Oponentský posudek na inaugurační práci doc. Michala Hnatiče, DrSc.

Transkript

1

2

3 Oponentský posudek na inaugurační práci doc. Michala Hnatiče, DrSc. Inaugurační spis docenta Michala Hnatiče je velmi obsáhlý a zřetelně dokumentuje, že uchazeč o jmenování profesorem bezpečně splňuje všechna požadovaná kritéria. Přiložený seznam nejvýznamnějších vědeckých prací je skutečně impresivní (celkem 26 položek) a je pozoruhodný svou kompaktností až na jednu výjimku jsou tyto práce věnovány problematice turbulence v tekutinách, zpracované metodami renormalizační grupy (RG) v teorii pole. Začátek tohoto cyklu prací je datován do poloviny 80. let, kdy M. Hnatič pracoval na Leningradské státní univerzitě jako vědecký aspirant pod vedením skutečně vynikajícího učitele Alexandra N. Vasiljeva, který patřil mezi nejvýznamnější ruské experty v daném oboru a teorii pole vůbec. Metoda renormalizační grupy nachází široké uplatnění v mnoha oblastech fyziky, od teorie elementárních částic, přes teorii kritických jevů až po mechaniku tekutin. Plně se rozvinula až v sedmdesátých letech 20. století a první práce předloženého cyklu navazuje na průkopnické práce Cyrana DeDominicis a Paula Martina (kteří zase vycházeli z práce Dietera Forstera et al. z roku 1977). V této práci jsou zobecněny výsledky DeDominicise a Martina na případ systému s libovolnou pasivní příměsí a v dalších pracech malé skupiny teoretiků, jejímž členem tehdy M. Hnatič byl, se dále vyšetřuje izotropní turbulence v magnetohydrodynamice, následují práce o gyrotropních jevech (narušení parity), o Langmuirově turbulenci v plazmatu a tuto sérii uzavírá samostatná práce M. Hnatiče o aplikaci metody RG v teorii turbulence v případě chemicky aktivní skalární příměsi. Další série publikovaných prací začíná rokem 1997, kdy autor evidentně směřuje k vytvoření vlastní skupiny spolupracovníků, jak slovenských, tak zahraničních. Publikované práce se věnují anizotropní turbulenci, dále efektu slabé stlačitelnosti tekutiny a rovněž diskusi podstatných efektů v případě prostorové dimenze blízké dvěma. V několika dalších článcích se diskutuje rovněž složitější kinetika spojená s anihilačními reakcemi, jež jsou ovlivněny fluktuacemi rychlosti a hustoty. Rovněž zde doc. Hnatič úspěšně zachytil trendy rozvíjející se v 90. letech a přispěl k významnému zobecnění výsledků jiných autorů. V celé řadě dalších článků publikovaných v poslední dekádě autor evidentně dále prohlubuje techniky a metody popisu turbulence v různých situacích, v poslední době se opět vrací k výpočtu anomální kinetiky anihilační reakce pod vlivem náhodného pole rychlostí generovaného stochastickou Navier-Stokesovou rovnicí. V poměrně rozsáhlé práci publikované v tomto roce v Eur. Phys. J. B je výpočet koeficientních funkcí v rovnici RG proveden na úrovni grafů se dvěma uzavřenými smyčkami. To je jistě dosti pracná záležitost a demonstruje, mimo jiné, technickou zdatnost autora, získanou dlouholetou aktivitou v dané oblasti výzkumu. Jak již bylo řečeno, z dominantní tématiky souboru prací doc. Hnatiče se poněkud vymyká článek publikovaný v roce 2007 v J. Phys. A, věnovaný problému dvou coulombických center v libovolné prostorové dimenzi. Dvoucentrový problém je zajímavý z hlediska molekulové fyziky, ale také pro popis některých specifických mezonových a baryonových stavů. Celkově je možno říci, že M. Hnatič je autorem nebo spoluautorem dlouhé řady velmi kvalitních původních prací publikovaných v renomovaných mezinárodních časopisech, které

4 prokazují, že je skutečným expertem v moderní teorii turbulence, jež využívá pojmově obtížný a technicky komplikovaný aparát teorie pole a renormalizační grupy. Tyto práce jsou také dostatečně citovány v článcích jiných autorů a podstatné je rovněž to, že pro danou problematiku získal doc. Hnatič řadu mladších spolupracovníků, kteří pod jeho vedením mohli zahájit vlastní vědeckou dráhu. S ohledem na vše, co bylo výše řečeno, jsem přesvědčen o tom, že doc. Michal Hnatič je vyzrálou samostatnou vědeckou i pedagogickou osobností a bez váhání doporučuji jeho jmenování profesorem. V Praze dne Prof. Jiří Hořejší, DrSc.

5

6