Dodatek B: Fresnelovy integrály
|
|
- Luděk Švec
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 DODATEK B: FRESNELOVY INTEGRÁLY 33 Dodatek B: Fresnelovy integrály B. Základní vlastnosti Fresnelových integrálů B. Mocninné řady Fresnelových integrálů B.3 Knochenhauerův rozvoj Fresnelových integrálů B.4 Cauchyův asymptotický rozvoj Fresnelových integrálů B.5 Cornuova spirála Fresnelových integrálů se používá při výpočtu vlnové funkce charakterizující Fresnelovu difrakci rovinné, válcové nebo kulové vlny na stínítkách rozložitelných do obdélníků s konstantní propustností šachovnice, polorovina, vlákno, štěrbina, dvojštěrbina, obdélníkový otvor apod. viz např. 6], str. 86 8)). K tomuto účelu je také Fresnel v r. 88 zavedl a tabeloval viz ], str. 77). Mají tvar C q ) = cos qt ) dt, S q ) = sin qt ) dt, ) kde q je reálné kladné číslo. V optice se nejčastěji používá q = / a inde / u symbolů C a S se nepíše. Také my se přidržíme této zvyklosti srov. B.) a B.) v dalším tetu). V literatuře se však Fresnelovými integrály označují i výrazy odlišné od ). Konkrétní příklady různých definic uvádíme v poznámce na konci příštího odstavce B.. Jak známo viz např. ], str. 36), Fresnelovy integrály nelze vyjádřit konečným počtem elementárních funkcí. Uvedeme některé vlastnosti a rozvoje Fresnelových integrálů, které usnadňují jejich numerický výpočet. B. Základní vlastnosti Fresnelových integrálů Budeme vyšetřovat Fresnelovy integrály ve tvaru a také integrál C) = S) = Ee) = C) + is) = cos t) dt, ) sin t) dt, ) ep i t) dt. 3) Reálná proměnná může nabývat všech hodnot v intervalu, ). Symbolů C) a S) se používá k označení Fresnelových integrálů v literatuře téměr bez výjimky, symbol Ee) jsme zavedli pro účely tohoto dodatku.) Je zřejmé, že C) = S) = Ee) = 4) a že všechny tyto tři funkce jsou spojité a liché C) = C ), S) = S ), Ee) = Ee ). 5) Etrémy funkce C) jsou v bodech, pro něž platí = n +, n =,,,..., etrémy funkce S) jsou v bodech, pro něž platí = n, kde n =,,... Hodnoty Ee ) = + i), 6) tj. C ) = S ) =. 7)
2 34 DODATEK B: FRESNELOVY INTEGRÁLY Obrázek : Graf funkce C). lze poměrně snadno vypočítat pomocí reziduové věty funkcí komplení proměnné viz např. 3], str. 59). V rámci integrálního počtu funkcí reálné proměnné je výpočet hodnot 7) poněkud komplikovaný. Tři různé způsoby jejich výpočtu uvádí G. M. Fichtěngol c ], str. 75, 733. Obrázek : Graf funkce S). Poznámka k různým definicím Fresnelových integrálů: V literatuře se Fresnelovy integrály definují několika neekvivalentními způsoby. To je třeba mít na paměti při používání tabulek vzorců nebo numerických hodnot. Dosti často se Fresnelovými integrály rozumí výrazy ) s q =, tj. C ) = cos t dt = Jindy se definují s koeficientem q ) C, S ) = q cos qt ) dt = C před integrálem ) q, q sin t dt = sin qt ) dt = S ) S. ) q
3 B. Mocninné řady Fresnelových integrálů 35 viz např. 4], 8.5 s q = ) zaváděným pravděpodobně proto, aby i takto definované Fresnelovy integrály nabývaly hodnoty,5 pro. Ještě jindy se za Fresnelovy integrály považují výrazy cos t t dt = C viz např. 5], odst. 9.) nebo dokonce cos t t dt = C ), ), sin t t dt = S sin t t dt = S ) ),. B. Mocninné řady Fresnelových integrálů Pro, ) platí Ee) = C) = S) = n= n= n= i n ) n n! ) n ) n n)! n+ n +, ) ) n ) n+ n + )! 4n+ 4n +, ) 4n+3 4n ) Tyto řady lze odvodit rozvojem integrandů v Maclaurinovu řadu a záměnou pořadí sčítaní a integrace: Ee) = = n= ep i t) dt = i ) n n! t n dt = n= n= i ) n t n n! i ) n n! dt = n+ n +, což je řada ). Oddělením reálné a imaginární části řady ) dostaneme řady ) a 3). Toto oddělení provedeme tak, že sečteme zvlášť sudé a liché členy řady ): Ee) = = l= l= i l ) l l)! ) l ) l l)! 4l+ 4l + + i l+ ) l+ l + )! l= 4l+ 4l + + i ) l ) l+ l + )! l= 4l+3 4l + 3 = 4l+3 4l + 3. Odkud, vzhledem k B.3), se ihned dostanou vztahy ) a 3). Poloměr konvergence řad ) až 3) je ovšem nekonečný, neboť poloměr konvergence rozvojů integrandů je nekonečný. O nekonečnosti poloměru konvergence řad ) až 3) se ovšem můžeme přesvědčit pomocí podílového kriteria. Např. pro řadu ) platí a n+ a n = n + n + 3 n +, takže lim a n+ a n = n pro všechna.
4 36 DODATEK B: FRESNELOVY INTEGRÁLY B.3 Knochenhauerův rozvoj Fresnelových integrálů Pro, ) platí Ee) = ep i ) i) n n + )!! n= n+, ) C) = M) cos ) + N) sin ), ) kde S) = M) sin ) N) cos ), 3) M) = N) = n= n= ) n n 4n + )!! ) n n+ 4n + 3)!! 4n+ = U, ), 4) 4n+3 = U 3, ). 5) Zde n + )!! = n + )n ) 3 a U ν u, v) značí Lommelovy funkce dvou proměnných u, v řádu ν viz dodatek C). Výrazy ) až 5) se získají integrací per partes: ep i t) dt = ep i ) i t ep i t) dt = = ep i ) i 3 3 ep i ) + i) = ep i ) i i) =... = = ep i N ) i) n n + )!! n= 3 ] i)3 3.5 n+ + i)n+ N + )!! t 4 ep i t) dt = t 6 ep i t) dt = t N ep i t) dt. 6) Obrázek 3: Graf funkce M).
