Problematika času a časovosti ve filosofii života

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problematika času a časovosti ve filosofii života"

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Pedagogická fakulta Katedra občanské výchovy Problematika času a časovosti ve filosofii života Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Petr Jemelka, Dr. Vypracoval: Bc. Jiří Kouřil TV45 OV2 Brno,

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a použil jen prameny uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 15. dubna 2011 Jiří Kouřil 2

3 Děkuji panu doc. PhDr. Petru Jemelkovi, Dr. za odborné vedení, cenné rady a pomoc při vypracování této diplomové práce. 3

4 OBSAH ÚVOD SPECIFIKACE POJMU ČAS 7 2. FILOSOFICKO-NÁBOŽENSKÝ PROBLÉM ČASU V TRADIČNÍM CHÁPÁNÍ Platón Aristoteles Plotínos Aurelius Augustinus Tomáš Akvinský Další vývoj chápání času FILOSOFIE ŽIVOTA Předchůdci filosofie života a jejich názory na čas Friedrich Wilhelm Joseph von Schelling Friedrich Nietzsche Představitelé filosofie života Wilhelm Dilthey Ludwig Klages Georg Simmel Oswald Spengler 36 4

5 3.3 Život a dílo Henriho Bergsona Bergsonovo pojetí času Bergsonův vliv a pokračování v myšlení o čase a časovosti v díle Martina Heideggera.. 54 ZÁVĚR. 61 POUŽITÁ LITERATURA

6 ÚVOD Ústředním tématem naší práce je pojem čas. Fenomén, se kterým je spjat veškerý život na naší planetě. Nechceme se však zabývat dějinami času, ani tento rozebírat z astronomického či fyzikálního hlediska, i když by tomuto mohly napovídat první kapitoly předkládané práce. Naším cílem bylo popsat čas, jak mu rozuměli představitelé, předchůdci a pokračovatelé jednoho z nejvýznamnějších filosofických směrů, filosofie života. Nejvíce se přitom zaměřujeme na H. Bergsona a M. Heideggera. První kapitoly pojednávající o povaze času, některých moderních teoriích, v nichž hraje čas ústřední roli, a chápání času filosofickou tradicí, nám sloužily pro uvedení do problematiky a otevřeli cestu pro snadnější pochopení Bergsonových a Heideggerových snah a následně jejich společného vlivu na vymanění času z jeho statické strnulosti. Tuto práci jsme zaměřili úmyslně právě na oba velké filosofy, jelikož se domníváme, že jejich dílo i snahy o vyzvednutí a znovuobjevení času byly impozantní a zdají se nám, hlavně Henri Bergson, dostatečně nedocenění. Tímto ovšem nechceme shazovat jiné soudobé filosofické směry i samotné další filosofy, jen se nám jejich systémy a názory nezdají být tak inspirující a zajímavé. V tomto spočívají tedy hlavní důvody, jež nás vedly k výběru tohoto tématu. 6

7 Není větší škody, než čas. Michelangelo Buonarroti Čas je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se vše neodehrálo najednou. John Archibald Wheeler 1. SPECIFIKACE POJMU ČAS Už po staletí patří tento hříchu syn hnusného, smrti bratr, jak čas jednou nazval Karel Hynek Mácha (Patočka, 2007), mezi ty nejvíce znepokojující, nejtajemnější a nejzáhadnější lidské a filosofické problémy. Jde o všudypřítomný a nenázorný faktor, z čehož také vyplývá jeho záhadnost (Cvekl, 1967). Tak jako dlouhá staletí a tisíciletí lidé dýchali, ale nevěděli, že zemský povrch je obalen vzduchem, podmínkou jejich života, tak také lidské vědomí na určitých stupních žije a vyvíjí se v čase, ale čas nechápe a z časových určení si vyděluje jen ta nejprimitivnější. 1 A co to tedy vlastně je čas? Jeho přesné a zároveň jednotné vymezení dnes není. J. Kleczek píše, že nejobecnější pojmy jako bytí, hmota, prostor nebo čas nelze definovat, neboť pro ně není nadřazený (obecnější) pojem 2. Uvažujeme-li o této otázce a snažíme-li se čas nějak definovat v rozporu s Kleczekovým tvrzením a smíme-li zde vyjádřit vlastní názor, řekneme, že čas je trvající fenomén bytí, stále variabilní a prchavá, leč zároveň restriktivní a kvantitativní abstraktní kvalita; filosofémat, pomocí něhož si uvědomujeme vlastní i cizí existenci a non-flatus vocis provázející člověka na jeho cestě z místa zrození k místu smrti. Do začátku 20. století byl čas chápán jako tzv. absolutní čas, tedy jako něco nezávislého na věcech a událostech, něco, co běží v celém vesmíru stejně rychle. Vymizení veškeré hmoty z vesmíru by na čase nic nezměnilo (Kleczek, 2002). Na hmotě a trojrozměrném prostoru byl čas nezávislý a od prostoru zcela odlišný na různých místech v prostoru nemůžeme být současně, ale v různých dobách můžeme být na tomtéž místě (Kleczek, 1998). 1 Jiří Cvekl Čas lidského života, s Josip Kleczek Velká encyklopedie vesmíru, s

8 Součástí tohoto rovnoměrně plynoucího kontinua je vznik i zánik, bytí, změna i proměna. Není možný pohyb zpátky, odtud možná ono srovnávání s Hérakleitovým Panta rhei; nikdy se nemůžeme vrátit v čase, stejně jako nemůžeme vstoupit do téže řeky (Kleczek, 2002). Časem se zabývalo mnoho filosofů a vědců. Vlastní názory na čas si utvořily i takové osobnosti jako Platon a Aristoteles, Aurelius Augustinus a Tomáš Akvinský, René Descartes, Immanuel Kant, Friedrich Nietzsche a Henri Bergson, Isaac Newton a Albert Einstein či Martin Heidegger, Stephen Hawking a mnoho dalších. Jejich myšlenky si někdy byly velmi blízké, jindy naopak naprosto odlišné. Zajímavý pohled na tento fenomén nabízejí i východní nábožensko-filosofické směry například buddhistická teorie o okamžikovosti času (tato nenabízela odpověď na otázku po jeho povaze; jde zde však hlavně o existenci jsoucen v čase; ty existují ve třech časech v čase minulém, přítomném a budoucím; pravou povahou těchto jsoucen je přitom jejich okamžikovost). Při studiu a rozboru tohoto fenoménu narážíme do určité míry také na estetiku času, proto se o ní můžeme krátce zmínit. O znázornění času se pokusil například Tizian svým obrazem Alegorie času. Třicet pět let před Einsteinem bylo možné spatřit v tvorbě zakladatele moderního malířství Paula Cézanna projev zakřivení prostoru a časoprostorové kontinuum ztvárněním prostoru z křivek (Floss, 1991). Tímto si dovolujeme tvrdit, že Cézannovo dílo (spolu s dílem Melchiora Palágyiho) předjímalo v jistém smyslu Einsteinovu teorii relativity. Velký vliv na výtvarné umění, hlavně avantgardisty 20. století, měl významný francouzský filosof Henri Bergson. Odvozovali od něj vitální zápal (viz například futurista Giacomo Balla a jeho Studie automobilu ); Bergsonův Vývoj tvořivý poté ovlivnil skupinu francouzských malířů s názvem Fauves (šelmy), hlavně Henriho Matisse a jeho Sedící ženu či Nádheru, klid, rozkoš. Vliv bergsonismu (vpád časové dimenze do malířského prostoru) se objevuje krom futurismu i v kubismu - jako zástupce futurismu opět jmenujme Giacoma Ballu s Dynamikou psa na vodítku (znázornění pohybu, který v určitém časovém okamžiku nestrne) nebo Umberta Boccioniho a jako kubistu Pabla Picassa či Georgese Braqua; jedna z možných teorií kubismu jej navíc dává přímo do spojitosti s Bergsonovým časem jako trváním rozkládá-li kubista předmět, jako by byl vidět v nestejných časových okamžicích, současně z několika pohledů (Nicola, 2006). 8

