ACT WELLL! M05_HMYZÍ HOTELY BADATELÉ V HMYZÍ ŘÍŠI program s prvky BOV (potvrzující bádání)

Transkript

1 Autor: Bc. Lenka Babáčková ACT WELLL! M05_HMYZÍ HOTELY BADATELÉ V HMYZÍ ŘÍŠI program s prvky BOV (potvrzující bádání) Rozšířená anotace: Albert Einstein pronesl slavnou větu, že pokud by včely zmizely z povrchu země, člověku by zůstaly pouhé čtyři roky života. Na tuto a další otázky naleznou žáci badatelé - odpověď v průběhu programu. V první části se z žáků stávají badatelé Výzkumného ústavu entomologického a řeší různé problémy s opylovači opylování ve sklenících zemědělského družstva Pepi Papriky, opylování robotickými včelami vědce Rendyho Malcika a další. Prochází, stejně jako skuteční vědci, všemi fázemi bádání od nastolení problému přes formulaci hypotézy, až po ověření poznatků odchytem hmyzu v praxi. Druhá část programu je věnována stavbě hmyzího hotelu pro samotářské včely, škvory a zlatoočky, který si žáci odnesou do školy k dalšímu pozorování. Žáci si pod dohledem lektora vyzkoušejí manuální práci s nářadím. Součástí je opakovací opylovací hra, ve které se žáci blíže seznámí s ročním cyklem opylovačů (samotářské včely, čmeláci, včely, brouci). Program obsahuje prvky badatelsky orientovaného učení, práci s nářadím a setkání s živým hmyzem. Cílová skupina: (7.) třída ZŠ Optimální počet účastníků: žáků Místo začátku a konce programu popis místa: program probíhá v zahradě a interiéru pracoviště Rozmarýnek, v období od dubna do září Požadavky na účastníky: přezůvky, svačina Datum poslední úpravy: únor 2015 Datum vzniku: 09/ /2014 Čas programu: 210 minut vč. 30 min přestávky Čas přípravy před programem: 60 min Organizace výuky: 1. část (dopisy) 1 lektor, 2. část (stavba hmyzího hotelu) 2 lektoři + učitel Časové dotace: Aktivita Čas v minutách Prostředí Aktivita č. 1: MOTIVACE 15 interiér/exteriér Aktivita č. 2: DOPISY OD VEŘEJNOSTI 20 interiér/exteriér Aktivita č. 3: ODCHYT 30 exteriér Aktivita č. 4: URČENÍ 20 interiér/exteriér Aktivita č. 5: ODPOVĚĎ NA DOPIS 5 interiér/ exteriér Aktivita č. 6: MOTIVACE 5 interiér/exteriér Aktivita č. 7: VÝROBA HMYZÍHO HOTELU 45 interiér/ exteriér Aktivita č. 8: OPYLOVACÍ HRA, UKÁZKY HMYZU 45 exteriér Aktivita č. 9: PALCOVÁNÍ 5 interiér/ exteriér přestávka: 30 min, po 5. aktivitě Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 1

2 Cíle programu 1. Environmentální rozměr programu: Pochopení environmentálních souvislostí známých i neznámých druhů opylovačů a člověka - význam opylovačů pro člověka a rostliny, jejich ochrana a budování hnízdních prostor, pozorování přirozeného chování opylovačů v přírodě. 2. Dlouhodobý cíl z ŠVP Lipky: Program vede dítě/žáka: - k zvyšování osobní citlivosti vůči životnímu prostředí, k pokoře a úctě k přírodě - k uvědomování si přímé závislosti člověka na přírodě, - k rozšíření svého biologického a ekologického povědomí - k šetrnému zacházení, péči, zkoumání a využívání živé i neživé přírody - k vyhledávání informací vhodných k řešení problémů - ke spolupráci ve skupině, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti žák pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce, - k bezpečnému používání pomůcek, materiálů, nástrojů a vybavení a dodržování vymezených pravidel 3. Průřezová témata: Environmentální výchova Osobnostní a sociální výchova a. Tematické okruhy: Ekosystémy Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí Vztah člověka k prostředí b. Krátkodobé měřitelné cíle programu: Dítě/žák: - vyjmenuje alespoň 7 zástupců opylovačů a dokáže je stručně popsat - provede odchyt a určení hmyzu s entomologickými pomůckami - vysvětlí pojmy entomologie, opylení, sociální hmyz - vyrobí ve skupině hmyzí hotel - formuluje hypotézu problému, kterou následně potvrdí nebo vyvrátí - zhodnotí význam opylovačů pro společnost Zařazení dle RVP: Vzdělávací oblasti: Jazyk a jazyková komunikace využívá základy studijního čtení, volně reprodukuje text podle svých schopností vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky Člověk a jeho svět Rozmanitost přírody - založí jednoduchý pokus, naplánuje a zdůvodní postup, vyhodnotí a vysvětlí výsledky pokusu Člověk a příroda Přírodopis - biologie organismů, praktické poznávání přírody Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 2

3 - rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy a zařazuje je do hlavních taxonomických skupin - zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka, uplatní zásady bezpečného chování ve styku s živočichy Člověk a svět práce - volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a nářadí vzhledem k použitému materiálu - vytváří přiměřeným postupem na základě své představivosti výrobky z daného materiálu Pomůcky, materiál pro realizaci programu: Aktivita č. 1: - laboratorní plášť - visačka se jménem Dr. Vykuk - mp3 Let čmeláka (Rimskij-Korsakov) - notebook s reprobedničkami - přehrávač - entomologické rekvizity (např. pinzeta, lupa, síťka) - odborný text Vědci z Výzkumného ústavu entomologického - otázky k Palcování - ukázky z dopisů od veřejnosti - papírová páska - fixy Aktivita č. 2: - dopisy od veřejnosti podle věku dětí (mladší/ starší) - badatelský list - pastelky - tužky - případně do exteriéru: podsedáky, podložky na psaní Aktivita č. 3: - krabičkové lupy - štětečky - entomologické síťky - exhaustor - sázecí lopatky - deštníky - mapa Rozmarýnku Aktivita č. 4: - klíč k určování půdních bezobratlých - Kdo u nás opyluje? - klíč k určování hmyzu (Divizna) - atlasy k určování hmyzu Aktivita č. 5: - odpovědní list Dr. Vykuka - tužky Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 3

4 Aktivita č. 6: oblečení Dr.Vykuka Aktivita č. 7: - Tabulka badatele - na tabuli napsat jednoduchý postup - vystýlací materiál seno, sláma, bezové a jiné větvičky z listnáčů (rovné), rákos, borové šišky, mazanina (směs písku a jílu), dřevěné třísky, pálená cihla, cihla z nepálené hlíny - nářadí: ponk, svěrák, rašple na dřevo, případně šmirgl papír, aku vrtačka s bity, vruty se zapuštěnou hlavičkou, prkna, šroubovák, tužky, pravítko, metr, zahradnické nůžky, provázek, ocasová pila Aktivita č. 8: - skleněné lahve na nektar - zalaminované květy - papírová páska, nůžky - brčka a kelímek na použitá brčka - oči hmyzu z čajových sítek - křídla - opylovací pásky na nalepení pylu - žluté natáčky na suchý zip (pyl) - rouskový pyl na ochutnávku POZOR NA ALERGIE - zalaminované obrázky hmyzu - med, lžička - papír, podložka a tužka pro lektora pro zapisování počtu pylů - sirup (bezový, levandulový, mátový) a voda z kohoutku - čmelín (zapůjčen od VÚP Troubsko, pí. Votavová) - opylovači zalití do pryskyřice - lupa - stetoskop - červené plexisklo Aktivita č. 9: - otázky k Palcování Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 4

