Problematika času a časovosti ve filosofii života

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problematika času a časovosti ve filosofii života"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra občanské výchovy Problematika času a časovosti ve filosofii života Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Petr Jemelka, Dr. Vypracoval: Bc. Jiří Kouřil TV45 OV2 Brno,

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 15. dubna 2011 Jiří Kouřil 2

3 Děkuji panu doc. PhDr. Petru Jemelkovi, Dr. za odborné vedení, cenné rady a pomoc při vypracování této diplomové práce. 3

4 OBSAH ÚVOD SPECIFIKACE POJMU ČAS 7 2. FILOSOFICKO-NÁBOŽENSKÝ PROBLÉM ČASU V TRADIČNÍM CHÁPÁNÍ Platón Aristoteles Plotínos Aurelius Augustinus Tomáš Akvinský Další vývoj chápání času FILOSOFIE ŽIVOTA Předchůdci filosofie života a jejich názory na čas Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling Friedrich Nietzsche Představitelé filosofie života Wilhelm Dilthey Ludwig Klages Georg Simmel Oswald Spengler 36 4

5 3.3 Život a dílo Henriho Bergsona Bergsonovo pojetí času Bergsonův vliv a pokračování v myšlení o čase a časovosti v díle Martina Heideggera.. 54 ZÁVĚR. 61 POUŽITÁ LITERATURA

6 ÚVOD Ústředním tématem naší práce je pojem čas. Fenomén, se kterým je spjat veškerý život na naší planetě. Nechceme se však zabývat dějinami času, ani tento rozebírat z astronomického či fyzikálního hlediska, i když by tomuto mohly napovídat první kapitoly předkládané práce. Naším cílem bylo popsat čas, jak mu rozuměli představitelé, předchůdci a pokračovatelé jednoho z nejvýznamnějších filosofických směrů, filosofie života. Nejvíce se přitom zaměřujeme na H. Bergsona a M. Heideggera. První kapitoly pojednávající o povaze času, některých moderních teoriích, v nichž hraje čas ústřední roli, a chápání času filosofickou tradicí, nám sloužily pro uvedení do problematiky a otevřeli cestu pro snadnější pochopení Bergsonových a Heideggerových snah a následně jejich společného vlivu na vymanění času z jeho statické strnulosti. Tuto práci jsme zaměřili úmyslně právě na oba velké filosofy, jelikož se domníváme, že jejich dílo i snahy o vyzvednutí a znovuobjevení času byly impozantní a zdají se nám, hlavně Henri Bergson, dostatečně nedocenění. Tímto ovšem nechceme shazovat jiné soudobé filosofické směry i samotné další filosofy, jen se nám jejich systémy a názory nezdají být tak inspirující a zajímavé. V tomto spočívají tedy hlavní důvody, jež nás vedly k výběru tohoto tématu. 6

7 Není větší škody, než čas. Michelangelo Buonarroti Čas je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se vše neodehrálo najednou. John Archibald Wheeler 1. SPECIFIKACE POJMU ČAS Už po staletí patří tento hříchu syn hnusného, smrti bratr, jak čas jednou nazval Karel Hynek Mácha (Patočka, 2007), mezi ty nejvíce znepokojující, nejtajemnější a nejzáhadnější lidské a filosofické problémy. Jde o všudypřítomný a nenázorný faktor, z čehož také vyplývá jeho záhadnost (Cvekl, 1967). Tak jako dlouhá staletí a tisíciletí lidé dýchali, ale nevěděli, že zemský povrch je obalen vzduchem, podmínkou jejich života, tak také lidské vědomí na určitých stupních žije a vyvíjí se v čase, ale čas nechápe a z časových určení si vyděluje jen ta nejprimitivnější. 1 A co to tedy vlastně je čas? Jeho přesné a zároveň jednotné vymezení dnes není. J. Kleczek píše, že nejobecnější pojmy jako bytí, hmota, prostor nebo čas nelze definovat, neboť pro ně není nadřazený (obecnější) pojem 2. Uvažujeme-li o této otázce a snažíme-li se čas nějak definovat v rozporu s Kleczekovým tvrzením a smíme-li zde vyjádřit vlastní názor, řekneme, že čas je trvající fenomén bytí, stále variabilní a prchavá, leč zároveň restriktivní a kvantitativní abstraktní kvalita; filosofémat, pomocí něhož si uvědomujeme vlastní i cizí existenci a non-flatus vocis provázející člověka na jeho cestě z místa zrození k místu smrti. Do začátku 20. století byl čas chápán jako tzv. absolutní čas, tedy jako něco nezávislého na věcech a událostech, něco, co běží v celém vesmíru stejně rychle. Vymizení veškeré hmoty z vesmíru by na čase nic nezměnilo (Kleczek, 2002). Na hmotě a trojrozměrném prostoru byl čas nezávislý a od prostoru zcela odlišný na různých místech v prostoru nemůžeme být současně, ale v různých dobách můžeme být na tomtéž místě (Kleczek, 1998). 1 Jiří Cvekl Čas lidského života, s Josip Kleczek Velká encyklopedie vesmíru, s

8 Součástí tohoto rovnoměrně plynoucího kontinua je vznik i zánik, bytí, změna i proměna. Není možný pohyb zpátky, odtud možná ono srovnávání s Hérakleitovým Panta rhei; nikdy se nemůžeme vrátit v čase, stejně jako nemůžeme vstoupit do téže řeky (Kleczek, 2002). Časem se zabývalo mnoho filosofů a vědců. Vlastní názory na čas si utvořily i takové osobnosti jako Platon a Aristoteles, Aurelius Augustinus a Tomáš Akvinský, René Descartes, Immanuel Kant, Friedrich Nietzsche a Henri Bergson, Isaac Newton a Albert Einstein či Martin Heidegger, Stephen Hawking a mnoho dalších. Jejich myšlenky si někdy byly velmi blízké, jindy naopak naprosto odlišné. Zajímavý pohled na tento fenomén nabízejí i východní nábožensko-filosofické směry například buddhistická teorie o okamžikovosti času (tato nenabízela odpověď na otázku po jeho povaze; jde zde však hlavně o existenci jsoucen v čase; ty existují ve třech časech v čase minulém, přítomném a budoucím; pravou povahou těchto jsoucen je přitom jejich okamžikovost). Při studiu a rozboru tohoto fenoménu narážíme do určité míry také na estetiku času, proto se o ní můžeme krátce zmínit. O znázornění času se pokusil například Tizian svým obrazem Alegorie času. Třicet pět let před Einsteinem bylo možné spatřit v tvorbě zakladatele moderního malířství Paula Cézanna projev zakřivení prostoru a časoprostorové kontinuum ztvárněním prostoru z křivek (Floss, 1991). Tímto si dovolujeme tvrdit, že Cézannovo dílo (spolu s dílem Melchiora Palágyiho) předjímalo v jistém smyslu Einsteinovu teorii relativity. Velký vliv na výtvarné umění, hlavně avantgardisty 20. století, měl významný francouzský filosof Henri Bergson. Odvozovali od něj vitální zápal (viz například futurista Giacomo Balla a jeho Studie automobilu ); Bergsonův Vývoj tvořivý poté ovlivnil skupinu francouzských malířů s názvem Fauves (šelmy), hlavně Henriho Matisse a jeho Sedící ženu či Nádheru, klid, rozkoš. Vliv bergsonismu (vpád časové dimenze do malířského prostoru) se objevuje krom futurismu i v kubismu - jako zástupce futurismu opět jmenujme Giacoma Ballu s Dynamikou psa na vodítku (znázornění pohybu, který v určitém časovém okamžiku nestrne) nebo Umberta Boccioniho a jako kubistu Pabla Picassa či Georgese Braqua; jedna z možných teorií kubismu jej navíc dává přímo do spojitosti s Bergsonovým časem jako trváním rozkládá-li kubista předmět, jako by byl vidět v nestejných časových okamžicích, současně z několika pohledů (Nicola, 2006). 8

