České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická
|
|
- Petr Netrval
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 České vysoké učení technické Fakulta elektrotechnická Semestrální práce z předmětu 37MK UMTS Rychlík Ondřej
2 Úvodem Od roku 1986 pracoval ITU na definici nového systému, který umožňuje celosvětový roaming založený na existenci jedné univerzální mobilní sítě používající celosvětově stejné frekvenční pásmo. Tento systém je pojmenován celosvětově IMT-2000, v Evropě jako UMTS. U tohoto systému hraje mimo jiné hlavní roli již zmíněná vysoká rychlost přenosu dat a služby podporující Internet (viz požadavky na sítě 3G v příloze). Popis sítě UMTS UMTS (Universal Mobile Telecommunications System) je mezinárodní standard vyžívající standardně frekvenční spektrum od 1885 MHz do 2025 MHz nebo od 2110 MHz do 2200 MHz. Jeden kanál má přesně definovanou šířku 5 MHz. UMTS se někdy také nazývá WCDMA (Wideband CDMA). Je to v základu totéž, ale toto označení zahrnuje i japonskou síť FOMA společnosti NTT DoCoMo, která s UMTS kompatibilní není. Sítě UMTS mají velmi podobnou strukturu jako sítě GSM. Základnová stanice v UMTS se stále může nazývat BTS nebo BS (Base Station), nicméně obecně používané pojmenování je Node B. Každý Node B je pak připojen k RNC (Radio Network Controller), což je obdoba BSC (Base Station Controller) v sítích GSM. Několik Node B a jedno RNC pak dohromady vytváří RNS (Radio Network System) neboli radiovou část sítě UMTS. Zásadním rozdílem oproti sítím GSM je, že zatímco GSM sítě mají pokrývat obvykle celé území daného státu, tak sítě UMTS budou budovány formou malých ostrůvků, které budou pokrývat místa, kde je o UMTS zájem - tedy velká města. Tyto ostrůvky ale nebudou - alespoň zpočátku - mezi sebou propojeny a pokrytí UMTS tedy nebude spojité. Uživatel UMTS, který vyjede z oblasti obsluhované daným RNS bude moci dále využívat některé (popravdě, chybět bude asi jen videotelefonie) ze služeb operátora, a to v jeho GSM síti. Každý tento ostrůvek je tedy obsluhován jedním RNS. Všechny RNS dané UMTS sítě pak dohromady tvoří radiové rozhraní sítě UMTS UTRAN (UMTS Terrestrial Radio Access Network). Standard UMTS má dvě varianty - UMTS R99 (první UMTS standard) a jeho upravenou variantu UMTS R4. UMTS R99 pracuje s downlinkem o rychlosti 384 kbps (reálně do 200 kbps) a uplinkem 64 kbps. UMTS R4 ale pracuje s downlinkem o rychlosti 384 kbps (reálně okolo 300 kbps) a uplinkem také 384 kbps (reálně to záleží dost na použitém přístroji a kvalitě signálu, teoreticky lze dosahovat i na uplinku těch 300 kbps). Rozdíl mezi R99 a R4 je ovšem také v latencích, zatímco R99 je na úrovni lepšího GPRS tedy okolo 400 až 500 ms, tak R4 se pohybuje okolo 200 ms, tedy na o něco horších hodnotách než CDMA2000 1xEV-DO. 2
3 Struktura systému UMTS Systém je obecně rozdělen na dvě hlavní části : Rádiová přístupová síť RAN (Radio Access Network), která zabezpečuje přístup mobilního uživatele k páteřní síti pomocí rádiového prostředí. V porovnání se systémem GSM se jedná o obdobu subsystému základnových stanic. Páteřní síť CN (Core Network) nebo také jádro sítě, které provádí spojovací funkce (propojení účastníků, směrování paketů), udržuje a aktualizuje důležité uživatelské informace (poloha, bezpečnost, účtování) a zajišťuje spojení do dalších sítí (ISDN, X.25, PSTN, Internet,...). Obdobou v síti GSM je síťový spojovací subsystém NSS. Hlavní funkcí CN je spojování hovorů a směrování paketů. Existuje několik možných provedení CN, jednotným požadavkem však je dostatečná přenosová kapacita. Součástí této páteřní sítě jsou také databázové funkce a funkce síťového managementu. Přístupová síť UTRAN je částí systému, se kterým prostřednictvím rádiového rozhraní komunikují jednotlivé uživatelské terminály. Samozřejmě ani v systému UMTS není možná komunikace jednotlivým mobilních stanic přímo mezi sebou. Na nejvyšší úrovni bude použita ATM páteřní síť CN, dále pak směrem k uživatelům radiová přístupová síť UTRAN (UMTS Terrestrial Radio Access Network), a konečně uživatelé budou přistupovat k UMTS síti pomocí uživatelských terminálů UE (User Equipment). Mezi těmito entitami byly definovány rozhraní Iu (mezi CN a UTRAN) a Uu (mezi UTRAN a UE). V porovnání se systémem GSM páteřní síti (jádru) CN odpovídá síťový spojovací subsystém NSS. Subsystém základnových stanic BSS systému GSM odpovídá subsystému radiové sítě RNS (Radio Network Subsystem). Každý RNS obsahuje jeden RNC, přičemž každý RNC