Krajané v USA a vznik ČSR

Transkript

1 Krajané v USA a vznik ČSR v dokumentech a fotografiích Václav Vondrášek František Hanzlík

2

3

4

5 Václav Vondrášek František Hanzlík Krajané v USA a vznik ČSR v dokumentech a fotografiích Ministerstvo obrany České republiky Praha 2009

6 2 krajané v usa a vznik ČSR Použité prameny a literatura Archivní prameny: Archiv Čechů a Slováků v zahraničí (Archives of Czechs and Slovaks Abroad ACASA) Chicago Kartony č Vojenský historický archiv Praha fondy: České národní sdružení Amerika Památník odboje O.Č.S.N.R. USA Ostatní čs. spolky v Americe Národně sociální Beseda J. V. Frič Pozůstalost Vojtěcha Preissiga Literatura: Adresář a almanach českého obyvatelstva v Chicagu. Vydal Spolek pro postavení Česko-Americké nemocnice, tisk Slávie, Chicago, ILL. 1915, 320 s. Bartůšek, J.: O M. R. Štefánikovi. Rok vydání a nakladatel neuveden, 64 s. Beneš, E.: Provolání sekretariátu Československé Národní Rady našim zajatcům. Paříž: Nákladem Československé samostatnosti 1917, 30 s. Československá Amerika osvobozenému národu. Chicago: 1928, 36 s. Československá Amerika pro osvobození vlasti. Český svět 1919, ročník 15, číslo MARTÍNEK, Joseph.: The Czechoslovak National Council of America. Chicago: Berwyn press 1962, 44 s. PERGLER, K.: Za národní stát. Praha: Památník odboje Pšenka, R. J.: Zlatá kniha Chicaga. Chicago: Nakladatelství A. Geringer 1926, 288 s. Zápis o sjezdu Českého Národního Sdružení v Americe. Chicago: České Národní Sdružení 1919, 96 s. Šindelář, F.: Z boje za svobodu otčiny. Chicago: Ústředna Národního svazu českých katolíků 1924, 317 s. Autoři fotografií současného Chicaga: Václav Vondrášek, František Hanzlík Poznámka: Citace a iniciálové zkratky jsou ponechány v dobovém pravopisu. Ministerstvo obrany ČR PIC MO Praha 2009 ISBN