5 Scénář popis jednotlivých aktivit Úvod: Včela medonosná je považována za nejvýznamnější opylovače zemědělských plodin i ostatních hmyzosnubných rostlin. Jenže co když už to neplatí. Pod náporem varoázy, IAPV viru a onemocněním mor včelího plodu včel razantně ubývá. Výnosy zemědělců úbytek včel neovlivnil. A tak se zdá, že roli opylovačů na sebe dokázaly převzít jiné druhy hmyzu Cíle programu: žák chápe význam opylovačů pro přírodu a potřebu jejich ochrany rozvoj žákových manuálních dovedností rozvoj dovednosti porozumění textu motivace žáka ke stavbě hmyzích hotelů a k ochraně opylujícího hmyzu Aktivita č. 1: MOTIVACE Dílčí cíl aktivity: vtáhnout žáky do badatelské atmosféry Čas: 15 min Prostředí: interiér/exteriér Pomůcky, materiál: - laboratorní plášť - visačka se jménem Dr. Vykuk - mp3 Let čmeláka (Rimskij-Korsakov) - notebook s reprobedničkami - entomologické rekvizity (např. pinzeta, lupa, síťka) - odborný text Vědci z Výzkumného ústavu entomologického - otázky k Palcování - papírová páska - fixy či pastelky, tužky a gumy Podrobný popis: Za hudby Let čmeláka vchází vědec, bere do rukou entomologické pomůcky (krabičková lupa, štěteček, pinzeta ), pokládá je zpět, čte krátké úryvky z dopisů, vypadá zaneprázdněně, ale vědecky. Se skončením hudby se probírá ze svého zaneprázdnění a představuje sebe i pracoviště: Dobrý den, kolegové! Dovolte, abych se vám představil. Mé jméno je Doktor Vykuk. Pracuji ve Výzkumném entomologickém centru 1. Náš tým pracuje na výzkumu hmyzu celého světa. a) mladší Spolu s kolegy z University v Readingu jsme zjišťovali, jak je možné, že počet včel neustále klesá. Výzkumy odhalily, že včela medonosná nemůže stíhat opylovat všechny plodiny. Takže buďto jsou včely dnes třikrát pracovitější, anebo v opylení zaskakují náhradníci. Přitom opylovači ročně odvedou práci za 11 miliard korun. Opylení hlavních zemědělských plodin na 1 mladším vysvětlit pojem entomolog Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 5

6 sebe převzali jiní živočichové. Netvoří roje, ani není potřeba se o ně starat. A i když jich je v přírodě hodně, ani si jich většinou nevšimneme. b) starší Spolu s kolegy z University of Reading jsme zjišťovali, jak je možné, že počet včel neustále klesá. Pátrali jsme, zda je na vině ekologické znečištění, parazité (varoáza) či nákaza virem z Izraele. Statistické zpracování odhalilo, že včela medonosná nemůže stíhat opylovat všechny plodiny. Takže buďto jsou včely dnes 3x pracovitější, anebo v opylení zaskakují náhradníci. Některé odhady tvrdí, že podíl včel na opylení je jen pouhých 10 až 15 %. Přitom opylovači tak ročně odvedou práci za 11 miliard korun. Opylení hlavních zemědělských plodin na sebe převzali jiní živočichové. Netvoří roje a není potřeba se o ně starat. A i když jich je v přírodě hodně, ani si jich většinou nevšimneme. To by bylo k mému představení. Ale jakpak se jmenujete vy, kolegové? Děti si vyrobí jmenovky z malířské papírové pásky a fixu. Nadepíší Dr. a své jméno. Lektor je pak po celou dobu oslovuje např. Doktore Jiří / doktorko Martino Lektor vyzve žáky k řešení dopisů od veřejnosti: Jak můžete vidět, jsem zavalen prací. Kromě bádání musím odpovídat na dopisy široké veřejnosti. Nemám ale čas se všemi dotazy zabývat sám. Musím totiž bádat nad nesmrtelností brouka! Proto bych vás, odborníky, rád požádal o pomoc se správnými odpověďmi! Pro ověření vaší odborné způsobilosti zde máme speciální nástroj PALCOVÁK Děti budou palcovat ukazovat ANO (palec nahoru) x NE (palec dolů) na následující výroky: Lektor palcování dětí nekomentuje. Správné odpovědi se děti dozví v průběhu bádání. OTÁZKY K PALCOVÁNÍ Čmelák/včela má 3 páry končetin. ANO Včela medonosná vyrábí z pylu med. NE jako ostatní hmyz má 3 páry končetin vyrábí z pylu pylové rousky Albert Einstein řekl: Kdyby zmizely na Zemi včely medonosné, zbývají lidem jen 4 roky života 2. NE existují i další opylovači (příp. vyhynulé opylovače nahradí jiný druh) Čmelák dokáže člověka bodnout. ANO Pavouk (mladší)/ klíště (starší) patří do skupiny hmyzu. NE Včela má 1 pár křídel. NE bodají dělnice a královna jsou to pavoukovci jako ostatní hmyz má 2 páry Včely a čmeláci vidí červenou barvu. NE včelovití nevidí červenou barvu 3 (nemají pro ni barevný receptor) 2 To je třeba brát trochu s rezervou. Kdyby vyhynuly všechny včely medonosné, kvůli tomu by lidstvo nezaniklo. Kdyby vyhynuly všechny včely jako takové, to znamená nejen medonosné, ale i stovky druhů samotářských včel, takovou situaci si umím představit možná nějak těsně po termonukleární válce, v takovém případě by asi Einstein měl pravdu. Ale je to skutečně hypotetická situace, protože přes problémy, které včelstva ve světě mají, máme zkušenost, že když má problémy jeden druh, rychle ho nahradí jiný, a úplný výhyn proto nehrozí. ( Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 6

7 Přechod k další aktivitě: Děkuji za spolupráci, nyní tedy můžeme přistoupit k našemu společnému bádání nad dopisy, které mi sem chodí od zahrádkářů, pěstitelů vojtěšky, starostlivých prarodičů Aktivita č. 2: DOPISY OD VEŘEJNOSTI Dílčí cíl aktivity: navození badatelské otázky Čas: 20 min Prostředí: interiér/exteriér Pomůcky, materiál: - dopisy od veřejnosti podle věku dětí (mladší/ starší) - badatelský list - pastelky - tužky - exteriér: podsedáky, podložky na psaní - 2 na skupinu Podrobný popis: Rozdělíme žáky do skupin po 5 podle feromonů. Vysvětlíme, co to jsou feromony a jak jsou pro hmyz důležité. Dětem se dají na záda barevní kolíčky a beze slov se musí najít do skupin. Předem se zeptat paní učitelky, zda je vhodné některé děti nedávat spolu. Každá skupina badatelů dostane dopis a badatelský dotazník pro záznam svého bádání. Instrukce: Bedlivě si přečtěte dopis a odpovězte na otázky. Badatelský list vám má pomáhat odhalit živočicha, na kterého se tazatel ptá. Většina informací o hledaném živočichovi je uvedena v dopise, nemusí tam být ale všechny informace. Pokud něčemu z dopisu nebudete rozumět, podtrhněte barevnou pastelkou. Lektor je aktivní - chodí mezi badatelskými skupinami, vysvětluje a opravuje nesrovnalosti, pomáhá žákům s porozuměním textu. Na konci lektor vyzve jednotlivé badatelské skupiny, aby přečetli odpovědi na otázky z badatelského listu, lektor doplňuje informace, které žáci neřekli. Potom se žáci pokoušejí s pomocí lektora formulovat svoji domněnku hypotézu, kterou by mohli pozorováním ověřit. Lektor s žáky nalezne společnou hypotézu Na světě existují i jiní opylovači než včela. Otázka: Měly dopisy nějakou společnou myšlenku? Žáci si budou domněnku = hypotézu ověřovat vlastním pozorováním. Přechod k další aktivitě: Ze všech živočichů nejvíce se právě hmyz dokáže hemžit měnit svou polohu. Rychlost hemžení závisí na mnoha faktorech počasí, větru, teplotě a spoustě dalších. Proto není 100% jisté, že opylovače z dopisu nalezneme. Naštěstí máme ve výzkumném entomologickém centru speciálně upravená místa, kde by se hledaní živočichové mohli vyskytovat. Pojďme je zkusit objevit! 3 přesto opylují červené kvě ty (květy totiž nejsou čistě červené, ale odráží i modré a zelené světlo, které již včelovití vidí ( -a-evoluce-barev-kvetu) Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 7

