards 20 R.J. Umberger 9 Scottie Upshall 3 Mark Eaton 55 Sergej Gončar 58 Kris Letang 32 Alain Nasreddine 44 Brooks Orpik 4 Rob Scuderi 5 Darryl Sydor 43 Mike Weaver 19 Ryan Whitney 20 Colby Armstrong 16 Erik Christensen 87 Sidney Crosby 27 Georges Laraque 71 Jevgenij Malkin 12 Ryan Malone 8 Mark Recchi 10 Gary Roberts 37 Jarkko Ruutu 11 Jordan Staal 17 Petr Sýkora 25 Maxime Talbot 22 Dan Boyle 3 Doug Janik 71 Filip Kuba 26 Bryce Lampman 21 Brad Lukowich 55 Shane O Brien 54 Paul Ranger 37 Matt Smaby 34 Ryan Craig 77 Chris Gratton 17 Jan Hlaváč 24 Andreas Karlsson 4 Vincent Lecavalier 27 Craig MacDonald 7 Michel Ouellet 20 Václav Prospal 19 Brad Richards 36 André Roy 26 Martin St. Louis 74 Nick Tarnasky 16 Jason Ward 3 Wade Belak 8 Carlo Colaiacovo 25 Hal Gill 43 Jay Harrison 15 Tomáš Kaberle 31 Pavel Kubina 24 Bryan McCabe 7 Ian White 56 Andy Wozniewski 80 Nikolaj Antropov 33 Bates Battaglia 9 Mark Bell 55 Jason Blake 18 Chad Kilger 54 Kris Newbury 21 John Pohl 23 Alexej Ponikarovsky 14 Matt Stajan 10 Alex Steen 13 Mats Sundin 16 Darcy Tucker 42 Kyle Wellwood 27 Ben Clymer 44 Steve Eminger 4 John Erskine 52 Mike Green 23 Milan Jurčina 26 Shaone Morrisonn 2 Brian Pothier 3 Tom Poti 55 Jeff Schultz 10 Matt Bradley 87 Donald Brashear 17 Chris Clark 15 Boyd Gordon 25 Viktor Kozlov 21 Brooks Laich 46 Joseph Motzko 92 Michael Nylander 8 Alexander Ovečkin 18 Matt Pettinger 28 Alexander Semin 25 David Steckel 16 Brian Sutherby Trenér: Ted Nolan Trenér: Tom Renney Trenér: John Paddock Trenér: John Stevens Trenér: Michel Therrien Trenér: John Tortorella Trenér: Paul Maurice Trenér: Glen Hanlon 8 9

6 NHL NHL ZÁPADNÍ KONFERENCE ANAHEIM DUCKS CALGARY FLAMES CHICAGO BLACK HAWKS COLORADO AVALANCHE COLUMBUS BLUE JACKETS DALLAS STARS DETROIT RED WINGS Kačeři z Anaheimu loni šokovali nejen Západní konferenci, ale i celou NHL. Získat znovu Stanley Cup bude ovšem ještě těžší. Kdo bude největším konkurentem? Posílené Colorado, tradičně výborný Detroit nebo Chicago s mnoha nadějnými hokejis ty? Překvapit ale mohou i další, třeba San Jose, kde vedení vybodovalo opravdu silný kádr. 30 Ilja Bryzgalov 35 Jean-Sebastien Giguere 1 Jonas Hiller 23 Francois Beauchemin 33 Joe DiPenta 7 Shane Hnidy 40 Kent Huskins 20 Maxim Kondratěv 27 Scott Niedermayer 21 Sean O Donnell 25 Chris Pronger 11 Mathieu Schneider 4 Todd Bertuzzi 52 Ryan Carter 15 Ryan Getzlaf 14 Chris Kunitz 22 Todd Marchant 24 Brad May 19 Andy McDonald 32 Travis Moen 18 Mark Mowers 44 Rob Niedermayer 16 George Parros 10 Corey Perry 54 Bobby Ryan Trenér: Randy Carlyle 34 Miikka Kiprusoff 31 Curtis McElhinney 33 Adrian Aucoin 8 Anders Eriksson 21 David Hale 3 Dion Phaneuf 28 Robyn Regehr 6 Cory Sarich 44 Rhett Warrener 24 Craig Conroy 17 Eric Godard 20 Kristian Huselius 12 Jarome Iginla 22 Daymond Langkow 18 Matthew Lombardi 25 David Moss 26 Marcus Nilson 11 Owen Nolan 19 Wayne Primeau Mark Smith 40 Alex Tanguay 7 Stephane Yelle Trenér: Mike Keenan 39 Nikolaj Chabibulin 40 Patrick Lalime 6 Magnus Johansson 2 Duncan Keith 5 Karel Pilař 44 Danny Richmond 7 Brent Seabrook 23 Jim Vandermeer 43 James Wisniewski 27 Andrej Zjuzin 17 Kevyn Adams 12 Rene Bourque 24 Martin Havlát 88 Patrick Kane 48 David Kočí 20 Robert Lang 22 Martin Lapointe 94 Yanic Perreault 15 Tuomo Ruutu 14 Sergej Samsonov 10 Patrick Sharp 11 Jack Skille 19 Jonathan Toews 29 Jason Williams Trenér: Denis Savard 31 Peter Budaj 60 José Théodore 35 Tyler Weiman 5 Brett Clark 6 Jeff Finger 22 Scott Hannan 44 Jordan Leopold 4 John-Michael Liles 34 Kurt Sauer 3 Karlis Skrastins 39 Tyler Arnason 15 Andrew Brunette 28 Ben Guite 23 Milan Hejduk 17 Jaroslav Hlinka 14 Ian Laperriere 11 Cody McCormick 27 Scott Parker 12 Brad Richardson 19 Joe Sakic 10 Wyatt Smith 94 Ryan Smyth 26 Paul Stastny 40 Marek Svatoš 8 Wojtek Wolski Trenér: Joel Quenneville 31 Pascal Leclaire 35 Steve Mason 30 Fredrik Norrena 52 Adam Foote 6 Ronald Hainsey 8 Jan Hejda 97 Rostislav Klesla 29 Marc Methot 55 Ole-Kristian Tollefsen 10 Druval Westcott 24 Kris Beech 40 Jared Boll 25 Jason Chimera 91 Sergej Fedorov 49 Daniel Fritsche 27 Manny Malhotra 33 Fredrik Modin 61 Richard Nash 13 Jiří Novotný 19 Michael Peca 21 Alexandre Picard 45 Jody Shelley 9 David Výborný 13 Nikolaj Žerděv Trenér: Ken Hitchcock 41 Mike Smith 35 Marty Turco 25 Nolan Baumgartner 43 Philippe Boucher 6 Trevor Daley 2 Niklas Grossman 5 Matt Niskanen 4 Mattias Norström 3 Stéphane Robidas 56 Sergej Zubov 14 Stu Barnes 92 Todd Fedoruk 15 Niklas Hagman 11 Jeff Halpern 36 Jussi Jokinen 26 Jere Lehtinen 39 Joel Lundqvist 20 Antti Miettinen 9 Mike Modano 10 Brenden Morrow 29 Steve Ott 17 Toby Petersen 24 Vojtěch Polák 63 Mike Ribeiro 16 Brad Winchester Trenér: Dave Tippett 39 Dominik Hašek 30 Chris Osgood 24 Chris Chelios 55 Niklas Kronwall 22 Brett Lebda 5 Nicklas Lidström 3 Andreas Lilja 45 Kyle Quincey 28 Brian Rafalski 11 Daniel Cleary 13 Pavel Dacjuk 17 Dallas Drake 33 Kris Draper 51 Valtteri Filppula 93 Johan Franzen 21 Igor Grigorenko 44 Mark Hartigan 96 Tomas Holmström 26 Jiří Hudler 82 Tomáš Kopecký 18 Kirk Maltby 37 Mikael Samuelsson 40 Henrik Zetterberg Trenér: Mike Babcock EDMONTON OILERS LOS ANGELES KINGS MINNESOTA WILD NASHVILLE PREDATORS PHOENIX COYOTES SAN JOSE SHARKS ST. LOUIS BLUES VANCOUVER CANUCKS 32 Mathieu Garon 35 Dwayne Roloson 77 Tom Gilbert 26 Denis Grebeškov 2 Matt Greene 25 Joni Pitkänen 36 Mathieu Roy 5 Ladislav Šmíd 44 Sheldon Souray 24 Steve Staios 23 Dick Tarnström 33 Anson Carter 13 Andrew Cogliano 89 Sam Gagner 83 Aleš Hemský 10 Shawn Horcoff 18 Ethan Moreau 12 Robert Nilsson 27 Dustin Penner 34 Fernando Pisani 19 Marty Reasoner 8 Geoff Sanderson 16 Jarret Stoll 28 Patrick Thoresen 14 Raffi Torres Trenér: Craig MacTavish 1 Jean-Sebastien Aubin 45 Jonathan Bernier 35 Jason LaBarbera 4 Rob Blake 38 Kevin Dallman 3 Jack Johnson 44 Jaroslav Modrý 42 Tom Preissing 6 Brad Stuart 17 Lubomír Višňovský 7 Derek Armstrong 23 Dustin Brown 19 Kyle Calder 13 Michael Cammalleri 24 Alexander Frolov 26 Michal Handzuš 41 Raitis Ivanans 11 Anže Kopitar 15 Brady Murray 47 Ladislav Nagy 12 Patrick O Sullivan 27 Scott Thornton 21 Brian Willsie 73 John Zeiler Trenér: Marc Crawford 32 Niklas Backström 29 Josh Harding 31 Miroslav Kopřiva 8 Brent Burns 3 Keith Carney 26 Kurtis Foster 6 Sean Hill 5 Kim Johnsson 33 Petteri Nummelin 6 Erik Reitz 55 Nick Schultz 41 Martin Škoula 25 Eric Belanger 24 Derek Boogaard 96 Pierre-Marc Bouchard 38 Pavol Demitra 83 Matt Foy 10 Marián Gáborík 9 Mikko Koivu 18 Dominic Moore 21 Mark Parrish 92 Branko Radivojevič 12 Brian Rolston 19 Stephane Veilleux 37 Wes Walz Trenér: Jacques Lemaire 39 Dan Ellis 30 Chris Mason 7 Greg de Vries 2 Dan Hamhuis 8 Kevin Klein 4 Ville Koistinen 20 Ryan Suter 6 Shea Weber 5 Greg Zanon 3 Marek Židlický 19 Jason Arnott 14 Radek Bonk 71 J.P. Dumont 10 Martin Erat 38 Vernon Fiddler 23 Martin Gelinas 16 Darcy Hordichuk 11 David Legwand 12 Scott Nichol 41 Jed Ortmeyer 47 Alexander Radulov 25 Jerred Smithson 26 Steve Sullivan 22 Jordin Tootoo Trenér: Barry Trotz 1 David Aebischer 35 Alex Auld 32 Mikael Tellqvist 2 Keith Ballard 6 Brendan Bell 44 Nick Boynton 5 Matt Jones 55 Ed Jovanovski 4 Zbyněk Michálek 53 Derek Morris 12 Craig Weller 13 Daniel Carcillo 19 Shane Doan 24 Josh Gratton 11 Martin Hanzal 39 Niko Kapanen 88 Peter Mueller 28 Steven Reinprecht 20 Fredrik Sjöström 21 Bill Thomas 22 Mathias Tjärnqvist 17 Radim Vrbata 34 Daniel Winnik 16 Michael York 15 Mike Zigomanis Trenér: Wayne Gretzky 20 Jevgenij Nabokov 30 Dimitrij Pätzold 18 Matt Carle 5 Rob Davison 10 Christian Ehrhoff 4 Kyle McLaren 3 Douglas Murray 52 Craig Rivet 21 Alexei Semenov 44 Marc-Edouard Vlasic 26 Steve Bernier 37 Curtis Brown 14 Jonathan Cheechoo 29 Ryane Clowe 11 Marcel Goc 25 Mike Grier 12 Patrick Marleau 9 Milan Michálek 8 Joe Pavelski 34 Patrick Rissmiller 27 Jeremy Roenick 19 Joe Thornton Trenér: Ron Wilson 33 Jason Bacashihua 34 Manny Legace 35 Hannu Toivonen 55 Christian Backman 4 Eric Brewer 5 Barret Jackman 6 Erik Johnson 77 Jay McKee 27 Bryce Salvador 28 Matt Walker 42 David Backes 22 Bradley Boyes 26 Petr Čajánek 13 Dan Hinote 17 Ryan Johnson 9 Paul Kariya 19 D.J. King 21 Jamal Mayers 18 Jay McClement 62 Martin Ručinský 12 Lee Stempniak 7 Keith Tkachuk 39 Doug Weight Trenér: Andy Murray 1 Roberto Luongo 41 Curtis Sanford 3 Kevin Bieksa 5 Lukáš Krajíček 3 Aaron Miller 8 Willie Mitchell 2 Mattias Öhlund 6 Sami Salo 14 Alexandre Burrows 24 Matt Cooke 20 Jeff Cowan 15 Brad Isbister 17 Ryan Kesler 16 Trevor Linden 7 Brendan Morrison 19 Markus Naslund 9 Taylor Pyatt 15 Byron Ritchie 22 Daniel Sedin 33 Henrik Sedin 38 Ryan Shannon Trenér: Alain Vigneault 10 Pozn.: Soupisky nebyly v době uzávěrky Echa definitivní. 11