5 B.3 Knochenhauerův rozvoj Fresnelových integrálů 37 Obrázek 4: Graf funkce N). Je nyní třeba ukázat, že i) N+ lim N N + )!! Za tím účelem odhadneme absolutní hodnotu i) N+ N + )!! t N ep i t) dt N+ N + )!! t N ep i t) dt =. 7) t N dt = N+ N+ N + )N + )!!. 8) Pro N jde limita výrazu 8) k nule. Zvětšíme-li totiž N o jedničku, změní se výraz 8) faktorem N + )/N + 3) a pro každou hodnotu eistuje tak velké N, že tento faktor je menší než jedna.) Tím je tvrzení 7) dokázáno. Podílovým kritériem se nahlédne, že poloměr konvergence řady ) je nekonečný lim a n+ a n = lim n n pro všechny hodnoty. Z výrazu 6) pak plyne tvrzení ). Vztahy ) a 3) se dostanou z reálné a imaginární části výrazu ): n + 3 = 9) ep i ) n= i) n n+ n + )!! = cos ) + i sin )] l= ) l l 4l + )!! 4l+ i l= ) l l+ 4l + 3)!! 4l+3 ]. Ve druhé hranaté závorce poznáváme výraz M) in). Je tedy Ee) = C) + is) = = M) cos ) + N) sin ) + i M) sin ) N) cos )]. Porovnáním reálné a imaginární části výrazů se dostávají tvrzení ) a 3). Rozvoje tohoto typu pocházejí od K. W. Knochenhauera 7], 8], str. 36, 37.) Je zřejmé, že řady M) a N) jsou liché funkce proměnné. Derivováním lze ověřit, že mezi nimi platí vztahy
6 38 DODATEK B: FRESNELOVY INTEGRÁLY M) = N) = d N), ) d ] d d M) B.4 Cauchyův asymptotický rozvoj Fresnelových integrálů Fresnelovy integrály mají tyto asymptotické řady pro :. ) kde Ee) = + i i ep i ) ) n i n )!!, ) n= C) = K) sin ) + L) cos )], ) S) = K) cos ) + L) sin )], 3) K) = L) = ) n 4n )!! n= ) n 4n + )!! n=, 4) ) n. 5) ) n+ Obrázek 5: Graf funkce K). Poznámka: Ve výrazu ) a 4) se v souvislosti s n = objeví výraz )!!. Klademe )!! =, což odpovídá vztahu viz 4], ) n )!! = n Γ n + ) pro n = : )!! = ) Γ =. Vztah ) odvodíme úpravou Fresnelova integrálu a integrací per partes. Předpokládáme ovšem > :
7 B.4 Cauchyův asymptotický rozvoj Fresnelových integrálů 39 Obrázek 6: Graf funkce L). Ee) = = + i ep i t) dt = ep i t) dt ep i t) dt = ep i t) dt, 6) ep i t) dt = = ep i t) t i dt = t ) ep i ) i i ) ep i ) ) ep i ) ) i + ) i = = ) i ep i = ) ) ) i i i ) N ] ) N i i + + N )!! N + N )!! = i ep i ) N ) n ) N i i n )!! + N )!! n= epi t )t t 3 dt = epi t )t t 5 dt = ) ep i t) t N dt = ep i t) t N dt. Odtud, vzhledem ke vztahu 6), vyplývá rozvoj ). Rozvoje ) a 3) jsou reálnou a imaginární částí rozvoje ). Sudé členy řady v ) tvoří totiž řadu K), liché členy řadu il). Takže vztah ) můžeme přepsat do tvaru C) + is) = + i ] i cos ) sin )] K) il), tj. C) + is) = což odpovídá rozvojům ) a 3). + i K) sin ) + L) cos )] + { K) cos ) + L) sin )]},
8 4 DODATEK B: FRESNELOVY INTEGRÁLY Obrázek 7: Aproimace funkce C) plná čára) funkcí + sin ) tečkovaně). Obrázek 8: Aproimace funkce S) plná čára) funkcí cos ) tečkovaně). Derivováním se lze přesvědčit, že řady K) a L) spolu souvisejí vztahy K) = + d L) d L) = d K) d ], 7) ]. 8) Až dosud jsme v tomto odstavci předpokládali, že >. Vzhledem k tomu, že Fresnelovy integrály jsou liché funkce, můžeme napsat asymptotické rozvoje platné pro všechna ve tvaru + i Ee) = sgn i epi ) ) ] n i n )!!, 9) n= { C) = sgn K) sin ) + L) cos )]}, ) S) = sgn { K) cos ) + L) sin )]}. )
9 B.4 Cauchyův asymptotický rozvoj Fresnelových integrálů 4 Při tom jsme využili toho, že funkce K) a L) jsou sudé. Teorie asymptotických řad a jejich použití k výpočtům je poněkud složitá viz např. ], kap. VIII). Nebudeme se jí zabývat a uvedeme jen, že pro výpočty difrakčních jevů používáme aproimace Fresnelových integrálů prvními dvěma členy asymptotických rozvojů 9) až ), tj. klademe K) =, L) = : + i Ee) sgn ep i )], C) sgn + sin )], ) S) sgn cos )] 3) srov. obr. 7 a 8). Příklad: Aproimativní vyjádření rozložení intenzity a fáze při difrakci na nepropustné polorovině. V odstavci 5. jsme odvodili rozložení relativní intenzity I) a fáze φ) při difrakci na nepropustné polorovině ve tvaru { I) = ] ] } + C) + + S), 4) φ) = Arctg + S) + C) 4 5) srov. 5.6), 5.7)). Symbolem Arctg značíme všechny větve funkce arkustangens. Hlavní větev značíme symbolem arctg, takže platí Arctg = arctg + n, n =, ±, ±,....) Hodnotě = odpovídá hranice geometrického stínu, hodnotám > osvětlená část roviny pozorování a hodnotám < zastíněná část. Dosazením přibližných výrazů ) a 3) do 4) a 5) dostaneme sice jen přibližná rozložení intenzity a fáze, budou však vyjádřena elementárními funkcemi, a tím budou názorně vypovídat o chování intenzity a fáze mimo bezprostřední blízkost geometrického stínu. Z ) a 3) je zřejmé, že + C) + sin ), + C) sin ), + S) cos ),, 6) + S) cos ),. 7) V osvětlené části roviny pozorování tedy podle 4), 5) a 6) je I) { + sin )] + = { + sin ) cos + sin } cos )] )] + ) } )],, 8) =