7 v dokumentech a fotografiích 3 Úvod Devadesáté výročí vzniku samostatného československého státu 28. října 1918 je příležitostí k připomenutí této významné události v životě Čechů i Slováků. K problematice vzniku ČSR byla publikována řada odborných prací českých, slovenských a zahraničních autorů i pamětníků. Po celou dobu existence procházel samostatný stát složitým vývojem včetně ztráty státní suverenity v době druhé světové války. Jeho výsledkem bylo rozdělení na dva samostatné státy Českou republiku a Slovenskou republiku v roce Do výkladu historie vzniku republiky domácími autory se promítly také ideologické vlivy. Proto byla v odborné literatuře neprávem věnována pouze okrajová pozornost problematice pomoci krajanů v Americe československé zahraniční akci v čele s T. G. Masarykem. Autoři při svém studijním pobytu v Archivu Čechů a Slováků v zahraničí (Archives of Czech and Slovaks Abroad ACASA) na univerzitě v Chicagu nalezli dosud nepublikované archivní materiály (fotografie, dokumenty, knihy), které ukazují hlavní formy a výsledky pomoci krajanů Čechů a Slováků v Americe ve prospěch osob postižených válkou a národně osvobozeneckého zápasu v průběhu první světové války. V archivu jsou uloženy rovněž materiály dokumentující pomoc krajanů v Americe Československu i v následujícím období, především v letech druhé světové války. Uvedené archivní prameny, doplněné o další materiály z fondů Vojenského historického archivu v Praze, byly využity při zpracování této knihy. Cílem je přiblížit čtenářům prostřednictvím vybraných dokumentů a dobových fotografií rozsáhlou pomoc českých a slovenských krajanů v Americe (propagandistickou, finanční i vojenskou) poskytovanou Masarykově zahraniční akci a vzniklé republice na počátku její existence. Obsah předložené publikace považují autoři za příspěvek k doplnění mozaiky dosud zveřejněných poznatků o zápasu Čechů a Slováků za národní osvobození v průběhu první světové války. Vedoucí představitelé zahraničního odboje za jeden z klíčových úkolů považovali vybudování československé autonomní armády. T. G. Masaryk již v únoru 1916 prohlásil: Bez bojujícího vojska náš nárok na osvobození zůstane málo povšimnut. Postavíme-li armádu, dostaneme se tím do nového právního poměru k Rakousku i Spojencům; další krok by bylo eventuelní vyhlášení války Rakousko-Uhersku. Tím se vytvoří politická situace, která nám umožní ve chvíli mírového jednání dosáhnout aspoň minima našich požadavků. V každém případě nebudou moci Spojenci ani Vídeň přejít kolem nás mlčky, budeme-li mít vojáky. Tuto skutečnost pozitivně vnímali představitelé Českého národního sdružení (Č.N.S.), které pomoc krajanů koordinovalo, a po vstupu USA do války v dubnu 1917 masivně podporovalo vstup Čechů a Slováků do americké armády. Dlouho před podpisem dekretu prezidenta Francouzské republiky o zřízení československé autonomní armády dne 16. prosince 1917 vytvářelo vhodné podmínky pro nábor dobrovolníků z řad krajanů, kteří nepodléhali odvodní povinnosti do americké armády. Po jednáních gen. M. R. Štefánika s představiteli vlády USA byla v září vyhlášena mobilizace všech krajanů. Vznik československé autonomní armády ve Francii považovali krajané v Americe za faktické uznání budoucího samostatného státu Čechů a Slováků. Publikace, která se čtenářům dostává do rukou, dokumentuje jednotlivé formy krajanské pomoci. Zvýrazněny jsou aktivity po vypuknutí první světové války, vznik a činnost Českého národního sdružení. Postiženo je rovněž organizování nejrůznějších sbírek s cílem získat prostředky na financování odbojového hnutí včetně výstavby zahraniční armády. Rovněž jsou zvýrazněny aktivity českých Včelek a slovenských Priadok, které zasílaly tisíce balíčků legionářům v Rusku, ve Francii a Itálii. Významnou roli sehrála Národně sociální beseda J. V. Frič, která zasílala českým a slovenským zajatcům v Rusku, Itálii a Srbsku tisíce balíčků s krajanským tiskem vycházejícím v USA a zprostředkovávala kontakty s příbuznými v Americe či domovem. Mimořádná pozornost je věnována náboru dobrovolníků do americké a kanadské armády a do československé armády ve Francii. Obsah dokumentů a fotografie ukazují roli Č. N. S, vojenského odboru Odbočky Československé národní rady v Americe a odvodních kanceláří ve velkých městech s početnou krajanskou komunitou. Vojenský odbor podléhal Odbočce Československé národní rady v Americe, která byla ustavena na společném zasedání Českého národního sdružení a Slovenské ligy (Slovak League of America) v březnu 1918 jako výkonný orgán českých a slovenských organizací v Americe a zástupce pařížské Národní rady ve Spojených státech a v Kanadě. Národní rada byla uznána Francií (29. června 1918), Velkou Británií (9. Srpna 1918) a následně i USA (2. září 1918) za provizorní vládu. Tím byly vytvořeny předpoklady pro přeměnu Národní rady v prozatímní zahraniční československou vládu dne 14. října O čtyři dny později bylo proklamováno Prohlášení nezávislosti československého národa známé pod názvem Washingtonská deklarace. Dobové dokumenty a fotografie přibližují i vznik výcvikového tábora pro české a slovenské krajany dobrovolníky (Czechoslovak Camp), který se nacházel pět mil od města Stamfordu a asi hodinu jízdy od New Yorku. Ukazují celkovou atmosféru v táboře, který se stal přestupní stanicí dobrovolníků před transporty do Anglie a Francie. Zachycují i významnou událost v životě tábora návštěvu T. G. Masaryka. Atmosféru dramatických a vzrušených říjnových dnů, v jejichž průběhu vrcholil čtyřletý zápas o vytvoření samostatného československého státu, přibližují závěrečné části díla. Podle oficiálních amerických údajů bylo do armády USA zařazeno Čechů a Slováků narozených v Rakousko-Uhersku. Z nich bylo odesláno na frontu do Francie. Dále v americké armádě sloužilo téměř Čechů a Slováků narozených v Americe. Do československých legií ve Francii se dobrovolně přihlásilo Čechů a Slováků. Celkem z nich odjelo do Francie. Ostatní v důsledku ukončení první světové války zůstali ve Spojených státech. Z výše uvedených údajů vyplývá, že se bojů ve Francii zúčastnilo více než krajanů. Spolu s ostatními příslušníky čs. legií ve Francii, v Itálii a v Rusku bojovalo na frontách první světové války na straně dohodových mocností více než Čechů a Slováků. Také proto je vystoupení československých legií i působení Čechů a Slováků ve spojeneckých armádách právem považováno za základ vojenských tradic současné profesionální Armády České republiky Krajané v USA a v Kanadě Češi a Slováci prokázali svůj vztah ke staré vlasti konkrétními činy nejen v letech první světové války, ale i v období následujícím. Masivní materiální a finanční pomoc krajanů v Americe československému zahraničnímu odboji v letech druhé světové války je toho jednoznačným důkazem. Symbolem zápasu Čechů a Slováků za národní osvobození i za svobodu a demokracii ve 20. století se stal také Český národní hřbitov Chicagu. V areálu hřbitova jsou nejen hroby těch, kteří položili své životy v době první světové války, ale i těch, kteří bojovali za svobodu a demokracii v desetiletích následujících.

