Vybrané výstupy Národní inventarizace lesů v ČR

Transkript

1 Vybrané výstupy Národní inventarizace lesů v ČR cyklus NIL1 Kolektiv pracovníků ÚHÚL Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem 24. října 2014 dokument je součástí oficiálních výstupů projektu NIL

2 Autorský kolektiv: Ing. Radim Adolt, Ph.D. Ing. Miloš Kučera, Ph.D. Ing. Zbyněk Čech Technické zajištění: Ing. Zbyněk Čech Bc. Ondřej Tomančák Mgr. Jan Bojko Veškeré uvedené výstupy jsou dílem pracovníků Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Typografické zpracování bylo provedeno v systému L A TEX 2ε 1. 1 ( ii

3 Obsah 1 Úvod 1 2 Lesnatost a plocha lesa 3 3 Vlastnictví lesa 5 4 Zastoupení dřevin 7 5 Zastoupení věkových stupňů 9 6 Zásoba dřeva 11 7 Bohatost struktury porostu 13 8 Hospodářský tvar lesa 15 9 Výskyt mrtvého dřeva 17 iii

4

5 1. Úvod Předkládaný dokument je možné považovat jako výňatek z výsledků prvního cyklu Národní inventarizace lesa (NIL) probíhající v letech Tablelární přehledy vybraných výstupů (charakteristik) jsou doplněny popisem (definicí), grafem, mapovým přehledem a slovní interpretací. Výsledky stanovené statistickým odhadem jsou doplněny hranicemi intervalového odhadu (dolní a horní mez), které byly spočítány s 95 % statistickou jistotou. Výstupy, které nejsou dále atributově členěny, jsou v přehledu uváděny i pro nižší geografické domény (NUTS3 - kraje), ostatní jsou uváděny pouze pro oblast celé České republiky v příslušném atributovém členění. 1

6

7 2. Lesnatost a plocha lesa 2.1 Popis výstupu Lesnatost je možné charakterizovat jako procentické vyjádření celkové plochy lesa v rámci příslušné geografické domény. Les je v prvním cyklu Národní inventarizace lesů (NIL1) definován tzv. kategorií Les, která zahrnuje lesní pozemky ve smyslu zákona 289/1995 Sb., 3, ods. 1, písm. a) a vyhlášky MZe č. 84/1996. Dále jsou do této kategorie zařazeny pozemky, které mají charakter lesa a nejsou definovány ve výše uvedené legislativě (např. lesní porosty na zemědělských půdách). Plocha lesa byla zjištěna snímáním hranic lesa z ortofoto leteckých snímků pořízených v letech Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL Přehled výsledků Tabulka 2.1: Lesnatost a plocha lesa Geografická doména Lesnatost [%] Plocha lesa [ha] CZ0 - Česká republika CZ020 - Středočeský CZ031 - Jihočeský CZ032 - Plzeňský CZ041 - Karlovarský CZ042 - Ústecký CZ051 - Liberecký CZ052 - Královéhradecký CZ053 - Pardubický CZ063 - Vysočina CZ064 - Jihomoravský CZ071 - Olomoucký CZ072 - Zlínský CZ080 - Moravskoslezský Interpretace výsledků Les se v České republice rozprostírá na ha, což představuje 34.9 % plochy státu. Svojí lesnatostí se Česká republika řadí mezi přední evropské státy. Z historického pohledu má zhruba od poloviny 19. století vývoj výměry lesa trvale stoupající trend. Až na několik výjimek má změna lesnatosti v krátkodobém horizontu setrvalý 3

8 2. Lesnatost a plocha lesa charakter a v současné době se meziroční přírůst lesnatosti pohybuje kolem 2 tis. ha. 4

9 3. Vlastnictví lesa 3.1 Popis výstupu Struktura vlastnických poměrů ve vztahu k lesu je v rámci NIL definována pomocí druhu vlastnictví lesa. Druh vlastnictví lesa se určuje podle polohy středu inventarizační plochy z katastrální mapy a aktualizované databáze katastru nemovitostí buď v rámci přípravných prací před zahájením venkovního šetření nebo po jeho dokončení a upřesnění polohy středu inventarizační plochy v terénu. Po zařazení inventarizační plochy k určitému druhu vlastnictví lesa je rozhodující poloha středu každé jednotlivé inventarizační plochy. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL Přehled výsledků Tabulka 3.1: Vlastnická struktura lesa Kategorie Plocha lesa [ha] Podíl [%] B. odhad D. mez IS H. mez IS B. odhad D. mez IS H. mez IS Státní lesy LČR Státní lesy MO Státní lesy NP Státní lesy ostatní Obecní lesy Církevní lesy Lesy práv. osob a družstev Lesy fyzických osob Lesy ostatních vlastníků Všechny kategorie Interpretace výsledků Plošné hodnoty v levé části tabulky jsou součinem procentních podílů a celkové plochy pozemků kategorie Les ve smyslu metodiky NIL ČR v rámci sledovaného území. Procentické zastoupení je odvozeno z relativních četností výskytu sledovaných znaků na inventarizačních plochách. První sloupec obsahuje bodové odhady plochy (v ha) lokalit lesních porostů a bezlesí hodnocených podle druhu vlastnictví lesa. Po něm následují meze intervalového odhadu (dolní a horní). 61 % lesů v České republice je státních. Z toho je 51.1 % pod správou LČR, 4.9 % pod správou VLS, 3.5 % lesů se nachází v národních parcích. Ostatní státní lesy 5

