Význam osevních postupů, obecné zásady střídání plodin. Plánování a příklady osevních postupů

Transkript

1

2 Význam osevních postupů, obecné zásady střídání plodin Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska sestavování osevních postupů, fytosanitární problémy při pěstování jednotlivých plodin v OP Plánování a příklady osevních postupů 2

3 plánované, agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) a z hlediska časového (v jednotlivých letech) 3

4 Klíčové opatřením k dosažení a podpoře půdní úrodnosti a uspokojivých výnosů Podíl předplodiny na výnos je v EZ vyšší Zvýšení výnosů o 5-20% 4

5 su šin a h lavn íh o p ro d u ktu v t/h a Vliv struktury osevního postupu na produkční schopnost polních plodin % o biln in n e h n o je n o h n o je n o RU ČÁ LU RU - R uz y n ě 5 0,0 % o biln in 1 6,6 % o k o p a n in 3 3,4 % lusk o v in RU ČÁ LU Č Á - Čá slav 5 0,0 % o biln in 3 3,4 % o k o p a n in 1 6,6 % lusk o v in RU ČÁ LU L U - L uk a v e c 5

6 OSEVNÍ POSTUP MÁ BÝT UTVOŘENÝ TAK MNOHOSTRANNĚ A VYVÁŽENĚ, ABY PŘISPÍVAL K: Přirozené půdní úrodnost Stabilizaci procesů humifikace a mineralizace Zvýšení využitelnosti vody a živin Podpoře mikrobiální aktivity půdy Příjmu dusíku Potlačení chorob a škůdců Snížení konkurenceschopnosti plevelů Regulace účinku růstových látek z posklizňových zbytků Zvýšení biodiverzity a stability agroekosystému Zefektivnění produkce Aby byly tyto funkce naplněny, musí být v osevním postupu zařazeny leguminózy jako hlavní plodiny, meziplodiny nebo alespoň součást směsek. 6

7 Pozitivní účinky Příčiny pozitivního působení Trvalé zajištění existence zemědělských závodů údržbou půdní úrodnosti Přísun organických látek ve formě kořenových nebo posklizňových zbytků, resp. celé zásoby rostlin(zelené hnojení) Zlepšení ekologické rovnováhy, přínos Redukce hnojení dusíkem, pěstování zemědělství k ohraně živ.prostředí a ochraně luskovin, osevní postup bohatý na plodiny, přírody redukce spotřeby ochranných prostředků Tvorba rozmanitých nabídek zemědělských Pěstování světlosemenných luskovin a produktů a odlehčení trhů od agrárních olejnin jako i rostlin k výrobě průmyslových přebytků surovin, větší využití provozních prostředků 7

8 Ohodnocení druhů plodin se zřetelem k erozi druh plodiny kukuřice cukrová řepa brambory jarní obiloviny řepka ozimá ozimé obiloviny jetel vojtěška jetelotravní směs louky faktor 0,6 0,6 0,6 0,3 0,3 0,2 0,02 0,02 0,01 0,002 8

9 Zohlednění stanovištních podmínek Střídání plodin obohacujících půdu o organickou hmotu (zdroje uhlíku) a o ni ochuzujícími (odběratelé uhlíku) Střídání plodin zhoršujících a zlepšujících fyzikálně chemické vlastnosti půdy Střídání plodin se specifickými nároky na živiny (odčerpávajícídodávající) Vliv plodin odčerpávajících vláhu na vodní režim Slabší-mohutný kořenový systém Mělce-hluboce kořenící rostliny Nedostatek organické hmoty nahradit meziplodinami 9

10 Vyšší druhová pestrost Málo a značně konkurenceschopné plodiny vůči plevelům Výběr rezistentních a tolerantních druhů k významným škodlivým činitelům Dodržení dostatečného odstupu mezi plodinami napadanými stejnými chorobami a škůdci Organizace OP musí zajistit co nejdelší pokryv půdy zelenými rostlinami během Organizace OP musí zajistit dlouhé období na přípravu půdy k následné plodině Omezení pěstování stejných skupin plodin po sobě 10

