REVIZE ZRANITELNÝCH OBLASTÍ PRO NITRÁTOVOU SMĚRNICI

Transkript

1 VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA Úkol VÚV T.G.M. č REVIZE ZRANITELNÝCH OBLASTÍ PRO NITRÁTOVOU SMĚRNICI Ing. Anna Hrabánková a kol. NÁVRH REVIDOVANÉHO VYMEZENÍ ZRANITELNÝCH OBLASTÍ PODLE NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 103/2003 Sb. Zadavatel: Ministerstvo životního prostředí Praha, leden 2007

2

3 VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA Úkol VÚV T.G.M. č REVIZE ZRANITELNÝCH OBLASTÍ PRO NITRÁTOVOU SMĚRNICI Anna Hrabánková, Pavel Rosendorf, Hana Prchalová a Gabriela Hofmannová NÁVRH REVIDOVANÉHO VYMEZENÍ ZRANITELNÝCH OBLASTÍ PODLE NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 103/2003 SB.

4

5 VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T. G. MASARYKA, V.V.I. Název a sídlo organizace: Ředitel: Výzkumný ústav vodohospodářský T.G. Masaryka, v.v.i. Podbabská 30, Praha Ing. Lubomír Petružela, CSc. Zadavatel úkolu: Zástupce zadavatele: Ministerstvo životního prostředí ČR Ing. Veronika Jáglová (odbor ochrany vod) Zahájení a ukončení úkolu: trvalá činnost Místo uložení zprávy: VTEI - VÚV T.G. Masaryka, Praha Odborný náměstek pro výzkumnou činnost: Mgr. Mark Rieder Vedoucí sekce hydrauliky, hydrologie a hydrogeologie: Ing. Ladislav Kašpárek, CSc. Vedoucí oddělení ochrany podzemních vod: RNDr. Hana Prchalová Hlavní řešitel: Spoluřešitelé: Ing. Anna Hrabánková RNDr. Hana Prchalová Mgr. Pavel Rosendorf Gabriela Hofmannová

6

7 7 OBSAH 1. Úvod Návrh revidovaného vymezení zranitelných oblastí podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb Postup vyhodnocení dat a zpracování návrhu revidovaného vymezení zranitelných oblastí Použité podklady Způsob hodnocení dat Základní kritéria a důvody pro změny ve vymezení zranitelných oblastí Technický postup změn ve vymezení zranitelných oblastí Návrh změn vymezení zranitelných oblastí varianty 1 a Varianta Varianta Shrnutí návrhu obou variant Podrobný popis situace ve zranitelných oblastech navržených ke zrušení Oblast Z1 - povodí Rokytnice v Ašském výběžku Oblast Z2 Chebská pánev Oblast Z3 západní část rajonu Mostecká pánev jižní část Oblast Z4 povodí Klíšského potoka a drobných přítoků Labe v Ústí nad Labem Oblast Z5 Křída Horní Ploučnice dvě části povodí Ploučnice nad Českou Lípou Oblast Z6 povodí Otročínského potoka (oblast povodí Ohře a dolního Labe) a povodí Útvinského potoka (oblast povodí Berounky) Oblast Z7 povodí Planského potoka a povodí Týneckého potoka Oblast Z8 horní část povodí Úhlavky Oblast Z9 povodí Tyterského potoka a část povodí Rousínovského potoka Oblast Z10 povodí pravo- a levostranných přítoků Vltavy mezi Vyšším Brodem a Českým Krumlovem a horní část povodí Malše po Skoronice Oblast Z11 Třeboňská pánev jižní část Oblast Z12 Jizerská křída pravobřežní oblast mezi Bělou a Řehnickým potokem Oblast Z13 Jizerská křída levobřežní povodí Žehrovky, Libuňky a horních povodí Kněžmostky a Klenice Oblast Z14 povodí pravostranných přítoků Smědé Oblast Z15 povodí Úpy nad Trutnovem, povodí Pilníkovského potoka a povodí Lučního potoka Oblast Z16 povodí Kněžné nad Rychnovem nad Kněžnou Oblast Z17 povodí Pstruhovce a Slavonického potoka Oblast Z18 povodí Syrovinky Oblast Z19 povodí Nivničky, Bánovského a Ledského potoka Oblast Z20 povodí Krasovky a dalších drobných přítoků Opavy nad Krnovem Oblast Z21 povodí Hvězdnice, Heraltického potoka, Velké a Hořiny Oblast Z22 povodí Stružky Podrobný popis situace v oblastech navržených k rozšíření zranitelných oblastí Oblast P1 dolní povodí Obrtky a Úštěckého potoka Oblast P2 horní povodí Zubřiny, povodí Mračnického potoka, Pivoňky a drobných přítoků Radbuzy a povodí Kouby a jejích přítoků Oblast P3 povodí malých přítoků Střely před ústím do Berounky Oblast P4 povodí Rakovnického potoka nad Rakovníkem Oblast P5 dolní část povodí Červeného potoka Oblast P6 povodí Chumavy Oblast P7 povodí středního toku Skalice s Hrádeckým potokem a povodí Líšnického potoka po ústí do Vltavy Oblast P8 povodí Mnichovky, Mokřanského potoka a dalších drobných přítoků Sázavy a povodí Pitkovického potoka Oblast P9 dolní povodí Jirenského potoka na soutoku s Výmolou...46

8 Oblast P10 povodí pravo a levostranných přítoků vodárenské nádrže Švihov a povodí Štěpánovského potoka po ústí do Sázavy Oblast P11 horní část povodí Sázavy nad Havlíčkovým Brodem Oblast P12 povodí pravostranných přítoků Lužické Nisy od Vítkovského potoka po státní hranici a povodí Olešky Oblast P13 oblast na soutoku Jizery s Kněžmostkou Oblast P14 povodí Křešovského potoka na soutoku s Klenicí Oblast P15 povodí Trnávky Oblast P16 povodí Cidliny po Volanku Oblast P17 oblast na soutoku Doubravy s Brslenkou Oblast P18 povodí Cerhovky Oblast P19 dolní povodí Ležáku a Žebra a povodí drobných toků na soutoku Chrudimky s Novohradkou Oblast P20 povodí toků na soutoku Orlice s Labem mezi Hradcem Králové a Pardubicemi Oblast P21 povodí Jihlavy od Mlýnského potoka Oblast P22 povodí Oslavy od Polominy Oblast P23 povodí Polního potoka po soutok s Dyjí Oblast P24 oblast na soutoku Šatavy se Svratkou Oblast P25 povodí Harasky a Spáleného potoka a část povodí Trkmanky Oblast P26 Hornomoravský úval severní a střední část Oblast P27 povodí Husího potoka Přílohy Příloha I: Návrh zranitelných oblastí varianta 1 optimální (abecední seznam příslušných katastrálních území) Příloha II: Návrh zranitelných oblastí varianta 2 maximální (abecední seznam příslušných katastrálních území)

9 9 1. Úvod Přezkoumání zranitelných oblastí podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech (dále jen nařízení vlády) Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP) podle 33 odst.2 Vodního zákona povinno provést nejpozději do čtyř let od nabytí účinnosti nařízení, tj. do 3.března Návrh na změny předloží MŽP vládě, která jej po schválení vydá formou novely nařízení vlády. Přezkoumání vymezení zranitelných oblastí je prováděno na základě 3 nařízení vlády. Přezkoumání provádí odborný subjekt pověřený MŽP. Tímto subjektem byl v roce 2004 určen Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v.v.i. (dále jen VÚV T.G.M.) Závaznými podklady pro přezkoumání zranitelných oblastí jsou údaje ze sledování jakosti povrchových a podzemních vod uvedené v nařízení vlády v odstavci 1 v částech a), b) a c). V následujících kapitolách je představen návrh na revidované vymezení zranitelných oblastí včetně podrobného popisu změn pro dvě navržené varianty. Součástí zprávy jsou i výsledné seznamy katastrálních území obou navržených variant pro připravovanou novelu nařízení vlády č. 103/2003 Sb.

