ČAS, KALENDÁŘ A ASTRONOMIE

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČAS, KALENDÁŘ A ASTRONOMIE"

Transkript

1 ČAS, KALENDÁŘ A ASTRONOMIE

2 Čas Založen na základě praktických zkušeností s následností dějů Je vzájemně vázán s existencí hmoty a prostoru, umožňuje rozhodnout o následnosti dějů, neexistuje možnost zpětné reprodukce neustále narůstá Fyzika i astronomie se soustřeďuje na měření periodicky se opakujících dějů Problémy s měřením času a zavádění kalendáře: počátek a výběr fyzikálního děje měření nepravidelností srovnání času na hodinách umístěných na různých místech Země přenos časových signálů měření času v pohybujících se soustavách

3 Jednotkačasu a její realizace V soustavě SI je základní jednotkou sekunda V říjnu 1967 přijala 13. generální konference pro míry a váhy v Paříži definici tzv. atomové sekundy časový interval vymezený kmity elmg. záření základního izotopu atomu Cesia C 133 v nulovém magnetickém poli V roce 1971 na 14. konferenci CGPM rozhodla o zavedení mezinárodního atomového času TAI Tento čas TAI je kalibrován mezinárodním ústředím BIH (Bureau International de l Houre) v Paříži, viz. dále

4 Historie měřeníčasu I. Sledováním rovnoměrného pohybu gnómón předchůdce slunečních hodin sluneční hodiny okamžitá poloha Slunce vrženým stínem Slunce Odpočítávání časových intervalů přesýpací hodiny klepsydry svíčkové hodiny

5 Historie měřeníčasu II. Počítáním pravidelných pohybů mechanické hodiny přenosné, nepřenosné (kyvadlové hodiny, věžní hodiny, ) elektrické hodiny řízené elektrickým proudem elektronické hodiny křemenný krystal atomové hodiny

6 Čas v astronomii I. Astronomie v historii určovala pro lidstvo čas periodické jevy na obloze (východ a západ Slunce, Měsíce, pohyb hvězdné oblohy rotace Země), pravidelné střídání ročních období Rotace Země není rovnoměrná čas odvozený z tohoto pohybu je též nerovnoměrný V prvním přiblížení se ovšem dáčas odvozený z pohybů Země za rovnoměrný Odstranění různých nerovnoměrností zavedení středních Sluncí, časová rovnice,

7 Čas v astronomii II. Hvězdný a sluneční den hvězdný den doba, která uplyne mezi dvěma svrchními kulminacemi jarního bodu sluneční den pravý doba, která uplyne mezi dvěma spodními kulminacemi skutečného Slunce Vztah mezi slunečním a hvězdným časem hvězdnýčas hodinový úhel jarního bodu sluneční čas hodinový úhel Slunce zvětšený/zmenšený o 12h Existují dva jarní body střední (rovnoměrný ovlivněný pouze precesí) a pravý (nerovnoměrný ovlivněný precesí i nutací), rozdíl hvězdných časů daný oběma body udává tzv. rovnice ekvinokcií: Hodiny ukazující sluneční čas se budou oproti hvězdným opožďovat téměř o 4 minuty z důvodu pohybu Slunce po ekliptice proti směru denního pohybu oblohy o ~ 0,985, tj. téměř 4 minuty v časové míře

8 Čas v astronomii III. Vliv nerovnoměrnosti zdánlivého ročního slunečního pohybu nerovnoměrný pohyb Slunce po ekliptice (v důsledku 2. Keplerova zákona se Slunce zdánlivě pohybuje nejrychleji v perihelu, nejpomaleji pak v afelu další nepravidelností v délce slunečního dne je to, že měříme hodinový úhel Slunce, tj. rovníkovou souřadnici, ale Slunce se pohybuje po ekliptice Tyto nepravidelnosti pravého slunečního času znamenají podstatné rozdíly oproti času rovnoměrně plynoucímu V dřívějších dobách měření času slunečními hodinami, kdy na přesnosti měření času tolik nezáleželo, nebyly tyto rozdíly tak závažné ~ ±15 minut Později bylo třeba zavést čas, který zahrnuje tyto nepravidelnosti

9 Čas v astronomii IV. Zavedení středních Sluncí pravé (skutečné) Slunce bylo nahrazeno tělesem fiktivním, tzv. středním Sluncem Rozeznáváme dvojí střední Slunce: první střední Slunce pohybuje se rovnoměrně po ekliptice, tj. jako kdyby se Země pohybovala po kružnici, střední denní pohyb je 0,985 ; s pravým Sluncem se potkává na přímce apsid druhé střední Slunce rovnoměrný pohyb po rovníku (u prvního středního Slunce je sice pohyb po ekliptice rovnoměrný ale není rovnoměrný na rovníku Obě střední Slunce se setkávají v okamžiku jarní a podzimní rovnodennosti doba, která uplyne mezi dvěma průchody středních Sluncí jarním bodem se nazývá tropický rok (viz. dále)

10 Čas v astronomii V. Střední čas Sluneční den střední doba, která uplyne mezi dvěma spodními kulminacemi druhého středního Slunce Je-li středníčas T s, jak již bylo uvedeno, platí: T s = t ± 12h Označíme-li pravý čas T p, můžeme napsat tzv. časovou rovnici: R = T p T s

11 Čas v astronomii VI. Pravý sluneční čas udávají sluneční hodiny čas na nich tedy musíme opravit o časovou rovnici, abychom dostali místní střední sluneční čas

12 Čas v astronomii VII. Vztahy mezi hvězdným a středním slunečním časem Střední Slunce, které se za rok dostane opět do jarního bodu se opozdí o jeden celý denní oběh, tzn. že platí: 365,2422 dní středních = 365, dní hvězdných a dále platí, že: 1 den střední = 1, dne hvězdného 24 hodin středních = 24 h 03 m 56, s času hvězdného 1 den hvězdný = 0, dne středního 24 hodin hvězdných = 23 h 56 m 04,09054 s času středního