10 3. Vlastnictví lesa se rozkládají na 1.5 % plochy lesních porostů a bezlesí České republiky. Obecní a městské lesy se rozkládají na 12.8 % lokalit, lesy právnických osob a družstev na 2.9 %; lesy fyzických osob na 18.4 % lokalit. Církevní lesy zaujímají pouze 0.1 % lokalit, to souvisí s dosud nevyřešenými majetkovým vztahy mezi církvemi a státem. U 4.7 % lokalit je majitel nezjištěn, buď nebyl v době šetření v katastru nemovitostí uveden nebo byl zápis nejednoznačný a tím nepoužitelný. Čtvrtý sloupec tabulky obsahuje bodové odhady procentických podílů lokalit lesních porostů a bezlesí České republiky, které jsou hodnoceny podle druhu vlastnictví. Po něm opět následují meze intervalového odhadu. 6

11 4. Plošné zastoupení dřevin 4.1 Popis výstupu Plošné zastoupení dřevin a věkových stupňů zahrnuje vzrostlé stromy od výčetní tloušťky 7 cm i jedince ve výškových třídách obnovy, tedy jedince od výšky 10 cm, tak jak byly v inventarizaci zaznamenávány. Přepočet na plochu u stromů s výčetní tloušťkou 70 mm a výše, byl odvozen ze zápoje, to je (podle metodiky NIL) z poměru plochy zakryté korunami stromů (celkové rozlohy jednotlivých svislých průmětů korun) k celkové ploše porostu. U obnovy byl zápoj odvozen na základě vztahu mezi výškovými třídami obnovy a růstovou fází a následným zařazením výškových tříd obnovy do porostních vrstev. Plošné zastupení je absolutně vyjádřeno celkovou redukovanou plochou jednotlivých dřevin a relativně v procentech podílem redukované plochy dřeviny. Jednotlivé dřeviny jsou sloučeny do 24 skupin dřevin dle hospodářské významnosti. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL Přehled výsledků Tabulka 4.1: Plošné zastoupnení dřevin [ha] Skupina dřevin Bodový odhad Dolní mez IS Horní mez IS Podíl [%] SM SMX JD JDO BO KOS MD DG JX DB DBC BK HB JS JV JL AK BR LP OL

12 4. Zastoupení dřevin Tabulka 4.1: Plošné zastoupnení dřevin [ha] Skupina dřevin Bodový odhad Dolní mez IS Horní mez IS Podíl [%] OS TP VB LX Jehličnany Listnáče Všechny kategorie Interpretace výsledků Výsledky v tabulce ukazují jakou plochu zaujímají jednotlivé skupiny dřevin. Jedná se o přepočtenou růstovou plochu odvozenou ze zápoje. Z celkové plochy je dále odpočtena plocha holin a plochy, na nichž se nevyskytují žádné dřeviny. Výsledky plošného zastoupení dřevin jasně potvrzují nejvyšší zastoupení smrku ztepilého ha (47.7 % z celkové plochy). Na druhém místě je skupina dřevin borovice se zastoupením ha, což je 13.9 %. Všechny jehličnaté dřeviny zaujímají 67.2 % z celkové plochy dřevin. Z listnatých dřevin mají nejvyšší zastoupení dub (7.4 %) a buk (7.2 %). Všechny listnaté dřeviny se podílejí na celkové ploše zastoupením 32.8 %. Výraznější podíl na zastoupení má z listnatých dřevin dále bříza 4.2 %. Listnaté dřeviny zaujímají celkem 32.8 % z celkové plochy dřevin. 8