10 10

11 11 2. Návrh revidovaného vymezení zranitelných oblastí podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb Postup vyhodnocení dat a zpracování návrhu revidovaného vymezení zranitelných oblastí Předložený návrh revidovaného vymezení zranitelných oblastí byl zpracován na základě závazných podkladů, které cituje nařízení vlády a dalších podpůrných podkladů, které umožnily odlišit původ znečištění, rozsah využití půdy v jednotlivých oblastech, intenzitu zemědělského hospodaření a obecnou zranitelnost půd a horninového prostředí. Pro revize zranitelných oblastí byly použity obdobné postupy hodnocení jako při prvním vymezení v roce 2003, větší důraz byl v tomto případě kladen na vyhodnocení koncentrací v souladu s požadavky nitrátové směrnice (SR 91/676/EHS) a na hodnocení trendů vývoje koncentrací v oblastech i jednotlivých monitorovacích objektech. Předkládaný návrh revidovaného vymezení zranitelných oblastí je zpracován ve dvou variantách, které se liší výsledným rozsahem zranitelných oblastí. Varianta 1 označovaná také jako optimální navrhuje kromě odůvodněného zvýšení rozlohy zranitelných oblastí také redukci rozsahu zranitelných oblastí v místech, kde od posledního vymezení došlo k výraznému zlepšení jakosti vod z pohledu koncentrace dusičnanů a kde veškeré dostupné údaje ukazují na setrvale se zlepšující stav bez většího rizika změny trendu ve znečištění. Varianta 2 maximální navrhuje pouze odůvodněné zvýšení rozlohy zranitelných oblastí v místech zvýšených koncentrací dusičnanů v povrchových a/nebo podzemních vodách a v oblastech se znatelně rostoucím trendem ve vývoji koncentrací. Obě varianty vycházejí ze stejných dat a používají stejné způsoby hodnocení datových sad Použité podklady Data z monitoringu povrchových vod ZVHS pro potřeby nitrátové směrnice (údaje z 938 profilů). Data z monitoringu podzemních vod ČHMÚ ve vrtech a pramenech (údaje ze 460 objektů). Data o jakosti vod odběry podle vyhlášky č.428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č.274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (celkem 129 odběrů povrchových vod a 1308 odběrů podzemních vod) MZe a krajské úřady. Data o jakosti vod odběry podle vyhlášky č.431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (celkem 623 odběrů povrchových vod a 3774 odběrů podzemních vod) ISVS Voda. Údaje o vypouštění podle vyhlášky č.431/2001 Sb. o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci ISVS Voda. DIBAVOD - Digitální báze vodohospodářských dat (VÚV T.G.M.). kategorizace útvarů podzemních vod z hlediska složitosti struktury (VÚV T.G.M.) výstupy projektu VaV/510/4/98 Omezování plošného znečištění povrchových a podzemních vod v ČR (VÚV T.G.M.). Corine Land Cover 2000 (MŽP). vyhodnocení údajů o zemědělském hospodaření z let 2004 a 2005 a odhady účinnosti opatření podle nařízení vlády 103/2003 Sb. (VÚRV, 2006) vrstva katastrálních území (verze 2006, ČÚZK) Způsob hodnocení dat Data o koncentracích dusičnanů byla, pokud to jejich rozsah umožňoval (pouze data ZVHS a ČHMÚ), vyhodnocena přednostně podle postupu navrhovaného ve směrnici 91/676/EHS (s odkazem na postup podle směrnice 75/440/EHS), tedy jako koncentrace dusičnanů za vybrané časové období vyjádřené

12 12 hodnotou c 95. Délka časových řad použitých pro hodnocení v obou zdrojích (ZVHS i ČHMÚ) kolísá a pohybuje se od 5 do 14 let. V případě profilů ZVHS byly koncentrace dusičnanů v časových řady hodnoceny od roku 1998 do roku 2006, v případě objektů podzemních vod ČHMÚ od roku 1993 do roku Pokud v některých monitorovacích profilech nebo odběrech nebylo dostatečné množství dat pro výpočet hodnoty c 95, byla použita hodnota c max. Současně byly u delších časových řad v profilech monitoringu ZVHS pro povrchové vody a v monitorovacích objektech ČHMÚ pro podzemní vody hodnoceny trendy vývoje koncentrací dusičnanů. Postup hodnocení trendů je založen na lineární regresi časové řady. Parametry lineární regrese jsou vyčísleny s pomocí metody nejmenších čtverců (minimalizace čtverců odchylek). Odchylky od regresní přímky vykazují statistický rozptyl, který odpovídá Studentovu t-rozdělení se dvěma stupni volnosti N = 2. Odtud lze odvodit hodnoty statistických mezí spolehlivosti. Jejich průběh je hyperbolický, přičemž nejmenší rozpětí mezi horním a dolním limitem spolehlivosti (dále DLS a HLS) je pro střední hodnotu časové řady. Pro výpočet se používá následující regresní vztah: kde je ^ C i, HLS = b 0 2 S ^ 2 INV C 1 ( x x) i C i i + b1 * xi + tα, N 2 * * ( N 2) N 2 ( S N * x ) x ^ C i, HLS horní mez spolehlivosti odhadu koncentrace v čase i b 0 průsečík lineárního trendu koncentrací s časovou osou t b 1 x i INV α, N 2 S 2 ^ C i C i sklon lineárního trendu koncentrací čas i inverzní hodnota Studentova t-rozdělení pro danou hodnotu spolehlivosti alfa suma čtverců odchylek naměřené koncentrace od lineárního odhadu N počet hodnot koncentrací v časové řadě x střední hodnota času 2 S x suma čtverců hodnot času V grafech, které dokumentují situaci v jednotlivých oblastech navržených ke zrušení nebo přidání jsou zobraze ny trendy časových řad (předpověď), horní a dolní limit spolehlivosti (dále DLS a HLS) a skutečný průběh koncentrací ve vybraném profilu (hodnota Y). V grafech je v levém horním rohu vždy uvedena koncentrace dusičnanů vyjádřená hodnotou c 95. V detailních mapách, které jsou součástí tohoto návrhu a dokumentují navrhované změny ve vymezení zranitelných oblastí, šipka směřující šikmo vzhůru vyjadřuje rostoucí trend a šipka směřující šikmo dolů klesající trend v koncentracích dusičnanů. Barva příslušné šipky pak vyjadřuje kategorii koncentrace dusičnanů charakterizovanou hodnotou c 95. V případě profilů a objektů bez delších časových řad, kde nebyl trend vývoje koncentrací hodnocen, je kategorie koncentrací dusičnanů vyjádřena odpovídající barvou značky Základní kritéria a důvody pro změny ve vymezení zranitelných oblastí Aby mohl být na celém území ČR uplatněn jednotný postup při návrhu změn ve vymezení zranitelných oblastí, byly stanoveny základní principy pro vyřazování a přidávání zranitelných oblastí.

13 13 Celé území ČR bylo nejprve rozděleno na dva typy oblastí podle převažujícího typu oběhu podzemních vod (viz obrázek 1). Na oblasti s mělkým oběhem podzemních vod, kde je možné společně hodnotit údaje o koncentracích povrchových a podzemních vod (znečištění v podzemních vodách se většinou bezprostředně projevuje i ve vodách povrchových) a na oblasti s hlubším oběhem podzemních vod, kde je nutné klást větší důraz na samostatné hodnocení podzemních i povrchových vod (absence znečištění v povrchových vodách v těchto oblastech automaticky nevylučuje znečištění podzemních vod). Obr. 1: Rozdělení území ČR podle vlastností hydrogeologické struktury útvarů podzemních vod, které určovalo postup hodnocení návrhů zranitelných oblastí. Základním kritériem pro vyřazení zranitelné oblasti byla přítomnost profilů a objektů s nízkými koncentracemi dusičnanů pod 25 mg/l. Jako primární byly hodnoceny objekty s delšími časovými řadami a hodnocením trendů. Druhotně se přihlíželo ke krátkodobě sledovaným profilům nového monitoringu ZVHS a k údajům z odběrů podle vyhlášek č.428/2001 Sb. a č.431/2001 Sb. Pokud se v oblasti vyskytl profil nebo objekt s vyššími koncentracemi, musel mít současně klesající trend. K vyřazení byly přednostně navrženy oblasti s nízkou intenzitou zemědělského hospodaření s vyšším zastoupením lesních ploch a pastvin. Při hodnocení se přihlíželo také k situaci v okolních oblastech. V případě přidávání nových zranitelných oblastí byly základním kritériem vysoké koncentrace dusičnanů v profilech ZVHS a objektech ČHMÚ nebo koncentrace dusičnanů v rozsahu mg/l a prokazatelný rostoucí trend. V některých oblastech byla dostatečným důvodem pro přidání zranitelné oblasti větší koncentrace objektů pro odběr podzemních nebo povrchových vod s hodnotami dusičnanů nad 50 mg/l. Podpůrným kritériem byla vyšší zátěž území statkovými hnojivy a také potenciální úspěšnost navržených opatření akčních programů podle nařízení vlády 103/2003 Sb. Přednostně byly doplňovány oblasti s vysokým podílem orné půdy Technický postup změn ve vymezení zranitelných oblastí Původní zranitelné oblasti k roku 2003 byly vymezovány podle hranic povodí 4. řádu a hydrogeologických struktur a teprve pro lepší administrovatelnost akčních programů byly převedeny do podoby vymezení v hranicích katastrálních území. Pro konverzi vymezených povodí a hydrogeologických

