Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SEA (Strategic Environmental Assesment)

Transkript

1 Posuzování vlivů koncepce na životní prostředí SEA (Strategic Environmental Assesment) Koncepce: Dopravní politika ČR pro období s výhledem do roku 2050 Proces posuzování vlivů probíhá podle zákona č. 100/2001 Sb. (dále jen zákon) a souvisejících předpisů

2 Základní pojmy posuzování SEA ( 3 zákona) Koncepce (politiky, plány, programy veřejné správy) Program snižování emisí, územní plány, zásady územního rozvoje, dopravní politika, plán hlavních povodí, politika územního rozvoje aj., tj. strategická SEA Příslušný úřad (vede zjišťovací řízení, vydává Stanovisko) v tomto případě Ministerstvo životního prostředí Dotčený správní úřad (=dotčené orgány a ČIŽP) Dotčené území zde celá Česká republika Předkladatel koncepce zde Ministerstvo dopravy (MD)

3 Postupné kroky procesu SEA ( 10c až 10h zákona) Předložení Oznámení koncepce - podle přílohy 7 zákona, předložení MŽP Zjišťovací řízení zveřejnění (MŽP), lhůta 20 dní na vyjádření dotčených orgánů, územních samosprávných celků a veřejnosti, vydání Závěru zjišťovacího řízení MŽP Předložení návrhu koncepce a Vyhodnocení SEA zveřejnění (MŽP), vyjádření dotčených orgánů, územních samosprávných celků a veřejnosti (do 5 dnů od konání veřejného projednání) Veřejné projednání (VP) a zápis min. 30 dní po předložení návrhu koncepce, zveřejnění zápisu z VP a zaslání na MŽP, vše zajišťuje předkladatel (MD) Stanovisko SEA MŽP do 30 dnů od zápisu z VP, rozeslání, zveřejnění Sledování vlivů koncepce průběžně, zajišťuje předkladatel (MD)

4 Hodnocení možných vlivů koncepcedopravní politiky ČR Hluk Veřejné zdraví Vibrace Emise Fragmentace, migrace ZCHÚ, NATURA 2000

5 Doprava a hlukové poměry Pořadí hlučnosti Letecká > železniční > silniční > vodní ale železniční vnímána nejlépe (viz dále) Chráněný venkovní prostor staveb U dopravy se hodnotí celá denní a celá noční doba.limity: Silnice (D, R, I. a II. třída..60/50 db, ČD..50/45 db, + korekce dle přílohy 3 nař.vl.č. 272/2011 Sb. Chráněný vnitřní prostor staveb Limity: 40/30 db, ale doprava: 45/35 db Hluková studie- izofony. Hluk ze záměru, celková hladina akustického tlaku. Hluková studie- výřez (Zlínský kraj)

6 Zákon č. 258/2000 Sb.ochrana veřejného zdraví % obtěžovaných hlukem dle Ldn nebo Ldvn Vliv hluku železnic vnímán nejpříznivěji (viz obrázek, %HA, High Annoyed) Imise- referenční dávka

7 Doprava a šíření vibrací Hladina vibrací (db), hodnota zrychlení vibrací (m/s2), rychlost vibrací (mm/s) Chráněný vnitřní prostor staveb Limity hladiny vibrací: 75 db + korekce. Obytné místnosti.81/78 db Šíření vibrací isoseisty okolo zdroje- Nakamichi, 2003 Pokles rychlosti vibrací se vzdáleností (Grúz, tramvajová trať )

8 Emise z dopravy NÁKLADNÍ DOPRAVA Podle provedených statistických šetření (Zeman, 2007) je z hlediska emisí nákladní dopravy nejlepší železniční doprava v elektrické trakci. Zjištěný počet čtkm/t emise u této dopravy je největší pro následující emise: CO ( ), NOx ( ), VOC ( ), TZL ( ) a PAH ( ). Na druhém místě je nákladní říční doprava. OSOBNÍ DOPRAVA Podle stejných šetření (Zeman, 2007) je z hlediska emisí osobní dopravy nejlepší MHD metro. Zjištěný počet osobokm/t emise u této dopravy je největší pro následující emise: CO2 (53 089), NOx ( ) a VOC ( ). Jako nejhorší se z tohoto hlediska jeví silniční doprava se spalovacími motory.

