Jak vnímat estetiku měst, vesnic a krajiny (učební pomůcka pro žáky základních a středních škol)

Transkript

1 Jak vnímat estetiku měst, vesnic a krajiny (učební pomůcka pro žáky základních a středních škol) Fakulta architektury ČVUT Praha Ústav urbanismu Textový a grafický doprovod k disertační práci Doktorský studijní program : Architektura a urbanismus Školitel : Ing. arch. Jitka Mejsnarová Zpracoval: Ing. arch. Martin Jirovský Tábor, leden

2 Prohlašuji, že jsem disertační práci vypracoval samostatně a použil jsem při tom pouze uvedené prameny a literaturu. V Táboře, dne Ing. arch. Martin Jirovský 2

3 Obsah 1.1 Cíl disertace str Přehled o současném stavu vědní problematiky str Místní zkušenosti str Osnovy ministerstva školství, aplikované učebnice str Dotazníky str Novinové články str Alternativní didaktické zdroje, zdroje vysokých škol str Zahraniční zkušenosti str Jak vznikala metodika str Analýzy, nezrealizované další výstupy (Praktická geografie, Komunikace) str Učebnice základních škol str Dotazníky str Granty str Přednáškové cykly str Novinové články str Koncepce str Definování závěrů analýz str Stanovení metodiky str Přehled výsledků disertace str ESTETIKA měst, vesnic a krajiny...i. díl str ESTETIKA měst, vesnic a krajiny...ii. díl str STAVEBNICE měst a vesnic str Pomůcka pro žáky, studenty a lektory Jak (se) učit Estetice domů, měst vesnic a krajiny pro učitele? str Závěry pro další rozvoj realizace v praxi str Pokračování a rozvinutí koncepce díla str KOMUNIKACE str PRAKTICKÁ GEOGRAFIE str Uvedení metodik do života str Disertační práce xxx (samostatná část, není součástí textového doprovodu) 3.1 Grafická část, citovaná díla, doprovodné komentáře k disertaci str. I Studovaná literatura str. I-II Grafické odkazy používaných podkladových materiálů a výstupů autora str.iii-xxiv Doprovodné komentáře k rozpracované disertaci str.xxiv-xxv 3

4 1.1 Cíl disertace Hlavním cílem, a tedy i výstupem= disertací jsou aplikované metodické elaboráty ve formě brožur- ESTETIKY I, II, STAVEBNICE a lektorské pomůcky pro učitele. Jedná se o formu umělecké práce, která čerpá z analýz, poznatků autora. Cílem práce je dosáhnout lepšího estetického povědomí o architektuře a životním prostředí, do kterého je zasazena. Oslovená skupina lidí jsou osoby předproduktivního věku. Použitý systém vzdělání je však aplikovatelný i u starších generačních ročníků. Forma prezentace je jednoduchá, srozumitelná širokému publiku. Díky takové prezentaci může ovlivnit početné řady těch, kterým je určena. Podpůrným cílem k tvorbě disertační práce je objasnění způsobu, jakým byly získány informace k tomu, aby byla taková koncepce vzdělávání vůbec vytvořena. V této kategorii se nastíní informace o způsobu sběru informací, analytických statích, dílčích projektech a nakonec i o výstupech a jejich formě. V zásadě bude popsána cesta toho, jak byl prvotní nápad rozpracován a jaké další možnosti nabízí taková metodika k jednotlivým výstupům týkajících se zvoleného tématu. 1.2 Přehled o současném stavu dané vědní problematiky Přehled o daném stavu vědní problematiky lze rozdělit na následující statě Místní zkušenosti V míře poznání se zde jedná o nejvíce zastoupený celek. Zkušenosti, které byly získány, vycházejí z několika vzájemně souvisejících pramenů a zdrojů. V tom nejobecnějším spektru jsou zastoupeny koncepce osnov pro základní a střední školy Osnovy ministerstva školství, aplikované učebnice Osnovy základních škol I. stupně se předmětem studia k disertační práci nestaly. Takový přístup se odvíjí ve zcela jiné rovině než té, která je předmětem zpracování disertační práce. Taková metodika a edukativní systém by se více opíraly o znakové, haptické a vizuální vjemové pojmosloví bez výrazné aplikace faktů. Role psychologické analýzy a její následná aplikace by zde rovněž sehrály významnou roli. Všechny tyto oblasti jdou trochu jiným směrem. Tato oblast by zřejmě byla přijatelnější a vhodná pro postgraduální studium na fakultě pedagogické. V rámci ústavu ČVUT je však zvolena taková metodika, která může plně a dostatečně prokázat schopnost aplikace informací zde dosaženého vysokoškolského vzdělání. 4