ovládá několik základnových stanic BS. Mezi RNC a BS bylo definováno rozhraní Iub. Novým prvkem, který v GSM nefiguroval, je rozhraní Iur mezi jednotlivými RNC (slouží k signalizaci mezi jednotlivými RNC). Díky tomuto rozhraní bude RAN schopná kompletně zajistit management rádiové sítě a nebude tím pádem vznášet dál požadavky na transportní část sítě. Při každém uskutečněném spojení pracuje jeden subsystém RNS jako tzv. Serving RNS (obsluhující). Jedná se o RNS, který v průběhu spojení komunikuje s CN. V případě přechodu účastníka do oblasti jiného RNS, slouží tento nový RNS jako tzv. Drift RNS. Úkolem Drift RNS je podpora pro Serving RNS tím, že dodává rádiové prostředky v době, kdy spojení mezi UTRAN a mobilním terminálem vyžaduje použití buněk, kontrolovaných tímto RNS. V případě, že Drift RNS má přímé připojení k CN, může později převzít úlohu Serving RNS. 3
4 Strukturu sítě UMTS ilustruje následující obrázek : Struktura sítě UMTS Přístupová síť má stejně jako GSM buňkovou strukturu. Využívá 4 typy obsluhovaných oblastí. Nejmenší oblast představuje pikobuňka (picocell) o poloměru m, která se používá obvykle uvnitř budov a poskytne přenosovou rychlost do 2 Mbit/s. Mikrobuňka (microcell) o poloměru m uvnitř městské zástavby poskytne přenosovou rychlost do 384 kbit/s. Mikrobuňka o poloměru 2-4 km poskytne služby s přenosovou rychlostí do 144 kbit/s. Makrobuňka (macrocell) o poloměru 5-6 km v příměstské oblasti poskytne služby do 144 kbit/s. Všechny uvedené typy buněk je možné použít i ve venkovských oblastech, které však budou v první fázi rozvoje UMTS pokrývány mobilními systémy druhé generace, později družicovou složkou systému UMTS. 4
5 Představa ITU o struktuře systému UMTS je zachycena zde: Architektura sítě UMTS Z tohoto členění je patrné, že uživatel může být obsluhován buňkou z kterékoliv úrovně. Každá úroveň má však za úlohu pokrýt jiný typ uživatelů (co se týče mobility a požadované přenosové rychlosti). Jestliže máme například chodce obsluhovaného mikrobuňkou, tak tento uživatel nám může například nasednout do auta. Systém následně na základě určení rychlosti (např. podle toho, jak často musí provádět handover) přepne obsluhu buňce do vyšší úrovně makrobuňce. 5
6 Co UMTS nabízí? UMTS významně větší kapacitu než GSM, umí dynamicky měnit velikost buňky a nabízí i o něco lepší kvalitu hovoru. Nicméně kvůli tomu si UMTS pořizují operátoři jen zřídka. Další službou, kterou v našich končinách nabízí pouze UMTS, je videotelefonie. Použitelnost této služby je poněkud sporná, protože při jejím využívání pochopitelně nemůžete držet telefon u ucha. To znamená, že zároveň potřebujete buď hlasité handsfree, které ale můžete použít jen v tichém prostředí nebo náhlavní soupravu, kterou zase obvykle moc lidí s sebou nenosí. Poslední z nabízených služeb jsou samozřejmě paketové datové přenosy, které jsou, aspoň teoreticky, o něco rychlejší než v sítích GSM/GPRS/EDGE. Přenosová rychlost se ale u UMTS velmi podstatně liší v závislosti na rychlosti pohybu. I když zde je poměrně důležité rozlišovat UMTS R99 (tedy první UMTS standard) a jeho upravenou variantu UMTS R4. U obou ale platí premisa, že pomalu se pohybující objekty mohou využívat rychlost maximálně 384 kbps a rychle se pohybující objekty (nad 120 km/h) mohou dosahovat rychlosti maximálně 144 kbps. Jednou z velkých výhod UMTS je možnost handoveru (tj. předání probíhajícího hovoru) mezi GSM/GPRS/EDGE a UMTS částí sítě. V ideálních podmínkách tak budete v místech pokrytých signálem UMTS připojeni k internetu přes UMTS a v místech, kde UMTS není, budete používat pomalejší GPRS. UMTS dělá z hlediska běžného uživatele zajímavý také fakt, že v okamžiku, kdy si chcete zavolat a GSM síť je přetížená, může vás automaticky přemístit do UMTS, kam se vejde více hovorů a kde se také dá s kapacitou ještě trochu "kouzlit". Problémy s odesíláním SMS a s voláním na Štědrý večer a Silvestra tak může UMTS poměrně elegantně vyřešit (za předpokladu, že v jádru sítě a na páteřních spojích je dostatečná kapacita). Mezi největší nevýhody sítě UMTS patří již zmiňované nízké pokrytí. To je díky nákladům na zřízení a provoz zajišťováno především ve velkých městech. 6