8 Aktivita č. 3: ODCHYT Dílčí cíl aktivity: žáci navrhnou metodu, jak prakticky potvrdit/ vyvrátit svůj tip na živočicha, sami si zvolí typ pomůcek (starší) Čas: 20 min Prostředí: exteriér Pomůcky, materiál: - krabičkové lupy - štětečky - entomologické síťky - exhaustor - sázecí lopatky (na bádání v kompostu) - bílé deštníky - mapa Rozmarýnku s označenými badatelskými stanovišti Podrobný popis: Lektor žáky přivítá v zahradě a přidělí jim výzkumná místa. čmeláci Josef Paprika čmelín drvodělka fialová Rendy Malcik hmyzí hotel s navrtanou kulatinou či trouchnivějící dřevo pestřenka rybízová děda Lebeda bylinková spirála, louka zlatohlávek zlatý Vavřinec Podlaha komposty, broukoviště čalounice vojtěšková - Alena Hříbětová hmyzí hotely, staré dřevo Lektor představí pomůcky, které mohou využívat pro své bádání. Předvede, jak se opatrně odchytává hmyz. Zdůrazní, že hmyz má vnější kostru, která je pevná (chitin), ale křehká (opatrná manipulace). Může zmínit, že v Indii lidé, kteří dodržují tamní náboženství (buddhismus), s sebou nosí smetáčky, kterými zametají cestu před sebou, aby nešlápli na mravence či žížalu. Věří totiž, že by se mohli v příštím životě převtělit do bezobratlých oni sami nebo jejich příbuzní. Tak moc je tam život posvátný. Pokusme se jim alespoň přiblížit. Zvukový signál pro svolání žáků: píšťalka z kazu. Úkol, který dětem zopakujeme: Odchyťte všechny opylovače, kteří se vyskytují na vašem výzkumném místě. Protože jsme ve venkovních prostorech, kde panují proměnlivé podmínky, je možné, že objevíte jiné druhy živočichů než ten z vašeho dopisu. Lektor chodí mezi skupinami a je nápomocný. Po skončení bádání se badatelské týmy sejdou např. v půlaltánu. Přechod k další aktivitě: Vidím, že jste odchytili spoustu živočichů. Ale který z nich je náš hledaný druh? Na tuto a mnohé další otázky najdeme odpověď za chvíli. Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 8

9 Aktivita č. 4: URČENÍ Dílčí cíl aktivity: identifikovat odchytnuté druhy živočichů, vysvětlit rozdíly mezi členovci (pavoukovci) a hmyzem, rozšíření: problematika užitečných a škodlivých živočichů Čas: 20 min Prostředí: interiér/exteriér Pomůcky, materiál: - Klíč k určování půdních bezobratlých, Klíč k určování hmyzu (Divizna) - Kdo u nás opyluje? (AW pomůcka) - Dotazník badatele vyplněný dětmi - Atlasy k určování lučního hmyzu Podrobný popis: Dětem Instrukce k atlasu: Jsou zde zmíněny některé základní vlastnosti a indicie (charakteristiky) opylovačů, které vám pomohou určit živočicha z dopisu. Lektor pak dětem pomáhá vhodnými otázkami k nalezení konkr. druhu opylovače, který je řešením problému z dopisu. Děti pracují se svými poznámkami zapsanými v Dotazníku badatele. Přechod k další aktivitě: Všem badatelským skupinám gratuluji k rozluštění problému s opylujícími druhy hmyzu, které pomáhají včelám s opylením. Teď nám jen zbývá na dopis odpovědět a odeslat poštou. Aktivita č. 5: ODPOVĚĎ NA DOPIS Dílčí cíl aktivity: utřídění a upevnění informací, které žáci vybádali Čas: 5-10 min Prostředí: interiér/ exteriér Pomůcky, materiál: - Odpověď Dr. Vykuka - Dotazník badatele - tužky, gumy - podložky Podrobný popis: Poté, co se děti posadí do badatelských skupin, jim lektor rozdá list Odpověď Dr. Vykuka, kam děti napíší živočicha, kterého doporučují pro daný dopis (problém). List bude obsahovat vysvětlení, díky jakým informacím žáci dospěli ke konkrétnímu druhu živočicha. Přechod k další aktivitě: Jako člen Výzkumného entomologického centra bych vám, kolegové, chtěl poděkovat za poskytnutou pomoc. A co jsme vybádali? Dle výzkumů opylují včely nyní v Anglii asi 30% plodin. Z ČR přesné informace nemám, bude to však více procent. Naštěstí včelám v opylení pomáhají i jiní živočichové jako třeba.vyzveme děti, aby lektorovu otázku doplnily: samotářské včely, mouchy pestřenky, motýli a brouci. Proto odhady pana Einsteina, že bez včel do 4 let vymřeme, jsou mylné. Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 9

10 Aktivita č. 6: MOTIVACE Dílčí cíl aktivity: naladění se po svačině na entomologickou vlnu Čas: 5 min Prostředí: exteriér/ interiér Pomůcky, materiál: oblek Dr. Vykuka, oblek Architekta Podrobný popis: 1. lektor (Dr. Vykuk) představí svého kolegu specialistu na architekturu a design hmyzích sídel. Děti ponecháme ve skupinách a rozdělíme na polovinu. Po 45 minutách se skupiny u lektorů vymění. Aktivita č. 7: HMYZÍ HOTEL Dílčí cíl aktivity: výroba hmyzího hotelů, který si děti odnesou do školy Čas: 45 min i déle Prostředí: řemeslná dílna, exteriér Pomůcky, materiál: Tabulka badatele tabule s jednoduchým postupem vystýlací materiál seno, sláma, bezové a jiné větvičky z listnáčů (rovné), rákos, borové šišky, mazanina (směs písku a jílu), dřevěné třísky, pálená cihla, cihla z nepálené hlíny nářadí: ponk, svěrák, rašple na dřevo, případně šmirgl papír, aku vrtačka s bity, vruty se zapuštěnou hlavičkou, prkna, šroubovák, tužky, pravítko, metr, zahradnické nůžky, provázek, ocasová pila Podrobný popis: Lektor před programem napíše na tabuli postup, kterým vyrobíme hmyzí hotel: 1. Nakreslím 4 značky po 20cm. 2. Uřežu 4 prkna a rašplí zapravím hrany. 3. Nakreslím 2 značky pro vruty, 1 cm od okraje. Provrtám je. 4. Sešroubuji prkna do rámečku. 5. Od kraje prkna nakreslím značky 1x20 cm, 2X10 cm. 6. Uřežu 3 prkýnka a rašplí zapravím hrany. 7. Asi 2 cm od prostředku delšího prkýnka udělám 2 značky vlevo a dvě značky vpravo. Provrtám je. 8. Kratší prkýnka přišroubuji tak, aby vznikl nepravidelný kříž. 9. Kříž vložím do rámu. Provrtám rám a sešroubuji ho s křížem. 10. Naplním výplňovým materiálem (větvičky, sláma,...). Lektor žáky motivuje, vysvětlí, proč jsou hmyzí hotely pro hmyz důležité (místo pro kladení vajíček, úkryt, odpočinek, přezimování) a dodá rady kam hmyzí hotel umístit - ideálně na místo kryté před deštěm (střecha), které je osluněné (jih/jihozápad). Dá jim Tabulku badatele, kam si po umístění hotelu u školy mohou zapisovat vlastní pozorování. Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 10

