Problematika času a časovosti ve filosofii života

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problematika času a časovosti ve filosofii života"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra občanské výchovy Problematika času a časovosti ve filosofii života Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Petr Jemelka, Dr. Vypracoval: Bc. Jiří Kouřil TV45 OV2 Brno,

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 15. dubna 2011 Jiří Kouřil 2

3 Děkuji panu doc. PhDr. Petru Jemelkovi, Dr. za odborné vedení, cenné rady a pomoc při vypracování této diplomové práce. 3

4 OBSAH ÚVOD SPECIFIKACE POJMU ČAS 7 2. FILOSOFICKO-NÁBOŽENSKÝ PROBLÉM ČASU V TRADIČNÍM CHÁPÁNÍ Platón Aristoteles Plotínos Aurelius Augustinus Tomáš Akvinský Další vývoj chápání času FILOSOFIE ŽIVOTA Předchůdci filosofie života a jejich názory na čas Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling Friedrich Nietzsche Představitelé filosofie života Wilhelm Dilthey Ludwig Klages Georg Simmel Oswald Spengler 36 4

5 3.3 Život a dílo Henriho Bergsona Bergsonovo pojetí času Bergsonův vliv a pokračování v myšlení o čase a časovosti v díle Martina Heideggera.. 54 ZÁVĚR. 61 POUŽITÁ LITERATURA

6 ÚVOD Ústředním tématem naší práce je pojem čas. Fenomén, se kterým je spjat veškerý život na naší planetě. Nechceme se však zabývat dějinami času, ani tento rozebírat z astronomického či fyzikálního hlediska, i když by tomuto mohly napovídat první kapitoly předkládané práce. Naším cílem bylo popsat čas, jak mu rozuměli představitelé, předchůdci a pokračovatelé jednoho z nejvýznamnějších filosofických směrů, filosofie života. Nejvíce se přitom zaměřujeme na H. Bergsona a M. Heideggera. První kapitoly pojednávající o povaze času, některých moderních teoriích, v nichž hraje čas ústřední roli, a chápání času filosofickou tradicí, nám sloužily pro uvedení do problematiky a otevřeli cestu pro snadnější pochopení Bergsonových a Heideggerových snah a následně jejich společného vlivu na vymanění času z jeho statické strnulosti. Tuto práci jsme zaměřili úmyslně právě na oba velké filosofy, jelikož se domníváme, že jejich dílo i snahy o vyzvednutí a znovuobjevení času byly impozantní a zdají se nám, hlavně Henri Bergson, dostatečně nedocenění. Tímto ovšem nechceme shazovat jiné soudobé filosofické směry i samotné další filosofy, jen se nám jejich systémy a názory nezdají být tak inspirující a zajímavé. V tomto spočívají tedy hlavní důvody, jež nás vedly k výběru tohoto tématu. 6

7 Není větší škody, než čas. Michelangelo Buonarroti Čas je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se vše neodehrálo najednou. John Archibald Wheeler 1. SPECIFIKACE POJMU ČAS Už po staletí patří tento hříchu syn hnusného, smrti bratr, jak čas jednou nazval Karel Hynek Mácha (Patočka, 2007), mezi ty nejvíce znepokojující, nejtajemnější a nejzáhadnější lidské a filosofické problémy. Jde o všudypřítomný a nenázorný faktor, z čehož také vyplývá jeho záhadnost (Cvekl, 1967). Tak jako dlouhá staletí a tisíciletí lidé dýchali, ale nevěděli, že zemský povrch je obalen vzduchem, podmínkou jejich života, tak také lidské vědomí na určitých stupních žije a vyvíjí se v čase, ale čas nechápe a z časových určení si vyděluje jen ta nejprimitivnější. 1 A co to tedy vlastně je čas? Jeho přesné a zároveň jednotné vymezení dnes není. J. Kleczek píše, že nejobecnější pojmy jako bytí, hmota, prostor nebo čas nelze definovat, neboť pro ně není nadřazený (obecnější) pojem 2. Uvažujeme-li o této otázce a snažíme-li se čas nějak definovat v rozporu s Kleczekovým tvrzením a smíme-li zde vyjádřit vlastní názor, řekneme, že čas je trvající fenomén bytí, stále variabilní a prchavá, leč zároveň restriktivní a kvantitativní abstraktní kvalita; filosofémat, pomocí něhož si uvědomujeme vlastní i cizí existenci a non-flatus vocis provázející člověka na jeho cestě z místa zrození k místu smrti. Do začátku 20. století byl čas chápán jako tzv. absolutní čas, tedy jako něco nezávislého na věcech a událostech, něco, co běží v celém vesmíru stejně rychle. Vymizení veškeré hmoty z vesmíru by na čase nic nezměnilo (Kleczek, 2002). Na hmotě a trojrozměrném prostoru byl čas nezávislý a od prostoru zcela odlišný na různých místech v prostoru nemůžeme být současně, ale v různých dobách můžeme být na tomtéž místě (Kleczek, 1998). 1 Jiří Cvekl Čas lidského života, s Josip Kleczek Velká encyklopedie vesmíru, s

8 Součástí tohoto rovnoměrně plynoucího kontinua je vznik i zánik, bytí, změna i proměna. Není možný pohyb zpátky, odtud možná ono srovnávání s Hérakleitovým Panta rhei; nikdy se nemůžeme vrátit v čase, stejně jako nemůžeme vstoupit do téže řeky (Kleczek, 2002). Časem se zabývalo mnoho filosofů a vědců. Vlastní názory na čas si utvořily i takové osobnosti jako Platon a Aristoteles, Aurelius Augustinus a Tomáš Akvinský, René Descartes, Immanuel Kant, Friedrich Nietzsche a Henri Bergson, Isaac Newton a Albert Einstein či Martin Heidegger, Stephen Hawking a mnoho dalších. Jejich myšlenky si někdy byly velmi blízké, jindy naopak naprosto odlišné. Zajímavý pohled na tento fenomén nabízejí i východní nábožensko-filosofické směry například buddhistická teorie o okamžikovosti času (tato nenabízela odpověď na otázku po jeho povaze; jde zde však hlavně o existenci jsoucen v čase; ty existují ve třech časech v čase minulém, přítomném a budoucím; pravou povahou těchto jsoucen je přitom jejich okamžikovost). Při studiu a rozboru tohoto fenoménu narážíme do určité míry také na estetiku času, proto se o ní můžeme krátce zmínit. O znázornění času se pokusil například Tizian svým obrazem Alegorie času. Třicet pět let před Einsteinem bylo možné spatřit v tvorbě zakladatele moderního malířství Paula Cézanna projev zakřivení prostoru a časoprostorové kontinuum ztvárněním prostoru z křivek (Floss, 1991). Tímto si dovolujeme tvrdit, že Cézannovo dílo (spolu s dílem Melchiora Palágyiho) předjímalo v jistém smyslu Einsteinovu teorii relativity. Velký vliv na výtvarné umění, hlavně avantgardisty 20. století, měl významný francouzský filosof Henri Bergson. Odvozovali od něj vitální zápal (viz například futurista Giacomo Balla a jeho Studie automobilu ); Bergsonův Vývoj tvořivý poté ovlivnil skupinu francouzských malířů s názvem Fauves (šelmy), hlavně Henriho Matisse a jeho Sedící ženu či Nádheru, klid, rozkoš. Vliv bergsonismu (vpád časové dimenze do malířského prostoru) se objevuje krom futurismu i v kubismu - jako zástupce futurismu opět jmenujme Giacoma Ballu s Dynamikou psa na vodítku (znázornění pohybu, který v určitém časovém okamžiku nestrne) nebo Umberta Boccioniho a jako kubistu Pabla Picassa či Georgese Braqua; jedna z možných teorií kubismu jej navíc dává přímo do spojitosti s Bergsonovým časem jako trváním rozkládá-li kubista předmět, jako by byl vidět v nestejných časových okamžicích, současně z několika pohledů (Nicola, 2006). 8