7 Příloha Požadavky na systém 3G Definice a standardy 3G byly telekomunikační unií vytvářeny na základě následujících požadavků: Požadavky uživatelů na služby: zvýšení kvality hlasových služeb (až na úroveň CD kvality) poskytování datových kanálů a přenosovou rychlostí až do 2 Mbit/s poskytování služeb paketových sítí poskytování několika připojení souběžně (pro získání různých služeb najednou) možnost posílat multimediální zprávy a přenos velkých objemů dat jednotný přístupový bod ke službám nízká cena služeb možnost platby za množství přenesených dat a za kvalitu poskytnutých služeb Požadavky uživatelů na vlastnosti systému: vysoké zabezpečení proti odposlechu a proti neoprávněnému získávání dat třetí osobou národní a mezinárodní roaming (mobilita terminálů) uživatelská mobilita - možnost přístupu do sítě přes libovolný vhodný terminál (založené na použití účastnických karet podobné jako SIM v GSM) jeden společný účet pro různé služby Požadavky uživatelů na terminály: malá hmotnost a relativně nízká cena snížení vysílacího výkonu mobilních terminálů zvýšení doby hovoru a pohotovostního režimu na jedno dobytí baterie mobilní terminály musí být schopné pracovat s různými radiovými rozhraními (vícepásmové) integrace různých elektronických zařízení (multimediální telefon s kamerou a obrazovkou, fax, GPS, atd.) 7
8 stejné uživatelské prostředí nezávislé na síti a poloze terminálu Požadavky operátorů a výrobců na systém: efektivnost využití spektra flexibilita systému při implementaci nových služeb možnost evoluce ze systémů 2G obousměrná kompatibilita jednotlivých standardů 3G 8 8
Radiové rozhraní UMTS
České Vysoké Učení Technické Fakulta elektrotechnická Seminární práce Mobilní komunikace Radiové rozhraní UMTS Michal Štěrba Alokace spektra UMTS Spektrum se skládá z jednoho párového pásma (1920-1980
Více37MK Semestrální práce. UMTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace
37K Semestrální práce UTS Frekvence, rádiové rozhraní a modulace Vypracoval: Filip Palán Datum: 8.5.2005 Úvod S rostoucím trhem datových služeb se systém GS dostal do problémů s přenosovou kapacitou. Proto
Více21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM
21. DIGITÁLNÍ SÍŤ GSM Digitální síť GSM (globální systém pro mobilní komunikaci) je to celulární digitální radiotelefonní systém a byl uveden do provozu v roce 1991. V České republice byl systém spuštěn
VíceMobilní komunikace. Semestrální úloha GSM stručný přehled
Mobilní komunikace Semestrální úloha GSM stručný přehled Jméno: Jan Melich Datum měření: 27.2.2006 1.Úvod: GSM (Global Systém for Mobile communication) - Globální Systém pro mobilní komunikaci Jedná se
VíceY32PMK Projekt č.3 Protokol z měření
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Y32PMK Projekt č.3 Protokol z měření Autor: Tomáš Dlouhý Úloha: Sítě UMTS, CDMA datové přenosy Akademický rok: 2009/2010 Cvičení a paralelka:
VíceDatové přenosy CDMA 450 MHz
37MK - seminární práce Datové přenosy CDMA 450 MHz Vypracoval: Jan Pospíšil, letní semestr 2007/08 43. Datové přenosy CDMA 450 MHz CDMA Co je CDMA CDMA je zkratka anglického výrazu Code Division Multiple
VíceStruktura sítě GSM. obr. 1.1 Buňková struktura
Struktura sítě GSM 1 Buňková struktura Síť GSM je jedním z celulárních (buněčných) systémů. Základní idea je taková, že obsluhovanou oblast rozdělíme na 14 šestiúhelníkových buněk, které tvoří dva svazky
VíceZavedení telekomunikačního systému UMTS v ČR
Zavedení telekomunikačního systému UMTS v ČR (konzultační dokument) Úvod S ohledem na rychlé tempo rozvoje mobilních telekomunikací a velký zájem o licenci pro třetího mobilního provozovatele v ČR a ve
VíceSítě UMTS a CDMA datové přenosy
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická PROJEKT Č. 3 Sítě UMTS a CDMA datové přenosy Vypracoval: Jan Hlídek Spolupracovali: Tomáš Nemastil, Petr Putík, Jaroslav Jureček, Honza Sadílek
VíceSemestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005
Václav Pecháček Semestrální práce-mobilní komunikace 2004/2005 Provozní parametry celulárních sítí Celulární systém -struktura založená na určitém obrazci, ve kterém je definované rozložení dostupného
VíceIdentifikátor materiálu: ICT-3-50
Identifikátor materiálu: ICT-3-50 Předmět Téma sady Téma materiálu Informační a komunikační technologie Počítačové sítě, Internet Mobilní sítě - standardy Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si
VíceVývoj GSM I. 1986 testy technologií digitálního vysílání v Paříži (TDMA a FDMA) 1987 12 zemí sepsalo memorandum o technologii GSM (MoU)
Lekce 4 Vývoj GSM I 1982 CEPT zakládá skupinu GSM (Groupe Spécial Mobile) jejímž úkolem je navrhnout panevropský systém s následujícími kritérii: kvalitní přenos lidské řeči digitální ISDN kompatibilní
Víceco to znamená pro mobilního profesionála?