11 Lektor seznámí s postupem práce a rozdělí žáky podle zájmu a manuálních schopností na: projektanty (4 žáci)- řežou a zapravují rašplí prkna a vrtají vrtačkou architekty (3 žáci) navrhují hotel, kreslí značky, pomáhají projektantům designéry (8 žáků) připravují výplňový materiál, stříhají jej na hloubku hotelu, plní hotel, vyrábí mazaninu Lektor děti seznámí s bezpečností práce s nářadím a vyžaduje její dodržování. BOZP s nářadím se zdržujeme u pracovního místa, neběháme s ním nářadí vracíme na místo, odkud jsme si je vzali ostré předměty (vrtačku a pilu) držíme kolmo dolů tak, abychom se neporanily úrazy hlásíme lektorovi se zahradnickými nůžkami stříháme následovně na jednom konci držíme, na druhém stříháme vrtač (řezač) vrtá (řeže) a držák drží, nezasahuje do díla vrtačovi/ řezačovi, protože pak si role vymění Lektor organizuje a přiděluje dětem práci. Děti si mezi sebou mohou domluvit výměny mezi projektanty, architekty a designéry. Výstupem extrémně šikovných dětí jsou 2 naplněné hmyzí hotely na 1 třídu. Pokud však 1. skupina nestíhá, nevadí, protože 2. skupina jejich práci dodělá a celá třída si odnese 1 hmyzí hotel. Aktivita č. 8: OPYLOVACÍ HRA Dílčí cíl aktivity: shrnutí opylovací činnosti hmyzu a ročního cyklu opylovačů Čas: 25 min Prostředí: exteriér - louka Pomůcky, materiál: - skleněné lahve na nektar - zalaminované květy - papírová páska, nůžky - brčka a kelímek na použitá brčka - oči hmyzu z čajových sítek - křídla - opylovací pásky na nalepení pylu - žluté natáčky na suchý zip (pyl) - rouskový pyl na ochutnávku - zalaminované obrázky hmyzu - med, lžička - papír, podložka a tužka pro lektora pro zapisování počtu pylů - sirup (bezový, levandulový, mátový) a voda z kohoutku Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 11

12 Podrobný popis: včela medonosná krátký sosák, 1 pyl, pásky na nohách čmelák zemní dlouhý sosák, 2 pyly, pásky na nohách čalounice vojtěšková dlouhý sosák, 1 pyl, pásek na břiše pestřenka rybízová krátký sosák, 1 pyl, pásek na břiše zlatohlávek zlatý krátký sosák, 2 pyly, pásek na břiše drvodělka fialová dlouhý sosák, 2 pyly, pásky na nohou Jako badatelé jste objevili druhy hmyzu, kteří spolu se včelami opylují květiny, jako architekti a designéři jste prokázali manuální zručnost. Nyní pojďme nahlédnout pod pokličku, jak žije opylující hmyz od jara do zimy Příprava před hrou: Na louku rozmístíme květiny s cukrovou vodou, okolo nich položíme natáčky. Do řady vedle sebe rozmístíme zalaminované obrázky hmyzu konkr. obrázky čmeláka, včely, čalounice, drvodělky, pestřenky a zlatohlávka. Budou sloužit jako hnízda hmyzu, kam bude zalétávat po konci ročního období. Dětem vysvětlíme pravidla, až poté rozdáme oči, sosáky, křídla a opylovací pásky. Pravidla: Před námi se na louce nachází různé květiny s nektarem (cukrová voda) a pylem (natáčky). Příroda je velmi chytrá. Aby rostliny přilákaly opylovače, vyvinul se u nich sladký nektar, různé barvy a tvary květů a spousta roztodivných vůní. Když hmyz přilétne na rostlinu, nasaje nektar a na jeho tělo s chloupky se přichytí pyl, který hmyz přenese na další květ. I my si něco podobného vyzkoušíme. Budu číst příběh o opylujícím hmyzu od jara do podzimu. Když uslyšíte své jméno (včela, čmelák, drvodělka, čalounice, zlatohlávek, pestřenka či samotářské včely), vyletíte ze svého hnízda (zalaminované obrázky hmyzu v řadě) na louku. Přiletíte ke květině, nasajete trochu nektaru a nalepíte na pásek 1 nebo 2 pyly, které pak odnesete do hnízda. Takto můžete létat (hnízdo louka) do doby, než se změní roční období nebo nenastane neočekávaná událost. Na konci ročního období vždy spočteme pyl. Vylétají všichni živočichové z hnízda zaráz, není to štafeta. Nektar vám dodává energii. Pylu se snažíte nasbírat co nejvíc, abyste zvládli zabezpečit potomstvo či si udělali zásoby na zimu. Dotazy na konec? Oblečte si křídla, navlékají se stejně jako batoh. Abyste viděli stejně mozaikovitě jako hmyz, nandejte si hmyzí oči. A abyste mohli opylovat, zavažte si pásek na nohy nebo břicho tak, abyste jej mohli potom rozvázat. JARO Je březen, jaro. Přízemní mrazíky a teploty okolo 10 C jsou na denním pořádku. Sotva se trochu více oteplí, začínají kvést vrby jívy, lísky a olše. Za jarní pastvou vylétá včela medonosná a čmeláci. Jak se v pranostice říká: Březen za kamna vlezem, duben, ještě tam budem. Proměnlivé počasí však nevadí čalounicím a drvodělkám, které spolu s pestřenkami letí opylovat ovocné stromy v květu. To zlatohlávek si musí počkat až do května, kdy se z jeho larvy vylíhne kovově zelený dospělec. počítání pylu Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 12