7 HOKEJ Roman Málek: Synové nesmějí chytat! Roman Málek senior a Roman Málek junior. Brankářskou výzbroj vyfasoval mladší z obou jen dočasně. Jinak totiž hraje v útoku. kariéry se tomu tedy budu asi věnovat. Ale nikdy bych nechtěl vést syna. Přeci jen jsem rodič a byl bych zaujatý. echo: Kdy Roman začal chápat, co jeho táta dělá? Možná před rokem, ale aby věděl, kolik jsme hráli, to ještě ne. Hokej moc nesleduje. Třeba před dvěma týdny dávali náš zápas v televizi a on si hrál s kamarádem. Terpve na nájezdy pak koukal. echo: Manželka nebyla proti, aby se dal na hokej? S Vlaďkou máme stejný názor, aby oba kluci něco dělali, nebyli z nich peciválové a překlenuli hlavně věk puberty. Do ní musí vydržet sportovat. echo: Vyhovuje Vlaďce život s hokejistou? Co je na něm dobré a co ne? Snad je vše úplně v pořádku, i když je často sama s dětmi. Snažím se sice jezdit domů pořád, protože to mám z Plzně kousek, ale někdy to vyjde prostě tak, že hrajeme dvakrát za sebou venku a já nejsem s rodinou tři dny. A pak ještě v zápasové dny jsem pryč, protože občas přespím třeba v Plzni. echo: Co manželka vůbec dělala, než šla na dvojitou mateřskou dovolenou? Pracovala jako geodetka a k tomu hrála volejbal. Ten na nižší úrovni hraje doteď. echo: Jaké jsou vaše další zájmy kromě hokeje a dětí? Hlavně fotbal, a to jak sledovat, tak hrát. Nejvíce se mi líbí Liga mistrů a anglická se španělskou ligou. Ty si nenechám ujít, pokud mám čas. Chystám se jít také na naší nejvyšší soutěž. Buď do Plzně, anebo v Praze na Slavii a Bohemku. Nicméně to vypadá, že to zvládnu až na jaře. Neuvěřitelný zákrok? Náhoda, možná i poslední záchvěv! echo: A to hraní? Na rozdíl od kluka nechodím hrát u nás ve vesnici, ani nikde nemám registračku. Ale třeba během letních tréninků nebo před zápasy s klukama, to mě moc baví. Do brány se necpu, protože v útoku mi to jde lépe od té doby, co mě z ní kdysi ve Slavii vyhodili z výkonnostních důvodů. Padal jsem tam jako šraňky a klukům se to nelíbilo. echo: Který klub je klubem vaše srdce? Musím říct, že Plzeň. Strašně bych chtěl s týmem udělat úspěch, protože si to diváci i vedení zaslouží. A myslím si, že my co za Plzeň hrajeme teď, bychom si to také zasloužili. Kádr i parta jsou skvělé. Věřím, že se nám něco dokázat povede! echo: Pro Slavii, kde jste hokejově vyrostl, místo v srdci není? HOKEJ Nikdy na ni nezapomenu, na Slavii to bylo parádní a prožil jsem v jejím dresu krásná léta. Vyhráli jsme titul. Ale teď už je vše minulostí a já bych znovu rád slavil s Plzní. echo: Jak silná je vaše důvěra, že se v klubu začne situace zlepšovat? Přeci jen, poslední roky až na jednu výjimku, kdy jste vyřadili Pardubice ve čtvrtinále, dobré nebyly. Máte pravdu, poslední roky byly strašné. Ale teď před sebou máme novou sezonu a přišel Tomáš Vlasák, který je jedním z nejlepších útočníků v lize a navíc výborným klukem do kabiny. Doufám, že nás dotáhne do play off a pak něco uděláme. echo: Trápí vás často při tréninku jeho oblíbenou dispciplínou nájezdy? Občas jezdíme, a myslím, že naposledy jsem měl pozitivní bilanci. Ale musím říct, že bych nechtěl, aby proti mně jezdil při zápase. Když chce vyhrát, musí mi dát dva nájezdy z pěti, jeden je pro mě. Někdy jezdíme jen tři, jako třeba minulý týden před zápasem se Znojmem, a to mi dal Tomáš tři góly. Pokaždé udělal něco jiného. Naštěstí jsme Od hokeje si kluci Málkovi neodpočinou ani doma. Foto: Dan Černovský (4) Sám stojí v hokejové brance odmalička, ale představa, že by i synové měli jít v jeho šlépějích, jej zrovna nenadchla. Přesto chce gólman Plzně ROMAN MÁLEK mít z dětí sportovce. Sedmiletý Románek zkouší dokonce tři odvětví, mladšího Kubu vše ještě čeká. Geny mají skvělé, vždyť i jejich maminka hraje dodnes aktivně volejbal. Lukáš Vrkoč echo: Syn Roman slušně bruslí. Přál jste si, aby z něho byl zrovna hokejista? Hlavně chci, aby dělal nějaký sport a nikde se neflákal. Musí proto mít zábavu a už teď chodí kromě hokeje i na tenis a fotbal. Hokej má v Berouně jako hlavní, zbytek dělá doplňkově u nás na vesnici. echo: Chcete z něho mít brankáře? Právě, že ne! O víkendu hráli turnaj a neměli gólmana, tak tam šel Málek. Ale já nechci, aby chytal, protože vím, co to obnáší. Prokousat se od začátku až do chlapů je strašně těžké, člověk potřebuje štěstí. Navíc vždy chytá jen jeden. Hráč může mít vše o maličko snadnější třeba tím, že hraje ve čtvrté pětce a i z ní se dostane do další kategorie. echo: Ve výstroji si ovšem nepočínal vůbec špatně a vy jako jeho dočasný trenér také ne! Románek je šikovný a všestranný na všechny sporty, ale jak říkám, nechci, aby byl brankářem. Co se týče mě, už jsem si stihl udělat céčkovou licenci a hrozně by mě bavilo trénovat malé kluky. Líbí se mi, že jsou děti tvárné a kouče poslouchají. Myslím, že si toho vezmou dost, což jsem měl možnost poznat, když jsem ještě bez licence pomáhal trénovat na Slavii. Po skončení 12 13