8 4 krajané v usa a vznik ČSR Summary Countrymen in America and the Formation of the ČSR (documents and photos) The 90th anniversary of the birth of the independent Czechoslovak state on 28th October 1918 becomes an opportunity for us to commemorate this event in the lives of Czechs and Slovaks. So far, a number of professional works of Czech, Slovak and foreign authors.who deal with this topic have been published. The independent state experienced rather difficult stages in its development including the loss of its sovreignty in the period of World War II. The outcome was the division into two independent states the Czech Republic and the Slovak Republic in The history of the formation of the republic reflected also ideological influences in the interpretations of home writers. Therefore, only a marginal attention was paid to the topic focused on the assistance of American countrymen in favour of foreign activities of Czechs and Slovaks headed by T.G. Masaryk. The objective of the publication presented is to get its readers acquainted with extensive assistance of Czech and Slovak countrymen in America (promotive, financial as well as military) provided to Masaryk s foreign arrangements by means of selected documents and contemporary photos and prints and to contribute partially to a mosaic of hitherto published pieces of knowledge about the struggle for the national liberation during the World War I. The publication illustrates by evidence particular forms of compatriotic assistance. In the introductory part there is a brief survey of the history of Czech and Slovak compatriotic movement. The largest number of immigrants settled down in industrial centres in the North-East of the U.S.A. The colonies of fellow-countrymen can be found in the South as well where mainly farmers domiciliated. The countrymen were associated in diverse clubs that had a promotive nature mostly. Within the scope of club activities various trends appeared. One could meet with Catholic, liberal but also socialist tendencies that left its positive marks on club activities even after the outbreak of the World War I. The attention is paid to protest rallies of Czech and Slovak compatriots after the war broke out, the endeavour for the coordination of collective actions that found its peak in the establishment of the Czech National Association with its headquarters in Chicago. In the initial stage, the activities of the Association were oriented at promotive actions and organizing of financial support for Czechs in exile. In course of time fields and character of activities augmented. From the viewpoint of prospective development it was of big significance that, besides Czech socialists, even the Slovak League joined the collective ideological programme and supported the major representative of the resistence movement the Czech National Council in Paris. Documents and photographs bring organizing of various collections aimed at obtaining means for financing the resistence movement near. A considerable emphasis is put on the role of far-famed Bazaars, they remind of club activities of VČELKY and PRIADKY that sent thousands of parcels to legionaries in Russia, France and Italy. Even activities of the National Social Union J.V. Frič are mentioned. The Union dispatched a great deal of parcels containing compatriotic printed matters issued in the States to Czech and Slovak POWs in Russia, Italy and Serbia. Simultaneously, it acted as a mediary of contacts between relatives in America and the native country. For the leading representatives of the resistance abroad the formation of an autonomous army became one of vital tasks. T.G. Masaryk declared as early as February 1916: Without combatant troops our claim to liberation will stir up little interest and will remain unheeded. If we form an army, there will be a new legal relation towards Austria and the Allies; a potential declaration of war upon Austria-Hungary would mean another step. In this way, it will create a political situation that will enable us to reach a minimum of our requirements at the moment peace negotiations start. In any case neither the Allies nor Vienna will be able to pass us in silence provided we have soldiers. The issue concerning the recruiting campaign of volunteers to the American and Canadian armies as well as to the Czechoslovak army in France are shown on particular documents and prints. In this context an important role was played by the Bohemian National Alliance, a military department of the Czechoslovak National Council branch in America and recruiting centres in large cities with a numerous community of compatriots (Czechoslovak Camp) that was situated five miles far from Stamford (an hour s drive from NewYork). Documents and prints presented in the publication depict the general atmosphere in the camp that became a transfer place before transports to France. T.G. Masaryk paid a visit to volunteers in Stamford during his stay in the U.S.A. where he received a majestical welcome in Chicago and New York. A specific role of the military department of the Czechoslovak National Council (CSNC) in America cannot be omitted. The Council was a coordinator of Czechoslovak military committees in large cities with a numerous compatriotic community. The military department was subordinate to the CSNC branch that was established at the common meeting of the Bohemian National Alliance and the Slovak League of America in March 1918 as an executive body of Czech and Slovak organizations in America and the representative of the American and Canadian branches of the National Council in Paris. The National Council was recognized by France (29th June 1918), Great Britain (9th August 1918) and, subsequently, by the U.S.A. (2nd September 1918) as a provisional government. Pre-requisites for the transformation of the National Council into the provisional Czechoslovak government abroad were created. through this act on 14th October Four days later, an independence declaration known as the Washington Declaration was proclaimed. The atmosphere of dramatic and exciting October days, in the course of which the four-year struggle for the formation of the independent Czechoslovak state culminated, is given in the concluding part of the publication. Countrymen in the States and Canada proved self-sacrifice and patriotism and tried their utmost for the case of Czechoslovak Republic not only in the years of the W.W.I, but also in the decades to come. The tombstones of countrymen at the Bohemian National Cemetary in Chicago, who took an active part in the struggle for the republic many of them lost their lives in it -, link the past, the present and the future firmly. The material used in the publication come particularly from the Archives of Czechs and Slovaks Abroad (ACASA). It is placed in the special depository of Regenstein Library on the Chicago University campus in the Southern quarter of Hyde Park in Chicago. Other archive sources are deposited in the Military Historical Archives of Prague. Přeložil: Mgr. Radovan Jílek