13 LÉTO Na květnaté louce rozkvetly kopretiny, heřmánek, jetel, šalvěj, hluchavka, a vikev. V okolí to voní lipami a černým bezem. Všude to bzučí činností. Vylétají všichni. Znenadání se přihnal lehký deštík, který zahnal včely medonosné zpět do úlu. počítání pylu PODZIM Babí léto pominulo. Listy prvními doteky mrazu zlátnou. Potravy je méně. Kvete svazenka, na polích slunečnice a hořčice. V říjnu jsou včely medonosné a samotářské včely (drvodělka, čalounice) znavené sháňkou po pylu, již nevylétávají. Zlatohlávek létal do září. Zabezpečil přežití svého druhu nakladením vajíček do kompostu a umírá. Zato čmelákům a pestřenkám říjnové mrazíky nevadí. Snaží se nasbírat co nejvíce pylu na zabezpečení potomků, než udeří krutý listopadový mráz. počítání pylu ZIMA Včely přezimují v chomáči v úle, čmeláčí matka je zalezlá v zemi, vajíčka samotářek jsou v bezpečí v komůrkách, samička pestřenky se hřeje pod listím, to vajíčka zlatohlávka zahřívá peřina kompostu. Na konci se dětí zeptáme, kolik nasbírali celkově pylu za jaro, léto, podzim a zimu. Otázky vhodné k diskusi: Který hmyz nasbíral nejvíce/ nejméně pylu? Proč? Byl druh zastoupen ve větším počtu jedinců? Nebylo to tím, že mohl sbírat 2 pyly a ne 1 pyl 4? Nebylo to tím, že létal delší dobu než ostatní? Závěr: Mít větší počet jedinců ve společenstvu ( kolonii ) znamená, nasbírat také více pylu na zabezpečení sebe sama a svých potomků. Čím opylovači sbírají pyl? Mají nějaká speciální tělní části? Ukázka končetiny včely s rouskem či ukázka makro chlupů čmeláka. K délce sosáků: Čmelák má jazyk stejně dlouhý jako je délka jeho těla (2 cm). Včela má jazyk dlouhý 0,5 cm. Čmelák se tak snáz dostane k nektaru květů s dlouhou trubkou (hluchavkovité). Čmeláci a samotářky jsou schopné létat za chladnějšího počasí, třeba za mírného deště. Varianty: Ve 3 květinách bude místo cukrové vody bezový, levandulový nebo mátový sirup, který děti mají objevit a určit chutě. Květiny přilepíme na různě vysoké sklenice, aby se k nektaru nemohli dostat opylovači s krátkým sosákem. Ubereme počet květů na louce simulování: Co by se stalo, kdyby ubylo zdrojů potravy (květin)? 4 počet pylů na těle (1 nebo 2) je zjednodušený a je stanoven podle toho jak je hmyz velký, ve skutečnosti samozřejmě včela nenosí 1 pyl Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 13

14 Aktivita č. 8: UKÁZKY HMYZU Dílčí cíl aktivity: seznámit žáky se skutečnými ukázkami hmyzu Čas: 10 min Prostředí: exteriér/ interiér Pomůcky, materiál: - čmelín (zapůjčen od VÚP Troubsko, pí. Votavová) - opylovači zalití do pryskyřice s druhy, které žáci pozorovali - lupa - stetoskop - červené plexisklo Požadavek na lektora: přečíst si Odborný souhrn opylovačů, hlavně čmeláky Podrobný popis: Lektor žákům představí laboratorní chov čmeláků. Zodpovídá žákům jejich dotazy a popisuje aktuální situaci v hnízdě. TIPY NA POZOROVÁNÍ/POVÍDÁNÍ: červené spektrum 5 - čmeláci nevidí, proto jim ani nevadí, že je vytáhneme na světlo laboratorní chov 6, pro zájemce 7 kusadla čmeláků čmeláci je otvory vystrkují ven, lze se jich opatrně dotknout hnízdní misky nově vykuklené dělnice jsou celé bílé, až poté, co napumpují vzduch do vzdušnic, ztmavnou královna potrava pylové rousky životní cyklus čmeláka zemního video na youtube ČESKÝ ČMELÁK 8 jak působí na čmeláka otřesy a denní světlo nepříznivě a stresově, začnou vzlétat a výhružně bručet Aktivita č. 9: PALCOVÁNÍ Dílčí cíl aktivity: ukončení programu opakování aktivity Palcovák Čas: 5-10 min (vč. převlečení) Prostředí: interiér/exteriér Pomůcky, materiál: otázky Podrobný popis: Žákům znovu položíme otázky z Palcováku. Tentokrát jim však správné odpovědi sdělíme. Měli by už odpovídat většinou správně a-evoluce-barev-kvetu chov/ Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 14

15 Odborný souhrn k badatelsky orientovanému vyučování (BOV) 9 Řekni mi a já zapomenu, ukaž mi a já si zapamatuji, nech mne to udělat a já pochopím. čínské přísloví Řada vědeckých studií upozorňuje na alarmující pokles zájmu mladých lidí o studium přírodních věd a matematiky a nízkou environmentální senzitivitu10. Podle závěrů expertní skupiny Evropské komise (European Commission, 2007) je hlavní příčinou této krize způsob výuky přírodovědných předmětů. Stávající deduktivní způsob výuky je pro žáky neatraktivní11. Ukazuje se, že BOV může být vhodným způsobem řešení kritické situace. Metoda se objevila počátkem 60. let minulého století jako reakce na selhávání tradičních metod výuky, při nichž se žákům nedaří zvládat narůstající množství poznatků pamětním učením. Reakcí na vzniklou situaci byla implementace BOV do vzdělávacích záměrů - v Evropě po roce V rámci Evropy zodpovědné vzdělávací instituce aktivně usilují o renesanci přírodovědného vzdělávání podporou národních i mezinárodních projektů. Za všechny lze uvést projekty POLLEN, SINUS - transfer nebo S- TEAM. Postupně se tak badatelský způsob vyučování dostává do širokého povědomí jako jedna z možností nápravy problému. Co to je BOV? Papáček (2010) definuje BOV jako jednu z účinných aktivizujících metod problémového učení, kdy učitel nepředává učivo výkladem v hotové podobě, ale skrze cestu k řešení problému a systémem kladených otázek vytváří samotné znalosti žáků. Stuchlíková (2010) rozděluje podle Eastwella (2009) badatelsky orientované vyučování na několik typů: potvrzující bádání otázka i postup jsou studentům poskytnuty, výsledky jsou známy, jde o to je vlastní praxí ověřit; strukturované bádání otázku i možný postup sděluje učitel, studenti na tomto základě formulují vysvětlení studovaného jevu; nasměrované bádání učitel dává výzkumnou otázku, studenti vytvářejí metodický postup a realizují jej; otevřené bádání studenti si kladou otázku, promýšlejí postup, provádějí výzkum a formulují výsledky. Učitel má funkci zasvěceného průvodce při řešení problému a vede přitom žáka postupem obdobným, jaký je běžný při reálném výzkumu. Od formulace hypotéz (Jak co funguje, Jakou to má roli ), přes konstrukci metod řešení (Jak to zjistit ), přes získání výsledků (zjištěných metodikou, na které se žáci s učitelem dohodli) a jejich diskusi (Co to znamená? Co mohlo být jinak? Co tomu říkají informace?) až k závěrům (Takhle to je, by to mohlo být ). To umožňuje žákovi relativně samostatně a v kooperaci se spolužáky formulovat problém, navrhnout metodu jeho řešení, vyhledávat informace, řešit problém prodiskutovaným způsobem a tak aktivně získávat potřebné kompetence, znalosti, dovednosti a komunikační schopnosti. Posun od transmisivního způsobu učení ke konstruktivistickému je zde zřejmý. BOV a učitel? Výuka BOV je žáky pozitivně přijímána a dokonce se na ni těší! BOV nabízí využití experimentů, terénních exkurzí či laboratorních prací. 9 anglicky IBSE (inquiry based science education) 10 Podle výsledků průzkumu PISA jsou čeští žáci neúspěšní v rozpoznávání přírodovědných otázek (Czesaná a kol., 2009) 11 Ze závěrů studie přírodovědného vzdělávání v Evropě zpracované vyplývá, že závažnos t přírodovědeckého vzdělávání v zemích EU je podceňována, a to především ve smyslu jejího významu pro každodenní život a pro globální problémy (Osborn, Dillonem, 2008). Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 15