funkce Vstupte do širokopásmové sítě WWAN Vstupte do širokopásmové sítě WWAN: co to znamená pro mobilního profesionála? Bezporuchové, vysokorychlostní připojení je ve vzrůstající míře základní podmínkou
VíceČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechniká katedra radioelektroniky. Radiové rozhraní UMTS-TDD HDSPA. Semestrální bakalářský projekt
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechniká katedra radioelektroniky Radiové rozhraní UMTS-TDD HDSPA Semestrální bakalářský projekt Student: Vedoucí práce: Petr Horák Ing. Karel Mikuláštík únor
VíceSystémy pozemní pohyblivé služby
Lekce 1 Systémy pozemní pohyblivé služby umožňují komunikaci pohyblivých objektů během pohybu (mobilní) nebo při zastávkách (přenosné) veřejné neveřejné veřejné radiotelefonní sítě (GSM) dispečerské sítě
VíceRádiovéprostředky v účastnických telefonních sítích. 5.přednáška
MOBILNÍKOMUNIKACE X32MKO MOBILNÍKOMUNIKAČNÍSYSTÉMY X32MKS Mobilnísítě 2007/2008 Rádiovéprostředky v účastnických telefonních sítích. 5.přednáška Jiří Chod CHOD@FEL.CVUT.CZ Mobilní stanice Současnost
Více37MK - Mobilní komunikace. Antény v systému GSM. Petr Bláha
37MK - Mobilní komunikace Semestrální práce Antény v systému GSM Petr Bláha 10. duben 2006 Antény v systému GSM Základní vlastnosti systému GSM Mobilní systém používá frekvenční pásmo 890 960 MHz. Tato
VícePRINCIPY TECHNOLOGIE UMA
Teorie a praxe IP telefonie - 3. dvoudenní odborný seminář PRINCIPY TECHNOLOGIE UMA Václav DOLEČEK pracoviště: ČVUT FEL, Katedra telekomunikační techniky; mail: dolecev@fel.cvut.cz Abstrakt: Unlicensed
VíceMobilní komunikace. Vývojové trendy sítě GSM (2G) a 3G. Petra Píšová
Mobilní komunikace Vývojové trendy sítě GSM (2G) a 3G Petra Píšová Mobilní síť: GSM - Globální Systém pro Mobilní komunikaci, Global System for Mobile communications - digitální buňková radiotelefonní
VíceAnalogové mobilní systémy AMPS 463 467,5 453 457,5 25 180 NMT 450 869 894 824 849 30 832 TACS 935 950 890 905 25 1000
37MK - Semestrální práce NMT 450 síť první generace v ČR Vypracoval: Vojtěch Šprongl Analogové systémy 1.generace První generací mobilních systémů jsou analogové radiotelefonní mobilní systémy, které využívají
VíceESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická katedra radioelektroniky. Penosové systémy 3 generace 37MK
ESKÉ VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ Fakulta elektrotechnická katedra radioelektroniky Penosové systémy 3 generace 37MK Student: kvten 2007 Jaroslav Ržika Tetí generace mobilních systém Pro oznaení tetí generaci
VíceČeské vysoké učení technické v Praze
České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Katedra radioelektroniky Přenosové formáty mobilních systémů 1. generace - semestrální práce z předmětu 37MK - autor semestrální práce: Stanislav
VíceIdentifikátor materiálu: ICT-3-04
Identifikátor materiálu: ICT-3-04 Předmět Téma sady Informační a komunikační technologie Téma materiálu Mobilní sítě Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí / osvojí vývoj mobilních sítí.
VíceHiPath Cordless Office pro HiPath 3000
HiPath Cordless Office pro HiPath 3000 HiPath Cordless Office je integrované řešení pro IP komunikační systémy HiPath 3000 pro bezšňůrovou komunikaci s komfortními účastnickými a systémovými funkcemi.
VíceOčekávané vlastnosti a pokrytí ČR sítěmi LTE
Doc. Ing. Jiří Vodrážka, Ph.D. Očekávané vlastnosti a pokrytí ČR sítěmi LTE 1 Co umožní LTE? LTE (Long Term Evolution 4G mobilní sítě) Inzerované rychlosti v hodnotách 60, 75,100 Mbit/s Jaká bude realita?
VícePoužité pojmy a zkratky
Použité pojmy a zkratky Použité pojmy a zkratky ADSL (Asymmetric Digital Subscriber Line) asymetrická digitální účastnická linka ARPU ukazatel stanovující průměrný měsíční výnos ze služeb připadající na
VíceDatové přenosy GPRS, EDGE
37MK Datové přenosy GPRS, EDGE Semestrální práce Martin Štorek 17. 5. 2007 Obsah 1 Jak přenášet data v sítích GSM... 2 2 Základní rozdělení datových přenosů v GSM... 2 2.1 CSD (Circuit Switched Data)...
VícePříloha č. 1 ke Smlouvě o poskytnutí přístupu k veřejné komunikační síti Vodafone formou národního roamingu. Příloha č. 1. Služby
Příloha č. 1 Služby 1. Rozsah 1.1 Vodafone se zavazuje poskytovat NR partnerovi služby přístupu do své mobilní komunikační sítě (dále jen Služby ), které jsou specifikovány v článku 1.2, a NR partner se
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
VíceMobilní komunikace GSM
Mobilní komunikace GSM 1.Úvod GSM (Global Systém for Mobile communication) - Globální Systém pro mobilní komunikaci. Jde o plně digitální systém, který byl budován jako celoevropský systém na celulární
VícePředstavíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení.