9 Odpověď na otázku Co je to čas? velmi dobře vystihl Augustinus ve svém spise Vyznání: Vím to, když se mě naň nikdo netáže; mám-li to však někomu vysvětliti, nevím. 3 Čas je s námi nerozlučně spjat; vše, co děláme, je v čase. Praktičtěji jej používáme normálním denním fungováním, když si domlouváme schůzku, díváme-li se na hodinky, rozvrháváme-li si své plány; je potřebný při cestě hromadnou dopravou, pro sledování televize apod. Čas má pro nás obrovskou cenu, vždyť je jím vyměřen náš pobyt na zemi (a my si svou konečnost uvědomujeme); krásné zážitky i mládí, stejně jako vzpomínky na ně, čas odnese velice rychle. Brzy ovšem odnese i ty špatné a bolest. Dobře jej vystihuje české přísloví: Čas je děd, ale s kosou ( děd zde podle nás symbolizuje cosi vyššího a nedosažitelného jako kdyby se chtělo dítě svými zkušenostmi a věděním rovnati starci; kosa pak něco, co všechno živé i neživé setne, jakýsi symbol nastávající smrti) či William Somerset Maugham: Čas je dobrý lékař, ale špatný kosmetik. Čas je také jedinečný nic z toho, co uděláme, nemůžeme vrátit, změnit a vymazat. Kdyby to neplatilo, každý by dnes jednal úplně jinak. Posouvat celé lidstvo do minulosti by vlastně znamenalo být tu stále. Posouvat jen sebe do minulosti by znamenalo mazat vzpomínky ostatních na naše činnosti a nahradit je vzpomínkami jinými; posunutím i těchto do minulosti bychom tam museli posouvat další a další lidi. Do minulosti se ovšem bohužel, či naštěstí babiččin paradox, vrátit nelze (mohlo by se stát, že bychom v minulosti omylem zavraždili svou babičku například v kočárku, poté bychom se nikdy nemohli narodit a došlo by k nepochybnému paradoxu). Převratný názor na čas (i prostor) přinesla teorie relativity, tvrdící, že každá věc ve vesmíru má svůj vlastní čas, není zde všude stejný absolutní čas. U rychle se pohybujících těles či těles v silném gravitačním poli čas běží pomaleji (Kleczek, 2002). Například v hlubokém údolí je větší gravitace, takže zde čas běží pomaleji než na vysoké hoře. Tento rozdíl je však velmi malý; mnohem výraznější zpomalení času je u degenerovaných hvězd, jako jsou neutronové hvězdy nebo bílý trpaslík či také u černých děr - na povrchu černých děr v tzv. Schwarzshildově sféře se čas dokonce úplně zastaví (Kleczek, 1998). Teorie relativity naprosto změnila pohled na čas a prostor a přiznala času určitou závislost na prostoru a prostoru na čase; tyto jsou spolu propojeny a vytváří 3 Aurelius Augustinus Vyznání, s

10 čtyřrozměrný svět (tři prostorové rozměry a jeden časový), jsoucno nazývané prostoročas (Hawking, 1991). Stanovisko prostoročasu jako tří prostorových a jedné časové dimenze zastával kromě Hawkinga též například Minkowski, Weyl a raný Eddington. Naproti tomu z Einsteinovy tendence vycházel opak časoprostor, jako začlenění prostoru v čas. Prostoročas kritizoval také Bergson hlavně ve svém spise Trvání a současnost (Durée et simultanéité), zde zdůrazňujeme, že nešlo o kritiku Einsteina, za což byla původně chybně pokládána. Bergson se domníval, že skutečný smysl teorie relativity spočíval ve zdůraznění reálnosti času, ne v jeho popření (Čapek, 1939). Šalamounův výrok: Vše má svůj čas je dnes tedy naprosto platný, i když jej těžko myslel fyzikálně a vesmírně. Absolutní čas pak máme například v našem praktickém životě v obyčejném denním životě, kdy je pro nás potřebný a důležitý jen jeden stejný čas, abychom si podle něj mohli seřizovat hodinky a pak normálně fungovat například když přednáška z filosofie začíná v pondělí v osm ráno, nastavíme si budík na sedmou a v osm jsme na hodině, kdyby zde nebyl absolutní čas a všechno a všichni měli svůj vlastní čas, vše by bylo mnohem složitější. V dnešní době se vyvrací též názor na čas jako spojitý a nepřetržitý tok. Teorie kvantové gravitace tvrdí, že i čas má zrnitý (kvantový) charakter a skládá se z tzv. Planckových časů (doba potřebná k překonání Planckovy délky), což je nejmenší časový úsek sekundy (Kleczek, 1998). Planckova délka je rovna: 1, , kde: C = rychlost světla ve vakuu G = gravitační konstanta H = Planckova konstanta (h/2π = redukovaná Planckova konstanta) Číslice v závorkách jsou očekávanou chybou na posledních dvou místech vypočtené hodnoty 10

11 Planckův čas je roven: 5, , kde: je v sekundách 4 Na teorii kvantové gravitace navázala vlnová mechanika 5 (Čapek, 1939). Zajímavý je též názor o generátorech prostoročasů, jejichž nejdůležitější funkcí je současná produkce času a prostoru. Tento objev odmítá existenci samotného času, času mimo prostoročas a zpochybňuje teorii o dilataci času. Největším generátorem prostoročasů je Vesmír, jeho podřízenými generátory pak galaxie, planety, lidé, zvířata a rostliny či různé lidské výrobky například hodiny, raketoplán, Jednou z důležitých otázek o čase určujících naše bytí, chování a myšlení byla a je otázka po topologii času jeho cykličnosti či lineárnosti. Cyklický čas jako ekvivalent kružnice byl typický především pro archaické společnosti. Předpokladem byl návrat. Vzorem pak obnova přírody střídání a opakování ročních období. Změny jsou opakováním toho, co už tu bylo. Cyklické pojetí času bylo nahrazeno lineárním časem jako ekvivalentem přímky vyznávaným a rozšířeným křesťanstvím. Základem byla víra v lepší budoucnost. Graficky to můžeme znázornit takto: stvoření zlá minulost zlá přítomnost dobrá budoucnost (Království Boží) V křesťanském lineárním čase je v budoucnosti naděje; v tom cyklickém je zase jistota návrat je jistota. Návrat k cyklické koncepci času je možné najít ve filosofii Friedricha Nietzscheho. Věčné přesýpací hodiny bytí budou stále znovu obráceny a ty s nimi, prašné zrnko v nich. 6 Otázky po cykličnosti času se vyskytují v newtonské i 4 <http://cs.wikipedia.org/wiki/planckovy_jednotky>. [cit. 12. března 2011]. 5 Pokud se dostaneme dostatečně hluboko do mikrochronu (délka chrononu byla odhadována na jednu kvadriliontinu sekundy) a do mikrokosmu, dobereme se k tomu, že je nemožné přesně předvídat a určovat. 6 Friedrich Nietzsche Radostná věda, s

12 relativistické fyzice. Ovšem k nepřípustnosti cykličnosti světa v obecné teorii relativity došel pomocí složitých exaktních úvah vědec Frank Tipler (Macků, 2007). Existuje ale i Fridmanův model pulzujícího vesmíru, jenž se cyklicky rozpíná a kontrahuje; tato představa vyjadřuje, že jeden prostoročas spolu s velkým třeskem (Big Bang) zaniká a druhý vzniká; vesmír je zde tedy nahrazen jiným vesmírem s novým prostoročasem. Vzhledem ke způsobu měření času se dnes rozlišují tyto varianty: atomový, efemeridový, dynamický, světový, sluneční, hvězdný, pásmový, místní čas ad. (Kleczek, 2002). Na závěr této kapitoly uveďme výrok J. A. Wheelera přejatý z Historie času Pavla Macků (str. 28): Prostoročas určuje hmotě, jak se má pohybovat, a hmota určuje prostoročasu, jak se má zakřivit. 12