9 Odpověď na otázku Co je to čas? velmi dobře vystihl Augustinus ve svém spise Vyznání: Vím to, když se mě naň nikdo netáže; mám-li to však někomu vysvětliti, nevím. 3 Čas je s námi nerozlučně spjat; vše, co děláme, je v čase. Praktičtěji jej používáme normálním denním fungováním, když si domlouváme schůzku, díváme-li se na hodinky, rozvrháváme-li si své plány; je potřebný při cestě hromadnou dopravou, pro sledování televize apod. Čas má pro nás obrovskou cenu, vždyť je jím vyměřen náš pobyt na zemi (a my si svou konečnost uvědomujeme); krásné zážitky i mládí, stejně jako vzpomínky na ně, čas odnese velice rychle. Brzy ovšem odnese i ty špatné a bolest. Dobře jej vystihuje české přísloví: Čas je děd, ale s kosou ( děd zde podle nás symbolizuje cosi vyššího a nedosažitelného jako kdyby se chtělo dítě svými zkušenostmi a věděním rovnati starci; kosa pak něco, co všechno živé i neživé setne, jakýsi symbol nastávající smrti) či William Somerset Maugham: Čas je dobrý lékař, ale špatný kosmetik. Čas je také jedinečný nic z toho, co uděláme, nemůžeme vrátit, změnit a vymazat. Kdyby to neplatilo, každý by dnes jednal úplně jinak. Posouvat celé lidstvo do minulosti by vlastně znamenalo být tu stále. Posouvat jen sebe do minulosti by znamenalo mazat vzpomínky ostatních na naše činnosti a nahradit je vzpomínkami jinými; posunutím i těchto do minulosti bychom tam museli posouvat další a další lidi. Do minulosti se ovšem bohužel, či naštěstí babiččin paradox, vrátit nelze (mohlo by se stát, že bychom v minulosti omylem zavraždili svou babičku například v kočárku, poté bychom se nikdy nemohli narodit a došlo by k nepochybnému paradoxu). Převratný názor na čas (i prostor) přinesla teorie relativity, tvrdící, že každá věc ve vesmíru má svůj vlastní čas, není zde všude stejný absolutní čas. U rychle se pohybujících těles či těles v silném gravitačním poli čas běží pomaleji (Kleczek, 2002). Například v hlubokém údolí je větší gravitace, takže zde čas běží pomaleji než na vysoké hoře. Tento rozdíl je však velmi malý; mnohem výraznější zpomalení času je u degenerovaných hvězd, jako jsou neutronové hvězdy nebo bílý trpaslík či také u černých děr - na povrchu černých děr v tzv. Schwarzshildově sféře se čas dokonce úplně zastaví (Kleczek, 1998). Teorie relativity naprosto změnila pohled na čas a prostor a přiznala času určitou závislost na prostoru a prostoru na čase; tyto jsou spolu propojeny a vytváří 3 Aurelius Augustinus Vyznání, s

10 čtyřrozměrný svět (tři prostorové rozměry a jeden časový), jsoucno nazývané prostoročas (Hawking, 1991). Stanovisko prostoročasu jako tří prostorových a jedné časové dimenze zastával kromě Hawkinga též například Minkowski, Weyl a raný Eddington. Naproti tomu z Einsteinovy tendence vycházel opak časoprostor, jako začlenění prostoru v čas. Prostoročas kritizoval také Bergson hlavně ve svém spise Trvání a současnost (Durée et simultanéité), zde zdůrazňujeme, že nešlo o kritiku Einsteina, za což byla původně chybně pokládána. Bergson se domníval, že skutečný smysl teorie relativity spočíval ve zdůraznění reálnosti času, ne v jeho popření (Čapek, 1939). Šalamounův výrok: Vše má svůj čas je dnes tedy naprosto platný, i když jej těžko myslel fyzikálně a vesmírně. Absolutní čas pak máme například v našem praktickém životě v obyčejném denním životě, kdy je pro nás potřebný a důležitý jen jeden stejný čas, abychom si podle něj mohli seřizovat hodinky a pak normálně fungovat například když přednáška z filosofie začíná v pondělí v osm ráno, nastavíme si budík na sedmou a v osm jsme na hodině, kdyby zde nebyl absolutní čas a všechno a všichni měli svůj vlastní čas, vše by bylo mnohem složitější. V dnešní době se vyvrací též názor na čas jako spojitý a nepřetržitý tok. Teorie kvantové gravitace tvrdí, že i čas má zrnitý (kvantový) charakter a skládá se z tzv. Planckových časů (doba potřebná k překonání Planckovy délky), což je nejmenší časový úsek sekundy (Kleczek, 1998). Planckova délka je rovna: 1, , kde: C = rychlost světla ve vakuu G = gravitační konstanta H = Planckova konstanta (h/2π = redukovaná Planckova konstanta) Číslice v závorkách jsou očekávanou chybou na posledních dvou místech vypočtené hodnoty 10

11 Planckův čas je roven: 5, , kde: je v sekundách 4 Na teorii kvantové gravitace navázala vlnová mechanika 5 (Čapek, 1939). Zajímavý je též názor o generátorech prostoročasů, jejichž nejdůležitější funkcí je současná produkce času a prostoru. Tento objev odmítá existenci samotného času, času mimo prostoročas a zpochybňuje teorii o dilataci času. Největším generátorem prostoročasů je Vesmír, jeho podřízenými generátory pak galaxie, planety, lidé, zvířata a rostliny či různé lidské výrobky například hodiny, raketoplán, Jednou z důležitých otázek o čase určujících naše bytí, chování a myšlení byla a je otázka po topologii času jeho cykličnosti či lineárnosti. Cyklický čas jako ekvivalent kružnice byl typický především pro archaické společnosti. Předpokladem byl návrat. Vzorem pak obnova přírody střídání a opakování ročních období. Změny jsou opakováním toho, co už tu bylo. Cyklické pojetí času bylo nahrazeno lineárním časem jako ekvivalentem přímky vyznávaným a rozšířeným křesťanstvím. Základem byla víra v lepší budoucnost. Graficky to můžeme znázornit takto: stvoření zlá minulost zlá přítomnost dobrá budoucnost (Království Boží) V křesťanském lineárním čase je v budoucnosti naděje; v tom cyklickém je zase jistota návrat je jistota. Návrat k cyklické koncepci času je možné najít ve filosofii Friedricha Nietzscheho. Věčné přesýpací hodiny bytí budou stále znovu obráceny a ty s nimi, prašné zrnko v nich. 6 Otázky po cykličnosti času se vyskytují v newtonské i 4 <http://cs.wikipedia.org/wiki/planckovy_jednotky>. [cit. 12. března 2011]. 5 Pokud se dostaneme dostatečně hluboko do mikrochronu (délka chrononu byla odhadována na jednu kvadriliontinu sekundy) a do mikrokosmu, dobereme se k tomu, že je nemožné přesně předvídat a určovat. 6 Friedrich Nietzsche Radostná věda, s

