Elektřina, voda, plyn a odpady. Scénáře, důsledky a možnosti předvídání budoucích potřeb znalostí a dovedností

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Elektřina, voda, plyn a odpady. Scénáře, důsledky a možnosti předvídání budoucích potřeb znalostí a dovedností"

Transkript

1 Elektřina, vda, plyn a dpady Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání buducích ptřeb znalstí a dvednstí

2

3 Elektřina, vda, plyn a dpady Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání buducích ptřeb znalstí a dvednstí

4 Publikace Elektřina, vda, plyn a dpady, Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání buducích ptřeb znalstí a dvednstí byla zpracvána v rámci iniciativy Evrpské kmise (DG Emplyment, Scial Affairs an Equal Opprtunities). Česká verze textu byla se suhlasem Evrpské kmise vytvřena a vytištěna s pdpru prjektu brvých skupin. Obrvé skupiny pracují při Nárdním ústavu dbrnéh vzdělávání z pvěření a s trvalu pdpru Ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy. Z anglickéh riginálu Electricity, gas, water and waste vydaném Generálním ředitelstvím Evrpské kmise pr zaměstnanst, sciální věci a rvné příležitsti/generálním ředitelstvím Evrpské kmise pr vzdělávání a kulturu Evrpská unie, 2010/Evrpské splečenství 2009 Český překlad: Nárdní ústav dbrnéh vzdělávání, 2011 Za překlad publikace zdpvídá Nárdní ústav dbrnéh vzdělávání.

5 Investice d buducích prfesí a dvednstí Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání v buducnu ptřebných dvednstí a znalstí Shrnutí Elektřina, plyn, vda a dpady Autři: dr. E. Dijkgraaf (ed.) (SEOR Erasmus University) dr. G. Gijsbers (TNO Innvatin Plicy Grup) D. Maier (ZSI) dr. F. van der Zee (TNO Innvatin and Envirnment) 1

6 Předlžen Generálnímu ředitelství Evrpské kmise pr zaměstnanst, sciální věci a rvné příležitsti Vypracvali: TNO Nizzemí Organizace pr aplikvaný vědecký výzkum SEOR Erasmus University, Rtterdam ZSI Středisk pr sciální invace Květen 2009 DG EMPL prjekt VC/2007/0866 Část 10 Elektřina, plyn, vda a dpady Tat zpráva je sučástí série prgresivních sektrvých studií na téma Nvé dvednsti pr nvá pracvní místa v rámci prjektu Kmplexní sektrvá analýza nvě vznikajících kmpetencí a eknmických aktivit v Evrpské unii. Tat publikace vznikla pr Prgram Splečenství pr zaměstnanst a sciální slidaritu Prgress ( ). Prgram je řízen Generálním ředitelstvím Evrpské kmise pr zaměstnanst, sciální věci a rvné příležitsti. Byl zalžen za účelem finanční pdpry realizace cílů Evrpské unie v blasti zaměstnansti a sciálních věcí, stanvených v Sciálním prgramu, čímž má přispět k naplnění cílů Lisabnské strategie v těcht blastech. Sedmiletý prgram se zaměřuje na všechny zúčastněné strany, které mhu přispět k rzvji náležité a efektivní legislativy a plitiky v blasti zaměstnansti a sciálních věcí v rámci evrpské sedmadvacítky, EFTA-EEA, kandidátských a předkandidátských zemí EU. Psláním prgramu Prgress je psílit příspěvek EU pdpru nasazení členských zemí v dané blasti. Prgram bude napmáhat v těcht blastech: 1. analýzy a pradenství ve strategických blastech zahrnutých d prgramu Prgress 2. mnitrvání a vypracvání zpráv implementaci evrpské legislativy a strategií v blastech zahrnutých d prgramu Prgress 3. pdpra předávání, výuky a vzájemné pdpry mezi členskými zeměmi v blasti cílů a pririt prgramu 4. sledvání stanvisek zainteresvaných stran a veřejnsti Více infrmací je k dispzici na internetvé adrese Infrmace bsažené v tét publikace nemusí nutně drážet pstj či stanviska Evrpské kmise. 2

7 Přehled Tt shrnutí vyzdvihuje hlavní výsledky závěrečné zprávy Investice d buducích prfesí a dvednstí. Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání v buducnu ptřebných dvednstí a znalstí v sektrech elektřina, plyn, vda a dpady. Krmě analýzy trendů a vývjvých tendencí v daných sektrech rzebírá studie čtyři mžné a výrazně dlišné varianty buducíh vývje a jejich dpad na prfese, dvednsti a znalsti v rce Studie vytváří mžné scénáře a zaměřuje se jak na minulst, tak na buducnst. Předkládá řadu mžnsti a dpručení hledně buducích ptřeb v blasti dvednstí a znalstí pr dané sektry (firmy, br jak celek, partneři sektru), vzdělávacích a šklicích institucí, dpručení pr zákndárce a další zúčastněné strany. Studie vznikla na pzadí bnvené Strategie EU pr růst a zaměstnanst (Lisabnská strategie) a nedávn vzniklé iniciativy Nvé dvednsti pr nvá pracvní místa. Investice d lidí a mdernizace trhů práce jsu jednu ze čtyř priritních blastí Lisabnské strategie. Iniciativa Nvé dvednsti pr nvá pracvní místa (Evrpská kmise 2008) je úplně prvním zhdncením pžadavků na buducí dvednsti a pracvní místa v EU až d rku Iniciativa usiluje lepší prpjení nabídky dvednsti a pptávky na trhu práce a zlepšení schpnsti členských zemí psuzvat a předvídat ptřebné dvednsti svých bčanů a bchdních splečnstí. Studie se skládá ze 16 sektrvých studií, které všechny vycházejí ze splečné prgnstické metdiky a vlí jedntný pstupný přístup (viz tabulka). Studie kmbinuje sekundární výzkum a dbrné znalsti a na její tvrbě se pdílela řada interních dbrníků (prjektvý tým) a externích dbrníků z daných sektrů. Metdický rámec, jehž autrem je Rdrigues (2007) byl dále rzvinut, peracinalizván a aplikván knsrciem skládajícím se z TNO (veducí), SEOR a ZSI. Metdický rámec ppis studie v deseti krcích Krk 1. Ppis eknmických aktivit (vlba sektrů) Krk 2. Hlavní eknmické a prfesní trendy a struktury Krk 3. Hlavní faktry změn Krk 4. Hlavní scénáře Krk 5. Hlavní důsledky pr zaměstnanst změny v pracvním zařazení Krk 6. Hlavní důsledky pr dvednsti nvé ptřeby pdle pracvníh zařazení Krk 7. Hlavní strategické vlby pr splnění buducích ptřeb v blasti dvednstí a znalstí Krk 8. Hlavní důsledky pr vzdělávání a šklení Krk 9. Hlavní dpručení Krk 10. Závěrečný wrkshp (validace, kmplementace, dknčení) Elektřina, plyn, vda a dpady charakterizace sektrů 3

8 Elektrická energie (výrba, přens a distribuce), plyn (prdukce, distribuce a bchd), dpady (sběr, zpracvání, likvidace, recyklace) a vda (dběr, zpracvání, ddávání, kanalizace) tvří sektry veřejných služeb, které sdílí řadu splečných vlastnstí a trendy, které vlivňují zaměstnanst v nich, ptřebné dvednsti a znalsti, jsu pdbné. Sektry se rvněž liší v míře knkurence, privatizace, regulaci pbídek, pužitých technlgiích a invacích. Výrazné rzdíly v těcht sektrech existují rvněž mezi jedntlivými členskými zeměmi. Tyt pdpůrné sektry jsu nezbytné pr fungvání eknmiky, a jsu prt vládami silně regulvány, aby byla zajištěna dstupnst a kvalita těcht služeb a zárveň aby se maximálně mezil jejich negativní dpad na živtní prstředí. Ze své pdstaty se jedná místně zaměřené sektry, kde se většina aktivit sustředí d jediné země. Plynárenské a elektrárenské splečnsti jsu čast velkými dvzci phnných hmt, mžnsti nahrazení mim dmvsku zemi jsu však vzhledem k dstupnsti zdrjů velmi malé. V důsledku liberalizační plitiky EU se trh s elektřinu pstupně psunuje z nárdních na mezinárdní trhy. S elektřinu se stále častěji bchduje na mezinárdní úrvni, ačkliv kapacita prpjení je pr většinu zemí stále velmi mezená (čast méně než 10% kapacity). Částečně se také bchduje na trhu s dpady, kde splečnsti pr prevenci a recyklaci dpadů již fungují na mezinárdním trhu. Spalvání a zavážka dpadů jsu však stále záležitstí nárdních firem. Ve vdárenství se prakticky veškeré aktivity dehrávají puze v rámci nárdních hranic. Investice d zvyšvání efektivity stávajících technlgií, d čistších nvých technlgií a infrmačních a kmunikačních technlgií (fakturační systémy apd.), které jsu někdy nutné i kvůli záknné regulaci, zvýšily kapitálvu nárčnst na dvjnásbek průměru ve zpracvatelském průmyslu (Eurstat 2006). Pskytvání elektrické energie je na prvním místě, pkud jde pměru investičníh majetku na každu výnsvu jedntku. Tét nárčnsti se přibližují puze báňský průmysl a železnice. V plynárenství je kapitálvá nárčnst něc nižší, avšak stále mnhem vyšší než ve zpracvatelském průmyslu. Vzhledem k tmu, že kapitál a kvalifikvaná práce jsu vzájemně se dplňující veličiny, vede větší kapitálvá nárčnst k větší pptávce p kvalifikvané pracvní síle. Hlavní trendy v eknmice a zaměstnansti Sektry elektřiny a plynu vytvářejí rčně přidanu hdntu 177 miliard eur, cž je téměř třikrát více než v sektru dpadů a šestkrát více než ve vdárenství. U dpadů a vdy je však růst přidané hdnty mnhem vyšší (2,4, resp. 2,0 prcent rčně); u elektřiny a plynu vzrstla přidaná hdnta v letech puze 0,3 prcenta. U všech sektrů je růst v nvých členských zemích mnhem vyšší než v zemích evrpské patnáctky (1,7% prti 0,1% rčně u elektřiny a plynu, 5,2% prti 1,6% u vdy a 5,9% prti 2,2% u dpadů). Existují však velké rzdíly mezi jedntlivými zeměmi a sektry. Země evrpské patnáctky dminují v přidané hdntě ve všech sektrech; přidaná hdnta na pracvníka v zemích E15 je mnhem vyšší než v nvých členských zemích. Veřejné služby jsu tradičně nárdním sektrem, kde má bchdvání jen malý pdíl; dvz a vývz tvří puze 12% z přidané hdnty sektru. V psledních deseti letech se však pdíl dvzu a vývzu v zemích E15 i nvých členských zemích silně zvyšval (16 a 12 prcent). I když se bchdní bilance zlepšvala v zemích E15 i v nvých členských zemích, v zemích E15 dvz převyšuje vývz, zatímc nvé členské země vyvážejí mnhem více, než dvážejí. Sektr plynu a elektřiny zaměstnává v EU zhruba 1,3 milinu lidí. Pdíl na zaměstnansti je relativně vyský zejména v nvých členských zemích (1,20% prti 0,59% v EU). Zaměstnanst v sektrech plynu a elektřiny v EU mezi lety 2000 a 2006 klesala rčně 1,4%, cž je více než je průměr v pklesu zaměstnansti becně. Pdbné strukturální rzdíly a 4