13 2. FILOSOFICKO-NÁBOŽENSKÝ PROBLÉM ČASU V TRADIČNÍM CHÁPÁNÍ Pro předsokratovské filosofy nebyl čas obzvlášť důležitým. Mezi prvními se o něm zmiňuje řecký starší sofista Antifón (či snad Antifan) z Atén (5. století př. Kr.), který se zabýval převážně fysikou (Mráz, 2001). Dle něj nebyl čas skutečnou věcí, ale myšlenkou či mírou (Svoboda, 1944). Podobné názory zastával i pozdější filosof Kritolaos (Mráz, 2001). První významnější výklad času a prostoru nalezneme především u Démokrita z Abdér. Čas sice není bezprostředně spojen s atomy, ale existuje v souvislosti s jejich pohybem. Sám Démokritos jej považoval za věčný, tedy vlastně i nevzniklý (Klaus; Buhr, 1985). V řecké atomistické filosofii byl čas charakterizován také jako určitá představa, jež je podobná dnu i noci čas chápali jako věčný, proto předpokládáme, že spojení dne a noci je zde též obrazem věčnosti; den samotný zaniká a je nahrazen nocí, ale spojenina dne a noci je také věčná; nahradit čas bezčasím by pak bylo stejné, jako nahradit den-noc jakýmsi bezedním-beznocí (Mráz, 2001). Jako každý libovolný pohyb ho pojímali stoikové; stoik Zénón jej chápal jako rozsah pohybu; epikúrejci jako něco, co je důsledkem pohybu a pýthagorejci jako něco, co se pohybuje, sféru veškerenstva (Plótínos, 1995). Veškeré nebe a veškerý kosmos je čas. 7 Při stanovování toho, co je čas narážíme na jisté problémy, jelikož problematika času a ani prostoru a pohybu nestojí nikdy ve filosofických systémech samotně, avšak většinou jsou tyto propojeny s dalšími názory, představami a myšlenkami (Krob, 2001). Další část práce budeme věnovat tradičním filosofů a krátce popíšeme jejich základní myšlení o čase. 7 Plótínos Věčnost, čas a duch, s

14 2.1 Platón Pro Platóna byl čas jakýsi pohyblivý obraz věčnosti 8, vzniklý podle věčnosti, trvající v jednotě 9. Věčnost tedy setrvává v jednotě. K vytvoření času vedlo Demiurga to, že živoku stvořenému nebylo možné v celém rozsahu dát věčnou přirozenost, již má ideje živoka, jedno z nejvyšších jsoucen (Platón, 2008). Platón odlišoval živoka smrtelného od živoka nesmrtelného. Živok smrtelný je vlastně spojení duše a těla, toto tělo je smrtelné. Nesmrtelným živokem myslel každého jednotlivého boha, jehož tělo a duše jsou navždy spojené, nikdy se neodlučují, a tak tento živok nezaniká (Platón, 1958). Pohyb času je určovaný číslem (Platón, 2008) a jeho číselné rozměry Sluncem, Měsícem a pěti bludnými hvězdami (Novotný, 1948), oběžnicemi; poté bůh vytvořil sedm těl a sedm kruhů, do nichž je vložil. V kruhu kolem Země obíhal Měsíc, v druhém Slunce, v dalších Jitřenka a hvězda zasvěcená Hermovi. Přišli-li všechny hvězdy, jež společně činili čas do příslušných drah, stala se jejich těla, svázaná pouty duše, živoucími tvory a uvědomili si svůj účel (Platón, 2008). Můžeme říci, že čas tedy Platón ztotožňuje se soustavou pravidelných pohybů nebeských těles. Díly (úseky) času: den, noc, měsíc, rok, plný rok dokonalý počet času (Novotný, 1948), vznikly až po vzniku světa. Vzniklými druhy času podle Platóna (2008) je pak minulost a budoucnost; tyto jdou v čase a jim náleží určení byl a bude. Minulost ani budoucnost nepatří k věčné jsoucnosti; v souvislosti s touto a časem můžeme používat jen určení jest, nikoli zmíněné byl a bude. To však, co stále v témže stavu trvá bez hnutí, nemůže se časem stávati ani starším ani mladším, ani jednou vzniknouti ani nyní trvati ani v budoucnu nastati, vůbec nemůže o něm platiti nic ze známek, jež připojil vznik k jevům světa smyslného, nýbrž to jsou druhy času napodobujícího věčnost a pohybujícího se v kruhu podle čísla Platón Timaios. Kritias, s. 31 (37d 5). 9 Tamtéž, s. 31 (37d 6). 10 Tamtéž, s. 31 ( b). 14

15 Současně se světem vznikl i čas, aby společně též zanikly. Vznikl podle vzoru věčné přirozenosti 11, aby s ním byl co nejshodnější, jelikož vzor je stále jsoucí, čas však jen minulý, jsoucí a budoucí (Platón, 2008). Platónův čas měl též etický význam člověk se měl podle něj snažit co nejvíce napodobovat dokonalý řád, svět idejí a čas přec nebyl ničím jiným než pohyblivým obrazem věčnosti. 2.2 Aristoteles Dle Aristotela je čas počet pohybu dřívějšího a pozdějšího 12. Jinak řečeno, je číslem pohybu podle dříve a později. Číslem Aristoteles mínil to, co je počítáno či počitatelné (Mráz, 2001). Tedy počet něčeho. Čas je číslem, jež na pohybu počítáme a pomocí jehož poznáváme dobu jeho trvání (Aristoteles, 1996). Je též nepřetržitý; nepřetržitým pohybem je pak pohyb v kruhu (Aristoteles, 1946). Bez duše s rozumem, tedy duše, jež je schopna počítat, by nebylo ani času. O čase uvažujeme jako o něčem jsoucím, musíme si přitom však uvědomit, že minulost už není a budoucnost ještě není. Jak tedy může čas náležet ke jsoucímu? Přítomnost nyní, okamžik, není dle Aristotela částí času, jelikož se jedná o stále měnící bezrozměrnou hranici mezi minulostí a budoucností (Mráz, 2001). Aristoteles také tvrdí, že vzhledem k povaze okamžiků nemohou jednotlivé okamžiky nastat současně; odmítá ztotožňovat čas s pohybem celého světa či s nebeskou sférou (Platón) a stejně tak s pohybem samotným, jelikož pohyb, na rozdíl od času, může být rychlejší a pomalejší (Aristoteles, 1996). Jinde Aristoteles ovšem píše: Čas jest buďto totéž, co pohyb, anebo jest jeho nějakým určením. 13 A ve 11 Tamtéž, s. 32 (38b8). 12 Aristoteles Fyzika, s. 122 (IV. kniha, 11. kap., 219b1-2). 13 Aristoteles Metafysika, s. 307 (XII. kniha, 6. kap., 1071b). 15

16 Fyzikách opět, že je vždy čas spojen s pohybem, snad i proto, že oba vnímáme současně, bez pohybu a beze změny nevnímáme ani čas (Aristoteles, 1996). Za obecný model pohybu si Aristoteles bere změnu místa (pohyb místní). Pohyb podle něj probíhá z určitého bodu do určitého cíle. Zdroj jednoty času pak tento myslitel nachází v kruhovém rovnoměrném pohybu nebeských sfér (Mráz, 2001). Na otázku Jak poznáváme čas? Aristoteles odpovídá, že jsme při pozorování pohybu od sebe schopni rozlišovat určité úseky (fáze) pohybu a stanovovat, jaký je dřívější, a který pozdější. Rozeznáním dřívější a pozdější fáze pohybu je tedy u pozorovatele možný vznik vědomí času. Poznáváním různých okamžiků uvažujeme o čase jako o přímce, do které si vsouváme jednotlivá nyní (Mráz, 2001). Kdykoli naše duše vysloví dva okamžiky (ta nýn), jeden dříve, druhý později, tehdy a o tomto říkáme, že jest časem; neboť jak se zdá, čas jest to, co se určuje přítomným okamžikem 14. Čas je v Aristotelově filosofii výrazněji spojen s pohybem, například i tím, že jej pohybem měříme a jím zase měříme pohyb. Navzájem se tedy oba určují (Aristoteles, 1996). Můžeme též říci, že časem měříme trvání pohybu; trvání pohybu je však čas pohybu, poté ovšem smíme také tvrdit, že čas měříme časem. Vše, čehož bytí je měřeno časem, je také v čase. Mezi toto vše však náleží jen to, co vzniklo a zanikne v čase (Aristoteles, 1996). Avšak být v čase neznamená býti spolu s časem, zrovna tak jako býti v pohybu nebo býti v místě neznamená býti tehdy, kdy jest pohyb nebo místo 15. Jelikož můžeme časem měřit i to, jak dlouho je určitá věc v klidu, je čas, kromě měřítka pohybu, i měřítkem klidu. Čas je sice počtem pohybu, ale v tomto může být i to, co je v klidu (Aristoteles, 1996). Ve Fyzice je psáno, že přítomný okamžik nyní (to nýn), je hranicí mezi jednotlivými fázemi (úseky) času a dělá z něj nepřetržitý tok. O nepřetržitém čase Aristoteles mluví i ve XII. knize Metafysiky. Čas toto nyní dělí však jen potenciálně. Přítomný okamžik dělí jenom v možnosti Aristoteles Fyzika, s. 122 (IV. kniha, 11. kap., 219a28-30). 15 Tamtéž, s. 127 (IV. kniha, 12. kap., 221a20-22). 16 Tamtéž, s. 129 (IV. kniha, 13. kap.). 16