12 relativistické fyzice. Ovšem k nepřípustnosti cykličnosti světa v obecné teorii relativity došel pomocí složitých exaktních úvah vědec Frank Tipler (Macků, 2007). Existuje ale i Fridmanův model pulzujícího vesmíru, jenž se cyklicky rozpíná a kontrahuje; tato představa vyjadřuje, že jeden prostoročas spolu s velkým třeskem (Big Bang) zaniká a druhý vzniká; vesmír je zde tedy nahrazen jiným vesmírem s novým prostoročasem. Vzhledem ke způsobu měření času se dnes rozlišují tyto varianty: atomový, efemeridový, dynamický, světový, sluneční, hvězdný, pásmový, místní čas ad. (Kleczek, 2002). Na závěr této kapitoly uveďme výrok J. A. Wheelera přejatý z Historie času Pavla Macků (str. 28): Prostoročas určuje hmotě, jak se má pohybovat, a hmota určuje prostoročasu, jak se má zakřivit. 12

13 2. FILOSOFICKO-NÁBOŽENSKÝ PROBLÉM ČASU V TRADIČNÍM CHÁPÁNÍ Pro předsokratovské filosofy nebyl čas obzvlášť důležitým. Mezi prvními se o něm zmiňuje řecký starší sofista Antifón (či snad Antifan) z Atén (5. století př. Kr.), který se zabýval převážně fysikou (Mráz, 2001). Dle něj nebyl čas skutečnou věcí, ale myšlenkou či mírou (Svoboda, 1944). Podobné názory zastával i pozdější filosof Kritolaos (Mráz, 2001). První významnější výklad času a prostoru nalezneme především u Démokrita z Abdér. Čas sice není bezprostředně spojen s atomy, ale existuje v souvislosti s jejich pohybem. Sám Démokritos jej považoval za věčný, tedy vlastně i nevzniklý (Klaus; Buhr, 1985). V řecké atomistické filosofii byl čas charakterizován také jako určitá představa, jež je podobná dnu i noci čas chápali jako věčný, proto předpokládáme, že spojení dne a noci je zde též obrazem věčnosti; den samotný zaniká a je nahrazen nocí, ale spojenina dne a noci je také věčná; nahradit čas bezčasím by pak bylo stejné, jako nahradit den-noc jakýmsi bezedním-beznocí (Mráz, 2001). Jako každý libovolný pohyb ho pojímali stoikové; stoik Zénón jej chápal jako rozsah pohybu; epikúrejci jako něco, co je důsledkem pohybu a pýthagorejci jako něco, co se pohybuje, sféru veškerenstva (Plótínos, 1995). Veškeré nebe a veškerý kosmos je čas. 7 Při stanovování toho, co je čas narážíme na jisté problémy, jelikož problematika času a ani prostoru a pohybu nestojí nikdy ve filosofických systémech samotně, avšak většinou jsou tyto propojeny s dalšími názory, představami a myšlenkami (Krob, 2001). Další část práce budeme věnovat tradičním filosofů a krátce popíšeme jejich základní myšlení o čase. 7 Plótínos Věčnost, čas a duch, s

14 2.1 Platón Pro Platóna byl čas jakýsi pohyblivý obraz věčnosti 8, vzniklý podle věčnosti, trvající v jednotě 9. Věčnost tedy setrvává v jednotě. K vytvoření času vedlo Demiurga to, že živoku stvořenému nebylo možné v celém rozsahu dát věčnou přirozenost, již má ideje živoka, jedno z nejvyšších jsoucen (Platón, 2008). Platón odlišoval živoka smrtelného od živoka nesmrtelného. Živok smrtelný je vlastně spojení duše a těla, toto tělo je smrtelné. Nesmrtelným živokem myslel každého jednotlivého boha, jehož tělo a duše jsou navždy spojené, nikdy se neodlučují, a tak tento živok nezaniká (Platón, 1958). Pohyb času je určovaný číslem (Platón, 2008) a jeho číselné rozměry Sluncem, Měsícem a pěti bludnými hvězdami (Novotný, 1948), oběžnicemi; poté bůh vytvořil sedm těl a sedm kruhů, do nichž je vložil. V kruhu kolem Země obíhal Měsíc, v druhém Slunce, v dalších Jitřenka a hvězda zasvěcená Hermovi. Přišli-li všechny hvězdy, jež společně činili čas do příslušných drah, stala se jejich těla, svázaná pouty duše, živoucími tvory a uvědomili si svůj účel (Platón, 2008). Můžeme říci, že čas tedy Platón ztotožňuje se soustavou pravidelných pohybů nebeských těles. Díly (úseky) času: den, noc, měsíc, rok, plný rok dokonalý počet času (Novotný, 1948), vznikly až po vzniku světa. Vzniklými druhy času podle Platóna (2008) je pak minulost a budoucnost; tyto jdou v čase a jim náleží určení byl a bude. Minulost ani budoucnost nepatří k věčné jsoucnosti; v souvislosti s touto a časem můžeme používat jen určení jest, nikoli zmíněné byl a bude. To však, co stále v témže stavu trvá bez hnutí, nemůže se časem stávati ani starším ani mladším, ani jednou vzniknouti ani nyní trvati ani v budoucnu nastati, vůbec nemůže o něm platiti nic ze známek, jež připojil vznik k jevům světa smyslného, nýbrž to jsou druhy času napodobujícího věčnost a pohybujícího se v kruhu podle čísla Platón Timaios. Kritias, s. 31 (37d 5). 9 Tamtéž, s. 31 (37d 6). 10 Tamtéž, s. 31 ( b). 14

15 Současně se světem vznikl i čas, aby společně též zanikly. Vznikl podle vzoru věčné přirozenosti 11, aby s ním byl co nejshodnější, jelikož vzor je stále jsoucí, čas však jen minulý, jsoucí a budoucí (Platón, 2008). Platónův čas měl též etický význam člověk se měl podle něj snažit co nejvíce napodobovat dokonalý řád, svět idejí a čas přec nebyl ničím jiným než pohyblivým obrazem věčnosti. 2.2 Aristoteles Dle Aristotela je čas počet pohybu dřívějšího a pozdějšího 12. Jinak řečeno, je číslem pohybu podle dříve a později. Číslem Aristoteles mínil to, co je počítáno či počitatelné (Mráz, 2001). Tedy počet něčeho. Čas je číslem, jež na pohybu počítáme a pomocí jehož poznáváme dobu jeho trvání (Aristoteles, 1996). Je též nepřetržitý; nepřetržitým pohybem je pak pohyb v kruhu (Aristoteles, 1946). Bez duše s rozumem, tedy duše, jež je schopna počítat, by nebylo ani času. O čase uvažujeme jako o něčem jsoucím, musíme si přitom však uvědomit, že minulost už není a budoucnost ještě není. Jak tedy může čas náležet ke jsoucímu? Přítomnost nyní, okamžik, není dle Aristotela částí času, jelikož se jedná o stále měnící bezrozměrnou hranici mezi minulostí a budoucností (Mráz, 2001). Aristoteles také tvrdí, že vzhledem k povaze okamžiků nemohou jednotlivé okamžiky nastat současně; odmítá ztotožňovat čas s pohybem celého světa či s nebeskou sférou (Platón) a stejně tak s pohybem samotným, jelikož pohyb, na rozdíl od času, může být rychlejší a pomalejší (Aristoteles, 1996). Jinde Aristoteles ovšem píše: Čas jest buďto totéž, co pohyb, anebo jest jeho nějakým určením. 13 A ve 11 Tamtéž, s. 32 (38b8). 12 Aristoteles Fyzika, s. 122 (IV. kniha, 11. kap., 219b1-2). 13 Aristoteles Metafysika, s. 307 (XII. kniha, 6. kap., 1071b). 15