8 HOKEJ Rodinná pohoda. Málkovi pěkně pohromadě v obýváku. Třeba proti Znojmu jsem neměl moc štěstí na začátku, kdy jsem dostal dva góly za sebou, ale pak se vrátilo při zákroku, kdy to vypadalo na jasný gól, já nemohl dělat nic jiného, než zvednout ruce a Padělek mě naštěstí trefil. Jde o náhodu, která rozhodně potěší. Možná bych to nazval poslední záchvěv. echo: Jaká je nyní vaše největší hokejová motivace? Mluvil jste o úspěchu s Plzní, ale co třeba ještě reprezentace? Mým snem je dokázat něco s Plzní. Když se bude dařit týmu a i já budu podávat výborné výkony, může pak být reprezentace. Ale u nás je hodně dobrých gólmanů, kteří si zaslouží za nároďák chytat. potom večer na penalty vyhráli. Zatím jsme ale nedošli k žádným sázkám, což je pro mě asi dobře. echo: Nájezdy vůbec byly v úvodu sezony vaším osudem. Z pěti utkání rozhodovaly hned čtyřikrát Naposledy už jsem tomu ani neveřil! Říkal jsem, že už to není možné. Aspoň, že jsme byli třikrát úspěšní. echo: Může vám Tomáš Vlasák svou šikovností pomoci v přípravě na nájezdy v zápasech? Určitě. Ostatní hráči mají třeba dva blafáky, ale on může udělat pět různých věcí. Člověk pak nečeká nic a musí reagovat na cokoliv. Hlavně je dobré, že většinou v sérii začínáme, kluci z nájezdů góly dávají, a mně se jde do branky mnohem lépe. echo: Jsou pro vás série nájezdů za nerozhodnutého stavu v základní části uvoleněnější? Je to něco jiného než v play off, kde se rozhoduje o zápasu a bodu do série. Ale my jsme loni hodněkrát vyhráli a jen jednou remizovali a na penalty ještě padli, a tak je pro nás důležité, že se v konečném součtu mohou body navíc z nájezdů hodit. Proto do nich samozřejmě jdeme naplno. echo: Sledujete hodně, kdo proti vám při penaltě jede? Některé hráče znám, ale je to ošidné. Třeba v zápase s Vítkovicemi na mě jel Viktor Ujčík, o kterém vím, že dělá dvě věci, a on provedl úplně něco jiného. Lepší je čekat všechno. Jako výhodu znalost hráče tedy neberu. echo: Častěji než u gólmanských kolegů vytahujete neuvěřitelné zákroky. Kam na ně chodíte? 14

9 FOTBAL Povoláním klokan! Marek Nikl Devět let hrál v německé bundeslize. Ve svých 31 letech je v ideálním věku. Přesto fotbalový obránce a univerzál MAREK NIKL dal jedné z nejlepších evropských soutěží vale a šel za hlasem svého srdce. Upsal se pražským Bohemians Petr Kovář Když před lety odcházel z vršovického Ďolíčku a mířil do bundesligového Norimberku, mnozí to brali jako jednu z krátkých etap v jeho fotbalovém životě. Marek Nikl však v bavorském klubu vydržel dlouhých devět let. Prožil si pády i vzestupy a loni se dokonce radoval ze zisku Německého poháru. Přesto všechno se nakonec vrátil do klokaní líhně, odkud vzešel. Známí mi říkali, že jsem se asi zbláznil, ale já jsem ten návrat měl v hlavě už minimálně dva roky, říká s lehkým úsměvěm na tváři posila ligového nováčka z Vršovic. Odejít z týmu, který v posledních letech patří k lepšímu bundesligovému průměru, do dresu českého prvoligového novice, je věc vcelku neobvyklá. Marek Nikl měl však jasno. Šlo o to, že jsem v Norimberku v poslední sezoně příliš nehrál. Přišel nový trenér a přivedl si s sebou hráče, které znal a měl je vyzkoušené. Navíc se nám začalo dařit, takže nebyl důvod cokoliv měnit, vrací se ve vzpomínkách k loňské sezoně bývalý český reprezentant. Před rokem v zimě už byl proto rozhodnutý, že z klubu odejde. Jenže nedopadla ani nabídka z Mönchengladbachu, ani z konkurečního Fürthu. Trenér Mayer se bál, že v případě zranění některého z hráčů základní sestavy nebude mít adekvátní náhradu a tak prostě Marka neuvolnil. Jednoduše mi řekli, že mě nepustí. Sice bylo jasné, že pravidelně hrát nebudu, ale v té chvíli to prostě nešlo. Prodloužil jsem tedy smlouvu, což bylo sou-částí naší dohody, ale zároveň jsme si řekli, že v případě nějaké zajímavé nabídky, mi nebudou dělat problémy, tvrdí Nikl. Poslední velký zápas, který za Norimberk odehrál bylo vítězné finále Německého poháru, ale to byla jeho labutí píseň. Sice jsem byl pořád vedený jako náhradník, ale když už o něco opravdu šlo, tak mě tam trenér dal. tak to prostě chodí. Jinak ale bylo jasné, že spíš budu hrát za rezervní tým a upřímně řečeno čtvrtá bundesliga mě moc nelákala... Nabídka z Bohemians proto přišla jako dar z nebes. Všecho se to odehrálo hrozně rychle. O zájmu Bohemky jsem se dozvěděl od svého manažera FOTBAL pana Pasky někdy na začátku týdne, nastínil jsem své požadvky a v pátek jsem se definitivně rozhodl, že přestoupím. A hned příští středu jsem poprvé trénoval na Bohemce. Byl to fofr... Rozhodování to prý nebylo až tak těžké. zelenobílé barvy vršovického klubu byly vždy pro Marka Nikla srdeční záležitostí. Netvrdím, že kdyby se ozval jiný český klub, že bych ho šmahem odmítnul, zase takový srdcař nejsem, ale Bohemka je mi opravdu nejblíž. Tím to bylo lehčí. Po devíti letech se tak vrátil na dobře známá místa. Sám jsem byl zvědavý, co všechno se v Ďolíčku změnilo. Byl to zvláštní pocit. Šatny jsou jinde než byly, taky jsou o trochu větší, než když jsem odcházel, ale jinak se toho až tak moc nezměnilo. Hrozně jsem se musel smát, když jsem v masérně uviděl takovou starou masážní vanu, kterou jsem si pamatoval ještě z doby, když jsem přišel do Bohemky mezi chlapy. Už sice nefunguje, je přikrytá nějakým prknem, ale už jenom to, že tady pořád je, mě tak trochu vrátilo o devět let zpátky. Z tehdejšího kádru pochopitelně nezůstal kámen na kameni snad jen s výjimkou kapitána Dalibora Slezáka. Ten se taky okamžitě starého známého ujal. Nesedíme sice vedle sebe, jak jsem se někde dočetl, ale ob dvě místa. Je příjemné být s ním zase v jedné šatně. usmívá se obránce, pro kterého však ve Vršovicích mají tak trochu jiné fotbalové úkoly. Trenér Busta mi říkal, že by se mnou raději počítal na pozici defenzivního záložníka, což mě osobně vyhovuje víc, než post stopera. Raději tvořím, než bořím. Premiéra vyšla navrátilcovi z bundesligy na výbornou. V derby se Slavií byl u vůbec první výhry Klokanů po jejich návratu mezi elitu. Tak nějak jsem si to představoval. Vyprodaný Ďolíček, výhra nad Slavií, co víc si přát. Bez ohledu na to nás ale čeká spousta práce. Ten tým je mladý, pracovitý, ale potřebuje posbírat zkušenosti. Jeho slova se naplnila o víkendu, kdy Klokani podlehli v Mladé Boleslavi 0:2. Nemůžeme si myslet, že když porazíme Slavii, takže V pátek jsem se rozhodl a ve středu už trénoval v Praze budeme válcovat každého. Chce to trpělivost... Foto:Dan Černovský (3)

10 FOTBAL Dokud byla oblíbená motorka v Německu, musel vzít Marek Nikl za vděk pohodlým automobilu. Bohemka však není jen jeho nový zaměstnavatel. Když procházel vršovický klub finanční krizí a fanoušci se skládali, aby vůbec přežil, byl Marek Nikl jedním z těch, kteří sáhli do peněženky a pomohli. Nedávno jsme se o tom s manželkou bavili, kolik jsme vlastně tehdy na Bohemku dali. Tak nějak jsme to zapomněli, ale nedávno jsem četl, že snad to bylo dvacet a deset tisíc. Já jsem dal dvacet, žena deset, i když pochopitelně jsem to všechno zacáloval já, směje se jeden z členů sdružení fanoušků Bohemians. Rodák z Nymburka, který však prakticky celé dětství prožil ve Strašnicích na Třebešíně, se tak vrátil do svého klubu. Mimochodem, za celou svou fotbalovou kariéru vlastně oblékal jen dva dresy. Ten zelenobílý bohemácký a červenočerný Norimberka. Ještě jsem byl rok na hostování ve Spartě Krč, připomíná krátkou epizodu ze svého fotbalového mládí. Jinak to ale sedí. Asi jsem takový věrnostní typ. Možná si nerad zvykám na nové prostředí, možná je to také o spokojenosti. Jedno s druhým, krčí rameny trojnásobný otec. K Šimonovi a Matoušovi přibyl letos v létě ještě Vincent. Takže tři chlapi v chalupě... Tohle už je ale konečný počet. Občas se nás známí ptají, jestli bychom nechtěli zkusit holčičku, ale já prostě holky dělat neumím, takže to raději nebudeme pokoušet. Nakonec už teď mám doma zaděláno na slušný nohejbalový tým... Přestože devět let prožila rodina Marka Nikla v Německu, domů do Čech se těšili všichni. Nebylo to vůbec tak, že bych rozhodl a rodina se musela podvolit. Kluci se taky hrozně těšili. Nakonec ten nejstarší půjde do školy, takže to byl taky jeden z důvodů, proč jsme se chtěli vrátit. Nechtěl bych, aby začal chodit do školy v Německu. Jsme Češi a tady je náš domov... Dům u Dobříše, který za dobu svého angažmá v Norimberku postavil se zaplnil nábytkem z Německa teprve tento týden. Stejně jako garáž ozdobila oblíbená motorka. Ať si ale nikdo nemyslí, že do té doby jsme žili v nějakém holobytě. Ten barák je zařízený, takže teď máme spíš problém, kam s těmi všemi věcmi. Asi podělíme známé a příbuzné... Dny, kdy opět žije českou fotbalovou realitou, by se sice daly spočítat na prstech několika rukou, nicméně i tak jste schopen letmé analýzy. Mám pocit, že se přece jenom lidi učí chodit na fotbal. V Německu jsem byl zvyklý, že bylo pořád vyprodáno, zatímco tady je to spíš světlá výjimka. V tomto směru jsem rád, že zrovna Bohemka má tak skvělé fanoušky, protože atmosféra v Ďolíčku je na české poměry nadstandartní, chválí příznivce zelenobílých. Co se jeho fotbalových ambicí týče, tak zůstává sympaticky při zemi. Pro mě je strašně příjemné, že lidé, kteří si například ještě před třemi týdny klepali na čelo, že jsem blázen a jdu do Bohemky, teď chodí a plácají mě po ramenou, že jsem udělal dobře. To je věc, která potěší, říká s uspokojením. Že by však svůj návrat do Bohemians například spojoval s šancí opět se vrátit do národního celku, tak to rozhodně odmítá. To vůbec neřeším. Já jsem rád, že vůbec mohu hrát ligu. S myšlenkou na návrat jsem si pohrával dlouho a postup Bohemky do ligy mi jenom nahrál. Tím však nechci říct, že kdyby se ve Vršovicích hrála druhá liga, že bych nabídku odmítl. Možná bych asi jenom o něco déle přemýšlel. 18