5 Naopak prostudovány byly osnovy II. stupně základních škol a škol středních. Zajímavé je to, že obsah jednotlivých předmětů netvoří pevnou součást daných osnov, opírá se pouze o rámcovou charakteristiku. Specifické cíle toho, čeho se má dosáhnout, jsou formulovány daleko více obecně, předpokládá se zřejmě osobitější forma výukového podání pedagogy. V případě osnov ministerstva školství byl k dispozici komplexní registr všech závazných cílů s dnes již doporučenými osnovami. Bylo možné čerpat z více jak 200 stran textu, běžně dostupného v internetové bázi. Tyto cíle s rámcovými okruhy byly vytvořeny pracovníky pedagogických ústavů a zaštítěny pak ministerstvem školství. Na jejich základě byly alespoň částečně vytvořeny učebnice, které se staly dalším informačním pramenem pro disertační práci. Na trhu nabízené publikace výtvarné výchovy pro základní školy v uceleném formátu, vycházejícího z témat osnov ministerstva prakticky neexistují. Jsou k dispozici pouze učebnice, které se zabývají přímou aplikací výtvarných postupů, avšak koncepce teorie chybí. Dochází zde tedy k rozkolu mezi poptávkou (ministerstvo a pedagogický ústav) a nabídkou (vydavatelé a autoři). Konečný uživatel (školy) pak volí stále stejné učební postupy. Viz odkaz Dotazníky Rozsah a téma disertační práce je specifický tím, že vyžaduje přímou participaci těch, kterým mají být výsledky práce určeny. Dotazníky dávají vypovídací schopnost o tom, jakým směrem se rozchází teorie s praxí. Přehled o současném stavu problematiky mezi veřejností je klíčovým kritériem pro stanovení metodických postupů celé vzdělávací koncepce. Vyhodnocovací analýza, tvorba otázek, vytváření kresebných schémat, které tvořily podstatnou část anketních lístků, byly provedeny jako samostatné seminární práce v průběhu doktorského studia. Tedy zcela v souladu se záměrem využít poznatky jednotlivých předmětů pro závěrečnou fázi studia- disertační práci. V další části práce budou předloženy některé partie takového průzkumu a uvedeny budou rovněž závěry pro další postup práce. Viz odkaz Viz odkaz 1 : Pro komplexní přehled problematiky odkazuji na kapitolu Studovaná literatura, oddíl koncepce vzdělávání základních a středních škol. Viz odkaz 2: Analýza dotazníků různých věkových skupin- dílo autora

6 Novinové články Společně s žáky byla vytvořena periodická informativní kampaň na témata blízká disertační práci nebo s ní přímo související (estetika veřejných prostranství, stav parteru, apod.). Cílem práce se studenty střední odborné školy stavební bylo ověřit, jak moc stručná míra informace, s doplněním výmluvného obrázku, zapůsobí na okruh široké veřejnosti. Studenti sami fotografovali pozitivní a negativní příklady architektury. Komentář pak tvořili ve spolupráci s autorem. Týmová práce a zapojení veřejnosti se ukázaly jako produktivní způsob vzdělávání a probudil se tak silný zdroj výchovné spolupráce novin s veřejností. Viz odkaz Alternativní didaktické zdroje, zdroje vysokých škol Jedná se o publikace, které jsou vydávané specializovanými ústavy a přesto slouží širšímu okruhu veřejnosti, případně je forma jejich prezentace natolik srozumitelná, že uchazeč nutně nemusí být vysokoškolským studentem, aby texty v nich obsažené plně pochopil. Důležité jsou pro uchopení metodiky vzdělání práce vydávané Ústavem územního rozvoje v Brně. Zejména jde o cykly napsané k Programu obnovy venkova, který se stal