13 Další typy časů v astronomii I. Univerzální čas (UT) vztažen k lokálnímu času na greenwichskému poledníku, měří se jako občanský od čas od půlnoci každého dne; do roku 1924 se používal GMT ve kterém začínal den vždy v poledne UT je odvozen z rotace Země v rotaci dochází ke změnám, proto se zavedl tzv. UTC (koordinovaný světový čas) UTC je měřen atomovými hodinami šířen rozhlasovými stanicemi UTC se od TAI liší tak, aby rozdíl nebyl větší než 0,9 s Přestupná sekunda, 30. června nebo 31. prosince, poslední

14 Další typy časů v astronomii II. Efemeridový čas (ET) rovnoměrně plynoucí, stanoven dle pohybu Země kolem Slunce a dle pohybu Měsíce (sledování zákrytů); efemeridová sekunda definována jako 1/ , tropického roku, přesnost 1 ms, udržován křemennými hodinami Terestrický čas (TT) nahradil ET, definován obecnou relativitou jako vlastní čas pozorovatele, užívá se v geocentrických efemeridách těles sluneční soustavy, dnes odvozován z TAI Atomový čas (TAI) v současnosti nejpřesnější rovnoměrně plynoucíčas, udržován Rb a Cs hodinami (užívá se vážený průměr z několika nejlepších atomových laboratoří ~ 300) ČAS GPS základní okamžik (GPS = TAI), dnes GPS = TAI 19 s

15 Pásmový čas, datová mez I. Každé místo na Zemi (každý poledník) má svůj místní čas Země je rozdělena na tzv. časová pásma po 15 každé pásmo je posunem o 1 h oproti předchozímu pásmu Pásmový čas (zaveden 1879) se vždy liší celistvým počtem hodin od světového času

16 Pásmový čas, datová mez II. Pásma nemají z praktických důvodů přesné geometrické hranice, ale pokud možno sledují hranice států U nás se používá tzv. středoevropský a středoevropský letní čas: SEČ (CET) = UT + 1h SELČ (CEST) = SEČ + 1h = UT + 2h Místníčas se v ČR liší od středoevropského v rozmezí od 8 minut na západě až +13 minut na východě, na východním Slovensku až o 25 minut Nejmenší odchylka je v místech poblíž 15 poledníku východní délky Nymburk, Kolín, Jindřichův Hradec

17 Pásmový čas, datová mez III. Dohodou stanovená hranice procházející zhruba po 180 poledníku, kde se mění datum Vyhýbá se obydleným oblastem Pásmový čas je po obou stranách tentýž, na západ od datové hranice je datum o den vyšší než na východě

18 Rok a kalendář Siderický (hvězdný) rok je doba, za kterou oběhne Země kolem Slunce vůči hvězdám, tj. o ,2564 dne Tropický rok doba mezi dvěma průchody středního Slunce jarním bodem 365,2422 dne Anomalistický rok doba mezi dvěma průchody Země přísluním (periheliem) 365,2596 dne Drakonický rok doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody Slunce výstupným uzlem měsíční dráhy 346,6200 dne Besselův rok doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody středního Slunce bodem o rektascenzi α = 18 h 40 m Kalendářní rok rok používaný v běžném životě 365 dní, v tzv. přestupném roce 366 dní

19 Kalendář I. Periodické střídání ročních období přímo ovlivňuje přírodu a donutilo tak člověka, aby tato období nějak dělil Postupem vznikly tři druhy kalendářů lunární, lunárně-sluneční, sluneční Lunární kalendář se používal již v dávných dobách měsíční fáze, opakující se během ~ 30 dnů umožnilo rozdělit roční období na 12 téměř stejně dlouhých úseků V moderní době se používá kalendáře slunečního vycházejícího z oběhu Slunce V současnosti užívaný sluneční kalendář prošel určitým vývojem

20 Kalendář II. V současnosti užívaný kalendář vychází z kalendáře egyptského (lunární kalendář 12 měsíců o 30 dnech + 5 dní na konci roku) 365 dní egyptský rok je o ¼ dne kratší, tj. jednou za 4 roky je rozdíl jednoho dne J. Caesar (45 př.n.l) zavádí juliánský (římský) kalendář sluneční kalendář, podle znalostí alexandrijských astronomů rok měl 365,25 dne, tj. každý čtvrtý rok je rokem přestupným o délce 366 dní Rozdíl 0,0078 dne tropického roku proti juliánskému juliánský rok je o 11 minut a 14 vteřin delší než tropický rok jarní rovnodennost se posunula za 128 let o den zpět, koncem 16. stol. jarní rovnodennost nastávala již 11. března

21 Kalendář III reforma kalendáře, po 4. říjnu následoval 15. říjen Přestupné roky jsou takové, které jsou beze zbytku dělitelné 4 Současně stanoveno, že roky kterými končí století budou přestupné jen tehdy, budou-li dělitelné beze zbytku 400, tzv. sekulární roky Touto změnou se délka kalendářního roku zkrátí na 365,2425 dne, tj. je delší o dne než rok tropický Za ~3000 let vzroste rozdíl mezi dnem jarní rovnodennosti a 21. březnem na 1 den malá odchylka

22 Kalendář IV. Tento kalendář se nazývá gregoriánský (řehořský papež Řehoř XIII. který reformu nařídil) V současnosti celosvětově užívaný kalendář zavedení postupně pro různé země, např.: Anglie 1752 Japonsko 1873 Čína 1912/1949 Rusko 1918 Řecko 1923, V současnosti činí rozdíl mezi juliánským a gregoriánským kalendářem 13 dní; naroste na 14 dní

