ČAS, KALENDÁŘ A ASTRONOMIE

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČAS, KALENDÁŘ A ASTRONOMIE"

Transkript

1 ČAS, KALENDÁŘ A ASTRONOMIE

2 Čas Založen na základě praktických zkušeností s následností dějů Je vzájemně vázán s existencí hmoty a prostoru, umožňuje rozhodnout o následnosti dějů, neexistuje možnost zpětné reprodukce neustále narůstá Fyzika i astronomie se soustřeďuje na měření periodicky se opakujících dějů Problémy s měřením času a zavádění kalendáře: počátek a výběr fyzikálního děje měření nepravidelností srovnání času na hodinách umístěných na různých místech Země přenos časových signálů měření času v pohybujících se soustavách

3 Jednotkačasu a její realizace V soustavě SI je základní jednotkou sekunda V říjnu 1967 přijala 13. generální konference pro míry a váhy v Paříži definici tzv. atomové sekundy časový interval vymezený kmity elmg. záření základního izotopu atomu Cesia C 133 v nulovém magnetickém poli V roce 1971 na 14. konferenci CGPM rozhodla o zavedení mezinárodního atomového času TAI Tento čas TAI je kalibrován mezinárodním ústředím BIH (Bureau International de l Houre) v Paříži, viz. dále

4 Historie měřeníčasu I. Sledováním rovnoměrného pohybu gnómón předchůdce slunečních hodin sluneční hodiny okamžitá poloha Slunce vrženým stínem Slunce Odpočítávání časových intervalů přesýpací hodiny klepsydry svíčkové hodiny

5 Historie měřeníčasu II. Počítáním pravidelných pohybů mechanické hodiny přenosné, nepřenosné (kyvadlové hodiny, věžní hodiny, ) elektrické hodiny řízené elektrickým proudem elektronické hodiny křemenný krystal atomové hodiny

6 Čas v astronomii I. Astronomie v historii určovala pro lidstvo čas periodické jevy na obloze (východ a západ Slunce, Měsíce, pohyb hvězdné oblohy rotace Země), pravidelné střídání ročních období Rotace Země není rovnoměrná čas odvozený z tohoto pohybu je též nerovnoměrný V prvním přiblížení se ovšem dáčas odvozený z pohybů Země za rovnoměrný Odstranění různých nerovnoměrností zavedení středních Sluncí, časová rovnice,

7 Čas v astronomii II. Hvězdný a sluneční den hvězdný den doba, která uplyne mezi dvěma svrchními kulminacemi jarního bodu sluneční den pravý doba, která uplyne mezi dvěma spodními kulminacemi skutečného Slunce Vztah mezi slunečním a hvězdným časem hvězdnýčas hodinový úhel jarního bodu sluneční čas hodinový úhel Slunce zvětšený/zmenšený o 12h Existují dva jarní body střední (rovnoměrný ovlivněný pouze precesí) a pravý (nerovnoměrný ovlivněný precesí i nutací), rozdíl hvězdných časů daný oběma body udává tzv. rovnice ekvinokcií: Hodiny ukazující sluneční čas se budou oproti hvězdným opožďovat téměř o 4 minuty z důvodu pohybu Slunce po ekliptice proti směru denního pohybu oblohy o ~ 0,985, tj. téměř 4 minuty v časové míře

8 Čas v astronomii III. Vliv nerovnoměrnosti zdánlivého ročního slunečního pohybu nerovnoměrný pohyb Slunce po ekliptice (v důsledku 2. Keplerova zákona se Slunce zdánlivě pohybuje nejrychleji v perihelu, nejpomaleji pak v afelu další nepravidelností v délce slunečního dne je to, že měříme hodinový úhel Slunce, tj. rovníkovou souřadnici, ale Slunce se pohybuje po ekliptice Tyto nepravidelnosti pravého slunečního času znamenají podstatné rozdíly oproti času rovnoměrně plynoucímu V dřívějších dobách měření času slunečními hodinami, kdy na přesnosti měření času tolik nezáleželo, nebyly tyto rozdíly tak závažné ~ ±15 minut Později bylo třeba zavést čas, který zahrnuje tyto nepravidelnosti

9 Čas v astronomii IV. Zavedení středních Sluncí pravé (skutečné) Slunce bylo nahrazeno tělesem fiktivním, tzv. středním Sluncem Rozeznáváme dvojí střední Slunce: první střední Slunce pohybuje se rovnoměrně po ekliptice, tj. jako kdyby se Země pohybovala po kružnici, střední denní pohyb je 0,985 ; s pravým Sluncem se potkává na přímce apsid druhé střední Slunce rovnoměrný pohyb po rovníku (u prvního středního Slunce je sice pohyb po ekliptice rovnoměrný ale není rovnoměrný na rovníku Obě střední Slunce se setkávají v okamžiku jarní a podzimní rovnodennosti doba, která uplyne mezi dvěma průchody středních Sluncí jarním bodem se nazývá tropický rok (viz. dále)

10 Čas v astronomii V. Střední čas Sluneční den střední doba, která uplyne mezi dvěma spodními kulminacemi druhého středního Slunce Je-li středníčas T s, jak již bylo uvedeno, platí: T s = t ± 12h Označíme-li pravý čas T p, můžeme napsat tzv. časovou rovnici: R = T p T s

11 Čas v astronomii VI. Pravý sluneční čas udávají sluneční hodiny čas na nich tedy musíme opravit o časovou rovnici, abychom dostali místní střední sluneční čas

12 Čas v astronomii VII. Vztahy mezi hvězdným a středním slunečním časem Střední Slunce, které se za rok dostane opět do jarního bodu se opozdí o jeden celý denní oběh, tzn. že platí: 365,2422 dní středních = 365, dní hvězdných a dále platí, že: 1 den střední = 1, dne hvězdného 24 hodin středních = 24 h 03 m 56, s času hvězdného 1 den hvězdný = 0, dne středního 24 hodin hvězdných = 23 h 56 m 04,09054 s času středního