11 Foto: ČTK, archiv (3) FOTBAL Mourinho sbalil kufry! Tři roky trvala mise portugalského fotbalového mága v Londýně. V noci z 20. na 21. září však JOSÉ MOURINHO nečekaně ohlásil svůj odchod z Chelsea. Končí tak jedna z nejzářivějších etap v historii londýnského klubu. Dva tituly, dva ligové poháry a FA Cup - to je jeho vizitka... Miloš Stažený 20 Osporech mezi portugalským koučem a majitelem klubu, ruským milionářem Abramovičem, se spekulovalo již minimálně rok. Svérázný Portugalec a diktátorský Rus opravdu nebyli harmonický pár. Jediné, co je drželo pohromadě, byly výsledky. Přišel jsem Roman Abramovič s manželkou dosáhli svého. do Chelsea, abych ji dostal až na samý vrchol, prohlásil při svém příchodu na Stamford Bridge tehdy jedenačtyřicetiletý Mourinho. A svůj slib dodržel. V roce 2005 získal po padesáti (!) letech pro londýnský klub titul v Premier League, který navíc o rok později obhájil. Udržet dobyté pozice je vždy těžší, než na ně po letech útočit. Najednou jste totiž pro všechny snadný cíl. Proto si toho druhého titulu vážím víc, nechal se slyšet v roce I přes toto všechno však nebylo soužití dvou výrazných osobností na Stamford Bridge bez problémů. Ambiciózní Abramovič toužil, a stále touží, dobýt nejen Ostrovy, ale celou fotbalovou Evropu a právě v touze ovládnout Champions League přivedl do týmu svého velkého osobního přítele Ukrajince Andreje Ševčenka. Někdejší klenot AC Milán se měl stát tou nejúdernější zbraní Chelsea a jeho góly měly klubu vystřílet vytoužené vítězství v Champions League. Mourinho to však viděl trochu jinak. Chci dělat přestupy, které Trenér Jose Mourinho měl s vlastními hráči velmi dobrý vztah. Jedním z jeho oblíbenců byl i Frank Lampard. Nemůžete přece dělat omeletu bez vajec... týmu pomohou a ne jenom kupovat hráče podle jména, nebo osobních sympatií, prohlásil krátce po příchodu Ševčenka do klubu a sklidil tím pochopitelně velkou nevoli ze strany mocného majitele. Následující měsíce však daly za pravdu spíše prchlivému Portugalci.»Ševa«se trápil ve stínu jednoznačně lepšího Didiera Drogby a Abramovič zuřil. Dobrý trenér by měl najít pro každého hráče recept na jeho uplatnění. Je to přece jeho práce, řekl Abramovič v jednom z rozhovorů v jasné narážce na to, že pod Mourinhovým vedením hraje ukrajinský kanonýr tak špatně. Mourinho si nic nenechal líbit. O pár dní později se v tisku objevilo jeho prohlášení, že jestli se mu něco v životě nejvíce příčí, tak je to donášení... Zasvěcení měli hned jasno. Tím, kdo podle Mourinha donáší, byl Ševčenko. Válečná sekyra byla vykopána. Již loňský rok naznačil, že Abramovičovo impériu nefunguje tak, jak by si movitý Rus představoval. Po dvouletém kralování v Premier League se museli hráči v modrém sklonit před rozjetým Manchesterem United a ani v Lize mistrů neudělali fotbalisté ze Stamford Bridge žádnou díru do světa. Liga mistrů je výkladní skříní fotbalu a bohužel Chelsea v ní opět není tím nejzářivějším zbožím, prohlásil tehdy Roman Abramovič. Mourinho mu v tomto směru dal překvapivě za pravdu, když prohlásil, že k tomu, aby mohl svou misi v klubu považovat za úspěšnou potřebuje vyhrát Champions League. Jeden ze zlomových momentů v celém příběhu José Mourinha na lavičce Chelsea pak nastal v červenci letošního roku. Abramovič totiž přivedl do klubu svého velkého přítele Avrama Granta. Někdejší kouč izraelské reprezentace se sice papírově stal ředitelem klubu pro fotba- lové záležitosti, ovšem fakticky měl plnit roli jakého si dozoru nad»nezvladatelným«mourinhem. Nevím, proč mi má pořád někdo sedět za zády a kontrolovat, jestli to či ono dělám dobře, nechal se slyšet v průběhu letní přípravy portugalský kouč. Narážku na téměř permanentní účast Granta na všech trénincích a jeho přítomnost na lavičce při utkání, nešlo přehlédnout. Poslední norská kapka Chelsea neodstartovala do letošního ročníku Premier League zrovna oslnivě. Prohrála s Aston Villou 0:2, remizovala s Blackburnem 0:0, nicméně pozice portugalského kouče se zdála být i nadále pevná. Až přišel úvodní duel základní skupiny Ligy mistrů, ve kterém londýnští milionáři přivítali norské chasníky z Trondheimu. Na první pohled to mělo být snadné sousto, možná nejsnadnější v celé skupině, jenže»blues«nakonec jen horkotěžko zachraňovali bod. Navíc na Stamford Bridge přišlo jen necelých 25 tisíc diváků, což byla po dlouhé době nejnižší návštěva na pohárové utkání. V tu chvíli došla Abramovičovi trpělivost. Zrušil veškerá svoje obchodní jednání a svolal»krizový štáb«. Na schůzce nejužšího klubového vedení, se mimojiné řešila i roztržka mezi Mourinhem a kapitánem Johnem Terrym, jež se měla odehrát před utkáním s Trondheimem. Nechápu, co je na tom k řešení. Jako trenér přece mohu vyjádřit nespokojenost s individuálními výkony jednotlivých hráčů. Jestli s tím má někdo problém, já tedy rozhodně ne, reagoval José Mourinho na kritické hlasy, že FOTBAL Teplákovou soupravu se znakem Chelsea již trenér Mourinho zřejmě nikdy neoblékne... ztrácí kontrolu nad mužstvem. A námitky ohledně zpackaného utkání s Trondheimem odbyl slovy: Nemůžete dělat omeletu bez vajec! Zřejmě měl na mysli absence klíčových opor Drogby, Lamparda a Ballacka. Nutno podotknout, že neúčast těchto tří špičkových hráčů byla jistě citelná, ale kolos jakým Chelsea je, by neměla v konfrontaci s norským týme srazit do kolen. Tři roky a dost. Na již zmiňovaném jednání tak bylo rozhodnuto, že jeho nástupcem bude Avram Grant. Co na tom, že tento dvaapadesátiletý kouč neměl licenci pro Premier League. Již příští víkend proti Manchesteru United tým vedl a nedopadl příliš slavně. Chelsea prohrála 0:2. Neměl jsem tréninkové podklady. Vše si s sebou Mourinho odnesl, stěžoval si britským médiím po prohře s věčným rivalem Grant. To, že ale den před utkáním vzhledem k židovským svátkům vůbec nebyl v kontaktu s mužstvem, natož aby alespoň určil základní sestavu již opominul... A Mourinho? Ten si teď prý chce užívat zcela běžného života, vlastní rodiny a čeká na další angažmá. Na zápas Chelsea proti Manchesteru jsem se nedíval. Už ani nevím, co jsem dělal, ale určitě to bylo důležitější. A že si pan Grant stěžoval, že neměl tréninkové podklady, mě docela pobavilo. Co dělal celou tu dobu, když seděl na všech našich trénincích??? 21