23 Průběžný počet dnů Juliánské datum V řadě případů je třeba znát, kolik dnů uběhlo od určité události nebo interval mezi dvěma událostmi Pro tyto účely se používá průběžného číslování středních dnů, tzv. Juliánské datum (JD) s počátkem př.n.l ve 12:00 UT, tj. v okamžiku kdy začínají všechny kalendářové cykly Tuto periodu (7980 let) zavedl v r J. J. Scaliger ( ) Zavádí se též tzv. modifikované juliánské datum (MJD), pro které platí: MJD = JD ,5

24 Výpočet JD z občanského a naopak Převod občanského data na juliánské Převod juliánského data na občanské

25 Výpočet data Velikonoc Jedná se o tzv. datum pohyblivého svátku neděle velikonoční je první nedělí po jarním úplňku Algoritmus výpočtu: Existuje několik metod jednou z nich je tzv. Gaussovo pravidlo C. F. Gauss ( )

26 Změny v rotaci Země Teprve zavedením přesných normálů kmitočtů (křemenné, atomové hodiny) se podařilo odhalit nepravidelnosti v rotaci Země Periody změn v rotaci Země: roční amplituda 22 ms; příčinou jsou pravidelné klimatické změny na povrchu Země (přesun vodních a vzdušných hmot) půlroční amplituda 10 ms; příčina je v eliptické dráze Země a tím kolísáním gravitačního působeni Slunce na rotující Zemi perioda 13,8 a 27,6 dne s amplitudou < 1ms; příčinou je excentricita měsíční dráhy Sekulární změny rotace siderická doba oběhu Měsíce se změnila za posledních 100 let o 0,031 s změna rotace Země v důsledku slapových projevů Sečtením všech změn se dospělo k hodnotě denní změny délky dne 4, s, tj. prodloužení dne o 1s za let.

27 Pohyb Země kolem Slunce I. Země se při svém oběhu kolem Slunce pohybuje po v rovině ekliptiky Trajektorie má tvar elipsy (viz. přednáška o základech nebeské mechaniky) změna vzdálenosti Země Slunce, zemská osa svírá s rovinou ekliptiky úhel 23,5 stejný úhel svírá rovníková rovina s ekliptikou Zemská osa si během pohybu kolem Slunce si neustále zachovává svůj směr v prostoru Slunce má v době 21. června maximální deklinaci δ = +23,5 a 21. prosince δ = 23,5

28 Pohyb Země kolem Slunce II. Denní oblouk Slunce a výška Slunce nad obzorem v různých obdobích během roku V důsledku změny deklinace Slunce se samozřejmě mění i výška nad obzorem podle vztahu: h = 90 ϕ + δ

29 Roční období I. Z výše uvedených důvodů dochází ke střídání ročních období; tedy nikoliv v důsledku změny vzdálenosti Země Slunce!!! Rozdíl by činil T ~ C

30 Roční období II. Podle polohy na Zemi trvají jednotlivá roční období různě dlouho elipticitou dráhy Země Roční období Jaro Léto Podzim Zima Severní polokoule ~ 92 d 22 h ~ 93 d 14 h ~ 89 d 17 h ~ 89 d 01 h Jižní polokoule ~ 89 d 17 h ~ 89 d 01 h ~ 92 d 22 h ~ 93 d 14 h Významné rovnoběžky

31 Příklady Jak dlouhý stín vrhá na vodorovnou rovinu svislá tyč 1 m dlouhá, má-li Slunce deklinaci δ = a hodinový úhel t = 19 h 26 m. Zeměpisná šířka pozorovacího místa je ϕ = [d = 1,96 m] Za jak dlouho se posune v důsledku precese zemské osy světový pól o 5? [357,3 roku]

32 Příklady Jaká je maximální hodnota denní aberace pro pozorovatelské stanoviště o zeměpisné šířce ϕ = 50 a kolikrát je menší než roční aberace? Jak velká je hodnota maximální roční aberace na Venuši, která je vzdálena od Slunce r = 0,723 AU a oběžná doba T = 0,615 roku. [0,2 ; 102 krát; 24,1 ] Vypočtěte kolik dní uběhlo od data Vašeho narození [???, pomocí výpočtu Juliánského data]

33 Příklady vlastní výpočet Vypočítejte datum Velikonoční neděle pro rok [ ] Vypočtěte přibližně čas, kdy nastala jarní rovnodennost v letech 2004 a 2005, víte-li, že jarní rovnodennost v roce 2003 nastala dne v 1h 59m 59s. Porovnejte čas začátku jarní rovnodennosti dne (8h 35 m 33 s) s časem začátku jarní rovnodennosti v roce Diskutujte vlivy na změny času a datumu jarní rovnodennosti. [ h 48m 52 s (přesně) a ve 13 h 33 m 01 s (přesně)]

Čas a kalendář. důležitá aplikace astronomie udržování časomíry a kalendáře

Čas a kalendář. důležitá aplikace astronomie udržování časomíry a kalendáře OPT/AST L08 Čas a kalendář důležitá aplikace astronomie udržování časomíry a kalendáře čas synchronizace s rotací Země vzhledem k jarnímu bodu vzhledem ke Slunci hvězdný čas definován jako hodinový úhel

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1 PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1 TVAR ZEMĚ Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky Rotační elipsoid rovníkový poloměr = 6 378 km vzdálenost od středu Země k pólu = 6 358 km