9 v dokumentech a fotografiích 5 Přistěhovalectví Čechů a Slováků do Ameriky Přistěhovalectví Čechů a Slováků do Ameriky se datuje od druhé poloviny 17. století. K prvním přistěhovalcům, jehož jméno je známé, patřil Augustin Heřman. ( Masově se přistěhovalectví rozšiřuje po roce 1848, v důsledku těžké sociální situace v Rakousku a později Rakousko- Uhersku. K prvnímu organizování krajanů dochází v 60. letech 19. století. Centrem krajanů v Americe se stalo Chicago, které bylo založeno v roce 1804 jako Fort Deaborn, dočasně opuštěno a od roku 1816 znovu osídlováno. V roce 1837 se stalo městem. Pro příliv osadníků mělo klíčovou roli otevření Erijského průplavu v roce V Chicagu se od 80. let Začátky přistěhovalců do USA byly těžké. Obydlí krajana Janíčka v Nebrasce. Hlavní ulice Chicaga v roce století začal intenzivně budovat průmysl a bankovní centrály. Město se zároveň stalo významným střediskem dělnického hnutí, které se do historie zapsalo generální stávkou v roce 1866 za osmihodinový pracovní den. V červnu 1857 přijíždí do USA Vojta Náprstek. Navštívil Chicago a inicioval vznik akciové společnosti, která začala vydávat Národní noviny. První číslo vyšlo 21. ledna Od přelomu 60. a 70. let 19. století je datováno vystěhovalectví Slováků, jehož rozhodující příčinou byla národnostní perzekuce ze strany maďarských vlád v Zalitavsku, znásobovaná velkou chudobou a duševní porobou. Vojta Náprstek iniciátor založení českých Národních novin.