11 biologické pěstitelské technologické a organizační 11

12 Voda náročné na vláhu jeteloviny, okopaniny, zeleniny Živiny náročné na živiny: hnojem hnojené - cukrovka, kukuřice, brambory, řepka hnojem nehnojené - pšenice, ječmen; cibule méně náročné na živiny: žito, oves, luskoviny, jeteloviny, směsky 12

13 Vliv plodin na půdu: Zakořenění: hlubokokořenící - vojtěška, jetel, cukrovka mělkokořenící - trávy, obilniny- jařiny Půdní struktura zhoršující - obilniny, okopaniny (sklizené za vlhka) zlepšující - luskoviny, jeteloviny, směskyodin na půdu 13

14 14

15 = půda se po sklizni jeví dočasně nevhodná pro pěstování téže plodiny nebo plodiny příbuzné specifická - pouze určitou plodinu nespecifická - pro více plodin 15

16 nedostatková nedostatek nebo absence živiny mikrobiologická (organismová) patogení působení mikroorganismů rhizosferního společenstva v důsledku opakované přítomnosti téže rostliny toxinová autointoxikace rostlin exudáty, smyvy a rozkladem zbytků těl téže rostliny 16

17 Faktory, související s biologií plodiny : stupeň zastínění vegetační doba vliv plodiny na půdní strukturu kvalita posklizňových zbytků odčerpání živin z půdy odčerpání půdní vláhy doba sklizně nároky následné plodiny ostatní činitelé 17

18 = předplodinová hodnota př. zlepšující a dobré př. středně dobré př. slabé až špatné př. velmi špatné 18

19 respektovat délku vegetační doby pracovní špičky (ruční práce v EZ, vazby na region) specializace produkce (např. zelinářství) snaha o vhodné osevní postupy, návaznost na produkci krmiv dostupnost navržených opatření (zpracování půdy, regulace zaplevelení, osivo, biologická ochrana, ) 19

20 20

21 Charakteristika jednotlivých skupin plodin z hlediska sestavování osevních postupů 21

22 Detailněji lze rozčlenit plodiny do skupin: jeteloviny (víceleté či vytrvalé leguminózy v monokultuře či směsi s travami) luskoviny (převážně jednoleté leguminózy na orné půdě schopné fixovat dusík) okopaniny (plodiny obvykle hnojené hnojem a pěstované jako širokořádkové kultury) obilniny tržní plodiny (převážně jednoleté plodiny pro produkci semen, vlákna,...) meziplodiny 22

23 Rozhodující zdroj humusu Zdroj dusíku Fytosanitární účinky (choroby pat stébel, fusariózy lnu, apod.) Příznivé účinky kořenové soustavy Podíl jetelovin ovlivňuje podíl TTP Odplevelující účinek První hon při postupném přechodu Jetel je možno použít jako podsevovou meziplodinu 23

24 24

25 Optimální zastoupení 30-40% (min 25%) Komponenty LOS nebo na zrno Odplevelující účinek Hnojivý účinek Částečná náhrada jetelovin (podniky bez živočišné produkce) 25

26 Podíl symbioticky vázaného dusíku na obsahu celkového dusíku v biomase některých bobovitých rostlin v % Plodina Z celkového dusíku na fixovaný připadá Vojtěška 75 Jetel 75 Ostatní jeteloviny 60 Bob 60 Hrách 50 Cizrna 50 Fazole 50 Sója 50 Čočka 50 Luskovinoobilná směska Louky asi 30 % závisí na floristickém složení (na zastoupení bobovitých rostlin) 26

27 Dlouhá vegetační doba Pomalý příjem živin a vyšší spotřeba draslíku Vyšší dávky statkových hnojiv Širokořádkové kultury s možností mechanické kultivace Výskyt chorob a škůdců (mandelinka bramborová, háďátko bramborové, plíseň bramborová) Kukuřice při použití mechanické kultivace zvyšuje nebezpečí eroze 27