Více

ČASOMÍRA ROTAČNÍ ČASY FYZIKÁLNĚ DEFINOVANÉ ČASY JULIÁNSKÉ DATUM

ČASOMÍRA ROTAČNÍ ČASY FYZIKÁLNĚ DEFINOVANÉ ČASY JULIÁNSKÉ DATUM ČASOMÍRA ROTAČNÍ ČASY FYZIKÁLNĚ DEFINOVANÉ ČASY JULIÁNSKÉ DATUM Hynčicová Tereza, H2IGE1 2014 ČAS Jedna ze základních fyzikálních veličin Využívá se k určení časových údajů sledovaných jevů Časovou škálu

Více

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze - role vztažné soustavy - modely Sluneční soustavy stejná pozorování je možné vysvětlit různými modely! heliocentrický x geocentrický model Tanec

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Geodetická astronomie 3/6 Aplikace keplerovského pohybu

Více

FISCHL-PROSSLINEROVÁ C., VOCETKOVÁ B.: ČAS

FISCHL-PROSSLINEROVÁ C., VOCETKOVÁ B.: ČAS Čas Caroline Fischl-Prosslinerová a Barbora Vocetková 3.A, Gymnázium Na Vítězné pláni 1160 Abstrakt. Rozhodly jsme se, že vám povíme něco víc o času. Toto téma jsme si vybraly už jen z toho důvodu, že

Více

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Mgr. Hana Lakomá, Ph.D., Mgr. Veronika Douchová 00 Tento učební materiál vznikl v rámci grantu FRVŠ F1 066. 1 Základní pojmy sférické trigonometrie

Více

1.6.9 Keplerovy zákony

1.6.9 Keplerovy zákony 1.6.9 Keplerovy zákony Předpoklady: 1608 Pedagogická poznámka: K výkladu této hodiny používám freewareový program Celestia (3D simulátor vesmíru), který umožňuje putovat vesmírem a sledovat ho z různých

Více

Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000

Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000 Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000 Orbit TM Tellerium s velkým glóbusem Země pro demonstrování ročních období, stínů a dne a noci Orbit TM Tellerium s malou Zemí pro demonstrování fází Měsíce a zatmění

Více

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ vyplňuje žák Identifikace práce Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) A. Přehledový test

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

1.1 Oslunění vnitřního prostoru

1.1 Oslunění vnitřního prostoru 1.1 Oslunění vnitřního prostoru Úloha 1.1.1 Zadání V rodném městě X slavného fyzika Y má být zřízeno muzeum, připomínající jeho dílo. Na určeném místě v galerii bude umístěna deska s jeho obrazem. V den

Více

Česká astronomická společnost http://www.astro.cz http://olympiada.astro.cz Krajské kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace

Česká astronomická společnost http://www.astro.cz http://olympiada.astro.cz Krajské kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace Identifikace Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na /korespondencni. Jeho vyplnění je nutné. Škola ulice, č.p. město PSČ Hodnocení A: (max. 25 b) B I: (max. 20 b) B

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Trochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb

Trochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb Trochu astronomie v hodinách fyziky Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb Podívejte se dnes večer na oblohu, uvidíte Mars v přiblížení k Zemi. Bude stejně velký jako Měsíc v úplňku. Konec světa. Planety se srovnají

Více

Orientace v terénu bez mapy

Orientace v terénu bez mapy Písemná příprava na zaměstnání Terén Orientace v terénu bez mapy Zpracoval: por. Tomáš Diblík Pracoviště: OVIÚ Osnova přednášky Určování světových stran Určování směrů Určování č vzdáleností Určení č polohy

Více

Téma: Fáze Měsíce a planet, zdánlivý pohyb oblohy na planetách

Téma: Fáze Měsíce a planet, zdánlivý pohyb oblohy na planetách Téma: Fáze Měsíce a planet, zdánlivý pohyb oblohy na planetách Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, Cc Vlivem vzájemné polohy lunce, Země a dalšího tělesa(např. jiné planety nebo Měsíce) dochází k jevu,

Více

Nabídka. nových vzdělávacích programů. Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o.

Nabídka. nových vzdělávacích programů. Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. Nabídka nových vzdělávacích programů Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. Ballnerova hvězdárna Sluneční analematické hodiny Vážení přátelé, příznivci naší hvězdárny, kolegové, jsme velmi potěšeni, že Vám

Více

Tělesa sluneční soustavy

Tělesa sluneční soustavy Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661

Více

pokus č.1 URČUJEME TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ

pokus č.1 URČUJEME TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ pokus č.1 URČUJEME TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ -tíhové zrychlení je cca 9,81 m.s ² -určuje se z doby kyvu matematického kyvadla (dlouhý závěs nulové hmotnosti s hmotným bodem na konci) T= π. (l/g) takže g=π².l/(t²)

Více

Výpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem

Výpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem Výpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem Podle mateiálu ESO přeložil Rostislav Halaš Úkol: Změřit vzdálenost Země Slunce (tzv. astronomickou jednotku AU) pozorováním přechodu

Více

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace Identifikace Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na http://olympiada.astro.cz/korespondencni. Jeho vyplnění je nutné. Škola ulice, č.p. město PSČ Hodnocení A: (max.

Více

Příloha pro metrologii času

Příloha pro metrologii času Příloha pro metrologii času Čas z filozofického hlediska Staří Řekové rozlišovali dva druhy času Chronos a Kairos. Chronos odpovídal asi našemu času, který běží lineárně konstantní rychlostí - nekonečně.

