Nejvyšší státní zastupitelství odbor závažné hospodářské a finanční kriminality

Transkript

1 Nejvyšší státní zastupitelství odbor závažné hospodářské a finanční kriminality Brno, Jezuitská 4 tel.: , fax : podatelna@nsz.brn.justice.cz datová schránka: 5smaetu 5 NZT 13/ Pan JUDr. Tomáš Sokol Advokátní kancelář Brož & Sokol & Novák s.r.o. Sokolovská PRAHA 2 Brno Vážený pane doktore, na základě Vašeho podnětu k výkonu dohledu ze dne jsem přezkoumal postup státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze vykonávajícího dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v trestní věci CASA (dále jen státní zástupce VSZ v Praze nebo dozorový státní zástupce ), který k Vaší žádosti nahlédnout do části písemností trestního spisu, podané dne ve smyslu 157a odst. 1 trestního řádu, vydal dne zamítavé stanovisko. S vyrozuměním státního zástupce VSZ v Praze, jež obsahuje shora označené stanovisko a které Vám zaslal, jsem se podrobně seznámil. Vyplývá z něj, že dozorový státní zástupce nepřijal Vaše argumenty obsažené ve Vaší žádosti ze dne sumarizované pod body 1) až 5) vyrozumění a svými úvahami podpořil postup policejního orgánu o odepření práva obhájce nahlédnout do části trestního spisu, když zároveň poukázal na to, že se jedná o opatření dočasné povahy. Je třeba v prvé řadě připomenout, že státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství není druhoinstančním článkem výkonu dozorové kompetence v dané trestní věci, a tudíž mu nepřísluší zkoumat stupeň závažnosti důvodů (v relaci k průběhu a taktice vyšetřování), s nimiž policejní orgán spojil rozhodnutí dočasně odmítnout obhájci právo nahlédnout do té části trestního spisu, která obsahuje žádosti státního zástupce VSZ v Praze o právní pomoc z ciziny, a takto přímo zasahovat do vyšetřování. Pro posouzení věci z hlediska výkonu dohledu podle 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, má zásadní význam zjištění, že se státní zástupce VSZ v Praze předmětnou žádostí, podanou dne ve smyslu 157a odst. 1 trestního řádu, náležitě zabýval, analyzoval

2 argumenty podatele a že k předmětu žádosti učinil konkrétní závěr, který Vám bez odkladu prezentoval. Úkolem dohledového orgánu je přezkoumání tohoto závěru a posouzení, zda ve světle zákonné dikce obsažené v 65 odst. 2 trestního řádu, s přihlédnutím k případným soudním judikátům, eventuálně k dalším odborným pramenům, týkajících se dané právní problematiky, byl tento závěr učiněn v souladu se zákonem. Dozorovému státnímu zástupci je v podnětu k výkonu dohledu vytýkáno, že při rozhodování o žádosti podle 157a odst. 1 trestního řádu nepostupoval v souladu s výkladovými pravidly 65 odst. 2 trestního řádu, vycházejícími z ústavně zajištěného práva na obhajobu podle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, podanými jak v komentáři k trestnímu řádu, tak zakotvenými v rozhodnutí Ústavního soudu IV. ÚS 472/2000. Podle mého názoru stanovisko dozorového státního zástupce prezentované ve vyjádření ze dne v rozporu s uvedenými výkladovými pravidly není. Autoři komentáře (6. vydání C.H. Beck, 2008) k výkladové problematice 65 odst. 2 trestního řádu, uvádějí, že za závažný důvod odmítnutí nahlédnout do spisu nelze považovat zcela obecný poukaz na možnost maření výsledků vyšetřování, nýbrž možnost ohrožení nebo zmaření musí být vyjádřena konkrétně, přičemž jsou činěny odkazy na soudní judikát NS ČSSR - Prz20/67-Rt III/67 a již zmiňovaný nález Ústavního soudu ČR IV. ÚS 472/2000. Z obsahu nálezu Ústavního soudu ČR IV. ÚS 472/2000 vyplývá, že důvodem zrušení rozhodnutí policejního orgánu (vyšetřovatele Policie ČR) byla zjištěná skutečnost, že policejní orgán neumožnil obviněnému nahlédnout do spisu, aniž by mu sdělil důvod takového odmítnutí a pochybení policejního orgánu nenapravil ani státní zástupce v rozhodování o stížnosti, když konstatoval, že závažný důvod spočívá v možném ovlivnění svědků a obviněný by mohl po prostudování provedených výslechů mařit výsledky vyšetřování. Je důležité uvést, že policejní orgán v této věci přezkoumávané Ústavním soudem ČR odmítl obviněnému nahlédnout do spisu opakovaně, nejprve dne a poté dne , přičemž ústavní stížnost se vztahovala k žádosti až ze dne , což bylo v době, kdy obviněný byl již trestně stíhán vazebně z důvodu uvedeného v 67 písm. b) trestního řádu (tzv. koluzní vazba), čímž odůvodnění státního zástupce uvedené v usnesení o zamítnutí stížnosti bylo logicky zpochybněno, což také Ústavní soud ČR náležitě zdůraznil. Vámi zmiňovaný judikovaný případ, pane doktore, tak řeší odlišnou situaci, kdy (na rozdíl od Vámi popisovaného jednání policejního orgánu v trestní kauze CASA ) došlo nejen k odmítnutí nahlédnutí do celého spisu a kdy policejní orgán závažnost důvodů tohoto odmítnutí vůbec neřešil a dozorový státní zástupce uvedený procesní postup policejního orgánu odůvodnil způsobem, který odporoval realitě průběhu vyšetřování. 2/5