10 4 DODATEK B: FRESNELOVY INTEGRÁLY φ) Arctg cos + sin 4 arctg cos + sin )] arctg = = arctg { cos = arctg cos cos cos )] )] } arctg = )] )],. 9) Z výrazů 8) a 9) je zřejmé, že v osvětlené části rovniny pozorování intenzita osciluje kolem hodnoty jedna, fáze osciluje kolem nuly a že s rostoucí vzdáleností od geometrického stínu se tyto oscilace zhuštují a slábnou. V zastíněné části roviny pozorování je tomu jinak. Dosazením 7) do 4) a 5) dostáváme I) { } sin )] + cos )] =,, ) ) φ) Arctg cos ) sin ) 4 = Arctg cotg )] 4 = + ),. ) V zastíněné části roviny pozorování tedy s rostoucí vzdáleností od geometrického stínu intenzita asymptoticky klesá k nule srov. )), zatímco fáze kvadraticky roste srov. )). Porovnání výpočtu podle vztahů 4) a 5) a výpočtu podle přibližných vztahů 8) až ) je na obr. 9 a. Poznámka: Numerické výpočty Fresnelových integrálů uvedenými rozvoji ukazují, že tyto integrály je vhodné do hodnoty, 5 počítat buď mocninnými řadami pro n, anebo Knochenhauerovým rozvojem pro n. Pro, 5 stačí vzít první dva členy asymptotických rozvojů Fresnelových integrálů. Eistují tabulky Fresnelových integrálů, např. Tablicy intěgralov Frenela. Izdateľstvo akademii nauk SSSR, Moskva 955. B.5 Cornuova spirála Ke stanovení rozložení amplitudy a fáze ve Fresnelových difrakčních jevech na stínítkách s rovnými okraji se používalo Cornuovy spirály ]. Je to křivka, jejíž parametrické rovnice v kartézské soustavě souřadnic,, y) jsou = Cu), y = Su). Měříme-li délku Cornuovy spirály od počátku soustavy souřadnic, má Cornuova spirála tyto vlastnosti: a) Je symetrická podle počátku. b) Parametr u představuje délku křivky. c) Úhel α, který svírá tečna Cornuovy spirály v obecném bodě P u) s osou Cu), je α = u. d) Křivost k Cornuovy spirály v obecném bodě P u) je k = u,
11 B.5 Cornuova spirála Obrázek 9: Aproimace rozložení intenzity ve Fresnelově difrakci na nepropustné polorovině plná čára) funkcemi 8) a ) křížky) Obrázek : Aproimace rozložení fáze ve Fresnelově difrakci na nepropustné polorovině plná čára) funkcemi 9) a ) křížky).
12 44 REFERENCE Obrázek : Cornuova spirála. tj. je úměrná délce Cornuovy spirály. Z toho plyne, že poloměr křivosti ρ je nepřímo úměrný délce Cornuovy spirály a je roven ρ = k = u. Důkaz: a) Vlastnost a) vyplývá z toho, že Fresnelovy integrály C) a S) jsou liché funkce. b) Element délky křivky ds = d) + dy) = cos u Poněvadž s, ) = a rovněž u, ) =, je s = u. c) takže ) + sin u tg α = dy d = sin u ) cos u ) = tg u), α = u. ) du = du. d) k = dα du = u. Reference ] Fresnel J. A.: Œuvres complètes d Augustin Fresnel, Tome. H. de Senarmont, É. Verdet, L. Fresnel, eds.) Imprimerie Impériale, Paris 866. ] Fichtěngoľc G.M.: Kurs differenciaľnogo i intěgraľnogo isčislenija, tom. Gosudarstvennoe izdatěľstvo fiziko-matěmatičeskoj literatury, Moskva ] Fuks B. A., Šabat B.V.: Funkce komplení proměnné. NČSAV, Praha 96. 4] Gradshteyn I. S., Ryzhik I. M.: Table of Integrals, Series, and Products. Academic Press, New York and London 965.
13 REFERENCE 45 5] Bateman H., Erdélyi A.: Higher Transcendental Functions. Volume. McGraw Hill Book Co., Inc., New York, Toronto, London ] Komrska J.: Scalar Diffraction Theory in Electron Optics. In: Progress in Electronics and Electron Physics L. Marton, ed.), Vol. 3. Academic Press, Inc., New York and London 97, ] Knochenhauer K. W.: Űber die Oerter der Maima und Minima des gebeugten Lichtes nach den Fresnel schen Beobachtungen. Poggendorff s Annalen der Physik und Chemie ) 4 837), 3. 8] Knochenhauer K. W.: Die Undulationstheorie des Lichtes. G. Reimer, Berlin ] Abramowitz M., Stegun I. A.: Handbook of Mathematical Functions. Dover Publications, Inc., New York 97, 3. ] Whittaker E. T., Watson G. N.: A Course of Modern Analysis. Cambridge University Press, Cambridge 97. ] Cornu M. A.: Méthode nouvelle pour la discussion des problèmes de diffraction dans le cas d une onde cylindrique. Journal de Physique Théorique et Appliqée 3 874), 5 5, 44 5.