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

ASTRONOMICKÉ ÚLOHY A WEBOVÉ ONLINE APLIKACE NA ASTRONOMIA

ASTRONOMICKÉ ÚLOHY A WEBOVÉ ONLINE APLIKACE NA ASTRONOMIA ASTRONOMICKÉ ÚLOHY A WEBOVÉ ONLINE APLIKACE NA ASTRONOMIA Ota Kéhar Oddělení fyziky Katedry matematiky, fyziky a technické výchovy ZČU v Plzni Abstrakt: V příspěvku představím několik webových online aplikací

Více

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ Severní obloha Jižní obloha Souhvězdí kolem severního pólu Jarní souhvězdí Letní souhvězdí Podzimní souhvězdí Zimní souhvězdí zápis Souhvězdí Severní hvězdná obloha

Více

Sluneční stínohra. Michal Švanda. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha

Sluneční stínohra. Michal Švanda. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha Sluneční stínohra Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha Zatmění Slunce vzdálená historie 2197 pnl Li a Che opilci (nepodloženo) Kost z Anyang (prov. Henan) 1300

Více

Úvod do nebeské mechaniky

Úvod do nebeské mechaniky OPT/AST L09 Úvod do nebeské mechaniky pohyby astronomických těles ve společném gravitačním poli obecně: chaotický systém nestabilní numerické řešení speciální případ: problém dvou těles analytické řešení

Více

Historie sledování EOP (rotace)

Historie sledování EOP (rotace) Historie sledování EOP (rotace) 1895 IAG > ILS, 7 ZT na 39 s.š., stejné hvězdy, stejné přístroje. 1962 IPMS (Mizusawa, JPN), až 80 přístrojů. FK4, různé metody, různé přístroje, i jižní polokoule. 1921

Více

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na /korespondencni. Jeho vyplnění je nutné. Škola ulice, č.p. město PSČ

Více

1 Newtonův gravitační zákon

1 Newtonův gravitační zákon Studentovo minimum GNB Gravitační pole 1 Newtonův gravitační zákon gravis latinsky těžký každý HB (planeta, těleso, částice) je zdrojem tzv. gravitačního pole OTR (obecná teorie relativity Albert Einstein,

Více

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach

Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Objevte planety naší sluneční soustavy Za 90 minut přes vesmír Na výlet mezi Ehrenfriedersdorf a Drebach Sluneční soustava Sonnensystem Sluneční soustava (podle Pravidel českého pravopisu psáno s malým

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník projekt GML Brno Docens DUM č. 20 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 21.06.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Prezentace je zaměřena na základní popis a charakteristiky

Více

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast Formát Druh učebního materiálu Druh interaktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0722 III/2 Inovace a

Více

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině.

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině. Vzdělávací oblast : Předmět : Téma : Člověk a jeho svět Přírodověda Vesmír Ročník: 5. Popis: Očekávaný výstup: Druh učebního materiálu: Autor: Poznámky: Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru.

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Vyšší geodézie 1 3/3 GPS - výpočet polohy stanice pomocí

Více

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km.

9. Astrofyzika. 9.4 Pod jakým úhlem vidí průměr Země pozorovatel na Měsíci? Vzdálenost Měsíce od Země je 384 000 km. 9. Astrofyzika 9.1 Uvažujme hvězdu, která je ve vzdálenosti 4 parseky od sluneční soustavy. Určete: a) jaká je vzdálenost této hvězdy vyjádřená v kilometrech, b) dobu, za kterou dospěje světlo z této hvězdy

Více

Úloha I.S... seriálová

Úloha I.S... seriálová Úloha I.S... seriálová 6 bodů; průměr 2,22; řešilo 41 studentů a) Některé hvězdy jsou považovány za obtočné, čili cirkumpolární. Znamená to, že jsou vidět po celý rok? Jaké hvězdy jsou v našich zeměpisných

Více

Zeměpis - 6. ročník (Standard)

Zeměpis - 6. ročník (Standard) Zeměpis - 6. ročník (Standard) Školní výstupy Učivo Vztahy má základní představu o vesmíru a sluneční soustavě získává základní poznatky o Slunci jako hvězdě, o jeho vlivu na planetu Zemi objasní mechanismus

Více

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

7.Vesmír a Slunce Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Planeta Země 7.Vesmír a Slunce Planeta Země Vesmír a Slunce Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí se

Více

Práce, energie a další mechanické veličiny

Práce, energie a další mechanické veličiny Práce, energie a další mechanické veličiny Úvod V předchozích přednáškách jsme zavedli základní mechanické veličiny (rychlost, zrychlení, síla, ) Popis fyzikálních dějů usnadňuje zavedení dalších fyzikálních

Více

Pohyb tělesa (5. část)

Pohyb tělesa (5. část) Pohyb tělesa (5. část) A) Co už víme o pohybu tělesa?: Pohyb tělesa se definuje jako změna jeho polohy vzhledem k jinému tělesu. O pohybu tělesa má smysl hovořit jedině v souvislosti s polohou jiných těles.

Více

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou.

Astronomie. Astronomie má nejužší vztah s fyzikou. Astronomie Je věda, která se zabývá jevy za hranicemi zemské atmosféry. Zvláště tedy výzkumem vesmírných těles, jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem. Astronom, česky hvězdář,

Více

Kategorie EF pondělí 26. 1. 2015

Kategorie EF pondělí 26. 1. 2015 Kategorie EF pondělí 26. 1. 2015 téma přednášky časová dotace přednášející Zatmění Slunce a Měsíce 1 vyučovací hodina (45 minut) Lumír Honzík Podobnost trojúhelníků 2 v. h. Ivana Štejrová Keplerovy zákony

Více

ÚVOD DO STUDIA GEOGRAFIE, PLANETÁRNÍ GEOGRAFIE 1

ÚVOD DO STUDIA GEOGRAFIE, PLANETÁRNÍ GEOGRAFIE 1 ÚVOD DO STUDIA GEOGRAFIE, PLANETÁRNÍ GEOGRAFIE 1 ÚVOD DO STUDIA GEOGRAFIE PLANETÁRNÍ GEOGRAFIE ÚVOD DO STUDIA GEOGRAFIE, PLANETÁRNÍ GEOGRAFIE 2 ÚVOD DO STUDIA GEOGRAFIE 1.) jeden z nejstarších vědních