9 Fragmentace území, migrace Fragmentace krajiny, způsobená dopravními stavbami, patří v současnosti k největším rizikům pro zachování biodiverzity. Izolace jako následek fragmentace ohrožuje přežití citlivějších druhů. Vzniká bariérový efekt s důsledky ve ztrátě lokalit a kolizemi živočichů s vozidly. Dopravní stavby nedoporučujeme umísťovat do UAT, kategorie A. Migrace v území je obdobně ohrožena liniovými dopravními stavbami. Z hlediska zajištění průchodnosti území pro velké savce jsou zásadní tři kategorie a to migračně významná území, dálkové migrační koridory a migrační trasy. Migračně významná území byla dle významnosti rozdělena do pěti kategorií I až V. Území mimořádného významu (I) by neměla být dopravními stavbami křížena. Území UAT, kategorie A, B, C

10 ZCHÚ, území NATURA 2000 Zvláště chráněná území (ZCHÚ) jsou národní parky, CHKO, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky. Umísťování staveb do těchto území je možné jen s povolením výjimky ( 43 zákona č. 114/1992 Sb.). Území soustavy NATURA tvoří evropsky významné lokality (EVL) a ptačí oblasti (PO). Jedná se o území podle legislativy Evropského společenství, konkrétně podle směrnice č. 79/409/EEC a směrnice č. 92/43/EEC. Celkový počet uvedených území v ČR je: -NP 4, -CHKO 25, -EVL 1084, -PO 41

11 Modelová střetová území 1- Děčínsko - (Děčín st. hranice). Střety: CHKO, PO, EVL, UAT (A,B), migrace (I,II) Poznámka: TEN-T, vodní cesta pro zlepšení plavebních podmínek na LVVC 2- Český ráj - (Jičín Turnov). Střety: EVL, event. CHKO Poznámka: TEN-T, nová kapacitní silnice (R35) 3- Mor. Třebová - (Jevíčko Mor. Třebová). Střety: Migrace (I), EVL, UAT (B) Poznámka: TEN-T, nová rychlostní komunikace (R43) 4- Hodonínsko - (Veselí n/mor.- Břeclav). Střety: EVL, PO, CHOPAV, záplavová území Poznámka: TEN-T, nová R55, event. D-O-L

12 Priority koncepce, referenční cíle Hodnocená koncepce uvádí celkem 9 priorit (Uživatelé, Provoz, Zdroje pro dopravu, Dopravní infrastruktura a další). Tyto jsou rozděleny na další podkapitoly (podpriority), z nichž každá obsahuje návrh konkrétních opatření. Tato opatření vychází vesměs z národních (Strategický rámec udržitelného rozvoje) a nadnárodních (Bílá kniha, návrh TEN-T) strategií a měla by se promítnout do následných koncepcí (Dopravní sektorové strategie). Vliv na životní prostředí a veřejné zdraví je pro uvedené priority hodnocen podle jejich vztahu k vybraným referenčním cílům. Na úseku ochrany životního prostředí bylo v hodnocení SEA zvoleno celkem 10 referenčních cílů (vliv na vody, ZPF, ochranu přírody, ovzduší a další). Na úseku ochrany veřejného zdraví bylo obdobně vybráno 8 referenčních cílů (zdraví mladých, zdravé stárnutí, infekční onemocnění a další).

13 Hodnocení priorit koncepce Pro hodnocení priorit vybráno 10 referenčních cílů ochrany životního prostředí. Při hodnocení vlivů priorit na tyto referenční cíle ochrany životního prostředí byl nalezen celkový počet bodů +3, tj. neutrální nebo mírně pozitivní vliv. Nejhůře hodnocenou (-7 bodů) prioritou byla priorita 4-Dopravní infrastruktura, nejlépe hodnocena (+6 bodů) byla priorita 6Snižování dopadu na veřejné zdraví a životní prostředí Pro hodnocení priorit vybráno 8 referenčních cílů ochrany veřejného zdraví. Při hodnocení vlivů na referenční cíle ochrany veřejného zdraví byl nalezen celkový počet bodů +13, tj. významně pozitivní vliv. Nejhůře hodnocenou (-2 body) prioritou byla priorita 4Dopravní infrastruktura, nejlépe hodnocena (+7 bodů) byla priorita 6Snižování dopadu na veřejné zdraví a životní prostředí.