již nedílnou součástí státní pomoci venkovským regionům. Síla těchto obrazových dokumentací je v tom, že si všímají uskutečňovaných realizací a hodnotí jejich pozitivní a negativní přínosy. Forma prezentace je fotografická, některé kapitoly jsou doplněny kresbou. Brožury vydané Ústavem územního rozvoje Brno jsou dobrým přínosem ke kulturnímu povědomí naší veřejnosti. Jejich argumentační potenciál je erudovaný a má zcela profesní zázemí. Slabinu je bezesporu vysoká pořizovací cena, způsobená formou prezentace (neekonomický formát, křídový papír, veliký počet fotografií). Jejich publikovatelnost je tedy výrazně omezena rozpočtovými náklady a celkové spektrum čtenářů, které mohou oslovit, se tak výrazně snižuje. Viz odkaz 4, obrázek č.1 Ústav územního rozvoje Brno zajistil i přeložení některých zahraničních brožur. Tyto brožury se týkají zejména problematiky venkova často vydávané Bavorským státním ministerstvem pro výživu, zemědělství a lesnictví. Je evidentní, že forma venkovské krajiny je u tohoto regionu v mnohém srovnatelná s naším venkovským prostorem. Na publikaci lze ocenit zejména to, že kromě řady textových statí, používá kresbu v kultivovaném a jemném podání. Ta se snaží ukázat a na modelových příkladech dokázat jejich pozitivní až negativní působení. Viz odkaz Viz odkaz 3 : Mediální prezentace obrazových cyklů Co vy na, to architekti?, v místním novinovém týdeníku Táborsko. Reakce občanské veřejnosti- dílo a archiv autora Viz odkaz 4: Obrázek č.1, příklady vhodných a nevhodných úprav veřejných prostranství pro komplexní přehled problematiky odkazuji na kapitolu Studovaná literatura, oddíl koncepce vzdělávání široké veřejnosti. Viz odkaz 5: Obrázek č.2, ukázka kresebného podání prezentace pro komplexní přehled problematiky odkazuji na kapitolu Studovaná literatura, oddíl koncepce vzdělávání široké veřejnosti. 6

7 Poslední zmiňovanou kategorií jsou učebnice a skripta určené vysokoškolským studentům. V tomto případě je problematika řešena poměrně komplexně a to na úrovni ČVUT, respektive Fakulty architektury. V zásadě se zde prolínají postoje lidové architektury a památkové péče, zastoupené lektory profesorem Škabradou, profesorem Sýkorou, krajinné plánování docenta Vorla, plánování měst a regionů docenta Doutlíka. Forma skript se překvapivě neliší. Zajímavé je, že pro demonstraci myšlenek převládá kresba, často až ve skicovité podobě. Takový metodický postup považuji za maximálně poučný a nepotvrzuje se tím domněnka, že forma kresby snižuje hodnotu myšlenky. Nejvyšší mírou hodnocení jsou pak jednoznačně pozitivní ohlasy studentů ČVUT a to i v praktikujícím životě. Viz odkaz 6, obrázky č Zahraniční zkušenosti Byly získány informační zdroje, zejména z publikačních materiálů německých a rakouských. V případě studovaných osnov německých gymnasií je v dílčích charakteristikách zjevná snaha vzbudit zájem o krásu a rozmanitost životního prostředí, venkova a měst. Osnovy si všímají měst a aglomerací, jejich problematiky. Kladou důraz na praktickou aplikaci, poznání na živo. Osvěta byla a je zaštiťována zejména zemskými ministerstvy (celý systém výuky je decentralizován na regionální vlády, což má své výhody zejména u školství základních a středních stupňů). Nemnoho inspiračních prvků převzala i naše ministerstva, zejména pak ministerstvo pro místní rozvoj s jeho poměrně účinným a velmi záslužným programem Obnovy venkova. V Bavorsku, které má mnoho podobných regionálních rysů jako naše venkovské regiony, se místní ministerstva (Bavorské státní ministerstvo pro výuku, kulturu, vědu a umění a Bavorské státní ministerstvo vnitra) zasadila o vydání edice brožur s požadavky k ochraně stavebních ploch v historicky a umělecky cenných plochách měst a vesnic. Pozitivní je, že chápou roli veřejnosti jako