9 Odpověď na otázku Co je to čas? velmi dobře vystihl Augustinus ve svém spise Vyznání: Vím to, když se mě naň nikdo netáže; mám-li to však někomu vysvětliti, nevím. 3 Čas je s námi nerozlučně spjat; vše, co děláme, je v čase. Praktičtěji jej používáme normálním denním fungováním, když si domlouváme schůzku, díváme-li se na hodinky, rozvrháváme-li si své plány; je potřebný při cestě hromadnou dopravou, pro sledování televize apod. Čas má pro nás obrovskou cenu, vždyť je jím vyměřen náš pobyt na zemi (a my si svou konečnost uvědomujeme); krásné zážitky i mládí, stejně jako vzpomínky na ně, čas odnese velice rychle. Brzy ovšem odnese i ty špatné a bolest. Dobře jej vystihuje české přísloví: Čas je děd, ale s kosou ( děd zde podle nás symbolizuje cosi vyššího a nedosažitelného jako kdyby se chtělo dítě svými zkušenostmi a věděním rovnati starci; kosa pak něco, co všechno živé i neživé setne, jakýsi symbol nastávající smrti) či William Somerset Maugham: Čas je dobrý lékař, ale špatný kosmetik. Čas je také jedinečný nic z toho, co uděláme, nemůžeme vrátit, změnit a vymazat. Kdyby to neplatilo, každý by dnes jednal úplně jinak. Posouvat celé lidstvo do minulosti by vlastně znamenalo být tu stále. Posouvat jen sebe do minulosti by znamenalo mazat vzpomínky ostatních na naše činnosti a nahradit je vzpomínkami jinými; posunutím i těchto do minulosti bychom tam museli posouvat další a další lidi. Do minulosti se ovšem bohužel, či naštěstí babiččin paradox, vrátit nelze (mohlo by se stát, že bychom v minulosti omylem zavraždili svou babičku například v kočárku, poté bychom se nikdy nemohli narodit a došlo by k nepochybnému paradoxu). Převratný názor na čas (i prostor) přinesla teorie relativity, tvrdící, že každá věc ve vesmíru má svůj vlastní čas, není zde všude stejný absolutní čas. U rychle se pohybujících těles či těles v silném gravitačním poli čas běží pomaleji (Kleczek, 2002). Například v hlubokém údolí je větší gravitace, takže zde čas běží pomaleji než na vysoké hoře. Tento rozdíl je však velmi malý; mnohem výraznější zpomalení času je u degenerovaných hvězd, jako jsou neutronové hvězdy nebo bílý trpaslík či také u černých děr - na povrchu černých děr v tzv. Schwarzshildově sféře se čas dokonce úplně zastaví (Kleczek, 1998). Teorie relativity naprosto změnila pohled na čas a prostor a přiznala času určitou závislost na prostoru a prostoru na čase; tyto jsou spolu propojeny a vytváří 3 Aurelius Augustinus Vyznání, s

10 čtyřrozměrný svět (tři prostorové rozměry a jeden časový), jsoucno nazývané prostoročas (Hawking, 1991). Stanovisko prostoročasu jako tří prostorových a jedné časové dimenze zastával kromě Hawkinga též například Minkowski, Weyl a raný Eddington. Naproti tomu z Einsteinovy tendence vycházel opak časoprostor, jako začlenění prostoru v čas. Prostoročas kritizoval také Bergson hlavně ve svém spise Trvání a současnost (Durée et simultanéité), zde zdůrazňujeme, že nešlo o kritiku Einsteina, za což byla původně chybně pokládána. Bergson se domníval, že skutečný smysl teorie relativity spočíval ve zdůraznění reálnosti času, ne v jeho popření (Čapek, 1939). Šalamounův výrok: Vše má svůj čas je dnes tedy naprosto platný, i když jej těžko myslel fyzikálně a vesmírně. Absolutní čas pak máme například v našem praktickém životě v obyčejném denním životě, kdy je pro nás potřebný a důležitý jen jeden stejný čas, abychom si podle něj mohli seřizovat hodinky a pak normálně fungovat například když přednáška z filosofie začíná v pondělí v osm ráno, nastavíme si budík na sedmou a v osm jsme na hodině, kdyby zde nebyl absolutní čas a všechno a všichni měli svůj vlastní čas, vše by bylo mnohem složitější. V dnešní době se vyvrací též názor na čas jako spojitý a nepřetržitý tok. Teorie kvantové gravitace tvrdí, že i čas má zrnitý (kvantový) charakter a skládá se z tzv. Planckových časů (doba potřebná k překonání Planckovy délky), což je nejmenší časový úsek sekundy (Kleczek, 1998). Planckova délka je rovna: 1, , kde: C = rychlost světla ve vakuu G = gravitační konstanta H = Planckova konstanta (h/2π = redukovaná Planckova konstanta) Číslice v závorkách jsou očekávanou chybou na posledních dvou místech vypočtené hodnoty 10

11 Planckův čas je roven: 5, , kde: je v sekundách 4 Na teorii kvantové gravitace navázala vlnová mechanika 5 (Čapek, 1939). Zajímavý je též názor o generátorech prostoročasů, jejichž nejdůležitější funkcí je současná produkce času a prostoru. Tento objev odmítá existenci samotného času, času mimo prostoročas a zpochybňuje teorii o dilataci času. Největším generátorem prostoročasů je Vesmír, jeho podřízenými generátory pak galaxie, planety, lidé, zvířata a rostliny či různé lidské výrobky například hodiny, raketoplán, Jednou z důležitých otázek o čase určujících naše bytí, chování a myšlení byla a je otázka po topologii času jeho cykličnosti či lineárnosti. Cyklický čas jako ekvivalent kružnice byl typický především pro archaické společnosti. Předpokladem byl návrat. Vzorem pak obnova přírody střídání a opakování ročních období. Změny jsou opakováním toho, co už tu bylo. Cyklické pojetí času bylo nahrazeno lineárním časem jako ekvivalentem přímky vyznávaným a rozšířeným křesťanstvím. Základem byla víra v lepší budoucnost. Graficky to můžeme znázornit takto: stvoření zlá minulost zlá přítomnost dobrá budoucnost (Království Boží) V křesťanském lineárním čase je v budoucnosti naděje; v tom cyklickém je zase jistota návrat je jistota. Návrat k cyklické koncepci času je možné najít ve filosofii Friedricha Nietzscheho. Věčné přesýpací hodiny bytí budou stále znovu obráceny a ty s nimi, prašné zrnko v nich. 6 Otázky po cykličnosti času se vyskytují v newtonské i 4 <http://cs.wikipedia.org/wiki/planckovy_jednotky>. [cit. 12. března 2011]. 5 Pokud se dostaneme dostatečně hluboko do mikrochronu (délka chrononu byla odhadována na jednu kvadriliontinu sekundy) a do mikrokosmu, dobereme se k tomu, že je nemožné přesně předvídat a určovat. 6 Friedrich Nietzsche Radostná věda, s