17 Pro Aristotela je skutečně jsoucí jen přítomnost (stále se mění); budoucnost pak je jsoucí v možnosti a minulost k jsoucímu nepatří vůbec (Mráz, 2001). 2.3 Plotínos Podle Plótína (1995) musíme rozlišovat věčnost a čas tím, že věčnost patří přirozenosti trvalé, čas tomu, co vzniká, a tomuto veškerenstvu 17. K zjištění toho, co je čas, se musíme dopátrat přes definici věčnosti, kterou máme hledat u předchůdců a zvažovat, kdo ji nejvíce postihl. Takto se dostaneme k několika definicím věčnosti (Plótínos, 1995): a) Je to samotná duchovní jsoucnost. Věčnost se nám zjevuje v duši a je námi duchovně nahlížena jako něco nejvznešenějšího. Nejvznešenější je však také duchovní přirozenost. Řekneme-li ovšem, že věci duchovní jsou věčné, je věčnost od duchovní přirozenosti odlišná. To, že je duchovní přirozenost i věčnost něco vznešeného neznamená, že jsou tyto totožné vznešenost patřící jednomu může totiž pocházet z druhého. Rozdíl je i v tom, že věčnost je navíc celá najednou, zatímco duchovní přirozenost se skládá z částí. b) Je to klid. Poté se ale nabízí otázka, zda je věčnost sám klid, či klid jsoucnosti. Je-li totožná s klidem, nemůžeme o něm říct, že je věčný věčné je to, co se na věčnosti podílí (ani věčnost nenazýváme věčnou). A dále nemůže být věčný ani pohyb, který by poté byl i stálý. Jak může pojem klidu v sobě mít stále? Nemyslíme ono stále, které je v čase, ale to, které nahlížíme, když říkáme trvalé. 18 Když se ale bude věčnost rovnat klidu patřícímu ke jsoucnosti, budou ostatní rody jsoucnosti mimo věčnost 19. Aby nebyla věčnost to samé co čas, nesmíme se na ni dívat jen jako na klid, 17 Plótínos Věčnost, čas a duch, s Tamtéž, s Tamtéž, s

18 ale také jako na jedno a jako na něco nerozlehlého. Problémem je, že pokud je klid klidem, nemá v sobě pojem nerozlehlého a ani pojem jedna. Pokud by dále bylo pravdou to, co se o věčnosti říká (Platón) že trvá v jednotě, podílela by se věčnost na klidu, ale klidem by nebyla. c) Je životem jsoucna, životem jsoucím v bytí 20, jenž je celý a nerozlehlý. Věčnost pouze jest. Bytí má stále, nevzniklo z nějakého bylo a ani se nemění v bude. Toto pouze jest, ničím jiným nebylo a nebude. Tuto přirozenost lze vidět a nazývat jako jsoucnost, pohyb, klid, různé, totožné. d) Je jsoucí v duchovní přirozenosti, je z ní a spolu s ní. Zde se ukazuje důležitost kruhového pohybu v tom, že je poté pro ono pohybující se v tomto vše známé, tedy nic mu nechybí, není nic, co by k němu mohlo přistoupit toto se týká prvních a blažených bytostí, jelikož jsou už celkem a není nic, co by k nim ještě mohlo přibývat. Tyto neznají žádné usilování o budoucí. Ostatní o ně musí usilovat; pokud by o ně přišli, okamžitě by jim připadlo nebytí. Aión, věčnost, odvozuje své jméno od aeion, vždy jsoucího. e) Je podklad určování spolu se stavem trvalosti. Proto je věčnost vznešená a duchovní nahlédnutí ji pojímá jako totožnou s bohem. 21 Bohem neproměnlivým bytím z mnohých částí; díky neomezené mohoucnosti je v něm každá věc mnoha věcmi; neomezenému totiž nic nechybí. Pak je i věčnost neomezenost ve vlastním slova smyslu, protože nic ze sebe nespotřebovává 22. Jinými slovy: věčnost je neomezený život. f) Věčnost trvá v jednom. Je tedy jsoucnem samo sebe uvádějícím do vztahu jednoty k sobě a zároveň i životem jsoucna, jež krouží neproměnně kolem Jedna. Plótínos (1995) si pokládá otázku: Jak je možné, že se podílíme na věčnosti, když jsme v čase? Co to však znamená být v čase a být ve věčnosti, lze pochopit, teprve až nalezneme bytí času. Proto musíme z věčnosti sestoupit do hledání času a tím i do času; předtím nás totiž vedla cesta nahoru, nyní však chceme ve svém výkladu 20 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

19 sestoupit, ovšem ne zcela, nýbrž jen natolik, nakolik sestoupí čas. 23 k předchůdcům můžeme čas rozdělit do tří určení (Plótínos, 1995): Vzhledem 1) čas je pohyb 2) čas je to, co se pohybuje 3) čas je něco na pohybu, něco, co k němu patří Chápat čas jako klid, něco klidového, či něco na klidu je dle Plótína (1995) zcela chybné, jelikož čas nikdy není stejný. Čas nemůže být ani pohybem, protože pohyby jsou v čase. Největším důkazem nesmyslnosti tvrzení o čase jako pohybu je to, že pohyb může být ukončen, čas však nikoli. Nemůže být ani rozsahem pohybu je potřeba společné míry pro pomalejší pohyb a rychlejší pohyb. Stejně tak nemůže být ani počtem pohybu či mírou pohybu. Byl-li by čas počtem měřícím pohyb vně pohybu, musíme říci, co je onen počet. Může to být takový počet, který běží s pohybem a měří ho jako předtím a potom? 24 Předtím a potom musím být podle Plótínova názoru (1995) bráno jako místo (například začátek běžecké dráhy), nebo ve smyslu času. Předtím je čas, jenž končí v teď a potom čas, který v teď začíná (Plótínos, 1995). Poté se ale čas od počtu liší. Čas také nemůže být doprovodem pohybu, jelikož doprovod je také v čase. Pak by čas byl doprovodem pohybu v čase. 25 Tímto Plotínos vyvrátil názory předchůdců na čas. Plotínův čas vznikl vystoupením z jsoucna, ve kterém byl v klidu. Toto bylo umožněno touhou vládnout sobě, zvědavostí a ne-klidem, tedy vším tím, co je přirozeností duše (Plótínos, 1995). Plotínův nejznámější a nejcitovanější výrok o čase, zároveň plně vystihuje jeho pojetí času: Čas je život duše v pohybu, která přechází 23 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