10 6 krajané v usa a vznik čsr Počátky organizovaného krajanského hnutí v 60. letech 19. století V tomto období vznikaly spolky krajanů, které se nazývaly Slovanské lípy. První byla založena v Detroitu v roce 1857, druhá v roce 1859 v St. Louis. V šedesátých letech postupně vzniklo 35 místních spolků. Na přelomu let 1865 a 1866 byla z těchto spolků utvořena na sjezdu v Chicagu Národní jednota. Postupně však její činnost upadala a vznikaly nové spolky a organizace. První český spolek vzniklý v Chicagu byl vojenský. Dne 16. října 1860 byla založena Slovanská setnina (Slavonian Lincoln Rifle), která čítala 53 členů. Dne 22. ledna 1865 byla v Síni Slovanské lípy založena Slovanská jednota. V roce 1870 žilo v Chicagu podle úředního cenzu osob narozených v Čechách. I s osobami narozenými již v Chicagu činil jejich počet osob. Vznikaly zde katolické osady, které se staly základem kulturního a duchovního života. Postupně se město stalo centrem spolkového života krajanů v Americe. Síň Sokola Slovanské lípy. Chrám sv. Prokopa postavený v letech Kostel a škola sv. Víta. Škola sv. Prokopa. Český sirotčinec sv. Josefa.

11 v dokumentech a fotografiích 7 Významnou úlohu v životě krajanů sehrály podpůrné spolky. Jednota česko-slovanských podporujících spolků (Č.S.P.S.) byla založena v St. Louis 4. března Budovy, které vznikaly v oblastech obývaných krajany, sloužily k rozvoji spolkového a kulturního života. Největší počet národních budov byl postaven péčí sokolstva. Jen v Chicagu vzniklo 7 velkých budov, další byly postaveny ostatními českými spolky. Rozvoji vzdělanosti sloužily české školy. Jen v Chicagu působilo do začátku první světové války 19 svobodomyslných škol. Další české školy existovaly v katolických osadách i v rámci jiných církví. Budova Plzeňského Sokola v Chicagu. Česká škola Jana Nerudy. Česko-slovanská americká síň. Jirkova česká škola. Budova České besedy.

12 8 krajané v usa a vznik ČSR Bouřlivý rozvoj Chicaga v poslední třetině 19. století znamenal i rozšíření krajanského hnutí. V roce 1870 mělo Chicago obyvatel, v roce 1880 to bylo a v roce 1890 již obyvatel. Pro šíření informací mezi krajany v Americe měly mimořádný význam noviny a časopisy. První pokusy o vydávání týdeníků Pokrok, Katolické noviny, Národní listy a Nová doba byly většinou neúspěšné a jejich vydávání bylo zastaveno pro nedostatek odběratelů. Prvním úspěšným českým deníkem v Chicagu se stala Svornost, jejímž vydavatelem byl August Geringer. August Geringer se narodil v Březnici u Písku 2. srpna Nejdříve působil jako venkovský učitel. Později se vyučil knihařem. Působil v Praze a poté ve Vídni. Do USA odešel s rodinou v roce První budova deníku Svornost. Za duchovního otce Svornosti je považován novinář František B. Zdrůbek, dlouholetý spolupracovník A. Geringera a první hlavní redaktor Svornosti. Narodil se v roce 1842 v Chrudimi, zemřel v roce 1919 v Chicagu. Propagace deníku Svornost v různých publikacích. Část titulní strany prvního čísla deníku Svornost.