12 relativistické fyzice. Ovšem k nepřípustnosti cykličnosti světa v obecné teorii relativity došel pomocí složitých exaktních úvah vědec Frank Tipler (Macků, 2007). Existuje ale i Fridmanův model pulzujícího vesmíru, jenž se cyklicky rozpíná a kontrahuje; tato představa vyjadřuje, že jeden prostoročas spolu s velkým třeskem (Big Bang) zaniká a druhý vzniká; vesmír je zde tedy nahrazen jiným vesmírem s novým prostoročasem. Vzhledem ke způsobu měření času se dnes rozlišují tyto varianty: atomový, efemeridový, dynamický, světový, sluneční, hvězdný, pásmový, místní čas ad. (Kleczek, 2002). Na závěr této kapitoly uveďme výrok J. A. Wheelera přejatý z Historie času Pavla Macků (str. 28): Prostoročas určuje hmotě, jak se má pohybovat, a hmota určuje prostoročasu, jak se má zakřivit. 12

13 2. FILOSOFICKO-NÁBOŽENSKÝ PROBLÉM ČASU V TRADIČNÍM CHÁPÁNÍ Pro předsokratovské filosofy nebyl čas obzvlášť důležitým. Mezi prvními se o něm zmiňuje řecký starší sofista Antifón (či snad Antifan) z Atén (5. století př. Kr.), který se zabýval převážně fysikou (Mráz, 2001). Dle něj nebyl čas skutečnou věcí, ale myšlenkou či mírou (Svoboda, 1944). Podobné názory zastával i pozdější filosof Kritolaos (Mráz, 2001). První významnější výklad času a prostoru nalezneme především u Démokrita z Abdér. Čas sice není bezprostředně spojen s atomy, ale existuje v souvislosti s jejich pohybem. Sám Démokritos jej považoval za věčný, tedy vlastně i nevzniklý (Klaus; Buhr, 1985). V řecké atomistické filosofii byl čas charakterizován také jako určitá představa, jež je podobná dnu i noci čas chápali jako věčný, proto předpokládáme, že spojení dne a noci je zde též obrazem věčnosti; den samotný zaniká a je nahrazen nocí, ale spojenina dne a noci je také věčná; nahradit čas bezčasím by pak bylo stejné, jako nahradit den-noc jakýmsi bezedním-beznocí (Mráz, 2001). Jako každý libovolný pohyb ho pojímali stoikové; stoik Zénón jej chápal jako rozsah pohybu; epikúrejci jako něco, co je důsledkem pohybu a pýthagorejci jako něco, co se pohybuje, sféru veškerenstva (Plótínos, 1995). Veškeré nebe a veškerý kosmos je čas. 7 Při stanovování toho, co je čas narážíme na jisté problémy, jelikož problematika času a ani prostoru a pohybu nestojí nikdy ve filosofických systémech samotně, avšak většinou jsou tyto propojeny s dalšími názory, představami a myšlenkami (Krob, 2001). Další část práce budeme věnovat tradičním filosofů a krátce popíšeme jejich základní myšlení o čase. 7 Plótínos Věčnost, čas a duch, s

14 2.1 Platón Pro Platóna byl čas jakýsi pohyblivý obraz věčnosti 8, vzniklý podle věčnosti, trvající v jednotě 9. Věčnost tedy setrvává v jednotě. K vytvoření času vedlo Demiurga to, že živoku stvořenému nebylo možné v celém rozsahu dát věčnou přirozenost, již má ideje živoka, jedno z nejvyšších jsoucen (Platón, 2008). Platón odlišoval živoka smrtelného od živoka nesmrtelného. Živok smrtelný je vlastně spojení duše a těla, toto tělo je smrtelné. Nesmrtelným živokem myslel každého jednotlivého boha, jehož tělo a duše jsou navždy spojené, nikdy se neodlučují, a tak tento živok nezaniká (Platón, 1958). Pohyb času je určovaný číslem (Platón, 2008) a jeho číselné rozměry Sluncem, Měsícem a pěti bludnými hvězdami (Novotný, 1948), oběžnicemi; poté bůh vytvořil sedm těl a sedm kruhů, do nichž je vložil. V kruhu kolem Země obíhal Měsíc, v druhém Slunce, v dalších Jitřenka a hvězda zasvěcená Hermovi. Přišli-li všechny hvězdy, jež společně činili čas do příslušných drah, stala se jejich těla, svázaná pouty duše, živoucími tvory a uvědomili si svůj účel (Platón, 2008). Můžeme říci, že čas tedy Platón ztotožňuje se soustavou pravidelných pohybů nebeských těles. Díly (úseky) času: den, noc, měsíc, rok, plný rok dokonalý počet času (Novotný, 1948), vznikly až po vzniku světa. Vzniklými druhy času podle Platóna (2008) je pak minulost a budoucnost; tyto jdou v čase a jim náleží určení byl a bude. Minulost ani budoucnost nepatří k věčné jsoucnosti; v souvislosti s touto a časem můžeme používat jen určení jest, nikoli zmíněné byl a bude. To však, co stále v témže stavu trvá bez hnutí, nemůže se časem stávati ani starším ani mladším, ani jednou vzniknouti ani nyní trvati ani v budoucnu nastati, vůbec nemůže o něm platiti nic ze známek, jež připojil vznik k jevům světa smyslného, nýbrž to jsou druhy času napodobujícího věčnost a pohybujícího se v kruhu podle čísla Platón Timaios. Kritias, s. 31 (37d 5). 9 Tamtéž, s. 31 (37d 6). 10 Tamtéž, s. 31 ( b). 14