klíčovou pro udržení vzhledu jejich historicky cenných měst a vesnic. Kniha Alte Stadte- Alte Dorfer (Stará města- Staré vesnice) spojuje znění textu s fotografiemi a kresbami. Výklad metodiky s příklady ukázek (zejména pozitivních) je rámcově poměrně široký a v textové stati se dotýká nejen architektonických problémů. Hledá i souvislosti právní a sociologické. Obrazová dokumentace je hojně zastoupena, ukazuje regionální sémantické znaky historických kontextů v sídlech. Viz odkaz 7, obrázek č Viz odkaz 6 : Obrázky č.3, 4. Příklady použití kresby jako didaktického prvku. Pro komplexní přehled problematiky odkazuji na kapitolu Studovaná literatura, oddíl koncepce vzdělávání vysokých škol. Viz odkaz 7 : Obrázek č.5. Příklad spojení kresby a fotografií historického městského prostoru. Pro komplexní přehled problematiky odkazuji na kapitolu Studovaná literatura, oddíl koncepce vzdělávání v zahraničí. 7

8 Inspirativní na této knize bylo široké zapojení obrazové dokumentace s doprovodnými texty a kresbami historických půdorysů. Kniha je především o působení prostorového konceptu jednotlivých příkladů historických sídel. Další knihou, kterou vydalo tentokrát Bavorské státní ministerstvo pro výživu, zemědělství a lesnictví, je kniha Dorfernuneuerung in Bayern (Obnova vesnic v Rakousku). Ta se zabývá takovými souvislostmi, jakými jsou posílení vesnických oblastí z hospodářského, kulturního a ekologického hlediska. Zachování selského zemědělství se pak stává těžištěm bavorské agrární a zemské politiky. Rakušané chápou zdraví a funkčnost jejich měst jako základní předpoklad pro vývoj Evropy bez hranic. Toto tvrzení je poprvé použito mnoho let před tím, než se vůbec nějaké rozšiřování Evropy směrem na východ začalo realizovat. Spolky a jejich působení jsou pak chápány jako nezbytný předpoklad pro splnění výše uvedených cílů. V publikaci je možné shlédnout veliké množství fotografií různých formách sousedské pomoci, participaci občanského sektoru na veřejných pracích, apod. Trochu mi to připomíná obdobu našich akcí Z, ovšem bez levicového ideologického podtextu. Viz odkaz 8, obrázek č.6 Čtenář však dostává jasně na srozuměnou, že s pomocí občanského sektoru se každý dobrý úmysl stává realizovatelný s obtížemi a mnohde může narazit i na nepochopení těch, pro které je určen. Pro srovnání s místními zkušenostmi je vhodné sdělit následující. V obdobných knihách, vydávaných ÚÚR Brno, se s takovou metodikou nesetkáme. Prezentace nemapuje prvky občanského sektoru (spolupráce, partnerství, občanská kontrola, apod.) Vše je ukázáno před a po nápravě, ale jaksi samo, bez znalosti těch, co za snahou stojí. Je evidentní, že takto se připravujeme o řadu dalších podnětných kroků ze strany občanů a obnova venkova v naší zemi je tak chápána spíše jako akt státu, než snahy zdola. Problém vzdělávání u nás je také v tom, že existuje velká řada odborně fundovaných publikací, problém potřebné laicizace se však stává okrajovým tématem. Snahu k nápravě pak řeší některé časopisy (často spornými argumenty), ojedinělé sociologické studie. Posledními příspěvky zahraniční metodiky jsou brožury z cyklu Wege zur Gestaltung, neboli Cesty k utváření. Stavební správa Dolního Rakouska, jako vydavatel, vydala celkem čtyři díly, které na sebe nenásilnou formou navazují. Tato ediční řada ovlivnila disertační práci více, než předchozí uváděné publikace. Právě ona řeší zapojení estetického vnímání veřejnosti v různých stupních obtížnosti. Obsah brožur zpravidla nepřesahuje 40 stránek. Rozvržení je značně rozvolněné, s velikým podílem prázdných ploch. Výklad metodiky je poměrně jednoduchý a jasně srozumitelný. Jako nevýhodu těchto brožur bych uvedl fakt, že výčet informací u I. a II. dílu k danému tématu je obsahově poměrně malý. A to zejména proto, že velký prostor je věnován obrazové stati, která má až příliš jednoduchou informační funkci. Záběr publikace se tak zužuje na určité poznávací fragmenty, komplexní řadu vysledovat bohužel nelze. Autor možná příliš diváka až podceňuje, obsah informací by mohl být výrazně hutnější. Naopak, díly III+IV s obsahově náročnější tématikou jsou pojaty uceleněji. Viz odkaz 9, obrázky č.7, 8 8