9 trendy se prjevily v sektru vdárenství, který zaměstnává v EU zhruba lidí, přičemž plvinu z tht pčtu v nvých členských zemích. Ačkliv subrná čísla pr celu Evrpsku unii nejsu k dispzici, jedntlivé nárdní statistiky ukazují, že pkud jde zaměstnanst, je sektr dpadů stejně důležitý jak plyn a elektřina. V rce 2005 například v Nizzemí pracval v bru svzu, zpracvání a recyklace dpadu lidí, prti v sektru plynu a elektřiny. Pdbně ve Velké Británii pracval v rce 2005 v sektru dpadu lidí, v prvnání se v sektru plynu a elektřiny. Je nutn pznamenat, že čísla týkající se zaměstnansti ve veřejných službách vlivňuje využívání externích subddavatelů (utsurcing); t platí zejména pr sektry a země, které čelí větší regulaci týkající se efektivity (větší privatizace, knkurence, regulace pbídek). Průměrné změny v zaměstnansti v EU elektřina, plyn a vda (2006 = 100) Zdrj: OECD 2007 Zaměstnanst, aktuální situace v rce 2006 a změny v letech Elektřina a plyn Úrveň 2006 Rční růst Pdíl v EU Změna pdílu EU , EU , NČZ 499-1, Vda Úrveň 2006 Rční růst Pdíl v EU Změna pdílu EU 402 0, EU , NČZ 200 0, Zdrj: údaje Eurstat/TNO. HDP: Hrubý dmácí prdukt Většina pdniků (91%) v sektru elektřiny, plynu a vdy má méně než 50 zaměstnanců. Téměř 6% pdniků má 50 až 249 zaměstnanců, zatímc téměř 3% mají více než 250 zaměstnanců. V nvých členských zemích je pdíl velkých pdniků mnhem vyšší než v zemích EU 15. Velké firmy však zaměstnávají většinu lidí; 10% z nich pracval v pdnicích s méně než 50 zaměstnanci a 13% v pdnicích s zaměstnanci. Trendy v zaměstnansti pdle pracvníh zařazení: pměrné hdnty (2006) a změny v pměrech (v %) Plyn, elektřina, vda Pměry 2006 Změny v pměrech EU 15 NČZ EU EU 15 NČZ EU Manažeři Pčítačví specialisté Inženýři Obchdní specialisté Ostatní specialisté

10 Administrativní pracvníci a sekretáři/ky Pracvníci údržby Těžební a stavební práce Kvářské práce a bsluha strjů Mechanici elektrnických zařízení Další řemeslné práce Pracvníci v chemických závdech Pracvníci dalších závdů a bsluha strjů Pmcní dělníci Zdrj: Průzkum pracvních sil Eurstat / data TNO Většina pracvních míst v sektru plynu, elektřiny a vdy spadá d kategrie inženýrů, administrativních pracvníků a sekretářů/řek, těžebních a stavebních pracvníků a mechaniků elektrnických zařízení. V prvnání s nvými členskými zeměmi pracuje v zemích EU 15 více manažerů, inženýrů, statních specialistů, administrativních pracvníků a sekretářů/řek. Pměrná čísla v pracvním zařazení se v čase příliš nemění; k velkému pklesu dšl puze v pčtu statních specialistů. V sektru dpadů mají v pracvním zařazení většinu technici, řidiči a perátři mbilních zařízení a další základní prfese. Slžení prfesí je stabilní v čase a ve starých i nvých členských zemích pdbné. V zaměstnansti dminují pracvníci se středním vzděláním, zejména v nvých členských zemích, přičemž pracvníků s nízkým vzděláním jsu puhá 4 prcenta. Ve starých i nvých členských zemích se pčet zaměstnanců s nízkým vzděláním snížil a pčet pracvníků se středním a vyšším vzděláním vzrstl. Pdíl zaměstnanců s vyšším vzděláním je vyský zejména v zemích evrpské patnáctky, kde je d knce 4% vyšší, než je eknmický průměr. Zaměstnanst pdle pdílu žen, věku a vzdělání: elektřina, plyn a vda, EU EU 15 NČZ Úrveň Změna Úrveň Změna Úrveň Změna Ženy Věk < Věk Věk > Nízké vzdělání Střední vzdělání Vyšší vzdělání Plný úvazek Definice Úrveň % Změna celkem % Úrveň % Změna celkem % Úrveň % Změna celkem % Zdrj: Průzkum pracvních sil Eurstat / data TNO SWOT analýza SWOT analýza ppisuje dmnělé silné a slabé stránky, příležitsti a hrzby v sektru. Silné a slabé stránky jsu bvykle chápány jak interní sektrvé faktry, které vytváří / ničí hdntu. Pr bchdní splečnst t může znamenat aktiva, dvednsti neb zdrje, kterými v prvnání se svými knkurenty splečnst dispnuje. Příležitsti a hrzby jsu pak externí faktry, které bdbně vytváří neb ničí hdntu. Vznikají na základě dynamiky v pdniku, v průmyslu neb na trhu jak takvém, a jsu důsledkem demgrafických, eknmických, sciálních, technických, kulturních, eklgických neb legálně-plitických faktrů. 6

11 SWOT analýza Silné stránky rstucí pptávka nvé příležitsti v důsledku vývje nvých technlgií (např. regenerativní design [ cradlet-cradle ], bnvitelné zdrje, zachycvání a ukládání xidu uhličitéh [CCS]) dbrá finanční situace Příležitsti stabilní, transparentní, předvídatelná regulace velké mžnsti snižvání nákladů demnplizace dpad: regenerativní přístup ek-efektivita CCS (zachycvání a skladvání xidu uhličitéh), čisté uhelné elektrárny nezbytné investice d kapacity sítě a výrby výzkum a vývj rychlejší pstupy pr vytváření nvé kapacity investice d bnvitelných zdrjů investice d jaderné elektrické energie Slabé stránky časté mnplní chvání kmplikvané regulační prstředí nízká efektivita kapitálvá nárčnst syndrm vítězů gegraficky rzdrbený trh malá atraktivnst Hrzby nedstatek zdrjů elektřina: vyské ceny / nedstatek rpy vda: nedstatek v některých zemích plitika kntrly emisí skleníkvých plynů knkurence z bru infrmačních a kmunikačních technlgií pr dbrníky v ICT knkurence pr techniky / inženýry z jiných sektrů ztráta kntrly v důsledku liberalizace / privatizace investice d infrastruktury zaberu dluhý čas nejistta ddávek špatná regulace finanční krize ztěžuje investice Zdrj: TNO-SEOR-ZSI Hlavní faktry změn Psledních patnáct let se vyznačval výraznu sektrvu dynamiku způsbenu technlgickými změnami, výzkumem, vývjem a invacemi. Infrmační a kmunikační technlgie (ICT) jsu klíčvým faktrem změn v prcesu fakturace v sektru elektřiny, plynu a vdy, který má jeden z nejvyšších pdílů zaměstnanců v ICT. K zavádění nvých technlgií dchází také v blasti prdukce elektřiny (z bnvitelných i nebnvitelných zdrjů), zlepšení efektivity, a v sektru dpadu také v bru zpracvání, likvidace a recyklace dpadu. Knkurence se z převážné části mezuje na reginální či nárdní trhy. Puze blast prevence a recyklace dpadu je více tevřená mezinárdní knkurenci. V důsledku liberalizace v EU se však trh s elektřinu stále více integruje. 7

12 Regulace má výrazný vliv na vývj v jedntlivých sektrech, nebť pdpruje restrukturalizaci. Některé balíčky regulačních patření na evrpské i nárdní úrvni mají vliv na zaměstnanst. Hlavní regulační patření se zaměřují na efektivitu, racinalizaci, prevenci dpadu, udržitelnst, recyklaci a pdpru bnvitelných zdrjů energie. Pr knstrukci scénáře byl pužit a vyhdncen celkem 26 faktrů z demgrafické, eknmické, sciální, technlgické, eklgické a plitické blasti. Nejdůležitějšími faktry, seřazen pdle významnsti, jsu liberalizace bchdu a trhu, integrace EU, eklgická regulace, přírdní zdrje, dstupnst a ceny rpy a energií a dstupnst a ceny dalších přírdních zdrjů. 8

13 Kategrie Hlavní faktry změn Faktr Je tent faktr pr sektr důležitý? Jak důležitý je tent faktr pr sektr? Jak nejistý je tent faktr pr sektr? Očekává se významný dpad na bjem zaměstnansti? Očekává se významný dpad na slžení pracvní síly? Očekává se významný dpad na nvé dvednsti? Krátkdbý, střednědbý neb dluhdbý dpad? Očekávají se výrazné rzdíly mezi jedntlivými zeměmi (skupinami zemí)? Očekávají se výrazné rzdíly mezi jedntlivými subsektry? Kultura A / N Škála 0-10 Škála 0-10 A / N A / N A / N K S D A / N A / N Zvýšená pptávka p biprduktech a prduktech přátelských k živtnímu prstředí A 6 0 A A A A A A A A (zejména elektřina) Technlgie, výzkum a vývj, invace Přírdní zdrje Institucinální a plitické faktry Pkrky v infrmačních technlgiích s dpadem na rganizační strukturu a nvé bchdní mdely A 6 5 A A A A A A A N Nvé typy rganizace práce (týmy, scitechnika apd.) A 6 10 A A A A A A A A Ostatní (bimasa, vítr, slární energie, čistě uhelné elektrárny, jaderná energie, prevence, recyklace) Dstupnst (a vývj cen) rpy a energie A 6 3 A A A A A A A A A 10 2 N N A A A A A A (elektřina) Dstupnst a ceny dalších přírdních zdrjů A 10 5 N N A A A A A (při nedstatku vdy) Liberalizace bchdu a trhu (na nárdní úrvni) A 10 5 A A A A A A A A Integrace EU prhlubvání (jedntný evrpský trh atd.) A 10 5 A N N A A A N A Eklgická regulační patření Bezpečnstní regulační patření A (pitná vda) A 10 4 A A A A A A A A A 8 5 A N N A A A A A Zdrj: TNO-SEOR-ZSI 9