16 Podle případové studie vykazují žáci lepší výsledky v porovnání s žáky učenými frontální výukou12. Inspirace pro BOV je všude kolem nás! Proč se rostliny červenají? Proč bruslí bruslařky bez bruslí? Proč se okurka po posolení potí? přínosu BOV mluví i hlavy studované: využití v environmentální výchově Forbes a kol. (2011), ve vzdělávání pro trvale udržitelný rozvoj Ye a kol.(2008), při řešení globálních problémů Michaels a kol.(2008) BOV a žák? V několika následujících bodech je popsáno, co žák dělá při bádání a jak se navenek projevuje výuka BOV. 1) Sami sebe vidí jako badatele, přijímají roli vědce Těší se na bádání, na vlastní dělání vědy. Projevují zájem naučit se něco dalšího. Vyhledávají příležitost ke spolupráci se spolužáky. Bádají sebevědomě, s jistotou; nebojí se přehodnotit své nápady a myšlenky, podstupovat riziko a nejistotu, vykazují zdravý skepticismus. 2) Přijímají pozvánku k učení a jsou připraveni se zapojit do procesu zkoumání Projevují zvědavost a uvažují nad zkoumáním. Aktivně vyhledávají, shánějí a používají materiál a pomůcky, které ke zkoumání potřebují. Tráví čas bádáním. Sami vyhledávají příležitosti, kdy mohou vyzkoušet, jak fungují jejich nápady v praxi. 3) Žáci plánují a provádějí zkoumání Sami navrhují, jakým způsobem by mohli vyzkoušet, zda jejich nápady fungují ověřit je v praxi. Neočekávají, že jim někdo řekne, jak na to mají jít. Naplánují si postup, kterým své domněnky mohou ověřit, upřesnit nebo zamítnout. Při provádění zkoumání používají materiál a pomůcky, pozorují, měří a zaznamenávají data. 4) Žáci používají různé metody komunikace K vyjádření svých myšlenek používají různé formy vyjádření, např. badatelský deník, zpráva o výzkumu, náčrtky, grafy atd. O svém zkoumání komunikují (ústně i písemně) s učiteli, spolužáky a rodiči. Používají jazyk, který se běžně používá při vědeckém procesu zkoumání. Svými slovy vyjadřují, jak rozumí určitým pojmům nebo jevům, se kterými se v procesu učení dosud setkali. 5) Žáci navrhují svá vysvětlení a řešení zkoumaných problémůbudují si zásobník znalostí a zkušeností. Na základě zásobníku dosavadních znalostí a zkušeností vysvětlují nově zkoumané jevy, nebo problémy. Na své otázky se snaží nalézt odpověď prostřednictvím zkoumání. Třídí informace a rozhodují, co je podstatné a co ne. Nebojí se přehodnotit své původní domněnky na základě nově získaných znalostí a zkušeností. 6) Žáci kladou otázky Pokládají otázky, buď přímo (slovně) nebo skrze to, co dělají. Jejich otázky je vedou ke zkoumání, při němž vyvstávají další otázky a nápady. Uvědomují si, že otázky jsou důležitou součástí bádání a baví je otázky vymýšlet. 7) Žáci při zkoumání pozorují Při zkoumání bedlivě pozorují, na rozdíl od situace, kdy jen koukají. Všímají si detailů, odhalují příčiny a následky, zaznamenávají události; poznají, že se něco změnilo, všímají si podobností a zaznamenají rozdíl. Při pozorování si to, co vidí, spojují s koncepty, které už znají. 8) Žáci posuzují sami sebe v procesu zkoumání K hodnocení své práce používají indikátory (čeho už jsem dosáhl? Co už umím?) Popíší své silné a slabé stránky během zkoumání. Zkoumání reflektují se svými spolužáky. Zdroj: Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 16

17 Odborný souhrn k opylovačům VČELY SAMOTÁŘKY obecně Včely samotářky je skupina blanokřídlého hmyzu v rámci nadčeledi včelovití (Apoidea). Tvoří druhově nejbohatší skupinu včel. Na území České republiky žije více než 600 druhů. V Čechách jsou zastoupeny méně, na jihovýchodě Moravy jsou tyto včely hojnější. U druhů skupiny včelovitých obecně lze pozorovat mnoho úrovní sociálního chování. Včely samotářky tvoří nejnižší a nejjednodušší způsob sociálního života. Přítomná je pouze kasta samců a samiček. Početné druhy lze rozčlenit do dvou základních skupin podle transportu pylu. Včely břichosběrné (Gastrolegae) přenášejí pyl pěchovaný na spodní straně zadečku, včely nohosběrné (Podilegae) využívají třetí pár noh k vytváření pylových rousků podobně jako včela medonosná. životní cyklus Po oplodnění samička na vhodném místě v zemi nebo v hotových válcovitých dutinách zbuduje samostatné hnízdo. Postupuje tak, že vystaví několik počátečních buněk a zásobí je směsí nektaru a pylu. Do každé buňky položí vajíčko a buňky uzavře. Pak pokračuje ve stavbě dalších. Celkový počet buněk zpravidla nepřesáhne číslo dvacet. U většiny druhů se samička se svým potomstvem nikdy nesetká. Do příchodu zimy uhyne. Nová generace některých druhů přezimuje v larválním stádiu a vývoj dokončí až na jaře příštího roku. Plod jiných druhů dokončí svůj vývoj ještě před nástupem zimy. Mladé včely však přezimují ještě v buňce a líhnou se s příchodem jarního oteplení. Některé druhy samotářek vykazují náznaky vyššího sociálního chování. Nová generace se líhne ještě v tomtéž roce a déle žijící matce zakladatelce pomáhá při budování hnízda a sběru zásob. Jsou to však dokonalé samičky nikoliv dělnice. hnízdní lokality Způsoby hnízdění včel samotářek jsou velmi pestré. Na prosluněných suchých místech v tužší půdě (např. polní cesta) prozradí včelí hnízda nápadné kopečky vyhrabaných hrudek s typickým centrálním otvorem - pískorypka. Jiné druhy hnízdí v hliněných svazích nebo v cihlovém zdivu - maltářka. Příbytky dalších druhů lze nalézt v hotových válcovitých dutinách, jako jsou rákosová stébla, dutinky střešních tašek, chodbičky dřevokazného hmyzu ve starých dřevěných trámech - drvodělka nebo i ulity hlemýžďů - zednice. opylování rostlin U včel samotářek se cení schopnost opylovat mnoho druhů rostlin. Z hospodářského hlediska se tyto včely jeví jako důležití opylovači květů vojtěšky. Produkce semen této významné pícniny se stala přímo závislou na opylovači druhu (Nomia melanderi) a čalounice mateřídoušková (Megachile rotundata). Pro první zmíněný druh se v blízkosti polí s vojtěškou budují umělá zemní hnízdiště a osazují se hliněnými bloky s kuklami včel. Čalounice se zase odchovávají ve svazcích rákosových stébel umisťovaných do blízkosti vojtěškových polí. Zdroj: obr: Obrázek 1 pískorypka Obrázek 2 valchářka Obrázek 3 ruděnka Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 17