12 ZÁPAS Gaučinkem nikdy nepohrdnu hodně soupeřů s podobným rokem narození? No, moc zápasníků, kterým by bylo čtyřiatřicet, už na vrcholných závodech, jako jsou evropské nebo světové šampionáty nebo olympiáda nepobíhá. Vrásky si z toho ale nedělám. Příští rok už budu sice patřit do veteránské kategorie, ale doufám, že si ještě nějaký čas zazávodím mezi elitou. Neříkám, že jednou, až se zápasem vrcholově skončím, nezjistím, že mi chybí a nevezmu zavděk veterány. Ale to je snad ještě daleko. echo: Jak dlouho už vlastně zápasíte? To už se snad ani nesmí uvádět. Od doby, kdy jsem to v Havlíčkově Brodě začal zkoušet, už uplynulo osmadvacet let. echo: Za tu dobu vás nenapadlo skončit? A víte, že opravdu ne. Samozřejmě se začíná ozývat tělo, trochu skuhrá, že už bych ten konec měl zvažovat, ale já si říkám - proč? Výsledky mám, tak by to byla snad škoda. A hlavně, pořád jsem si ještě nesplnil svůj hlavní sen, slyšet českou hymnu na stupních vítězů. echo: Během sportovní kariéry jste vystudoval Fakultu tělesné výchovy a sportu. Znamená to, že po konci závodění chcete zůstat u sportu? NA POSLEDNÍ CHVÍLI ZÁPAS Je to jedna z variant, ale fakt to teď neřeším. Až to nastane, budu se muset rozhodnout, co dál. echo: Na ubytovně máte kolem sebe sportovce z nejrůznějších odvětví? Který sport je vám kromě zápasu nejbližší? Gaučink. Bohužel se za to zatím nikdy neberou peníze. Ležinkem ve volných chvílích nikdy nepohrdnu. echo: A když má být odpočinek přece jen aktivnější? Tak mám nejradši činnost, která se nedá uvádět... A snad i kolektivní sporty. echo: Olympiáda je taky o setkání nejrůznějších sportovců. Vy jste si vybojoval už třetí letenku pod pět kruhů. Už se myšlenky do Pekingu občas zatoulají? Na zápasnické žíněnce nemá Marek se svými soupeři slitování. Marek Švec Foto: Marek Švec Český zápas na tom v poslední době zrovna růžově není, ale naštěstí má jednu jistotu. MARKA ŠVECE. Na žíněnce se pere víc než čtvrtstoletí, ale před čtrnácti dny potvrdil, že do starého železa rozhodně nepatří. Z mistrovství světa, které se konalo v Baku, si přivezl bronzovou medaili a zároveň i letenku do olympijského Pekingu pro příští rok. Anna Hartmanová echo: Bronzová medaile vám říká pane pár dní, stačil jste už uskutečnit plánovanou grilovačku na oslavu? Ta je na programu čtvrtého října a doufám, že to zase neodbydeme. Jen si tentokrát budeme muset vzít na sebe nejspíš vaťáky. echo: Jaké pochoutky se budou podávat? Určitě nějaká krkovička, kuřecí maso, možná ještě něco vepřového. echo: Neříkejte, že si můžete v areálu ministerstva vnitra, kde bydlíte, jen tak rozdělat oheň? Naštěstí máme hned přes ulici areál tenisové Sparty a tam to není problém. echo: Na ubytovně ve Stromovce rozhodně nejste žádný nováček, kolikátý rok tu točíte? Už jedenáctý rok. echo: Pořád ve stejném pokoji? S jednou výměnou, kdy jsem se kvůli povodni, která nás tady před pěti roky vytopila, posunul o patro výš. echo: Vydobyl jste si za tu dobu nějaká privilegia? Naštěstí už jsem sem přicházel jako účastník olympiády, takže mám od začátku nárok na samostatný pokoj. A to je velká výhoda, i když se nepovažuju za člověka, který by s někým jiným nevyšel. echo: Co vaření? Netipuju vás zrovna na nadšeného kuchtíka. Na obědy i večeře chodím naproti do restaurace. Obědy nám sice vozí i přímo na Olymp, ale nevím, nevím, jestli by ta rádoby strava pro sportovce, byla to nejlepší. Ta může vyhovovat možná místním úředníkům. echo: Takže na vás zbývají jen snídaně. Ty snad ještě zvládnu i já. echo: Jak je to u zápasníků, musejí pečlivě dodržovat jídelníček? Mimo sezónu si dám cokoliv, ale před závodama se to musí dost pevně dodržovat. Zvlášť, když mi většinou zbývá shodit takových deset kilo. echo: Takže pořád platí praxe, že chlapi z žíněnky před zápasama zběsile pobíhají nabalení v šusťákových soupravách v co největším vedru, aby se zbavili přebývajících dekagramů? To asi zůstane vždycky. Naštěstí máme vážení den předem, tak kolem třetí, čtvrté hodiny. Do druhého dne je dost času, aby se člověk zmátořil, pořádně se napil i najedl. Není výjimkou, že mají borci těsně před prvním zápasem o čtyři kila navíc než den před tím. echo: V Baku jste zvoral hned první zápas, co to udělá se závodníkovou psychikou? Neřekl bych, že zvoral, soupeř byl prostě o malinko lepší. Není to ale nic příjemného, člověk pak musí čekat, jestli ten dotyčný vyleze až do finále a tím pádem ho vytáhne do oprav. echo: To asi musíte svému přemožiteli fandit. Povzbuzuje te ho z hlediště nebo jste něk de zalezlý a čekáte na zprávy, jak si vede? Konkrétně v Baku jsem byl zalezlý stranou a snažil se zregenerovat síly, kdyby to náhodou vyšlo a já se ještě na žíněnku mohl vrátit. Naštěstí to klaplo. echo: Vím, že dotazy na věk moc v oblibě nemáte, přesto, máte 22 23

13 ZÁPAS Tak a teď tě popadnu a prásknu s tebou o zem, chlape... To určitě. Poslední olympiáda v americké Atlantě mi díky zranění proklouzla mezi prsty, jsem ale strašně rád, že se podívám právě do Pekingu. Podle mě to budou jedny z nej lepších olympijských her v historii. echo: Váš názor není zrovna obvyklý. Vy tedy souhlasíte s tím, že byla Číňanům olympiáda přidělena? Nemám s tím absolutně žádný problém. Co jsem se bavil i s klukama, co zápasili dřív, tvrdili, že Soul byl nejlepší, a pak už úroveň olympiád klesala. echo: Takže vás neúčast v Atlantě v uvozovkách až tak moc nemrzela? Ve velkých uvozovkách. Určitě jsem tím ale získal velkou motivaci, abych pokračoval i dál. Číňani se budou chtít vytáhnout, i když si samozřejmě nenamlouvám, že by člověk poznal tu pravou tvář Číny. To by musel vyjet na venkov, a to si asi ohlídají. echo: Na žíněnce nikdy Číňani velkými favority nebyli. Pozorujete i ve vašem odvětví, že se výkonostně zvedají? Jsou čím dál tím lepší. Myslím ale, že je úplně jedno, o jaký sport jde. Ať půjde o plavání, atletiku nebo třeba zápas. Snad jim ukážu, že to umíme i my v Česku. MAREK ŠVEC Řecko-římský zápas, kategorie do 96 kg Narozen: v Havlíčkově Brodě Oddíl: PSK Olymp Praha Trenér: Ervín Varga Největší úspěchy: místo na OH, 2000, 2004, 2006 Akademický mistr světa, místo na MS a 3. místo na ME, místo na MS. 24

14 Foto: Dynamo České Budějovice VÍC NEŽ SPORTOVNÍ MAGAZÍN Dynamo České Budějovice

15 RAGBY Šišaté šílenství! Světu v těchto dnech vládne šiška! Mistrovství světa v ragby, které se tento týden překlopilo do své druhé poloviny, je nejen festivalem urostlých chlapíků, krásných akcí a tvrdých zákroků, ale také tahanic mezi organizačním výborem šampionátu a zástupci médií, kteří dokonce pohrozili, že šampionát ve Francii budou bojkotovat. Miloš Stažený Tuhle téměř baletní kreaci mají na svědomí hráči Argentiny (ve světlém) a Gruzie. RAGBY Ragby je sport tvrdých chlapů, kteří se na nějakou tu kapku krve neohlížejí... totiž svého soupeře v úvodu podcenili a pustili ho do vedení 10:3 a jenom horkotěžko výsledek zápasu otáčeli. V případě prohry by se totiž mohli s vidinou obhajoby titulu rozloučit. Dalším velkým dramatem byl souboj o druhé postupové místo ze skupiny C. Za zcela suverénními Novozélanďany si to mezi sebou rozdaly celky Itálie a Skotska. Spokojenější byli nakonec ostrovní borci, kteří především zásluhou milimetrově přesných trestných kopů Chrise Patersona zvítězili 18:16. Povinnost postupu nakonec splnili i domácí Francouzi, které však ve čtvrtfinále čeká superfavorit z Nového Zélandu. bojovat až do posledního zápasu ve skupině. V něm se šampioni z roku 2003 utkali s týmem Tonga a od počátku měli problémy. Angličané Ragbisté Jihoafrické republiky patří mezi jedny z favoritů mistrovství. A to i díky skvělým výkonům Bryana Habany. Čtvrtfinále MS JAR - Fidži Austrálie - Anglie N. Zéland - Francie Argentina - Skotsko Foto: ČTK (3) Boje ve skupinách letošního světového šampionátu v ragby se ještě ani nerozběhly a už zde byl zásadní problém. Mezinárodní ragbyová rada (IRB) se totiž dostala do křížku se zástupci médií. Celý spor spočíval v tom, že se organizátoři mistrovství snažili v zájmu svých obchodních aktivit a vztahů vnutit novinářům způsoby, jak celou akci prezentovat. Jde o to, že média mají přemrštěné požadavky, týkající se především neomezeného užití fotografií na internetu, což je věc, s kterou nemůžeme souhlasit. Mají zcela pokřivený názor na svou vlastní důležitost, obul se ještě před zahájením šampionátu do zástupců sedmé velmoci tiskový mluvčí IRB Grag Thomas a odstartoval tím řadu nekonečných jednání, výhrůžek a tahanic. V jednu chvíli to dokonce vypadalo, že světové agentury a další vlivná média dokonce budou dění na mistrovství bojkovat. IRB vystupuje z pozice síly a to je pro nás nepřípustné. Dokud nejsou daná jasná pravidla spolupráce a dokud ze strany Mezinárodní ragbyové rady přetrvává nechuť jednat, nemůže naše agentura pokračovat v plánovaném zpravodajství, prohlásila za všechny Minique Villová z agentury Reuters. Vše se ale nakonec vyřešilo, obě strany našly kompromisní řešení a největší světový svátek ragby tak mohl v klidu začít. Již boje v základních skupinách přinesly celou řadu překvapení, přičemž mezi ty největší patřil senzační postup hráčů Fidži, kteří se protlačili do čtvrtfinále na úkor favorizovaných Velšanů. Oba celky se spolu utkaly v závěrečném utkání skupiny a na hřišti se ztrhlo dokonalé drama. Hráči z malého ostrůvku v Pacifiku prakticky celý zápas vedli, ovšem v závěru umožnili soupeři vyrovnat a dokonce jít do vedení. Tři minuty před koncem se však podařilo náhradníkovi Dewesovi položit pětku, která nakonec rozhodla o výhře Fidži v poměru 38:34. Nečekané problémy s postupem mezi nejlepších osm celků měli i úřadující mistři světa z Anglie. Tým kolem hvězd Jonny Wilkinsona a Paula Sackeyho musel o potvrzení čtvrtfinálové účasti 28 29