14 14 struktur na katastrální území byla v roce 2003 použita vrstva katastrálních území (ČÚZK) předaná VÚV T.G.M. Ministerstvem zemědělství. Vzhledem k tomu, že v současné době je používána aktualizovaná podoba katastrálních území (ČÚZK, verze 2006), bylo nutné v prvním kroku ztotožnit původní zranitelné oblasti s novou vrstvou katastrálních území. Převedení původních katastrálních území do nové vrstvy bylo provedeno metodami geografické analýzy v programu ArcMap. Kontrola správnosti výsledku byla provedena porovnáním rozsahu zařazených katastrálních území s výčtem katastrálních území v nařízení vlády. Z porovnání nových a starých katastrálních území vyplynulo, že od posledního vymezení došlo jen k několika nepodstatným změnám ve vedení hranic katastrálních území, které nezkomplikovaly převod původních zranitelných oblastí do nové vrstvy. Menší rozdíly byly zaznamenány v průběhu hranic obou srovnávaných vrstev. Rozdíly byly zřejmě způsobeny různým mapovým podkladem použitým pro digitalizaci vrstev. Tyto rozdíly však jsou při vymezování zranitelných oblastí zanedbatelné. Navrhované změny zranitelných oblastí byly zpracovány primárně v povodích a hydrogeologických strukturách a teprve poté převedeny do podoby katastrálních území. Postup výběru katastrálních území byl obdobný jako v roce Pokud plocha zranitelné oblasti v katastrálním území byla větší než 75% či naopak menší než 25%, bylo katastrální území v prvním případě připojeno k výslednému vymezení, v druhém naopak vyřazeno. V případě, že plocha zranitelné oblasti v katastrálním území byla v rozmezí 25 75%, rozhodoval podíl intenzivně obhospodařované zemědělské plochy v části katastrálního území, příslušející ke zranitelnému povodí. V tomto případě byl za hranici připojení katastrálního území považován více než 65% podíl intenzivně obhospodařované zemědělské plochy. Byla též zohledněna situace dříve vymezených zranitelných oblastí Návrh změn vymezení zranitelných oblastí varianty 1 a 2 Návrh změn ve vymezení zranitelných oblastí je zpracován ve dvou variantách Varianta 1 Varianta 1, označovaná jako optimální, vychází z předpokladu, že pokud mají být opatření akčních programů účinná, je nutné v každém období mezi jednotlivými revizemi zaměřit pozornost na skutečně problémové oblasti a v nich aplikovat co nejúčinnější opatření, která povedou ke zlepšení stavu. A to i s tím důsledkem, že budou některé zranitelné oblasti přidány nebo naopak zrušeny. Jak je zřejmé z předchozích diskusí se zástupci Evropské komise, není příliš problematické rozsah zranitelných oblastí zvětšovat. Problém (spíše politický) může nastat v případě, že by měly být některé oblasti rušeny. Ačkoli nitrátová směrnice takový postup nepopírá, zástupci Evropské komise ho při návštěvě ČR v roce 2006 nedoporučili. Podle našeho výkladu nitrátové směrnice a smyslu zranitelných oblastí je hlavním účelem cílené snižování znečištění vod pomocí přísnějších požadavků v jasně definovaných oblastech. Pokud vody v oblasti dosáhnou cílové úrovně znečištění (v našem případě koncentrace dusičnanů pod 25 mg/l) a trend koncentrací je i nadále klesající, mohou dále ochranu oblastí zajistit už jen běžné nástroje platné pro celé území státu jako jsou Zásady správné zemědělské praxe. Další pokračování zranitelných oblastí v takovém případě postrádá smysl. Varianta 1 proto obsahuje celkem 22 větších či menších zranitelných oblastí nebo jejich částí, které doporučuje při první revizi v roce 2007 zrušit. V každé oblasti byly podrobně analyzovány veškeré dostupné podklady a vývoj koncentrací dusičnanů od posledního vymezení a v případě, že oblast splnila všechna kritéria indikující zlepšování stavu, byla navržena k vyřazení. Varianta 1 obsahuje shodně s variantou 2 také území, které jsou navrženy k rozšíření zranitelných oblastí. I v tomto případě byly vyhodnoceny veškeré dostupné podklady a vývoj v posledních cca 5 15 letech (podle typu hodnocených podkladů) a v případě průkazného zhoršení stavu byla taková území navržena jako nové zranitelné oblasti. Celkem bylo takto navrženo 27 nových oblastí.

15 Varianta 2 Varianta 1, označovaná jako maximální, vychází z předpokladu, že není možné zranitelné oblasti rušit a navrhuje pouze rozšiřování zranitelných oblastí shodně s variantou Shrnutí návrhu obou variant Podrobný popis jednotlivých oblastí, které jsou navrženy ke zrušení nebo rozšíření zranitelných oblastí je uveden v kapitolách 2.3. a 2.4. Situace znečištění vod dusičnany je pro každou oblast dokumentována v přehledné mapce, vývoj je popsán ve stručném textu a v některých případech jsou doplněny grafy vývoje koncentrací dusičnanů ve vybraných profilech a objektech. Přehledné zobrazení obou variant návrhu je na obrázcích 2 a 3. V tabulce 1 je shrnut celkový rozsah zranitelných oblastí v obou variantách v porovnání s rozsahem z prvního vymezení v roce Pro obě varianty je také uveden podíl celkové zemědělské půdy a podíl orné půdy v navržených zranitelných oblastech Tab. 1: Porovnání navržených variant vymezení zranitelných oblastí s původním rozsahem vymezení z roku 2003 První vymezení v roce 2003 Návrh vymezení v roce 2007 varianta 1 - optimální varianta 2 maximální Podíl plochy zranitelných oblastí v ploše ČR (v %) 36,7 39,9 43,4 Podíl zemědělské půdy *) ve zranitelných oblastech k celkové ploše zemědělské půdy v ČR (v %) Podíl plochy zemědělské půdy *) z celkové plochy zranitelných oblastí (v %) Podíl plochy orné půdy *) z celkové plochy zranitelných oblastí (v %) 42,5 47,7 51,5 71,0 69,3 68,8 57,0 58,0 56,5 *) rozsah zemědělské půdy a orné půdy podle vrstvy Corine Land Cover 90 pro rok 2003 a Corine Land Cover 2000 pro rok 2007 Abecední seznamy všech katastrálních území reprezentujících zranitelné oblasti v navržených variantách 1 a 2 jsou zařazeny na konci této zprávy v kapitole 3 v Přílohách I a II.

16 16 Obr. 2: Návrh revidovaného vymezení zranitelných oblastí pro variantu 1

17 Obr. 3: Návrh revidovaného vymezení zranitelných oblastí pro variantu 2 17

18 Podrobný popis situace ve zranitelných oblastech navržených ke zrušení Oblast Z1 - povodí Rokytnice v Ašském výběžku Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v povrchových vodách podchycuje jeden profil ZVHS s dlouhou časovou řadou a také jeden profil sledovaný od roku V dlouhodobě sledovaném profilu se koncentrace dusičnanů pohybují na velmi nízkých hodnotách (c 95 < 15 mg/l) a v současné době mají mírně sestupnou tendenci (viz graf profilu ). Koncentrace NO 3 - profil ,00 16,00 C95% = 14,5 mg/l Y Předpověď DLS HLS 12,00 mg/l 8,00 4,00 0, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

19 Oblast Z2 Chebská pánev Oblast vymezena v roce 2003 pro: podzemní vody Současný stav: V celé oblasti jsou lokalizovány dva objekty sledování ČHMÚ, oba s koncentracemi dusičnanů pod 25 mg/l. Oba současně vykazují klesající trend, což v případě objektu VP1801 dokumentuje i vložený graf. Kromě objektů státní sítě ČHMÚ se v oblasti nacházejí i odběry podzemních vod z nichž většina vykazuje koncentrace dusičnanů pod 15 mg/l. Podobně nízké hodnoty jsou v posledním období nalézány také v profilech sledování povrchových vod ZVHS. Vyšší koncentrace dusičnanů jsou lokalizovány jen do jihozápadní části Chebské pánve. Koncentrace NO 3 - objekt VP ,0 20,0 15,0 C95% = 15,66 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 10,0 5,0 0,0-5,0-10, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti s výjimkou západní části s vyššími koncentracemi dusičnanů

20 Oblast Z3 západní část rajonu Mostecká pánev jižní část Oblast vymezena v roce 2003 pro: podzemní vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v podzemních vodách podchycují dva profily ČHMÚ a několik menších odběrů podzemních vod. Trendy koncentrací v podzemních vodách mají sestupnou tendenci a všechny se pohybují pod úrovní koncentrací dusičnanů 25 mg/l. Vývoj dokumentuje graf s hodnotami koncentrací dusičnanů v objektu PP0513. Situaci v povrchových vodách dokreslují celkem čtyři profily ZVHS. Místně zvýšené koncentrace dusičnanů v povrchových vodách jsou způsobeny odtoky odpadních vod z malých obcí v povodí. I přesto jsou koncentrace dusičnanů v povrchových vodách relativně nízké. Koncentrace NO3 - objekt PP ,0 15,0 C95% = 15 mg/l Y Předpověď DLS HLS 10,0 mg/l 5,0 0,0-5, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