18 ČMELÁCI obecně Patří mezi blanokřídlý hmyz, čeleď: včelovití, hmyz s proměnou dokonalou V posledních desetiletích u nás některé druhy vymřely, jiné jsou vážně ohroženy. V jiných zemích je úbytek čmeláků ještě dramatičtější (v USA je pokles o neuvěřitelných 90%, ve Velké Británii o 60%). Čmeláci jsou zdatní opylovači i sběrači. Umí výborně opylovat i rostliny s dlouhými úzkými kalichy, do kterých včely nedosáhnou. Na rozdíl od včel létají spokojeně i za chladného počasí a za deště, takže třeba v chladných jarních dnech účinně opylují mnohé květy v době, kdy včelky z úlů ani nevykouknou. Čmeláci jsou neútoční. Pobývají v pravých (eusociálních) společenstvech, která jsou ale jednodušší, než společenství včel. Čmeláci ve střední a severní Evropě žijí v jednoletých nižších společenstvích. To znamená, že v životě čmeláků existuje solitérní fáze matky, v níž je matka schopna existovat bez dělnic. Není tedy na nich závislá po celý svůj život. V odborné literatuře se vyskytuje název pro plodnou samičku čmeláčí matka nebo čmeláčí královna. Ani jeden z nich není 100% výstižný, lépe je však používat názvu čmeláčí matka. hnízdění a životní cyklus Solitérní období života čmeláčí matky začíná v létě, kdy mladé čmeláčí královny opustí rodné hnízdo, aby se spářily a našly si místo, kde přečkají zimu ve stavu strnulosti. Takové místo se odborně nazývá hibernákulum (zahrabané v zemi, hromadě listí) a nachází se obvykle několik centimetrů pod zemí. Na jaře, kdy se půda prohřeje, se královna probudí ze zimního spánku a navštěvuje raně kvetoucí rostliny (např. vrbu jívu, hluchavku aj.), aby po zimě znovu načerpala sil. Poté začne hledat místo, kde by mohla založit své hnízdo. Hledající královnu poznáme podle nízkého pátravého letu nad zemí. Prozkoumává díry v zemi, stěny budov a jiné otvory. Potřebuje místo, kde se nachází dostatek jemného teplodržného materiálu po předchozích obyvatelích (drobní hlodavci, ptáci, veverky). Jakmile vhodné místo najde, upraví si ho a postaví z vosku džbáneček, do kterého nanosí nektar. Ten slouží jako zásobárna na noc a nepříznivé dny. Sladký nektar totiž čmeláci využívají jako palivo a bez něj nedokáží přežít více než několik hodin. Obrázek 1 medové džbánky Obrázek 2 Matka klade vajíčka do voskové misky (buňky) na kokonu Obrázek 3 Nalíhlá mladá matka v čmeláčí první varovné pozici (zvednutá druhá noha ) Vylétá za potravou pro sebe jen několikrát denně na minut. Brzy postaví na dně komůrky voskovou misku buňku (z anglického eggcell), do které postupně klade 6 10 vajíček, jež vlastním tělem trvale zahřívá na nutnou teplotu C. Asi za 4 dny se z nakladených vajíček líhnou larvy. Matka je zahřívá vlastním tělem a krmí pylem, který denně sbírá. Pyl slouží jako zdroj proteinů a řady dalších látek, které jsou pro vývoj plodu Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 18

19 nezbytné. Kromě jiného způsobu letu je právě přítomnost rousek na zadních nohách jasným signálem, že matka již hnízdo má. Jakmile se larvy z prvních vajíček zakuklí, může matka v kladení vajíček pokračovat. Vývoj od vajíčka po vylíhnutí dospělé dělnice trvá přibližně 25 dní. Vylíhnutím prvních dělnic končí solitérní fáze života matky. Matka se nyní věnuje stavbě buněk, kladení vajíček a péči o potomstvo. Z hnízda již nevylétá a na konci léta nebo podzimu v něm také uhyne. Od vylíhnutí prvních dělnic pokračuje matka přibližně měsíc a půl v kladení oplozených vajíček, ze kterých se líhnou další a další dělnice. Za tu dobu rodina vyprodukuje několik desítek až stovek dělnic. Některé se věnují vylučování vosku, péči o plod a úpravě hnízda, jiné sbírají potravu. I v tomto ohledu se liší od včelích dělnic, jejichž práce je pevněji spjata s jejich stářím a každá z nich projde v průběhu svého života jak péčí o plod, tak sběrem potravy. U čmeláka zemního, který je nejlépe prostudován, nastává v rodině po období produkce dělnic (červen září) několik změn. První z nich je, že všechny mladé larvy, které pocházejí z oplozených vajíček od matky (ze kterých se doposud líhly dělnice) začnou byt krmeny tak, aby se z nich vylíhly robustní mladé matky, které zajistí pokračování druhu. Druhá změna spočívá v tom, že matka, která kladla doposud oplozená vajíčka, začne klást vajíčka neoplozená, ze kterých se líhnou samci neboli trubci. Třetí změnou je změna chování společenstva. Dělnice, které do této chvíle svorně pečovaly o potomstvo matky, se vzbouří. Sice pečují o veškeré larvy v hnízdě, ale začnou také zápasit mezi sebou i s vlastní matkou o možnost klást svá vlastní neoplozená vajíčka, ze kterých se rovněž líhnou samci. Dochází k vzájemným fyzickým atakům, kradení a požírání cizích vajíček. Toto období může trvat různě dlouho a setrvává až do zániku hnízda v létě nebo na podzim. Někdy v této fázi stará matka umírá. Dělnice mohou ještě několik týdnů existovat a udržovat hnízdo, než se poztrácejí nebo uhynou. Zimu už nepřežije žádná z nich. Jediný, kdo z hnízda přečká do dalšího roku, jsou královny v hibernákulech, které se v létě spářily se samci. Zimu přečká jen asi 10 20% na podzim vylíhlých mladých matek královen. Zdroj: Hlavní parazité čmeláků: 1/ zavíječ čmeláčí /Aphomia sociella/ Hlavní ničitel čmeláčích chovů. Noční motýl šedočerné barvy 2-3 cm dlouhý, jehož samička vnikne za tmy v dubnu až srpnu do čmeláčího hnízda a naklade tam miniaturních vajíček. Z drobných larviček se vyvinou až 3cm dlouhé nažloutlé housenky. V pokročilejších vývojových stádiích larvy zavíječe požírají v čmeláčím úlu vše kromě teplodržného materiálu, tj. voskové buňky s vajíčky, larvy čmeláků, nymfy, mrtvé či spící čmeláky. Většinou pak dojde k totálnímu zničení celé čmeláčí rodiny. S menším výskytem zavíječe čmeláčího se setkáváme u úlů obklopených pachem silně aromatických rostlin. 2/ pačmeláci /Psithyrinae / Po zavíječi čmeláčím jsou pačmeláci zejména v některých lokalitách největším problémem venkovních chovů čmeláků. Svým zbarvením a stavbou těla jsou pro laika od čmeláků obtížně rozeznatelní. Na území ČR žije zhruba pět hlavních druhů. Přepadají hnízda především těch druhů čmeláků, jimž jsou svým zbarvením podobní. Pačmelák panenský se velmi podobá čmeláku zemnímu, pačmelák cizopasný čmeláku skalnímu. Menší naše druhy pačmeláků lesní, polní a český vnikají spíše do hnízd menších druhů našich čmeláků, jako jsou např. čm. rolní a luční. Královny pačmeláků vylézají ze země později než matky čmeláků a úporně pátrají po již fungujících čmeláčích hnízdech s dělnicemi. V čmeláčím hnízdě dojde obvykle k souboji mezi oběma matkami, v Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 19

