Analýza spolupráce středních škol a komunikační kompetence ER Nisa/Nysa

Transkript

1 Zkušenosti škol s přeshraniční spoluprací. CZY MA PANI/PAN DOŚWIADCZENIA W CZESKO-POLSKIEJ WSPÓŁPRACY TRANSGRANICZNEJ REALIZOWANEJ W PAŃSTWA SZKOLE? 3 Tak Nie V rámci šetření se ukázala významná disproporce, kdy drtivá většina českých respondentů neuvádí zkušenost s přeshraniční spoluprací, zatímco u polských škol kooperaci uvádí z 23 dotazovaných respondentů. Můžeme nicméně konstatovat, že zatím v regionu mezi školami nepřevládá v absolutních číslech - historie vzájemné kooperace.

2 Druh spolupráce 2. RODZAJ WSPÓŁPRACY (można wybrać więcej opcji) 9 4 Edukacja Sport Kultura Inna 2 Největší počet kooperačních iniciativ je možné pozorovat v oblasti samotného vzdělávání, výstup má však vzhledem k jediném odpovědi z české strany nižší vypovídací hodnotu.

3 Spolupracující cílové skupiny 4. WSPÓŁPRACUJĄCE GRUPY DOCELOWE 6 4 Cała szkoła Poszczególne klasy Lze předpokládat, že systematičtější provádění spolupráce bude v případech, kdy spolupracují celé školy, nikoli jednotlivé třídy. V rámci Euroregionu Nisa tyto předpoklady zatím naplněny nejsou, jakkoli je validita tohoto konstatování snížena malým počtem respondentů z české strany.

4 Co školy motivuje ke spolupráci? 5. CO MOTYWUJE PAŃSTWA DO WSPÓŁPRACY TRANSGRANICZNEJ? (można wybrać więcej opcji) 8 Wzajemne poznawanie się Wspólne uczenie się Konkurencyjność Finanse Inne Pro české i polské školy je zásadní motivací k přeshraniční spolupráci zejména vzájemné poznávání, v menší míře pak i společné učení. Tyto odpovědi se neliší od jiných euroregionů.

5 Co pomůže zlepšit přeshraniční spolupráci? 7 6. CO BY ZDANIEM PAŃSTWA MOGŁO POPRAWIĆ CZESKO-POLSKĄ WSPÓŁPRACĘ TRANSGRANICZNĄ? (można wybrać więcej opcji) 6 Finanse 5 Uproszczone procedury administracyjne Działające sieci współpracy 2 3 Czas Kompetencje zawodowe w zakresie zarządzania projektami Inne Školy z obou stran hranice nejčastěji požadují, aby byly pro zlepšení kvalty přeshraniční spolupráce zjednodušeny procedury získávání a administrace externích finančních grantových prostředků. Na dalším místě by pak dotazované polské školy ocenily funkční sítě, které by jim pomáhaly lépe se do přeshraniční spolupráce zapojovat.

6 Budoucnost společných vzdělávacích aktivit 9. MYSLÍTE SI, ŽE SPOLEČNÉ PŘESHRANIČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ/VZDĚLÁVACÍ AKTIVITY MÁ/MAJÍ BUDOUCNOST? 6 Ano Ne PL školy

7 Školy z obou stran hranice jednoznačně vidí v organizaci společných vzdělávacích akcí velký potenciál, v čemž se opět neliší od jiných euroregionů. Autoevaluace jazykových dovedností 2. Zhodnoťte na uvedené škále své jazykové dovednosti v oblasti čtení, poslechu s porozuměním, ústního projevu a psaní v polském jazyce ( - velmi slabé, 5 - velmi dobré) Čtení Poslech s porozuměním Ústní projev Psaní

8 Lze říci, že čím západněji se postupuje, tím je znalost jazyka souseda na druhé straně hranice nižší. V porovnání se třemi východnějšími regiony zde však dochází k tomu, že míra znalosti sousedního jazyka je vzájemně porovnatelná, zatímco ve třech východních euroregionech znali Češi polštinu více nežli naopak. Má cenu učit se druhému jazyku? Stojí za to učit se polsky? Vyberte prosím 3 nejdůležitější důvody (lze vybrat více odpovědí) více možností při hledání práce v zahraničí možnost aktivního používání polských médií jistější pocit při cestování v Polsku, lepší pocit na ulici, v obchodě seznámení se s různými kulturními aspekty Polska, lepší pochopení mentality Poláků možnost práce v polské firmě, která má obchodní zastoupení v ČR přístup ke kultuře v originální jazykové verzi šance být tolerantní více možností aktivní komunikace jednodušší seznamování se

9 Pro školy z obou stran hranice není primární při učení jazyka souseda utilitární motivace směrem k lepšímu pracovnímu uplatnění, ale interkulturní aspekty spojené s možností lépe sousedy poznat a cítit se v druhé zemi jistěji. Toto kontrastuje s východněji položenými euroregiony. Úroveň obtížnosti druhého jazyka 4. Jak hodnotíte úroveň obtížnosti polského jazyka 4 je velmi jednoduché jej zvládnout, protože spolu s češtinou patří do stejné skupiny slovanských jazyků je jednoduché jej zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení není jednoduché ani obtížné jej zvládnout je obtížné jej zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku je velmi obtížné jej zvládnout, pouze zdánlivě vypadá jednoduše, co může ztížit učení se jiná

10 Představitelé škol z obou stran hranice vnímají jazyk souseda jako průměrně zvládnutelný (platí pravidlo, že čím východněji postupujeme, tím je zvládnutelnost sousedního jazyka vnímána jednodušeji). Bariéry omezující rozvoj jazykových kompetencí