13 Další typy časů v astronomii I. Univerzální čas (UT) vztažen k lokálnímu času na greenwichskému poledníku, měří se jako občanský od čas od půlnoci každého dne; do roku 1924 se používal GMT ve kterém začínal den vždy v poledne UT je odvozen z rotace Země v rotaci dochází ke změnám, proto se zavedl tzv. UTC (koordinovaný světový čas) UTC je měřen atomovými hodinami šířen rozhlasovými stanicemi UTC se od TAI liší tak, aby rozdíl nebyl větší než 0,9 s Přestupná sekunda, 30. června nebo 31. prosince, poslední

14 Další typy časů v astronomii II. Efemeridový čas (ET) rovnoměrně plynoucí, stanoven dle pohybu Země kolem Slunce a dle pohybu Měsíce (sledování zákrytů); efemeridová sekunda definována jako 1/ , tropického roku, přesnost 1 ms, udržován křemennými hodinami Terestrický čas (TT) nahradil ET, definován obecnou relativitou jako vlastní čas pozorovatele, užívá se v geocentrických efemeridách těles sluneční soustavy, dnes odvozován z TAI Atomový čas (TAI) v současnosti nejpřesnější rovnoměrně plynoucíčas, udržován Rb a Cs hodinami (užívá se vážený průměr z několika nejlepších atomových laboratoří ~ 300) ČAS GPS základní okamžik (GPS = TAI), dnes GPS = TAI 19 s

15 Pásmový čas, datová mez I. Každé místo na Zemi (každý poledník) má svůj místní čas Země je rozdělena na tzv. časová pásma po 15 každé pásmo je posunem o 1 h oproti předchozímu pásmu Pásmový čas (zaveden 1879) se vždy liší celistvým počtem hodin od světového času

16 Pásmový čas, datová mez II. Pásma nemají z praktických důvodů přesné geometrické hranice, ale pokud možno sledují hranice států U nás se používá tzv. středoevropský a středoevropský letní čas: SEČ (CET) = UT + 1h SELČ (CEST) = SEČ + 1h = UT + 2h Místníčas se v ČR liší od středoevropského v rozmezí od 8 minut na západě až +13 minut na východě, na východním Slovensku až o 25 minut Nejmenší odchylka je v místech poblíž 15 poledníku východní délky Nymburk, Kolín, Jindřichův Hradec

17 Pásmový čas, datová mez III. Dohodou stanovená hranice procházející zhruba po 180 poledníku, kde se mění datum Vyhýbá se obydleným oblastem Pásmový čas je po obou stranách tentýž, na západ od datové hranice je datum o den vyšší než na východě

18 Rok a kalendář Siderický (hvězdný) rok je doba, za kterou oběhne Země kolem Slunce vůči hvězdám, tj. o ,2564 dne Tropický rok doba mezi dvěma průchody středního Slunce jarním bodem 365,2422 dne Anomalistický rok doba mezi dvěma průchody Země přísluním (periheliem) 365,2596 dne Drakonický rok doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody Slunce výstupným uzlem měsíční dráhy 346,6200 dne Besselův rok doba mezi dvěma po sobě následujícími průchody středního Slunce bodem o rektascenzi α = 18 h 40 m Kalendářní rok rok používaný v běžném životě 365 dní, v tzv. přestupném roce 366 dní

19 Kalendář I. Periodické střídání ročních období přímo ovlivňuje přírodu a donutilo tak člověka, aby tato období nějak dělil Postupem vznikly tři druhy kalendářů lunární, lunárně-sluneční, sluneční Lunární kalendář se používal již v dávných dobách měsíční fáze, opakující se během ~ 30 dnů umožnilo rozdělit roční období na 12 téměř stejně dlouhých úseků V moderní době se používá kalendáře slunečního vycházejícího z oběhu Slunce V současnosti užívaný sluneční kalendář prošel určitým vývojem

20 Kalendář II. V současnosti užívaný kalendář vychází z kalendáře egyptského (lunární kalendář 12 měsíců o 30 dnech + 5 dní na konci roku) 365 dní egyptský rok je o ¼ dne kratší, tj. jednou za 4 roky je rozdíl jednoho dne J. Caesar (45 př.n.l) zavádí juliánský (římský) kalendář sluneční kalendář, podle znalostí alexandrijských astronomů rok měl 365,25 dne, tj. každý čtvrtý rok je rokem přestupným o délce 366 dní Rozdíl 0,0078 dne tropického roku proti juliánskému juliánský rok je o 11 minut a 14 vteřin delší než tropický rok jarní rovnodennost se posunula za 128 let o den zpět, koncem 16. stol. jarní rovnodennost nastávala již 11. března

21 Kalendář III reforma kalendáře, po 4. říjnu následoval 15. říjen Přestupné roky jsou takové, které jsou beze zbytku dělitelné 4 Současně stanoveno, že roky kterými končí století budou přestupné jen tehdy, budou-li dělitelné beze zbytku 400, tzv. sekulární roky Touto změnou se délka kalendářního roku zkrátí na 365,2425 dne, tj. je delší o dne než rok tropický Za ~3000 let vzroste rozdíl mezi dnem jarní rovnodennosti a 21. březnem na 1 den malá odchylka

22 Kalendář IV. Tento kalendář se nazývá gregoriánský (řehořský papež Řehoř XIII. který reformu nařídil) V současnosti celosvětově užívaný kalendář zavedení postupně pro různé země, např.: Anglie 1752 Japonsko 1873 Čína 1912/1949 Rusko 1918 Řecko 1923, V současnosti činí rozdíl mezi juliánským a gregoriánským kalendářem 13 dní; naroste na 14 dní

23 Průběžný počet dnů Juliánské datum V řadě případů je třeba znát, kolik dnů uběhlo od určité události nebo interval mezi dvěma událostmi Pro tyto účely se používá průběžného číslování středních dnů, tzv. Juliánské datum (JD) s počátkem př.n.l ve 12:00 UT, tj. v okamžiku kdy začínají všechny kalendářové cykly Tuto periodu (7980 let) zavedl v r J. J. Scaliger ( ) Zavádí se též tzv. modifikované juliánské datum (MJD), pro které platí: MJD = JD ,5

24 Výpočet JD z občanského a naopak Převod občanského data na juliánské Převod juliánského data na občanské

25 Výpočet data Velikonoc Jedná se o tzv. datum pohyblivého svátku neděle velikonoční je první nedělí po jarním úplňku Algoritmus výpočtu: Existuje několik metod jednou z nich je tzv. Gaussovo pravidlo C. F. Gauss ( )