20 němž zpravidla zvítězí fyzicky lépe vybavená pačmeláčice. U rozvinuté už čmeláčí rodiny se občas přihodí, že dělnice pačmeláka usmrtí nebo ho vyženou, přičemž jich za to často několik zaplatí životem. 3/ moucha /Brachycoma devia/ Moucha, podobající se masařce. Vnikne do čmeláčího úlu a klade larvy /nikoliv vajíčka/ na larvy čmeláků v jejich voskovém obalu. Teprve když se čmeláčí larva zapřede v buněčný kokon, začne ji larva mouchy vysávat, až ji usmrtí. Dospělé larvy této ničivé mouchy jsou asi 1.5 cm dlouhé, bílé, skoro hladké, dopředu pozvolna zašpičatělé a vzadu polotupě zakončené. V úlu se zakuklí v tmavočervená puparia, z nichž se po 2-3 týdnech vylíhnou dospělé mouchy a opustí úl. Po larvách tohoto škůdce zůstávají na kokonech čmeláků otvůrky o světlosti asi 1,5 mm. Tento predátor čmeláčí rodinu většinou jen oslabí, někdy však zlikviduje. 4/ pestřenka /Volucella bombylans/ Tento parazit je svým zbarvením i chováním nápadně podobný některým druhům čmeláků. Touto kamufláží se chrání. V čmeláčím úlu se živí především měkkými částmi mrtvých čmeláků a larev, není-li však jich dostatek, vysávají i živé larvy čmeláků. Když dospějí, opustí larvy pestřenek úl a zakuklí se venku nejspíš pod blízkými kameny. 5/ Mravenci / Formicidae / Některé druhy mravenců jsou ničiteli čmeláků tím, že je po vniknutí do úlu olupují o cukr v v potravních zásobách čmeláků a také požírají jejich larvy. Často jsou v hnízdě tak obtížní, že čmeláci úl opustí. Menším nebezpečím jsou některé malé druhy mravenců, kteří čmeláky ani nenapadají ani neobtěžují. 6/ škvor obecný /Forficula auricularia/ Známý noční hmyz, pro zahradu velmi přínosný, užitečný. Do čmeláčích úlů však někdy vniká zřejmě proto, aby tam hledal ochranu. Druhotně však dojde k jeho ničivé činnosti a to zejména na jaře, kdy je schopen zlikvidovat všechen čmeláčí plod. 7/ roztoči /Acarina/ Téměř v každém čmeláčím úlu se vyskytují desítky až tisíce roztočů, přenášených do úlů čmeláky na svých tělech z květin. Roztoči různých druhů se v úlech živí přineseným pylem a nektarem, případně výkaly a organickým odpadem. Rodině však škodí spíše tím, že jejich vlivem se v úlu vytváří mikroflóra plísní a bakterií, což může případně způsobit i rozpad hnízdního materiálu. Většinou však roztoči zdárný vývoj čmeláčí rodiny neomezují a neohrožují. Zdroj: ZLATOHLÁVEK ZLATÝ (Cetonia aurata) brouk, čeleď: vrubounovití v Česku nejhojnějším druhem zlatohlávka barevně je proměnlivý - krovky kovově zelené 13, zlatozelené, fialové, načervenalé nebo bronzové Dospělec měří mm. Zlatohlávek má štítek (scutellum) nápadně trojúhelníkovitého tvaru a na krovkách několik nepravidelných příčných proužků a skvrn bílé barvy. Spodní strana brouka je měděně zbarvená. Stejně jako ostatní zlatohlávci i zlatohlávek zlatý létá se zavřenými krovkami. Spodní blanitá křídla vysouvá podélnou 13 kovové zbarvení, které vzniká odrazem levotočivého kruhově polarizovaného světla od krovek brouka, při pohledu přes kruhově polarizační filtr, který propouští jen pravotočivě polarizované světlo, se bude brouk jevit jako bezbarvý Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 20

21 štěrbinou v krovkách.larva zlatohlávka má tvar písmene C, má velmi malou hlavu i končetiny a jsou podobné ponravě chrousta. Žijí v trouchnivém dřevě, kompostu. Zdroj: ČALOUNICE MATEŘÍDOUŠKOVÁ (Megachile rotundata) samotářská, břichosběrná včela Nemají dělnice, existují pouze samičky a samci. pyl nesbírají, mají štíhlejší tělo, světleji zbarvené. otevírají květy velmi účinně - jsou 50x výkonnějšími opylovači než včely medonosné V USA, Kanadě jsou chovány pro opylení zemědělských plodin - vojtěšky životní cyklus Samičky hnízdí individuálně ve válcovitých dutinách o průměru 5-6 mm. Vyhlédnutou dutinu vyplní samička odzadu buňkami z úkrojků listů vojtěšky nebo jiných rostlin. Na konci uzavře vchod zátkou z několika desítek úkrojků listů. Buňky obsahují zásobu potravy pro larvy a později zámotky. Napřed se líhnou samci a za několik dnů po nich samičky. Při průmyslovém chovu se buňky s kokony uchovají za snížené teploty do příštího roku. Tři týdny před kvetením vojtěšky se začíná s inkubací kokonů, což umožňuje načasování vývoje dospělců (výhoda chovu). Lísky se včelami se vyvezou k porostům. Čalounice dokončí vývoj a živí se potravou na kvetoucí vojtěšce, aby pak byly schopné stavět hnízdo a zásobovat ho nektarem a pylem. Tyto včely jsou pospolité a rády hnízdí v těsném sousedství. Za slunečného počasí jsou aktivní při teplotách nad 20 C od 8 do 18 h SEČ. Po skončení aktivního období, kdy dospělé včely už uhynuly a jsou upředené zámotky, se hnízdiště opět rozebírají a celý cyklus chovu se uzavírá. Zdroj: DRVODĚLKA FIALOVÁ (Xylocopa violacea) 14 největší samotářská včela, velikost až 3 cm výskyt: v nejteplejších oblastech Moravy (CHKO Pálava), stepní a lesostepní biotopy název podle typu hnízdění životní cyklus Silnými kusadly si vyhryže do dřeva (jehličnatého stromu) hnízdo. Vybírá si dobře osvětlená místa, kde dřevo není natřeno či pokryto kůrou. Má tendenci hnízdit na tomtéž místě po generace. Stará hnízda jsou opravována. V nových hnízdech si samičky včel prokoušou cestu a vyhloubí chodbičku o průměru asi 15 mm. Hloubení postupuje mnohem pomaleji proti létům (asi 15 mm denně) nežli podél let dřeva. Směr patra obvykle závisí na směru let dřeva. U zcela nového hnízda je tato chodba dlouhá 30 až 45 cm. Po zhotovení chodbičky samička sbírá pyl, který smíchá s nektarem. Pylovou hmotu umístí na konec chodbičky, naklade vajíčko a uzavře je přepážkou z rozžvýkané dřevěné drti. Tento proces opakuje až do vytvoření šesti až osmi komůrek. Vcelku tyto včely nejsou pro člověka problémem, i když mohou poškozovat dřevo a člověka obtěžovat. Samička drvodělky může dát žihadlo (zřídka) a samečci (bez žihadla) se mohou vznášet a nalétávat na člověka, který se přiblíží k jejich hnízdišti - typické teritoriální chování. Zdroj: 14 vcelkysamotarky.cz KREJČÍK, S. Lipka - školské zařízení pro environmentální vzdělávání, pracoviště Rozmarýnek 21