13 5. Plošné zastoupení věkových stupňů 5.1 Popis výstupu Plošné zastoupení věkových stupňů představuje roztřídění všech jedinců dřevin do desetiletých věkových stupňů. Údaj o zastoupení jednotlivých věkových stupňů slouží především ke srovnání skutečného a tzv. normálního zastoupení. Normalita vyjadřuje modelové zastoupení věkových tříd vyplývající z teorie normálního lesa. Srovnání je možné proto, že lesy v ČR jsou metodou věkových tříd přavážně zařízeny. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL Přehled výsledků Tabulka 5.1: Plošné zastoupení věkových stupňů [ha] Kategorie Bodový odhad Dolní mez IS Horní mez IS Podíl [%] Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Věkový stupeň Všechny kategorie

14 5. Zastoupení věkových stupňů 5.3 Interpretace výsledků V rámci České republiky má zastoupení věkových stupňů do 8.věkového stupně kolísající charakter. Ve věku do 80 let má nejnižší zastoupení 6. věkový stupeň (6.8 %). Mezi nejvýše zastoupené stupně patří 1.,4,.a 8.věkový stupeň (cca 9.6 %). Devátým věkovým stupněm počínaje má zastoupení již jen klesající tendenci. Mírný nárůst v 17. věkovém stupni je dán sloučením všech porostů nad 160 let do tohoto posledního věkového stupně. Vysoké zastoupení 1. věkového stupně je způsobeno tím, že zahrnuje všechny jedince od výšky 10 cm (i zmlazení a nárosty). 10

15 6. Zásoba dřeva 6.1 Popis výstupu Výše zásob dřevní hmoty je jedním z cílových údajů NIL. Do celkové zásoby dřeva (dřevní hmoty) je zahrnována zásoba hroubí, tedy objem všech stromů s výčetní tloušťkou 7 cm a více včetně souší a podružného porostu. Je uvedena v m 3 bez kůry (b.k.). Metodika NIL do zásoby hroubí zahrnuje veškerý stromový inventář a zásobu dřevní hmoty na základě metodiky hodnotí komplexněji. Tzv. hektarová zásoba dřeva vyjadřuje údaj o zásobě dřeva přepočtenou na jednotku plochy, je tedy uvedena v m 3 /ha. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL Přehled výsledků Tabulka 6.1: Celková a hektarová zásoba dřeva Geografická doména Celková zásoba [m 3 ] Hektarová zásoba [m 3 /ha] B. odhad D. mez IS H. mez IS B. odhad IS D. mez IS H. mez IS CZ020 - Středočeský CZ031 - Jihočeský CZ032 - Plzeňský CZ041 - Karlovarský CZ042 - Ústecký CZ051 - Liberecký CZ052 - Královéhradecký CZ053 - Pardubický CZ063 - Vysočina CZ064 - Jihomoravský CZ071 - Olomoucký CZ072 - Zlínský CZ080 - Moravskoslezský CZ0 - Česká republika Interpretace výsledků Průměrná hektarová zásoba hroubí b.k. v České republice leží s pravděpodobností 95 % v intervalu m 3 /ha ± 3.5 m 3 /ha. Zásoba vycházející ze souhrnů LHP 2003 je 251 m 3 /ha, čili údaj inventarizace je vyšší cca o 33 %. Porovnáme-li celkovou zásobu zjištěnou inventarizací ( m 3 ) s celkovou zásobou vypočtenou sumarizací LHP, pak zjistíme nárůst dokonce 39.5 %, na což má vliv i větší celková zjištěná rozloha kategorie Les. Zdůvodnění lze hledat v rozdílné přesnosti metod 11

16 6. Zásoba dřeva pořizování dat inventarizace a údajů popisu porostů při vyhotovení LHP a LHO. Inventarizace lesů na rozdíl od popisu porostů zahrnuje všechny složky zásob dřeva v lesních porostech. Do výsledků inventarizace je započten i porost podružný, který údaj o zásobě navyšuje. Pro představu o skutečném objemu zásoby podružného porostu uvádíme, že v posledních deseti letech ( ) bylo v probírkách vytěženo průměrně více než 25 m 3 /ha. V zásobě z inventarizace lesů jsou započteny i souše (stojící odumřelé stromy), které činí téměř 1.5 % celkové zjištěné zásoby. 12