14 Scénáře a jejich dpady na zaměstnanst Tat studie knstruuje a zkumá tři scénáře buducíh vývje: 1) Zelená efektivita, 2) Staré zvyky, a 3) Žádné veřejné služby (viz schéma). Tyt scénáře znázrňují mžné a věrhdné varianty buducíh vývje sektru veřejných služeb v Evrpě d rku Nejedná se vytužený braz buducnsti, nýbrž scénáře zalžené na v sučasnsti pzrvaných faktrech a trendech, vyvzených lgickým a deduktivním způsbem, na jehž základě extraplují závěry mžném buducím vývji. Čtyři mžné scénáře buducíh vývje sektru elektřiny, plynu, vdy a dpadu a jejich základní faktry Endgenní faktry specifické pr daný sektr: - regulace trhu a bchdu - integrace EU - eklgická regulace Exgenní faktry: - Přírdní zdrje: energie - Přírdní zdrje: vda, materiály, prstr Optimální regulace, integrace, zelený přístup Hjné, levné (Nemžné) Zelená efektivita Hjné Staré zvyky Žádné veřejné služby Vzácné, drahé Vzácné Zdrj: TNO-SEOR-ZSI Prblémy s regulací, segregace, šedý přístup Scénáře se vztahují na všechny čtyři sektry. T neznamená, že vývj v buducnu bude stejný pr sektr elektřiny, plynu, vdy a dpadu, ani že ve všech členských zemích pvede vývj stejnu cestu. Sektry se budu muset vyrvnat s dlišnu dynamiku, pkud jde strukturu a vývj trhu, a budu vlivňvány pdbnými faktry, které však budu mít dlišný dpad. Scénáře byly zknstruvány tak, aby tt rzlišení umžňvaly. Upzrňujeme, že demgrafické faktry stárnutí ppulace (méně mladých lidí, více důchdců) a jeh dpady na nabídku pracvních sil nebyly při vlbě faktrů výslvně uvedeny, nebť demgrafický vývj v letech je relativně jistý (tj. předvídatelný) a hraje stejnu úlhu ve všech scénářích. Vzdělání a výcvik, které by striktně vzat mhly být chápány jak endgenní faktry, byly ze scénářů vylučeny. Splečně s řadu dalších strategií a/neb pstupů jsu rzebírány v navrhvaných řešeních reagujících na výsledek scénářů. Scénář I: Zelená efektivita V tmt scénáři jsu plitické nástrje vytvářeny a zaváděny za účelem mezit pptávku p starých technlgiích a nahradit je zelenými technlgiemi (bimasa, vítr, slární energie) a jadernými elektrárnami. Díky tmu je trh s energií méně závislý na cenách rpy a plynu a navíc se mezuje dpad klimatických změn. Trh s dpadem se vyznačuje výraznější úlhu regenerativních technlgií, cž snižuje pptávku p spalvání a zejména zavážení dpadu. Nedstatek vdy se mezuje půsbením pptávky a řešením nervnváhy v reginech s přebytkem vdy. Regulace EU stimuluje větší knkurenci a vede k deregulaci a další liberalizaci všech trhů. V důsledku vyššíh rizika a větší mžnsti útků se zvyšuje regulace v bezpečnstní blasti. Scénář II: Staré zvyky 10

15 V tmt scénáři jsu energie, materiály, vda a prstr hjně dstupné a levné. Veřejné služby pskytují takvý bjem, který zákazníci hdlají sptřebvat. Není zaptřebí zvláštní regulace, ačkliv sektr veřejných služeb není tak efektivní, jak by byl mžné. Nízká efektivita se prjevuje v nákladech i ve využití paliv, materiálů, vdy a prstru. Knkurence je relativně nízká vzhledem k pmalejšímu tempu deregulace a další liberalizace přensvých sítí a distribučních služeb. T pět vede k nízké efektivitě. Avšak vzhledem k dstupnsti hjných a levných vstupů je tlak na rerganizaci sektru nízký. Scénář III: Žádné veřejné služby V tmt scénáři jsu vstupní zdrje vzácné a drahé. Ceny rpy a plynu prudce stupají. Ttéž platí pr ceny materiálů a v některých reginech i pr ceny vdy. T vede k renesanci čistých uhelných a jaderných elektráren a rvněž k určitým investicím d recyklačních technlgií. Vzhledem k tmu, že neexistuje silná eklgická regulace, je vývj udržitelné prdukce energie a regenerativních technlgií pmalý. V hustě sídlených reginech se prjevuje nedstatek prstru, cž vede k nižší atraktivitě levné mžnsti zavážení dpadů. Klimatické změny vedu ke změně srážkvých prfilů, díky čemuž se v některých reginech prjevuje velký nedstatek vdy. Instituce v tmt scénáři nereagují dstatečně rychle a věcně. Jedntlivé státy jednají samstatně a jednstranně, neexistuje žádná skutečně zelená plitika. Knkurence je relativně slabá vzhledem k pmalejšímu tempu deregulace a další liberalizace přensvých sítí a distribučních služeb. T vede k nízké efektivitě. Dpad jedntlivých scénářů: změny v bjemu pracvních míst pdle pracvníh zařazení, Zelená efektivita Žádné veřejné služby Staré zvyky Manažeři Z Z U Obchdní a finanční specialisté Z U U Inženýři Z Z U ICT specialisté Z U U Administrativa a služby zákazníkům S U U Stavební dělníci Z Z U Obsluha strjů Z Z U Dělníci S U U Celkvě S Z U Zdrj: TNO-SEOR-ZSI. Pznámka: S=snížení, Z=zvýšení, U=udržení, EPV=elektřina, plyn a vda Důsledky scénářů pr pracvní místa, dvednsti a znalsti pdle pracvníh zařazení Pr buducnst sektru veřejných služeb budu rzhdující tři klíčvé faktry: 1) ceny energie a materiálů, 2) eklgická regulace, a 3) liberalizace trhu. Scénář Staré zvyky předpkládá, že ceny energií zůstanu relativně nízké a že nebudu přijata žádná nvá regulační patření, která by mhla dále stimulvat eklgické změny a liberalizaci. Pr scénář Žádné veřejné služby jsu klíčvé rstucí ceny energie a materiálů. T pvede k nvým kapitálvým investicím pr zlepšení eklgické efektivity. T bude mít kvantitativní důsledky zejména pr manažery, inženýry, stavební dělníky a pracvníky bsluhy strjů. Další dva faktry jsu rzhdující především pr scénář Zelená efektivita. V jeh rámci bude zavedena přísná eklgická regulace, v reakci na stále vzácnější přísun energie a materiálů. Změny v regulaci směrem k liberalizaci a deregulaci trhu budu pdprvat tržní knkurenci. Oba tyt faktry budu mít závažný dpad na zaměstnanst v sektru. Eklgická regulace ve spjení s rstucími cenami zdrjů pvede k velkým investicím d udržitelných technlgií (udržitelná energie a regenerativní technlgie). T pvede ke zvýšení bjemu ve všech pvláních. Prti tmu však budu půsbit velké strukturální změny za účelem zvýšení 11

16 efektivity, způsbené pdnikvu rerganizací. Zejména u pčetných kategrií, například u dělníků, administrativních a servisních pracvníků, t pvede ke snížení čistéh pčtu pracvních míst. U všech dalších pvlání t však pvede ke zvýšení tht pčtu. Určení ptřeb nvých kmpetencí, dvednstí a znalstí Scénáře a faktry pslužily jak výchdisk, na jehž základě byly prvedeny lgické dhady dvednstí a znalstí ptřebných pr každé stanvené pracvní zařazení. Dvednsti jsu zde chápány jak schpnst aplikvat znalsti a pužívat knw-hw k plnění úklů a řešení prblémů. V kntextu Evrpskéh rámce kvalifikací (EQF) se dvednsti dělí na kgnitivní (vyžadují užití lgickéh, intuitivníh a kreativníh myšlení) a praktické (manuální zručnst a pužívání určitých metd, materiálů, nářadí a nástrjů). Znalsti znamenají výsledek shrmažďvání infrmací během prcesu učení. Jedná se subr faktů, principů, terií a praktických zásad týkajících se určitéh prfesníh či studijníh bru. V kntextu EQF se znalsti dělí na teretické a faktické. Kmpetence pak znamenají prkazatelnu způsbilst pužívat znalsti, dvednsti, sbní, sciální a/neb metdické schpnsti v pracvních či studijních situacích, v prfesním a sbním rzvji. Takt definvané kmpetence se fakticky přibližují tmu, c se dnes nazývá měkkými dvednstmi ( sft skills ). V kntextu EQF se kmpetence definují na základě dpvědnsti a autnmie. Při praktickém rzbru buducích ptřeb dvednstí a znalstí byly tyt kategrie pr účely tét studie ještě více dděleny a rztříděny d šesti skupin pdbných a suvisejících ptřeb znalstí a dvednstí (viz kénk). Přehled znalstí a dvednstí ptřebných pr každé pracvní zařazení a scénář Znalsti ( tvrdé dvednsti hard skills ) znalsti legislativy / regulace (eklgie / bezpečnst / práce / zadávání zakázek), jazyk*, e-dvednsti, marketingvé dvednsti, technické znalsti, znalsti prduktů, vývj prduktů Sciální dvednsti týmvá práce, sciální vnímání (nasluchání / chápání), kmunikace, vytváření sítí, jazyk*, interkulturní vztahy Dvednsti pr řešení prblémů analytické schpnsti, interdisciplinární dvednsti, iniciativa, zvládání více dvednstí najednu, kreativita Dvednsti pr sbní rganizaci plánvání, řízení stresu a rganizace času, flexibilita, zvládání více úklů najednu Řídící dvednsti strategie + vizinářství, kučvání a team-building, řízení změn, řízení prjektů, ptimalizace prcesů, řízení kvality, interpersnální dvednsti ptřebné pr klegiální styl řízení Pdnikatelské dvednsti vztahy s ddavateli a zákazníky / chápání jejich ptřeb, chápání / rzvj bru, udávání / rzeznávání trendů Zdrj: TNO-SEOR-ZSI 12