16 Fyzikách opět, že je vždy čas spojen s pohybem, snad i proto, že oba vnímáme současně, bez pohybu a beze změny nevnímáme ani čas (Aristoteles, 1996). Za obecný model pohybu si Aristoteles bere změnu místa (pohyb místní). Pohyb podle něj probíhá z určitého bodu do určitého cíle. Zdroj jednoty času pak tento myslitel nachází v kruhovém rovnoměrném pohybu nebeských sfér (Mráz, 2001). Na otázku Jak poznáváme čas? Aristoteles odpovídá, že jsme při pozorování pohybu od sebe schopni rozlišovat určité úseky (fáze) pohybu a stanovovat, jaký je dřívější, a který pozdější. Rozeznáním dřívější a pozdější fáze pohybu je tedy u pozorovatele možný vznik vědomí času. Poznáváním různých okamžiků uvažujeme o čase jako o přímce, do které si vsouváme jednotlivá nyní (Mráz, 2001). Kdykoli naše duše vysloví dva okamžiky (ta nýn), jeden dříve, druhý později, tehdy a o tomto říkáme, že jest časem; neboť jak se zdá, čas jest to, co se určuje přítomným okamžikem 14. Čas je v Aristotelově filosofii výrazněji spojen s pohybem, například i tím, že jej pohybem měříme a jím zase měříme pohyb. Navzájem se tedy oba určují (Aristoteles, 1996). Můžeme též říci, že časem měříme trvání pohybu; trvání pohybu je však čas pohybu, poté ovšem smíme také tvrdit, že čas měříme časem. Vše, čehož bytí je měřeno časem, je také v čase. Mezi toto vše však náleží jen to, co vzniklo a zanikne v čase (Aristoteles, 1996). Avšak být v čase neznamená býti spolu s časem, zrovna tak jako býti v pohybu nebo býti v místě neznamená býti tehdy, kdy jest pohyb nebo místo 15. Jelikož můžeme časem měřit i to, jak dlouho je určitá věc v klidu, je čas, kromě měřítka pohybu, i měřítkem klidu. Čas je sice počtem pohybu, ale v tomto může být i to, co je v klidu (Aristoteles, 1996). Ve Fyzice je psáno, že přítomný okamžik nyní (to nýn), je hranicí mezi jednotlivými fázemi (úseky) času a dělá z něj nepřetržitý tok. O nepřetržitém čase Aristoteles mluví i ve XII. knize Metafysiky. Čas toto nyní dělí však jen potenciálně. Přítomný okamžik dělí jenom v možnosti Aristoteles Fyzika, s. 122 (IV. kniha, 11. kap., 219a28-30). 15 Tamtéž, s. 127 (IV. kniha, 12. kap., 221a20-22). 16 Tamtéž, s. 129 (IV. kniha, 13. kap.). 16

17 Pro Aristotela je skutečně jsoucí jen přítomnost (stále se mění); budoucnost pak je jsoucí v možnosti a minulost k jsoucímu nepatří vůbec (Mráz, 2001). 2.3 Plotínos Podle Plótína (1995) musíme rozlišovat věčnost a čas tím, že věčnost patří přirozenosti trvalé, čas tomu, co vzniká, a tomuto veškerenstvu 17. K zjištění toho, co je čas, se musíme dopátrat přes definici věčnosti, kterou máme hledat u předchůdců a zvažovat, kdo ji nejvíce postihl. Takto se dostaneme k několika definicím věčnosti (Plótínos, 1995): a) Je to samotná duchovní jsoucnost. Věčnost se nám zjevuje v duši a je námi duchovně nahlížena jako něco nejvznešenějšího. Nejvznešenější je však také duchovní přirozenost. Řekneme-li ovšem, že věci duchovní jsou věčné, je věčnost od duchovní přirozenosti odlišná. To, že je duchovní přirozenost i věčnost něco vznešeného neznamená, že jsou tyto totožné vznešenost patřící jednomu může totiž pocházet z druhého. Rozdíl je i v tom, že věčnost je navíc celá najednou, zatímco duchovní přirozenost se skládá z částí. b) Je to klid. Poté se ale nabízí otázka, zda je věčnost sám klid, či klid jsoucnosti. Je-li totožná s klidem, nemůžeme o něm říct, že je věčný věčné je to, co se na věčnosti podílí (ani věčnost nenazýváme věčnou). A dále nemůže být věčný ani pohyb, který by poté byl i stálý. Jak může pojem klidu v sobě mít stále? Nemyslíme ono stále, které je v čase, ale to, které nahlížíme, když říkáme trvalé. 18 Když se ale bude věčnost rovnat klidu patřícímu ke jsoucnosti, budou ostatní rody jsoucnosti mimo věčnost 19. Aby nebyla věčnost to samé co čas, nesmíme se na ni dívat jen jako na klid, 17 Plótínos Věčnost, čas a duch, s Tamtéž, s Tamtéž, s

18 ale také jako na jedno a jako na něco nerozlehlého. Problémem je, že pokud je klid klidem, nemá v sobě pojem nerozlehlého a ani pojem jedna. Pokud by dále bylo pravdou to, co se o věčnosti říká (Platón) že trvá v jednotě, podílela by se věčnost na klidu, ale klidem by nebyla. c) Je životem jsoucna, životem jsoucím v bytí 20, jenž je celý a nerozlehlý. Věčnost pouze jest. Bytí má stále, nevzniklo z nějakého bylo a ani se nemění v bude. Toto pouze jest, ničím jiným nebylo a nebude. Tuto přirozenost lze vidět a nazývat jako jsoucnost, pohyb, klid, různé, totožné. d) Je jsoucí v duchovní přirozenosti, je z ní a spolu s ní. Zde se ukazuje důležitost kruhového pohybu v tom, že je poté pro ono pohybující se v tomto vše známé, tedy nic mu nechybí, není nic, co by k němu mohlo přistoupit toto se týká prvních a blažených bytostí, jelikož jsou už celkem a není nic, co by k nim ještě mohlo přibývat. Tyto neznají žádné usilování o budoucí. Ostatní o ně musí usilovat; pokud by o ně přišli, okamžitě by jim připadlo nebytí. Aión, věčnost, odvozuje své jméno od aeion, vždy jsoucího. e) Je podklad určování spolu se stavem trvalosti. Proto je věčnost vznešená a duchovní nahlédnutí ji pojímá jako totožnou s bohem. 21 Bohem neproměnlivým bytím z mnohých částí; díky neomezené mohoucnosti je v něm každá věc mnoha věcmi; neomezenému totiž nic nechybí. Pak je i věčnost neomezenost ve vlastním slova smyslu, protože nic ze sebe nespotřebovává 22. Jinými slovy: věčnost je neomezený život. f) Věčnost trvá v jednom. Je tedy jsoucnem samo sebe uvádějícím do vztahu jednoty k sobě a zároveň i životem jsoucna, jež krouží neproměnně kolem Jedna. Plótínos (1995) si pokládá otázku: Jak je možné, že se podílíme na věčnosti, když jsme v čase? Co to však znamená být v čase a být ve věčnosti, lze pochopit, teprve až nalezneme bytí času. Proto musíme z věčnosti sestoupit do hledání času a tím i do času; předtím nás totiž vedla cesta nahoru, nyní však chceme ve svém výkladu 20 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