20 z jednoho životního stavu do jiného. 26 S pohybem duše napodobujícím pohyb tam se stává čas pohyblivým obrazem věčnosti (Plótínos, 1995). Viditelný kosmos je stvořen duší (jako napodobenina kosmu tam), je v duši a tedy i v čase, jelikož se čas nesmí klást mimo duši, jako se věčnost tam nesmí klást mimo jsoucno 27. Obrátila a vrátila-li by se duše do věčnosti, nic krom této by nebylo, ani čas; vše, například i nebeská sféra, by setrvávalo v jednotě, jelikož i ona jest a pohybuje se v čase 28. Všechny duše jsou jednou duší, proto i čas v nás je jeden, nerozdroben. Stejně jako duše je i čas všude a ve všem ne však v čase (Plótínos, 1995). Podle Plótína (1995) není čas mírou, ale je měřen a to jen mimoděk. 2.4 Aurelius Augustinus Na začátek k Augustinovi poznamenejme to, co o něm tvrdil novokantovec Ernst Cassirer, tedy, že Augustinus byl prvním v západních dějinách, kdo prozkoumal problematiku času v její veškeré šíři (Floss, 1991). K věčnosti se svatý Augustin vyjadřuje tak, jako že je celá přítomna, nic v ní neplyne, čas však není žádný celý přítomný. Z věčné přítomnosti je pak vytvořeno vše minulé i vše budoucí (Aurelius Augustinus, 1992). Augustinova filosofie je výrazně ovlivněna křesťanstvím a vírou v Boha, proto i věčnost a čas spojuje s Bohem. Léta Boha stojí a neplynou, nepřicházejí, ani nemíjejí. 26 Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

21 Jeho den je dnes, nenásleduje po včerejším a neustupuje zítřejšímu (Aurelius Augustinus, 1992). Tvé dnes je věčnost. 29 Podle Augustina (1992) byl čas stvořen Bohem. Před stvořením nebe a země byl Bůh nečinným. Kdyby byl čas před tímto stvořením, nemohli bychom o Bohu říct, že byl právě tehdy nečinným, kdyby ne, nebylo by žádné tehdy. V další části Vyznání se filosof ptá: Jak může být čas minulý a budoucí, když první už není a druhý ještě není? Kdyby byl ovšem jen přítomný čas a nepřecházel v minulý či budoucí, nebyl by to čas, ale věčnost. Aby byl přítomný čas časem, musí se proměnit v minulý, ale jak o něm poté můžeme říci, že je, jestliže je v tom, že nebude důvod jeho bytí (Aurelius Augustinu, 1992)? Chybou je o minulém a budoucím čase říkat, že je dlouhý nebo krátký to, co není, nelze nazývat dlouhým či krátkým (minulý čas už uplynul a budoucí ještě není. Správně tedy: Čas byl dlouhý/ Čas bude dlouhý (Aurelius Augustinus, 1992). Jinde: Dlouhý čas nemůže býti dlouhým, leda dlouhou řadou prchavým okamžiků. 30 Co podle Aurelia Augustina (1992) můžeme nazvat přítomným okamžikem? Jen ten okamžik času, který již nemůže býti rozdělen v žádné, ani ty nejmenší části. Tento okamžik však spěchá tak rychle z budoucnosti do minulosti, že ani chvilky netrvá; neboť kdyby trval, nutně by se rozdělil na minulý a budoucí. 31 Takto je poté i přítomnost bez trvání, tzn., že o ní také nemůžeme říct, že je dlouhá. Augustinus dochází k závěru o nemožnosti tvrzení jsoucnosti tří časů (minulý, přítomný a budoucí). Chceme-li mluvit správně, musíme konstatovat, že je jen přítomný čas s hledem k minulosti, přítomný čas s hledem k přítomnosti a přítomný čas s hledem k budoucnosti. První čas je paměť, druhý nazírání třetí očekávání (Aurelius Augustinus, 1992). Čas jde z budoucnosti přes přítomnost do minulosti. Přichází tedy z toho, co ještě není, jde tím, co nemá trvání, směřuje k tomu, co již není. 32 O několik stran dále 29 Aurelius Augustinus Vyznání, s Tamtéž, s Tamtéž, s Tamtéž, s

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino

Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Pedrino Otázka: Filozofie vznik, význam, disciplíny, základní přístupy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Pedrino FILOSOFIE - filein = láska, sofie = moudrost => láska k moudrosti - způsob myšlení -

Více

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

ETIKA. Benedictus de SPINOZA ETIKA Benedictus de SPINOZA Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Benedictus de Spinoza ETIKA ETIKA Benedictus de SPINOZA ETIKA Translation Karel Hubka, 1977 Czech edition dybbuk, 2004

Více

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová.

Člověk a společnost. 16. Vznik a význam filozofie. Vznik a vývoj význam filozofie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. Člověk a společnost 16. Vznik a význam filozofie www.ssgbrno.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Vznik a a význam vývoj filozofie Vznik a vývoj význam filozofie Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo

Více

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd

Úvod do filosofie. Pojem a vznik filosofie, definice filosofie. Vztah filosofie a ostatních věd Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy Periodizace Cíl prezentace studenti budou schopni

Více

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY

FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY FILOSOFIE ČLOVĚKA a VĚDY Filosofie.. Vznik v antickém Řecku - KRITICKÉ, SAMOSTATNÉ myšlení - V SOUVISLOSTECH - sobě vlastní otázky, které neřeší speciální vědy - člověk ve VZTAHU k přírodě, společnosti

Více

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE

NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOZOFIE ÚKOL 1 Kdo byl předchůdcem německé klasické filosofie? Která filosofická témata řešil? NĚMECKÁ KLASICKÁ FILOSOFIE jeden ze základních proudů v evropské filosofické tradici konec

Více

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz.

Racionalismus. Představitelé jsou René Descartes, Benedikt Spinoza, G. W. Leibnitz. Racionalismus poznání vyrůstá z racionálního myšlení je to učení, které vyzvedá přirozené poznání člověka zdůrazňuje význam vědy, vzdělání, osvěty a kultury hlásá suverenitu lidského rozumu. Představitelé

Více

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Základy společenských věd pro SŠ FILOSOFIE 1. Filosofie, její hlavní disciplíny, vztah ke speciálním vědám 2. Orientální myšlení, zejména staré Indie

Více

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

Německá klasická filosofie I. Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Německá klasická filosofie I Německý idealismus: Johann Gottlieb Fichte Friedrich Wilhelm Joseph Schelling Dějinný kontext a charakteristika Jedná se o období přelomu 18. a 19. století a 1. poloviny 19.

Více

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860)

ARTHUR SCHOPENHAUER (1788-1860) IRACIONALISMUS CHARAKTERISTIKA iracionalis - nerozumový; podstatu skutečnosti lze pochopit jedině citem, vůlí, intuicí, vírou skepse vůči rozumu, zdůraznění jiných cest pochopení světa než rozumových dvě

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Průvodka. CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014

Filosofie novověk. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 Filosofie novověk Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: leden 2014 ANOTACE Kód DUMu: VY_6_INOVACE_3.ZSV.20 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: leden 2014 Ročník: 3. ročník střední zdravotnická

Více

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr.

Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Dějiny sociologie I. Periodizace, protosociologie a klasická sociologie (Comte, Spencer) VY_32_INOVACE_ZSV3r0103 Mgr. Jaroslav Knesl Dějiny sociologie - periodizace 1. Protosociologie: Antika 40 léta 19.stol.

Více

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí

Dle Heideggera nestačí zkoumat jednolivá jsoucna, ale je třeba se ptát, co umožňuje existenci jsoucen tzn. zkoumat... bytí Filozofie 06 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených charakteristikách a tezích týkajících se moderní filosofie doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín či slovo. Otázka číslo: 1 MARTIN HEIDEGGER

Více

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ

Immanuel Kant => periodizace díla, kopernikánský obrat, transcendentální filozofie, kategorický imperativ Immanuel Kant - maturitní otázka ZV www.studijni-svet.cz - polečenské vědy - http://zsv-maturita.cz Otázka: Immanuel Kant Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Immanuel Kant => periodizace

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Průvodce tématem estetika -1.část

Průvodce tématem estetika -1.část Lukáš Ondra ODKUD SE BERE KRÁSA? 6. Estetika Průvodce tématem estetika -1.část 6.1 ÚVOD: CO JE TO ESTETIKA? 6.2 PLATÓNOVO POJETÍ KRÁSY 6.3 NIETZSCHOVO POJETÍ ŽIVOTA JAKO UMĚLECKÉHO DÍLA 6.4 PŘIROZENÁ KRÁSA

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Autor Mgr. Jiří Pokorný Číslo VY_32_INOVACE_13_ZSV_2.01_Periodizace antické filozofie