16 CYKLISTIKA Bettini obhájil titul, ale cyklistika se zmítá v křeči Olympijský vítěz Paolo Bettini se ve Stuttgartu stal podruhé za sebou mistrem světa v prestižním závodě profesionální elity. V cíli prožil obrovskou satisfakci naplněnou dojetím. Na šampionát se totiž dostal na poslední chvíli. Díky soudu! Trojice českých silničářů Kreuziger Mareš Benčík do cíle 267 km dlouhého závodu s převýšením 5600 metrů nedojela. Manfred Strnad Zabel dojel na 18. místě, trojnásobný medailista z posledních šampionátů Valverde okusil 57. pozici. Šťastný Bettini v cíli. Jak asi chutná světové zlato? Psanec Valverde Erik Zabel se letos v létě přiznal k užívání zakázaných prostředků. Před desetiletím a po velmi krátkou dobu. O jeho nominaci do reprezentačního družstva se v jeho zemi diskutovalo téměř denně. V Německu se vydali na cestu radikálního boje proti dopingu, což samozřejmě naráží na tisícerá úskalí daná zaběhlými stereotypy. Slavnému Zabelovi, který při Tour de France šestkrát vyhrál soutěž spurtérů, nakonec bylo v jeho sedmatřiceti letech dovoleno na domácí půdě startovat. A rozloučit se s kariérou? Těžko odhadovat, zda se Zabel napřesrok Zabel v reprezentačním dresu na olympijské trati v Pekingu objeví. Těžké s nominací na olympiádu v Číně to bude mít i Alejandro Valverde, který nakonec svůj boj o právo startu ve Stuttgartu vyhrál. Za Valverdeho se zasadil i španělský ministr sportu Lissavetzky. K nelibosti šéfa Mezinárodní cyklistické unie UCI. Pat McQuaid tvrdí, že Španělsko je v současnosti v cyklistice»doupětem«dopingu. UCI vydala»černou«listinu 294 závodníků, které bude sledovat»bedlivěji«než ostatní. Z tohoto počtu je 55 Španělů! Zdaleka nejvíc v konkurenci cyklistů ostatních zemí. Valverdeho jméno figuruje v tzv. Operaci Puerto. Tedy kauze rozpoutané loni na jaře nálezy zakázaných látek u dr. Fuentese v jeho laboratoři v Madridu. Kdo je Valv? Kromě anabolických steroidů se u»dopingového lékaře«na- šly obrovské zásoby lidské krve. Rozdělené do dvou stovek krevních vaků. Dva z nich nesly nálepky s názvy»valv«a»piti«. Již dříve se díky testu DNA prokázalo Ivanu Bassovi»vlastnictví«krevních vaků s označením»birillo«a»2«. Číslo 1 patřilo Ullrichovi, což se také prokázalo. Birillo je jméno Bassova psa. Piti je pro změnu jméno Valverdeho psa. Komu patří krevní vak z ledničky dr. Fuentese se zkratkou»valv«? To je opravdu»velká záhada«! Jenže ve chvíli, kdy se Valverde úspěšně vyhýbá testu DNA, jde stále jen o podezření. Španělští vyšetřovatelé jeho kauzu dokonce již uzavřeli. Šéfovi UCI se to samozřejmě nelíbí. McQuaid vyhlašuje, že UCI vyšetřování dotáhne do konce na vlastní pěst. Jenže platí presumpce neviny a arbitrážní soud v Lausanne rozhodl, že Valverde může ve Stuttgartu startovat. Hořký úsměv U soudu neobstála ani snaha ministryně Eisenmannové o vydání předběžného opatření k zákazu startu Paola Bettiniho. Ten měl podle německého tisku zásobovat testosteronovými gely Patricka Sinkewitze, jenž letos v létě neprošel při Tour de France dopingovou kontrolou. Oba před časem nosili stejný týmový dres. Jenže Sinkewitz, podle jiných zdrojů, mluvil obecně a konkrétně Bettiniho nejmenoval. Přímé důkazy se proti Italovi nenašly. Několik dní před závodem Elite na MS ve Stuttgartu řekl známý francouzský profesionál Thomas Voeckler: Je pro mě potěšení startovat na šampionátu v zemi, která se tak vehementně pustila do boje s dopingem. U nás jsme začali již před časem i když ne s takovým halasem. Doufám, že šampionát bude letos čistější než dříve. A když ne, tak na to jsme už zvyklí, hořce se usmál jezdec, který ve Stuttgartu nakonec dojel závod kategorie Elite na 68. místě se ztrátou více než 15 minut na vítězného Bettiniho. Z šestice francouzských jezdců dokončili pouze tři. Kromě Voecklera ještě Fedrigo na 30. a Turpin na 41. pozici. Francouzská profesionální cyklistika čeká na větší úspěch již velmi dlouho... inzerce Roman Kreuziger junior nakonec závod na mistrovství světa nedokončil Podivná atmosféra Šampionát se v sídelním městě automobilek Mercedes-Benz a Porsche konal v podivné atmosféře, kdy sport často přehlušily spory, které současnou profesionální cyklistiku provázejí. Zdaleka nejde pouze o doping. Pořadatelé velkých závodů, jako jsou Tour de France, Giro d Italia a Vuelta Espaňa již dlouho válčí s UCI o vliv. Francouzská Tour má být v příštím roce vyňata z exkluzivní série závodů ProTour, proti které se sama bouří. Jisté je, že systém s vrcholem v podobě ProTour pomáhá velkým cyklistickým zemím, ale v těch malých drtí pořadatele závodů i týmy nižších kategorií. Nic než ProTour totiž sponzory nezajímá a na nižší patra cyklistiky CYKLISTIKA jednoduše kašlou. Podle toho to také vypadá s českou silniční cyklistikou. Dvě mužské naděje v závodech Elite František Raboň a Roman Kreuziger ovšem závodí za špičkové stáje T-Mobile a Liquigas. Zejména do Kreuzigera se vkládaly velké naděje. Čtyřiadvacetiletý Raboň doplatil v časovce na start v první skupině závodníků, která jela v lijáku, a skončil na 50. místě. Mladý Roman Kreuziger týden po úspěšném absolvování třítýdenní Vuelty po dvou stech kilometrech závodu jednotlivců slezl ve Stuttgartu z kola se slovy: Týden na odpočinek byl málo. Měl jsem toho plné zuby. Poznal jsem, že dál by to už nešlo. A tak nejlepším výsledkem českých barev na letošním šampionátu bylo 14. místo mladičké Terezy Huříkové v ženské časovce. O 17 setin vteřiny jí sice utekl přímý postup na olympiádu, ale šanci ještě v příštím roce dostane. Zejména na horském kole, což je její hlavní disciplína. Z kategorie snů se proto zdá titul mistra světa Petera Velitse v závodě do 23 let. Mladý Slovák si tím otevírá dveře do exkluzivní společnosti ProTour stájí. Jenže v podobné roli byl František Raboň před dvěma roky, když v Moskvě vyhrál mistrovství Evropy této věkové kategorie. A po dvou letech v T-Mobilu mu, přes velký výkonnostní růst zejména v etapových závodech, zatím nebyla prodloužena smlouva. Foto: ČTK Proti startu Paola Bettiniho se do poslední chvíle stavěli pořadatelé světového šampionátu v čele s ministryní sportu Susanne Eisenmannovou. Bettini totiž nepodepsal»ostrou«verzi nové antidopingové charty, která kromě trestu pro závodníky požaduje v případě pozitivního nálezu i pokutu ve výši ročního platu provinilého závodníka. Bettini sice již v červnu podepsal dokument, kterým se kromě jiného zavazuje k odevzdání vzorku DNA, pokud k tomu bude příslušnými orgány vyzván, ale klauzule o ztrátě platu se mu nelíbí tak silně, že kvůli ní byl ochoten riskovat případný zákaz startu na světovém šampionátu. Přišel by tím o možnost obhájit titul mistra světa ze Salzburgu, kde před rokem ve spurtu porazil Erika Zabela a Alejandra Valverdeho. Shodou okolností měli všichni tři letos namále. Startovat neměl ani jeden z loňských medailistů! Nakonec do závodu vyjeli. Zatímco Bettini zvítězil, domácí 30