9 Viz odkaz 8 : Viz odkaz 9 : Obrázek č.6. Příklad spojení kresebného pojetí půdorysů s perspektivními fotografiemi. Pro komplexní přehled problematiky odkazuji na kapitolu Studovaná literatura, oddíl koncepce vzdělávání v zahraničí. Obrázky č.7,8. Titulní stránka a příklad kompoziční demonstrace okenních otvorů. Pro komplexní přehled problematiky odkazuji na kapitolu Studovaná literatura, oddíl koncepce vzdělávání v zahraničí. Formálně jsou brožury pojednány v krátkých textových statích, doplněných barevnými fotografiemi a kresbami. Výklad I. dílu (Filozofie tvarů) začíná nenásilným podáním tvarů v přírodě, společnosti. Snaží se vysvětlit určité těžko zpochybnitelné pravdy a souvislosti. Nabízí podněty, jak utvářet fantazií svůj dům a tím i své životní prostředí. Je zřejmé, že publikace přikládá veliký podíl obrazové fotografické dokumentaci. Druhým dílem je Prostorové (územní) řazení. Zde by si čtenář měl uvědomit, že existují určité vazby mezi bydlením, průmyslem, sportovišti, veřejnými prostranstvími, rekreací. Jde o to, poznat výhody souladu a vzájemné koordinace těchto funkčních složek. Koncepce se snaží o vysvětlení pojmu zónování na vesnici a ve městech a to tak, aby bylo dosaženo krátkých dopravních cest a co možná nejlepšího rozmístění. Brožura rámcově vysvětluje, jak číst grafické části územního plánu, co si lze pod jednotlivými odbornými pojmy představit. Velmi poučný je přepis odborné terminologie s obvyklým barevným značením v grafické části do jasně uchopitelné obrazové dokumentace, laikovi naprosto srozumitelné. Pro širší porozumění územního plánování je zřejmé, že barva zde hraje svoji výraznou roli a umožňuje tak lépe se orientovat v předkládaných informacích. Viz odkaz 10 Třetím a čtvrtým dílem je Zástavba. Zde se čtenář seznámí s jednotlivými prvky územního a regulačního plánu. Prakticky se jedná o hlubší porozumění s předpokladem k vlastním prostorovým analýzám, jež jsou zde jako náměty cvičení ukázané i na dřevěných modelech půdorysů měst a vesnic. Hraní se stavebnicí, jako trojrozměrným modelem, může mít ve výuce naprosto nezastupitelné místo a rozhodně se stalo pro koncepci budoucí práce velmi podnětné. Díly se zabývají i možnou obnovou stávajících sídel. Brány v potaz jsou takové prvky jako podlažnost, orientace budov, jejich tvary, apod. Poměrně srozumitelně je vysvětlen i princip regulačního plánu, což považuji za opravdu náročný cíl. Viz odkaz 11, obrázek č.10 Obrázek ukazuje příklady záporných prostorových působení budov v koncepci sídla. Zde postačuje k prezentaci jednobarevné pojetí a jednoduché kresebné schéma se shrnutím koncepčních zásad. Formulace dogmatismů je patrná, což pro takový způsob didaktického pojetí metodiky nepovažuji za špatné řešení a v mnoha příkladech i jediný možný způsob, jak definovat obecnou pravdu. Obdobné je členění u pozitivních příkladů, navíc doplněné s úředním záznamem takového příkladu. Tato problematika je obsahem IV. dílu Viz odkaz 10 : Obrázek č.9. Příklad aplikace funkčního zónování v sídle. Pro komplexní přehled problematiky odkazuji na kapitolu Studovaná literatura, oddíl koncepce vzdělávání v zahraničí. Viz odkaz 11 : Obrázek č.10. Příklad regulativu a jeho promítnutí do podoby kompozičního modelu. 9