15 Fourierova transformace v hypersférických souřadnicích
15 HYPERSFÉRICKÉ SOUŘADNICE 1 15 Fourierova transformace v hypersférických souřadnicích 151 Definice hypersférických souřadnic r, ϑ N,, ϑ 1, ϕ v E N Hypersférické souřadnice souvisejí s kartézskými souřadnicemi
Více4 Příklady Fraunhoferových difrakčních jevů
47 4 Příklady Fraunhoferových difrakčních jevů 4.1 Fraunhoferova difrakce na obdélníkovém otvoru 4.2 Fraunhoferova difrakce na stěrbině 4.3 Fraunhoferova difrakce na kruhovém otvoru 4.4 Fraunhoferova difrakce
VícePřijímací zkouška na navazující magisterské studium Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 013 Studijní program Fyzika obor Učitelství fyziky matematiky pro střední školy Studijní program Učitelství pro základní školy - obor Učitelství fyziky
VíceDerivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace
Derivace funkce Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Směrnice přímk Derivace a její geometrický význam 3 Definice derivace 4 Pravidla a vzorce pro derivování 5 Tečna a normála 6 Derivace
Vícedx se nazývá diferenciál funkce f ( x )
6 Výklad Definice 6 Nechť je 0 vnitřním bodem definičního oboru D f funkce f ( ) Funkce proměnné d = 0 definovaná vztahem df ( 0) = f ( 0) d se nazývá diferenciál funkce f ( ) v bodě 0, jestliže platí
VíceMonotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné
66 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné I. 5. Vyšetřování průběhu funkce Monotonie a lokální etrémy Důsledek. Nechť má funkce f) konečnou derivaci na intervalu I. Je-li f ) > 0 pro každé I, pak
Více5 Fresnelovy ohybové jevy
55 5 Fresnelovy ohybové jevy 5. Fresnelova difrakce na obdélníkovém otvoru 5. Fresnelova difrakce na nepropustné polorovině 5.3 Fresnelova difrakce na štěrbině v nepropustném stínítku 5.4 Fresnelova difrakce
VícePRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.
PRIMITIVNÍ FUNKCE V předchozích částech byly zkoumány derivace funkcí a hlavním tématem byly funkce, které derivace mají. V této kapitole se budou zkoumat funkce, které naopak jsou derivacemi jiných funkcí
VíceDiferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.
Nalezněte definiční obor funkce Diferenciální počet f = ln arcsin + Definiční obor funkce f je určen vztahy Z těchto nerovností plyne < + ln arcsin + je tedy D f =, Určete definiční obor funkce arcsin
VíceÚvodní informace. 17. února 2018
Úvodní informace Funkce více proměnných Přednáška první 17. února 2018 Obsah 1 Úvodní informace. 2 Funkce více proměnných Definiční obor Limita a spojitost Derivace, diferencovatelnost, diferenciál Úvodní
VíceMatematika III. Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská. Ústav matematiky
Matematika III Řady Miroslava Dubcová, Daniel Turzík, Drahoslava Janovská Ústav matematiky Přednášky ZS 202-203 Obsah Číselné řady. Součet nekonečné řady. Kritéria konvergence 2 Funkční řady. Bodová konvergence.
VícePRIMITIVNÍ FUNKCE DEFINICE A MOTIVACE
PIMITIVNÍ FUNKCE V předchozích částech byly zkoumány derivace funkcí a hlavním tématem byly funkce, které derivace mají. V této kapitole se budou zkoumat funkce, které naopak jsou derivacemi jiných funkcí
VíceŘešení. Označme po řadě F (z) Odtud plyne, že
Úloha Nechť ~ R(, ) a Y = Jinak řečeno, Y je odmocnina čísla vybraného zcela náhodně z intervalu (, ) Popište rozdělení veličiny Y a určete jeho modus, medián, střední hodnotu a rozptyl Řešení Označme
VíceMatematika 1 pro PEF PaE
Derivace funkcí jedné proměnné / 9 Matematika pro PEF PaE 4. Derivace funkcí jedné proměnné Přemysl Jedlička Katedra matematiky, TF ČZU Derivace funkcí jedné proměnné Nejjednodušší derivace 2 / 9 Derivace
VícePosloupnosti a řady. 28. listopadu 2015
Posloupnosti a řady Přednáška 5 28. listopadu 205 Obsah Posloupnosti 2 Věty o limitách 3 Řady 4 Kritéria konvergence 5 Absolutní a relativní konvergence 6 Operace s řadami 7 Mocninné a Taylorovy řady Zdroj
VíceMatematika 1. 1 Derivace. 2 Vlastnosti a použití. 3. přednáška ( ) Matematika 1 1 / 16
Matematika 1 3. přednáška 1 Derivace 2 Vlastnosti a použití 3. přednáška 6.10.2009) Matematika 1 1 / 16 1. zápočtový test již během 2 týdnů. Je nutné se něj registrovat přes webové rozhraní na https://amos.fsv.cvut.cz.
VíceFourierovské metody v teorii difrakce a ve strukturní analýze
Osnova přednášky na 31 kolokviu Krystalografické společnosti Výpočetní metody v rtg a neutronové strukturní analýze Nové Hrady, 16 20 6 2003 Fourierovské metody v teorii difrakce a ve strukturní analýze
VíceII. 3. Speciální integrační metody
48 II. Integrální počet funkcí jedné proměnné II.. Speciální integrační metody Integrály typu f ( x, r x, r x,..., r k x ), tj. integrály obsahující proměnnou x pod odmocninou, kde k N a r,..., r k jsou
VíceZavedeme-li souřadnicový systém {0, x, y, z}, pak můžeme křivku definovat pomocí vektorové funkce.
KŘIVKY Křivka = dráha pohybujícího se bodu = = množina nekonečného počtu bodů, které závisí na parametru (čase). Proto můžeme křivku také nazvat jednoparametrickou množinou bodů. Zavedeme-li souřadnicový
Více1 LIMITA FUNKCE Definice funkce. Pravidlo f, které každému x z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné x.
1 LIMITA FUNKCE 1. 1 Definice funkce Pravidlo f, které každému z množiny D přiřazuje právě jedno y z množiny H se nazývá funkce proměnné. Píšeme y f ( ) Někdy používáme i jiná písmena argument (nezávisle
VíceKonvergence kuncova/
Konvergence http://www.karlin.mff.cuni.cz/ kuncova/ kytaristka@gmail.com Příklady.. 3. 3 + d Konverguje - u je funkce spojitá, u srovnáme s /. e d Konverguje - na intervalu [, ] je funkce spojitá, na intervalu
VíceOtázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.