26 Změny v rotaci Země Teprve zavedením přesných normálů kmitočtů (křemenné, atomové hodiny) se podařilo odhalit nepravidelnosti v rotaci Země Periody změn v rotaci Země: roční amplituda 22 ms; příčinou jsou pravidelné klimatické změny na povrchu Země (přesun vodních a vzdušných hmot) půlroční amplituda 10 ms; příčina je v eliptické dráze Země a tím kolísáním gravitačního působeni Slunce na rotující Zemi perioda 13,8 a 27,6 dne s amplitudou < 1ms; příčinou je excentricita měsíční dráhy Sekulární změny rotace siderická doba oběhu Měsíce se změnila za posledních 100 let o 0,031 s změna rotace Země v důsledku slapových projevů Sečtením všech změn se dospělo k hodnotě denní změny délky dne 4, s, tj. prodloužení dne o 1s za let.

27 Pohyb Země kolem Slunce I. Země se při svém oběhu kolem Slunce pohybuje po v rovině ekliptiky Trajektorie má tvar elipsy (viz. přednáška o základech nebeské mechaniky) změna vzdálenosti Země Slunce, zemská osa svírá s rovinou ekliptiky úhel 23,5 stejný úhel svírá rovníková rovina s ekliptikou Zemská osa si během pohybu kolem Slunce si neustále zachovává svůj směr v prostoru Slunce má v době 21. června maximální deklinaci δ = +23,5 a 21. prosince δ = 23,5

28 Pohyb Země kolem Slunce II. Denní oblouk Slunce a výška Slunce nad obzorem v různých obdobích během roku V důsledku změny deklinace Slunce se samozřejmě mění i výška nad obzorem podle vztahu: h = 90 ϕ + δ

29 Roční období I. Z výše uvedených důvodů dochází ke střídání ročních období; tedy nikoliv v důsledku změny vzdálenosti Země Slunce!!! Rozdíl by činil T ~ C

30 Roční období II. Podle polohy na Zemi trvají jednotlivá roční období různě dlouho elipticitou dráhy Země Roční období Jaro Léto Podzim Zima Severní polokoule ~ 92 d 22 h ~ 93 d 14 h ~ 89 d 17 h ~ 89 d 01 h Jižní polokoule ~ 89 d 17 h ~ 89 d 01 h ~ 92 d 22 h ~ 93 d 14 h Významné rovnoběžky

31 Příklady Jak dlouhý stín vrhá na vodorovnou rovinu svislá tyč 1 m dlouhá, má-li Slunce deklinaci δ = a hodinový úhel t = 19 h 26 m. Zeměpisná šířka pozorovacího místa je ϕ = [d = 1,96 m] Za jak dlouho se posune v důsledku precese zemské osy světový pól o 5? [357,3 roku]

32 Příklady Jaká je maximální hodnota denní aberace pro pozorovatelské stanoviště o zeměpisné šířce ϕ = 50 a kolikrát je menší než roční aberace? Jak velká je hodnota maximální roční aberace na Venuši, která je vzdálena od Slunce r = 0,723 AU a oběžná doba T = 0,615 roku. [0,2 ; 102 krát; 24,1 ] Vypočtěte kolik dní uběhlo od data Vašeho narození [???, pomocí výpočtu Juliánského data]

33 Příklady vlastní výpočet Vypočítejte datum Velikonoční neděle pro rok [ ] Vypočtěte přibližně čas, kdy nastala jarní rovnodennost v letech 2004 a 2005, víte-li, že jarní rovnodennost v roce 2003 nastala dne v 1h 59m 59s. Porovnejte čas začátku jarní rovnodennosti dne (8h 35 m 33 s) s časem začátku jarní rovnodennosti v roce Diskutujte vlivy na změny času a datumu jarní rovnodennosti. [ h 48m 52 s (přesně) a ve 13 h 33 m 01 s (přesně)]

Čas a kalendář. důležitá aplikace astronomie udržování časomíry a kalendáře

Čas a kalendář. důležitá aplikace astronomie udržování časomíry a kalendáře OPT/AST L08 Čas a kalendář důležitá aplikace astronomie udržování časomíry a kalendáře čas synchronizace s rotací Země vzhledem k jarnímu bodu vzhledem ke Slunci hvězdný čas definován jako hodinový úhel

Více

Základní jednotky v astronomii

Základní jednotky v astronomii v01.00 Základní jednotky v astronomii Ing. Neliba Vlastimil AK Kladno 2005 Délka - l Slouží pro určení vzdáleností ve vesmíru Základní jednotkou je metr metr je definován jako délka, jež urazí světlo ve

Více

ČASOMÍRA ROTAČNÍ ČASY FYZIKÁLNĚ DEFINOVANÉ ČASY JULIÁNSKÉ DATUM

ČASOMÍRA ROTAČNÍ ČASY FYZIKÁLNĚ DEFINOVANÉ ČASY JULIÁNSKÉ DATUM ČASOMÍRA ROTAČNÍ ČASY FYZIKÁLNĚ DEFINOVANÉ ČASY JULIÁNSKÉ DATUM Hynčicová Tereza, H2IGE1 2014 ČAS Jedna ze základních fyzikálních veličin Využívá se k určení časových údajů sledovaných jevů Časovou škálu

Více

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku

Obr. 4 Změna deklinace a vzdálenosti Země od Slunce v průběhu roku 4 ZÁKLADY SFÉRICKÉ ASTRONOMIE K posouzení proslunění budovy nebo oslunění pozemku je vždy nutné stanovit polohu slunce na obloze. K tomu slouží vztahy sférické astronomie slunce. Pro sledování změn slunečního

Více

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1

PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY. Maturitní otázka č. 1 PLANETA ZEMĚ A JEJÍ POHYBY Maturitní otázka č. 1 TVAR ZEMĚ Geoid = skutečný tvar Země Nelze vyjádřit matematicky Rotační elipsoid rovníkový poloměr = 6 378 km vzdálenost od středu Země k pólu = 6 358 km

Více

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze - role vztažné soustavy - modely Sluneční soustavy stejná pozorování je možné vysvětlit různými modely! heliocentrický x geocentrický model Tanec

Více

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze

Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze Interpretace pozorování planet na obloze a hvězdné obloze - role vztažné soustavy - modely Sluneční soustavy stejná pozorování je možné vysvětlit různými modely! heliocentrický x geocentrický model Tanec

Více

Čas. John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo najednou.