17 Foto: Silvie Valouškouvá TRIATLON Triatlonista Petr Vabroušek a jeho devět hodin tvrdé dřiny Devět hodin tvrdé dřiny. Občas se zdá tenhle závod nekonečný. Řeč je o Ironmanu, 3,8 km plavání, 180 km na kole a na závěr si borci střihnou maraton. Znovu se blíží ten nejprestižnější, 13. října kolem sedmé ráno, odstartuje ten havajský. Je výzvou i pro nejlepšího Čecha na těchto dlouhých distancích PETRA VABROUŠKA. Jeho nejlepším umístěním na Havaji zatím bylo 19. místo. Rád by se jednou dostal mezi desítku nejlepších. Možná to vyjde letos... Dan Rychlík echo: Petře, jak jste na tom, co se týká plavání, kola a běhu? Živím se tím, tak snad dobře. (smích) Je pravda, že plavání je mou nejslabší disciplínou, ale to Petr Vabroušek je momentáloně nejlepším českým triatlonistou. 32 už mi zůstane napořád. Je to dané veslařskou minulostí. Po jedenácti letech veslování jsem ramena i kotníky zpevnil natolik, že se do vody pořádně nepoložím. Takže místo toho, abych efektivně klouzal vodou, tak s ní bojuji. Výhodu mám v běhu, po 180 kilometrech na kole je běh hlavně o síle. Do maratonu vbíháte na pokraji vyčerpání, nedá se běžet elegantně, ladně a svižně, protože po kole už nikdo svižný není. echo: Čeká vás další havajský Ironman, prestižní závod. Je nejtěžším třeba už kvůli prostředí? Dalo by se polemizovat, co je pro koho nejhorší. Někomu vadí extrémní klima, v tom případě je nejtěžší Malajsie. Někomu vadí nárazový vítr, ten je nejhorší na Havaji. Jinému zase totální kopce, a ty jsou třeba v Lake Placid. Havaj je náročná klimatem, větrem i ne zrovna rovinatým terénem. V souhrnu tedy patří k nejtěžším závodům. echo: Ironman je vyčerpávající závod, poznáte, že se blíží krize? Je to různé, může to být křeč v nejrůznějších částech těla. Třeba loni v Brazílii jsem ji dostal při běhu do prstů na rukách. Nebo se začne motat hlava, což je obvykle způsobené horkem. To mě potkalo letos v Malajsii. Dalším a nejčastějším je totální vyčerpání energie. Anglicky se říká tomu»hit the wall«(náraz do zdi), najednou tělu dojde energie a nemůžete dál. Já se snažím, aby krize nepřicházely a většinou se mi to daří. V tom spočívá umění zvládání těchto tratí jet na hraně, ale nikdy za ní. echo: Pořád platí, že si před závodem dopřáváte rýži s ananasem? Ano, dávám si jakousi formu rizota na sladko, ananas je dobrý na trávení. Tři hodiny před startem si dávám tuhle snídani, dvě hodiny energetickou tyčinku a půl hodiny gel. echo: Kolik kil zhubnete při závodě? Nic. U někoho se to pohybuje od pěti do deseti kil, v drtivé většině je to voda. Já v cíli bývám tak o dvě kila lehčí, ale do druhého dne to dopiju. Závidím soupeřům, kteří se čtrnáct dní po závodě mohou cpát čímkoliv, aby se dostali na svou váhu. echo: Takže si nedopřáváte? Vlastně ano, před závodem. To se vysadí trénink a tzv. se láduje. Což znamená, že se do těla přivede mírný nadbytek energie formou sacharidů. Takže na start jdu o dvě tři kila těžší, než je má normální váha. Ale zase, je to glykogen, který se spotřebuje, stejně jako voda, která se na něj váže. echo: Říkáte sacharidy, ale asi to není tak, že vyjíte půl cukrárny... Nejsou to dortíky, ale ovoce, rýže, těstoviny, poslední večeří mohou být piškoty. To je ta největší sladkost, co si dopřeju. Ale jsou lidi, kteří se ládují i sladkostmi. Já se snažím myslet na racionální stravu. Kde je možnost volit bio, sáhnu po něm. echo: Neříkejte, že nemáte nějakou neřest, hříšek? Dá se říct, že sám za sebe ne, ale hříšky ve mně vyvolává manželka, která na zdravou stravu zrovna dbát nemusí. A dává si na co má chuť. A já spíš ze sociálních důvodů, než jakýchkoliv jiných, si dám vždycky s ní. Večer to bývá pravidelně čokoláda. A když má nezadržitelnou chuť dát si něco od McDonalda, vezmu si pár hranolků. Je to spíš pro pocit ze sdíleného zážitku. echo: Ale nezakazujete jí nic... Daleko bych s tím nedošel, je svéprávná. Asi bych to měl zakázat sobě, protože to nějaké to kilo za rok může udělat. Ale ne, naopak, mým úkolem je mít pokaždé nějakou čokoládu nachystanou. Když si večer vzpomene, tak ji musím odněkud vylovit a naservírovat. echo: Zklamal jste někdy? Zklamal, to víte že ano. Byly situace, kdy manželka řekla: A dost, už mi žádnou čokoládu nekupuj. A druhý den, až na ní chuť přišla, se zeptala, jestli nějakou mám. No, neměl jsem a bylo zle (smích). Ale většinou jsem připraven. echo: Ještě k závodům, co děláte po devíti hodinách tvrdé dřiny? Procedura je standardní. Odevzdám čip, dostanu finišerskou medaili, nějaké to triko. Doplním tekutiny, energii. Liší se to i tím, jestli je se mnou na závodech rodina. Když ano, tak si cílovou rovinku proběhnu s Filipem a věnuji se v cíli rodině. Když ne, tak víc pokecám se soupeři. Osprchuju se, převleču a počkám, až otevřou depa, abych si vyzvedl kolo, neopren. Začnu se balit, protože mě další den obvykle čeká let domů. echo: Máte na to sílu? Nemám s tím problém. Protože intenzita této činnosti na rozdíl od té, kterou jsem vyvíjel devět hodin, je zanedbatelná. To už je těžká pohoda. Užívám si, že je námaha za mnou a mám před sebou tři čtyři dny volna. Těším se, že ráno vstanu a mou první starostí nebude odjet na bazén, ale na letiště, kde si v klidu posedím v letadle a něco si přečtu. echo: Vyskočíte z postele čile jako rybička, nebo jste rozlámaný? Dá se říct, že vstávám jako rybička, přestože toho po závodě moc nenaspím. Přece jen tělo do sebe naakumuluje takové množství sluneční energie, že je rozpumpované Dokážu se válet denně, je to moje oblíbená činnost a v kombinaci s únavou se těžko usíná. Naopak je příjemné vstávat s vědomím, že mě nečeká studená voda v bazénu, ale pohodlná sedačka v letadle. Tam to pak dospím. TRIATLON echo: O čem přemýšlíte během devíti hodin raubířiny? Snad o tom, až to bude za vámi? To bych se asi se zbláznil. Člověk musí něčím mozek produktivně zaměstnat. V optimálním případě přemýšlím o frekvenci záběrů, šlapání na kole, kroků při běhu. O doplňování tekutin, energie. Sleduji tepovou frekvenci, výkon ve wattech. Používám sporttester a měřič silového výkonu Powertap, což mi dává poměrně objektivní data. Propočítávám tempo a sleduji ztráty echo: Máte na letošní Havaj na soupeře, abych se jim včas přiblížil. echo: Na nic jiného nemyslíte? To byl optimální stav, jinak se i kochám krajinou. Třeba na mistrovství republiky na Lipně či Bigmanovi v Praze byla zima a pršelo, tak jsem si vzpomněl i na havajské, jinak velmi nepříjemné, vedro. V krizových okamžicích myslím na rodinu, což mi pomáhá krizi překonat, vždyť čekají v cíli! Pokud jsou doma, tak jsem přece neodletěl někam zabalit. echo: Pořád platí, že Ironman je pro vás jednodušší než veslování? Svým způsobem ano. Vzhledem k poměru mých pomalých (vytrval- natrénováno? Řekl bych, že loňský rok byl jedním z nejlepších, letošní se mu zatím v mnohém podobá. Třeba loni jsem měl Havaj rozjetou skvěle, ale spadl jsem na neoznačené díře na silnici, takže jsem dojížděl zkrvavený. Doufám, že letos to bude lepší. Přiznám se, že Havaj beru jen jako každý další velký závod. Abych tam uspěl, musel bych strávit na místě kvůli aklimatizaci alespoň měsíc a to ve školním roce (syn už je ve škole a manželka učí na VŠ) není reálné. Většinou si tam pak horké a vlhké klima protrpím. Ale uvidím, forma je, v závodech se mi letos dařilo. ostních) svalových vláken k rychlým (sprinterským), jsem stavěný spíš na mnohahodinovou zátěž. V Ironmanu se cítím tedy jako ryba ve vodě, trvá mi hodiny, než se dostanu do maximálních obrátek a pak v nich hodiny zůstanu. Zato jedenáct let veslování byl výletem na špatné území. Závod trval jen šest minut. Ale zase má člověk za chvíli pohov. Ale závodil jsem s lidmi, kteří na to, na rozdíl ode mě, byli stavění. Postupem času jsem se našel v delších a delších závodech. Cítím, že mé tělo by bylo schopné i čtyřiadvacetihodinového podniku. echo: Válíte se na dovolené? Jistě, dokážu se válet denně. V podstatě jde o mou nejoblíbenější činnost. Jsem od přírody lenoch. Ale pozor, dokážu se válet s manželkou, synem, s počítačem. Musím přitom s někým alespoň mluvit, hrát si, poslouchat rádio. Nedokážu totiž jen tak čumět do stropu. Vždycky mám potřebu dělat alespoň dvě tři věci najednou. 33

18 TRIATLON NA POSLEDNÍ TRIATLON CHVÍLI ší závodník v dlouhém triatlonu Petr Vabroušek. I on toužil rozšířit svou bohatou sbírku úspěchů dalším titulem BIGMAN stejně jako jeho dalších 16 soupeřů. Startovní pole se v sobotním ránu rozšířilo o dalších 39 soupeřů, mezi nimiž nechyběli ani další reprezentanti ČR. O tom, jak náročné podmínky čekají na závodníky druhý den v distancích dlouhého triatlonu, neboli Českého železného muže v podobě 3,8 km plavání v chladných vlnách Vltavy, 180 km na kole s osminásobným stoupáním na Cukrák a závěrečným maratónským během, se asi málokterému závodníkovi byť jen zdálo. Velkým favoritem byl již zmiňovaný Petr Vabroušek, novopečený mistr ČR na dlouhých tratích, který jednoznačně potvrdil svoji úlohu a jako první si v cíli Bigman je výzvou, která nechá člověka klesnout až na samé dno sil, aby mohl v cíli zažít ten neopakovatelný pocit štěstí z překonání sama sebe. doběhl pro vytoužený titul, čímž se nesmazatelně zapsal do historie jako BIGMAN s pořadovým číslem 001. Celkový počet uděle- závod Plavecko-běžeckého poháru pro děti a zdravotně postižené, kde se na start postavilo více jak 60 dětí z pěti městských částí Prahy. Tento závod má za sebou více jak bohatou historii v podobě šesti ročníků, na jejichž startech se v minulosti objevilo více jak dětí včetně dnešních reprezentantů různých sportovních odvětví.. Dnes je již první ročník minulostí a v plném proudu probíhají přípravy na další ročník. Závodníci svými zpětnými ohlasy vyjádřili zájem o pokračování projektu BIGMAN v příštím roce, což vyústilo v rozhodnutí získat pro závod v dlouhém triatlonu Českého železného muže Odolnost závodníků při historicky prvním ročníku BIGMANa prověřily studené vlny Vltavy. BIGMAN výzva pro všechny Foto: Bigman Představte si, že během dvou dnů absolvujete dva triatlony. Jeden terénní a druhý dlouhý, klasický. Ten, kdo dokáže doběhnout do cíle je v první řadě borec, ale zároveň také BIGMAN. V Čechách se totiž letos zrodil ojedinělý projekt, jehož ideovým otcem je Mgr. Roman Jaroš. A právě s ním jsme si o BIGMANovi povídali. Marek Virtl Jak to vlastně celé vzniklo? Když jsem před dvěma lety, ve svých 43 letech prvně absolvoval svého IRONMANa v Otrokovicích, běžely mi hlavou myšlenky co dál, jakou další výzvu přijmout a čí rukavici zvednout. V té době jsem se již»honosil«titulem Diamond man a při svém náročném časovém zaměstnání pomýšlet na umístění v horních příčkách jakéhokoliv sportu by bylo utopií a snažit se vylepšovat své časy zase pro mě nebylo tou pravou výzvou vzhledem k rodině i zaměstnání, tvrdí Roman Jaroš. Začal si proto pohrávat s myšlenkou na propojení dvou sportů terénního triatlonu, jako návratu k přírodě prostřednictvím horského kola a dlouhého triatlonu v jeho maximálních objemech s cílem nabídnout sportovcům další výzvu pro posunutí lidských fyzických i psychických možností. A do dvou let se mu podařilo proměnit myšlenku v realizaci. Takže se druhý zářijový víkend letošního roku v Praze Velké Chuchli uskutečnil první ročník Czech BIGMAN, se základním pravidlem: závodník, který ve dvou po sobě následujících dnech v daném časovém limitu dokončí oba závody získá certifikát s titulem BIGMAN, zlatý přívěšek Specialitou BIGMANa je jízda na horském kole. Tady se ukáže všestrannost závodníků. s logem závodu a vlastním osobním pořadovým číslem v historické tabulce BIGMAN. Svůj zájem o tento projekt projevil poskytnutím záštity i primátor Hlavního města Prahy Pavel Bém a senátor PS ČR Miroslav Škaloud. Na start pátečního závodu terénního triatlonu, který byl zároveň posledním podnikem ČP XTERRA (700 m plavání, 22 km na horském kole a 7 km běhu) se přihlásilo 68 závodníků z řad profesionálů i amatérů, mezi nimiž nechyběl ani vítěz dvou posledních ročníků SP IRONMAN a náš nejúspěšněj- Každý, kdo absolvuje BIGMANa, dostane zlatý přívěšek. ných titulů dosáhl čísla 10, stejně jako těch, kteří se po dva dny»prali«nejen s nepřízní počasí, ale i sami se sebou a úspěšně závod dokončili. Projekt ale nezapomíná ani na ty, kteří vedou svůj životní závod s daleko těžším soupeřem rakovinou. Svou podporu a úctu k jejich vyčerpávajícímu boji jsme těmto lidem vyjádřili věnováním části startovného každého závodníka na výzkum a léčbu této zákeřné nemoci. Součástí projektu Czech BIGMAN byl i páteční dopolední statut mistrovství ČR. Druhý ročník Czech BIGMAN se bude konat opět v Praze Velké Chuchli ve dnech a podrobné informace najdete na www. czechbigman.estranky.cz Pro všechny, kteří chtějí vyslyšet VÝZVU a stát se nositeli titulu BIGMAN se svým vlastním neopakovatelným číslem, je již dnes připravena»tréninková kuchařka - BIGMAN«, která začne vycházet na stránkách sportovního magazínu ECHO a webových stránkách BIGMANa začátkem kalendářního roku