21 Oblast Z4 povodí Klíšského potoka a drobných přítoků Labe v Ústí nad Labem Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v povrchových vodách podchycují celkem tři profily ZVHS a všechny vykazují koncentrace dusičnanů pod 25 mg/l. Trend ve všech profilech je buď setrvalý (neznatelně rostoucí) jako v případě profilu dokumentovaného grafem nebo klesající. V západním okraji oblasti jsou lokalizovány dva objekty sítě ČHMÚ oba s koncentracemi dusičnanů pod 15 mg/l a klesajícím trendem. V oblasti je navíc pouze velmi omezené zemědělské hospodaření. Koncentrace NO 3 - profil ,00 30,00 25,00 C95% = 18,44 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 20,00 15,00 10,00 5,00 0, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

22 Oblast Z5 Křída Horní Ploučnice dvě části povodí Ploučnice nad Českou Lípou Oblast vymezena v roce 2003 pro: podzemní vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v podzemních vodách podchycují přímo v západní oblasti celkem tři objekty ČHMÚ a řada menších i větších odběrů podzemních vod. Koncentrace dusičnanů v objektech ČHMÚ se pohybují do 10 mg/l a ve většině odběrů podzemních vod pod 25 mg/l. Situaci v oblasti dokumentují také profily sledování povrchových vod ZVHS (celkem 5 profilů) ve všech se koncentrace dusičnanů pohybují pod 15 mg/l. V menší, východní části povodí Ploučnice, se nachází méně monitorovacích profilů, přesto i ty vykazují koncentrace dusičnanů v převážné většině pod 25 mg/l. Zajímavostí je, že tato oblast byla v roce 2003 vymezena jako potenciálně zranitelná kvůli absenci dat. Současná sledování ukazují, že tato oblast není zemědělským hospodařením výrazněji ohrožena. Koncentrace NO 3 - objekt VP8445 6,0 5,0 4,0 C95% = 3,35 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 3,0 2,0 1,0 0,0-1, Návrh na změnu: zrušení obou zranitelných oblastí

23 Oblast Z6 povodí Otročínského potoka (oblast povodí Ohře a dolního Labe) a povodí Útvinského potoka (oblast povodí Berounky) Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v povrchových vodách v oblasti podchycuje jeden profil ZVHS s dlouhodobým sledováním. Vývoj koncentrací dusičnanů v profilu od roku 1993 dokumentuje vložený graf. Z něho je zřejmé, že od roku 2002 dochází k pozvolnému poklesu průměrných i minimálních koncentrací. Nic nenasvědčuje tomu, že by mohlo dojít ke zvrácení klesajícího trendu. V oblasti a v jejím okolí jsou současně lokalizovány i menší odběry podzemních vod, všechny s hodnotami koncentrací dusičnanů pod 15 mg/l. Koncentrace NO 3 - profil ,00 60,00 50,00 C95% = 30,54 mg/l Y Předpověď DLS HLS 40,00 mg/l 30,00 20,00 10,00 0,00-10, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

24 Oblast Z7 povodí Planského potoka a povodí Týneckého potoka Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v povrchových vodách v oblasti podchycují dva profily ZVHS. Oba dokumentují sestupný trend v koncentracích dusičnanů. Hodnoty se pohybují v obou případech pod 25 mg/l (viz graf profilu ). Ani další profily monitoringu povrchových vod v blízkém okolí nevykazují vyšší hodnoty dusičnanů. Také u obou odběrů podzemních vod v oblasti jsou koncentrace dusičnanů nižší než 25 mg/l. Koncentrace NO 3 - profil ,00 20,00 C95% = 17,37 mg/l Y Předpověď DLS HLS 15,00 mg/l 10,00 5,00 0, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

25 Oblast Z8 horní část povodí Úhlavky Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v povrchových vodách v oblasti podchycují celkem čtyři profily ZVHS s dlouhodobým sledováním a dva profily nově sledované od roku Ve všech kromě profilu lokalizovaného v horním povodí Malholezského potoka jsou v posledním období trvale měřeny koncentrace pod 25 mg/l. Ve všech profilech je také dokumentován sestupný nebo setrvalý trend koncentrací dusičnanů (viz graf profilu , který podchycuje obě části povodí znečištěnou i neznečištěnou). Koncentrace NO 3 - profil ,00 20,00 C95% = 19,25 mg/l Y Předpověď DLS HLS 15,00 mg/l 10,00 5,00 0, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti s výjimkou povodí Malholezského potoka

26 Oblast Z9 povodí Tyterského potoka a část povodí Rousínovského potoka Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v oblasti částečně podchycuje profil ZVHS a v blízkosti se nacházejí dva odběry podzemních vod. Ve všech profilech se koncentrace dusičnanů pohybují pod úrovní 25 mg/l. Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

27 Oblast Z10 povodí pravo- a levostranných přítoků Vltavy mezi Vyšším Brodem a Českým Krumlovem a horní část povodí Malše po Skoronice Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v povrchových vodách v oblasti podchycuje pět profilů ZVHS s dlouhodobým sledováním a jeden profil nově navržený v roce Ve třech profilech byly zaznamenány koncentrace nižší než 25 mg/l. Dva profily mají koncentrace vyšší. V jejich případě však byly vyšší koncentrace měřeny před rokem 2001 a v současné době jsou přibližně o polovinu nižší. Charakteristický vývoj v oblasti dokumentuje graf hodnot z profilu Situaci v oblasti dokumentují i četné odběry podzemních vod z nichž většina vykazuje koncentrace dusičnanů do 15 nebo 25 mg/l. Zemědělské hospodaření v celé oblasti je spíše extenzivní a plošně omezené. Větší plochy povodí zejména v jižní oblasti pokrývají lesní porosty. Koncentrace NO 3 - Profil ,00 50,00 40,00 C95% = 25,9 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 30,00 20,00 10,00 0, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti přítoků Vltavy po Český Krumlov a povodí Malše po Skoronice

28 Oblast Z11 Třeboňská pánev jižní část Oblast vymezena v roce 2003 pro: podzemní vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v podzemních vodách podchycují celkem tři objekty ČHMÚ. V oblasti a v jejím okolí se nachází i několik odběrů podzemních vod. Koncentrace dusičnanů ve všech objektech ČHMÚ se pohybují hluboko pod 15 mg/l. Oblast monitorují také tři profily sledování ZVHS. I v nich se koncentrace dusičnanů pohybují pod úrovní 15 mg/l. Koncentrace NO 3 - objekt VP7700 Koncentrace NO 3 - objekt VP7713 5,0 4,0 C95% = 2,0 mg/l Y Předpověď DLS 9,0 8,0 7,0 C95% = 6,46 mg/l Y Předpověď DLS HLS 3,0 HLS 6,0 5,0 mg/l 2,0 mg/l 4,0 1,0 3,0 0,0 2,0 1,0-1, , Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

29 Oblast Z12 Jizerská křída pravobřežní oblast mezi Bělou a Řehnickým potokem Oblast vymezena v roce 2003 pro: podzemní vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v podzemních vodách v oblasti podchycují celkem dva objekty ČHMÚ a řada odběrů podzemních vod. V objektech ČHMÚ se koncentrace dusičnanů pohybují do 10 mg/l, ve větších a významnějších odběrech se koncentrace ve většině případů pohybují do 15 mg/l. V oblasti je jen omezené zemědělství, větší část plochy oblasti zaujímají lesy. Koncentrace NO 3 - objekt VP ,0 C95% = 5 mg/l 8,0 Y Předpověď DLS HLS 6,0 mg/l 4,0 2,0 0,0-2, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

30 Oblast Z13 Jizerská křída levobřežní povodí Žehrovky, Libuňky a horních povodí Kněžmostky a Klenice Oblast vymezena v roce 2003 pro: podzemní vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v podzemních vodách v oblasti podchycuje celkem pět objektů ČHMÚ a řada větších i menších odběrů podzemních vod. V objektech ČHMÚ se koncentrace dusičnanů pohybují hluboko pod 15 mg/l a vykazují převážně klesající trend. V převážné většině odběrů podzemních vod se koncentrace dusičnanů pohybují na úrovni 15 mg/l a níže. Nízké koncentrace dusičnanů do 25 mg/l byly dokumentovány také ve všech profilech sledování povrchových vod ZVHS. Větší část oblasti zaujímají lesy v CHKO Český ráj. Koncentrace NO 3 - objekt VP ,0 30,0 25,0 C95% = 18,38 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 20,0 15,0 10,0 5,0 0, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

31 Oblast Z14 povodí pravostranných přítoků Smědé Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové vody Současný stav: Situaci v povodí podchycují tři monitorovací profily ZVHS, jejichž koncentrace dusičnanů se pohybují pod úrovní 25 mg/l. Také objekt sledování podzemní vody ČHMÚ v blízkosti povodí a odběr vody lokalizovaný v horním povodí Bukovského potoka vykazují velmi nízké koncentrace dusičnanů. Vzhledem k tomu, že jde o podhorskou oblast s převahou pasteveckého způsobu hospodaření, je riziko zatížení vod dusičnany relativně nízké Koncentrace NO 3 - profil ,00 30,00 25,00 C95% = 24,97 mg/l Y Předpověď DLS HLS 20,00 mg/l 15,00 10,00 5,00 0, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti v povodí Bukovského a Kočičího potoka