17 7. Bohatost struktury porostu 7.1 Popis výstupu Ve smyslu hospodářské úpravy lesa se struktura lesa vztahuje na nadzemní části lesních porostů. Bohatost struktury v lese vytváří hlavně střídající se výskyt forem lesa podle lesních společenstev v závislosti na stupni vývoje porostů. Porosty s bohatou strukturou se nacházejí v přirozených lesních ekosystémech hlavně ve fázi obnovní a ve fázi rozpadu; ve fázi růstu se objevuje spíše trend k homogennějším strukturám. V rámci šetření se vylišují tyto typy struktur: Les s jednoduchou strukturou - porost, kde koruny stromů, které jej tvoří, se nacházejí pouze v horní vrstvě; korunový zápoj je horizontální. Les podrostního typu - převážně dvouetážový až tříetážový porost. Jejich uspořádání je pravidelné a vzhled porostu je místy mezernatý. Od horní vrstvy nejstarších stromů se dá vždy dobře odlišit střední a dolní vrstva jedinců z podsadby nebo z přirozené obnovy pod clounou. Les s bohatou strukturou - porost se stupňovitou výstavbou. Stromy vytvářející porost se nacházejí v četných vrstvách, tkeré se od sebe nedají oddělit; horizontální zápoj může být nanejvýš skupinovitý, nikoli celoplošný; stromy nacházející se ve spodní a sřední vrstvě mohou časem dorůst do horní vrstvy. Bohatou strukturu mají porosty s výběrným způsobem hospodaření či porosty, jejichž struktura se výběrnému lesu blíží. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL Přehled výsledků Tabulka 7.1: Bohatost struktury porostu Kategorie Plocha lesa [ha] Podíl [%] B. odhad D. mez IS H. mez IS B. odhad D. mez IS H. mez IS Jednoduchá struktura Struktura podrostního typu Bohatá struktura Bohatost strukt. nehodnocena Všechny kategorie

18 7. Bohatost struktury porostu 7.3 Interpretace výsledků Plošné hodnoty v levé části tabulky jsou součinem procentních podílů a celkové plochy pozemků kategorie lesní porosty ve smyslu metodiky NIL ČR v rámci sledovaného území. Procentický podíl je odvozen z plošných podílů inventarizačních podploch v jednotlivých intervalech. První sloupec obsahuje bodové odhady plochy v ha lesních porostů České republiky hodnocených podle bohatosti struktury. Po něm následují meze intervalového odhadu (dolní a horní). Bohatost struktury porostu není zpravidla hodnocena tam, kde je lesní porost dočasně odstraněn (holina, porostní mezera, dočasná skládka apod.), nebo na místech, kde není možnost tuto vlastnost objektivně popsat. V České republice je na 83.4 % plochy les s jednoduchou strukturou, ostatní porosty jsou tvořeny lesem podrostního typu (11 %), méně často lesem s bohatou strukturou (4.4 %). Velmi vysoký podíl lesa s jednoduchou strukturou je důsledkem trendu pasečného způsobu hospodaření, začínajícího již před více než 200 lety, svou roli hrály též rozsáhlé kalamity ve 20. století (větrné, sněhové a hmyzí) a následné vysazování monokultur. Vzhledem k současné legislativě a trendům v hospodaření lze očekávat, že se podíl lesů s bohatou strukturou a především pak lesů podrostního typu bude zvyšovat; tomu napomáhá přechod k podrostnímu hospodaření u velkých lesních majetků (zvláště LČR). Uplatňovaná opatření se projeví až za nějakou dobu, které je potřebná ke změně hospodaření a obměně porostů. Čtvrtý sloupec tabulky obsahuje bodové odhady procentických podílů plochy lesních porostů České republiky hodnocených podle bohatosti struktury. Po něm opět následují meze intervalového odhadu (dolní a horní). 14

19 8. Hospodářský tvar lesa 8.1 Popis výstupu Hospodářský tvar lesa je charakterizován způsobem založení porostů, které mají různé pěstební a taxační charakteristiky, různé hospodářské zdůvodnění a různou praktickou důležitost. Při hodnocení tvaru lesa na inventarizační ploše se vylišují tyto typy: Les vysoký (vysokokmenný) - považuje se za něj les, který vzešel ze síje semene, ze sadby sazenic nebo z přirozeného zmlazení a je tedy genereativního původu. Vyznačuje se zpravidla dlouhým produkčním obdobím; těžené stromy dosahují obvykle silných dimenzí. K vysokému lesu se počítá i nepravá kmenovina, což je kvalitní pařezina, která se předrží nad věžné obmýtí pařeziny. Les nízký (výmladkový, pařezina) - je tvořen listnatými porosty s krátkou dobou obmýtní a je založen výlučně na systematicky opakované vegetativní obnově pařezovými či kořenovými výmladky. V porostech nízkého lesa je v ČR zastoupen hlavně dub, habr, aktá, cer, topol, olše, bříza, vrba, jilm, jírovec, někdy i buk. Les střední (sdružený) - je kombinací lesa nízkého a vysokého. Jeho horní vrstvu (hlavní porost) tvoří starší stromy semenného původu a spodní vrstvu (vedlejší porost) výmladkový les. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL Přehled výsledků Tabulka 8.1: Hospodářký tvar lesa Kategorie Plocha lesa [ha] Podíl [%] B. odhad D. mez IS horní mez IS B. odhad D. mez IS horní mez IS Les vysoký Les nízký Les střední Tvar lesa nehodnocen Všechny kategorie