1 Implicitní funkce Implicitní funkce nejsou funkce ve smyslu definice, že funkce bodu z definičního oboru D přiřadí právě jednu hodnotu z oboru hodnot H. Přesnější termín je funkce zadaná implicitně.
VícePřijímací zkouška pro nav. magister. studium, obor učitelství F-M, 2012, varianta A
Přijímací zkouška pro nav. magister. studium, obor učitelství F-M, 1, varianta A Příklad 1 (5 bodů) Koule o poloměru R1 cm leží na vodorovné rovině. Z jejího nejvyššího bodu vypustíme s nulovou počáteční
VíceFunkce a základní pojmy popisující jejich chování
a základní pojmy ující jejich chování Pro zobrazení z reálných čísel do reálných čísel se používá termín reálná funkce reálné proměnné. 511 f bude v této části znamenat zobrazení nějaké neprázdné podmnožiny
VíceDerivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010
Derivace funkce prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky České vysoké učení technické v Praze c Čestmír Burdík, Edita Pelantová 2009 Základy matematické analýzy
VíceSeznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.
INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodce studiem V kapitole Diferenciální počet funkcí jedné proměnné jste se seznámili s derivováním funkcí Jestliže znáte derivace
VíceNejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti.
U. 4. Goniometrie Nejprve si připomeňme z geometrie pojem orientovaného úhlu a jeho velikosti. 4.. Orientovaný úhel a jeho velikost. Orientovaným úhlem v rovině rozumíme uspořádanou dvojici polopřímek
VíceDerivace funkce. Přednáška MATEMATIKA č Jiří Neubauer
Přednáška MATEMATIKA č. 9-11 Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Šotová, J., Doudová, L. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné Motivační příklady
VíceOznačení derivace čárkami, resp. římskými číslicemi, volíme při nižším řádu derivace, jinak užíváme horní index v závorce f (5), f (6),... x c g (x).
9 Využití derivace 9.1 Derivace vyšších řádů Definice 1. Nechť funkce má derivaci v nějakém okolí bodu c D(f). Nechť funkce ϕ() =f () máderivacivboděc. Pak hodnotu ϕ (c) nazýváme derivací 2. řádu (2. derivací)
Vícef( x) x x 4.3. Asymptoty funkce Definice lim f( x) =, lim f( x) =, Jestliže nastane alespoň jeden z případů
3 Výklad Definice 3 Jestliže nastane alespoň jeden z případů lim =, lim =, + + lim =, lim =, kde ( D ), pak říkáme, že přímka = je asymptotou funkce f() v bodě f Jestliže lim ( k q) =, resp lim ( k q)
VíceŘADY KOMPLEXNÍCH FUNKCÍ
ŘADY KOMPLEXNÍCH FUNKCÍ OBECNÉ VLASTNOSTI Řady komplexních čísel z n byly částečně probírány v kapitole o číselných řadách. Definice říká, že n=0 z n = z, jestliže z je limita částečných součtů řady z
VícePŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE
PŘEDNÁŠKA 6 INTEGRACE POMOCÍ SUBSTITUCE Příklad Představme si, že máme vypočítat integrál I = f(, y) d dy, M kde M = {(, y) R 2 1 < 2 + y 2 < 4}. y M je mezikruží mezi kružnicemi o poloměru 1 a 2 a se
Vícef konverguje a g je omezená v (a, b), pak také konverguje integrál b a fg. Dirichletovo kritérium. Necht < a < b +, necht f : [a, b) R je funkce
1. cvičení http://www.karlin.mff.cuni.cz/ kuncova/ kytaristka@gmail.com Teorie Abelovo kritérium. Necht < a < b +, necht f : [a, b) R je funkce spojitá na [a, b) a funkce g : [a, b) R je na [a, b) spojitá
VíceDerivace funkce DERIVACE A SPOJITOST DERIVACE A KONSTRUKCE FUNKCÍ. Aritmetické operace
Derivace funkce Derivace je jedním z hlavních nástrojů matematické analýzy. V příští části ukážeme, jak mnoho různorodých aplikací derivace má. Geometricky lze derivaci funkce v nějakém bodě chápat jako
VíceNMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 17. února ( sin (π 2 arctann) lim + 3. n 2. π 2arctan n. = lim + 3.
Jednotlivé kroky při výpočtech stručně ale co nejpřesněji odůvodněte. Pokud používáte nějaké tvrzení nezapomeňte ověřit splnění předpokladů. Jméno a příjmení: Skupina: Příklad 3 Celkem bodů Bodů 5 7 0
VíceDefinice (Racionální mocnina). Buď,. Nechť, kde a a čísla jsou nesoudělná. Pak: 1. je-li a sudé, (nebo) 2. je-li liché, klademe
Úvodní opakování. Mocnina a logaritmus Definice ( -tá mocnina). Pro každé klademe a dále pro každé, definujeme indukcí Dále pro všechna klademe a pro Později budeme dokazovat následující větu: Věta (O
VíceFunkce. RNDR. Yvetta Bartáková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Funkce RNDR. Yvetta Bartáková Gmnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Derivace funkce VY INOVACE_05 0_M Gmnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Definice Mějme funkci f definovanou v okolí bodu 0. Eistuje-li
VíceDERIVACE. ln 7. Urči, kdy funkce roste a klesá a dále kdy je konkávní a
DERIVACE 1. Zderivuj funkci y = ln 2 (sin x + tg x 2 ) 2. Zderivuj funkci y = 2 e x2 cos x 3. Zderivuj funkci y = 3 e sin2 (x 2 ) 4. Zderivuj funkci y = x3 +2x 2 +sin x x 5. Zderivuj funkci y = cos2 x
VíceFunkce zadané implicitně
Kapitola 8 Funkce zadané implicitně Začneme několika příklady. Prvním je známá rovnice pro jednotkovou kružnici x 2 + y 2 1 = 0. Tato rovnice popisuje křivku, kterou si však nelze představit jako graf
VíceVýznam a výpočet derivace funkce a její užití
OPAKOVÁNÍ ZÁKLADŮ MATEMATIKY Metodický list č. 1 Význam a výpočet derivace funkce a její užití 1. dílčí téma: Výpočet derivace přímo z definice a pomocí základních vzorců. K tomuto tématu je třeba zopakovat
Více2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je
Derivace funkce a jej geometrický význam Je dána funkce f) 3 6 + 9 + a naším úkolem je určit směrnici tečny v bodě [; f)] Pro libovolné lze směrnici sečny danou body [; f)] a [; f)] spočítat jako f) f)
VíceUkázka závěrečného testu
Okruhy otázek pro závěrečný test ) Vlastnosti funkce ) Graf funkce ) Definiční obor funkce ) imita funkce ) Derivace funkce 6) Užití derivace 7) Matice 8) Řešení soustavy lineárních rovnic 9) Určitý integrál
VíceTematický plán Obor: Informační technologie. Vyučující: Ing. Joanna Paździorová
Tematický plán Vyučující: Ing. Joanna Paździorová 1. r o č n í k 5 h o d i n t ý d n ě, c e l k e m 1 7 0 h o d i n Téma- Tematický celek Z á ř í 1. Opakování a prohloubení učiva základní školy 18 1.1.