10 Pro komplexní přehled problematiky odkazuji na kapitolu Studovaná literatura, oddíl koncepce vzdělávání v zahraničí. 1.3 Jak vznikala metodika V předchozích statích bylo naznačeno, jakým směrem se koncepce vzdělání bude ubírat a co vlastně bude rámcovým obsahem. V této stati se pojedná o vytváření díla. Významným impulsem byl poměrně úzký kontakt s mládeží, neboť jsem sám praktikujícím pedagogem. Dalším předpokladem se stala vize o možné budoucí podobě výstupu disertační práce. Myšlená vize o jednoduché, tematicky strukturované látce, podané téměř výhradně kresebným způsobem Analýzy, nezrealizované další výstupy (Praktická geografie, Komunikace) Analytická část se stala prvotním cyklem celé práce. Dělí se na několik níže popsaných kategorií a každá z nich vždy mapuje trochu jiný segment poznání. Na základě analýz vnikly tři možná témata výstupů budoucí disertační práce. Estetika měst vesnic a krajiny, Praktická geografie a Komunikace. Vzhledem k širokému záběru byla vypracována pouze ESTETIKA měst vesnic a krajiny společně se Stavebnicí a Lektorskými pomůckami pro učitele. Analýzy však ukázaly že prostor k tvůrčí práci je možný i v dalších oborech a neměl by být zcela opominut Učebnice základních škol Ještě předtím, než byly prostudovány možné a dostupné učebnice týkající se zájmových složek práce, byly položeny tyto základní otázky : a) Do jaké míry aplikují dnešní učebnice tématické okruhy, které vytyčují osnovy ministerstva školství? b) Sledují učebnice spíše grafickou, nebo textovou část výkladu, jaká forma se jeví jako účinnější, a kde jsou slabiny takových forem? c) Používají učebnice studenti a učitelé rádi, co považují za špatné v jejich výkladu? Pro téma ESTETIKA: Pro sledovanou oblast ESTETIKY měst, vesnic a krajiny považuji jako nejdůležitější body osnov ministerstva školství tyto tématické cíle. - Rozvíjení estetického vztahu - Chápání a hodnocení významu hmotné kultury, užité tvorby a estetických aspektů životního prostředí - Architektura a její podíl na formování životního prostředí - Vliv estetiky obytného prostředí na člověka - Poznávání regionálních památek i krásy v přírodě Viz odkaz 12 10

11 Viz odkaz 12: Výtah z osnov ministerstva školství. Pro komplexní rozsah metodických osnov Ministerstva školství odkazuji na kapitolu Studovaná literatura, oddíl koncepce vzdělávání základních a středních škol. Na základě studia dostupných učebnic je zřejmé, že přímá aplikace do reálného života, aplikace všední reality, tedy prvky, které se snaží osnovy ministerstva částečně nastínit, nikdo komplexně neřeší. Vždy se znovu a znovu setkává žák zejména s výčtem historických faktů, aniž by dokázal pracovat se současnými souvislostmi a zařadit je do kontextu. Současné výukové programy žákům nesdělí představy o kráse domů, vesnic, měst, malebnosti krajiny a jejích proměn. Studenti nezískají názor na to, co je ošklivé, a co by se, a jak dalo esteticky změnit. Z hlediska grafiky je evidentní, že učebnice výtvarné výchovy, včetně doprovodných metodik, mají obsáhlý fotografický záběr a to jak pro barevné, tak i černobílé podání. Fotografie i kresby jsou zastoupeny v hojné míře, pro demonstraci látky lze takové řešení v tomto předmětu považovat za nezbytné. Prokládání obrázků a textu se ukazuje učitelům i dětem jako srozumitelné a zajímavé. Žáci se ale učí výtvarné postupy, nikoliv však vnímání toho, co jejich životní prostředí esteticky utváří. Výčet architektonických slohů je také v učebnicích duplicitní vůči látkám dějepisů. Studenti s učebnicemi výtvarné výchovy pracují rádi, spíše se však stávají okrajem zájmu, neboť látka je demonstrována praktickou ukázkou učitele. Obsahově je žáci nepovažují za klíčové mají je spíše za odpočinkové předměty. V tomto směru jsem provedl cyklus pohovorů s učiteli a žáky vybraných základních škol města Tábora. Pro téma PRAKTICKÁ GEOGRAFIE: Vedle tématu Estetiky byla provedena i sondáž oblast PRAKTICKÉ GEOGRAFIE. Ta