19 sestoupit, ovšem ne zcela, nýbrž jen natolik, nakolik sestoupí čas. 23 k předchůdcům můžeme čas rozdělit do tří určení (Plótínos, 1995): Vzhledem 1) čas je pohyb 2) čas je to, co se pohybuje 3) čas je něco na pohybu, něco, co k němu patří Chápat čas jako klid, něco klidového, či něco na klidu je dle Plótína (1995) zcela chybné, jelikož čas nikdy není stejný. Čas nemůže být ani pohybem, protože pohyby jsou v čase. Největším důkazem nesmyslnosti tvrzení o čase jako pohybu je to, že pohyb může být ukončen, čas však nikoli. Nemůže být ani rozsahem pohybu je potřeba společné míry pro pomalejší pohyb a rychlejší pohyb. Stejně tak nemůže být ani počtem pohybu či mírou pohybu. Byl-li by čas počtem měřícím pohyb vně pohybu, musíme říci, co je onen počet. Může to být takový počet, který běží s pohybem a měří ho jako předtím a potom? 24 Předtím a potom musím být podle Plótínova názoru (1995) bráno jako místo (například začátek běžecké dráhy), nebo ve smyslu času. Předtím je čas, jenž končí v teď a potom čas, který v teď začíná (Plótínos, 1995). Poté se ale čas od počtu liší. Čas také nemůže být doprovodem pohybu, jelikož doprovod je také v čase. Pak by čas byl doprovodem pohybu v čase. 25 Tímto Plotínos vyvrátil názory předchůdců na čas. Plotínův čas vznikl vystoupením z jsoucna, ve kterém byl v klidu. Toto bylo umožněno touhou vládnout sobě, zvědavostí a ne-klidem, tedy vším tím, co je přirozeností duše (Plótínos, 1995). Plotínův nejznámější a nejcitovanější výrok o čase, zároveň plně vystihuje jeho pojetí času: Čas je život duše v pohybu, která přechází 23 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

20 z jednoho životního stavu do jiného. 26 S pohybem duše napodobujícím pohyb tam se stává čas pohyblivým obrazem věčnosti (Plótínos, 1995). Viditelný kosmos je stvořen duší (jako napodobenina kosmu tam), je v duši a tedy i v čase, jelikož se čas nesmí klást mimo duši, jako se věčnost tam nesmí klást mimo jsoucno 27. Obrátila a vrátila-li by se duše do věčnosti, nic krom této by nebylo, ani čas; vše, například i nebeská sféra, by setrvávalo v jednotě, jelikož i ona jest a pohybuje se v čase 28. Všechny duše jsou jednou duší, proto i čas v nás je jeden, nerozdroben. Stejně jako duše je i čas všude a ve všem ne však v čase (Plótínos, 1995). Podle Plótína (1995) není čas mírou, ale je měřen a to jen mimoděk. 2.4 Aurelius Augustinus Na začátek k Augustinovi poznamenejme to, co o něm tvrdil novokantovec Ernst Cassirer, tedy, že Augustinus byl prvním v západních dějinách, kdo prozkoumal problematiku času v její veškeré šíři (Floss, 1991). K věčnosti se svatý Augustin vyjadřuje tak, jako že je celá přítomna, nic v ní neplyne, čas však není žádný celý přítomný. Z věčné přítomnosti je pak vytvořeno vše minulé i vše budoucí (Aurelius Augustinus, 1992). Augustinova filosofie je výrazně ovlivněna křesťanstvím a vírou v Boha, proto i věčnost a čas spojuje s Bohem. Léta Boha stojí a neplynou, nepřicházejí, ani nemíjejí. 26 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

21 Jeho den je dnes, nenásleduje po včerejším a neustupuje zítřejšímu (Aurelius Augustinus, 1992). Tvé dnes je věčnost. 29 Podle Augustina (1992) byl čas stvořen Bohem. Před stvořením nebe a země byl Bůh nečinným. Kdyby byl čas před tímto stvořením, nemohli bychom o Bohu říct, že byl právě tehdy nečinným, kdyby ne, nebylo by žádné tehdy. V další části Vyznání se filosof ptá: Jak může být čas minulý a budoucí, když první už není a druhý ještě není? Kdyby byl ovšem jen přítomný čas a nepřecházel v minulý či budoucí, nebyl by to čas, ale věčnost. Aby byl přítomný čas časem, musí se proměnit v minulý, ale jak o něm poté můžeme říci, že je, jestliže je v tom, že nebude důvod jeho bytí (Aurelius Augustinu, 1992)? Chybou je o minulém a budoucím čase říkat, že je dlouhý nebo krátký to, co není, nelze nazývat dlouhým či krátkým (minulý čas už uplynul a budoucí ještě není. Správně tedy: Čas byl dlouhý/ Čas bude dlouhý (Aurelius Augustinus, 1992). Jinde: Dlouhý čas nemůže býti dlouhým, leda dlouhou řadou prchavým okamžiků. 30 Co podle Aurelia Augustina (1992) můžeme nazvat přítomným okamžikem? Jen ten okamžik času, který již nemůže býti rozdělen v žádné, ani ty nejmenší části. Tento okamžik však spěchá tak rychle z budoucnosti do minulosti, že ani chvilky netrvá; neboť kdyby trval, nutně by se rozdělil na minulý a budoucí. 31 Takto je poté i přítomnost bez trvání, tzn., že o ní také nemůžeme říct, že je dlouhá. Augustinus dochází k závěru o nemožnosti tvrzení jsoucnosti tří časů (minulý, přítomný a budoucí). Chceme-li mluvit správně, musíme konstatovat, že je jen přítomný čas s hledem k minulosti, přítomný čas s hledem k přítomnosti a přítomný čas s hledem k budoucnosti. První čas je paměť, druhý nazírání třetí očekávání (Aurelius Augustinus, 1992). Čas jde z budoucnosti přes přítomnost do minulosti. Přichází tedy z toho, co ještě není, jde tím, co nemá trvání, směřuje k tomu, co již není. 32 O několik stran dále 29 Aurelius Augustinus Vyznání, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Pokyny k vyplňování dotazníku

Pokyny k vyplňování dotazníku Recepce filosofie na českých středních školách v souvislosti s užitými způsoby výuky Pokyny k vyplňování dotazníku Dotazník je původně určen k vyplnění přímo v hodinách za mojí asistence (s případným pokusem

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Výbor textů k moderní logice

Výbor textů k moderní logice Mezi filosofií a matematikou 5 Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou Výbor textů k moderní logice K vydání připravil a úvodními slovy opatřil Jaroslav Peregrin 2006 Mezi filosofií a matematikou

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 2: PRVEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Aristoteles Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Aristoteles (život a dílo, nauka o látce a tvaru, možnosti a uskutečnění, substanci a akcidentech, etika a politika) Život 384

Více

Redukcionismus a atomismus

Redukcionismus a atomismus Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry

Více

Vývoj gnoseologických a ontologických teorií v dějinách filozofie. Hmota, prostor, čas.