15 Současně se světem vznikl i čas, aby společně též zanikly. Vznikl podle vzoru věčné přirozenosti 11, aby s ním byl co nejshodnější, jelikož vzor je stále jsoucí, čas však jen minulý, jsoucí a budoucí (Platón, 2008). Platónův čas měl též etický význam člověk se měl podle něj snažit co nejvíce napodobovat dokonalý řád, svět idejí a čas přec nebyl ničím jiným než pohyblivým obrazem věčnosti. 2.2 Aristoteles Dle Aristotela je čas počet pohybu dřívějšího a pozdějšího 12. Jinak řečeno, je číslem pohybu podle dříve a později. Číslem Aristoteles mínil to, co je počítáno či počitatelné (Mráz, 2001). Tedy počet něčeho. Čas je číslem, jež na pohybu počítáme a pomocí jehož poznáváme dobu jeho trvání (Aristoteles, 1996). Je též nepřetržitý; nepřetržitým pohybem je pak pohyb v kruhu (Aristoteles, 1946). Bez duše s rozumem, tedy duše, jež je schopna počítat, by nebylo ani času. O čase uvažujeme jako o něčem jsoucím, musíme si přitom však uvědomit, že minulost už není a budoucnost ještě není. Jak tedy může čas náležet ke jsoucímu? Přítomnost nyní, okamžik, není dle Aristotela částí času, jelikož se jedná o stále měnící bezrozměrnou hranici mezi minulostí a budoucností (Mráz, 2001). Aristoteles také tvrdí, že vzhledem k povaze okamžiků nemohou jednotlivé okamžiky nastat současně; odmítá ztotožňovat čas s pohybem celého světa či s nebeskou sférou (Platón) a stejně tak s pohybem samotným, jelikož pohyb, na rozdíl od času, může být rychlejší a pomalejší (Aristoteles, 1996). Jinde Aristoteles ovšem píše: Čas jest buďto totéž, co pohyb, anebo jest jeho nějakým určením. 13 A ve 11 Tamtéž, s. 32 (38b8). 12 Aristoteles Fyzika, s. 122 (IV. kniha, 11. kap., 219b1-2). 13 Aristoteles Metafysika, s. 307 (XII. kniha, 6. kap., 1071b). 15

16 Fyzikách opět, že je vždy čas spojen s pohybem, snad i proto, že oba vnímáme současně, bez pohybu a beze změny nevnímáme ani čas (Aristoteles, 1996). Za obecný model pohybu si Aristoteles bere změnu místa (pohyb místní). Pohyb podle něj probíhá z určitého bodu do určitého cíle. Zdroj jednoty času pak tento myslitel nachází v kruhovém rovnoměrném pohybu nebeských sfér (Mráz, 2001). Na otázku Jak poznáváme čas? Aristoteles odpovídá, že jsme při pozorování pohybu od sebe schopni rozlišovat určité úseky (fáze) pohybu a stanovovat, jaký je dřívější, a který pozdější. Rozeznáním dřívější a pozdější fáze pohybu je tedy u pozorovatele možný vznik vědomí času. Poznáváním různých okamžiků uvažujeme o čase jako o přímce, do které si vsouváme jednotlivá nyní (Mráz, 2001). Kdykoli naše duše vysloví dva okamžiky (ta nýn), jeden dříve, druhý později, tehdy a o tomto říkáme, že jest časem; neboť jak se zdá, čas jest to, co se určuje přítomným okamžikem 14. Čas je v Aristotelově filosofii výrazněji spojen s pohybem, například i tím, že jej pohybem měříme a jím zase měříme pohyb. Navzájem se tedy oba určují (Aristoteles, 1996). Můžeme též říci, že časem měříme trvání pohybu; trvání pohybu je však čas pohybu, poté ovšem smíme také tvrdit, že čas měříme časem. Vše, čehož bytí je měřeno časem, je také v čase. Mezi toto vše však náleží jen to, co vzniklo a zanikne v čase (Aristoteles, 1996). Avšak být v čase neznamená býti spolu s časem, zrovna tak jako býti v pohybu nebo býti v místě neznamená býti tehdy, kdy jest pohyb nebo místo 15. Jelikož můžeme časem měřit i to, jak dlouho je určitá věc v klidu, je čas, kromě měřítka pohybu, i měřítkem klidu. Čas je sice počtem pohybu, ale v tomto může být i to, co je v klidu (Aristoteles, 1996). Ve Fyzice je psáno, že přítomný okamžik nyní (to nýn), je hranicí mezi jednotlivými fázemi (úseky) času a dělá z něj nepřetržitý tok. O nepřetržitém čase Aristoteles mluví i ve XII. knize Metafysiky. Čas toto nyní dělí však jen potenciálně. Přítomný okamžik dělí jenom v možnosti Aristoteles Fyzika, s. 122 (IV. kniha, 11. kap., 219a28-30). 15 Tamtéž, s. 127 (IV. kniha, 12. kap., 221a20-22). 16 Tamtéž, s. 129 (IV. kniha, 13. kap.). 16

17 Pro Aristotela je skutečně jsoucí jen přítomnost (stále se mění); budoucnost pak je jsoucí v možnosti a minulost k jsoucímu nepatří vůbec (Mráz, 2001). 2.3 Plotínos Podle Plótína (1995) musíme rozlišovat věčnost a čas tím, že věčnost patří přirozenosti trvalé, čas tomu, co vzniká, a tomuto veškerenstvu 17. K zjištění toho, co je čas, se musíme dopátrat přes definici věčnosti, kterou máme hledat u předchůdců a zvažovat, kdo ji nejvíce postihl. Takto se dostaneme k několika definicím věčnosti (Plótínos, 1995): a) Je to samotná duchovní jsoucnost. Věčnost se nám zjevuje v duši a je námi duchovně nahlížena jako něco nejvznešenějšího. Nejvznešenější je však také duchovní přirozenost. Řekneme-li ovšem, že věci duchovní jsou věčné, je věčnost od duchovní přirozenosti odlišná. To, že je duchovní přirozenost i věčnost něco vznešeného neznamená, že jsou tyto totožné vznešenost patřící jednomu může totiž pocházet z druhého. Rozdíl je i v tom, že věčnost je navíc celá najednou, zatímco duchovní přirozenost se skládá z částí. b) Je to klid. Poté se ale nabízí otázka, zda je věčnost sám klid, či klid jsoucnosti. Je-li totožná s klidem, nemůžeme o něm říct, že je věčný věčné je to, co se na věčnosti podílí (ani věčnost nenazýváme věčnou). A dále nemůže být věčný ani pohyb, který by poté byl i stálý. Jak může pojem klidu v sobě mít stále? Nemyslíme ono stále, které je v čase, ale to, které nahlížíme, když říkáme trvalé. 18 Když se ale bude věčnost rovnat klidu patřícímu ke jsoucnosti, budou ostatní rody jsoucnosti mimo věčnost 19. Aby nebyla věčnost to samé co čas, nesmíme se na ni dívat jen jako na klid, 17 Plótínos Věčnost, čas a duch, s Tamtéž, s Tamtéž, s