14 Návrh stanoviska- podmínky 1/ 2/ 3/ 4/ 5/ 6/ 7/ 8/ 9/ 10/ V navazujících procesech budou respektovány připomínky k jednotlivým specifickým cílům a jejich opatřením, jak jsou obsaženy v příloze Vyhodnocení vlivů koncepce (Tabulkové hodnocení specifických cílů). Na koncepci navazující strategie, projekty a záměry budou podrobeny hodnocení vlivů na životní prostředí (SEA, EIA), pokud tak stanoví zákon č.100/2001 Sb. v platném znění. V případě navazujících variantních řešení záměrů nových dopravních staveb bude vybrána varianta s minimálními dopady na ŽP a ochranu veřejného zdraví. V následných krocích u nových a rekonstruovaných tras silniční a železniční dopravy (TEN-T, VRT) důsledně dbát na zajištění migrační průchodnosti pro živočichy (mosty, propustky, estakády, ekodukty). Při možných variantách vždy preferovat vedení komunikací bez kolize s ochranou přírody. Potřebu odnětí půdy vyšší bonity minimalizovat výběrem územních variant v navrženém koridoru. V následných krocích u řešení vodní dopravy (TEN-T) důsledně dbát na zajištění migrační průchodnosti pro vodní živočichy. Umísťování vodních elektráren v území NATURA 2000 lze pouze s respektováním nezhoršení migrační propustnosti pro vodní živočichy ( 15 vodního zákona). Konečný návrh vodních děl řešit v dohodě s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny. V následných krocích u řešení letecké dopravy vést vzletové, letové a přistávací koridory mimo známé tahové koridory ptáků a současně zohlednit jejich hnízdní a potravní lokality. V projektech/záměrech, navazujících na Dopravní politiku nedopustit, resp. minimalizovat zásahy stavby a provozu dopravní infrastruktury do biotopů zvláště chráněných živočichů a rostlin. Nové dopravní stavby a vodní díla lze do zvláště chráněných území (zákon č. 114/1992 Sb.) umísťovat zcela výjimečně, s respektováním podmínek pro zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin a při nezhoršení migrační propustnosti pro zvěř a vodní živočichy ( 15 vodního zákona). Konečný návrh tras řešit v dohodě s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny. Umísťovat nové dopravní stavby a vodní díla do území NATURA 2000 (zákon č. 114/1992 Sb.) lze pouze výjimečně, s vyloučením významného vlivu na předměty ochrany v EVL a PO. Při možných variantách v rámci navrženého koridoru vždy preferovat vedení komunikací mimo území systému NATURA Konečný návrh řešit v dohodě s příslušným orgánem ochrany přírody a krajiny Zásah nově budovaných/rekonstruovaných dopravních staveb do polygonů UAT kategorie A (výborný), pokud by jejich důsledkem byla fragmentace území lze akceptovat jen výjimečně, za podmínky zajištění dostatečné migrační průchodnosti pro živočichy ve smyslu metodiky AOPK ČR (mosty, propustky, estakády, ekodukty) a to zvláště v místech migračních území mimořádného nebo zvýšeného významu. V následných strategických dokumentech preferovat druhy dopravy se sníženými nároky na fosilní paliva, nižšími produkovanými emisemi (PM10, NO2, PAH) a nižšími dopady hluku na obyvatelstvo (elektrická trakce, nové pohony, vodní doprava).

15 Návrh stanoviska podmínky (pokračování) 11/ 12/ 13/ 14/ 15/ 16/ 17/ 18/ 19/ 20/ 21/ V následných strategických a projektových dokumentech preferovat povrchy silniční infrastruktury, produkující menší hlukové emise. Průběžně usilovat o provázanost navazujících strategických dokumentů Dopravní politiky s krajskými koncepcemi snižování emisí. Podle místních poměrů v jednotlivých lokalitách (hluk, imise) postupně omezovat vjezdy dopravních prostředků s konvenčními pohony do center obcí (zákon č. 201/2012 Sb., Bílá kniha EU). V následných dokumentech rozpracovat hodnocenou koncepci se zřetelem na implementaci systémů ITS do jednotlivých druhů dopravy. V souladu s koncepcí (priorita 4.2) dbát v následných projektech na výrazné zvýšení bezpečnosti, zvláště u železniční dopravy (přejezdy). V následných projektech při kácení zeleně podél liniových dopravních staveb dbát na neohrožení zájmů ochrany přírody (hnízdění ptactva, území NATURA 2000). Při podpoře vývoje alternativních pohonů preferovat nízkouhlíkatá či neuhlíkatá paliva, nezvyšující emise do ovzduší. Podporovat strategii čisté mobility. V následných krocích u nových a rekonstruovaných dopravních staveb v lokalitách mimo zastavěná území obcí v maximální možné míře respektovat doporučení orgánů ochrany životního prostředí se snahou o minimální zásah do ZPF (I. a II. třída ochrany) a pozemků PUPFL. V relevantních navazujících strategických dokumentech vždy paralelně zvažovat vliv hluku a vibrací na veřejné zdraví a to nejen z hlediska stávající legislativy (zákon č. 258/2000 Sb., nař.vl.č. 272/2011 Sb.) ale i de lege ferenda. Pravidelně (cca 1x/2 roky) vyhodnocovat vliv implementace Dopravní politiky (včetně vlivů na životní prostředí) se zveřejňováním souhrnné zprávy. V případě zjišťování významných negativních vlivů Dopravní politiky na životní prostředí provádět průběžnou aktualizaci této hodnocené koncepce. Dbát na provázanost Dopravní politiky se zásadními dokumenty územního plánování podle části třetí stavebního zákona (PÚR, ZÚR).