Čas. John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo najednou. Čas John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo najednou. Čas John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo

Více

Čas. John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo najednou.

Čas. John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo najednou. Čas John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo najednou. Čas John Archibald Wheeler: Čas - to je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrálo

Více

Astronomická pozorování

Astronomická pozorování KLASICKÁ ASTRONOMIE Astronomická pozorování Základní úloha při pozorování nějakého děje, zejména pohybu těles je stanovení jeho polohy (rychlosti) v daném okamžiku Astronomie a poziční astronomie Souřadnicové

Více

Filip Hroch. Astronomické pozorování. Filip Hroch. Výpočet polohy planety. Drahové elementy. Soustava souřadnic. Pohyb po elipse

Filip Hroch. Astronomické pozorování. Filip Hroch. Výpočet polohy planety. Drahové elementy. Soustava souřadnic. Pohyb po elipse ÚTFA,Přírodovědecká fakulta MU, Brno, CZ březen 2005 březnového tématu Březnové téma je věnováno klasické sférické astronomii. Úkol se skládá z měření, výpočtu a porovnání výsledků získaných v obou částech.

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Geodetická astronomie 3/6 Aplikace keplerovského pohybu

Více

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele

Korekce souřadnic. 2s [ rad] R. malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů. výška pozorovatele OPT/AST L07 Korekce souřadnic malé změny souřadnic, které je nutno uvažovat při stanovení polohy astronomických objektů výška pozorovatele konečný poloměr země R výška h objektu závisí na výšce s stanoviště

Více

Téma: Časomíra. Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc

Téma: Časomíra. Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc Téma: Časomíra Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, CSc Jakákoliv změna fyzikální veličiny se kvantifikuje pomocí kategorie, kterou nazýváme čas. Například při pohybu hmotného bodu se mění jeho poloha.

Více

Hvězdářská ročenka 2016

Hvězdářská ročenka 2016 Hvězdářská ročenka 2016 Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy Tato publikace vyšla s podporou Ediční rady Akademie věd České republiky. Hvězdářská ročenka 2016 Pod redakcí Jakuba Rozehnala připravili Martin

Více

FISCHL-PROSSLINEROVÁ C., VOCETKOVÁ B.: ČAS

FISCHL-PROSSLINEROVÁ C., VOCETKOVÁ B.: ČAS Čas Caroline Fischl-Prosslinerová a Barbora Vocetková 3.A, Gymnázium Na Vítězné pláni 1160 Abstrakt. Rozhodly jsme se, že vám povíme něco víc o času. Toto téma jsme si vybraly už jen z toho důvodu, že

Více

1.2 Sluneční hodiny. 100+1 příklad z techniky prostředí

1.2 Sluneční hodiny. 100+1 příklad z techniky prostředí 1.2 Sluneční hodiny Sluneční hodiny udávají pravý sluneční čas, který se od našeho běžného času liší. Zejména tím, že pohyb Slunce během roku je nepravidelný (to postihuje časová rovnice) a také tím, že

Více

BIOMECHANIKA KINEMATIKA

BIOMECHANIKA KINEMATIKA BIOMECHANIKA KINEMATIKA MECHANIKA Mechanika je nejstarším oborem fyziky (z řeckého méchané stroj). Byla původně vědou, která se zabývala konstrukcí strojů a jejich činností. Mechanika studuje zákonitosti

Více

RNDr.Milena Gonosová

RNDr.Milena Gonosová Číslo šablony: III/2 Číslo materiálu: VY_32_INOVACE_ZE.S7.15 Název dokumentu: Pohyby mě Autor: Ročník: RNDr.Milena Gonosová 1. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematická oblast: Člověk a příroda měpis

Více

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Základní škola, Ostrava-Poruba, I. Sekaniny 1804, příspěvková organizace Název projektu Zkvalitnění vzdělávání na ZŠ I.Sekaniny - Škola pro 21. století Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.1475

Více

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka

Astronomie jednoduchými prostředky. Miroslav Jagelka Astronomie jednoduchými prostředky Miroslav Jagelka 20.10.2016 Když si vystačíte s kameny... Stonehenge (1600-3100 BC) Pyramidy v Gize (2550 BC) El Castilllo (1000 BC) ... nebo s hůlkou Gnomón (5000 BC)

Více

Planeta Země. Pohyby Země a jejich důsledky

Planeta Země. Pohyby Země a jejich důsledky Planeta Země Pohyby Země a jejich důsledky Pohyby Země Planeta Země je jednou z osmi planet Sluneční soustavy. Vzhledem k okolnímu vesmíru je v neustálém pohybu. Úkol 1: Které pohyby naše planeta ve Sluneční

Více

q = a(1-e) = 1, m

q = a(1-e) = 1, m Příliš mnoho roků - díl první V občanském životě nemá "průměrný" člověk s rokem zvláštní potíže. Dotaz na trvání obyčejného roku by mohl sloužit za test sníženého IQ. Pro někoho může být problémem zapamatovat

Více

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii

Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Sférická trigonometrie v matematické geografii a astronomii Mgr. Hana Lakomá, Ph.D., Mgr. Veronika Douchová 00 Tento učební materiál vznikl v rámci grantu FRVŠ F1 066. 1 Základní pojmy sférické trigonometrie

Více

1 Co jste o sluneèních hodinách nevìdìli?

1 Co jste o sluneèních hodinách nevìdìli? 1 Co jste o sluneèních hodinách nevìdìli? 1.1 Měsíční hodiny Drahomíra Pecinová Sluneční hodiny různých typů můžeme doplnit měsíčními hodinami a rozšířit tak jejich použití i na noci, kdy svítí Měsíc.