28 Obvykle se pěstují po zhoršujících předplodinách Obilniny Tržní plodiny Jeteloviny nebo jetelotráva (nevyžaduje hnojení hnojem, zvyšuje antifytopatogenní potenciál OP) 28

29 Mělce kořenící plodiny Vyžadují pohotové, lehce přístupné živiny Zanechávají průměrné množství posklizňových zbytků (C:N) Spíše nízká konkurenceschopnost vůči plevelům (žito-ozimý ječmen-oves-tritikale-pšenice-jarní ječmen) Limitující jsou choroby pat stébel 29

30 Okopaniny Jeteloviny Luskoviny Luskovinoobilní směsky Olejniny Jednoleté pícniny Výnos zrna ozimé pšenice po různých předplodinách Předplodina Průměr za roky 1949/ /56 brambory 122,4% cukrová řepa 118,9% hrách 117,6% slunečnice 113,9% oves 99,6% kukuřice 98,3% ozimá pšenice 82,4% Řazení obilnin po sobě je nevhodné (střídání ozimých a jarních, náročné-méně náročné) 30

31 Základní úrodnost půdy udává možný výnos zrna v t.ha-1 Základní úrodnost půdy Obilniny celkem (%) (t -1 sušiny.ha za rok) maximum zastoupení obilních druhů (obilniny celkem = 100%) pšenice ozimá žito ječmen ozimý + jarní oves do 3 t t t t

32 Převážně jednoleté plodiny na produkci semen a vlákna Řepka je velmi náročná na množství pohotových živin, optimální předplodiny jsou: oz. aj. směsky, jetel, hrách, obilniny, předplodinová hodnota dobrá Přadné rostliny se v EZ prakticky nepěstují 32

33 Lepší využití vegetačního období Imobilizace živin (následné lepší využití, snížení vymývání živin, zlepšená bilance živin) Zakrytí povrchu půdy (snížení výparu, vodní a větrné eroze) Zvýšení biodiverzity Omezení chorob a škůdců Vyšší oživení půdy Lze je využít na zelené hnojení i krmení (rezerva krmivové bilance) Zařazení do OP ovlivňuje délka vegetačního období 33

34 Ozimé směsky Letní a strniskové meziplodiny Podsevy 34

35 Zajištění zelené píce co nejdříve na jaře Plní nejvíce výše uvedené ekologické funkce Důležité je časné setí, dostatek vláhy, živin Po ozimých meziplodinách se pěstují teplomilné jařiny 35

36 Ozimé meziplodiny ( kg.ha-1) 1. jílek mnohokvětý (20), vikev huňatá (50), inkarnát (20) 2. jílek mnohokvětý (20), vikev panonská (100) nebo huňatá (75) 3. peluška (120), vikev panonská (100) 4. peluška (50), vikev huňatá (50), žito ozimé (80-100) 5. řepka ozimá (5), žito (120) 6. žito (110), vikev huňatá (50) či panonská (80) 36

37 Řadí se po sklizni ranných předplodin (ranné brambory, řepka) Jako strniskové meziplodiny po obilninách Úspěšnost pěstování ovlivňuje letní vláha a příchod podzimních mrazíků Vhodné jsou druhy s rychlým počátečním růstem a tvorbou fytomasy 37

38 Letní a strniskové meziplodiny ( kg.ha-1) 1. slunečnice roční (10-15), bob koňský (70-100) 2. slunečnice roční (8-10), peluška (60-70) 3. řepka ozimá (5), hořčice bílá (5), svazenka (2) 4. řepice (6), pohanka (60) 5. řepka (5), jetel inkarnát (30) 6. jílek jednoletý (10), řepka (10) 7. vikev setá (80), svazenka (6) 8. peluška (80), vikev setá (50-60), hořčice bílá (5) 38

39 Tvoří s hlavní plodinou směs Zakládají se současně s výsevem hlavní plodiny (jařiny), nebo ve fázi 3-4 listu Podsev přispívá k využití prostoru, snížení evaporace i eroze, redukci plevelů i ostatních škodlivých činitelů Po sklizni hlavní plodiny již zapojený podsev rychle roste Vyloučení podmítky sníží ztráty vláhy Vhodné jsou z počátku pomalu rostoucí plodiny 39