13 Postupně byly ve Spojených státech vydávány další noviny, časopisy a tiskoviny. Byly rovněž zakládány instituce, které se podílely na šíření zpráv z celého světa a měly významný vliv na rozvoj společenského a kulturního života krajanů. Podle informací zveřejněných v roce 1915 vycházelo v celých Spojených státech více než 80 krajanských novin a časopisů. Na konci 19. století docházelo k výraznému pohybu i mezi slovenskými vystěhovalci. V roce 1887 vyšly v Pittsburgu i první Amerikánsko-slovenské noviny v šarišském nářečí. v dokumentech a fotografiích 9

14 10 krajané v usa a vznik ČSR Čeští podnikatelé, živnostníci a řemeslníci se před první světovou válkou uplatnili ve všech oborech. V průběhu války tvořili základnu pro poskytování materiální i jiné pomoci čs. zahraniční akci v čele s T. G. Masarykem.

15 V místech, kde žili krajané, se nacházelo mnoho míst a budov, které před první světovou válkou sloužily rozvoji kulturního a společenského života. V průběhu války se v nich konaly přednášky, kulturní a další akce na podporu vytvoření samostatného státu Čechů a Slováků. v dokumentech a fotografiích 11

16 12 krajané v usa a vznik ČsR Podle úředních údajů z roku 1910, zveřejněných v Adresáři a almanachu českého obyvatelstva v Chicagu vydaném v roce 1915 žilo před první světovou válkou nejvíce Čechů v následujících státech usa: Illinois , Nebraska , Ohio , New York , Wisconsin , Texas , Minnesota , Iowa , Pensylvánie, Missouri téměř Desítky tisíc Čechů žily v kansasu, Michigenu, severní a Jižní Dakotě, New Jersey, Oklahomě, kalifornii, Massachusetts, Washingtonu, Coloradu, Connecticutu, Indianě, Oregonu, Montaně a Virginii. stovky našich krajanů byly roztroušeny i v arkansasu, Wyomingu, Idahu a v dalších 20 státech usa. Největší kolonií krajanů bylo Chicago, kde žilo osob. Následovala města New York-Manhattan , st. Louis , Baltimore 7 750, Milwaukee a Queens Podle odhadů žilo na začátku války ve spojených státech asi českých krajanů. První záznamy o slovenských vystěhovalcích z roku 1873 udávaly osob, v roce 1904 jejich počet činil osob a v roce následujícím Po skončení první světové války, se počet vystěhovalců ze slovenska pohyboval kolem osob. Nejvíce slováků žilo v Pensylvánii , Ohiu , New Jersey , New Yorku , Illinois , Connecticutu , Michiganu , Wisconsinu , Indianě V dalších státech se jednalo o počty pod Zastoupení slováků ve městech bylo následující: Cleveland , Chicago , New York , Youngstown ve státě Ohio americké statistiky měly řadu chyb a ve skutečnosti se v usa nacházelo více slováků, než bylo místními úřady při sčítání osob v roce 1920 zdokumentováno. Na přelomu 19. a 20. století vznikají nové organizace krajanů: Národní výbor (1891). slovenská liga (založena v Clevelendu 1907). Česko-americká tisková kancelář (1909), která šířila v americe informace o životě v českých zemích. Česko-americká národní rada (1910), která se zasloužila o rozvoj českých škol v Chicagu.