11 5. Jaké jsou bariéry omezující rozvoj jazykových kompetencí v polském jazyce (lze vybrat více odpovědí) 4 nedostatek jazykových kurzů polského jazyka jazykové kurzy jsou příliš nákladné/drahé 2 čeština a polština jsou si podobné, jazykové kurzy nejsou nutné nechuť k učení se polštině nedostatek potřeby a motivace pro učení se polštině jiné Zástupci škol z obou stran hranice vnímají jako hlavní bariéru absenci příležitostí k jeho zvládnutí (nedostatek kurzů) toto je bariéra silně pociťovaná na polské straně -a nedostatek potřeby učit se druhému jazyku akcentovaný v jiných euroregionech a českými školami Euroregionu Nisa. Možné stimuly napomáhající studiu jazyka souseda

12 6. Co by mohlo povzbudit mládež k učení se polštině jako sousedícímu jazyku (lze vybrat více odpovědí) vhodná motivace viditelné výhody vyplývající ze znalosti polštiny, např. výhodná nabídka práce možnost zavedení polštiny do vzdělávání v přihraničních regionech výměna žáků mezi školami organizace společných česko-polských aktivit, exkurzí, setkání jiné Shoda panovala mezi respondenty z obou stran hranice rovněž nad možnými stimuly ke studiu jazyka souseda. Akcentována je zejména potřeba organizace výměn a setkávání žáků škol z obou stran hranice a zdůraznění výhod plynoucích ze studia jazyka, stejně jako v jiných euroregionech, polské školy pak akcentovaly rovněž viditelné výhody plynoucí ze znalosti jazyka souseda.

13 Jak zlepšujete své znalosti jazyka souseda? 7. Jakým způsobem prohlubujete své znalosti polštiny (lze vybrat více odpovědí) 5 sleduji TV programy v polštině chodím na jazykový kurz spolupracuji nebo vyhledávám spolupráci s polskými partnery čtu tisk v polštině využívám internet mluvím polsky se známými v Polsku jiné aktivity nevyhledávám žádné aktivity Hlavním nástrojem pro rozvíjení jazykových kompetencí je pro polské respondenty sledování televize souseda, Češi nevyhledávají příležitosti ke zlepšování znalostí polštiny, což však uvedl také největší počet polských respondentů.

14 Stojí zato poznávat identitu sousedů? 9. Stojí za to poznávat kulturu a identitu sousedů obyvatel Polska? 5 5 udržovat kontakty s Poláky 4 4 učit se polsky poslouchat polskou hudbu, sledovat polskou TV mít povědomí o polských státních i církevních svátcích umět připravit nějakou potravu z polské kuchyně mít povědomí o hodnotách polské kultury ano ne PL školy Školy z obou stran hranice se při identifikaci kroků potřebných k seznamování se s kulturou a identitou sousedů do velké míry shodují: považují za důležité udržovat kontakt se sousedy, učit se jazyk a mít povědomí o kultuře sousedů, polští respondenti pak akcentovali i kuchyň souseda.

15 Jaký jazyk používáte při kontaktu se sousedy? 2. Jaký jazyk používáte v kontaktech s přeshraničními sousedy v Polsku (lze vybrat více odpovědí) 3 2 Čeština Polština Angličtina Jinak Neudržuji kontakty PL škol Při cestách za hranice respondenti obvykle spoléhají na svůj mateřský jazyk a angličtinu, toto zjištění významně kontrastuje s východnějšími Euroregiony Beskydy a Těšínské Slezsko, kde je větší připravenost i schopnosti používat jazyka souseda a naopak je méně zmiňována angličtina.

16 Klíčová zjištění anket z Euroregionu Nisa: Lze říci, že mezi dotazovanými školami zatím nepřevládá historie vzájemné kooperace. Největší počet kooperačních iniciativ je možné pozorovat projekty spolupráce ve vzdělávání. Nejčastěji spolupracují jednotlivé třídy. Pro české i polské školy je zásadní motivací k přeshraniční spolupráci zejména vzájemné poznávání. Školy z obou stran hranice jednoznačně vidí v organizaci společných vzdělávacích akcí velký potenciál. Lze říci, že čím západněji se postupuje, tím je znalost jazyka souseda na druhé straně hranice nižší. V porovnání se třemi východnějšími regiony zde však dochází k tomu, že míra znalosti sousedního jazyka je vzájemně porovnatelná, zatímco ve třech východních euroregionech znali Češi polštinu více nežli naopak. Pro školy z obou stran hranice není primární při učení jazyka souseda utilitární motivace směrem k lepšímu pracovnímu uplatnění, ale interkulturní aspekty spojené s možností lépe sousedy poznat. Toto kontrastuje s východněji položenými euroregiony. Představitelé škol z obou stran hranice vnímají jazyk souseda jako obtížněji zvládnutelný v porovnání se zbytkem hranice. Zástupci škol z obou stran hranice vnímají jako hlavní bariéru absenci příležitostí k jeho zvládnutí (nedostatek kurzů) toto je bariéra silně pociťovaná na polské straně- a nedostatek potřeby učit se druhému jazyku. Akcentována je zejména potřeba organizace výměn a setkávání žáků škol z obou stran hranice a zdůraznění výhod plynoucích ze studia jazyka, stejně jako v jiných euroregionech. Školy z obou stran hranice považují za důležité udržovat kontakt se sousedy. Při cestách za hranice respondenti z obou stran hranice obvykle spoléhají na svůj mateřský jazyk a angličtinu. Na materiálu pracovali: Mgr. Marta Kmeťová Mgr. Milan Hendrych Mgr. Hynek Böhm, Ph.D.