Více

Člověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století

Člověk na cestě k moudrosti. Filozofie 20. století Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Pavel Lečbych Člověk na cestě k moudrosti Filozofie 20. století Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož se žáci seznámí s filozofií

Více

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ

RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ RENESANCE A OSVÍCENSTVÍ pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. RENESANCE A VĚK ROZUMU Renesance kulturní znovuzrození

Více

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Občanská výchova pro ZŠ FILOSOFIE

Témata ke státní závěrečné zkoušce pro studijní obor Občanská výchova pro ZŠ FILOSOFIE FILOSOFIE 1. Filosofie, její hlavní disciplíny, vztah ke speciálním vědám 2. Orientální myšlení, zejména staré Indie a Číny 3. Nejvýznamnější představitelé a školy řecké filosofie před Sókratem 4. Sofisté

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů

PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných filmů Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Filozofie, etika 4. ročník a oktáva 2 hodiny týdně PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy, ukázky z hraných

Více

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku

Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku Maturitní témata ze základů společenských věd pro ústní profilovou zkoušku 2012/2013 pro všechny třídy 4. ročníku 1. Psychologie jako věda: předmět, vývoj, směry Počátky psychologie, základní psychologické

Více

Zdravotně sociální pracovník

Zdravotně sociální pracovník Zdravotně sociální pracovník bakalářské prezenční studium základy společenských věd Otázka 1 Základní formou motivů jsou: a. potřeby b. ambice c. pudy Otázka 2 K představitelům novověkého empirismu patří

Více

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.

EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet. EDUCanet gymnázium a střední odborná škola, základní škola Praha, s.r.o. Jírovcovo náměstí 1782, 148 00 Praha 4 www.praha.educanet.cz MATURITNÍ TÉMATA 2014/2015 ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. PSYCHOLOGIE

Více

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská

Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod do filozofie Jana Kutnohorská Úvod Etymologie Předmět filozofie Ontologie Prameny filozofického tázání Filozofické disciplíny Etymologie Filozofie z řečtiny PHILEIN - milovat SOPHA - moudrost V doslovném

Více

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/

GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/ NÁZEV ŠKOLY: GYMNÁZIUM JOSEFA JUNGMANNA LITOMĚŘICE, Svojsíkova 1, příspěvková organizace ČÍSLO PROJEKTU: CZ.1.07/1.5.00/34.1082 NÁZEV MATERIÁLU: TÉMA SADY: ROČNÍK: VY_32_INOVACE_4B_08_Německá klasická

Více

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová

Filozofie křesťanského středověku. Dr. Hana Melounová Filozofie křesťanského středověku Dr. Hana Melounová Středověk / 5. 15. st. n. l. / Křesťanství se utvářelo pod vlivem zjednodušené antické filozofie a židovského mesionaismu. Základní myšlenky už konec

Více

- filozofie je věda o nejobecnějších otázkách existence světa, přírody, člověka a lidského myšlení (jsoucno = realita)

- filozofie je věda o nejobecnějších otázkách existence světa, přírody, člověka a lidského myšlení (jsoucno = realita) Otázka: Filozofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Patrik Novotný Předmět studia citáty: 1. od Paula Ricoeura filozof má otázky otevírat, hledat odpovědi 2. Svět se řídí zákony, které lze

Více

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD

ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD Maturitní otázky ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 1. Předmět psychologie a význam psychologických poznatků, vznik a historický vývoj psychiky, determinace lidské psychiky. pojem a předmět psychologie metody psychologie,

Více

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka

Utajené vynálezy Nemrtvá kočka Nemrtvá kočka Od zveřejnění teorie relativity se uskutečnily tisíce pokusů, které ji měly dokázat nebo vyvrátit. Zatím vždy se ukázala být pevná jako skála. Přesto jsou v ní slabší místa, z nichž na některá

Více

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka)

filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) Otázka: Pojetí filosofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Petr Novák filosofie je soustava kritického myšlení o problémech (bytí, života, člověka) klade si otázky ohledně smyslu všeho a zkoumá

Více

Vybrané kapitoly z dějin filosofie (antika, středověk, novověk, 20. stol)

Vybrané kapitoly z dějin filosofie (antika, středověk, novověk, 20. stol) Vybrané kapitoly z dějin filosofie Obor: křesťanská výchova KFK/VKDF, 2007-2008, semestrální přednáška se cvičením, 2+1 hod., zk ZS: 24.9.-21.12. 2004, 13 týdnů (tel.: 7404; email: ladislav.chvatal@upol.cz)

Více

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Aristoteles. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Aristoteles Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Aristoteles (život a dílo, nauka o látce a tvaru, možnosti a uskutečnění, substanci a akcidentech, etika a politika) Život 384

Více

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová

Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění. Rudolf Steiner Ita Wegmanová Pravé poznání bytosti člověka jako základ lékařského umění Rudolf Steiner Ita Wegmanová Poznání duchovního člověka V tomto spise poukazujeme na nové možnosti lékařského vědění a působení. To co tu podáváme,

Více

Výbor textů k moderní logice

Výbor textů k moderní logice Mezi filosofií a matematikou 5 Logika 20. století: mezi filosofií a matematikou Výbor textů k moderní logice K vydání připravil a úvodními slovy opatřil Jaroslav Peregrin 2006 Mezi filosofií a matematikou

Více

-15. normostran, ité literatury a citovaných pramenů. @centrum.czcz Dva termíny

-15. normostran, ité literatury a citovaných pramenů. @centrum.czcz Dva termíny Povinnosti ke zkoušce Seminárn rní práce -15 normostran, poznámkový aparát, seznam použit ité literatury a citovaných pramenů Konzultace - alespoň dvakrát t za semestr, včetně kontroly pracovního textu

Více

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993 l Svět je všechno, co fakticky je. 1.l Svět je celkem faktů a nikoli věcí. l.2 Svět se rozpadá na fakty.

Více

Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě

Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Test základů společenských věd bakalářský obor Zdravotně sociální pracovník v prezenční formě Otázka 1 Jan Patočka je představitelem: a. pragmatismu b. existencialismu c. fenomenologie Otázka 2 Korán a

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 2: PRVEK Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora

Více

1. Přednáška K čemu je právní filosofie?

1. Přednáška K čemu je právní filosofie? 1. Přednáška K čemu je právní filosofie? Osnova přednášky: a) Co je filosofie a filosofování b) Proč vznikla právní filosofie c) Předmět a funkce právní filosofie Co znamená slovo filosofie? slovo filosofie

Více

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/ Projekt: Reg.č.: Operační program: Škola: Tematický okruh: Jméno autora: MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/34.0903 Vzdělávání pro konkurenceschopnost Hotelová škola, Vyšší

Více

Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie

Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie Vše souvisí se vším, aneb všechno je energie Universum Na počátku všeho byl zřejmě jen záblesk prvotního světla vědomí. Jiskřička energie, která měla svou vlastní inteligenci, svou vlastní počáteční tvořivou

Více

Redukcionismus a atomismus

Redukcionismus a atomismus Redukcionismus a atomismus ČVUT FEL Filosofie 2 Filip Pivarči pivarfil@fel.cvut.cz Co nás čeká? Co je to redukcionismus Směry redukcionismu Redukcionismus v různých odvětvých vědy Co je to atomismus Směry

Více

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová

Období klasické řecká filosofie II. Zuzana Svobodová Období klasické řecká filosofie II Zuzana Svobodová Platón (428/7-348/7 př. Kr.) vl. jm. Aristoklés, Platon přezdívka daná učitelem gymnastiky (platys široký) aristokrat (na rozdíl od Sokrata) snaha o

Více

V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů

V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů Přednáška s besedou V Ý V O J H U D E B N Í C H N Á S T R O J Ů od pravěku, přes starověk, středověk a renesanci do současnosti Přednáška seznamuje s historií vývoje hudebních nástrojů, sleduje jejich

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sociálních studií Katedra politologie Lukáš Visingr (UČO 60659) Bezpečnostní a strategická studia Politologie Bakalářské studium Imatrikulační ročník 2005 Weberův přístup

Více

03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku

03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku 03. 07. 2016 17:53 1/5 Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku Hlavní mezníky při studiu člověka a společnosti ve starověku Úvod Má práce má název Hlavní mezníky při studiu člověka