32 Oblast Z15 povodí Úpy nad Trutnovem, povodí Pilníkovského potoka a povodí Lučního potoka Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v povrchových vodách v oblasti podchycují celkem čtyři profily ZVHS sledované od roku V oblasti se současně nachází větší množství odběrů podzemních vod. Hodnoty koncentrací dusičnanů v profilech ZVHS se pohybují do 25 mg/l, koncentrace v odběrech podzemních vod ještě o něco níže, převážně pod 15 mg/l. Oblast se nachází v podhůří Krkonoš s výraznou převahou lesů a omezeným zemědělstvím. Koncentrace dusičnanů mohou v těchto oblastech výrazněji ovlivňovat spíše lokální bodové komunální zdroje z obcí. V oblasti není pravděpodobné zvýšení intenzity zemědělského hospodaření a tudíž ani zvyšování koncentrací dusičnanů ve vodách. Koncentrace NO 3 - profil ,00 40,00 35,00 30,00 C95% = 31,7 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 25,00 20,00 15,00 10,00 5,00 0, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

33 Oblast Z16 povodí Kněžné nad Rychnovem nad Kněžnou Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v povrchových vodách v oblasti podchycují tři profily ZVHS jeden s dlouhodobým sledováním a dva nově navržené v roce Ve všech profilech se koncentrace dusičnanů pohybují do hodnot 25 mg/l. Oblast se nachází v podhůří Orlických hor, kde převládá extenzivní způsob zemědělského hospodaření. V sousedních povodích na sever i na jih od zájmového území není dokumentováno výraznější znečištění vod dusičnany. Koncentrace NO 3 - profil ,00 C95% = 21,11 mg/l 20,00 15,00 mg/l 10,00 5,00 Y 0,00-5,00 Předpověď DLS HLS Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

34 Oblast Z17 povodí Pstruhovce a Slavonického potoka Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v povrchových vodách v obou povodích podchycují dva profily ZVHS. V obou se koncentrace dusičnanů pohybují pod 25 mg/l. Profil v povodí Pstruhovce navíc vykazuje mírně klesající trend. Výše v povodí Pstruhovce i v širším okolí nebyly zaznamenány žádné profily se zvýšenými koncentracemi dusičnanů. Koncentrace NO 3 - profil ,00 25,00 20,00 C95% = 19,86 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 15,00 10,00 5,00 0,00-5, Návrh na změnu: zrušení obou částí zranitelné oblasti

35 Oblast Z18 povodí Syrovinky Oblast vymezena v roce 2003 pro: podzemní a povrchové vody Současný stav: Úroveň koncentrací dusičnanů v podzemních vodách dokumentuje pět odběrů z nichž čtyři vykazují hodnoty dusičnanů pod 15 mg/l a jeden hodnoty pod 25 mg/l. V profilech sledování ZVHS, které jsou v oblasti lokalizovány dva, dochází k postupnému snižování koncentrací dusičnanů z původních hodnot mg/l na hodnoty pod mg/l. Vývoj koncentrací v profilu dobře dokumentuje následující graf. Koncentrace NO 3 - profil ,00 40,00 30,00 C95% = 32,25 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 20,00 10,00 0,00-10, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

36 Oblast Z19 povodí Nivničky, Bánovského a Ledského potoka Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové a podzemní vody v přípovrchové zóně Současný stav: Úroveň koncentrací dusičnanů v povrchových vodách dokumentují dva profily monitoringu ZVHS. V obou byly zaznamenány v posledním období koncentrace dusičnanů výrazně pod 25 mg/l. I další profily ZVHS, které leží v bezprostředním okolí zájmové oblasti vykazují velmi nízké koncentrace dusičnanů. Malé zatížení vod v oblasti potvrzují i hodnoty dusičnanů v odběrech podzemních vod v horním povodí Nivničky. V oblasti převládá extenzivní zemědělské hospodaření. Koncentrace NO 3 - profil ,00 25,00 20,00 C95% = 21,76 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 15,00 10,00 5,00 0, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

37 Oblast Z20 povodí Krasovky a dalších drobných přítoků Opavy nad Krnovem Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové vody a podzemní vody v přípovrchové zóně Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v povrchových vodách dokumentují tři monitorovací profily ZVHS. Vývoj koncentrací dusičnanů v profilu je patrný z grafu. Ten ukazuje dramatický pokles koncentrací z hodnot přesahujících v polovině devadesátých let mg/l na současných mg/l. Pozitivní vývoj znečištění dusičnany dokumentují také velmi nízké hodnoty dusičnanů v odběrech podzemních vod v celé zranitelné oblasti. Vysoké koncentrace dusičnanů ve vrtu ČHMÚ VO0035 jsou s největší pravděpodobností způsobeny jiným než zemědělským znečištěním a nejsou proto překážkou ve zrušení této zranitelné oblasti. Koncentrace NO 3 - profil ,00 140,00 120,00 100,00 80,00 C95% = 19,52 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 60,00 40,00 20,00 0,00-20,00-40, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

38 Oblast Z21 povodí Hvězdnice, Heraltického potoka, Velké a Hořiny Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové vody a podzemní vody v přípovrchové zóně Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v povrchových vodách dokumentují celkem čtyři monitorovací profily ZVHS. Ve většině profilů v oblasti je zřejmý pozvolný pokles koncentrací, což je patrné v grafech z profilů nebo Vzhledem k nižší intenzitě zemědělské výroby v oblasti je pravděpodobné, že se koncentrace dusičnanů budou nadále snižovat až pod úroveň 25 mg/l. Všeobecně nízké zatížení mělkých podzemních vod dusičnany v celé oblasti dokumentuje také osm menších odběrů, které všechny vykazují koncentrace dusičnanů pod 15 mg/l. Koncentrace NO 3 - profil Koncentrace NO 3 - profil ,00 C95% = 29,6 mg/l Y 50,00 C95% = 32,78 mg/l Y Předpověď 70,00 60,00 Předpověď DLS HLS 40,00 DLS HLS 50,00 30,00 mg/l 40,00 mg/l 20,00 30,00 10,00 20,00 10,00 0,00 0,00-10, Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

39 Oblast Z22 povodí Stružky Oblast vymezena v roce 2003 pro: povrchové vody Současný stav: Vývoj koncentrací dusičnanů v povrchových vodách dokumentuje profil ZVHS. Z jeho vyhodnocení vyplývá, že koncentrace dusičnanů se v oblasti pohybují na nízké úrovni. Současně je nutné zmínit, že celá oblast je součástí širší ostravské aglomerace, kde dominuje spíše komunální než zemědělské znečištění. Vzhledem k tomu že v oblasti není v současné době dokumentován žádný výraznější problém s dusičnany, doporučujeme zrušit tuto izolovanou zranitelnou oblast. Návrh na změnu: zrušení zranitelné oblasti

40 Podrobný popis situace v oblastech navržených k rozšíření zranitelných oblastí Oblast P1 dolní povodí Obrtky a Úštěckého potoka Oblast navržena pro ochranu: podzemních vod Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: Území se nachází na okraji zranitelné oblasti, vymezené v roce 2003 z důvodů ochrany povrchových i podzemních vod. V oblasti jsou lokalizovány dva pozorovací objekty ČHMÚ. V prvním z nich, označeném VP8219 (viz první graf) se zejména v období do roku 2001 vyskytovaly pravidelně extrémně vysoké koncentrace dusičnanů, přesahující hodnoty 200 mg/l. V období posledních 4-5 let došlo k celkovému poklesu koncentrací až k hodnotám pod 10 mg/l. V druhém objektu sledování označeném VP1721 dochází k pozvolnému zvyšování koncentrací dusičnanů s výkyvy koncentrací nad 50 mg/l. Vzhledem k tomu, že i v profilech ZVHS, které leží v zájmovém území, jsou měřeny vysoké koncentrace a v jednom případě koncentrace dokonce rostou, doporučujeme vymezit novou zranitelnou oblast a přičlenit ji ke stávající oblasti povodí přítoků Labe mezi Mělníkem a Litoměřicemi. Koncentrace NO 3 - objekt VP8219 Koncentrace NO 3 - objekt VP ,0 300,0 250,0 200,0 150,0 C95% = 276,4 mg/l Y Předpověď DLS HLS 60,0 50,0 40,0 Y Předpověď DLS HLS C95% = 43,75 mg/l mg/l 100,0 50,0 0,0 mg/l 30,0 20,0-50,0-100,0 10,0-150,0 0,