17 Buducí ptřeby dvednstí a znalstí pdle pracvníh zařazení Ve všech pracvních zařazeních budu stále větší důležitst získávat měkké dvednsti, zejména u vysce kvalifikvaných prfesních zařazení. V následujících letech bude zcela jistě pkračvat becný trend zvyšvání dvednstních pžadavků ve všech prfesích. Vzhledem k měnící se pdstatě jedntlivých pvlání ztratí pněkud na významu předem stanvené technické znalsti, zatímc velký důraz bude kladen na schpnst přizpůsbit se, učení se nvým kmpetencím a celživtní vzdělávání. Nvě vznikající kmpetence u kvalifikvanějších prfesí spčívají bvykle v tm, jak se učit, kmunikvat, interagvat a adaptvat se na měnící se prstředí, a jsu nástavbu kvalitníh vzdělání. Nvě vznikající kmpetence u středně kvalifikvaných prfesí služí převážně k plnění stanvených úklů a spčívají zejména v subrech knkrétních znalstí, které si lze svjit v prcesu učení. Klíčvé nvé dvednsti a znalsti ptřebné pr knkrétní prfese lze ppsat takt 1 : Manažeři: V rychlém scénáři Zelená efektivita se manažeři musí zaměřit na rychlé rzpznávání nvých trendů, zkumat mžnsti nvých trhů a dbytvých kanálů, investvat d vztahů se zákazníky, ptimalizvat prcesy a finance za účelem snížení nákladů. Důraz je kladen na znalsti (finanční, eklgická a další regulace), pdnikatelské a manažerské dvednsti, ale i na řešení prblémů (kreativita, iniciativnst), sbní rganizaci (flexibilita, zvládání stresu) a sciální dvednsti umžňující hledat nvá řešení (kmunikace, vytváření sítí). V pmalejších scénářích Žádné veřejné služby a Staré zvyky je důležité spíše zlepšvání a zajišťvání bchdů. Rvněž jsu zaptřebí sciální dvednsti, zejména vytváření sítí, aby se zlepšil převládající regulační systém. Ve scénáři Žádné veřejné služby jsu také důležité strategické (řídící) dvednsti. Obchdní a finanční specialisté: Scénář Zelená efektivita vyžaduje větší znalsti regulace, financí, bchdu (nvé typy bchdvání, např. výměna energií) a eklgické prblematiky. Pr pracvníky dbytu se zvyšuje důležitst kmunikace, vytváření sítí, jazyka a interkulturních schpnstí, jelikž trhy je nutn rzvíjet. Důležité je také řešení prblémů, pdnikatelské schpnsti a sbní rganizace, zejména vzhledem k rzsáhlým změnám v knkurenčním prstředí a v regulaci. Ve scénáři Staré zvyky se bjevuje puze jedna nvá dvednst, a t řízení prjektu (ptimalizace prcesů). Vcelku stabilní bchdní prstředí umžňuje bchdvat jak bvykle. Na důležitsti získávají pstupně řízení změny, řízení prjektů a zakázek, přejdeme-li ke scénáři Žádné veřejné služby a Zelená efektivita. Inženýři: Jak jedna z nejdůležitějších prfesí dpvídají inženýři za fungvání rzvdných sítí a výrbních závdů, které je nezbytné pr zajištění bezpečnsti ddávek. Trend psledních let k zaměstnávání kvalifikvanějších pracvníků za účelem zlepšení efektivity bude pkračvat, avšak mnhem silněji ve scénáři Zelená efektivita a méně ve scénáři Žádné veřejné služby. Znalsti budu zejména zaptřebí ve scénáři Zelená efektivita, kde jsu technlgické změny rzsáhlé a staví se neustále nvé závdy. Znalsti jsu také zaptřebí pr vývj nvých výrbních technlgií. Ve scénáři Žádné veřejné služby) pvede renesance uhelných elektráren k vyšší pptávce p dvednstech ptřebných pr stavbu a prvz takvých závdů. Ttéž platí pr recyklační závdy. Ve scénáři Staré zvyky jsu technické, elektrické a mechatrnické dvednsti důležité pr zajištění kvality výrby i rzvdných sítí. Sciální dvednsti, schpnst řešit prblémy, sbní rganizace a řídící 1 Předpkládané změny v hlavních skupinách dvednstí a znalstí jsu znázrněny v následujících tabulkách. Rzsáhlejší a pdrbnější ppis buducích ptřebných znalstí a dvednstí se nachází v hlavní zprávě, kde jsu pdrbněji rzlišeny pdle jedntlivých scénářů. 13

18 schpnsti jsu zaptřebí zejména ve scénáři Zelená efektivita. Optimalizace prcesů je nezbytná pr scénář Žádné veřejné služby. ICT specialisté: Sftware má klíčvu úlhu pr fungvání řady bchdních prcesů v sektru veřejných služeb. Prgramátři se významně uplatňují nejen v bchdních prcesech, ale také v řízení energetických systémů a strjů (např. prgramvání CNC). Vzhledem k čekávané mdernizaci přensvé a rzvdné infrastruktury ve všech scénářích bude prgramvání v sektru elektřiny, plynu a v blasti řízení systémů klíčvu nvu dvednstí. Ve všech scénářích bude zaptřebí prhlubvat znalsti infrmačních technlgií pr lepší rganizaci interních prcesů. Hlavní rzdíly v ptřebných dvednstech plynu ze skutečnsti, že ve scénáři Zelená efektivita bude mnhem silnější knkurenční prstředí, a ICT specialisté tak budu muset zapjit více sciálních dvednstí při splupráci s jinými bry (např. marketing a vývj prduktů) v různých reginech (jazyky, interkulturní vztahy) a budu muset zvlit pdnikavější přístup. Knkurence vyžaduje sbní rganizaci (zvládání stresu, rganizace času), řízení (řízení prjektů) a řešení prblémů, jelikž pžadavky zákazníků budu stále důležitější a manažeři budu pžadvat více dat ve vyšší kvalitě. Administrativa a služby zákazníkům: Zde bude vývj pdbný jak u ICT specialistů. Ve scénářích Žádné veřejné služby a Staré zvyky bude důležité řízení prjektů a IT aplikace, nebť řada pdniků bude muset investvat d primárních prcesů. Ve scénáři Zelená efektivita suvisejí ptřebné dvednsti s knkurencí firemní vývj bude mnhem více záviset na vztazích se zákazníky, flexibilitě, přesnsti, týmvé splupráci s statními divizemi a pskytvání kvalitních infrmací. Další prfese stavební dělníci, bsluha strjů, pmcní dělníci: Zavedení knkurence ve velkém měřítku zvýší význam sutěživsti. Přísná eklgická regulace změní skladbu prduktvéh srtimentu ve splečnstech pskytujících energii, vdu a zpracvání dpadu. Tyt změny budu mít velký dpad na výše pstavené prfese i na pdřízené prfese, které usnadňují jejich činnst. Na pracvníky v nejníže pstavených prfesích však bude dpad mnhem menší. Další prfese stavební dělníci, bsluha strjů a pmcní dělníci pcítí spíše zvýšený bjem práce, nikli však pžadavky na další dvednsti či kmpetence. Hlavní strategické vlby pr dsažení ptřebných dvednstí a znalstí Pr dsažení buducích ptřebných dvednstí a znalstí je zaptřebí účinných a včasných řešení, která jsu zde nazývána strategickými vlbami (viz tabulka níže). Strategické vlby se vztahují k středně- a dluhdbým cílům, ačkliv nvé ptřebné dvednsti a znalsti se mhu v praxi vynřit i v přítmnsti. Při hledání vhdných řešení je však nezbytné mít stále na paměti tent delší časvý hriznt. Prt bude ve většině případů vhdnější zvlit subr vzájemně prpjených strategických vleb než se zaměřvat na jediné řešení. Zaměřit se a vyřešit knkrétní ptřeby určitých dvednstí lze jen stanvením časvých pririt (c udělat nejdříve, c bude následvat) a pririt při rzdělvání zdrjů (včetně rzpčtvých) a následným dladěním všech detailů. Ptřebné dvednsti lze stanvit na různých úrvních, d psuzení na nárdní úrvni či dknce na celevrpské sektrvé úrvni, až k přesnějším zhdncením na reginální a pdnikvé úrvni. Určení ptřebných dvednstí a znalstí, ale i hledání vhdných řešení se pstupně musí stát nedílnu sučástí celkvé dluhdbé strategie, a t i pr malé a střední pdniky. Některá řešení lze nalézt v rámci samtnéh pdniku, tj. díky rerganizaci funkcí v rámci jedntlivých závdů neb mezi nimi, a t na základě nabídky (re)kvalifikačních drah neb aktivníh glbálníh vyhledávání zaměstnanců. Pr malé a střední pdniky, avšak zejména pr mikrpdniky bude takvé dluhdbě 14

19 zaměřené, strategicky rientvané řízení lidských zdrjů čast btížné zrganizvat a realizvat. Ptřebu stanvených dvednstí a znalstí lze suhrnně a včas řešit puze vhdným splečným pstupem všech zúčastněných stran, tedy celéh bru (firem, sektrvých rganizací a sciálních partnerů), šklicích a vzdělávacích institucí, zprstředkvatelských rganizací a v nepslední řadě také správních rgánů na všech úrvních (evrpské, nárdní, reginální i lkální). Ke schválení a zavedení balíčku prveditelných rzhdnutí je nutná splupráce. Nezbytným předpkladem pr přijímání rzhdnutí jsu také aktuální, cílené a splehlivé infrmace (tj. vhdné mnitrvání a analýza). Příklad: Pmůcka pr prvádění strategických vleb prfese: Manažeři 1. Jaký je maximální bjemvý dpad? Zvýšení 2. Jaká je maximální změna dvednstí? Hrají malé a střední pdniky velku rli? An 4. Jedná se nárdní / evrpský / glbální sektr? Nárdní / evrpský 5. Je pracvní síla stará? Pněkud an 6. Je pracvní síla mál vzdělaná? Ne Vlba Je tat vlba realizvatelná? Zúčastnění 1 A. Nábr pracvníků z jiných sektrů Zejména ze sukrméh sektru (tj. bchdní a bankvní sektr) B. Nábr pracvníků z jiných členských zemí An, ale pr malé a střední pdniky je t btížné, navíc čast existuje jazykvá bariéra C. Nábr pracvníků z jiných než členských zemí Mžné, ale ne právě uvěřitelné (vysce kvalifikvaných manažerů je v Evrpě dstatek), nemžné pr malé a střední pdniky D. Nábr nezaměstnaných s přešklením neb bez něj Ve výjimečných případech P E. Nábr mladých lidí přím ze vzdělávacíh systému Dluhdbým řešením jsu učební pměry a manažerský výcvik pr mladé prfesinály F. Šklení a přešklvání zaměstnanců Pvýšení a další šklení v rámci firmy; btížné pr starší pracvníky G. Změna rganizace práce Týmvá práce, rzšiřvání (fúze, akvizice) H. Outsurcing a ffshring An, ale jen pr některé dvednsti P I. Změny v dbrném vzdělávání Nejsu nutné P P, V, VL, Z P, V, VL, Z J. Vytváření a nabízení nvých kursů Kursy šité na míru P, S, V K. Pskytvání infrmací nvých dvednstech Není nutné L. Zlepšvání image sektru An P, S, V, VL, O M. Intenzívnější splupráce mezi zúčastněnými Není nutná stranami Pznámky: P (pdnik), S (sektrvé rganizace a bchdní kmry), O (dbry), V (vzdělávání a šklení), VL (vlády), Z (zprstředkvatelské rganizace). * V úvahu se bere nejkrajnější scénář. P, V P,V P 15