3 Nález Ústavního soudu ČR IV. ÚS 472/2000 proto nepovažuji ve vztahu k odmítnutí nahlédnout toliko do ohraničené části spisové materie, která se týká dožádání o právní pomoc v zahraničí, a to jen po dobu vyřízení tohoto dožádání, za přiléhavý. Podle mého názoru pro daný postup, který je předmětem výkonu dohledu, existuje příhodnější soudní judikatura, zejména obsažená v nálezech Ústavního soudu ČR III. ÚS 511/02, III. ÚS 239/04 a v usnesení Ústavního soudu ČR I. ÚS 589/06. Z této judikatury shodně vyplývá, že (při zachování nezpochybnitelného práva obviněného a jeho obhájce spočívajícího v nahlížení do spisu), není nezákonné toto procesní právo obviněného a jeho obhájce dočasně omezit, a to jak na část spisu, tak případně i na celý spis, kde je to nutné k zabezpečení účelu i taktiky vyšetřování. Například shora označený nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 511/02 v této souvislosti explicitně konstatuje, že státní zastupitelství není vybaveno nestranností v takovém slova smyslu, jak je tomu u obecných soudů a nelze mu tak upřít právo na vlastní (procesní a vyšetřovací) taktiku. Proto také po státním zastupitelství jako zástupci a žalobci státu nelze vyžadovat, aby zejména v přípravném řízení stíhaného (rozuměj obviněného) seznamovalo s důkazní situací tak, jak se v tom kterém okamžiku (fázi) přípravného řízení jeví, případně jak a z jakých důvodů ji hodnotí a vyjasňovalo tak předčasně (do okamžiku skončení vyšetřování) své bližší či vzdálenější procesně taktické záměry (cíle). Marginálně není od věci poukázat na to, že využití institutu odmítnutí nahlédnout do trestního spisu za podmínek stanovených v 65 odst. 2 českého trestního řádu, není v evropské jurisdikci výjimkou. Pro srovnání prvků justičních systémů zemí s blízkou právní kulturou není od věci poukázat na to, že obdobné procesní pravidlo je například zakotveno i v německém trestním zákonodárství a i zde nachází oporu v tamním ústavním soudnictví. Například v rozhodnutí BVerfG (Bundes Verfassung Gericht) 2 BvR 1895/03 je uváděna pasáž, že právo nahlížet do spisu v celém rozsahu má obhájce teprve po skončení vyšetřování. Předtím může být toto právo zcela nebo částečně odepřeno, pokud by to ohrožovalo účel vyšetřování. Takovému odepření nelze z ústavního hlediska nic vytýkat, protože vyšetřování slouží k objasnění podezření z trestného činu, a proto nemůže být od počátku vedeno otevřeně, tj. nelze zveřejnit všechny vyšetřováním zjištěné informace. S ohledem na právní pořádek, aby v trestním řízení byla co v nejširším rozsahu zjištěna pravda, nelze nic namítat proti tomu, že státní zastupitelství má v přípravném řízení informační náskok a že informační zájmy stěžovatele byly postaveny do skončení vyšetřování. Zkoumání hloubky významu článku zveřejněného v Lidových novinách dne , který má obsahovat Váš stručný kritický komentář k průběhu vyšetřování (předpokládám, že není autorizovaný), s nímž jsem se podrobně seznámil a který policejní orgán i dozorový státní zástupce vyhodnotili jako důvod ohrožení nestrannosti a neovlivnitelnosti vyšetřování pro postup podle 65 odst. 2 trestního řádu, nepovažuji z hlediska své pravomoci zakotvené v 12d odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, za stěžejní. Takové zkoumání ponese vždy subjektivní aspekt, přičemž objektivnímu měřítku 3/5