40 40

41 Podsevy ( kg.ha-1) 1. jílek mnohokvětý (15), jetel plazivý nebo jetel zvrhlý (10) 2. jílek mnohokvětý (10-12), jetel zvrhlý či plazivý (3-5), řepka či řepice (4-6) 3. jílek mnohokvětý 10, jetel inkarnát (15) teplejší polohy 4. tolice dětelová (3-4), úročník bolhoj (20) 5. štírovník (8), jílek mnohokvětý (20 nebo úročník (12) 41

42 Růstové charakteristiky leguminózních druhů využívaných jako meziplodiny Druh Vědecký název Adaptace na prostředí Produkce sušiny (t.ha1 ) Množství fixovaného dusíku (kg.ha-1) mírná 10,0 170 Vojtěška Medicago sativa Jetel nachový T. incarnatum středně - mírná 7,9 179 Vikev Vicia villosa středně - mírná 10,2 376 Jetel luční T. pratense středně - mírná 5,2 146 Jetel bílý T. repens středně - mírná 5,2 182 Štírovník růžkatý Melilotus officinalis mírná 2,

43 Vlastnosti jednotlivých složek u jednoduchého osevního postupu 5 hodnocení od 1 do dus ík hum us JTS 5 5 Pš enice 1 Mezipl.ozim.žito dos pělos t hloubka kořenů plevel Bram bory Hrách Oves

44 Fytosanitární problémy při pěstování jednotlivých plodin v OP 44

45 Gaeumannomyces graminis, Pseudocercosporella herpotrichoides ozimá pšenice-ozimý ječmen-jarní ječmen-žito-oves Přerušení obilního sledu 2-3 roky Příznivě působí pěstování jetele nebo vojtěžky na 2-3 užitkové roky Použití přerušovačů směska-řepka, kukuřice-oves, brambory-oves, brambory-luskoviny Jednoleté přerušení sníží výskyt (přerušovače = luskoviny, kukuřice, brambory, cukrovka, řepka, len, oves Likvidace plevelů (hostitelská rostlina chundelka metlice) 45

46 Tiletia controversa (sněť zakrslá) Chlamidospory hlouběji uložené v půdě si dlouhodobě zachovávají klíčivost (6-7 let odstup při pěstování pšenice), Ustilago maydis (sněť kukuřičná) Prevence odstup 3 roky (silné napadení 6-8 let) Erysiphe graminis (padlí travní) Neřadit ozimý nebo jarní ječmen po sobě Hrbáč osenní Larvy poškozují listy osenní, brouci v létě květy obilnin a obilky v mléčné zralosti Prevencí je střídání obilnin s luskovinami Drátovci (larvy kovaříku) Potlačuje je intenzivní obdělávání půdy (okopaniny, luskoviny, řepka) 46

47 Háďátko řepné Odstup 4 roky, vhodná následná plodina je jarní ječmen (háďátku neutrální rostlina) Problematickou předplodinou je vojtěška (háďátku nepřátelská plodina) Problematické je namnožení plevelů přátelským háďátkům (hořčice rolní, penízek rolní, merlík bílý, laskavec ohnutý) Plasmodiophora brassicea (nádorovitost košťálovin) 4-6 let odstup při pěstování brukvovitých Likvidace brukvovitých plevelů (hořčice rolní, ohnice, kokoška pastuší tobolka) Synchytrium endobioticum (rakovina brambor) Původce je přenosný z lilkovitých plevelů (lilek černý, blín černý, durman obecný) 47

48 Sclerotinia trifoliorum (rakovina jetele) Dostatečný odstup v OP (až 6 let) Phoma lingam (fomové černání stonků) Houba přežívá na posklizńových zbytcích až 4 roky (odstup od brukvovitých 3 roky) Peronospora arborescenc (plíseň maková) Oospory přežívají řadu let (odstup 6-8 let) Fusarium lini (fuzarióza lnu) Přetrvává v posklizňových zbytcích (6-7 let odstup) 48

49 49