se však nestala výstupem disertační práce. Téma je ale použitelné pro další možnou navazující prácinapříklad ediční řadu a jako takové zůstává zatím nevyužito. Je nejdříve nutné čtenáři objasnit, o jaké tématické okruhy zde autorovi jde. Globálně vychází téma samozřejmě ze stejného cíle jako estetika (vztahy sídel a jejich prostředí). Rozdíl spočívá v tom, že zde jsou hledány postupy a porozumění, jak věci kolem nás fungují, a to zejména v technické sféře měst a vesnic. Dnešní situace je z pohledu uživatele taková, že řadu prvků z praktického života užíváme, avšak neznáme žádné další souvislosti. Co se týče začlenění do koncepce výuk základních a středních škol, je tato oblast nejproblematičtější. Tématicky je nejbližší okruhům Prvouk (nižší stupně), vlastivěd a zeměpisů (vyšší stupně). Prvouky jsou koncipovány jako základní seznámení s realitou běžného života. Dle pohovorů s učiteli a žáky jsou zde osnovy ministerstva a potřeby výuky chápány správně. Učitelé učebnice používají rádi a děti s nimi rády pracují. Elementární znalosti poznání reality se v nabízených didaktických i praktických sešitech daří transformovat zřejmě dobře. Daleko horší je situace v osnovách a následně i učebnicích pro vlastivědy a zejména zeměpisu. Tuto problematiku řada lektorů považuje za Gordický uzel celého školství. Rozpor mezi potřebou naučit vědomosti a jejich aplikaci je zde zcela zřejmý. Tak, jak jsou osnovy ministerstva a učebnice navrženy, lze předem odhadnout schopnost praktické aplikace v reálném životě. Ta je dle obecně známých poznatků o poznání nižší, než se od studentů očekává. 11

12 Výčet témat, která by žáci měli už od 5. třídy umět, je neuvěřitelně široký a přitom zcela absentuje na osobní míru poznání a vlastní praktické orientace. Namátkou uvádím témata, která ministerstvo vyžaduje pro aplikaci učiva (6., 7. třída). - Posoudit aktuální demografickou, politickou a hospodářskou pozici Číny v Asii a ve světě. - Určit, vyhledat na mapách a charakterizovat státy Severní Ameriky Viz odkaz Viz odkaz 13: Příklady používaných učebnic prvouk, vlastivěd a zeměpisů. Pro komplexní rozsah metodických osnov Ministerstva školství odkazuji na kapitolu Studovaná literatura, oddíl koncepce vzdělávání základních a středních škol. Smutným zjištěním však je, že podobný princip biflování se vyžaduje i v místních geografických souvislostech. Znalost naší země a věcí jak co funguje se pak vymezuje na výčet jednotlivých reálií s jejich charakteristickými znaky. Viz odkaz 14, obrázek č.11 Jako alarmující se rovněž jeví zcela evidentní duplicita, která prezentuje historické souvislosti, aby se pak následně objevila nejen v kontextu dějepisů, ale i občanských nauk. Učitelé a zejména žáci pak mají z velikého rozsahu geografických faktů oprávněné obavy. Obecně nikdo neví, proč je nutné znát takový výčet pouhých názvů. Přitom je zcela zřejmé, jak opravdu málo se z učebnic zeměpisů dozvíme o dění věcí v přírodě a sídlech. Tak, abychom jim porozuměli a získali k prostředí vztah. To považuji ze největší mínus stávající výukové koncepce. Pro téma KOMUNIKACE: Posledním tématem, který se také nestal součástí disertační práce avšak byl předmětem prvotních analýz, je téma KOMUNIKACE. Tato oblast je opět podobně širokým pojmem jako ESTETIKA. Toto téma je společné s rysy ESTETIKY zejména ve smyslu přímého (legislativního) uplatnění estetických principů v praxi. Jedná se o územní a strategické plánování, participaci občanského sektoru, apod. Téma, které zahrnuje celou řadu společenských vazeb. Ony vazby jsou vlastně prvkem komunikačním. Témata souvisejí s principy občanské společnosti, její pospolitosti. Společnosti, která se bude definovat pojmy státní a místní správy, samosprávy a jejich výkonných mechanismů, sousedskými vztahy. Všechny