VíceManagement rekreace a sportu. 10. Derivace
Derivace Derivace Před mnoha lety se matematici snažily o obecné vyřešení úlohy, jak sestrojit tečnu k dané křivce a také yzici zápolili s problémem určení rychlosti nerovnoměrného pohybu K zásadnímu obratu
VíceLineární algebra : Metrická geometrie
Lineární algebra : Metrická geometrie (16. přednáška) František Štampach, Karel Klouda LS 2013/2014 vytvořeno: 6. května 2014, 10:42 1 2 Úvod Zatím jsme se lineární geometrii věnovali v kapitole o lineárních
VíceDERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem
VíceKatedra matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze Příjmení a jméno ➊ ➋ ➌ ➍ ➎ ➏ Bonus
Zkoušková písemná práce č. 1 z předmětu 01MAB4 pondělí 25. května 2015, 9:00 11:00 Vypočítejte integrál y d(, y), kde Ω Objekt Ω načrtněte do obrázku! Ω = { (, y) R 2 :, y 0 4 + y 4 1 ( 4 + y 4 ) 3 16
Více7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí
202-m3b2/cvic/7slf.tex 7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = fg, kde některá z jejich součástí může být funkcí více proměnných. Předpokládáme, že uvažujeme funkce, které mají
VíceMichal Fusek. 10. přednáška z AMA1. Ústav matematiky FEKT VUT, Michal Fusek 1 / 62
Nekonečné řady Michal Fusek Ústav matematiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 0. přednáška z AMA Michal Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) / 62 Obsah Nekonečné číselné řady a určování jejich součtů 2 Kritéria
VíceVIDEOSBÍRKA DERIVACE
VIDEOSBÍRKA DERIVACE. Zderivuj funkci y = ln 2 (sin x + tg x 2 ) 2. Zderivuj funkci y = 2 e x2 cos x. Zderivuj funkci y = e sin2 (x 2 ). Zderivuj funkci y = x +2x 2 +sin x x 5. Zderivuj funkci y = cos2
VíceINTEGRÁLY S PARAMETREM
INTEGRÁLY S PARAMETREM b a V kapitole o integraci funkcí více proměnných byla potřeba funkce g(x) = f(x, y) dy proměnné x. Spojitost funkce g(x) = b a f(x, y) dy proměnné x znamená vlastně prohození limity
VíceZimní semestr akademického roku 2014/ prosince 2014
Cvičení k předmětu BI-ZMA Tomáš Kalvoda Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT Matěj Tušek Katedra matematiky FJFI ČVUT Obsah Cvičení Zimní semestr akademického roku 24/25 2. prosince 24 Předmluva iii
VíceBakalářská matematika I
1. Funkce Diferenciální počet Mgr. Jaroslav Drobek, Ph. D. Katedra matematiky a deskriptivní geometrie Bakalářská matematika I Některé užitečné pojmy Kartézský součin podrobnosti Definice 1.1 Nechť A,
VíceFunkce základní pojmy a vlastnosti
Funkce základní pojm a vlastnosti Základ všší matematik LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na disciplín společného
Více9.2. Zkrácená lineární rovnice s konstantními koeficienty
9.2. Zkrácená lineární rovnice s konstantními koeficienty Cíle Řešíme-li konkrétní aplikace, které jsou popsány diferenciálními rovnicemi, velmi často zjistíme, že fyzikální nebo další parametry (hmotnost,
VíceMatematický seminář. OVO ŠVP Tématický celek Učivo ŠVP Integrace Mezipředmětové vztahy. jejich soustavy. Spojitost funkce v bodě. Limita funkce v bodě
Řeší s porozumněním rovnice s parametrem Rovnice, nerovnice a jejich soustavy Řovnice, nerovnice a jejich soustavy Třetí, 24 hodin Zvolí vhodnou metodu řešení rovnice nebo nerovnice Vysvětlí zvolený způsob
VíceSystematizace a prohloubení učiva matematiky. Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor. Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Cvičení z matematiky Systematizace a prohloubení učiva matematiky 4. ročník 2 hodiny Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor Číselné
VíceDerivace funkce Otázky
funkce je jedním z hlavních nástrojů matematické analýzy. V příští části ukážeme, jak mnoho různorodých aplikací derivace má. Geometricky lze derivaci funkce v nějakém bodě chápat jako směrnici tečny grafu
VíceAlgebraické rovnice. Obsah. Aplikovaná matematika I. Ohraničenost kořenů a jejich. Aproximace kořenů metodou půlení intervalu.
Algebraické rovnice Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah 1 Základní pojm 2 Metod řešení algebraických rovnic Algebraické řešení Grafické řešení Numerické řešení 3 Numerické řešení Ohraničenost
Více+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)
Diferenciální počet příklad 1 Dokažte, že funkce F, = n f 2, kde f je spojitě diferencovatelná funkce, vhovuje vztahu + 2 = nf ; 0 Řešení: Označme u = 2. Pak je F, = n fu a platí Podle vět o derivaci složené
VíceMatematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015
Matematika I A ukázkový test 1 pro 2014/2015 1. Je dána soustava rovnic s parametrem a R x y + z = 1 x + y + 3z = 1 (2a 1)x + (a + 1)y + z = 1 a a) Napište Frobeniovu větu (existence i počet řešení). b)
VíceMatematická analýza III.