18 ale také jako na jedno a jako na něco nerozlehlého. Problémem je, že pokud je klid klidem, nemá v sobě pojem nerozlehlého a ani pojem jedna. Pokud by dále bylo pravdou to, co se o věčnosti říká (Platón) že trvá v jednotě, podílela by se věčnost na klidu, ale klidem by nebyla. c) Je životem jsoucna, životem jsoucím v bytí 20, jenž je celý a nerozlehlý. Věčnost pouze jest. Bytí má stále, nevzniklo z nějakého bylo a ani se nemění v bude. Toto pouze jest, ničím jiným nebylo a nebude. Tuto přirozenost lze vidět a nazývat jako jsoucnost, pohyb, klid, různé, totožné. d) Je jsoucí v duchovní přirozenosti, je z ní a spolu s ní. Zde se ukazuje důležitost kruhového pohybu v tom, že je poté pro ono pohybující se v tomto vše známé, tedy nic mu nechybí, není nic, co by k němu mohlo přistoupit toto se týká prvních a blažených bytostí, jelikož jsou už celkem a není nic, co by k nim ještě mohlo přibývat. Tyto neznají žádné usilování o budoucí. Ostatní o ně musí usilovat; pokud by o ně přišli, okamžitě by jim připadlo nebytí. Aión, věčnost, odvozuje své jméno od aeion, vždy jsoucího. e) Je podklad určování spolu se stavem trvalosti. Proto je věčnost vznešená a duchovní nahlédnutí ji pojímá jako totožnou s bohem. 21 Bohem neproměnlivým bytím z mnohých částí; díky neomezené mohoucnosti je v něm každá věc mnoha věcmi; neomezenému totiž nic nechybí. Pak je i věčnost neomezenost ve vlastním slova smyslu, protože nic ze sebe nespotřebovává 22. Jinými slovy: věčnost je neomezený život. f) Věčnost trvá v jednom. Je tedy jsoucnem samo sebe uvádějícím do vztahu jednoty k sobě a zároveň i životem jsoucna, jež krouží neproměnně kolem Jedna. Plótínos (1995) si pokládá otázku: Jak je možné, že se podílíme na věčnosti, když jsme v čase? Co to však znamená být v čase a být ve věčnosti, lze pochopit, teprve až nalezneme bytí času. Proto musíme z věčnosti sestoupit do hledání času a tím i do času; předtím nás totiž vedla cesta nahoru, nyní však chceme ve svém výkladu 20 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

19 sestoupit, ovšem ne zcela, nýbrž jen natolik, nakolik sestoupí čas. 23 k předchůdcům můžeme čas rozdělit do tří určení (Plótínos, 1995): Vzhledem 1) čas je pohyb 2) čas je to, co se pohybuje 3) čas je něco na pohybu, něco, co k němu patří Chápat čas jako klid, něco klidového, či něco na klidu je dle Plótína (1995) zcela chybné, jelikož čas nikdy není stejný. Čas nemůže být ani pohybem, protože pohyby jsou v čase. Největším důkazem nesmyslnosti tvrzení o čase jako pohybu je to, že pohyb může být ukončen, čas však nikoli. Nemůže být ani rozsahem pohybu je potřeba společné míry pro pomalejší pohyb a rychlejší pohyb. Stejně tak nemůže být ani počtem pohybu či mírou pohybu. Byl-li by čas počtem měřícím pohyb vně pohybu, musíme říci, co je onen počet. Může to být takový počet, který běží s pohybem a měří ho jako předtím a potom? 24 Předtím a potom musím být podle Plótínova názoru (1995) bráno jako místo (například začátek běžecké dráhy), nebo ve smyslu času. Předtím je čas, jenž končí v teď a potom čas, který v teď začíná (Plótínos, 1995). Poté se ale čas od počtu liší. Čas také nemůže být doprovodem pohybu, jelikož doprovod je také v čase. Pak by čas byl doprovodem pohybu v čase. 25 Tímto Plotínos vyvrátil názory předchůdců na čas. Plotínův čas vznikl vystoupením z jsoucna, ve kterém byl v klidu. Toto bylo umožněno touhou vládnout sobě, zvědavostí a ne-klidem, tedy vším tím, co je přirozeností duše (Plótínos, 1995). Plotínův nejznámější a nejcitovanější výrok o čase, zároveň plně vystihuje jeho pojetí času: Čas je život duše v pohybu, která přechází 23 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

20 z jednoho životního stavu do jiného. 26 S pohybem duše napodobujícím pohyb tam se stává čas pohyblivým obrazem věčnosti (Plótínos, 1995). Viditelný kosmos je stvořen duší (jako napodobenina kosmu tam), je v duši a tedy i v čase, jelikož se čas nesmí klást mimo duši, jako se věčnost tam nesmí klást mimo jsoucno 27. Obrátila a vrátila-li by se duše do věčnosti, nic krom této by nebylo, ani čas; vše, například i nebeská sféra, by setrvávalo v jednotě, jelikož i ona jest a pohybuje se v čase 28. Všechny duše jsou jednou duší, proto i čas v nás je jeden, nerozdroben. Stejně jako duše je i čas všude a ve všem ne však v čase (Plótínos, 1995). Podle Plótína (1995) není čas mírou, ale je měřen a to jen mimoděk. 2.4 Aurelius Augustinus Na začátek k Augustinovi poznamenejme to, co o něm tvrdil novokantovec Ernst Cassirer, tedy, že Augustinus byl prvním v západních dějinách, kdo prozkoumal problematiku času v její veškeré šíři (Floss, 1991). K věčnosti se svatý Augustin vyjadřuje tak, jako že je celá přítomna, nic v ní neplyne, čas však není žádný celý přítomný. Z věčné přítomnosti je pak vytvořeno vše minulé i vše budoucí (Aurelius Augustinus, 1992). Augustinova filosofie je výrazně ovlivněna křesťanstvím a vírou v Boha, proto i věčnost a čas spojuje s Bohem. Léta Boha stojí a neplynou, nepřicházejí, ani nemíjejí. 26 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

21 Jeho den je dnes, nenásleduje po včerejším a neustupuje zítřejšímu (Aurelius Augustinus, 1992). Tvé dnes je věčnost. 29 Podle Augustina (1992) byl čas stvořen Bohem. Před stvořením nebe a země byl Bůh nečinným. Kdyby byl čas před tímto stvořením, nemohli bychom o Bohu říct, že byl právě tehdy nečinným, kdyby ne, nebylo by žádné tehdy. V další části Vyznání se filosof ptá: Jak může být čas minulý a budoucí, když první už není a druhý ještě není? Kdyby byl ovšem jen přítomný čas a nepřecházel v minulý či budoucí, nebyl by to čas, ale věčnost. Aby byl přítomný čas časem, musí se proměnit v minulý, ale jak o něm poté můžeme říci, že je, jestliže je v tom, že nebude důvod jeho bytí (Aurelius Augustinu, 1992)? Chybou je o minulém a budoucím čase říkat, že je dlouhý nebo krátký to, co není, nelze nazývat dlouhým či krátkým (minulý čas už uplynul a budoucí ještě není. Správně tedy: Čas byl dlouhý/ Čas bude dlouhý (Aurelius Augustinus, 1992). Jinde: Dlouhý čas nemůže býti dlouhým, leda dlouhou řadou prchavým okamžiků. 30 Co podle Aurelia Augustina (1992) můžeme nazvat přítomným okamžikem? Jen ten okamžik času, který již nemůže býti rozdělen v žádné, ani ty nejmenší části. Tento okamžik však spěchá tak rychle z budoucnosti do minulosti, že ani chvilky netrvá; neboť kdyby trval, nutně by se rozdělil na minulý a budoucí. 31 Takto je poté i přítomnost bez trvání, tzn., že o ní také nemůžeme říct, že je dlouhá. Augustinus dochází k závěru o nemožnosti tvrzení jsoucnosti tří časů (minulý, přítomný a budoucí). Chceme-li mluvit správně, musíme konstatovat, že je jen přítomný čas s hledem k minulosti, přítomný čas s hledem k přítomnosti a přítomný čas s hledem k budoucnosti. První čas je paměť, druhý nazírání třetí očekávání (Aurelius Augustinus, 1992). Čas jde z budoucnosti přes přítomnost do minulosti. Přichází tedy z toho, co ještě není, jde tím, co nemá trvání, směřuje k tomu, co již není. 32 O několik stran dále 29 Aurelius Augustinus Vyznání, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860)