tyto okruhy mají jeden společný cíl. Tím je snaha předat informaci a případně vytvářet participační vazby. Uplatnění by zcela jistě našla v koncepci vzdělávání občanských výuk. Ač by mohlo jít o jeden z nejzajímavějších předmětů základních škol, učitelé ho lektorují neradi, dokonce jsou, zejména ve vyšších ročnících, často kladeni před otázky Co vlastně učit?. Je totiž evidentní, že obsahová (hrubě řečeno mentální) náplň nabízených učebnic je v přímém rozporu s tím, co je v předmětech jiných. Způsob aplikované didaktiky tak trochu podceňuje schopnosti žáků a je zcela pochopitelné, že řadu náctiletých prostě nebaví. Zde jako by se výrazně a zcela překvapivě rozevřely nůžky mezi prostorem, který mají děti daný rozvrhem hodin (ten je veliký) a nabídkou nabízené látky (ta je o poznání menší). Také zde jsem v tomto směru cyklus pohovorů s učiteli a žáky vybraných základních škol města Tábora. 12

13 Situace je ale lepší u středoškolských učebnic, kde je poměrně sofistikovaným a nenásilným způsobem student seznámen s vazbami společenských jevů a kulturně historických souvislostí. Nabízené osnovy ministerstva jsou rovněž prezentované v pozitivním širším záběru společnosti a plně se vztahují k reálným životním zkušenostem. Problémem osnov a následně i učebnicových textů jsou však absentované prvky místních komunit, konkrétní pozice ovlivňování věcí veřejných, osvojení znalostí rozlišovat právní váhu rozhodnutí a umět se v nich orientovat. Chybí definice smyslů samospráv, vysvětlení důsledků nezapojení veřejnosti do rozhodování Viz odkaz 14: Obrázek č.11. Příklad výkladu geografických souvislostí naší země. Pro komplexní rozsah metodických osnov Ministerstva školství odkazuji na kapitolu Studovaná literatura, oddíl koncepce vzdělávání základních a středních škol. Použitá grafika učebnic se vymezuje zejména na textové pojetí, obrazová dokumentace je chápána spíše jako doprovodná a často ztrácí schopnost jednoznačně demonstrovat předkládanou myšlenku. Obrázky jsou často samoúčelné a nemají pro pochopení vykládané látky veliký význam. Zejména pro prezentaci vyšším ročníkům působí často doslova dětinsky. Účinná forma výkladu určitě zůstane v textové části, obrázky by měly mít rozhodně více instruktážní charakter pro demonstraci příslušné myšlenky. Zejména tam, kde je text obtížně pochopitelný a strukturovaný do několika úrovní (samosprávy, legislativa, apod). Jak už bylo z předchozího textu patrné, problémy s didaktikou jsou zde značné a význam, který občanské nauky mají, není správně pochopen ani autory učebnic ani učiteli. Zejména učitelům je jasné, že látka, na kterou mají dle učebního plánu několik let, je v osmé třídě prakticky odučena a 9. třídy mají problém s dalším obsahovým naplněním. Viz odkaz Dotazníky Forma a způsob zpracování dotazníků byly různé. První série byla provedena jako součást samostatné seminární práce v předmětu Stavba měst. Uvedená seminární práce se tak stala článkem, který doplňuje mozaiku poznání práce. Jednalo se o ověření, nakolik jsou dosavadní obecné poznatky o vědomí žáků (učebnice, pohovory a studium literatury) slučitelné s realitou dotazníků a nejen s nimi. Spolupracoval jsem s učiteli ZŠ Bernarda Bolzana Tábor. V souladu s tématickými okruhy byly sledovány opět tři uvedené cíle. Estetický, který prozradil, nakolik lidé chápou prostředí jako potenciál něčeho krásného, něčeho, kde se cítí dobře, co lahodí jejich oku, či duši a naopak jako něčeho, co jsou schopni pro jeho ošklivost odmítnout. Druhým cílem byla schopnost porozumět prostředí, ve kterém žijí, schopnost chápání vztahů, které se v prostředí odehrávají (Praktická geografie). A konečně třetím cílem bylo sledování vlastní motivace k činům, které mohou ovlivnit výraz prostředí, kde žiji (Komunikace). Viz odkaz 16 13