Více

GEODETICKÁ ASTRONOMIE A KOSMICKÁ GEODEZIE I

GEODETICKÁ ASTRONOMIE A KOSMICKÁ GEODEZIE I VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ JAN FIXEL, RADOVAN MACHOTKA GEODETICKÁ ASTRONOMIE A KOSMICKÁ GEODEZIE I MODUL 01 SFÉRICKÁ ASTRONOMIE STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU

Více

Rotace zeměkoule. pohyb po kružnici

Rotace zeměkoule. pohyb po kružnici Rotace zeměkoule pohyb po kružnici O čem to bude Spočítáme rychlost pohybu Země kolem Slunce z pohybu hmotného bodu po kružnici. 2/35 O čem to bude Spočítáme rychlost pohybu Země kolem Slunce z pohybu

Více

Člověk se liší od zvířat i tím, že si uvědomuje tok času. Den doba mezi dvěma po sobě jdoucími průchody Slunce nejvyšším bodem na obloze Měsíc doba

Člověk se liší od zvířat i tím, že si uvědomuje tok času. Den doba mezi dvěma po sobě jdoucími průchody Slunce nejvyšším bodem na obloze Měsíc doba Člověk se liší od zvířat i tím, že si uvědomuje tok času. Den doba mezi dvěma po sobě jdoucími průchody Slunce nejvyšším bodem na obloze Měsíc doba mezi dvěma úplňky Rok doba mezi dvěma jarními rovnodennostmi

Více

Soutěžní úlohy části A a B (12. 6. 2012)

Soutěžní úlohy části A a B (12. 6. 2012) Soutěžní úlohy části A a B (1. 6. 01) Pokyny k úlohám: Řešení úlohy musí obsahovat rozbor problému (náčrtek dané situace), základní vztahy (vzorce) použité v řešení a přesný postup (stačí heslovitě). Nestačí

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Vyšší geodézie 1 4/3 GPS - oskulační elementy dráhy družice

Více

2. Planetární Geografie

2. Planetární Geografie VÝVOJ POZNATKŮ O ZEMI 2. Planetární Geografie Slunce se pohybuje vesmírem a spolu s ním i velká skupina těles. Celé této vesmírné skupině se říká sluneční soustava. Jejími největšími a nejdůležitějšími

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 1 Mechanika 1.1 Pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici 1.2 Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace 1.3 Mechanická

Více

1.6.9 Keplerovy zákony

1.6.9 Keplerovy zákony 1.6.9 Keplerovy zákony Předpoklady: 1608 Pedagogická poznámka: K výkladu této hodiny používám freewareový program Celestia (3D simulátor vesmíru), který umožňuje putovat vesmírem a sledovat ho z různých

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

ORLÍ PERO. Sluneční hodiny

ORLÍ PERO. Sluneční hodiny ORLÍ PERO Sluneční hodiny Vyrob sám pěkné a přesné sluneční hodiny, zdůvodni přesný úhel rafije, prokaž znalosti o pohybu slunce po obloze vysvětli pojmy : ekliptika, nebeský (světový) rovník, kdy slunce

Více

HVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ

HVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ HVĚZDNÁ OBLOHA, SOUHVĚZDÍ Souhvězdí I. Souhvězdí je optické uskupení hvězd různých jasností na obloze, které mají přesně stanovené hranice Podle usnesení IAU je celá obloha rozdělena na 88 souhvězdí Ptolemaios

Více

4. Matematická kartografie

4. Matematická kartografie 4. Země má nepravidelný tvar, který je dán půsoením mnoha sil, zejména gravitační a odstředivé (vzhledem k rotaci Země). Odstředivá síla způsouje, že tvar Země je zploštělý, tj. zemský rovník je dále od

Více

Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost

Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost www.astroklub.cz Astronomický klub Pelhřimov Pobočka Vysočina Česká astronomická společnost http://vysocina.astro.cz Hvězdářská ročenka 2017 Jakub Rozehnal a kolektiv Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy

Více

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ

Identifikace práce. Žák jméno příjmení věk. Bydliště ulice, č.p. město PSČ. Škola ulice, č.p. město PSČ vyplňuje žák Identifikace práce Žák jméno příjmení věk Bydliště ulice, č.p. město PSČ vyplňuje škola Učitel jméno příjmení podpis Škola ulice, č.p. město PSČ jiný kontakt (např. e-mail) A. Přehledový test

Více

geografie, jest nauka podávající nám, jak sám název značí-popis země; avšak obsah a rozsah tohoto popisu byl

geografie, jest nauka podávající nám, jak sám název značí-popis země; avšak obsah a rozsah tohoto popisu byl 82736-250px-coronelli_celestial_globe Geografie=Zeměpis geografie, jest nauka podávající nám, jak sám název značí-popis země; avšak obsah a rozsah tohoto popisu byl a posud do jisté míry jest sporný Topografie

Více

Datová analýza. Strana 1 ze 5

Datová analýza. Strana 1 ze 5 Strana 1 ze 5 (D1) Binární pulzar Astronomové díky systematickému hledání v posledních desetiletích objevili velké množství milisekundových pulzarů (perioda rotace 10 ms). Většinu těchto pulzarů pozorujeme

Více

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení

Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení Úloha č. 3 Rychlost, zrychlení, tíhové zrychlení Úkoly měření: 1. Sestavte nakloněnou rovinu a změřte její sklon.. Změřte závislost polohy tělesa na čase a stanovte jeho rychlost a zrychlení. 3. Určete

Více

Identifikace práce. B III: (max. 18b)

Identifikace práce. B III: (max. 18b) vyplňuje žák čitelně tiskacím písmem. Identifikace práce Žák identifikátor / jméno příjmení rok narození* (*nehodící se škrtni, identifikační číslo obdržíš po vyřešení části online) Pokud jsi část řešil(a)

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Kosmická geodézie 5/ Určování astronomických zeměpisných

Více

Orientace v terénu bez mapy

Orientace v terénu bez mapy Písemná příprava na zaměstnání Terén Orientace v terénu bez mapy Zpracoval: por. Tomáš Diblík Pracoviště: OVIÚ Osnova přednášky Určování světových stran Určování směrů Určování č vzdáleností Určení č polohy

Více

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony

Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Vzdálenosti ve sluneční soustavě: paralaxy a Keplerovy zákony Astronomové při sledování oblohy zaznamenávají především úhly a pozorují něco, co se nazývá nebeská sféra. Nicméně, hvězdy nejsou od Země vždy

Více

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles.