Více

2. Mechanika - kinematika

2. Mechanika - kinematika . Mechanika - kinematika. Co je pohyb a klid Klid nebo pohyb těles zjišťujeme pouze vzhledem k jiným tělesům, proto mluvíme o relativním klidu nebo relativním pohybu. Jak poznáme, že je těleso v pohybu

Více

2. Poloměr Země je 6 378 km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země?

2. Poloměr Země je 6 378 km. Následující úkoly spočtěte při představě, že kolem rovníku nejsou hory ani moře. a) Jak dlouhý je rovníkový obvod Země? Astronomie Autor: Miroslav Randa. Doplň pojmy ze seznamu na správná místa textu. seznam pojmů: Jupiter, komety, Merkur, měsíce, Neptun, planetky, planety, Pluto, Saturn, Slunce, Uran, Venuše, Země Uprostřed

Více

Teorie sférické trigonometrie

Teorie sférické trigonometrie Teorie sférické trigonometrie Trigonometrie (z řeckého trigónon = trojúhelník a metrein= měřit) je oblast goniometrie zabývající se praktickým užitím goniometrických funkcí při řešení úloh o trojúhelnících.

Více

4.9.61. Zeměpisný seminář

4.9.61. Zeměpisný seminář 4.9.61. Zeměpisný seminář Seminář je koncipován jako dvouletý, pro žáky 3. ročníku a septim. Je určený pro žáky s hlubším zájmem o zeměpis. Navazuje na předmět Zeměpis, prohlubuje zeměpisné poznatky 1.

Více

Astronomie a astrofyzika

Astronomie a astrofyzika Variace 1 Astronomie a astrofyzika Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www. jarjurek.cz. 1. Astronomie Sluneční soustava

Více

R5.1 Vodorovný vrh. y A

R5.1 Vodorovný vrh. y A Fyzika pro střední školy I 20 R5 G R A V I T A Č N Í P O L E Včlánku5.3jsmeuvedli,ževrhyjsousloženépohybyvtíhovémpoliZemě, které mají dvě složky: rovnoměrný přímočarý pohyb a volný pád. Podle směru obou

Více

Kamenné a plynné planety, malá tělesa

Kamenné a plynné planety, malá tělesa Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Shrnutí kinematiky. STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: Datum vytvoření:

Více

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II.

VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. VY_32_INOVACE_FY.20 VESMÍR II. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Galaxie Mléčná dráha je galaxie, v níž se nachází

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK,

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV: VY_32_INOVACE_200_Planetárium AUTOR: Ing. Gavlas Miroslav ROČNÍK, DATUM: 9., 25.11. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Fyzika, Planetárium

Více

Čas ČAS. Později se lidé pustili do měření kratších časových úseků hodin, minut a dokonce i sekund. Nyní už měříme čas opravdu přesně.

Čas ČAS. Později se lidé pustili do měření kratších časových úseků hodin, minut a dokonce i sekund. Nyní už měříme čas opravdu přesně. EDUKATIVNÍ PROGRAM NÁRODNÍHO TECHNICKÉHO MUZEA Čas Od nepaměti se lidé snažili změřit a zaznamenat běh času. Zprvu šlo hlavně o počítání dnů, měsíců a ročních období. Začaly tak vznikat první kalendáře.

Více

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY

VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY VY_12_INOVACE_115 HVĚZDY Pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis - Vesmír Září 2012 Mgr. Regina Kokešová Slouží k probírání nového učiva formou - prezentace - práce s textem - doplnění úkolů. Rozvíjí

Více

VÝUKA ASTRONOMIE NA ZŠ A SŠ S VYUŽITÍM STRÁNEK ASTRONOMIA.ZCU.CZ

VÝUKA ASTRONOMIE NA ZŠ A SŠ S VYUŽITÍM STRÁNEK ASTRONOMIA.ZCU.CZ VÝUKA ASTRONOMIE NA ZŠ A SŠ S VYUŽITÍM STRÁNEK ASTRONOMIA.ZCU.CZ Miroslav Randa, Ota Kéhar Oddělení fyziky Katedry matematiky, fyziky a technické výchovy ZČU v Plzni Abstrakt: V příspěvku se zabýváme,

Více

Jak vznikal kalendář

Jak vznikal kalendář Jak vznikal kalendář Odpradávna vnímali lidé pravidelné střídání jednak světla a tmy, jednak teplejších a chladnějších období. Tyto dvě pravidelnosti se staly základem počítání času, kdy základní a nezpochybnitelnou

Více

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program

Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program Číslo materiálu Předmět ročník Téma hodiny Ověřený materiál Program 1 VY_32_INOVACE_01_13 fyzika 6. Elektrické vlastnosti těles Výklad učiva PowerPoint 6 4 2 VY_32_INOVACE_01_14 fyzika 6. Atom Výklad učiva

Více

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu

Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS. Výstupní test ze zeměpisu Šablona č. 01. 09 ZEMĚPIS Výstupní test ze zeměpisu Anotace: Výstupní test je vhodný pro závěrečné zhodnocení celoroční práce v zeměpise. Autor: Ing. Ivana Přikrylová Očekávaný výstup: Žáci píší formou

Více

Úvod. 1 Převody jednotek

Úvod. 1 Převody jednotek Úvod 1 Převody jednotek Násobky a díly jednotek: piko p 10-12 nano n 10-9 mikro μ 10-6 mili m 10-3 centi c 10-2 deci d 10-1 deka da 10 1 hekto h 10 2 kilo k 10 3 mega M 10 6 giga G 10 9 tera T 10 12 Ve

Více

Dokumentace k projektu pro předměty IZP a IUS

Dokumentace k projektu pro předměty IZP a IUS Dokumentace k projektu pro předměty IZP a IUS Rozdíl kalendářních dat projekt č. 2 27. září 2007 Autor: Ing. David Martinek, martinek@fit.vutbr.cz Ústav Inteligentních Systémů Fakulta Informačních Technologií