Vývoj gnoseologických a ontologických teorií v dějinách filozofie. Hmota, prostor, čas. Otázka: Filozofické teorie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): chestnut Vývoj gnoseologických a ontologických teorií v dějinách filozofie. Hmota, prostor, čas. Gnoseologie - termíny - jedna ze

Více

k a p i t O l a 1 Záhada existence

k a p i t O l a 1 Záhada existence Kapitola 1 Záhada existence Všichni existujeme jen krátkou chvíli a během ní prozkoumáme jen malou část celého vesmíru. Ale lidé jsou zvídavý druh. Žasneme a hledáme odpovědi. Žijíce v tomto obrovském

Více

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. Úvod do psychologie předmět a metody psychologie; psychologická odvětví; směry v psychologii;

Více

Maturitní okruhy ZSV

Maturitní okruhy ZSV Maturitní okruhy ZSV 1. a) Filozofie předmět filozofie, základní pojmy, vztah filozofie a náboženství, vztah filozofie a speciálních věd disciplíny filozofie gnozeologie, ontologie, etika základní filozofické

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

Otázka: Religionistika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): NN

Otázka: Religionistika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): NN Otázka: Religionistika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): NN Oddělila se od filozofie ve 20. Stol. Nyní je samostatnou disciplínou = NAUKA O NÁBOŽENSTVÍCH (více, všechny) Říká, kde se tu vzalo

Více

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice

ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí. METAETIKA etika o etice ETIKA A FILOSOFIE Zkoumání zdroje a povahy mravního vědomí METAETIKA etika o etice 1 Zdroje mravního vědění Hledáme, jakou povahu má naše mluvení a uvažování o etice. Co je etika ve své podstatě. Jaký

Více

Za hranice současné fyziky

Za hranice současné fyziky Za hranice současné fyziky Zásadní změny na počátku 20. století Kvantová teorie (Max Planck, 1900) teorie malého a lehkého Teorie relativity (Albert Einstein) teorie rychlého (speciální relativita) Teorie

Více

. Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV

. Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon. Lukáš Richterek. lukas.richterek@upol.cz. Podklad k předmětu KEF/FPPV Filozofické problémy přírodních věd Teorie a zákon Lukáš Richterek Katedra experimentální fyziky PF UP, 17 listopadu 1192/12, 771 46 Olomouc lukasrichterek@upolcz Podklad k předmětu KEF/FPPV 2 / 10 Logické

Více

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A

Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,

Více

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKA SOCIÁLNÍ PATOLOGIE A PREVENCE VERZE 002

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKA SOCIÁLNÍ PATOLOGIE A PREVENCE VERZE 002 1. Sociolog Georg Simmel je představitelem: a) formální sociologie b) pozitivní sociologie c) behaviorální sociologie d) evolucionistické sociologie 2. V nedemokratických státech vládne jen úzký okruh

Více

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA

POSTNÍ DOBA ČLOVĚK BYL STVOŘEN, ABY BYL PŘÍTELEM BOHA POSTNÍ DOBA Popeleční středa je výjimečný den. Den usebranosti a reflexe. Vydáváme se v něm totiž na cestu postní dobou, která se vyznačuje nasloucháním Božímu slovu, modlitbou a pokáním. ČLOVĚK BYL STVOŘEN,

Více

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou

Psychologická setkávání. Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou TRITON Psychologická setkávání Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr Hudlička Prožívání Zkušenost Životní svět aneb O cestách do světa na zkušenou Petr

Více

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY

VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY VY_32_INOVACE_06_III./19._HVĚZDY Hvězdy Vývoj hvězd Konec hvězd- 1. možnost Konec hvězd- 2. možnost Konec hvězd- 3. možnost Supernova závěr Hvězdy Vznik hvězd Vše začalo už strašně dávno, kdy byl vesmír

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI

ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA KATEDRA FILOZOFIE A ETIKY V POMÁHAJÍCÍCH PROFESÍCH OPORA PŘEDMĚTU ETIKA VE ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ OBLASTI pro kombinované studium oboru

Více

John Locke. 1704 Anglický filosof, lékal politik Politická filosofie Teorie poznání 1632-1704. Dr. Daniel Toth, www.danieltoth.

John Locke. 1704 Anglický filosof, lékal politik Politická filosofie Teorie poznání 1632-1704. Dr. Daniel Toth, www.danieltoth. 1632-1704 1704 Anglický filosof, lékal kař a politik Politická filosofie Teorie poznání 1 Narodil se v puritánsk nské rodině (puritanismus) Navštěvoval voval kláš ášterní školu v Westminsteru 1652 Univerzitní

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR *

Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Teze k vystoupení na Akademickém sněmu AV ČR * Václav Klaus 1. Děkuji za pozvání na Vaše zasedání, a za možnost zde dnes vystoupit, i když musím přiznat, že jsem se slova projev trochu polekal. Dovolím

Více

10. Energie a její transformace

10. Energie a její transformace 10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na

Více

ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE?

ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE? ASPERGERŮV SYNDROM CO TO JE? Brožura pro dospívající s Aspergerovým syndromem PhDr. Lucie Bělohlávková Dostal jsem diagnózu Aspergerův syndrom. V hlavě mi běží řada myšlenek a otázek... Je to některá z

Více

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc.

Diplomový seminář 1. Akademický rok 2008/2009. 17.9.2009 Ing. Václav Křivohlávek, CSc. Diplomový seminář 1 Akademický rok 2008/2009 Vybrané metodologické otázky 1. Hierarchie pojmů 2. Věcná a formální struktura práce 3. Základní metody zkoumání a výkladu 4. Etika Hierarchie pojmů Pojmy (resp.

Více

3.4.1. Tabulace učebního plánu

3.4.1. Tabulace učebního plánu 3.4.1. Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Společenské vědy Ročník: 1. ročník, kvinta Tématická oblast Člověk jako jedinec (Psychologie) Úvod do psychologie Historický vývoj

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Ročník: vyšší stupeň osmiletého studijního cyklu Gymnázium Globe, s.r.o. CZ.1.07/1.1.00/14.0143 ETIKA Ethos = z řeckého zvyk, obyčej, charakter Mos = z latinského morálka Etika

Více

Svatý Augustin. Dilige, et quod vis fac. Miluj a čiň, co chceš. In Ioanis Ep. 7,8 Všechno mohu v tom, který mě posiluje Fil.