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860) IRACIONALISMUS CHARAKTERISTIKA iracionalis - nerozumový; podstatu skutečnosti lze pochopit jedině citem, vůlí, intuicí, vírou skepse vůči rozumu, zdůraznění jiných cest pochopení světa než rozumových dvě

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Občanská výchova pro ZŠ FILOSOFIE

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Občanská výchova pro ZŠ FILOSOFIE FILOSOFIE 1. Filosofie, její hlavní disciplíny, vztah ke speciálním vědám 2. Orientální myšlení, zejména staré Indie a Číny 3. Nejvýznamnější představitelé a školy řecké filosofie před Sókratem 4. Sofisté

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka Nemrtvá kočka Od zveřejnění teorie relativity se uskutečnily tisíce pokusů, které ji měly dokázat nebo vyvrátit. Zatím vždy se ukázala být pevná jako skála. Přesto jsou v ní slabší místa, z nichž na některá

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,

Více

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Aristoteles Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Aristoteles (život a dílo, nauka o látce a tvaru, možnosti a uskutečnění, substanci a akcidentech, etika a politika) Život 384

Více

Výbor textů k moderní logice

Výbor textů k moderní logice Mezi filosofií a matematikou 5 Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou Výbor textů k moderní logice K vydání připravil a úvodními slovy opatřil Jaroslav Peregrin 2006 Mezi filosofií a matematikou

Více

-15. normostran, ité literatury a citovaných pramenů. @centrum.czcz Dva termíny

-15. normostran, ité literatury a citovaných pramenů. @centrum.czcz Dva termíny Povinnosti ke zkoušce Seminárn rní práce -15 normostran, poznámkový aparát, seznam použit ité literatury a citovaných pramenů Konzultace - alespoň dvakrát t za semestr, včetně kontroly pracovního textu

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 2: PRVEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová Období klasické řecká filosofie II Zuzana Svobodová Platón (428/7-348/7 př. Kr.) vl. jm. Aristoklés, Platon přezdívka daná učitelem gymnastiky (platys široký) aristokrat (na rozdíl od Sokrata) snaha o

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Redukcionismus a atomismus

Redukcionismus a atomismus Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry

Více

TEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek

TEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 3 TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 1. vydání, 2011 Fotomaterial.cz 110 00 Praha 1, Jungmannova 28/747 Tel: +420 720 536 530 E-mail: info@fotomaterial.cz www.fotomaterial.cz

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 CZ.1.07/1.5.00/34.1076. Pro vzdělanější Šluknovsko

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 CZ.1.07/1.5.00/34.1076. Pro vzdělanější Šluknovsko VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku

03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku 03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku Úvod Má práce má název Hlavní mezníky při studiu člověka

Více

Projekt CZ.1.07/2.2.00/28.0216 Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia

Projekt CZ.1.07/2.2.00/28.0216 Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia Gottlob FREGE: O smyslu a významu, 1892 In: Zeitschrift fűr Philosophie und philos. Kritik, NF 100, 1892 Překlad: Jiří Fiala, In: Scientia Philosophia (SciPhi) 4, červen 1992, Praha Rovnost 1 ) vyžaduje

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

Členové Vídeňského filosofického kroužku diskutovali a rozvíjeli především teoretické práce:

Členové Vídeňského filosofického kroužku diskutovali a rozvíjeli především teoretické práce: Filozofie 05 Otázka číslo: 1 " Na přísné formulaci kauzálního zákona: známe-li přesně přítomnost, můžeme vypočítat budoucnost, není nesprávná druhá věta, ale věta první. Přítomnost ve všech stupních její

Více

STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE 3.1.2013 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA CYKLICKÉ POJETÍ ČASU

STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE 3.1.2013 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA CYKLICKÉ POJETÍ ČASU STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE Úvodní informace OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Od počátku našeho letopočtu do r. 1453 (popř. 1492) Vnitřní charakteristika: Filosofie je úzce spjata s teologií = křesťanská filosofie. Vychází

Více

Pokyny k vyplňování dotazníku

Pokyny k vyplňování dotazníku Recepce filosofie na českých středních školách v souvislosti s užitými způsoby výuky Pokyny k vyplňování dotazníku Dotazník je původně určen k vyplnění přímo v hodinách za mojí asistence (s případným pokusem

Více

ANTICKÁ FILOSOFIE, pracovní list

ANTICKÁ FILOSOFIE, pracovní list ANTICKÁ FILOSOFIE, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ANTICKÁ FILOSOFIE Lidé si od počátku svých dějin kladli otázky

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Otázka: Osvícenská filozofie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): susinka. filozofie se dotýká celé společnosti

Otázka: Osvícenská filozofie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): susinka. filozofie se dotýká celé společnosti Otázka: Osvícenská filozofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): susinka filozofie se dotýká celé společnosti v Anglii má empirický nádech otázky: Reforma katolické církve, svoboda člověka Francie

Více

Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům.

Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům. Metodické listy pro kombinované studium předmětu: Tvorba a interpretace práva Lektor: docdrmilan Sláma Kontakt: slama@prfcunicz Úvodní sdělení: Předkládaná témata se pohybují v ohledávání předpokladů tvorby

Více

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina I (skup. A, B, C, D) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014

Více

SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ

SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ O S H O SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ Byly doby, kdy chrámy, poutnická místa, nošení značek na čele, uctívání idolů, používání růženců, zaklínadel a kouzel, posvátné texty, rituály a astrologie, víra

Více

Negativní informace. Petr Štěpánek. S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze. Logické programování 15 1

Negativní informace. Petr Štěpánek. S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze. Logické programování 15 1 Negativní informace Petr Štěpánek S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze 2009 Logické programování 15 1 Negace jako neúspěch Motivace: Tvrzení p (atomická formule) neplatí, jestliže nelze odvodit

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Shrnutí problematiky předsokratovské filosofie prostřednictvím písemného testu. Vytvořeno 19. 1. 2013 Určeno pro

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Shrnutí problematiky předsokratovské filosofie prostřednictvím písemného testu. Vytvořeno 19. 1. 2013 Určeno pro VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST

Více

FRANĚK A., FENDRYCHOVÁ K.: TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE

FRANĚK A., FENDRYCHOVÁ K.: TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE Aleš Franěk, Kristýna Fendrychová 4. A, Gymnázium Na Vítězné pláni 1160, Praha 4, 140 00, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Tento článek by měl přiblížit základní myšlenku

Více

Septima, oktáva. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 11. 1. 2014.