4 bude vzdálenější tím více, čím méně bude státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství zasvěcen do vyšetřovací taktiky konkrétního případu, jejíž stanovení přináleží policejnímu orgánu a dozorovému státnímu zástupci. Pro posouzení napadeného procesního postupu policejního orgánu a potažmo státního zástupce VSZ v Praze je z hlediska shora označené dohledové pravomoci stěžejní, že použití uvedeného omezovacího institutu je odůvodněno způsobem, který, podle názoru dohledového orgánu, nevybočuje z dostupných výkladových pravidel 65 odst. 2 trestního řádu, jak je rozebíráno shora, přičemž zmiňované omezení je vydáno formou dočasného opatření a netýká se důkazů, které již byly provedeny a protokolárně zaznamenány v průběhu přípravného řízení v trestním spise. S přihlédnutím ke skutečnosti, že závěry a rozhodnutí v trestním řízení se činí na základě provedených důkazů a jejich vyhodnocení, nepovažuji přitom v daných souvislostech za obvyklé, aby obhajoba prosazovala požadavek, zaštítěný 65 odst. 1 trestního řádu, seznámit se s obsahem dožádání obsahujícího dotazy tuzemského dožadujícího se orgánu pro dožádaný orgán k provedení důkazů v zahraničí, stejně jako bych považoval za neobvyklé, pokud by obhajoba po policejním orgánu požadovala, aby ji dopředu předložil dotazy připravené pro výslech svědků v České republice. Oba příklady považuji za srovnatelné, navíc v případě dožádaných procesních úkonů v zahraničí není ani jisté, zda dožádaný orgán provedení dožádaných úkonů vyhoví a pokud ano, v jakém rozsahu se tak stane. Z výsledků přezkoumání napadeného postupu státního zástupce VSZ v Praze vyplývá, že požadavek obhajoby vznesený podle 65 odst. 1 trestního řádu směřující k seznámení se s obsahem důkazů realizovaných v rámci dožádání o právní pomoc, policejní orgán ani dozorový státní zástupce neodmítají, stejně tak neodmítají obhajobě nahlédnutí do protokolů o výsleších svědků nebo do jakéhokoliv jiného zaznamenání uskutečněného procesního úkonu s důkazním významem. Namítané dílčí omezení, které spadá do kategorie taktiky vyšetřování, bylo dostatečně odůvodněno. Dohledový orgán proto napadnutý postup dozorového státního zástupce nepovažuje za nezákonný. Přijměte poučení, pane doktore, že případné další obsahově shodné podněty k výkonu dohledu se nepřezkoumávají a jejich podatel se o jejich výsledku nevyrozumívá ( 1 odst. 4 vyhlášky o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných některými právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů). S pozdravem JUDr. Pavel Bernát v. r. státní zástupce 4/5

5 Za správnost vyhotovení: Murawská 5/5