20 16

21 Shrnutí: bjem pracvních míst, změny v dvednstech, strategické vlby a hlavní aktéři anticipačních patření pdle jedntlivých scénářů (výběr nejdůležitějších pracvních zařazení Staré zvyky Žádné veřejné služby Zelená efektivita Manažeři Obchdní a finanční specialisté Inženýři ICT specialisté 1. Změny v mnžství zaměstnanců 2. Pčet změn v dvednstech 3. Nvé ptřebné dvednsti 4. Nejdůležitější řešení 5. Nejvýznamnější aktéři 1. Změny v mnžství zaměstnanců 2. Pčet změn v dvednstech 3. Nvé ptřebné dvednsti 4. Nejdůležitější řešení 5. Nejvýznamnější aktéři 1. Změny v mnžství zaměstnanců 2. Pčet změn v dvednstech 3. Nvé ptřebné dvednsti 4. Nejdůležitější řešení 5. Nejvýznamnější aktéři 1. Změny v mnžství zaměstnanců 2. Pčet změn v dvednstech 3. Nvé ptřebné dvednsti 4. Nejdůležitější řešení 5. Nejvýznamnější aktéři M Pčet: 4 Manažerské a sciální dvednsti Nábr z jiných sektrů, šklení šitá na míru, učební pměry, budvání image P, V M Pčet: 1 Manažerské a sciální dvednsti Nábr z jiných sektrů, nábr mladých pracvníků, šklení šitá na míru, učební pměry, budvání image P, V M Pčet: 1 Znalsti Nábr z jiných sektrů, nvá a na míru šitá šklení, změna dbrnéh vzdělávání, pskytvání infrmací, budvání image, intenzívnější splupráce P, S, V M Pčet: 1 Znalsti Nábr z jiných sektrů, nábr mladých pracvníků, šklení, pskytvání infrmací, budvání image, intenzívnější splupráce P, S, V I Pčet: 8 Manažerské a sciální dvednsti Nábr z jiných sektrů, šklení šitá na míru, učební pměry, budvání image P, V M Pčet: 3 Manažerské a sciální dvednsti Nábr z jiných sektrů, nábr mladých pracvníků, šklení šitá na míru, učební pměry, budvání image P, V M Pčet: 1 Znalsti, manažerské dvednsti Nábr z jiných sektrů, nvá a na míru šitá šklení, změna dbrnéh vzdělávání, pskytvání infrmací, budvání image, intenzívnější splupráce P, S, V M Pčet: 1 Znalsti Nábr z jiných sektrů, nábr mladých pracvníků, šklení, pskytvání infrmací, budvání image, intenzívnější splupráce P, S, V I Pčet: 20 Manažerské, pdnikatelské a sciální dvednsti, řešení prblémů, znalsti Nábr z jiných sektrů, šklení šitá na míru, učební pměry, budvání image P, V I Pčet: 17 Manažerské, pdnikatelské a sciální dvednsti, znalsti, sbní rganizace, řešení prblémů Nábr z jiných sektrů, nábr mladých pracvníků, šklení šitá na míru, učební pměry, budvání image P, V I Pčet: 20 Znalsti, řešení prblémů, sbní rganizace, řízení Nábr z jiných sektrů, nvá a na míru šitá šklení, změna dbrnéh vzdělávání, pskytvání infrmací, budvání image, intenzívnější splupráce P, S, V I Pčet: 10 Sciální dvednsti, řešení prblémů, sbní rganizace, management Nábr z jiných sektrů, nábr mladých pracvníků, šklení, pskytvání infrmací, budvání image, intenzívnější splupráce P, S, V 17

22 18

23 Závěry Veškeré závěry, dpručení a sudy byly prvedeny na dvu rvinách: na úrvni jedntlivých prfesí (mikr-úrveň), kde se zaměřují na vlby pdle dané prfese, a becněji na úrvni zúčastněných stran v sektru (včetně vzdělávacích a šklicích institucí) a zákndárné mci (mez-úrveň). První rvina je shrnuta v následující tabulce. Na mez-úrvni se pak dále rzlišuje mezi vzděláváním a výcvikem a statními hlavními závěry a dpručeními. Závěry a dpručení pr vzdělávání a výcvik 1) adaptvat a mdernizvat dbrné vzdělávání a výcvik (OVV) i všebecné vzdělávací systémy, avšak spíše na nárdní než celevrpské úrvni 2) zlepšit pskytvání infrmací ptřebných dvednstech a pžadavcích na jedntlivé prfese: nezbytné pr zlepšení výcviku a vzdělávání 3) splupracvat se všemi příslušnými zúčastněnými stranami a prhlubit splupráci v blasti vzdělávání a výcviku 4) psílit splupráci hledně výcvikvých patření specifických pr daný sektr za účelem nabízení flexibilníh a aktuálníh výcviku 5) usnadnit splupráci při výcviku mezi jedntlivými malými a středními pdniky: tut iniciativu budu pdprvat nárdní šklicí rgány a sektrvé sciálně partnerské rganizace. Iniciativa bude dtvána z veřejných prstředků, včetně šíření svědčených metd 6) budvat splečná výcvikvá zařízení za účelem snížení nákladů, zejména pr malé pdniky 7) zvyšvat flexibilitu na základě mdularizace vzdělávání a šklení a zavedení frem smíšenéh studia, tj. kmbinace různých vzdělávacích prstředků, studijních metd a frem, pdprvat decentralizvané, nezávislé a efektivní vzdělávání, nezávisle na čase a prstru 8) pskytvat speciální kursy sestavené pdle charakteristiky příslušnéh sektru 9) pskytvat speciální kursy pr starší pracvníky 10) zlepšvat průhlednst a kvalitu výcviku a zlepšvat mžnsti mezinárdníh uznávání dbrných kvalifikací 11-13) více se zaměřvat na kmbinaci něklika dvednstí, kmbinvání technických a měkkých dvednstí, pdprvat interdisciplinární a multidisciplinární studium 14) zajišťvat zvyšvání kvalifikace pr technické výrbní pracvníky s nízku kvalifikací. 19

24 Ostatní hlavní závěry a dpručení 1) zlepšvat splupráci mezi všemi zúčastněnými stranami 2) zlepšvat image sektru mezi mladými lidmi a práceschpnu ppulací jak celkem, zejména mezi ženami 3) předvídat faktry změn pr sektr je velmi důležitý vývj technlgií a jejich aplikace, změny v dstupnsti a cenách přírdních zdrjů a eklgická i tržní regulace 4) zajistit stabilitu v legislativě, aby byl mžné přijímat dluhdbá investiční rzhdnutí v blasti eklgických technlgií, např. pkud jde regenerativní aplikace, jadernu a udržitelnu energii 5) zlepšvat prfesní pradenství a pskytvat infrmace mžnstech na trhu práce 6) zvýšit mezinárdní a mezisektrvé uznávání svědčení 7) rganizvat předávání znalstí a dbrnsti mezi starými a nvými členskými zeměmi 8) rganizvat a usnadňvat předávání zkušenstí starších pracvníků mladým 9) zaměstnávat starší pracvníky déle, pdprvat dbrný výcvik pr zaměstnance ve vyšším věku 10) výrazně investvat d lidskéh kapitálu a celživtníh vzdělávání, cž umžní udržet si knkurenceschpnst a reagvat na příznivé i méně příznivé scénáře buducíh vývje. 20

25

26

Investice do budoucích profesí a dovedností

Investice do budoucích profesí a dovedností Investice d buducích prfesí a dvednstí Scénáře, důsledky a mžnsti předvídání v buducnu ptřebných dvednstí a znalstí Shrnutí Elektřina, plyn, vda a dpady Autři: dr. E. Dijkgraaf (ed.) (SEOR Erasmus University)

Více

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné

Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné, Univerzitní náměstí 1934/3, 733 40 Karviná, Česká republika Slezská univerzita v Opavě Obchdně pdnikatelská fakulta v Karviné Přílha Dluhdbéh záměru vzdělávací a

Více

Balíček oběhového hospodářství v Evropě

Balíček oběhového hospodářství v Evropě Balíček běhvéh hspdářství v Evrpě Pdkladvý materiál k debatě (9. 2. 2016, Evrpský dům) I. Úvd V sučasné dbě již k zajištění udržitelnéh růstu v Evrpské unii nestačí mdel, na který jsme byli v minulsti

Více

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání

Možnosti transformace vyšších odborných škol do terciárního vzdělávání Mžnsti transfrmace vyšších dbrných škl d terciárníh vzdělávání Michal Karpíšek MŠMT, 30. listpadu 2010 IPn Refrma terciárníh vzdělávání CZ.1.07/4.2.00/06.0003 Tat prezentace je splufinancvána Evrpským

Více

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020

Udržitelné stavební investice v ČR do roku 2020 Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Stavebnictví v kntextu nárdníh hspdářství Studie Udržitelné stavební investice v ČR d rku 2020 Studie Cíle studie: Upzrnit dbrnu veřejnst na situaci v Evrpě

Více

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí.

Dotazník tvoří celkem 25 otázek. Jejich zpracování stanovujeme do 11.2.2013. Garantujeme důvěrnost veškerých získaných informácí. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Reserch a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

Norské fondy Program CZ08

Norské fondy Program CZ08 Nrské fndy Prgram CZ08 Základní údaje Pskytvatel příspěvku (dnr): Nrsk Zprstředkvatel prgramu: Ministerstv financí Partner prgramu - ČR: Ministerstv živtníh prstředí pdílí se na přípravě prgramu včetně

Více

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ.

VŠB Technická univerzita, Fakulta ekonomická. Katedra regionální a environmentální ekonomiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ. VŠB Technická univerzita, Fakulta eknmická Katedra reginální a envirnmentální eknmiky REGIONÁLNÍ ANALÝZA A PROGRAMOVÁNÍ (Studijní texty) Reginální analýzy Dc. Ing. Alis Kutscherauer, CSc. Ostrava 2007

Více

Informační audit teorie a praxe v České republice

Informační audit teorie a praxe v České republice Infrmační audit terie a praxe v České republice Očk Petr Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze petr.ck@ff.cuni.cz Michaela Dmbrvská Ústav infrmačních studií a knihvnictví FF UK v Praze michaela.dmbrvska@ff.cuni.cz

Více

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní

Doporučení Středočeskému kraji k transformaci ústavní péče v péči komunitní , 3P Cnsulting, s. r.., Římská 12, 120 00 Praha 2 telefn: (+420) 739 548 469 e-mail: inf@trass.cz web: www.trass.cz Dpručení Středčeskému kraji k transfrmaci ústavní péče v péči kmunitní Klient Zakázka

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK

Charakteristika vyučovacího předmětu RUSKÝ JAZYK Gymnázium, Milevsk, Masarykva 183 Šklní vzdělávací prgram (ŠVP) pr nižší stupeň smiletéh všebecnéh studia 5.1.4. Jazyk a jazykvá kmunikace Charakteristika vyučvacíh předmětu RUSKÝ JAZYK Obsahvé, časvé

Více

Jak zavést systém managementu kvality

Jak zavést systém managementu kvality Jak zavést systém managementu kvality Systém managementu kvality může být zaveden d Vaší rganizace něklika způsby, například: 1. knzultační frma Pravidelné návštěvy v rganizaci dbrným pradcem a knzultace

Více

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech

Mezinárodní prostředí a rozdílné přístupy v rozličných státech Minimum pr pracvníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 Infrmační služby pr mládež: Mezinárdní prstředí a rzdílné přístupy v rzličných státech Tent dkument pdává nástin prstředí, ve kterém půsbí infrmační služby

Více

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP)

SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Název Čísl Vlastník SMĚRNICE č. 5 ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ, ŽÁKŮ A DALŠÍCH OSOB O BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) Tat směrnice nahrazuje: Datum platnsti d: 01.10.2015 Základní právní předpisy:

Více

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016

Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT, metodik ICT. Plán práce 2015/2016 Š K O L N Í R O K 2 0 1 5 / 2 0 1 6 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT, metdik ICT Plán práce 2015/2016 Náplň činnsti Náplň práce ICT krdinátra vychází z vyhlášky 317/2005

Více

Projektový manuál: SME Instrument Brno

Projektový manuál: SME Instrument Brno Prjektvý manuál: SME Instrument Brn 1 Obsah 1. C je SME Instrument?... 3 1.1 Pslání prgramu... 3 1.2 Stručný ppis prgramu... 3 2. C je SME Instrument Brn?... 3 2.1 Prč vznikl SME Instrument Brn... 3 2.2

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dovednosti o.p.s. VÝROČNÍ ZPRÁVA ROKU 2012 Nadání a dvednsti.p.s. Výrční zpráva Nadání a dvednsti.p.s. za rk 2012 je zpracvána v suladu s ustanvením 21 zákna čísl 248/1995 Sb., becně prspěšných splečnstech. V Praze dne

Více

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11.

PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE. 27. 11. PODPORA VYBUDOVÁNÍ A PROVOZU ZAŘÍZENÍ PÉČE O DĚTI PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU PRO PODNIKY I VEŘEJNOST MIMO HL. M. PRAHU / V HL. M. PRAZE 27. 11. 2015, Praha PŘEDSTAVENÍ VÝZEV PŘEDSTAVENÍ VÝZEV Pdpra vybudvání a

Více

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz

Etržiště České pošty Centrum veřejných zakázek. www.centrumvz.cz Etržiště České pšty Centrum veřejných zakázek www.centrumvz.cz Česká pšta a egvernment? Infrmační systém datvých schránek Czechpint Certifikační autrita (elektrnický pdpis a časvá razítka) Centrum veřejných

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ

NÁVODNÁ STRUKTURA MÍSTNÍHO AKČNÍHO PLÁNU VZDĚLÁVÁNÍ Místní akční plán Místní akční plán je suhrnný dkument zahrnující něklik částí. Obsahuje analyticku část (zejména metaanalýza stávajících dkumentů, analýza vyvlaná plánváním specifických témat, zjišťvání

Více

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o.

9:45 10:20 Úvodní slovo Mgr. Miloslav Kvapil, ředitel společnosti DYNATECH s.r.o. Dplední prgram 9:30 9:45 Zahájení knference 9:45 10:20 Úvdní slv Mgr. Milslav Kvapil, ředitel splečnsti DYNATECH s.r.. Odbrný blk 1.: Vztahy mezi zřizvatelem a příspěvkvými rganizacemi (principy, pravidla,

Více

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU

STRUKTURA PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Struktura pdnikatelskéh záměru JÍZDNÍ ŘÁD FIRMY 1. Úvd a shrnutí (Executive Summary) Tent první ddíl shrnuje důležitst, atraktivitu a finanční zajímavst pdnikatelskéh záměru. Měl by bsahvat představení

Více

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví.

Sběr níže uvedených dat, je určen k empirickému šetřemí, výzkumu doktorandské práce s názvem Ekonomizace personálního managementu ve stavebnictví. Vážený pane řediteli, Odvláváme se k našemu předešlému rzhvru, kdy jsme splu rzebírali mžnsti vaší splečnsti CEEC Research a partnerské splečnsti KPMG specializujících se na stavební sektr pr slvení jedntlivých

Více

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012

USNESENÍ. Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brno 20. prosince 2012 *UOHSX004HI9Y* UOHSX004HI9Y USNESENÍ Č. j.: ÚOHS-S339/2012/VZ-21769/2012/523/Krk Brn 20. prsince 2012 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006 Sb., veřejných zakázkách, ve znění

Více

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH

DOTAZNÍK ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ZKUŠENOSTI ČESKÝCH PŘÍJEMCŮ S METODAMI PRO URČOVÁNÍ A VYKAZOVÁNÍ NEPŘÍMÝCH NÁKLADŮ V PROJEKTECH ÚČEL A CÍLE DOTAZNÍKU Cílem tht dtazníkvéh šetření realizvanéh dbrnu skupinu MŠMT (více k cílům a aktivitám

Více

Business Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009

Business Intelligence - principy, efekty, předpoklady. OKsystem, 26/11/2009 Business Intelligence - principy, efekty, předpklady OKsystem, 26/11/2009 Jan Pur katedra IT, VŠE / ITG, s.r.. (pur@vse.cz, pur@itg.cz ) Snímek 1 Agenda 1. Prč Business Intelligence? 2. Základní principy

Více

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011

Tvorba jednotného zadání závěrečné zkoušky ve školním roce 2010/2011 Tvrba jedntnéh zadání závěrečné zkušky ve šklním rce 2010/2011 bry středníh vzdělání kategrie E pracvní verze 1 Obsah I. Organizace tvrby JZZZ 1. Harmngram tvrby JZZZ 4 2. Činnst autrskéh týmu 6 3. Kntakty

Více

Bezkontaktní platby v českém obchodě

Bezkontaktní platby v českém obchodě Bezkntaktní platby v českém bchdě Piltní prjekt NFC plateb Ing. Dr. M. Exner, CIO Glbus Retail Summit, Praha 01.02.2012 Elektrnické platby v Glbusu Akceptace platebních karet (ČS) 10/1998 Akceptace platebních

Více

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení

Sylabus modulu: D Útvarové a procesní řízení, plánování, IT podpora projektového řízení Sylabus mdulu: D Útvarvé a prcesní řízení, plánvání, IT pdpra prjektvéh řízení Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř.

Více

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí -

Pražské služby, a.s. Analýza ekonomické situace s ohledem na realizaci záměru propachtování části podniku ve prospěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Pražské služby, a.s. Analýza eknmické situace s hledem na realizaci záměru prpachtvání části pdniku ve prspěch TSK, a.s. - Manažerské shrnutí - Říjen 2014 1 Manažerské shrnutí 1.1 Předmět a cíle prjektu

Více

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013

Strategické rámce správy a rozvoje klasifikace DRG v roce 2013 Strategické rámce správy a rzvje klasifikace DRG v rce 2013 Ministerstv zdravtnictví má až d knce rku 2013 uzavřenu s NRC prváděcí smluvu k prvádění některých činnstí týkajících se kultivace systému DRG

Více

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona

Stanovisko Rekonstrukce státu ke komplexnímu pozměňovacímu návrhu novely služebního zákona Stanvisk Reknstrukce státu ke kmplexnímu pzměňvacímu návrhu nvely služebníh zákna Pslední předlžená verze zákna (verze k 27. 8. 2014) splňuje puze 13 z 38 bdů Reknstrukce státu, z th 7 jen částečně. Z

Více

Vítejte na 1. Výukovém setkání

Vítejte na 1. Výukovém setkání Vítejte na 1. Výukvém setkání Prgram 1. Část 1. Prjekt: Samstatný abslvent (Edita Janstvá, DiS.) 2. Klíčvá aktivita KA04 Průběh piltníh věřvání vzdělávacíh prgramu (Tmáš Varga) Vzdělávací Mduly v praxi

Více

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů

Metodická pomůcka. Využívání záruk ČMZRB k zajišťování bankovních úvěrů Metdická pmůcka Využívání záruk ČMZRB k zajišťvání bankvních úvěrů Cílem pmůcky je minimalizvat pdíl případů, kdy je nutn zamítnut žádst pskytnutí záruky z důvdu nesuladu s klíčvými pdmínkami prgramu pdpry.

Více

1 Úvod Plán realizace Dlouhodobého záměru UHK pro rok

1 Úvod Plán realizace Dlouhodobého záměru UHK pro rok 1 Úvd... 4 2 Plán realizace Dluhdbéh záměru UHK pr rk 2018... 6 2.1.1 Invace studijních prgramů (P1/DC1) pdle pžadavků praxe, pr zvýšení kvality, splupráce s dběratelsku sféru, prstupnsti prgramů atd....

Více

PLÁN ČERPÁNÍ TECHNICKÉ ASISTENCE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SODRŽNOSTI SEVEROZÁPAD

PLÁN ČERPÁNÍ TECHNICKÉ ASISTENCE REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SODRŽNOSTI SEVEROZÁPAD Sídl: Masarykva 3488/1, 400 01 Ústí nad Labem tel.: 475 240 600, fax: 475 240 610 www.nuts2severzapad.cz, www.eurpa.eu Pracviště: Závdní 353/88, 360 21 Karlvy Vary tel.: 353 502 624, fax: 353 502 353 e-mail:

Více

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním

Využití grafů, myšlenkových map, strukturování textu Rozvíjí schopnost číst s porozuměním Člvěk a svět práce Charakteristika vyučvacíh předmětu Vzdělávací blast Člvěk a svět práce klade velký důraz na praktické pužití získaných znalstí a dvednstí, které žák získá řešením mdelvých situací a

Více

Dotazník pro neziskové organizace

Dotazník pro neziskové organizace Dtazník pr neziskvé rganizace Vážení zástupci neziskvých rganizací z Nvéh Hrádku, dvlujeme Vás tímt pžádat vyplnění dtazníku, který služí pr zjištění názrů a ptřeb neziskvých rganizací v Nvém Hrádku. V

Více

Program prevence nehod a bezpečnosti letů

Program prevence nehod a bezpečnosti letů SEKCE LETOVÁ A PROVOZNÍ Odbr bchdní letecké dpravy Směrnice OLD Dplňující výkladvý/vysvětlující materiál k ACJ OPS 1.037 a IEM OPS 3.037 Prgram prevence nehd a bezpečnsti letů CAA-OLD-01/2010 Verze: 1.

Více

Doporučená struktura podnikatelského plánu

Doporučená struktura podnikatelského plánu Dpručená struktura pdnikatelskéh plánu 1 Pdnikatelský Plán Účel vypracvání pdnikatelskéh plánu má něklik rvin: Pr pdnikatele je tent dkument mžnstí zamyslet se ve strukturvané frmě nad jedntlivými blastmi

Více

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE B. 1 SOUČASNÝ STAV A STRUKTURA PRACOVNÍKŮ CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH III. 3 OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE OBSAH OSNOVA VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU ORGANIZACE A. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ORGANIZACI B. PROFESNÍ STRUKTURA ORGANIZACE PRACOVNÍCI

Více

HREA EXCELLENCE AWARD 2013

HREA EXCELLENCE AWARD 2013 HREA EXCELLENCE AWARD 2013 I. Základní infrmace prjektu Název prjektu Firma: Kategrie: Autr prjektu Zapjme se všechny, není t nárčné! Česká pšta, s.p. 2. kategrie (kmerční subjekty nad 500 zaměstnanců)

Více

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje

Sylabus modulu: E Finance a finanční nástroje Sylabus mdulu: E Finance a finanční nástrje Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jiří Krátký 26. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem mdulu,

Více

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS

EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Eurpean Entrepreneurs Campus - Přens, knfigurace a rzvj multidisciplinárníh mdelu pr pdpru pdnikání v blasti dbrnéh vzdělávání a vyskšklskéh vzdělávání EUROPEAN ENTREPRENEURS CAMPUS Výsledek 7: Implementace

Více

Plán odpadového hospodářství

Plán odpadového hospodářství Plán dpadvéh hspdářství Rztk výrční vyhdncení za rk 2008 Květen 2009 Vypracval: ing. Zdeněk Smejkal Kancelář Ing. Pavla Nváka, Zámecká 384, 335 61 Spálené Příčí ing.pavel.nvak@seznam.cz ; tel. 603161021

Více

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Stanovisko k dokumentu Řešení dalšího postupu územně ekologických limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách ze srpna 2015 Svaz průmyslu a dpravy České republiky Cnfederatin f Industry f the Czech Republic Stanvisk k dkumentu Řešení dalšíh pstupu územně eklgických limitů těžby hnědéh uhlí v severních Čechách ze srpna 2015

Více

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL?

JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? JE LIBERALIZACE VŠEMOCNÝM LÉKEM NEBO JEN NÁSTROJEM PRO PŘESKUPENÍ SIL? ENKO 2004 Bratislava 19.10.2004 Tmáš Hüner Ředitel sekce zahraniční majetkvé účasti 1 Paralela energetiky a plitiky Je lepší demkracie

Více

Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě Ročník 2008 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z ŘEŠENÍ

Cena Ministerstva vnitra za inovaci ve veřejné správě Ročník 2008 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z ŘEŠENÍ Cena Ministerstva vnitra za invaci ve veřejné správě Rčník 2008 ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z ŘEŠENÍ 1. Stručný název řešení: Suběžná implementace mderních metd řízení na Ministerstvu pr místní rzvj. 2. Autr zprávy:

Více

Projednáno VR FTK UP Olomouc dne

Projednáno VR FTK UP Olomouc dne Aktualizace dluhdbéh záměru vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývjvé, umělecké a další tvůrčí činnsti Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackéh v Olmuci na bdbí 2012 Prjednán VR FTK UP Olmuc dne 12. 12.

Více

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit

Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit Přílha č. 2 Ppis pdprvaných aktivit Pdprvané aktivity pdpry typu A - Systémvá pdpra sciální práce v bcích (maximální dba realizace 24 měsíců): 1) Výkn sciální práce dle 63 zákna č. 111/2006 Sb., pmci v

Více

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro pedagogické pracovníky v oblasti EVVO Rukvěť ekvzdělavatele I. Rukvěť (ek)vzdělavatele I. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr pedaggické pracvníky v blasti EVVO Vzdělávací akce pr pedaggické pracvníky charakteristika

Více

Buňka ARC Pomoc při řešení konfliktů a boji proti obtěžování

Buňka ARC Pomoc při řešení konfliktů a boji proti obtěžování Buňka ARC Pmc při řešení knfliktů a bji prti btěžvání Jarmila LOOKS a Julien PERRIARD, pracvníci dpvědní za buňku ARC ASCCRE, CZ delegace, 19. května 2011 Vývj situace v Lausanne 1995 : Zalžení Skupiny

Více

Město Tábor. Pravidla projektového řízení

Město Tábor. Pravidla projektového řízení Řízení a krdinace akčních plánů v rámci Organizačníh, prcesníh a eknmickéh auditu splečnsti BYTES Tábr s.r.. KPMG Česká republika, s.r.. 30. 7. 2008 Tent reprt bsahuje 12 stran 2008 KPMG Česká republika,

Více

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem

Tento projekt je spolufinancován. a státním rozpočtem Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem Z a d á v a c í d k u m e n t a c e Odbrná publikace Management kulturníh cestvníh ruchu a návazné šklení pr prjekt OP RLZ - MMR Odbrná

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k pdání nabídek Čísl zakázky (bude dplněn MPSV při uveřejnění): Název zakázky: Předmět zakázky (služba, ddávka neb stavební práce): x Chceme se učit, abychm zůstali knkurencí Nákup služeb Datum vyhlášení

Více

Zpráva pro uživatele

Zpráva pro uživatele Zpráva pr uživatele verze 1.0 Zpráva pr uživatele Histrie dkumentu: Verze Datum Schválil 1.0 26.7.2005 Manažer QCA e-mail: manager.pstsignum@cpst.cz Tent dkument pskytuje základní přehled hierarchii certifikačních

Více

Zákon o zdravotních pojišťovnách

Zákon o zdravotních pojišťovnách Zákn zdravtních pjišťvnách Důvdy ke změně Nestandardní právní frma zdravtních pjišťven Nedstatečné a nejasné vymezení pdmínek pr vznik a zánik zaměstnaneckých zdravtních pjišťven Nedstatečně vymezené pdmínky

Více

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie

Efektivita českého systému třídění odpadu v kontextu Evropské unie Efektivita českéh systému třídění dpadu v kntextu Evrpské unie CETA Centrum eknmických a tržních analýz Executive summary Teretická výchdiska: Nakládání s dpady představuje unikátní labratř regulace. Bez

Více

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách.

Témata modulu a úkoly jsou využitelné ve výuce tematické oblasti RVP Člověk a svět práce ve středních školách. Vstup na trh práce Antace Mdul ppisuje přístupy, způsby a dvednsti ptřebné pr úspěšné hledání práce. Jeh sučástí jsu úkly k jedntlivým tématům a výběr adres pracvních serverů s nabídkami práce. Tip pr

Více

Metoda klíčových ukazatelů pro činnosti zahrnující zvedání, držení, nošení

Metoda klíčových ukazatelů pro činnosti zahrnující zvedání, držení, nošení Metda klíčvých ukazatelů pr činnsti zahrnující zvedání, držení, nšení Pkyny pr pužití při hdncení pracvních pdmínek Hdncení se prvádí v pdstatě pr činnsti ruční manipulace a musí se týkat jednh pracvníh

Více

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace

Sylabus modulu: B - Strategické řízení organizace Sylabus mdulu: B - Strategické řízení rganizace Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Jan Dležal 25. 10. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky vzdělávacíh mdulu (ppř. lektry, tutry) s cílem a bsahem

Více

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví

Výzva. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast intervence 5.1 Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Výzva k pdávání žádstí pskytnutí pdpry v rámci Integrvanéh peračníh prgramu pr bdbí let 2007-2013 Priritní sa 5 Nárdní pdpra územníh rzvje Oblast intervence 5.1 Nárdní pdpra využití ptenciálu kulturníh

Více

Úvod Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie) Eva Kubátová, koordinátorka projektu

Úvod Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v ČR do roku (GeoInfoStrategie) Eva Kubátová, koordinátorka projektu Úvd Strategie rzvje infrastruktury pr prstrvé infrmace v ČR d rku 2020 (GeInfStrategie) Eva Kubátvá, krdinátrka prjektu Prstrvé infrmace jak sučást digitální buducnsti, Praha, 22. května 2014 Usnesení

Více

SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM

SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM SOUVISLOST MEZI DEMOGRAFICKÝMI ZMĚNAMI A EKONOMICKÝM RŮSTEM Abstrakt Jan Hrabák V pslední dbě neustále sklňvané stárnutí byvatelstva vyspělých zemí bude mít dle mnhých významný dpad na eknmiku jedntlivých

Více

Vyrobeno pro váš televizor BRAVIA : nové flexibilní DVD rekordéry s pevným diskem

Vyrobeno pro váš televizor BRAVIA : nové flexibilní DVD rekordéry s pevným diskem Tiskvá zpráva Praha, duben 2008 Vyrben pr váš televizr BRAVIA : nvé flexibilní DVD rekrdéry s pevným diskem Mžnst připjení HDD videkamery pr přímé digitální kpírvání* Funkce X-Pict Stry pr vytváření pkrčilých

Více

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvdní seminář Vsetín, 1. listpadu 2017 www.zdravamesta.cz/ps2017 Tat akce byla připravena za finanční pdpry SFŽP a MŽP. Pdzimní škla NSZM Vsetín, 1. 11. 2017 Metdická pdpra

Více

Informačně expertní systém včasného varování a vyrozumění v důsledku stanovení rizik skalního řícení

Informačně expertní systém včasného varování a vyrozumění v důsledku stanovení rizik skalního řícení Infrmačně expertní systém včasnéh varvání a vyrzumění v důsledku stanvení rizik skalníh řícení Prjekt je realizván za finanční pdpry Ministerstva vnitra České republiky, v rámci Prgramu bezpečnstníh výzkumu

Více

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost

aneb Doporučení pro přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pro odbornou veřejnost Rukvěť ekvzdělavatele II. Rukvěť (ek)vzdělavatele II. aneb Dpručení pr přípravu a realizaci vzdělávacích akcí pr dbrnu veřejnst Vzdělávací akce pr dbrnu veřejnst charakteristika Smyslem vzdělávacích akcí

Více

Š K O L N Í R O K / ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT. Plán práce 2012/2013

Š K O L N Í R O K / ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52. Mgr. Radomír Palát koordinátor ICT. Plán práce 2012/2013 Š K O L N Í R O K 2 0 1 2 / 2 0 1 3 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PROSTĚJOV, E. VALENTY 52 Mgr. Radmír Palát krdinátr ICT Plán práce 2012/2013 Náplň činnsti Náplň práce ICT metdika vychází z vyhlášky 317/2005 upravené

Více

Návrh rámcového postupu a konceptu implementace. standardů taxi. MODRÝ ANDĚl s.r.o., srpen 2015

Návrh rámcového postupu a konceptu implementace. standardů taxi. MODRÝ ANDĚl s.r.o., srpen 2015 Návrh rámcvéh pstupu a knceptu implementace standardů taxi MODRÝ ANDĚl s.r.., srpen 2015 Obsah Prhlášení a mtivace k návrhům standardů 3 Návrh rámcvéh knceptu zavedení standardů 4 Pdrbnější rzpad realizačních

Více

Vítejte na. Jihomoravské partnerství E5

Vítejte na. Jihomoravské partnerství E5 Vítejte na setkání Jihmravské partnerství E5 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy Brn 25.10.2016 www.rrajm.cz 1 představení činnsti RRAJM rzvj měst a bcí zahraniční splupráce pdpra scieknmicky slabším

Více

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta NABÍDKA TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÉHO STUDIA VYCHOVATELSTVÍ

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta NABÍDKA TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÉHO STUDIA VYCHOVATELSTVÍ Univerzita Karlva v Praze Pedaggická fakulta NABÍDKA TÉMAT BAKALÁŘSKÝCH PRACÍ PRO STUDENTY BAKALÁŘSKÉHO STUDIA VYCHOVATELSTVÍ Student si může vybrat z nabídky vypsaných témat a dtazem u příslušnéh vyučujícíh

Více

A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva

A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ. Závěrečná zpráva A 3-3 METODICKÝ RÁMEC PRO HODNOCENÍ PROGRAMŮ VÝZKUMU, VÝVOJE A INOVACÍ Závěrečná zpráva 7. červen 2011 Tat analýza byla vypracvána v rámci veřejné zakázky Úřadu vlády Analýzy a pdklady pr realizaci a aktualizaci

Více

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu

Ministerstvo vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Integrovaného operačního programu Ministerstv vnitra České republiky vyhlašuje Výzvu k předkládání žádstí finanční pdpru v rámci Integrvanéh peračníh prgramu 1. Identifikace výzvy Čísl kla výzvy: 03 kntinuální Celkvá částka pr tut výzvu

Více

KURZ: Inkluze v MŠ se zaměřením na problematiku PAS a syndrom ADHD

KURZ: Inkluze v MŠ se zaměřením na problematiku PAS a syndrom ADHD KURZ: Inkluze v MŠ se zaměřením na prblematiku PAS a syndrm ADHD Akreditace MŠMT -č. j. 31094/2016-1- 921 I/2.3 Vzdělávání pedaggických pracvníků MŠ (v rámci OP VVV) Kurz je zaměřen na prhlubení kmpetencí

Více

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk

Socioekonomická studie mikroregionu Frýdlantsko. B.5. Analýza konkurenčního potenciálu skiareálu Smrk Scieknmická studie mikrreginu Frýdlantsk B.5. Analýza knkurenčníh ptenciálu skiareálu Smrk Únr 2008 Studie vznikla v rámci prjektu Alternativy pr Frýdlantsk, který krdinuje Jizerskještědský hrský splek.