Septima, oktáva. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: Ročník: Datum vytvoření: 11. 1. 2014. Číslo projektu: Číslo materiálu: Název materiálu: Název školy: Autor: Tematický celek: CZ.1.07/1.5.00/34.0690 VY_32_INOVACE_GFP_32_05_1.12 Význam pedagogické praxe pro úspěšné zvládnutí profese učitele

Více

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

Bůh jako psychický virus

Bůh jako psychický virus Bůh jako psychický virus Obsah Úvod 1. Memetika a náboženství 2. Darwinovská hádanka 3. Obecné otázky náboženství 4. Náboženství a morálka 5. Proč Bůh téměř jistě neexistuje 6. Kritika teorií Apendix I.

Více

(respektive proti času) Pohybující se nepohybuje tam, kde je, ani tam kde není! (verze Diogena Laertia)

(respektive proti času) Pohybující se nepohybuje tam, kde je, ani tam kde není! (verze Diogena Laertia) 1 APORIE proti POHYBU (respektive proti času) Pohybující se nepohybuje tam, kde je, ani tam kde není! (verze Diogena Laertia) Šíp, letící v prostoru, je v každém okamžiku na určitém místě v klidu. Je-li

Více

. Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV

. Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon Lukáš Richterek Katedra experimentální fyziky PF UP, 17 listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc lukasrichterek@upolcz Podklad k předmětu KEF/FPPV 2 / 10 Logické

Více

Ueli Seiler-Hugova. Goethův barevný kruh

Ueli Seiler-Hugova. Goethův barevný kruh Ueli Seiler-Hugova Goethův barevný kruh str. 1 Lesklé a obrazné barvy str. 3 Lesklé a obrazné barvy podle Rudolfa Steinera str. 4 Barevný kruh podle Haralda Küpperse str. 5 Barvy Caran d'ache (AkvareIové

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

Mnoho povyku pro všechno

Mnoho povyku pro všechno Kapitola první Mnoho povyku pro všechno Za jasného dne nahlédnete do věčnosti. Alan Lerner 1 Zběžný průvodce nekonečnem Je-li skutečně nějaké Vědomí Vesmírné a Svrchované, jsem já jednou jeho myšlenkou

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

Etika v sociální práci

Etika v sociální práci Etika v sociální práci Studijní materiál vytvořený v rámci projektu K naplnění předpokladů pro výkon činnosti v sociálních službách České Budějovice 2010 Etika v sociální práci Obsah 1. Úvod 2. Základy

Více

Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3

Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 1 Copyright Jiří Janda ISBN 978-80-260-3716-3 2 Mojí nejskvělejší manželce Lucii a všem mým studentům 3 PŘEDMLUVA" 4 CO JE TO KONDICIONÁL A PROČ JE V ANGLIČTINĚ POTŘEBA" 6 PRVNÍ KONDICIONÁL" 9 DRUHÝ KONDICIONÁL"

Více

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová

Směry psychologie. Mgr. Anna Škodová Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi. Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Dějiny umění Druhy výtvarného umění

Více

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé

Více

Vývoj gnoseologických a ontologických teorií v dějinách filozofie. Hmota, prostor, čas.

Vývoj gnoseologických a ontologických teorií v dějinách filozofie. Hmota, prostor, čas. Otázka: Filozofické teorie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): chestnut Vývoj gnoseologických a ontologických teorií v dějinách filozofie. Hmota, prostor, čas. Gnoseologie - termíny - jedna ze

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

Základy filozofie. Co je filozofie? Původ filozofie. Filozofie a mýtus.

Základy filozofie. Co je filozofie? Původ filozofie. Filozofie a mýtus. Základy filozofie Co je filozofie? Původ filozofie. Filozofie a mýtus. Neboť kdysi i dnes pobízí lidi k filozofování údiv. Kdo se však táže a je udiven, pociťuje nevědomost. Aby tedy unikli nevědomosti,

Více

Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II

Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II Základní orientace v dějinách a směrech evropského malířství II Moderní malířství Malířství počínaje postimpresionismem přestává převážně popisovat viděné, ale začíná vyjadřovat názor autora, jeho pocity,

Více

Kombinatorický předpis

Kombinatorický předpis Gravitace : Kombinatorický předpis Petr Neudek 1 Kombinatorický předpis Kombinatorický předpis je rozšířením Teorie pravděpodobnosti kapitola Kombinatorický strom. Její praktický význam je zřejmý právě

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Ekonomie dobra a zla

Ekonomie dobra a zla Ekonomie dobra a zla Tomáš Sedláček Ekonomie dobra a zla Po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi Děkuji mým drahým profesorům a studentům, kteří mne nutili zamýšlet se nad věcmi neortodoxně

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Univerzalismus v etice jako problém

Univerzalismus v etice jako problém VLASTIMIL HÁLA Univerzalismus v etice jako problém K otázkám univerzalismu v některých etických koncepcích 3 Vydání knihy podpořilo Centrum globálních studií, společné pracoviště Filosofického ústavu Akademie

Více

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem?

Ale jak to, že nás má tolik stát život s Pánem který dává spasení zdarma, který za nás - jak víme - cele zaplatil svým životem? Mt 13, 44-46 Podobenství o Království. Zvláštní obrazy, které PJ používal aby lidi přivedl k podstatě věci. Tentokrát o pokladu a perle které člověka stojí všechno co má. Chceme-li porozumět Ježíšovu sdělení,

Více

k a p i t O l a 1 Záhada existence

k a p i t O l a 1 Záhada existence Kapitola 1 Záhada existence Všichni existujeme jen krátkou chvíli a během ní prozkoumáme jen malou část celého vesmíru. Ale lidé jsou zvídavý druh. Žasneme a hledáme odpovědi. Žijíce v tomto obrovském

Více

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu.

nití či strunou. Další postup, barevné konturování, nám napoví mnoho o skutečném tvaru, materiálu a hustotě objektu. Úvodem Již na počátku své dlouhé a strastiplné cesty lidé naráželi na záhadné a tajemné věci nebo úkazy, které nebyli schopni pochopit. Tak vzniklo náboženství a bohové. Kdo ale ti bohové byli ve skutečnosti?

Více

Země. galaxie BANG! y/2 y/2. Regresní modely okolo velkého třesku. Jiří Mihola

Země. galaxie BANG! y/2 y/2. Regresní modely okolo velkého třesku. Jiří Mihola Regresní modely okolo velkého třesku Jiří Mihola Teorie velkého třesku je dnes považovaná za samozřejmost jak mezi astronomy, tak dokonce i v širší veřejnosti. V knize (Singha, 2007, s.359) je model vesmíru

Více

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni

Slovo dětem: Ježíš na svatbě Píseň ze Svítá: S156 Svatba v Káni 1 Vršovice 1.5.2011 Pozdrav: Milé sestry, milí bratři, milé děti, všechny vás vítám na naší společné bohoslužbě. Na setkání, kde smíme naslouchat Božímu slovu, těšit se z Božího pozvání a děkovat za ně.