17 v dokumentech a fotografiích 13 První akce krajanů Po vypuknutí první světové války došlo v hlavních centrech USA k protestním demonstracím českých a slovenských krajanů. Výsadní postavení v organizování pomoci krajanů získává od samého začátku Chicago. První impulz vznikl mezi českými návštěvníky Matasovy restaurace v Chicagu po zveřejnění ultimáta Srbsku dne 25. července Z podnětu redaktora J. R. Pšenky, tajemníka Česko-americké tiskové kanceláře, byla svolána na večer dne 27. července 1914 poradní schůze krajanů do Plzeňského pavilonu. Přítomný prof. J. V. Nigrin pronesl prorocká slova: Věřte, že nová doba musí přinést svobodu i Čechám. Tento názor byl většinou přítomných považován za výstřelek nepřemýšlející horkokrevnosti. Dne 28. července se v Plzeňském pavilonu konala manifestace českých, slovenských a srbských krajanů. Manifestaci zahájil J. F. Štěpina. Ihned po zahájení byly strženy státní symboly Rakousko-Uherska, které se nacházely v prostoru manifestace. Vzniká Česko-slovanský pomocný výbor, který okamžitě zahajuje činnost pořádáním první peněžní sbírky. Akce proti Rakousko-Uhersku zahájila i Slovenská liga v Pittsburgu v čele s Mamateyem a Š. Osuským. Z podnětu Josefa Tvrzického svolává redaktor Svornosti a tajemník Národní Rady J. A. Pšenka provoláním z 25. srpna 1914 schůzi do školy nesoucí jméno Vojty Náprstka. Obsahem schůze byly následující body: 1) Jak nejlépe pomoci vlasti naší hmotně. 2) Co konati v zájmu samosprávy a neodvislosti české. 3) Volné návrhy týkající se otázky české a přítomné doby. Česko-americká národní rada dává na své schůzi podnět k založení organizace Českého národního sdružení (Bohemian National Alliance), která by koordinovala pomoc krajanů staré vlasti. Do čela nové organizace se postavil chicagský lékař Ludvík Fisher. V září 1914 vzniká České národní sdružení a zároveň je navázána spolupráce s Československým pomocným výborem v Chicagu a s Českým červeným křížem.

18 14 krajané v usa a vznik ČSR MUDr. Ludvík Fisher ( ) Po ukončení studia absolvoval studijní pobyty v Berlíně, v Londýně a v Oxfordu. Od roku 1908 pracoval v Chicagu. Od roku 1914 stál v čele Českého národního sdružení. Za České národní sdružení podepsal 23. října 1915 Clevelendskou dohodu, 14. listopadu 1915 Prohlášení Českého komitétu zahraničního a Pittsburgskou dohodu. V roce 1919 byl v hodnosti podplukovníka jmenován přednostou vojenské zdravotnické služby československé armády a tuto funkci vykonával až do roku Dosáhl vojenské hodnosti generála. Josef Tvrzický ( Prachatice Washington, USA) Po ukončení studia na gymnáziu odešel studovat do Prahy, kde aktivně působil v českém studentském hnutí. Po vysokoškolských studiích odjel do USA. V Chicagu působil jako redaktor Svornosti, aktivně pracoval v Národně sociální besedě J. V. Frič. V letech první světové války se účastnil protirakouského odboje. Patřil mezi nejvýznamnější a nejagilnější činitele Českého národního sdružení v USA. V roce 1919 navštívil ČSR a podnikl přednáškové turné po českých městech. Po návratu do USA pracoval jako tajemník Národního sdružení a ředitel Československé tiskové kanceláře ve Washingtonu, rovněž aktivně přispíval na českou školní mládež v Prachaticích. Zákeřná oční choroba mu zabránila v další z činnosti, a proto zvolil dobrovolný odchod ze života. Ovdovělá paní Tvrzická zaslala do Prachatic Kč jako základ fondu, z něhož byl v roce 1924 vybudován Studentský útulek Josefa Tvrzického v Husinecké ulici.