Více

Planety sluneč. soustavy.notebook. November 07, 2014

Planety sluneč. soustavy.notebook. November 07, 2014 1 2 SLUNCE V dávných dobách měli lidé představu, že Země je středem vesmíru. Pozorováním oblohy, zdokonalováním přístrojů pro zkoumání noční oblohy a zámořskými cestami postupně prosadili názor, že středem

Více

Orientace. Světové strany. Orientace pomocí buzoly

Orientace. Světové strany. Orientace pomocí buzoly Orientace Orientováni potřebujeme být obvykle v neznámém prostředí. Zvládnutí základní orientace je předpokladem k použití turistických map a plánů měst. Schopnost určit světové strany nám usnadní přesuny

Více

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina

Přírodopis 9. Naše Země ve vesmíru. Mgr. Jan Souček. 2. hodina Přírodopis 9 2. hodina Naše Země ve vesmíru Mgr. Jan Souček VESMÍR je soubor všech fyzikálně na sebe působících objektů, který je současná astronomie a kosmologie schopna obsáhnout experimentálně observační

Více

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZŠ a MŠ Slapy, Slapy 34, 391 76 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vzdělávací materiál: Powerpointová prezentace ppt. Jméno autora: Mgr. Soňa Růžičková Datum vytvoření: 9. červenec 2013

Více

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY

BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY BIOMECHANIKA DYNAMIKA NEWTONOVY POHYBOVÉ ZÁKONY, VNITŘNÍ A VNĚJŠÍ SÍLY ČASOVÝ A DRÁHOVÝ ÚČINEK SÍLY ROTAČNÍ POHYB TĚLESA, MOMENT SÍLY, MOMENT SETRVAČNOSTI DYNAMIKA Na rozdíl od kinematiky, která se zabývala

Více

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný

Více

Základní přehled. Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení.

Základní přehled. Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení. Základní přehled Dalekohled přístroj, který nám při pohledu do něj přiblíží daný předmět tolikrát, kolik činí jeho zvětšení. Reflektor zrcadlový dalekohled, používající ke zobrazení dvou (primárního a

Více

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta

Tabulace učebního plánu. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika. Ročník: I.ročník - kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Fyzika Ročník: I.ročník - kvinta Fyzikální veličiny a jejich měření Fyzikální veličiny a jejich měření Soustava fyzikálních veličin a jednotek

Více

KEPLEROVY ZÁKONY. RNDr. Vladimír Vaščák. Metodický list

KEPLEROVY ZÁKONY. RNDr. Vladimír Vaščák. Metodický list KEPLEROVY ZÁKONY RNDr. Vladimír Vaščák Metodický list RNDr. V L A D I M Í R V A Š Č Á K Metodický list RNDr. Vladimír Vaščák www.vascak.cz Obsah O aplikaci... 1 Verze pro PC, ipad a Android... 2 1. Keplerův

Více

Davidova (Betlémská) hvězda

Davidova (Betlémská) hvězda Davidova (Betlémská) hvězda P.A.Semi, 2014-02-12 Seskupení planet do Davidovy hvězdy se čas od času stává... Uvádíme zde nejvýraznější výskyty v antickém období, s centrem na Zemi nebo na Slunci, řazené

Více

Principy GPS mapování

Principy GPS mapování Principy GPS mapování Irena Smolová GPS GPS = globální družicový navigační systém určení polohy kdekoliv na zemském povrchu, bez ohledu na počasí a na dobu, kdy se provádí měření Vývoj systému GPS původně

Více

Hvězdy. Cíle. Stručná anotace

Hvězdy. Cíle. Stručná anotace Předmět: Doporučený ročník: Vazba na ŠVP: Geografie 1. ročník Planetární geografie Cíle Studenti se seznámí se základními vlastnostmi, které určujeme u hvězd. Studenti umí pojmenovat nejbližší hvězdu Slunci

Více

7.2.12 Vektorový součin I

7.2.12 Vektorový součin I 7 Vektorový součin I Předpoklad: 708, 7 Při násobení dvou čísel získáváme opět číslo Skalární násobení vektorů je zcela odlišné, protože vnásobením dvou vektorů dostaneme číslo, ted něco jiného Je možné

Více

Inovace výuky Fyzika F6/ 04. Čas

Inovace výuky Fyzika F6/ 04. Čas Inovace výuky Fyzika F6/ 04 Čas Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Cílová skupina: Klíčová slova: Očekávaný výstup: Člověk a příroda Fyzika Látky a tělesa 6. ročník Jednotky času, převody

Více

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15

Proč studovat hvězdy? 9. 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 Proč studovat hvězdy? 9 1 Úvod 11 1.1 Energetické úvahy 11 1.2 Zjednodušení použitá při konstrukci sférických modelů.... 13 1.3 Model našeho Slunce 15 2 Záření a spektrum 21 2.1 Elektromagnetické záření

Více

Venuše druhá planeta sluneční soustavy

Venuše druhá planeta sluneční soustavy Venuše druhá planeta sluneční soustavy Planeta Venuše je druhá v pořadí vzdáleností od Slunce (střední vzdálenost 108 milionů kilometrů neboli 0,72 AU) a zároveň je naším nejbližším planetárním sousedem.