Více

Výkonná rada Paktu zaměstnanosti. 15. června 2017 Hradec Králové

Výkonná rada Paktu zaměstnanosti. 15. června 2017 Hradec Králové Výknná rada Paktu zaměstnansti 15. června 2017 Hradec Králvé Prgram I. Úvdní slv II. III. IV. Aktuální vývj realizvaných prjektů Prjekt Zaměstnaný abslvent Prjekt Predikce trhu práce (KOMPAS) Vyhdncení

Více

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020

PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY. v Operačním programu Životní prostředí pro období 2014 2020 PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE PODPORY v Operačním prgramu Živtní prstředí pr bdbí 2014 2020 Verze 5.0 Znění účinné d: 14. 10. 2015 Identifikace dkumentu Evidenční čísl: Zpracván dne: 9. 10. 2015 Verze

Více

KARIÉROVÉ A PROFESNÍ PORADENSTVÍ

KARIÉROVÉ A PROFESNÍ PORADENSTVÍ KARIÉROVÉ A PROFESNÍ PORADENSTVÍ V RYCHLE SE MĚNÍCÍM SVĚTĚ C G Infrmace pr vystavvatele Mezinárdní kngres k 90. výrčí prfesníh pradenství v českých zemích 3. 5. listpadu, 2010 Praha www.careerguidance2010.rg

Více

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010

Řízení kvality, kontroling, rizika. Branislav Lacko Martina Polčáková. Kateřina Hrazdilová Bočková - konzultantka 6. 12. 2010 Sylabus mdulu G: Řízení kvality, kntrling, rizika Klíčvá aktivita 2 Kmplexní vzdělávání Branislav Lack Martina Plčákvá Kateřina Hrazdilvá Bčkvá - knzultantka 6. 12. 2010 Cílem dkumentu je seznámit účastníky

Více

Erasmus + Příručka k programu. V případě rozdílného výkladu jednotlivých jazykových verzí je třeba se řídit verzí v angličtině.

Erasmus + Příručka k programu. V případě rozdílného výkladu jednotlivých jazykových verzí je třeba se řídit verzí v angličtině. Erasmus + Příručka k prgramu V případě rzdílnéh výkladu jedntlivých jazykvých verzí je třeba se řídit verzí v angličtině. Verze 1 (2015): 1/10/2014 1 2 OBSAH ÚVOD... 7 ČÁST A OBECNÉ INFORMACE O PROGRAMU

Více

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou.

1. Státní fond rozvoje bydlení (dále jen Fond ) je právnickou osobou. STATUT STÁTNÍHO FONDU ROZVOJE BYDLENÍ NOVÉ ZNĚNÍ Článek 1 - Úvdní ustanvení 1. Státní fnd rzvje bydlení (dále jen Fnd ) je právnicku sbu. 2. Fnd byl zřízen záknem č. 211/2000 Sb., Státním fndu rzvje bydlení

Více

Regenerace brownfieldů v ČR

Regenerace brownfieldů v ČR Regenerace brwnfieldů v ČR Pštrná, prsinec 2009 Reginální rzvjvá agentura jižní Mravy www.rrajm.cz 1 vymezení pjmu brwnfield CABERNET (Cncerted Actin n Brwnfield and Ecnmic Regeneratin Netwrk) www.cabernet.rg.uk

Více

Manuál k vyplnění Monitorovacích listů za rok 2018 (datum podání do )

Manuál k vyplnění Monitorovacích listů za rok 2018 (datum podání do ) Manuál k vyplnění Mnitrvacích listů za rk 2018 (datum pdání d 31.7.2019) Mnitrvací listy jsu k dispzici na Prtálu farmáře v zálžce Nvá pdání Žádsti PRV prjektvá patření Mnitring pdnikatelskéh plánu/prjektu

Více

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014

Informace o stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 II. Ministerstv pr místní rzvj Odbr Nárdní rgán pr krdinaci Infrmace stavu čerpání a plnění usnesení vlády ČR č. 144/2014 Pravidelná zpráva pr členy vlády ČR SRPEN 2014 Obsah Obsah... 2 Úvd... 3 Shrnutí...

Více

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce

Posuzování zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel jako součásti výkonu práce Psuzvání zdravtní způsbilsti k řízení mtrvých vzidel jak sučásti výknu práce Zdravtní způsbilst řidiče mtrvých vzidel je jednu ze základních pdmínek bezpečnsti prvzu na pzemních kmunikacích. Prt je zdravtní

Více

C V I Č E N Í 3 1. Představení firmy Glaverbel Czech a.s. Teplice a. Vyráběný sortiment

C V I Č E N Í 3 1. Představení firmy Glaverbel Czech a.s. Teplice a. Vyráběný sortiment Technlgie skla 00/0 C V I Č E N Í. Představení firmy Glaverbel Czech a.s. [-]. Viskzitní křivka skla [,6]. Výpčet pmcí Vgel-Fulcher-Tammannvy rvnice [,6]. Výpčet z chemickéh slžení [,6]. Představení firmy

Více

Design pro růst a prosperitu

Design pro růst a prosperitu Design pr růst a prsperitu Rapprt Zpráva a et dpručení recmmandatins Evrpskéh výbru du pr Cmité veducí directeur pstavení v Bericht eurpéen blasti designu und du design Empfehlungen des Úvdní slv a shrnutí

Více

Charakteristika vzdělávacího programu

Charakteristika vzdělávacího programu Charakteristika vzdělávacíh prgramu Základní filsfie mateřské škly:,,důležitější pr dítě předšklníh věku je, jak se v mateřské škle cítí, než t c umí a zná. Vzdělávací cíle vyplývající z filsfie škly:

Více

INFORMACE O KLÍČOVÉ AKTIVITĚ

INFORMACE O KLÍČOVÉ AKTIVITĚ Katedra knstruvání strjů Fakulta strjní K 5 PLASTOVÉ INFORMACE O KLÍČOVÉ AKTIVITĚ dc. Ing. Martin Hynek, PhD. a klektiv verze - 1.0 Tent prjekt je splufinancván Evrpským sciálním fndem a státním rzpčtem

Více

KANDIDÁTI do výboru ČKAIT oblast Zlín volební období 2015-2018 volby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů do výboru (počet volených orgánů 7)

KANDIDÁTI do výboru ČKAIT oblast Zlín volební období 2015-2018 volby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů do výboru (počet volených orgánů 7) KANDIDÁTI d výbru ČKAIT blast Zlín vlební bdbí 2015-2018 vlby 28. 1. 2015 Návrh kandidátů d výbru (pčet vlených rgánů 7) 1. Ing. Ladislav Alster 2. Ing. Igr Balák 3. Ing. Marta Bantvá 4. Ing. Petr Chytil

Více

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny

Novela zákona o investičních pobídkách pozitivní změny Nvela zákna investičních pbídkách pzitivní změny Prezident republiky Milš Zeman pdepsal 1. dubna nvelu zákna investičních pbídkách a suvisejících záknů. Změny nabudu účinnsti d 1. května. Návrh pršel ve

Více

A3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014

A3RIP Řízení projektů. 13. seminář 8. 10. 12. 2014 A3RIP Řízení prjektů 13. seminář 8. 10. 12. 2014 Obsah 1. uknčení prjektu 1a. cíle při uknčení prjektu 1b. pakvaně pužitelné výsledky 1c. archivace dkumentů 2. hdncení prjektu 3. úspěch prjektu 4. time

Více

Regionální stálá konference pro území Středočeského kraje

Regionální stálá konference pro území Středočeského kraje 1 Reginální stálá knference pr území Středčeskéh kraje 17.12.2014 2 Reginální stálá knference dbrvlné reginální uskupení územních partnerů v blasti místníh a reginálníh rzvje, jež je zastupené představiteli

Více

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020

Integrovaný akč ní pla n rozvoje ú zemí MAS Proste jov venkov 2014-2020 Integrvaný akč ní pla n rzvje ú zemí MAS Prste jv venkv 2014-2020 Verze 12.2014 Tvrba strategie byl pdpřena v rce 2014 z příspěvku Olmuckéh kraje 1. Ppis implementačníh prcesu na úrvni MAS, typy prjektů,

Více

Charakteristika hlavních skupin druhů dokumentů šedé literatury

Charakteristika hlavních skupin druhů dokumentů šedé literatury Manuál Charakteristika hlavních skupin druhů dkumentů šedé literatury S s = 62 370 mm 2 210 mm A4 Charakteristika hlavních skupin druhů dkumentů šedé literatury

Více

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS...

KAPITOLA II ZÁKON NA OCHRANU OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POVINNOSTI...13 KAPITOLA III PROVÁDĚCÍ PŘEDPISY K ZÁKONU O OVZDUŠÍ ZÁKLADNÍ POPIS... Zákn č. 201/2012 Sb., chraně vzduší základní pvinnsti prvzvatelů zdrjů znečišťvání vzduší ing. Zbyněk Krayzel, Pupětva 13/1383, 170 00 Praha 7 Hlešvice 266 711 179, 602 829 112 ZBYNEK.KRAYZEL@SEZNAM.CZ

Více

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE

ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE *UOHSX008357X* UOHSX008357X ÚŘAD PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE PŘÍKAZ Č. j.: ÚOHS-S0114/2016/VZ-07578/2016/521/MŽi Brn 26. únra 2016 Úřad pr chranu hspdářské sutěže příslušný pdle 112 zákna č. 137/2006

Více

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd

Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikovaných věd Záměr první fáze redesignu webu Fakulty aplikvaných věd Autři: M.Hrák, Ľ.Kváč, M.Václavíkvá (FAV-KIV-INI) Gesce: Ing. P.Brada, Ph.D. (KIV) květen 2005 P pdrbné analýze bsahu, funkčnsti a stavu sučasnéh

Více