10. Bezdrátové sítě Studijní cíl Představíme základy bezdrátových sítí. Popíšeme jednotlivé typy sítí a zabezpečení. Doba nutná k nastudování 1,5 hodiny Bezdrátové komunikační technologie Uvedená kapitola
VícePŘENOS DAT V MOBILNÍCH SÍTÍCH
S t ř e d n í š k o l a t e l e k o m u n i k a č n í O s t r a v a PŘENOS DAT V MOBILNÍCH SÍTÍCH ROČNÍKOVÁ MATURITNÍ PRÁCE Z TELEKOMUNIKAČNÍCH SYSTÉMŮ Autor: Vít Gruner Třída: 4.A Školní rok: 2006/2007
VíceSEMESTRÁLNÍ PRÁCE Přístup WCDMA v systémech UMTS
SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Přístup WCDMA v systémech UMTS Vypracoval: Pavel Mach Úvod Sítě třetí generace budou implementovány do existujících sítí druhé generace. Koncept využití mobilních sítí třetí generace
VíceUniverzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní. Možnosti a aplikace v mobilních sítí 2. a 3. generace Romana Pošvová
Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Možnosti a aplikace v mobilních sítí 2. a 3. generace Romana Pošvová Bakalářská práce 2008 SOUHRN Práce je zaměřena na představení mobilních sítí a technologií
VíceModerní rádiové prvky v sítích pro Mobilní komunikaci
Moderní rádiové prvky v sítích pro Mobilní komunikaci Karel Mikuláštík Úvod Mobilní sítě možnost telefonovat a přistupovat k internetu, téměř odkudkoliv Rozvoj 3G a 4G sítí 10 let => zvýšení uživatelských
VíceRádiové rozhraní GSM fáze 1
Mobilní komunikace Semestrální práce Rádiové rozhraní GSM fáze 1 Martin Klinger 22.5.2007 V průběhu 80.let Evropa zaznamenává prudký nárůst analogových celuárních systémů, bohužel každá země provozuje
VíceUniverzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra informatiky a kvantitativních metod
Univerzita Hradec Králové Fakulta informatiky a managementu Katedra informatiky a kvantitativních metod Analýza datového připojení mobilních zařízení Pokrytí v rámci ČR Bakalářská práce Autor: Michal Dvořáček
VíceTECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ. POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s.
TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. 1 Datum vydání: 1. Července 2016 Obsah Úvod -3- Předmět specifikace -3- Koncový bod sítě -4- Rozhraní G.703-4- Rozhraní
VíceKomunikační služby v sítích IP pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Komunikační služby v sítích IP pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO Garant předmětu: Doc. Ing. Vít Novotný, Ph.D. Autoři
VíceSemestrální práce z předmětu 37MK na téma : GSM-R
Semestrální práce z předmětu 37MK na téma : GSM-R Autor : Jan Kurtiš GSM-R Systém GSM-R je součástí systému GSM a je speciáln ě určen pro provoz na železnicích a jejím blízkém okolí a je určen pro přenos
VíceMobilní sítě. Počítačové sítě a systémy. _ 3. a 4. ročník SŠ technické. Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0
Mobilní sítě sítě 1 Předmět: Téma hodiny: Třída: Počítačové sítě a systémy Mobilní sítě _ 3. a 4. ročník SŠ technické Autor: Ing. Fales Alexandr Software: SMART Notebook 11.0.583.0 Obr. 1 Síťové prvky
VíceMobilní a satelitní systémy
Mobilní a satelitní systémy Robert Bešák Umožují souasnou komunikaci nkolika úastník ve stejné oblasti. FDMA (Frequency Division Multiple Access) 1 úastník = 1 frekvence TDMA (Time Division Multiple Access)
VíceTechnologie GSM. Telekomunikační systémy. Bc. Petr Luzar
Technologie GSM Telekomunikační systémy Bc. Petr Luzar Semestrální práce 2011 OBSAH ÚVOD...3 1 POČÁTKY KOMUNIKACE...4 2 GENERACE MOBILNÍCH SÍTÍ...7 2.1 SÍŤ PRVNÍ GENERACE...7 2.2 SÍŤ DRUHÉ GENERACE...9
VíceMobilní telefonie a její možnosti využití v oblasti IZS ČR
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra informačních technologií a elektronického obchodování Mobilní telefonie a její možnosti využití v oblasti IZS ČR Diplomová práce Autor: Bc. Radek Jančík Informační
Více5. GSM/UMTS RÁDIOVÉ ROZHRANÍ, DATOVÉ PŘENOSY
5. GSM/UMTS RÁDIOVÉ ROZHRANÍ, DATOVÉ PŘENOSY Cíl měření 1) Seznamte se s paketově orientovaným přenosem dat GPRS-EDGE v GSM síti. 2) Monitorováním rádiového rozhraní sledujte dostupné signály od základnových
VíceCeský telekomunikacní
Ceský telekomunikacní úrad se sídlem Sokolovská 219, Praha 9 poštovní prihrádka 02, 225 02 Praha 025 Praha 2. prosince 2008 Cj. 89 287/2008-613 Ceský telekomunikacní úrad (dále jen "Úrad") jako príslušný
VíceZáklady mobilních sítí. Ivan Pravda
Základy mobilních sítí Ivan Pravda Autor: Ivan Pravda Název díla: Základy mobilních sítí Zpracoval(a): České vysoké učení technické v Praze Fakulta elektrotechnická Kontaktní adresa: Technická 2, Praha