[GRAVITAČNÍ POLE] Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles. 5. GRAVITAČNÍ POLE 5.1. NEWTONŮV GRAVITAČNÍ ZÁKON Gravitace Gravitace je všeobecná vlastnost těles. Newtonův gravitační zákon Znění: Dva hmotné body se navzájem přitahují stejně velkými gravitačními silami

Více

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník

KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník KINEMATIKA HMOTNÉHO BODU Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Mechanika - 1. ročník Kinematika hmotného bodu Kinematika = obor fyziky zabývající se pohybem bez ohledu na jeho příčiny Hmotný bod - zastupuje

Více

Měsíc přirozená družice Země

Měsíc přirozená družice Země Proč je ěsíc kulatý? ěsíc přirozená družice Země Josef Trna, Vladimír Štefl ěsíc patří ke kosmickým tělesům, která podstatně ovlivňuje gravitační síla, proto zaujímá kulový tvar. Ve vesmíru u těles s poloměrem

Více

Výpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem

Výpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem Výpočet vzdálenosti Země Slunce pozorováním přechodu Venuše před Sluncem Podle mateiálu ESO přeložil Rostislav Halaš Úkol: Změřit vzdálenost Země Slunce (tzv. astronomickou jednotku AU) pozorováním přechodu

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Vyšší geodézie 1 2/3 GPS - Výpočet drah družic školní rok

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie GH A) Příklady 1. Rychlosti vesmírných těles, např. planet, komet, ale i družic, se obvykle udávají v kilometrech za sekundu. V únoru jsme mohli v novinách

Více

FYZIKA II. Petr Praus 10. Přednáška Magnetické pole v látce

FYZIKA II. Petr Praus 10. Přednáška Magnetické pole v látce FYZIKA II Petr Praus 10. Přednáška Magnetické pole v látce Osnova přednášky Magnetické pole v látkovém prostředí, Ampérovy proudové smyčky, veličiny B, M, H materiálové vztahy, susceptibilita a permeabilita

Více

Planeta Země. Pohyby Země a jejich důsledky

Planeta Země. Pohyby Země a jejich důsledky Planeta Země Pohyby Země a jejich důsledky Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným Pohyby Země Planeta Země je jednou

Více

Zpracoval Zdeněk Hlaváč. 1. Definujte hlavní kružnici kulové plochy. Uveďte příklady hlavních kružnic na zeměkouli.

Zpracoval Zdeněk Hlaváč. 1. Definujte hlavní kružnici kulové plochy. Uveďte příklady hlavních kružnic na zeměkouli. Teoretické otázky ke zkoušce z NEBESKÉ MECHANIKY Zpracoval Zdeněk Hlaváč A) Základní formulace 1. Definujte hlavní kružnici kulové plochy. Uveďte příklady hlavních kružnic na zeměkouli. 2. Popište pojmy

Více

Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000

Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000 Orbit TM Tellerium Kat. číslo 113.4000 Orbit TM Tellerium s velkým glóbusem Země pro demonstrování ročních období, stínů a dne a noci Orbit TM Tellerium s malou Zemí pro demonstrování fází Měsíce a zatmění

Více

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK

Fyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 6.1Slunce, planety a jejich pohyb, komety Vesmír - Slunce - planety a jejich pohyb, - komety, hvězdy a galaxie 2 Vesmír či kosmos (z

Více

1 Měrové jednotky používané v geodézii

1 Měrové jednotky používané v geodézii 1 Měrové jednotky používané v geodézii Ke stanovení vzájemné polohy jednotlivých bodů zemského povrchu, je nutno měřit různé fyzikální veličiny. Jsou to zejména délky, úhly, plošné obsahy, čas, teplota,

Více

1.1 Oslunění vnitřního prostoru

1.1 Oslunění vnitřního prostoru 1.1 Oslunění vnitřního prostoru Úloha 1.1.1 Zadání V rodném městě X slavného fyzika Y má být zřízeno muzeum, připomínající jeho dílo. Na určeném místě v galerii bude umístěna deska s jeho obrazem. V den

Více

PŘEDMĚTOVÉ CÍLE: Žák porozumí pohybu těles (Země-Slunce) a zdánlivému pohybu Slunce po obloze

PŘEDMĚTOVÉ CÍLE: Žák porozumí pohybu těles (Země-Slunce) a zdánlivému pohybu Slunce po obloze PŘEDMĚT: přírodopis, fyzika, zeměpis ROČNÍK: 6. 9. dle zařazení v ŠVP NÁZEV (TÉMA): Zapadá Slunce vždy na západě? AUTOR: PhDr. Jaroslava Ševčíková KOMPETENČNÍ CÍLE: Kompetence k řešení problémů (samostatná

Více

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA VYŠŠÍ GEODÉZIE název předmětu úloha/zadání název úlohy Kosmická geodézie 1/99 Výpočet zeměpisné šířky z měřených

Více

Relativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin. Jan Geršl Český metrologický institut

Relativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin. Jan Geršl Český metrologický institut Relativistické jevy při synchronizaci nové generace atomových hodin Jan Geršl Český metrologický institut Objasnění některých pojmů Prostoročas Vlastní čas fyzikálního objektu Souřadnicový čas bodů v prostoročase

Více

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ

VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ VY_32_INOVACE_06_III./20._SOUHVĚZDÍ Severní obloha Jižní obloha Souhvězdí kolem severního pólu Jarní souhvězdí Letní souhvězdí Podzimní souhvězdí Zimní souhvězdí zápis Souhvězdí Severní hvězdná obloha

Více

R2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles.

R2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles. 2.4 Gravitační pole R2.211 m 1 = m 2 = 10 g = 0,01 kg, r = 10 cm = 0,1 m, = 6,67 10 11 N m 2 kg 2 ; F g =? R2.212 F g = 4 mn = 0,004 N, a) r 1 = 2r; F g1 =?, b) r 2 = r/2; F g2 =?, c) r 3 = r/3; F g3 =?

Více

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test

Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test Ukázkové řešení úloh ústředního kola kategorie EF A) Úvodní test 1. Ve kterém městě je pohřben Tycho Brahe? [a] v Kodani [b] v Praze [c] v Gdaňsku [d] v Pise 2. Země je od Slunce nejdál [a] začátkem ledna.