Více

Role experimentu ve vědecké metodě

Role experimentu ve vědecké metodě Role experimentu ve vědecké metodě Erika Mechlová Ostravská univerzita v Ostravě Obsah Úvod 1. Pozorování 2. Uvedení a formulace problému. Sbírání informací 3. Stanovení hypotéz řešení problému 4. Provedení

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 7. 1. 2013 Pořadové číslo 10 1 Astronomie Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Základy filozofie. Filozofické disciplíny a vybrané filozofické pojmy

Základy filozofie. Filozofické disciplíny a vybrané filozofické pojmy Základy filozofie Filozofické disciplíny a vybrané filozofické pojmy Podstatou filozofie je věčné, nikdy neuzavřené tázání a hledání odpovědí na filozofické (obecněji formulované) otázky. Platón považoval

Více

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu

Výtvarná kultura. Studijní opora předmětu Studijní opora předmětu Výtvarná kultura Typ předmětu: povinný Doporučený ročník: 1 Rozsah studijního předmětu: 1 semestr Rozsah hodin výuky: 8 hod. / sem. počet hodin pro samostudium: 70 Způsob zakončení:

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

Obecná psychologie: základní pojmy

Obecná psychologie: základní pojmy Obecná psychologie: základní pojmy ZS 2009/2010 Přednáška 1 Mgr. Ondřej Bezdíček Definice psychologie Je věda o chování a prožívání, o vědomých i mimovědomých oblastech lidské psychiky. Cíle psychologie

Více

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Jóga. sex. Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga sex a 1 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Jóga a sex Sexuální síla z pohledu jogína cesta od rozkoše k duchovnímu štěstí Elisabeth Haichová Přeložil Jan Menděl 3 Jóga a sex Elisabeth

Více

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru

Úvod do moderní fyziky. lekce 7 vznik a vývoj vesmíru Úvod do moderní fyziky lekce 7 vznik a vývoj vesmíru proč nemůže být vesmír statický? Planckova délka, Planckův čas l p =sqrt(hg/c^3)=1.6x10-35 m nejkratší dosažitelná vzdálenost, za kterou teoreticky

Více

Josefína Ukázková. Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA. Milá Josefíno.

Josefína Ukázková. Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA. Milá Josefíno. Josefína Ukázková Křestní jméno: Josefína Datum narození: 16.6.1975 CESTY ŽIVOTA Milá Josefíno. Výše jsou pro Vás vyloženy všechny karty, které Vám utvářejí Vaše cesty v nejbližší budoucnosti. Je potřeba

Více

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru

6. třída - Objevujeme křesťanskou víru 6. třída - Objevujeme křesťanskou víru Vazba učiva 6. třídy na klíčové kompetence: Kompetence k učení Žáci rozumějí evangelním zprávám jako výpovědím víry o setkání člověka a Boha. Žáci umějí rozpoznat

Více

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU

1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU 1 ÚVOD DO UČIVA DĚJEPISU Promysli a vypiš k čemu všemu je člověku dobrá znalost historie Pokus se co nejlépe určit tyto historické prameny. Kam patří? PROČ SE UČÍME DĚJEPIS historie je věda, která zkoumá

Více

Různá ponaučení a Různá po zlaté pravidlo

Různá ponaučení a Různá po zlaté pravidlo Různá ponaučení a zlaté pravidlo Mt 7,1-1212 Text Mt 7,1-1212 1 Nesuďte, abyste nebyli souzeni. 2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, a jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám. 3 Jak

Více

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu:

Učební cíl: Obsahová náplň předmětu: Učební cíl: V rámci studia mají absolventi zvládnout soubor poznatků specializované činnosti, bez které se neobejde žádný větší organizační celek, pochopit rozdíl mezi vedením a řízení, zorientovat se

Více

Implementace inkluzívního hodnocení

Implementace inkluzívního hodnocení Implementace inkluzívního hodnocení Závěrečným bodem první fáze projektu Agentury s názvem Hodnocení v inkluzívních podmínkách byla diskuze a posléze výklad konceptu inkluzívní hodnocení a formulace souhrnu

Více

a) Sofisté a sofistika kašle na to, co bylo před ní zájem o člověka jako individuum, předpoklad pro rozvoj (athénské) demokracie

a) Sofisté a sofistika kašle na to, co bylo před ní zájem o člověka jako individuum, předpoklad pro rozvoj (athénské) demokracie A) Dějiny filosofie 1. Předsokratovská filosofie a) Mílétská škola jedna arché, proměnlivá, proměňující se ve věci a zpět = vznik a zánik; zcela samozřejmé přijímání pohybu pohyb náleží arché samotné hledání

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Přehled Byl-li podle obecných norem nebo regulačních směrnic detekovány souvislé trhliny na vnitřním povrchu, musí být následně přesně stanoven rozměr.

Více

(??) Podívám-li se na něj, tak se musím ptát, co se nachází za hranicí prvního prostoru?

(??) Podívám-li se na něj, tak se musím ptát, co se nachází za hranicí prvního prostoru? Samozřejmě vím, že jsem mnoho Vašich dotazů nezodpověděl. Chtěl bych Vás ujistit, že jistě najdeme příležitost v některé z následujících kapitol. Nyní se pusťme do 4. kapitoly o prostoru s názvem Makroprostor

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

Pracovní list: Opakování učiva sedmého ročníku. Fyzikální veličiny. Fyzikální jednotky. Fyzikální zákony. Vzorce pro výpočty 100 200.

Pracovní list: Opakování učiva sedmého ročníku. Fyzikální veličiny. Fyzikální jednotky. Fyzikální zákony. Vzorce pro výpočty 100 200. Pracovní list: Opakování učiva sedmého ročníku 1. Odpovězte na otázky: Fyzikální veličiny Fyzikální jednotky Fyzikální zákony Měřidla Vysvětli pojmy Převody jednotek Vzorce pro výpočty Slavné osobnosti

Více

1 Co je prožitkové učení a jaký má význam?

1 Co je prožitkové učení a jaký má význam? 1 Co je prožitkové učení a jaký má význam? Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: definovat pojem prožitkové učení a vymezit jeho cíle a smysl, rozlišit mezi pojmy prožitek,

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech

Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech Část 1 NAROZENÍ DÍTĚTE LÁSKY Jak se narodí dítě lásky? Naším prvním úkolem a samozřejmě i všech účastníků tréninku je přijít vědomě do pozemského života v podobě dítěte lásky. Kdo je dítě lásky? Obvykle

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Partner : Způsob Vaší sebe prezentace (Luna v Kozorohu)

Partner : Způsob Vaší sebe prezentace (Luna v Kozorohu) PARTNERSKÝ HOROSKOP 1. osoba: Jméno: Jaroslav Datum a čas:2.2.1962, 14:0 UT+1:0 Místo:Náchod 2. osoba: Jméno: Radka Datum a čas:31.10.1970, 10:30 UT+1:0 Místo:Rokycany Spojení Vodnáře a Štírky může být

Více

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV ŠKOLY: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: VY_32_INOVACE_4B_05_Renesance, reformace

Více