VíceMobilní komunikace pro chytré měření v energetice a službách. 29.1.2014 Ing. Jan Brzák, Vodafone CZ Ing. Tomáš Hejl, Landis+Gyr
Mobilní komunikace pro chytré měření v energetice a službách 29.1.2014 Ing. Jan Brzák, Vodafone CZ Ing. Tomáš Hejl, Landis+Gyr Mobilní komunikace pro chytré měření v energetice a službách Agenda: 1. Představení
VíceSítě 3G, jejich perspektivy, kmitočtová pásma
1 Michael Kuboš Sítě 3G, jejich perspektivy, kmitočtová pásma Stejně tak jako první telefony byly považovány v minulém století za zázrak, bylo pohlíženo podobně i na jejich mobilní následovníky, když spatřily
VíceLekce 10: mobilní komunikace
verze 4.0, lekce 10, slide 1 : (verze 4.0) Lekce 10: mobilní komunikace Jiří Peterka verze 4.0, lekce 10, slide 2 využití frekvencí chtějí-li spolu (bezdrátově) komunikovat dvě strany, potřebují k tomu
VíceSIM karty a bezpečnost v mobilních sítích
Spojujeme software, technologie a služby SIM karty a bezpečnost v mobilních sítích Václav Lín programátor 19.5.2009 1 Osnova SIM karty Role SIM karet v telekomunikacích Hardwarové charakteristiky Bezpečnost
VíceSítě GSM, datové přenosy GPRS, HSCSD, EDGE
X32MKS - Mobilní komunikační systémy Sítě GSM, datové přenosy GPRS, HSCSD, EDGE Měřící skupina č. 2 Vypracovali: Tomáš Nemastil, Jan Sadílek, Jan Hlídek, Jaroslav Jureček, Putík Petr Zadání 1) Odeslání
VíceSignalizační systém číslo 7 v mobilních sítích GSM
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA ELEKTROTECHNICKÁ Semestrální práce do předmětu 37MK Signalizační systém číslo 7 v mobilních sítích GSM Jaroslav Vrána Signalizační systém číslo 7 v mobilních
VíceSOUČASNÉ MOBILNÍ KOMUNIKACE CESTA KE TŘETÍ GENERACI
SOUČASNÉ MOBILNÍ KOMUNIKACE CESTA KE TŘETÍ GENERACI Olga Müllerová Český telekomunikační úřad, Sokolovská 219, 190 00 Praha, ČR, mullerovao@ctu.cz Abstrakt Příspěvek ilustruje současný stav mobilní komunikace,
VíceWi-Fi aplikace v důlním prostředí. Robert Sztabla
Robert Sztabla Robert Sztabla Program Páteřní síť Lokalizace objektů Hlasové přenosy Datové přenosy v reálném čase Bezpečnost Shrnutí Páteřní síť Wi-Fi aplikace v důlním prostředí Spolehlivé zasíťování
VíceSeminární práce z předmětu MOBILNÍ KOMUNIKACE. Srovnání technologií GPRS/EDGE a CDMA 2000
Seminární práce z předmětu MOBILNÍ KOMUNIKACE Srovnání technologií GPRS/EDGE a CDMA 2000 Jméno : Ročník : 5 / obor TT Datum : 15.5. 2005 1. Popis technologií V současné době lze pro datové přenosy využít
Více37MK - Semestrální práce. Signalizace v GSM
37MK - Semestrální práce - Signalizace v GSM Vypracoval: Václav Outerský Signalizace je u sítě GSM nedílnou součástí komunikace. Stará se o navazování hovoru, ostatní servisní komunikaci s mobilními terminály
VíceCisco Networking Accademy. 7. Bezdrátové sítě (Wireless Networks)
Cisco Networking Accademy 7. Bezdrátové sítě (Wireless Networks) Elektromagnetické spektrum vlnová délka a frekvence vhodnost pro různé technologie licenční vs. bezlicenční použití zdravotní omezení IRF
VíceSatelitní komunikace
Satelitní komunikace Prof. Ing. Miroslav Kasal, CSc Ústav radioelektroniky FEKT VUT v Brně SD6.97 E-mail: kasal@feec.vutbr.cz http://www.urel.feec.vutbr.cz/esl/ http://www.urel.feec.vutbr.cz/esl/files/othact/u3v/7pr.pdf
VíceKonvergované služby v elektronických komunikacích
Bankovní institut vysoká škola Praha Informačních technologií a elektronického obchodování Konvergované služby v elektronických komunikacích Diplomová práce Autor: Jaroslav Beneš Informační technologie
VíceRadiové rozhraní GSM prakticky. Karel Mikuláštík
Radiové rozhraní GSM prakticky Karel Mikuláštík Kmitočty pro GSM a DCS Uplink Pásmo 900 MHz: 890.2 MHz po 200 khz až 914.8 MHz (kanály 1 až 124) Pásmo 1800 MHz: 1710.2 MHz po 200 khz až 1784.8 MHz (k 512
VícePOŽADAVKY NA MOBILNÍ SLUŽBY 2013
POŽADAVKY NA MOBILNÍ SLUŽBY 2013 2/28/2013 Jaké mobilní služby lze v roce 2013 požadovat? Požadavky na mobilní služby 2013 Ing. Jan Šámal První vydání Praha. Únor 2013 OptiKom.cz, s.r.o. 2013 Nabídky na
VíceDružicové komunikační systémy
Družicové komunikační systémy Ing. Jaroslav Rumánek Vysoké učení technické v Brně, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Purkyňova 118, Brno, 612 00 jaroslav.rumanek@phd.feec.vutbr.cz Článek
VíceTECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ
TECHNICKÁ SPECIFIKACE ÚČASTNICKÝCH ROZHRANÍ POSKYTOVANÝCH SPOLEČNOSTÍ OVANET a.s. Datum vydání: 17. prosince 2012 Verze: 3.0-1 - Obsah Úvod... - 3 - Předmět specifikace... - 3 - Koncový bod sítě... - 3
VíceEXTRAKT z mezinárodní normy