41 Oblast P2 horní povodí Zubřiny, povodí Mračnického potoka, Pivoňky a drobných přítoků Radbuzy a povodí Kouby a jejích přítoků Oblast navržena pro ochranu: povrchových a podzemních vod a omezení eutrofizace Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: Území se nachází na sever od Domažlic v okolí toku Radbuzy a jejích přítoků, v povodí Zubřiny na jih od Domažlic a v povodí Kouby a jejích přítoků, které tečou přes hranice do Bavorska. V oblasti je sledováno několik profilů ZVHS, které většinou vykazují hodnoty koncentrací dusičnanů rozmezí mg/l. V některých případech je jejich trend stagnující nebo mírně rostoucí jako v profilu v povodí Kouby nebo mírně klesající s výrazným rozptylem hodnot a sezónním vývojem jako v případě profilu na jednom z menších přítoků Radbuzy. Znečištění v oblasti dokládají i zvýšené koncentrace dusičnanů v řadě vrtů mělkých podzemních vod ve všech povodích. Z pohledu zemědělského hospodaření se jedná o relativně intenzivní oblast s vysokou produkcí statkových hnojiv. Současně patří tato oblast mezi erozně silně ohrožené. Povodí Kouby je také již delší dobu předmětem zájmu vodoprávních úřadů z ČR i Bavorska, protože na bavorské straně je budována vodní nádrž, kterou mohou potenciální odtoky dusíku i fosforu z českých částí povodí ohrožovat. Doporučujeme proto oblast v navrženém rozsahu vymezit jako zranitelnou. 70, 00 60, 00 50,00 C95% = 50,82 mg/l Koncentrace NO3 - profil Y Předpověď DLS HLS 45,00 40,00 C95% = 37,3 mg/l Koncentrace NO3 -profil Y Předpověď DLS HLS 40,00 35,00 mg/l 30,00 20,00 10,00 0,00 mg/l 30,00 25,00 20,00-10,00 15,00-20, ,

42 Oblast P3 povodí malých přítoků Střely před ústím do Berounky Oblast navržena pro ochranu: podzemních vod v přípovrchové zóně Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: Území se nachází před soutokem Střely s Berounkou. V oblasti je lokalizován jeden objekt sledování ČHMÚ a několik menších odběrů podzemních vod. Objekt ČHMÚ č. VP1601 (viz graf) vykazuje výrazně rostoucí trend koncentrací dusičnanů a v současné době hodnoty přesahují limitní hranici 50 mg/l. I ve většině odběrů podzemních vod používaných pro pitné i další účely jsou koncentrace dusičnanů vysoké. Území na severu navazuje na menší zranitelnou oblast v povodí Manětínského potoka. Vzhledem k prokazatelnému růstu koncentrací v objektu ČHMÚ a přítomnosti znečištění podzemních vod, využívaných pro odběry, doporučujeme oblast v navrženém rozsahu vymezit jako zranitelnou. Koncentrace NO 3 - objekt VP1601 mg/l 65,0 60,0 55,0 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20, C95% = 53,55 mg/l Y Předpověď DLS HLS

43 Oblast P4 povodí Rakovnického potoka nad Rakovníkem Oblast navržena pro ochranu: povrchových vod a mělkých podzemních vod Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: Území navazuje na zranitelnou oblast vymezenou v roce 2003 ve chmelařské oblasti severně a severozápadně od Rakovníka. Oblast navrhovaná k vymezení logicky doplňuje k dříve vymezeným oblastem i jižní části povodí Rakovnického potoka, ve kterých je lokalizováno několik odběrů podzemních vod a dva profily sledování ZVHS. I když je patrné z grafu pro profil ZVHS č , že koncentrace v povrchových vodách pozvolna klesají a i sezónní průběh již není tak rozkolísaný, přesto jsou koncentrace nadále relativně vysoké a i v mělkých podzemních vodách se objevují zejména v menších vrtech zvýšené koncentrace dusičnanů. Vzhledem k tomu, že území bude s dříve vymezenou oblastí vytvářet logický celek a i hospodaření v obou částech je podobné, doporučujeme navrženou část povodí vymezit jako zranitelnou oblast. Koncentrace NO 3 - profil ,00 80,00 70,00 60,00 C95% = 60,34 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,

44 Oblast P5 dolní část povodí Červeného potoka Oblast P6 povodí Chumavy Oblasti navrženy pro ochranu: povrchových vod a mělkých podzemních vod Důvody pro vymezení zranitelných oblastí: V povodí Červeného potoka (Oblast P5 ležící na obrázku severně) je lokalizován objekt ČHMÚ VP1617 s velmi vysokými hodnotami koncentrací dusičnanů. Přesto, že koncentrace v posledních 4 5 letech výrazně poklesly, stále se udržují na hodnotách kolem mg/l. Navržené území navazuje na zranitelnou oblast povodí dolního toku Litavky a povodí Chumavy, které bylo vymezeno v roce Vzhledem k velmi vysokým koncentracím dusičnanů v podzemních vodách navrhujeme oblast zařadit mezi zranitelné. Malá oblast na horním toku Chumavy (Oblast P6 ležící na obrázku jižně) je navržena k zařazení mezi zranitelné oblasti, protože logicky doplňuje povodí, které bylo vymezeno v roce 2003 a ve kterém nedošlo od posledního vymezení k výraznějším pozitivním změnám. Koncentrace NO 3 - objekt VP ,0 180,0 160,0 C95% = mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 140,0 120,0 100,0 80,0 60,

45 Oblast P7 povodí středního toku Skalice s Hrádeckým potokem a povodí Líšnického potoka po ústí do Vltavy Oblast navržena pro ochranu: povrchových vod a podzemních vod v přípovrchové zóně Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: Navrženou oblast podchycují tři profily ZVHS v povodí Skalice a jeden profil ZVHS okrajově také v povodí Líšnického potoka. Profil na Hrádeckém potoce č (viz graf) vykazuje silné sezónní kolísání s velmi vysokými hodnotami koncentrací dusičnanů přesahujícími v maximech 100 mg/l. Také objekt sledování podzemních vod ČHMÚ v povodí Skalice (VP7800) dosahuje v současné době hodnot v rozmezí mg/l. Oblast zároveň na jihu navazuje na dříve vymezenou zranitelnou oblast v povodí dolního toku Skalice a na severu na oblast menších přítoků Vltavy. Vzhledem k velmi vysokým koncentracím v povrchových i podzemních vodách doporučujeme zařadit tuto oblast mezi zranitelné. Koncentrace NO 3 - profil ,00 120,00 100,00 80,00 Y Předpověď DLS HLS C95% = 104,65 mg/l mg/l 60,00 40,00 20,00 0,00-20,

46 Oblast P8 povodí Mnichovky, Mokřanského potoka a dalších drobných přítoků Sázavy a povodí Pitkovického potoka Oblast P9 dolní povodí Jirenského potoka na soutoku s Výmolou Oblasti navrženy pro ochranu: povrchových vod a podzemních vod v přípovrchové zóně (P8) a podzemních vod (P9) Důvody pro vymezení zranitelných oblastí: V povodí přítoků Sázavy (P8) se nachází velký počet zejména menších odběrů podzemních vod, které mají v převážné většině koncentrace dusičnanů vyšší než 50 mg/l. Také v povodí Pitkovického potoka, jehož konečným recipientem je Vltava v Praze, se nachází monitorovací profil ZVHS č b (viz graf) který indikuje pozvolný nárůst koncentrací dusičnanů v povodí. Současné koncentrace dusičnanů dosahují pravidelně hodnot kolem 40 mg/l. Vzhledem ke všeobecně vysokým koncentracím dusičnanů v podzemních i povrchových vodách a patrnému vzestupnému trendu doporučujeme uvedenou oblast zařadit mezi zranitelné. V povodí Jirenského potoka (oblast P9) jsou lokalizovány dva odběry podzemních vod v nichž koncentrace dusičnanů přesahují hodnotu 75 mg/l. Vzhledem k tomu, že v blízkosti se nachází zranitelná oblast v povodí Výmoly po soutok s Labem, doporučujeme rozšířit výše zmíněnou zranitelnou oblast o příslušné katastrální území, v jehož ploše odběry leží. Koncentrace NO 3 - profil mg/l 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 C95% = 42,33 mg/l Y Předpověď DLS HLS 10,00 0,

47 Oblast P10 povodí pravo a levostranných přítoků vodárenské nádrže Švihov a povodí Štěpánovského potoka po ústí do Sázavy Oblast navržena pro ochranu: povrchových vod a podzemních vod v přípovrchové zóně Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: V zájmovém území jsou loklalizovány celkem čtyři profily ZVHS, které okrajově podchycují části povodí menších přítoků do nádrže Švihov. Kromě toho jsou v blízkosti nádrže lokalizovány také čtyři menší odběry podzemních vod a jeden odběr vody povrchové. Dále je také v blízkosti horního konce nádrže sledován jeden pramen ČHMÚ. Zejména koncentrace v povodí Štěpánovského potoka dosahují maximálních hodnot kolem mg/l (viz graf profilu č ). Vysoké koncentrace dusičnanů byly zaznamenány také v aktuálních datech z menších odběrů podzemních vod v blízkosti nádrže a také v pramení sledovaném monitoringem ČHMÚ. Vzhledem k vysokým koncentracím v povrchových i podzemních vodách a významu ochrany povodí z pohledu odběru povrchových vod pro pitné účely navrhujeme zranitelnou oblast povodí Želivky rozšířit i na oblast malých přítoků ústících do nádrže Švihov. mg/l 100,00 90,00 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0, Koncentrace NO 3 - profil C95% = 79,57 mg/l Y Předpověď DLS HLS