2. Parciální derivace Miroslav Hušek, Lucie Loukotová UJEP 2010 Parciální derivace jsou zobecněním derivace funkce jedné proměnné. V této kapitole poznáme jejich základní vlastnosti a využití. Co bychom
VíceTo je samozřejmě základní pojem konvergence, ale v mnoha případech je příliš obecný a nestačí na dokazování některých užitečných tvrzení.
STEJNOMĚRNÁ KONVERGENCE Zatím nebylo v těchto textech věnováno příliš pozornosti konvergenci funkcí, at jako limita posloupnosti nebo součet řady. Jinak byla posloupnosti funkcí nebo řady brána jako. To
Více1 L Hospitalovo pravidlo
L Hospitalovo pravidlo Věta.. Bud R R R {± }). Necht je splněna jedna z podmínek i) ii) f) g), g). Eistuje-li vlastní nebo nevlastní) f ) g ) Obdobné tvrzení platí i pro jednostranné ity., pak eistuje
VíceZáklady matematické analýzy
Základy matematické analýzy Spojitost funkce Ing. Tomáš Kalvoda, Ph.D. 1, Ing. Daniel Vašata 2 1 tomas.kalvoda@fit.cvut.cz 2 daniel.vasata@fit.cvut.cz Katedra aplikované matematiky Fakulta informačních
VícePRŮBĚH FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ
Dierenciální počet unkcí jedné reálné proměnné - 5 - PRŮBĚH FUNKCE JEDNÉ REÁLNÉ PROMĚNNÉ Cílem vyšetřování průběhu unkce je umět nakreslit její gra Obvykle postupujeme tak že nalezneme její maimální deiniční
VíceDerivace. Petr Hasil. Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF)
Petr Hasil Přednáška z matematiky Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺıny společného základu (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0021)
VíceFunkce základní pojmy a vlastnosti
Funkce základní pojm a vlastnosti Základ všší matematik LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem na discipĺın společného
VíceDvojné a trojné integrály příklad 3. x 2 y dx dy,
Spočtěte = { x, y) ; 4x + y 4 }. Dvojné a trojné integrály příklad 3 x y dx dy, Řešení: Protože obor integrace je symetrický vzhledem k ose x, tj. vzhledem k substituci [x; y] [x; y], a funkce fx, y) je
Více1 Topologie roviny a prostoru
1 Topologie roviny a prostoru 1.1 Základní pojmy množin Intervaly a okolí Intervaly v rovině nebo prostoru jsou obdélníky nebo hranoly se stranami rovnoběžnými s osami souřadnic. Podmnožiny intervalů se
VíceIntegrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody)
Integrální počet - I. část (neurčitý integrál a základní integrační metody) Michal Fusek Ústav matematiky FEKT VUT, fusekmi@feec.vutbr.cz 6. přednáška z AMA Michal Fusek (fusekmi@feec.vutbr.cz) / 23 Obsah
VíceMaturitní otázky z předmětu MATEMATIKA
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu MATEMATIKA 1. Výrazy a jejich úpravy vzorce (a+b)2,(a+b)3,a2-b2,a3+b3, dělení mnohočlenů, mocniny, odmocniny, vlastnosti
Více#(, #- #(!!$!#$%!! [2], studiu difraktivních. #!$$&$.( &$/#$$ oblasti holografie a difraktivní!# '!% #!!$#!'0!!*#!(#!! #!!! $ % *! $! (!
. Úvod!"!!!#$%!!!&'!!#$%!!!& # vlnovým!!*!!#$*$! #!!&!!!$%!# #!!$ % '!!&!&!!#$!!!$!!!$ s #!!!*! '! $ #, #- #!!$!#$%!! [], studiu difraktivních #!$$&$. &$/#$$ oblasti holografie a difraktivní!# '!% #!!$#!'0!!*#!#!!
VíceFunkce komplexní proměnné a integrální transformace
Funkce komplexní proměnné a integrální transformace Fourierovy řady I. Marek Lampart Text byl vytvořen v rámci realizace projektu Matematika pro inženýry 21. století (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0332), na
VícePřednáška 3: Limita a spojitost
3 / 1 / 17, 1:38 Přednáška 3: Limita a spojitost Limita funkce Nejdříve je potřeba upřesnit pojmy, které přesněji popisují (topologickou) strukturu množiny reálných čísel, a to zejména pojem okolí 31 Definice
VíceVIDEOSBÍRKA DERIVACE
VIDEOSBÍRKA DERIVACE. Zderivuj funkci y = ln 2 (sin x + tg x 2 ) 2. Zderivuj funkci y = 2 e x2 cos 3x 3. Zderivuj funkci y = 3 e sin2 (x 2 ). Zderivuj funkci y = x3 +2x 2 +sin x x 5. Zderivuj funkci y
VícePříklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5
Příklad 1 Najděte totální diferenciál d (h) pro h=(h,h ) v příslušných bodech pro následující funkce: a) (,)= cos, =1; b) (,)=ln( + ), =2; 0 c) (,)=arctg(), =1; 0 1 d) (,)= +, =1; 1 Řešení 1a Máme nalézt
Více1. Několik základních pojmů ze středoškolské matematiky. Na začátku si připomeneme následující pojmy:
Opakování středoškolské matematiky Slovo úvodem: Tato pomůcka je určena zejména těm studentům presenčního i kombinovaného studia na VŠFS, kteří na středních školách neprošli dostatečnou průpravou z matematiky
VíceHledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky
6. Vázané a absolutní extrémy. 01-a3b/6abs.tex Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky jednoduché, vyřešíme
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Cvičení z matematiky Náplň: Systematizace a prohloubení učiva matematiky Třída: 4. ročník Počet hodin: 2 Pomůcky: Učebna s dataprojektorem, PC, grafický program, tabulkový procesor Číselné obory
VíceMATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY
MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY 1. Základní poznatky z logiky a teorie množin Pojem konstanty a proměnné. Obor proměnné. Pojem výroku a jeho pravdivostní hodnota. Operace s výroky, složené výroky, logické
VíceSeminární práce z matematiky
Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Seminární práce z matematiky Vyšetřování průběhu funkcí Autor: Vyučující: Ondřej Vejpustek RNDr Eva Davidová Ostrava, 0 Taylorův polynom pro
VíceF n = F 1 n 1 + F 2 n 2 + F 3 n 3.