Více

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Dej 2 Osvícenství Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Osvícenství období i myšlenkový směr 17.-18. století, věk rozumu a osvěty

Více

TEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek

TEORIE ROKU 2012. Miroslav Jílek TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 3 TEORIE ROKU 2012 Miroslav Jílek 1. vydání, 2011 Fotomaterial.cz 110 00 Praha 1, Jungmannova 28/747 Tel: +420 720 536 530 E-mail: info@fotomaterial.cz www.fotomaterial.cz

Více

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael

Otázka: Scholastika. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): Michael Otázka: Scholastika Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Michael Scholastika (periodizace a charakteristika, představitelé, základní problémy, spor o univerzálie, myšlení sv. Tomáše) Periodizace

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: tel CZ.1.07/1.5.00/ Pro vzdělanější Šluknovsko VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Pokyny k vyplňování dotazníku

Pokyny k vyplňování dotazníku Recepce filosofie na českých středních školách v souvislosti s užitými způsoby výuky Pokyny k vyplňování dotazníku Dotazník je původně určen k vyplnění přímo v hodinách za mojí asistence (s případným pokusem

Více

Obsah. 1. Boěthiova učitelská mise Komparace dvou současníků Tajemné Divišovo autorství 49. Slovo ke čtenáři 11.

Obsah. 1. Boěthiova učitelská mise Komparace dvou současníků Tajemné Divišovo autorství 49. Slovo ke čtenáři 11. Obsah Předmluva ke druhému vydání 9 Slovo ke čtenáři 11 Prolog 13 ODDÍL PRVNÍ: Počátky středověké filosofie 15 I. Přehled duchovních proudů pozdní antiky a dílo Aurelia Augustina 15 II. Anicius Manlius

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) 7. ročník základní

Více

Arthur Schopenhauer. Dr. Daniel Toth, 1

Arthur Schopenhauer. Dr. Daniel Toth,  1 1788-1860 Narodil se 22.2. v Gdaňsku v rodině obchodníka Heinricha Schopenhauera Matka spisovatelka Henriette 1793 Otec se Heinrich s rodinou přestěhoval do Hamburku 1797 se narodila sestra Adele, po dvou

Více

Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu

Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu Duše, duch a tělo v hebrejském a řeckém kontextu http://www.phil.muni.cz/~horinkov/religionistika/nefesruachasarx.doc Lenka Kouřilová kombinace Ph-Vn ročník III. Východiskem řeckého myšlení je dualismus

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 CZ.1.07/1.5.00/34.1076. Pro vzdělanější Šluknovsko

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 CZ.1.07/1.5.00/34.1076. Pro vzdělanější Šluknovsko VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632

Více

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd

Univerzita Palackého v Olomouci Pedagogická fakulta Katedra společenských věd Tematické okruhy státní závěrečné zkoušky pro studijní obor: N7504T275 Učitelství základů společenských věd a občanské výchovy pro střední školy a 2. stupeň základních škol Státní závěrečná zkouška je

Více

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ ÚKOL 1 VYTVOŘTE DVOJICE Co to znamená scholastika? Které období předchází vrcholné scholastice a kdo jsou jeho hlavní představitelé? CHARAKTERISTIKA fil. svět ovládnul

Více

VET středověk a novověk (po 18. století)

VET středověk a novověk (po 18. století) VET středověk a novověk (po 18. století) Co nás čeká Křesťanství a jeho představitelé Renesance Racionalismus a empirismus, Kant Merkantelismus, Karmelismus Křesťanství Po dlouho dobu křesťanství uchovatel

Více

HISTORIE ATOMU. M g r. ROBERT P ECKO TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY

HISTORIE ATOMU. M g r. ROBERT P ECKO TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY HISTORIE ATOMU M g r. ROBERT P ECKO TENTO DOKUMENT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Historie atomu (modely) Mgr. Robert Pecko Období bez modelu pojetí hmoty

Více

Projekt CZ.1.07/2.2.00/28.0216 Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia

Projekt CZ.1.07/2.2.00/28.0216 Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia Gottlob FREGE: O smyslu a významu, 1892 In: Zeitschrift fűr Philosophie und philos. Kritik, NF 100, 1892 Překlad: Jiří Fiala, In: Scientia Philosophia (SciPhi) 4, červen 1992, Praha Rovnost 1 ) vyžaduje

Více

Umělecká kritika MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií

Umělecká kritika MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Teorie interaktivních médií Umělecká kritika Seminární práce esej, Úvod do uměnovědných studií USK 01 Vypracoval: Zvonek David (UČO :

Více

Členové Vídeňského filosofického kroužku diskutovali a rozvíjeli především teoretické práce:

Členové Vídeňského filosofického kroužku diskutovali a rozvíjeli především teoretické práce: Filozofie 05 Otázka číslo: 1 " Na přísné formulaci kauzálního zákona: známe-li přesně přítomnost, můžeme vypočítat budoucnost, není nesprávná druhá věta, ale věta první. Přítomnost ve všech stupních její

Více

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442

E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 E L O G O S ELECTRONIC JOURNAL FOR PHILOSOPHY/2006 ISSN 1211-0442 Existují morální zákony á priori, nebo jsou pouze vyjádřením soudobých názorů ve společnosti? Ondřej Bečev 1) Vysvětlivky K použitým písmům

Více

STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE 3.1.2013 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA CYKLICKÉ POJETÍ ČASU

STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE 3.1.2013 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA CYKLICKÉ POJETÍ ČASU STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE Úvodní informace OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Od počátku našeho letopočtu do r. 1453 (popř. 1492) Vnitřní charakteristika: Filosofie je úzce spjata s teologií = křesťanská filosofie. Vychází

Více

A) Sjednocená teorie Všeho?

A) Sjednocená teorie Všeho? OBSAH BUĎ SVĚTLO! 13 A) Sjednocená teorie Všeho? 1. ZÁHADA SKUTEČNOSTI 16 Dvojí záhada 17 Nový model světa: Koperník, Kepler, Galilei 18 Církev proti přírodním vědám 19 Vítězství přírodních věd 21 2. FYZIKÁLNÍ

Více

Buddhismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN25

Buddhismus. M gr. A L E N A B E N D O V Á, VY_32_INOVACE_BEN25 Buddhismus M gr. A L E N A B E N D O V Á, 2 0 1 2 BUDDHISMUS Patří mezi nejstarší náboženství, vzniká v Asii. Od 19. století se šíří dále. Je historickou postavou. Narodil se zhruba v 5. století jako indický

Více

Praktická filosofie a etika. Zuzana Svobodová

Praktická filosofie a etika. Zuzana Svobodová Praktická filosofie a etika Zuzana Svobodová Co Vás motivuje studovat? Jaké hodnoty se projevují v této Vaší motivaci? Co je to (spokojenost, život, láska, statečnost, ) důstojnost ctnost hodnota? Hodnoty

Více

ANTICKÁ FILOSOFIE, pracovní list

ANTICKÁ FILOSOFIE, pracovní list ANTICKÁ FILOSOFIE, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ANTICKÁ FILOSOFIE Lidé si od počátku svých dějin kladli otázky

Více

1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné:

1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: 1 Úvod Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: My všichni lidé jsme myslící bytosti, neboli všichni máme mysl. Do své mysli můžeme každý nahlížet, rojí se nám tam různé

Více

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně Fyzikální veličiny - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny Obecně Fyzika zkoumá objektivní realitu - hmotu - z určité stránky. Zabývá se její látkovou formou

Více

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA

SEMINÁRNÍ PRÁCE VÝCHOVA SEMINÁRNÍ PRÁCE (ÚVOD DO MODERNÍ PEDAGOGIKY) VÝCHOVA LENKA FIALOVÁ VÝŽIVAČLOVĚKA 2004/2005 4.ROČNÍK OBSAH 1. Základní pojmy 2. Výchova 3. Funkce výchovy 4. Činitelé výchovy POUŽITÁ LITERATURA 1. J. Průcha,

Více

Negativní informace. Petr Štěpánek. S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze. Logické programování 15 1

Negativní informace. Petr Štěpánek. S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze. Logické programování 15 1 Negativní informace Petr Štěpánek S použitím materiálu M.Gelfonda a V. Lifschitze 2009 Logické programování 15 1 Negace jako neúspěch Motivace: Tvrzení p (atomická formule) neplatí, jestliže nelze odvodit

Více

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA

PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA Studijní běh: 1 4. semestr Bc. přednášková skupina I (skup. A, B, C, D) PLÁN KOMBINOVANÉHO STUDIA oboru Sociální pedagogika pro období únor červen 2014 Akademický rok 201/2014 (letní semestr) Brno 2014

Více

Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům.