48 Oblast P11 horní část povodí Sázavy nad Havlíčkovým Brodem Oblast navržena pro ochranu: povrchových vod a podzemních vod v přípovrchové zóně a omezení eutrofizace Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: V celém horním povodí Sázavy je lokalizováno celkem sedm profilů ZVHS, z nichž čtyři mají dlouhodobější sledování. Kromě těchto profilů je v zájmové oblasti také velké množství převážně malých odběrů podzemních vod a několik odběrů vod povrchových. Průběh koncentrací dusičnanů v grafu z profilu ZVHS č dobře dokumentuje charakteristický vývoj koncentrací v oblasti. Z grafu je také zřejmý sestupný trend s maximálními hodnotami pod 50 mg/l v současnosti. Silné zatížení podzemních vod dusičnany dobře dokumentují vysoké koncentrace v odběrech podzemních vod zejména v povodí levostranných přítoků Sázavy v povodí Šlapanky a v povodí Poděšínského potoka. Celá oblast je charakteristická intenzivní zemědělskou výrobou, vysokým zatížením území statkovými hnojivy a silnou erozní ohrožeností. Vzhledem ke všem výše uvedeným okolnostem navrhujeme zařadit celou oblast mezi zranitelné.

49 49 Koncentrace NO3 - profil ,00 80,00 70,00 60,00 C95% = 58,43 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,

50 Oblast P12 povodí pravostranných přítoků Lužické Nisy od Vítkovského potoka po státní hranici a povodí Olešky Oblast navržena pro ochranu: podzemních vod v přípovrchové zóně Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: V jsou lokalizovány celkem tři odběry podzemních vod a dva odběry vod povrchových. Ve všech odběrech podzemních vod byly nalezeny koncentrace dusičnanů vyšší než 50 mg/l podobně i v menším z odběrů povrchových vod. Vzhledem k tomu, že jde o větší odběry a v oblasti se nenacházejí větší plochy nezemědělské půdy navrhujeme zařadit tuto oblast mezi zranitelné.

51 Oblast P13 oblast na soutoku Jizery s Kněžmostkou Oblast P14 povodí Křešovského potoka na soutoku s Klenicí Oblast P15 povodí Trnávky Oblasti navrženy pro ochranu: podzemních vod (P13 a P15) a povrchových vod (P14) Důvody pro vymezení zranitelných oblastí: V nejsevernější oblasti P13 na soutoku Jizery s Kněžmostkou je lokalizován objekt sledování podzemních vod ČHMÚ VP0655 (viz první graf) ve kterém je patrný pozvolný vzrůst koncentrací dusičnanů nad úroveň 50 mg/l. Navržená oblast navazuje na dříve vymezenou zranitelnou oblast podél Jizery. V druhé oblasti v povodí Křešovského potoka dochází v profilu ZVHS ke kolísání koncentrací a výkyvům až k hodnotám dusičnanů blízkým 40 mg/l. Vzhledem k tomu, že v sousední oblasti jsou hodnoty dusičnanů vyšší a charakter povodí i zemědělského hospodaření je podobný, navrhujeme zařadit toto území mezi zranitelné oblasti. V nejjižnější oblasti povodí Trnávky je lokalizován pramen ČHMÚ PP0164 (viz druhý graf), ve kterém jsou pravidelně měřeny velmi vysoké koncentrace dusičnanů na úrovní mg/l. Vzhledem k tomu, že během posledních asi 5 let nedochází k podstatnému zlepšení, doporučujeme území vymezené povodím Trnávky zařadit mezi zranitelné oblasti. Koncentrace NO 3 - objekt VP0655 Y Předpověď Koncentrace NO 3 - objekt PP ,0 50,0 40,0 C95% = 52,25 mg/l DLS HLS 200,0 180,0 160,0 140,0 C95% = 143,37 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 30,0 mg/l 120,0 20,0 100,0 10,0 80,0 60,0 0,0 40,

52 Oblast P16 povodí Cidliny po Volanku Oblast navržena pro ochranu: povrchových vod a podzemních vod v přípovrchové zóně Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: V hodnoceném území se nacházejí čtyři profily monitoringu ZVHS, dva objekty sledování podzemních vod ČHMÚ a řada odběrů podzemních vod. Charakteristický vývoj koncentrací dusičnanů s velkou rozkolísaností a vysokými hodnotami vykazuje profil č monitorující povodí Kralického potoka (viz druhý graf). Vysoké koncentrace s výrazným kolísáním dokumentuje také první graf, který zachycuje vývoj koncentrací dusičnanů ve vrtu ČHMÚ VP0409. Vysoké koncentrace dusičnanů v odběrech podzemních vod najdeme zejména v oblasti Lužeckého potoka. Z důvodů vysokých koncentrací dusičnanů v povrchových i podzemních vodách doporučujeme uvedenou oblast zahrnout mezi zranitelné. mg/l Y Koncentrace NO 3 - objekt VP0409 Předpověď 80,0 C95% = 63,05 mg/l DLS 70,0 HLS 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 0,0-10,0-20, mg/l Koncentrace NO 3 - profil ,00 C95% = 54,54 m g/l Y Předpověď 80,00 DLS HLS 60,00 40,00 20,00 0,00-20,

53 Oblast P17 oblast na soutoku Doubravy s Brslenkou Oblast navržena pro ochranu: podzemních vod Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: V území se nachází jeden významný odběr podzemní vody, v němž koncentrace dusičnanů překračují hodnotu 50 mg/l. Vzhledem k tomu, že v blízkosti se nachází zranitelná oblast pokrývající i část útvaru podzemní vody Čáslavská křída, ze kterého odebírá vodu i výše zmíněný odběrový objekt doporučujeme rozšířit výše zmíněnou zranitelnou oblast o příslušné katastrální území v jehož ploše odběr leží.

54 Oblast P18 povodí Cerhovky Oblast navržena pro ochranu: podzemních vod Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: Území se nachází na rozhraní dvou útvarů podzemní vody severní a jižní části útvaru Dlouhá mez. Zejména v jižní části v povodí Vernovky je lokalizováno větší množství odběrů podzemních vod, ve kterých se hodnoty koncentrací dusičnanů pohybují na hranici 50 mg/l nebo je dokonce překračují. Vzhledem k tomu, že území navazuje na severu na dříve vymezenou zranitelnou oblast, která má podobný charakter a je také intenzivně využívána, doporučujeme o toto území rozšířit zranitelnou oblast.

55 Oblast P19 dolní povodí Ležáku a Žebra a povodí drobných toků na soutoku Chrudimky s Novohradkou Oblast navržena pro ochranu: podzemních a povrchových vod Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: V hodnoceném území se nacházejí dva objekty sledování podzemních vod ČHMÚ a řada odběrů podzemních vod. Tři toky v oblasti monitorují profily ZVHS. V objektu ČHMÚ PP0148 (viz první graf), který se nachází v blízkosti Chrudimky, byly zjištěny koncentrace dusičnanů dosahující v současné době hodnot v rozmezí mg/l. Přes výrazně klesající trend jsou koncentrace i nadále vysoké. Vyšší koncentrace dusičnanů byly ve stejné oblasti měřeny i v profilu ZVHS č (viz druhý graf). V tomto případě má časová řada konzervativní vývoj. Znečištění podzemních vod v oblasti dokládá také několik odběrů podzemních vod s koncentracemi nad 50 mg/l. Z výše uvedených důvodů navrhujeme zařadit tuto oblast mezi zranitelné. Koncentrace NO 3 - objekt PP0148 Koncentrace NO 3 - profil mg/l 110,0 100,0 90,0 80,0 70,0 C95% = 96,85 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 80,00 70,00 60,00 50,00 40,00 30,00 C95% = 52,51 mg/l Y Předpověď DLS HLS 60,0 20,00 50,0 10,00 40,0 0,