EXTRAKT z mezinárodní normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním materiálem o normě ICS: 03.220.01; 35.240.60 Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM)
VíceMěsto Hodonín. Předmět plnění: Předmětem zakázky je Poskytování hlasových a datových služeb mobilního operátora pro
Město Hodonín Město Hodonín Vás vyzývá v souladu s 12 odst. 3 zákona č. 137/2006Sb., o veřejných zakázkách k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu: Předmět plnění: Předmětem zakázky je Poskytování
VíceA Telekomunikační a internetová infrastruktura
Telekomunikační a internetová infrastruktura je základním stavebním prvkem většiny informačních technologií a informační společnosti jako celku. Údaje o stavu a vývoji infrastruktury v oblasti elektronických
VíceMOBILNÍ KOMUNIKACE STRUKTURA GSM SÍTĚ
MOBILNÍ KOMUNIKACE STRUKTURA GSM SÍTĚ Jiří Čermák Letní semestr 2005/2006 Struktura sítě GSM Mobilní sítě GSM byly původně vyvíjeny za účelem přenosu hlasu. Protože ale fungují na digitálním principu i
VíceANALÝZA PARAMETRŮ A KOMUNIKAČNÍCH PROTOKOLŮ NA RÁDIOVÉM ROZHRANÍ SÍTÍ UMTS
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
VíceNové technologie mobilních komunikací pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO
FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Nové technologie mobilních komunikací pro integrovanou výuku VUT a VŠB-TUO Garant předmětu: prof. Ing. Stanislav Hanus,
VíceUniverzita Hradec Králové
Univerzita Hradec Králové Přírodovědecká fakulta Katedra fyziky Určování kvality signálu mobilního operátora Bakalářská práce Autor: Studijní program: Studijní obor: Ondřej Repiský B1701, Fyzika Fyzikálně-technická
VíceZákladní komunikační řetězec
STŘEDNÍ PRŮMYSLOVÁ ŠKOLA NA PROSEKU EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND Základní komunikační řetězec PRAHA & EU INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI Podpora kvality výuky informačních a telekomunikačních technologií ITTEL
VíceInformační a komunikační technologie. 1.7 Počítačové sítě
Informační a komunikační technologie 1.7 Počítačové sítě Učební obor: Kadeřník, Kuchař - číšník Ročník: 1 1. Základní vlastnosti 2. Technické prostředky 3. Síťová architektura 1. Peer-to-peer 2. Klient-server
VícePříloha 3. Výpočet a měření pro účely kontroly pokrytí území signály mobilních širokopásmových datových sítí
Příloha 3 k Vyhlášení výběrového řízení za účelem udělení práv k využívání rádiových kmitočtů k zajištění veřejné komunikační sítě v pásmech 800 MHz, 1800 MHz a 2600 MHz Výpočet a měření pro účely kontroly
VícePOSOUZENÍ VLIVU FUNKCE SOFTHANDOVER NA EFEKTIVITU VYUŽÍVÁNÍ RÁDIOVÝCH ZDROJŮ V UMTS
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
VíceÚvod do mobilních telekomunikačních sítí. Jan Jerie Jan Jerie červen 2014
Úvod do mobilních telekomunikačních sítí Jan Jerie Jan Jerie červen 2014 Standardizace Standardizace 3GPP - The 3rd Generation Partnership Project Sdružení organizací, které vydávají doporučení a standardy
VíceDefinice pojmů a přehled rozsahu služby
PŘÍLOHA 1 Definice pojmů a přehled rozsahu služby SMLOUVY o přístupu k infrastruktuře sítě společnosti využívající technologie Carrier IP Stream mezi společnostmi a Poskytovatelem 1. Definice základních
VíceNÁVOD K OBSLUZE. Hlásič pohybu a hluku "SAFE-MAN" - "Bezpečný člověk" Obj. č.: 765 477
NÁVOD K OBSLUZE Hlásič pohybu a hluku "SAFE-MAN" - "Bezpečný člověk" Obj. č.: 765 477 Zařízení umožňuje indikaci pohybu a indikaci hluku v blízkém okolí.. Lze jej používat jako stacionární pro úlohy dozorování
VícePB169 Operační systémy a sítě
PB169 Operační systémy a sítě Řízení přístupu k médiu, MAC Marek Kumpošt, Zdeněk Říha Řízení přístupu k médiu Více zařízení sdílí jednu komunikační linku Zařízení chtějí nezávisle komunikovat a posílat
VíceCenové informace o nabízených tarifních programech a službách
Cenové informace o nabízených tarifních programech a službách 1. Informace o nabízeném tarifním programu V Příloze č.1 je uvedeno uvažované rozčlenění zadavatelem provozovaných SIM karet do 5-ti profilů
VíceSpojení složek IZS při mimořádných událostech MUDr. Jaroslav Valášek MUDr. Ondřej Franěk ZZSHMP-ÚSZS ředitel MUDr. Zdeněk Schwarz
Spojení složek IZS při mimořádných událostech MUDr. Jaroslav Valášek MUDr. Ondřej Franěk ZZSHMP-ÚSZS ředitel MUDr. Zdeněk Schwarz Motto: bez spojení není velení Legislativa -zákon 239/2000 Sb. O IZS- 18:
Vícehttp://www.apenex.cz http://www.apenex.cz http://www.apenex.cz HiPath Cordless Enterprise Integrované bezšňůrové řešení pro HiPath 4000 HiPath Cordless Enterprise je integrované řešení rádiového systému
VíceUNIVERZITA PARDUBICE
UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A INFORMATIKY BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2016 Pavel Homolka Univerzita Pardubice Fakulta elektrotechniky a informatiky Analýza reálného provozu mobilních datových sítí
VíceKonvergence mobilních sítí
Konvergence mobilních sítí Vypracoval: Horák Martin OBSAH Úvod....2 1. MOBILNÍ TELEFONÍ SÍT Ě.......3 1.1. Vývoj veřejných mobilních komunikací 3 1.2. GENERACE PRVNÍ 1G.....3 1.3. GENERACE DRUHÁ 2G...3
VíceMikrovlnný radioreléový spoj SDM10-DE 25 Mbit/s
Mikrovlnný radioreléový spoj SDM10-DE 25 Mbit/s Vlastnosti: přenosová rychlost 25 Mbit/s rozhraní Ethernet 100BASE-TX automatické rozlišení rychlostí Ethernet 10/100 jeden plně duplexní datový kanál spoj
VíceInformační a komunikační technologie. 3. Počítačové sítě
Informační a komunikační technologie 3. Počítačové sítě Studijní obor: Sociální činnost Ročník: 1 1. Základní vlastnosti 2. Technické prostředky 3. Síťová architektura 3.1. Peer-to-peer 3.2. Klient-server
VíceProtokoly vrstvy datových spojů LAN Specifikace IEEE 802 pokrývá :
Protokoly vrstvy datových spojů LAN Specifikace IEEE 802 pokrývá : vrstvu fyzickou (standardy xxbasexxxx např. 100BASE TX) vrstvu datových spojů: Definice logického rozhraní specifikace IEEE 802.2 Specifikace
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
VíceCommunication for the open minded. Siemens Enterprise Communications www.siemens.cz/enterprise
HiPath Cordless Enterprise V3.0 HiPath Cordless Enterprise V3.0 je integrované řešení rádiového systému pro IP komunikační systémy HiPath 4000 od V2.0, pracující v reálném čase, které umožňuje provoz bezšňůrových
VíceMobilní sítě 3G a železniční bezdrátová přenosová síť
Miloslav Macháček 1 Mobilní sítě 3G a železniční bezdrátová přenosová síť Klíčová slova: HSDPA, HSPA, HSUPA, LTE, odezva, rychlost připojení, download, výběrová směrodatná odchylka, UMTS, ŽBPS Úvod Vzhledem
VíceAplikace rádiového standardu GSM-R Petr Vítek
Aplikace rádiového standardu GSM-R Petr Vítek Obsah Přehled situace v ČR a ve světě Aplikace a novinky GPRS pro ETCS Koncové terminály - novinky Infrastruktura nové BTS Budoucnost systému GSM-R GSM-R v
VíceEXTRAKT z české technické normy
EXTRAKT z české technické normy Extrakt nenahrazuje samotnou technickou normu, je pouze informativním 35.240.60 materiálem o normě. Komunikační infrastruktura pro pozemní mobilní zařízení (CALM) Architektura
VícePrincipy ATM sítí. Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET
Principy ATM sítí Ing. Vladimír Horák Ústav výpočetní techniky Univerzity Karlovy Operační centrum sítě PASNET vhor@cuni.cz Konference Vysokorychlostní sítě 1999 Praha 10. listopadu Asynchronous Transfer
VíceIdentifikátor materiálu: ICT-3-49
Identifikátor materiálu: ICT-3-49 Předmět Téma sady Téma materiálu Informační a komunikační technologie Počítačové sítě, Internet Mobilní sítě - vývoj Autor Ing. Bohuslav Nepovím Anotace Student si procvičí
VícePoznámka: UV, rentgenové a gamma záření se pro bezdrátovou komunikaci nepoužívají především pro svou škodlivost na lidské zdraví.
BEZDRÁTOVÉ SÍTĚ Bezdrátová síť 1 je typ počítačové sítě, ve které je spojení mezi jednotlivými zařízeními realizováno prostřednictvím elektromagnetických (rádiových) vln nejčastěji ve frekvenčním pásmu
VíceEU-OPVK: VY_32_INOVACE_FIL7 Vojtěch Filip, 2013
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Tématický celek Inovace výuky ICT na BPA Název projektu Inovace a individualizace výuky Název materiálu Technické vybavení počítačových sítí Číslo materiálu VY_32_INOVACE_FIL7
VíceSeznam školení (1/3)
Seznam školení (1/3) Kód Název Typ/Cena (bez DPH) Délka/Úroveň TITT-O-01 Úvod do telekomunikací Základní principy a metody v telekomunikacích -C: 187740 Kč -S: 157740 Kč -O: 22350 Kč Délka: 3 dny Úroveň:
VíceNejnovější vývojové trendy v mobilní komunikaci
Nejnovější vývojové trendy v mobilní komunikaci Doc. Ing. Václav Žalud, CSc, Katedra radioelektroniky FEL ČVUT v Praze (tel.: 224352204, e-mail: zalud@fel.cvuz.cz 1. Stručný přehled vývoje hlavních systémů
VíceMikrovlnné systémy MINI-LINK
Mikrovlnné systémy MINI-LINK Jaroslav Švarc Trendy mikrovlnných ů a zařízení nové generace Kapacita mikrovlnného e Spektrální efektivnost 4 QAM High order modulation 4096 QAM Adaptive modulation Super
VíceNázev Kapitoly: Přístupové sítě
Cvičení: UZST, ČVUT Fakulta DOPRAVNÍ Název Kapitoly: Přístupové sítě Cíle kapitoly: Definice základních pojmů přístupová síť, transportní síť. Klasifikace přístupových sítí, Druhy přístupových sítí Metalické
Více