Základní vodítko: Milan Sláma, Příběhy spravedlnosti (Eurolex, Praha 2004). Obsahuje i základní a doporučenou literaturu k jednotlivým tématům. Metodické listy pro kombinované studium předmětu: Tvorba a interpretace práva Lektor: docdrmilan Sláma Kontakt: slama@prfcunicz Úvodní sdělení: Předkládaná témata se pohybují v ohledávání předpokladů tvorby

Více

Témata k závěrečné zkoušce pro rozšiřující studium Občanské výchovy a základů společenských věd

Témata k závěrečné zkoušce pro rozšiřující studium Občanské výchovy a základů společenských věd FILOSOFIE 1. Filosofie, její hlavní disciplíny, vztah ke speciálním vědám 2. Orientální myšlení, zejména staré Indie a Číny 3. Nejvýznamnější představitelé a školy řecké filosofie před Sókratem 4. Sofisté

Více

Mnoho povyku pro všechno

Mnoho povyku pro všechno Kapitola první Mnoho povyku pro všechno Za jasného dne nahlédnete do věčnosti. Alan Lerner 1 Zběžný průvodce nekonečnem Je-li skutečně nějaké Vědomí Vesmírné a Svrchované, jsem já jednou jeho myšlenkou

Více

CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ. Filosofie náboženství

CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ. Filosofie náboženství CESTA K HRANICÍM A ZA NĚ Filosofie náboženství 2 Průvodce: filosofie náboženství - 1.část 7.1 ÚVOD: ČLOVĚK JE KONEČNÁ BYTOST 7.2 ZROD FILOSOFIE NÁBOŽENSTVÍ Z KRIZE VĚROHODNOSTI MÝTICKÉHO VÝKLADU SVĚTA

Více

FRANĚK A., FENDRYCHOVÁ K.: TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE

FRANĚK A., FENDRYCHOVÁ K.: TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE TEORIE STRUN, SUPERSTRUN A M-TEORIE Aleš Franěk, Kristýna Fendrychová 4. A, Gymnázium Na Vítězné pláni 1160, Praha 4, 140 00, šk. rok 2005/2006 Abstrakt: Tento článek by měl přiblížit základní myšlenku

Více

Posudek oponenta diplomové práce

Posudek oponenta diplomové práce Katedra: Religionistiky Akademický rok: 2012/2013 Posudek oponenta diplomové práce Pro: Studijní program: Studijní obor: Název tématu: Pavlu Voňkovou Filosofie Religionistika Křesťansko-muslimské vztahy

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa

teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa Přednáška č.5. Teorie přirozeného práva - první pokus o vysvětlení jak funguje právo ve společnosti. 1. Změna tázání: přechod od otázky "co je právo" k otázce "jak právo funguje": kritika starověkého pojetí

Více

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková

Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143. Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Vznik vesmíru (SINGULARITA) CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Zpracovala: RNDr. Libuše Bartková Teorie Kosmologie - věda zabývající se vznikem a vývojem vesmírem. Vznik vesmírů je vysvětlován v bájích každé starobylé

Více

Logika 5. Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1. Logika je věda o...

Logika 5. Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1. Logika je věda o... Logika 5 Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1 Logika je věda o.... slovech správném myšlení myšlení Otázka číslo: 2 Základy

Více

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h

Ø VÝZNAM ANTIKY. h h h POČÁTEK EVROPSKÉ FILOSOFIE (ŘECKO) Ø VÝZNAM ANTIKY UMĚNÍ (EGYPT X ŘECKO) MYŠLENÍ (FILOSOFIE X MÝTUS) POLITIKA (VZNIK ČLOVĚKA) UMĚNÍ PŘEDANTICKÉ UMĚNÍ ŘÍDÍ JEJ NEZMĚNITELNÝ KÁNON (NEZAJÍMÁ SE O SKUTEČNOST

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Shrnutí problematiky předsokratovské filosofie prostřednictvím písemného testu. Vytvořeno 19. 1. 2013 Určeno pro

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Shrnutí problematiky předsokratovské filosofie prostřednictvím písemného testu. Vytvořeno 19. 1. 2013 Určeno pro VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Číslo a název materiálu Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií

Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií Co jsou uměnovědná studia? Úvod do uměnovědných studií Požadavky Zpracovat slovníkové heslo z minimálně 2 různých zdrojů Umělecké dílo; Otevřené dílo; Mimoumělecké estetično; Funkce umění; Umělecká hodnota;

Více

(respektive proti času) Pohybující se nepohybuje tam, kde je, ani tam kde není! (verze Diogena Laertia)

(respektive proti času) Pohybující se nepohybuje tam, kde je, ani tam kde není! (verze Diogena Laertia) 1 APORIE proti POHYBU (respektive proti času) Pohybující se nepohybuje tam, kde je, ani tam kde není! (verze Diogena Laertia) Šíp, letící v prostoru, je v každém okamžiku na určitém místě v klidu. Je-li

Více

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa)

ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU. Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) ZÁKLADNÍ METODOLOGICKÁ PRAVIDLA PŘI ZPRACOVÁNÍ ODBORNÉHO TEXTU Martina Cirbusová (z prezentace doc. Škopa) OSNOVA Metodologie vs. Metoda vs. Metodika Základní postup práce Základní vědecké metody METODOLOGIE

Více

Fyzika I. Něco málo o fyzice. Petr Sadovský. ÚFYZ FEKT VUT v Brně. Fyzika I. p. 1/20

Fyzika I. Něco málo o fyzice. Petr Sadovský. ÚFYZ FEKT VUT v Brně. Fyzika I. p. 1/20 Fyzika I. p. 1/20 Fyzika I. Něco málo o fyzice Petr Sadovský petrsad@feec.vutbr.cz ÚFYZ FEKT VUT v Brně Fyzika I. p. 2/20 Fyzika Motto: Je-li to zelené, patří to do biologie. Smrdí-li to, je to chemie.

Více

Úvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl

Úvod do sociologie. VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie VY_32_INOVACE_ZSV3r0101 Mgr. Jaroslav Knesl Úvod do sociologie Se sociologií se setkáte na každém kroku (průzkumy veřejného mínění). Sociolog by měl mít odstup od reality, právě pro

Více

SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ

SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ O S H O SKRYTÁ MYSTÉRIA VÝCHODNÍCH CHRÁMÙ Byly doby, kdy chrámy, poutnická místa, nošení značek na čele, uctívání idolů, používání růženců, zaklínadel a kouzel, posvátné texty, rituály a astrologie, víra

Více

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry

Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katechetika I. Katecheze jako iniciace a výchova víry Katecheze jako iniciace a výchova víry Je možno vychovávat v oblasti víry? Výchova víry je termín nezvyklý. Víra je výsledkem setkání Boží milosti

Více

1. Matematická logika

1. Matematická logika MATEMATICKÝ JAZYK Jazyk slouží člověku k vyjádření soudů a myšlenek. Jeho psaná forma má tvar vět. Každá vědní disciplína si vytváří svůj specifický jazyk v úzké návaznosti na jazyk živý. I matematika

Více

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111

Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Umění a věda VY_32_ INOVACE _06_111 Projekt MŠMT Název projektu školy Registrační

Více

Otázka: Osvícenská filozofie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): susinka. filozofie se dotýká celé společnosti

Otázka: Osvícenská filozofie. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): susinka. filozofie se dotýká celé společnosti Otázka: Osvícenská filozofie Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): susinka filozofie se dotýká celé společnosti v Anglii má empirický nádech otázky: Reforma katolické církve, svoboda člověka Francie

Více