Plošný integrál Několik pojmů Při našich úvahách budeme často vužívat skalární součin dvou vektorů. Platí F n F n cos α, kde α je úhel, který svírají vektor F a n. Vidíme, že pokud je tento úhel ostrý,
VíceFunkce základní pojmy a vlastnosti
Funkce základní pojm a vlastnosti Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Pojem funkce Vlastnosti funkcí Inverzní funkce 4 Základní elementární funkce Mocninné Eponenciální Logaritmické
VíceDERIVACE FUNKCE KOMPLEXNÍ PROMĚNNÉ
DERIVACE FUNKCE KOMPLEXNÍ PROMĚNNÉ vlastnosti holomorfní DERIVACE U reálných funkcí více reálných proměnných nebylo možné definovat derivaci analogicky definici reálné jedné reálné proměnné (nešlo dělit...)
VíceJe založen na pojmu derivace funkce a její užití. Z předchozího studia je třeba si zopakovat a orientovat se v pojmech: funkce, D(f), g 2 : y =
0.1 Diferenciální počet Je částí infinitezimálního počtu, což je souhrnný název pro diferenciální a integrální počet. Je založen na pojmu derivace funkce a její užití. Z předchozího studia je třeba si
VíceFUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI
PŘEDNÁŠKA 3 FUNKCE A JEJICH VLASTNOSTI Pojem zobrazení a funkce Uvažujme libovolné neprázdné množiny A, B. Přiřadíme-li každému prvku x A právě jeden prvek y B, dostáváme množinu F uspořádaných dvojic
VíceOtázky k ústní zkoušce, přehled témat A. Číselné řady
Otázky k ústní zkoušce, přehled témat 2003-2004 A Číselné řady Vysvětlete pojmy částečný součet řady, součet řady, řadonverguje, řada je konvergentní Formulujte nutnou podmínku konvergence řady a odvoďte
VíceMaturitní témata z matematiky
Maturitní témata z matematiky G y m n á z i u m J i h l a v a Výroky, množiny jednoduché výroky, pravdivostní hodnoty výroků, negace operace s výroky, složené výroky, tabulky pravdivostních hodnot důkazy
VíceCvičné texty ke státní maturitě z matematiky
Cvičné texty ke státní maturitě z matematiky Pracovní listy s postupy řešení Brno 2010 RNDr. Rudolf Schwarz, CSc. Státní maturita z matematiky Úloha 1 1. a = s : 45 = 9.10180 45 = 9.101+179 45 = 9.10.10179
VícePřednáška 11, 12. prosince Část 5: derivace funkce
Přednáška 11, 12. prosince 2014 Závěrem pasáže o spojitých funkcích zmíníme jejich podtřídu, lipschitzovské funkce, nazvané podle německého matematika Rudolfa Lipschitze (1832 1903). Fukce f : M R je lipschitzovská,
VíceMETODICKÝ NÁVOD MODULU
Centrum celoživotního vzdělávání METODICKÝ NÁVOD MODULU Název Základy matematiky modulu: Zkratka: ZM Počet kreditů: 4 Semestr: Z/L Mentor: Petr Dolanský Tutor: Petr Dolanský I OBSAH BALÍČKU STUDIJNÍCH
VíceGymnázium Česká a Olympijských nadějí, České Budějovice, Česká 64, 37021
Maturitní témata MATEMATIKA 1. Funkce a jejich základní vlastnosti. Definice funkce, def. obor a obor hodnot funkce, funkce sudá, lichá, monotónnost funkce, funkce omezená, lokální a globální extrémy funkce,
VíceDrsná matematika III 1. přednáška Funkce více proměnných: křivky, směrové derivace, diferenciál
Drsná matematika III 1. přednáška Funkce více proměnných: křivky, směrové derivace, diferenciál Jan Slovák Masarykova univerzita Fakulta informatiky 16. 9. 2008 Obsah přednášky 1 Literatura 2 Funkce a
VíceMatematika I (KMI/PMATE)
Přednáška první aneb Úvod do matematické analýzy Funkce a její vlastnosti Úvod do matematické analýzy Osnova přednášky pojem funkce definice funkce graf funkce definiční obor funkce obor hodnot funkce
VíceM - Příprava na 3. čtvrtletní písemnou práci
M - Příprava na 3. čtvrtletní písemnou práci Určeno pro třídu ODK VARIACE 1 Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu dosystem - EduBase. Více informací o programu naleznete
VíceLimita funkce. FIT ČVUT v Praze. (FIT) Limita funkce 3.týden 1 / 39
Limita funkce FIT ČVUT v Praze 3.týden (FIT) Limita funkce 3.týden 1 / 39 Definice funkce. Zobrazení (f, D f ), jehož definiční obor D f i obor hodnot H f je podmnožinou množiny reálných čísel, se nazývá
VícePožadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014
Požadavky k opravným zkouškám z matematiky školní rok 2013-2014 1. ročník (první pololetí, druhé pololetí) 1) Množiny. Číselné obory N, Z, Q, I, R. 2) Absolutní hodnota reálného čísla, intervaly. 3) Procenta,
Více7. Funkce jedné reálné proměnné, základní pojmy
, základní pojmy POJEM FUNKCE JEDNÉ PROMĚNNÉ Reálná funkce f jedné reálné proměnné je funkce (zobrazení) f: X Y, kde X, Y R. Jde o zvláštní případ obecného pojmu funkce definovaného v přednášce. Poznámka:
VíceV této chvíli je obtížné exponenciální funkci přesně definovat. Můžeme však říci, že
.5. Cíle Uvedeme nní několik unkcí, z nichž většinu studenti znají již ze střední škol. Nazveme je základní elementární unkce. Konečným počtem sčítání, odčítání, násobení, dělení, skládání a případně invertování
Více