Více

Úvod do předmětu geodézie

Úvod do předmětu geodézie 1/1 Úvod do předmětu geodézie Ing. Hana Staňková, Ph.D. IGDM, HGF, VŠB-TU Ostrava hana.stankova@vsb.cz A911, 5269 1 Geodézie 1/2 vědní obor o měření části zemského povrchu, o určování vzájemných vztahů

Více

Trochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb

Trochu astronomie. v hodinách fyziky. Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb Trochu astronomie v hodinách fyziky Jan Dirlbeck Gymnázium Cheb Podívejte se dnes večer na oblohu, uvidíte Mars v přiblížení k Zemi. Bude stejně velký jako Měsíc v úplňku. Konec světa. Planety se srovnají

Více

Měření délek. Přímé a nepřímé měření délek

Měření délek. Přímé a nepřímé měření délek Měření délek Přímé a nepřímé měření délek Délkou rozumíme vzdálenost mezi dvěma body vyjádřenou v délkových jednotkách - vodorovné délky - šikmé délky Pro další účely se délky redukují do nulového horizontu

Více

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje.

1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. 1. Jak probíhá FOTOSYNTÉZA? Do šipek doplň látky, které rostlina při fotosyntéze přijímá a které uvolňuje. I. 2. Doplň: HOUBY Nepatří mezi ani tvoří samostatnou skupinu živých. Živiny čerpají z. Houby

Více

pokus č.1 URČUJEME TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ

pokus č.1 URČUJEME TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ pokus č.1 URČUJEME TÍHOVÉ ZRYCHLENÍ -tíhové zrychlení je cca 9,81 m.s ² -určuje se z doby kyvu matematického kyvadla (dlouhý závěs nulové hmotnosti s hmotným bodem na konci) T= π. (l/g) takže g=π².l/(t²)

Více

Česká astronomická společnost http://www.astro.cz http://olympiada.astro.cz Krajské kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace

Česká astronomická společnost http://www.astro.cz http://olympiada.astro.cz Krajské kolo 2013/14, kategorie GH (6. a 7. třída ZŠ) Identifikace Identifikace Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na /korespondencni. Jeho vyplnění je nutné. Škola ulice, č.p. město PSČ Hodnocení A: (max. 25 b) B I: (max. 20 b) B

Více

Hledejte kosmickou plachetnici

Hledejte kosmickou plachetnici ASTRONOMICKÉ informace - 3/2011 Hvězdárna v Rokycanech, Voldušská 721, 337 11 Rokycany http://hvr.cz Hledejte kosmickou plachetnici Kosmická sonda NASA pojmenovaná Nano Sail-D rozvinula na oběžné dráze

Více

2. Kinematika bodu a tělesa

2. Kinematika bodu a tělesa 2. Kinematika bodu a tělesa Kinematika bodu popisuje těleso nebo také bod, který se pohybuje po nějaké trajektorii, křivce nebo jinak definované dráze v závislosti na poloze bodu na dráze, rychlosti a

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ

B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ B. MECHANICKÉ KMITÁNÍ A VLNĚNÍ I. MECHANICKÉ KMITÁNÍ 8.1 Kmitavý pohyb a) mechanické kmitání (kmitavý pohyb) pohyb, při kterém kmitající těleso zůstává stále v okolí určitého bodu tzv. rovnovážné polohy

Více

MECHANIKA POHYBY V HOMOGENNÍM A RADIÁLNÍM POLI Implementace ŠVP

MECHANIKA POHYBY V HOMOGENNÍM A RADIÁLNÍM POLI Implementace ŠVP Projekt Efektivní Učení Reformou oblastí ymnaziálního vzdělávání je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MECHANIKA POHYBY V HOMOGENNÍM A RADIÁLNÍM POLI Implementace

Více

Tělesa sluneční soustavy

Tělesa sluneční soustavy Tělesa sluneční soustavy Měsíc dráha vzdálenost 356 407 tis. km (průměr 384400km); určena pomocí laseru/radaru e=0,0549, elipsa mění tvar gravitačním působením Slunce i=5,145 deg. měsíce siderický 27,321661

Více

Fyzikální korespondenční seminář UK MFF http://fykos.mff.cuni.cz 21. III. E

Fyzikální korespondenční seminář UK MFF http://fykos.mff.cuni.cz 21. III. E 21. ročník, úloha III. E... zkoumáme pohyb Slunce (8 bodů; průměr 2,88; řešilo 16 studentů) Změřte co nejpřesněji výšku Slunce nad obzorem v pravé poledne a dobu od východu středu slunečního disku do jeho

Více

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině.

Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru. Ověřuje teoretické znalosti žáků. Časově odpovídá jedné vyučovací hodině. Vzdělávací oblast : Předmět : Téma : Člověk a jeho svět Přírodověda Vesmír Ročník: 5. Popis: Očekávaný výstup: Druh učebního materiálu: Autor: Poznámky: Test obsahuje látku 5. ročníku z učiva o vesmíru.

Více

Úvod do nebeské mechaniky

Úvod do nebeské mechaniky OPT/AST L09 Úvod do nebeské mechaniky pohyby astronomických těles ve společném gravitačním poli obecně: chaotický systém nestabilní numerické řešení speciální případ: problém dvou těles analytické řešení

Více

POHYB TĚLESA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

POHYB TĚLESA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda POHYB TĚLESA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Pohyb Pohyb = změna polohy tělesa vůči jinému tělesu. Neexistuje absolutní klid. Pohyb i klid jsou relativní. Záleží na volbě vztažného tělesa. Spojením

Více

GEOGRAFICKÁ SLUŽBA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY

GEOGRAFICKÁ SLUŽBA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY GEOGRAFICKÁ SLUŽBA ARMÁDY ČESKÉ REPUBLIKY VOJENSKÝ GEOGRAFICKÝ A HYDROMETEOROLOGICKÝ ÚŘAD Popis a zásady používání světového geodetického referenčního systému 1984 v AČR POPIS A ZÁSADY POUŽÍVÁNÍ V AČR

Více

v02.00 Zatmění Slunce Jiří Šála AK Kladno 2009

v02.00 Zatmění Slunce Jiří Šála AK Kladno 2009 v02.00 Zatmění Slunce Jiří Šála AK Kladno 2009 Trocha historie Nejstarší záznamy o pozorování tohoto jevu pochází z čínských kronik 22.10. 2137 př.n.l. Analogické odkazy lze najít ve starověké Mezopotámii

Více

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 05_2_Kinematika hmotného bodu Ing. Jakub Ulmann 2 Kinematika hmotného bodu Nejstarším odvětvím fyziky,

Více

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace

Krajské kolo 2013/14, kategorie EF (8. a 9. třída ZŠ) Identifikace Identifikace Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na http://olympiada.astro.cz/korespondencni. Jeho vyplnění je nutné. Škola ulice, č.p. město PSČ Hodnocení A: (max.