19 v dokumentech a fotografiích 15 V Památníku Českého národního sdružení se v souvislosti s vypuknutím první světové války uvádí: V tomto zoufalém okamžiku probudila se československá Amerika k vědomí hrůzy, která očekává její rodnou zemi i malý slovenský národ na březích Dunaje. Velmi aktuálním a často frekventovaným se stalo heslo V. Náprstka a L. Klácela Co srdce pojí, moře nerozdvojí. Ladimír Klácel. Prapor s památným heslem V. Náprstka a L. Klácela. V den vyhlášení války Srbsku ze strany Rakousko-Uherska se v Plzeňském parku v Chicagu konala obrovská protestní manifestace krajanů.

20 16 krajané v usa a vznik ČsR souběžně s akcemi v Chicagu se aktivizovali krajané po celých spojených státech. Dalším centrem krajanského hnutí se stal New York. Dne 20. srpna 1914 se sešli členové svazu svobodomyslných v New Yorku, sdružených kolem časopisu Česká volná myšlenka v Americe, v místnostech Českého kooperativního knihkupectví na 72. ulici. Po vzrušeném jednání vzniklo provolání, které bylo zveřejněno dne 22. srpna 1914 v českém krajanském tisku. O čtyři dny později se sešli v New Yorku spolkoví národní pracovníci a vypracovali program zápasu za osvobození českého národa, který obsahoval následující úkoly: 1. Podporovati akce na osamostatnění staré vlasti. 2. Podporovati hmotně válkou ochuzené a hladovějící krajany. 3. Navázati styky se všemi spolky českými ve spojených státech. 4. usilovati o zřízení ústředny, která by práce řídila. 5. Navázati styky s Národní Radou v Chicagu ve příčině budoucího programu. 6. Vydati sběrací listiny a odbývati schůze nejméně jednou týdně. Dne 5. září 1914 se konala v New Yorku v Národní budově veřejná schůze krajanů. Byl zvolen 25členný výbor, který okamžitě zahájil činnost. Do 11. září 1914 se podařilo shromáždit první finanční prostředky ve výši 2 287, 88 dolaru. Začátkem října 1914 došly do spojených států zprávy o odchodu T. G. Masaryka do exilu a o zahájení zahraniční akce k získání samostatnosti Čechů a slováků. T. G. Masaryk byl bezvýhradně uznán za vůdčí osobnost národně osvobozeneckého hnutí. koncem října 1914 bylo odesláno z New Yorku do Švýcarska prvních dolarů pomoci T. G. Masarykovi. Dne 19. listopadu byl Č.N.s. hlášen příjem dolarů příspěvky spolků a výsledek soukromé sbírky. Tomáš Garrique Masaryk.

21 v dokumentech a fotografiích 17 Pomoc Sokola v Americe Od samého počátku sehrávali významnou úlohu při organizování pomocných akcí členové organizací Sokola. Brzy po vypuknutí války byl utvořen Slovanský sokolský svaz, který zastupoval jednoty české, slovenské, slovinské a chorvatské. Sokolský svaz soustředil svoji pozornost na podpůrnou činnost a jeho aktivity po vypuknutí války směřovaly k podpoře Srbska. Vedle organizování peněžních sbírek bylo hlavní úsilí zaměřeno na akce propagačního charakteru. Americká veřejnost byla seznamována s důsledky války a současně byly zveřejňovány informace o zvěrstvech na srbské frontě. Od září roku 1914 bylo úsilí Slovanského sokolského svazu zaměřeno i na poskytování pomoci vdovám a sirotkům po padlých českých vojácích. Dne 10. září 1914 byla zahájena peněžní sbírka a na pomocnou akci do Chicaga se odeslalo prvních 251 dolarů. V roce 1915 došlo k dalšímu rozšíření aktivit směřujících k získání finančních prostředků ve prospěch pomocné akce i k rozšíření akcí kulturního, sportovního a propagačního charakteru. Společné foto na zahradě u Fisherů. Stojící první zleva M. Čermák, starosta amerického Sokola, J. Tvrzický, jeho žena, manželka L. Fishera, L. Fisher, manželka M. Čermáka, dcera Čermákových. Vpředu Ferdinand Písecký a kadet Čermák. Z veřejného vystoupení členů Sokola v Chicagu.