Více

Seriál na pokračování

Seriál na pokračování Seriál na pokračování Kapitola 0: Úvod VletošnímročníkuFYKOSíhoseriálusebudemevěnovatastronomiiaastrofyzice.Ast ronomie je věda stará jako lidstvo samo, v každé kultuře najdete zprávy o lidech, již trávili

Více

HVĚZDÁRNA FRANTIŠKA KREJČÍHO

HVĚZDÁRNA FRANTIŠKA KREJČÍHO HVĚZDÁRNA FRANTIŠKA KREJČÍHO WWW.ASTROPATROLA.CZ hvezdarna.kv@gmail.com telefon 357 070 595 JAK VYUŽÍT HVĚZDÁRNU FRANTIŠKA KREJČÍHO V KARLOVÝCH VARECH JAKO DOPLNĚK SOUČASNÉ ŠKOLNÍ VÝUKY Programy hvězdárny

Více

SLUNCE ZEMĚ MĚSÍC. Poznávej, přemýšlej, vymaluj si... Uvnitř SOUTĚZ pro žáky základních škol o hodnotné ceny!

SLUNCE ZEMĚ MĚSÍC. Poznávej, přemýšlej, vymaluj si... Uvnitř SOUTĚZ pro žáky základních škol o hodnotné ceny! Poznávej, přemýšlej, vymaluj si... SLUNCE ZEMĚ MĚSÍC Uvnitř SOUTĚZ pro žáky základních škol o hodnotné ceny! VÝSTAVOU Metodický materiál pro 1. stupeň základních škol k výstavě Slunce, Země, Měsíc Milé

Více

TERÉNNÍ ČÁST. Celkem 30 bodů. S výjimkou práce v terénu v úkolu č. 2 pracujte samostatně.

TERÉNNÍ ČÁST. Celkem 30 bodů. S výjimkou práce v terénu v úkolu č. 2 pracujte samostatně. TERÉNNÍ ČÁST Celkem 30 bodů S výjimkou práce v terénu v úkolu č. 2 pracujte samostatně. 1 12 bodů MAPOVÁNÍ ZMĚN MĚSTSKÉ KRAJINY (autor: J. Kabrda, autor map: J. D. Bláha) Pomůcky: Dodané organizátorem:

Více

Maturitní témata fyzika

Maturitní témata fyzika Maturitní témata fyzika 1. Kinematika pohybů hmotného bodu - mechanický pohyb a jeho sledování, trajektorie, dráha - rychlost hmotného bodu - rovnoměrný pohyb - zrychlení hmotného bodu - rovnoměrně zrychlený

Více

VY_06_Vla5E_45. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu

VY_06_Vla5E_45. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Materiál pro domácí přípravu žáků: Název programu: Název projektu: Registrační číslo projektu: Předmět: Ročník: Autor: Téma učivo: Učební pomůcky: Zápis z vyučovací hodiny: VY_06_Vla5E_45 Operační program

Více

KINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY

KINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: FYZIKA PRVNÍ MGR. JÜTTNEROVÁ 24. 7. 212 Název zpracovaného celku: KINEMATIKA I FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEDNOTKY Fyzikální veličiny popisují vlastnosti, stavy a změny hmotných

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 20. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_16_FY_A

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 20. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_16_FY_A Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 20. 8. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_16_FY_A Ročník: I. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Mechanika

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 Animovaná fyzika Top-Hit Atomy a molekuly Atom Brownův pohyb Difúze Elektron Elementární náboj Jádro atomu Kladný iont Model atomu Molekula Neutron Nukleonové číslo Pevná látka Plyn Proton Protonové číslo

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5. Technické Osvětlení

Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5. Technické Osvětlení Gymnázium Christiana Dopplera, Zborovská 45, Praha 5 ROČNÍKOVÁ PRÁCE Technické Osvětlení Vypracoval: Zbyšek Sedláček Třída: 8.M Školní rok: 2013/2014 Seminář: Deskriptivní geometrie Prohlašuji, že jsem

Více

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR

VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR VY_32_INOVACE_FY.19 VESMÍR Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Vesmír je souhrnné označení veškeré hmoty, energie

Více

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2.

Kapitola 2. o a paprsek sil lze ztotožnit s osou x (obr.2.1). sil a velikost rovnou algebraickému součtu sil podle vztahu R = F i, (2. Kapitola 2 Přímková a rovinná soustava sil 2.1 Přímková soustava sil Soustava sil ležící ve společném paprsku se nazývá přímková soustava sil [2]. Působiště všech sil m i lze posunout do společného bodu

Více

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn

Vesmír. jako označen. ení pro. stí. Podle některých n. dílech. a fantasy literatury je některn Vesmír Vesmír r je označen ení pro veškerý prostor a hmotu a energii v něm. n V užším m smyslu se vesmír r také někdy užíváu jako označen ení pro kosmický prostor,, tedy část vesmíru mimo Zemi. Různými

Více

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky Fyzika pro střední školy II 69 R8 Z O B R A Z E N Í Z R C A D L E M A Č O Č K O U R8.1 Zobrazovací rovnice čočky V kap. 8.2 je ke konstrukci chodu světelných paprsků při zobrazování tenkou čočkou použit

Více

ČÁST I - Ú V O D. 1. Předmět fyziky 2. Rozdělení fyziky 3. Fyzikální pojmy a veličiny 4. Mezinárodní soustava jednotek - SI

ČÁST I - Ú V O D. 1. Předmět fyziky 2. Rozdělení fyziky 3. Fyzikální pojmy a veličiny 4. Mezinárodní soustava jednotek - SI ČÁST I - Ú V O D 1. Předmět fyziky 2. Rozdělení fyziky 3. Fyzikální pojmy a veličiny 4. Mezinárodní soustava jednotek - SI 2 1 PŘEDMĚT FYZIKY Každá věda - a fyzika bezpochyby vědou je - musí mít definován

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Fyzika - 6. ročník Uvede konkrétní příklady jevů dokazujících, že se částice látek neustále pohybují a vzájemně na sebe působí stavba látek - látka a těleso - rozdělení látek na pevné, kapalné a plynné

Více