56 Oblast P20 povodí toků na soutoku Orlice s Labem mezi Hradcem Králové a Pardubicemi Oblast navržena pro ochranu: povrchových vod a podzemních vod v přípovrchové zóně Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: V hodnoceném území se nacházejí čtyři profily monitoringu ZVHS, dva objekty sledování podzemních vod ČHMÚ a řada odběrů podzemních vod. Charakteristický vývoj koncentrací dusičnanů s velkou rozkolísaností a vysokými hodnotami vykazuje profil č monitorující povodí Ředického potoka (viz první graf). Vysoké koncentrace s výrazným kolísáním dokumentuje také profil na Zadní Lodrantce ( ). Významné zatížení podzemních vod dusičnany dokumentuje zejména objekt ČHMÚ VP0141, jehož koncentrace se v současné době pohybují pod úrovní 50 mg/l. Pozitivní je pozvolna klesající trend koncentrací. Zatížení podzemních vod dusičnany dokumentuje také jeden větší odběr v povodí Žďárského potoka ústícího do Orlice. Navržené území obklopují dříve vymezené zranitelné oblasti. Z důvodů zvýšených koncentrací dusičnanů v povrchových i podzemních vodách doporučujeme uvedenou oblast zahrnout mezi zranitelné. Koncentrace NO 3 - profil Koncentrace NO 3 - objekt VP ,00 80,00 70,00 60,00 C95% = 60,4 mg/l Y Předpověď DLS HLS 90,0 80,0 70,0 C95% = 66,98 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 50,00 40,00 30,00 20,00 mg/l 60,0 50,0 40,0 10,00 30,0 0, ,

57 Oblast P21 povodí Jihlavy od Mlýnského potoka Oblast navržena pro ochranu: povrchových vod a podzemních vod v přípovrchové zóně a omezení eutrofizace Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: V celém horním povodí Sázavy je lokalizováno celkem dvanáct profilů ZVHS, z nichž čtyři mají dlouhodobější sledování. Kromě těchto profilů je v zájmové oblasti také velké množství převážně malých odběrů podzemních vod a několik odběrů vod povrchových. Průběh koncentrací dusičnanů v oblasti na jih od Jihlavy dokumentuje grafu profilu ZVHS č Z grafu je patrný pozvolný nárůst koncentrací k hodnotám 50 mg/l. Silné zatížení podzemních vod dusičnany dobře dokumentují vysoké koncentrace v odběrech podzemních vod ve všech částech hodnoceného území. Celá oblast je charakteristická intenzivní zemědělskou výrobou, vysokým zatížením území statkovými hnojivy a silnou erozní ohrožeností. Vzhledem ke všem výše uvedeným okolnostem navrhujeme zařadit celou oblast mezi zranitelné.

58 58 70,00 60,00 50,00 40,00 C95% = 46,83 mg/l Koncentrace NO3 - profil Y Předpověď DLS HLS mg/l 30,00 20,00 10,00 0,00-10,

59 Oblast P22 povodí Oslavy od Polominy Oblast navržena pro ochranu: povrchových vod a podzemních vod v přípovrchové zóně a omezení eutrofizace Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: V celém povodí Oslavy od Polominy je lokalizováno devět profilů ZVHS, z nichž šest má dlouhodobější sledování. Kromě těchto profilů je v zájmové oblasti také velké množství převážně malých odběrů podzemních vod a několik odběrů vod povrchových. Průběh koncentrací dusičnanů v levostranných přítocích Oslavy dokumentují oba grafy. Zejména z prvního grafu je patrný typický sezónní vývoj koncentrací dusičnanů, charakteristický pro zemědělské znečištění. Až na relativně méně zatížené povodí Balinky jsou i v ostatních částach povodí koncentrace dusičnanů vysoké Znečištění mělkých podzemních vod dusičnany také dokumentují zvýšené koncentrace v odběrech podzemních vod v řadě míst hodnoceného území. Celá oblast je charakteristická intenzivní zemědělskou výrobou, vysokým zatížením území statkovými hnojivy a silnou erozní ohrožeností. Vzhledem ke všem výše uvedeným okolnostem navrhujeme zařadit celou oblast mezi zranitelné. Koncentrace NO3 - profil Koncentrace NO 3 - profil ,00 100,00 80,00 C95% = 69,41 mg/l Y Předpověď DLS HLS 80,00 70,00 60,00 50,00 C95% = 61,86 mg/l Y Předpověď DLS HLS mg/l 60,00 mg/l 40,00 40,00 20,00 30,00 20,00 10,00 0,00 0,

60 Oblast P23 povodí Polního potoka po soutok s Dyjí Oblast navržena pro ochranu: podzemních a povrchových vod Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: V hodnoceném území se nachází jeden větší odběr podzemní vody a jeden profil ZVHS monitorující povodí Polního potoka. Ze sledování povodí polního potoka profilem č vyplývá, že koncentrace dusičnanů kolísají ve značném rozmezí a v maximech přesahují hodnotu 50 mg/l. Časová řada nejeví sestupný trend v koncentracích. Vysoké koncentrace dusičnanů v oblasti v podzemních vodách dokumentuje i odběr podzemní vody lokalizovaný v blízkosti hranic s Rakouskem. Z důvodů vysokých koncentrací a absence sestupného trendu v koncentracích dusičnanů navrhujeme zařadit tuto oblast mezi zranitelné. 70,00 60,00 50,00 C95% = 58,3 mg/l Koncentrace NO 3 - profil Y Předpověď DLS HLS mg/l 40,00 30,00 20,00 10,00 0,

61 Oblast P24 oblast na soutoku Šatavy se Svratkou Oblast navržena pro ochranu: podzemních vod Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: Území se nachází v útvaru podzemní vody Dyjsko - svratecký úval ve kterém je lokalizováno mnoho větších i menších odběrů podzemních vod. Jak je patrné z obrázku v řadě z nich jsou měřeny koncentrace dusičnanů vyšší než 50 mg/l, v mnoha případech i vyšší než 75 mg /l. Území se nachází mezi dvěma částmi dříve navržené zranitelné oblasti jižně pod Brnem. Celá oblast je intenzivně zemědělsky využívána, okrajové části sledovaného území jsou silně erozně ohroženy. Vzhledem k tomu, že v území se vyskytují odběry podzemních vod s velmi vysokými koncentracemi dusičnanů doporučujeme zařadit tuto oblast mezi zranitelné.

62 Oblast P25 povodí Harasky a Spáleného potoka a část povodí Trkmanky Oblast navržena pro ochranu: povrchových vod a podzemních vod v přípovrchové zóně Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: V hodnoceném území se nacházejí tři profily monitoringu ZVHS, z toho dva s dlouhodobým sledováním a dva odběry podzemních vod. Charakteristický vývoj koncentrací dusičnanů v oblasti je zřejmý z časové řady koncentrací v profilu ZVHS č na Spáleném potoce (viz graf). V profilu byl zaznamenán i výrazný rostoucí trend koncentrací podobně jako v profilu v nedalekém povodí Harasky (profil ). Znečištění vod dusičnany dokumentuje také odběr podzemních vod lokalizovaný v povodí Tománky. Území navazuje na dříve vymezenou zranitelnou oblast dolního povodí Trkmanky a povodí Kyjovky. Oblast je intenzivně zemědělsky obhospodařovaná a současně je ohrožena extrémní erozí. Z důvodů rostoucích koncentrací dusičnanů v povrchových vodách doporučujeme uvedenou oblast zahrnout mezi zranitelné. mg/l 60,00 50,00 40,00 30,00 20,00 10,00 0,00 C95% = 39,07 mg/l Koncentrace NO3 - profil Y Předpověď DLS HLS -10,

63 Oblast P26 Hornomoravský úval severní a střední část Oblast navržena pro ochranu: podzemních vod Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: Území zahrnuje přítoky Moravy v oblasti severní a střední části Hornomoravského úvalu, které je významné vysokou hustotou odběrů podzemních vod. V celé oblasti se vyskytuje řada odběrů podzemních vod, kde koncentrace dusičnanů překračují hodnoty 50 mg/l, místy i 75 mg/l. Postupný nárůst koncentrací dusičnanů v podzemních vodách dokumentuje i část objektů sledování podzemních vod ČHMÚ. V grafu je uveden příklad objektu VB031, kde po poklesu na konci devadesátých let 20. století dochází k postupnému zvyšování koncentrací. Vzhledem k významu oblasti pro odběr podzemních vod a prokázanému znečištění doporučujeme vymezit novou zranitelnou oblast. 35,0 30,0 25,0 C95% = 25,88 mg/l Koncentrace NO 3 - objekt VB0031 Y Předpověď DLS HLS mg/l 20,0 15,0 10,0 5,0 0,

64 Oblast P27 povodí Husího potoka Oblast navržena pro ochranu: povrchových vod Důvody pro vymezení zranitelné oblasti: V povodí Husího potoka je lokalizován profil sledování ZVHS č ve kterém byly intenzivnějším monitoringem v roce zaznamenány vysoké koncentrace dusičnanů přesahující hodnotu 50 mg/l. Vzhledem k tomu, že povodí navazuje na dříve vymezenou zranitelnou oblast levo- a pravo stranných přítoků Odry, které vykazují podobný charakter znečištění i rostoucí trend v koncentracích, doporučujeme doplnění této zranitelné oblasti o povodí Husího potoka. 60,00 50,00 40,00 C95% = 54,63 mg/l Koncentrace NO 3 - profil Y Předpověď DLS HLS mg/l 30,00 20,00 10,00 0,00-10,