Svatý Augustin. Dilige, et quod vis fac. Miluj a čiň, co chceš. In Ioanis Ep. 7,8 Všechno mohu v tom, který mě posiluje Fil. Svatý Augustin Dilige, et quod vis fac Miluj a čiň, co chceš. In Ioanis Ep. 7,8 Všechno mohu v tom, který mě posiluje Fil. 4, 11-12 Život *354-430 AD Narozen v Thagaste (severní Afrika) Vzdělanec učitel

Více

Psychologie a sociologie úvod

Psychologie a sociologie úvod Psychologie a sociologie úvod Vlastnosti vrozené a získané. Socializace, primární socializace. Sociální pozice, sociální status, sociální role. PaS 1 1 Psychologie a sociologie Některá vymezení pojmu psychologie:

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi.

Projekt IMPLEMENTACE ŠVP. Druhy druzích a prostředcích. zaměřením na dějiny užitého umění a na. schopen pracovat s informacemi. Střední škola umělecká a řemeslná Evropský sociální fond "Praha a EU: Investujeme do vaší budoucnosti" Projekt IMPLEMENTACE ŠVP Evaluace a aktualizace metodiky předmětu Dějiny umění Druhy výtvarného umění

Více

Alícia Hamm. 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012

Alícia Hamm. 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012 Alícia Hamm 2012: Čas rovnováhy 22.8.2012-9.9.2012 ČAS ROVNOVÁHY (1) Možná bychom měli najít nové slovo pro "čas". Je tolik významů tohoto slova, že je vždy třeba vysvětlovat, co jsme měli na mysli, když

Více

E L O G O S, ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2004, ISSN 1211-0442. ---------------------

E L O G O S, ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2004, ISSN 1211-0442. --------------------- 1 E L O G O S, ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2004, ISSN 1211-0442. --------------------- Ekonomický zákon (bytí lidsky jsoucího) a vědecký zákon ekonomický (bytí lidsky jsoucího). Vladimír Kyprý. Resumé:

Více

(??) Jak se tak dívám na tabulku č.18 a 19, myslím si, že bychom mohli pomalu přejít k symbolu 4, že?

(??) Jak se tak dívám na tabulku č.18 a 19, myslím si, že bychom mohli pomalu přejít k symbolu 4, že? Příkladů se symboly popisujících vyváženost energie v BYTÍ bychom mohli uvést celou řadu přes astrologický zvěrokruh, aztécký kalendář, Davidovu hvězdu, půdorysy egyptských a mayských pyramid či dalších

Více

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti

- je chápána ve své zásadní odlišnosti od přírody (dokonce jako opak přírody) - o kultuře můžeme hovořit jen ve vztahu k člověku a ke společnosti Otázka: Kultura jako způsob života Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Fijalka Kultura: - všechny lidské materiální a duchovní výtvory a též sociálně zakotvené vnímání a jednání, které si lidé

Více

1.6.9 Keplerovy zákony

1.6.9 Keplerovy zákony 1.6.9 Keplerovy zákony Předpoklady: 1608 Pedagogická poznámka: K výkladu této hodiny používám freewareový program Celestia (3D simulátor vesmíru), který umožňuje putovat vesmírem a sledovat ho z různých

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632. 32 - Využití ICT při hodinách občanské nauky VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I.

Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra aplikované matematiky STATISTIKA I. pro kombinované a distanční studium Radim Briš Martina Litschmannová

Více

Dějiny filosofie 2 (novověk a současnost) KFI/KDFNS

Dějiny filosofie 2 (novověk a současnost) KFI/KDFNS Pedagogika volného času [NMgr.] Studijní opory pro kombinované studium Dějiny filosofie 2 (novověk a současnost) KFI/KDFNS Garant předmětu Mgr. Lukáš Novák, Ph.D. kancelář: TF JU, Kněžská 8, dveře č. 4.31

Více

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU

ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU ZÁKLADNÍ STUDIUM VÝTVARNÉHO OBORU Vzdělávání na I. stupni základního studia je sedmileté a je určeno žákům, kteří dosáhli věku 7 let. Tato věková hranice platí bez ohledu na skutečnost, zdali žák navštěvoval

Více

OKRUHY K PROFILOVÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE školní rok 2011/2012 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

OKRUHY K PROFILOVÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE školní rok 2011/2012 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Gymnázium BESKYDY MOUNTAIN ACADEMY, s.r.o. Dvořákova 1269 739 11 Frýdlant nad Ostravicí OKRUHY K PROFILOVÉ MATURITNÍ ZKOUŠCE školní rok 2011/2012 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. Předmět psychologie a) Co

Více

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33

Křesťanství 2 VY_32_INOVACE_BEN33 Křesťanství 2 M g r. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 Podoby náboženství 1. Katolicismus - nejrozšířenější skupinou v křesťanství. V nejširším smyslu slova sem patří všechny církve, které si nárokují všeobecnost,

Více

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje.

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje. Témata ústní maturitní zkoušky ze společenských věd Gymnázium a Obchodní akademie Pelhřimov Školní rok: 2014-15 Vyučující: Mgr. Simona Palová Třída: oktáva, 4.A, 4.B 1. Psychologie jako věda. Definice

Více

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoanalytická psychologie. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoanalytická psychologie MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 11 Název materiálu:

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

2.1 Empirická teplota

2.1 Empirická teplota Přednáška 2 Teplota a její měření Termika zkoumá tepelné vlastnosti látek a soustav těles, jevy spojené s tepelnou výměnou, chování soustav při tepelné výměně, změny skupenství látek, atd. 2.1 Empirická

Více

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU

UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU UČEBNÍ OSNOVA PŘEDMĚTU ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Název školního vzdělávacího programu: Název a kód oboru vzdělání: Management ve stavebnictví 63-41-M/001 Ekonomika a podnikání Celkový počet hodin za studium

Více

OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje OPAKOVÁNÍ SLOHOVÝCH ÚTVARŮ II. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Jitka Riedlová Opakování slohových útvarů II. Vypravování

Více

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn Vesmír Vesmír r je označen ení pro veškerý prostor a hmotu a energii v něm. n V užším m smyslu se vesmír r také někdy užíváu jako označen ení pro kosmický prostor,, tedy část vesmíru mimo Zemi. Různými

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Vztah filozofie a ošetřovatelství 1. Filozofie a ošetřovatelství. Filozofické směry 1. Filozofické směry 2. Filozofické směry 3

Vztah filozofie a ošetřovatelství 1. Filozofie a ošetřovatelství. Filozofické směry 1. Filozofické směry 2. Filozofické směry 3 Filozofie a ošetřovatelství Mgr. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Vztah filozofie a ošetřovatelství 1 Filozofie má vliv na život, chování, jednání a práci člověka Filozofie tím do značné míry

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: III/2 Český jazyk,

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL

VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská

Více

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH 4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH 1 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2010 Schválila ředitelka školy: 26. 8. 2010 Platnost od: 1. 9. 2010 Podpis

Více

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI.

KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI. KRIZOVÁ PŘIPRAVENOST FIRMY. SPECIFIKACE POŽADAVKŮ NA LIDSKOU DIMENZI KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI. Navrhovaná struktura diplomové práce Úvod 1. Krize a krizová připravenost 1.1 Pojmový aparát krizového managementu

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Peníze nerostou na stromech

Peníze nerostou na stromech HOSPODAŘENÍ Peníze nerostou na stromech V minulých podkapitolách jsme si řekli, jak výrobky a služby vznikají, k čemu je využíváme, i to, jak vzniká jejich cena. Víme, že k tomu, abychom mohli něco koupit,

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Deskripce a existence: uctívali Řekové olympské bohy?