Více

Sluneční hodiny na školní zahradě. vlastimil.santora@krizik.eu vlasta.santora@centrum.cz

Sluneční hodiny na školní zahradě. vlastimil.santora@krizik.eu vlasta.santora@centrum.cz Sluneční hodiny na školní zahradě vlastimil.santora@krizik.eu vlasta.santora@centrum.cz Co nás čeká a (snad) nemine Základní pojmy Ukázky typů slunečních hodin Stručná historie času no dobrá, tak aspoň

Více

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem

Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem Identifikace práce prosíme vyplnit čitelně tiskacím písmem Žák/yně jméno příjmení identifikátor Identifikátor zjistíš po přihlášení na http://olympiada.astro.cz/korespondencni. Jeho vyplnění je nutné.

Více

České vysoké učení technické v Praze. Vývoj systému pro automatické určování azimutu z měření na Slunce

České vysoké učení technické v Praze. Vývoj systému pro automatické určování azimutu z měření na Slunce České vysoké učení technické v Praze fakulta stavební Vývoj systému pro automatické určování azimutu z měření na Slunce Developement of system for automatic azimuth determination based on Sun observations

Více

Vzorce a recepty nebeské mechaniky

Vzorce a recepty nebeské mechaniky Vzorce a recepty nebeské mechaniky Verze 3.0 Petr Scheirich, 2004 http://nebmech.astronomy.cz Obsah 1 Úvod 1 2 Souřadnice na obloze 1 3 Pohyb po kuželosečce 4 4 Elipsa 6 5 Pohybpoelipse 7 6 Parabola 10

Více

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

DUM č. 20 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník projekt GML Brno Docens DUM č. 20 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 21.06.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Prezentace je zaměřena na základní popis a charakteristiky

Více

Téma: Fáze Měsíce a planet, zdánlivý pohyb oblohy na planetách

Téma: Fáze Měsíce a planet, zdánlivý pohyb oblohy na planetách Téma: Fáze Měsíce a planet, zdánlivý pohyb oblohy na planetách Zpracoval Doc. RNDr. Zdeněk Hlaváč, Cc Vlivem vzájemné polohy lunce, Země a dalšího tělesa(např. jiné planety nebo Měsíce) dochází k jevu,

Více

2. Mechanika - kinematika

2. Mechanika - kinematika . Mechanika - kinematika. Co je pohyb a klid Klid nebo pohyb těles zjišťujeme pouze vzhledem k jiným tělesům, proto mluvíme o relativním klidu nebo relativním pohybu. Jak poznáme, že je těleso v pohybu

Více

Pohyb tělesa (5. část)

Pohyb tělesa (5. část) Pohyb tělesa (5. část) A) Co už víme o pohybu tělesa?: Pohyb tělesa se definuje jako změna jeho polohy vzhledem k jinému tělesu. O pohybu tělesa má smysl hovořit jedině v souvislosti s polohou jiných těles.

Více

5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole

5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole 5. Stanovení tíhového zrychlení reverzním kyvadlem a studium gravitačního pole 5.1. Zadání úlohy 1. Určete velikost tíhového zrychlení pro Prahu reverzním kyvadlem.. Stanovte chybu měření tíhového zrychlení.

Více

Vesmír se celý stále hýbe-geocentrický a heliocentrický model

Vesmír se celý stále hýbe-geocentrický a heliocentrický model Vesmír se celý stále hýbe-geocentrický a heliocentrický model Pohyby Země:kolem své osy-od Z k V- pohyby Slunce vidíme v opačném směru Střídání dne a noci-24 hodin Různě dlouhý den (světlo a tma)- naklonění

Více

GRAVITAČNÍ POLE. Všechna tělesa jsou přitahována k Zemi, příčinou tohoto je jevu je mezi tělesem a Zemí

GRAVITAČNÍ POLE. Všechna tělesa jsou přitahována k Zemi, příčinou tohoto je jevu je mezi tělesem a Zemí GRAVITAČNÍ POLE Všechna tělesa jsou přitahována k Zemi, příčinou tohoto je jevu je mezi tělesem a Zemí Přitahují se i vzdálená tělesa, například, z čehož vyplývá, že kolem Země se nachází gravitační pole

Více

Nabídka. nových vzdělávacích programů. Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o.

Nabídka. nových vzdělávacích programů. Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. Nabídka nových vzdělávacích programů Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. Ballnerova hvězdárna Sluneční analematické hodiny Vážení přátelé, příznivci naší hvězdárny, kolegové, jsme velmi potěšeni, že Vám

Více

Sluneční stínohra. Michal Švanda. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha

Sluneční stínohra. Michal Švanda. Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha Sluneční stínohra Michal Švanda Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov Astronomický ústav UK, Praha Zatmění Slunce vzdálená historie 2197 pnl Li a Che opilci (nepodloženo) Kost z Anyang (prov. Henan) 1300

Více

KINEMATIKA. 17. ROVNOMĚRNÝ POHYB PO KRUŽNICI II. Frekvence, perioda. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0217

KINEMATIKA. 17. ROVNOMĚRNÝ POHYB PO KRUŽNICI II. Frekvence, perioda. Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0217 KINEMATIKA 17. ROVNOMĚRNÝ POHYB PO KRUŽNICI II. Frekvence, perioda Mgr. Jana Oslancová VY_32_INOVACE_F1r0217 OPAKOVÁNÍ Otázka 1: Uveď příklady takových hmotných bodů, které vykonávají rovnoměrný pohyb

Více