19 F1 JIŘÍHO KŘENKA NA POSLEDNÍ SVĚT MOTORŮ CHVÍLI okolo šestého místa. Bohužel při povětrnostních podmínkách, které při závodu panovaly, se jen těžko dá podobná stíhací jízda ustát, uvedl Alonso. Bez ohledu na nárůst bodového manka však nepovažuje boj o titul mistra světa za ztracený. Jsou před námi ještě dva závody a nikde není psáno, že to, co se tentokrát přihodilo mně, se nemůže stát Lewisovi. Nepřeji nikomu nic špatného, ale jenom tím chci říct, že budu bojovat do posledního kola... Britský mladík byl v Japonsku opravdovým suverénem. Vyhrál kvalifikaci a ani v samotném závodě neměl výraznější problémy. Snad jen s výjimkou lehčí kolize s Kubicou nebylo o jeho výhře pochyb. Bylo velmi důležité, že jsem mohl startovat z pole position. Na takhle mokré trati je každíé předjíždění riskantní. Cítím, že jsem udělal důležitý krok k zisku titulu, prohlásil sebevědomě mladý Brit, který by se stal vůbec prvním pilotem F1, jenž by ve své úvodní sezoně ve formuli získal titul mistra světa. Do konce mistrovství zbývají ještě dva závody a zdá se, že je již rozhodnuto. To si ostatně myslí i třetí v průběžném pořadí MS Fin Räikkönen, který na bronzovém stupínku dojel i v Japonsku. Bohužel nám tento závod přílliš nevyšel. McLareny byly tentokrát lépe připraveny, než naše vozy. Přestože ještě není nic rozhoduto, nedomnívám se, že by si Hamilton, i když možná nemá tolik zkušeností, nechal v tuto chvíli mistrovský titul vzít, odtušil jezdec Ferrari. Foto: Jiří Křenek (4) VELKÁ CENA JAPONSKA 1. Lewis Hamilton McLaren 2h 00:34, Heikki Kovalainen Renault +8, Kimi Räikkönen Ferrari +9, David Coulthard Red Bull +20, Giancarlo Fisichella Renault +38, Felipe Massa Ferrari +49, Robert Kubica BMW Sauber +49, Adrian Sutil Spyker +1:00,129 Malý krůček od titulu Rébus zvaný titul mistra světa ve formuli 1 pomalu spěje ke svému rozluštění. Po víkendové Velké ceně Japonska je totiž k zisku celkového prvenství nejblíže mladíček Lewis Hamilton. Na deštěm zmáčené trati v japonské Fudži totiž zvítězil a při havárii svého největšího soka Fernanda Alonsa již opět zvýšil svůj náskok na čele šampionátu na 12 bodů! Marek Virtl Stalo se přesně to, co mnozí z odborníků předpovídali. A to tiž, že oba piloti stáje McLaren, po vyřazení týmu z Poháru konstruktérů, pojedou už jen a jen na vlastní triko, což může s sebou přinést nehody a karamboly. 36 Na trati pod japonskou posvátnou horou Fudžijama, kam se seriál formule 1 vrátil po dlouhých letech, se tohle přihodilo úřadujícímu šampionovi Fernandovi Alonsovi. Španěl, který na mokré trati při první zastávce v boxech vypadl z elitní pětice, se snažil svého největšího soupeře dojet za každou cenu. Riskoval, několikrát se svým vozem opustil trať, aby nakonec rozbil svůj monopost Lewis Hamilton v péči mechaniků McLarenu. Vidíme budoucího mistra světa? o bariéru z pneumatik. Věděl jsem, že musím jít do rizika. Jaký by to mělo smysl, kdybych jel na bodované umístění někde Počasí v Japonsku jezdcům příliš nepřálo. Kimi Räikkönen tuší, že boj o mistrovský titul je již rozhodnut. PRŮBĚŽNÉ POŘADÍ MISTROVSTVÍ SVĚTA 1. Lewis Hamilton McLaren Fernando Alonso McLaren Kimi Räikkönen Ferrari Felipe Massa Ferrari Nick Heidfeld BMW Sauber Robert Kubica BMW Sauber Heikki Kovalainen Renault Giancarlo Fisichella Renault Nico Rosberg Williams Alex Wurz Williams 13 37

20 SVĚT HVĚZD NA POSLEDNÍ SVĚT HVĚZD CHVÍLI Valentino Rossi je znám svým razantním stylem jízdy a obrovským citem pro trať. Valentino měl v sobě geny závodníka. Pomalé motokáry mu za chvíli nestačily a vrátil se k dravějším strojům. Ty dostaly přednost i před ostatními koníčky. Kytara i fotbal šly stranou. Špatný začátek V roce 1993 už se Valentino plně pustil do závodění. V rámci Italského šampionátu jezdil za tým Cagiva Moto. Jenže hned první dva závody mu vůbec nevyšly. Ani jeden nedokončil a musel na kobereček. Šef týmu mu vysvětlil, že mu i nadále věří. Řekl mi, že musím na neúspěchy a pády zapomenout. Nejdůležitější je prý koncentrace, můj talent a snaha pak udělá zbytek, pamatuje si dodnes Rossi. A při vzpomínce na krušné začátky se pousměje. Promluva mladému jezdci pomohla. Hned v následujícím závodě dojel devátý a do konce sezóny přidal i umístění na stupních vítězů. A další rok si vyjel titul. To byla hozená návnada pro ostatní týmy. Štace Aprilia A první, kdo se po ní vrhl byla Aprilia. Na její motorce začal Valentino jezdit v roce O dva roky později vyhrál svou první velkou cenu ve stopětadvacítkách. Štěstí se na něj usmálo v Brně. Jsem nesmírně šťastný. Tohle jsem si vždycky přál. Vítězství patří tátovi, má se mnou velkou trpělivost, říkal dojatě do kamer. Musel se však ještě hodně učit. Jezdil rychle, ale často padal. Nedokázal odhadnout situaci. Nikdo vlastně předem nevěděl, jak závod dopadne. Jestli mladý Ital překvapí nebo se druhý den v novinách objeví pochybovačné články. Valentino si své chyby a nevyrovnané výkony plně uvědomoval. Vím, že to není ideální. Ale intenzivně pracuji na tom, abych všechny nedostatky odstranil, povídal smutně. A chmury na jeho tváři vypovídaly o tom, že se tím opravdu trápí. Je sice velkým šprýmařem s otevřenou duší a i když spoustu věcí říká v legraci, slova o pilné práci myslel vážně. Fanouškům i expertů to dokázal příští rok. Vyhrál jedenáct z patnácti závodů a s přehledem si dojel pro svůj první titul mistra světa. Příběh se opakuje Po vítězném tažení znovu nastal útlum. Přispělo k němu mnoho okolností. Valentino přešel do vyšší kubatury a musel si zvyknout na silnější motorku. Navíc na něho byl odevšad velký tlak. Aprilia i fanoušci po něm chtěli skvělé výsledky. V týmu panovala rivalita. A přidala se k tomu i smrt dvou blízkých přátel. To vše působilo na jeho křehkou Šampion s duší dítěte Foto: Jiří Křenek Je jedním z nejúspěšnějších motocyklových závodníků historie. Jeho kariéru zdobí sedm titulů mistra světa z královské kubatury. Cesta vzhůru byla trnitá, ale přímočará. VALENTINO ROSSI vždy dokazoval, že si s motorkou rozumí. Jen to chvílemi chtělo čas a trpělivost. V jeho případě se to však vždy vyplatilo. Petra Kousalová Když se 16. února 1979 v malém italském městečku Urbino narodil malý Valentino nikdo nemohl tušit, že právě tenhle kluk se stane jedním z největších fenoménů motocyklového sportu. Jeho vášeň pro jízdu na dvou kolech se projevila však záhy. Závodit začal hned, jak mu to zákony povolily. Tedy v deseti letech. Jeho tatínek se mu jako devítiletému pokusil obstarat falešné doklady. Nakonec to však neprošlo. Času měl přece ještě dost. Sotva však malého Valentina pustili na trať, dokazoval, že jednou může být a bude nejlepší. Vždyť od roku 2001 nepustil před sebe žádného jiného jezdce a vyhrával jeden titul mistra světa za druhým. Jeho suverenita je neuvěřitelná. V roce 2004 přestoupil k týmu Yamaha a i na slabší motorce dokázal porážet největší konkurenty. Jeho mašina se zasekla až v loňském roce, kdy se musel sklonit před uměním Nickyho Haydena. Geny se nezapřou Valentino strávil dětství v městečku Tavullia, kde z něj pod dohledem tatínka pomalu, ale jistě vyrůstala hvězda. Na motorku poprvé nasedl ve dvou letech. Byl to jen malý minibike, ale už tehdy Valentino věděl, co ho láká. Všichni v rodině z jeho volby však nadšení nebyli. Maminka Stefanie měla strach, že minibiky jsou pro syna moc nebezpečné. Otec Graciano mu proto jako náhražku pořídil motokáru