Deskripce a existence: uctívali Řekové olympské bohy? Kapitola 4 Deskripce a existence: uctívali Řekové olympské bohy? Přestože jsme se v minulé kapitole zabývali subjekty a predikáty, existuje ještě jeden typ výrazů, který může vystupovat jako podmět oznamovací

Více

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72.

1 KOLMAN, P. Právo na informace. Brno: Masarykova univerzita Brno, 2010. s. 72. Městskému soudu v Praze Hybernská 18 111 21 Praha 1 ----------------------------------- V Brně dne 5. dubna 2013 Žalobce: Mgr. Michal Kincl, nar. 27.3.1986, bytem Neužilova 6, Brno, 625 00, adresa pro

Více

Davidova (Betlémská) hvězda

Davidova (Betlémská) hvězda Davidova (Betlémská) hvězda P.A.Semi, 2014-02-12 Seskupení planet do Davidovy hvězdy se čas od času stává... Uvádíme zde nejvýraznější výskyty v antickém období, s centrem na Zemi nebo na Slunci, řazené

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9

3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie... 6 3.3 Potenciální energie... 6. 3.4 Zákon zachování mechanické energie... 9 Obsah 1 Mechanická práce 1 2 Výkon, příkon, účinnost 2 3 Mechanická energie 5 3.1 Kinetická energie......................... 6 3.2 Potenciální energie........................ 6 3.3 Potenciální energie........................

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Občanská nauka, 4. ročník, SŠ Přílohy. Bez příloh. Identifikační údaje školy

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Občanská nauka, 4. ročník, SŠ Přílohy. Bez příloh. Identifikační údaje školy VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009

Vesmír. Studijní text k výukové pomůcce. Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 2009 Vesmír Studijní text k výukové pomůcce Helena Šimoníková D07462 9.6.2009 Obsah Vznik a stáří vesmíru... 3 Rozměry vesmíru... 3 Počet galaxií, hvězd a planet v pozorovatelném vesmíru... 3 Objekty ve

Více

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU

DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Gymnázium, Praha 4, Postupická 3150, 141 00 Praha 4 DODATEK KE ŠKOLNÍMU VZDĚLÁVACÍMU PROGRAMU Tímto dodatkem se upravují či doplňují některé body Školního vzdělávacího programu, který nabyl platnosti dne

Více

VÍŠ, CO JE TO BANKA?

VÍŠ, CO JE TO BANKA? VÍŠ, CO JE TO BANKA? Plán vyučovací hodiny (č. 5) TÉMA VYUČOVACÍ HODINY: Víš, co je to banka? VĚK ŽÁKŮ: využití podle úrovně žáků (doporučení 6. až 8. třída) ČASOVÁ DOTACE: 45 minut POTŘEBNÉ MATERIÁLY:

Více

FYZIKA. Newtonovy zákony. 7. ročník

FYZIKA. Newtonovy zákony. 7. ročník FYZIKA Newtonovy zákony 7. ročník říjen 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443 Projekt

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

Den, kdy se vesmír navždy změnil...16

Den, kdy se vesmír navždy změnil...16 Obsah Kapitola 1 Za obzor představivosti... 8 Kapitola 2 Den, kdy se vesmír navždy změnil...16 Kapitola 3 Design Země...30 Kapitola 4 Jedinečnost lidí...44 Kapitola 5 Dar rovnováhy...56 Kapitola 6 Proč

Více

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU...

MODLI SE TO NEJTĚŽŠÍ JE ZA SVOU SMRT SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... MODLI SE ZA SVOU SMRT TO NEJTĚŽŠÍ JE SPRÁVNĚ ZEMŘÍT. JE TO ZKOUŠKA, JÍŽ NIKDO NEUNIKNE. MODLI SE O SÍLU PRO TUTO ZKOUŠKU... Dag Hammarskjöld (1905-1961) švédský spisovatel a diplomat, generální tajemník

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

přírodní (kmenové) náboženství šamana

přírodní (kmenové) náboženství šamana Světová náboženství Úvod již pravěcí lidé uctívali přírodní živly, zvířata i totemy jako božstva dodnes žijí ve světě kmeny, které vyznávají přírodní (kmenové) náboženství (důležitá postava šamana) náboženství

Více

Práce, energie a další mechanické veličiny

Práce, energie a další mechanické veličiny Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních

Více

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1

VZNIK ZEMĚ. Obr. č. 1 VZNIK ZEMĚ Země je 3. planeta (v pořadí od Slunce) sluneční soustavy, která vznikala velice složitým procesem a její utváření je úzce spjato s postupným a dlouho trvajícím vznikem celého vesmíru. Planeta

Více

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu)

Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) Teorie a praxe mezinárodní vztahů (Poznámky ke studiu předmětu) 1. Mezinárodní vztahy a jejich specifický charakter Mezinárodní vztahy představují složitý a dynamicky se vyvíjející systém a jejich zkoumání

Více

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8

Etická výchova PRŮŘEZOVÁ TÉMATA POZNÁMKY 1A/3-8 Etická výchova ročník TÉMA G5 Citový život člověka VÝSTUP charakterizuje důležitost i úskalí citů pro život člověka; orientuje se ve své osobnosti, emocích a potřebách; identifikuje a taktně komunikuje

Více

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka

1. Lidskápsychika 2. Srovnání přístupů k výkladu lidské psychiky - Freud, Watson 3. Předpoklady a možnosti vývoje člověka Otázka: Formování osobnosti člověka Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pavla297 Psychologie jako věda, základní disciplíny původ slova předmět psychologie základní disciplíny aplikované disciplíny

Více

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso

Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-16 Téma: Práce a energie Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý TEST Test jednotky, veličiny, práce, energie, tuhé těleso 1 Účinnost

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Historie matematiky a informatiky

Historie matematiky a informatiky Evropský sociální fond Investujeme do vaší budoucnosti Historie matematiky a informatiky 2014 Doc. RNDr. Alena Šolcová, Ph.D. Katedra aplikované matematiky FIT ČVUT v Praze 1 Co je matematika? Matematika

Více

Gymnázium, Český Krumlov

Gymnázium, Český Krumlov Gymnázium, Český Krumlov Vyučovací předmět Fyzika Třída: 6.A - Prima (ročník 1.O) Úvod do předmětu FYZIKA Jan Kučera, 2011 1 Organizační záležitosti výuky Pomůcky související s výukou: Pracovní sešit (formát

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.

PŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2. PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem

Více

Obsahem vyučovacího předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět.

Obsahem vyučovacího předmětu je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět. PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu V předmětu Přírodověda je realizován obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět v následujících okruzích: Místo, kde žijeme Lidé kolem nás Lidé a čas Rozmanitost

Více

NAUČTE SE MALOVAT SI INSTANCE!

NAUČTE SE MALOVAT SI INSTANCE! NAUČTE SE MALOVAT SI INSTANCE! část 2. RNDr. Ilja Kraval, září 2009 http://www.objects.cz ÚVOD V předešlém článku jsme otevřeli jeden ze základních problémů, který musí analytik řešit: Jak vypadá skladba

Více

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Planeta Země 7.Vesmír a Slunce Planeta Země Vesmír a Slunce Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se

Více