20 8. Hospodářský tvar lesa 8.3 Interpretace výsledků Plošné hodnoty v levé části tabulky jsou součinem procentních podílů a celkové plochy pozemků kategorie lesní porosty ve smyslu metodiky NIL ČR v rámci sledovaného území. Procentický podíl je odvozen z plošných podílů inventarizačních podploch v jednotlivých intervalech. První sloupec obsahuje plochy v ha lesních porostů České republiky hodnocených podle hospodářského tvaru lesa. Po něm následují meze intervalového odhadu (dolní a horní). Hospodářský tvar lesa není zpravidla hodnocen tam, kde je lesní porost dočasně odstraněn (holina, porostní mezera, dočasná skládka apod.), nebo na místech, kde není možnost tuto vlastnost z objektivních důvodů zjistit. Čtvrtý sloupec tabulky obsahuje bodové odhady procentických podílů plochy lesních porostů České republiky hodnocených podle hospodářského tvaru lesa. Po něm opět následují meze intervalového odhadu (dolní a horní). V České republice je na 96 % plochy les vysoký, na dalších 2.0 % se nachází pařeziny a les sdružený. Pařeziny se nalézají na zhruba 0.7 % plochy lesních porostů ČR, což v plošném vyjádření představuje více než ha. Tato hodnota několikrát převyšuje běžně uváděná čísla vykazovaná v lesnických zprávách (Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství, tzv. Zelená zpráva). Je to patrně způsobeno tím, že se v ČR v souladu s trendem převodů pařezin, který vrcholil v 60. letech 20. století, les nízký přestal precizně evidovat v LHP. Další rozdíl může vzniknout někdy obtížnou identifikací lesa nízkého v terénu díky propracovanému metodickému postupu při popisu stromů a porostů v NIL ČR je pravděpodobnost záměny lesa nízkého s vysokým velmi malá. Podobné důvody vedou k nesouladu běžně uváděného podílu lesa středního zjišťovaného z LHP a značně vyšší hodnoty zjištěné v NIL ČR. Podle NIL ČR se les sdružený nachází na 2.6 % lokalit, to je více než ha. 16

21 9. Výskyt mrtvého dřeva 9.1 Popis výstupu Výskyt mrtvého dřeva při šetřeních NIL je vyjádřen pomocí přítomnosti ležícího odumřelého dřeva, v tomto případě dle jednotlivých kategorií lesa a jejich funkčního potenciálu. Ležící odumřelé dřevo představuje dřevní hmota na zemi ležících souší, zlomů stromů, vršků, větví, těžebních zbytků, nezpracovaného starého dříví apod. Objem odumřelého dřeva poskytuje informaci o množství hmoty, ponechané v lese k přirozenému rozpadu. Kvantitavně je výskyt vyjádřen jako hektarové množství ležícího odumřelého dřeva v jednotlivých kategoriích lesa. Kategorie lesa podle funkce je pro potřebu NIL ČR chápána jako údaj, který vystihuje funkci lesa dle mapy deklarovaných funkcí lesa ze schválených OPRL, a v členění funkcí podle 6, 7, 8 lesního zákona 289/95 Sb. Objem zahrnuje zbytky s minimální tloušťkou 7.0 cm a větší. Podrobnější definice viz oficiální Metodika venkovního sběru dat NIL Přehled výsledků Tabulka 9.1: Výskyt mrtvého dřeva v kategoriích lesa [m 3 /ha] Kategorie Bodový odhad Dolní mez IS Horní mez IS Kategorie lesů hospodářských Kategorie lesů ochranných Kategorie lesů zvláštního určení Všechny kategorie Interpretace výsledků Hodnoty v tabulce udávají průměrné hektarové množství ležícího odumřelého dřeva v jednotlivých kategoriích lesa v rámci celé ČR. Objem zahrnuje zbytky s minimální tloušťkou 7.0 cm a větší. Je uveden v m 3 na ha s kůrou. Výsledky v tabulce odpovídají funkcím, které jednotlivé kategorie lesa plní. I přes širší interval spolehlivosti u lesů ochranných je zřejmé, že v těchto lesích se vyskytuje nejvíce ležícího odumřelého dřeva, což má na tato často extrémní stanoviště pozitivní vliv. Tento stav vyplývá i z omezených možností hospodaření. 17