> Nástup Hitlera k moci > Německo jako fašistick. istická diktatura. > Reakce okolních zemí. > Umělci a jejich odpor proti válcev ení

Transkript

1 2. světov tová válka příčiny, vznik, průběh > Nástup Hitlera k moci > Německo jako fašistick istická diktatura > Vrcholní nacističtí představitelé > Reakce okolních zemí > Válečné konflikty 30.let > Umělci a jejich odpor proti válcev > Vypuknutí 2. světov tové války. Polské tažen ení > Skandinávsk vské tažen ení > Západní tažen ení > Bitva o Británii > Severní Afrika > Balkánsk nské tažen ení > Přepadení SSSR > Vstup USA do válkyv > Přelom ve válcev > Další válečné operace a události roku 1943 > Invaze otevřen ení druhé fronty > Porážka fašismu v Evropě > Porážka Japonska, konec válkyv > Bilance 2. světov tové války > Válečné zločiny

2 Nástup Hitlera k moci Hospodářsk ská krize pomohla nacistům m v Německu N porazit mladou demokracii Ztělesn lesněním m nacismu (nacismus = německn mecká varianta fašismu) se stal Adolf Hitler. Ve své knize Mein Kampf (Můj j boj) popsal metody i cíle c své bezohledné politiky (ovládnut dnutí Německa, změna na říši i panující nad jinými státy, ty, rasová nadřazenost azenost německn meckého národa n nad ostatními atd.) NSDAP vyhrála volby v roce 1932 se ziskem 37 % hlasů je Hitler jmenován říšským kancléřem. Nechtěl l ale koalici, směř ěřoval k diktatuře. To vedlo k rozpuštění parlamentu a vypsání nových voleb. Než k nim došlo, vypukl požár Říšského sněmu (obviněni ni komunisté) Volby se pak konaly v atmosféře e zastrašov ování a obviňov ování.. NSDAP získala z 42 % hlasů a ve spolupráci s pravicovými stranami prosadila v parlamemtu Zmocňovac ovací zákon, díky d němu n mohl Hitler schvalovat zákony z sám. s V Německu zavládla diktatura. Po smrti prezidenta Hindenburga se spojila v Hitlerových rukou vešker kerá moc (kancléř,, prezident) Vznikl nový úřad führer (vůdce)

3 Německo jako fašistick istická diktatura Řešení hospodářsk ské krize centráln lně řízení hospodářstv ství.. Průmysl byl posílen státn tními zakázkami zkami (zbrojní výroba, stavby silnic a železnic) Odstraněna na tedy nezaměstnanost, ale za cenu přípravy p pravy Německa N na válkuv Převýchova národa n měla vyrůst nová nacistická generace. K tomu sloužil školský systém m a členství v organizaci Hitlerjugend Židé byli označeni jako úhlavní nepřítel. V roce 1935 na nacistickém m sjezdu v Norimberku přijaty p zákony z na ochranu německn mecké krve a cti tzv. Norimberské protižidovsk idovské zákony.. Postavily Židy na okraj společnosti a umožň žňovaly mimo jiné zmocnit se jejich majetku. Vrcholem předválečného pronásledov sledování Židů se stala Křišťálová noc (protižidovský idovský progrom v noci z 9. na 10. listopadu přímých p obětí na životech a po této t to noci internace Židů do koncentračních ch tábort borů)

4 Reakce okolních zemí Politika appeasementu (usmiřov ování a ústupky Německu) N západnz padních velmocí (V.Británie, Francie) pomohla Hitlerovi. Celý versailleský systém m se rozpadl, protože e ho nikdo nebyl schopen bránit. Německo N vystoupilo v roce 1933 ze Společnosti národn rodů,, od 1935 zavedlo brannou povinnost a systematicky budovalo armádu, v r obsadila německn mecká armáda padesátikilometrov tikilometrové demilitarizované pásmo v Porýní,, v tomto roce rovněž německá vláda vypověděla Rýnský garanční pakt uzavřený v Locarnu. Západní velmoci nereagovaly, Hitlerova prestiž rostla a Německo N se mohlo připravovat na válkuv Smlouva Německo N a SSSR podepsán n sovětsko tskoněmecký pakt o neúto točení (pakt Molotov-Ribbentrop Ribbentrop) Německo si tím m zajistilo neutralitu SSSR a Sovětský svaz se vyhnul možnému mu válečnému konfliktu s NěmeckemN meckem.. Součást stí smlouvy byl i tajný dodatek, v němžn si obě země rozdělily území Polska a také další sféry svého vlivu

5 Válečné konflikty 30.let Italská intervence do Habeše (dnešní Etiopie) V roce 1935 přepadla p italská armáda bez vyhláš ášení války Habeš.. Boje byly velmi krvavé,, trvaly necelý rok a dobře e vyzbrojená italská armáda v nich porazila statečně bojující Habešany. any. Okupace Habeše e ukázala slabost Společnosti národn rodů,, která nedokázala na situaci odpovídaj dajícím m způsobem reagovat. Občansk anská válka ve Španělsku V roce 1936 zvítězila zila ve španělských volbách koalice lidové fronty složen ená z republikánů,, socialistů a komunistů.. Proti této t to vládě stály pravicové kruhy v armádě, které vyvolaly povstání.. V jejich čele byly generálov lové Franco a Mola. Z povstání se rozhořela občansk anská válka. Na stranu vzbouřenc enců se postavily Německo N a Itálie. Na stranu demokraticky zvolené vlády se nepostavil žádný stát. t. Evropské velmoci hlásaly zásadu z neintervence odmítnut tnutí zasahovat do konfliktu. Přesto P do Španělska přicházeli na pomoc dobrovolníci z celého světa (interbrigadisté) ) Po velmi krvavých bojích zvítězila zila v roce 1939 armáda generála Franca,, který v zemi začal al budovat fašistickou diktaturu. Čínsko japonská válka Japonsko využilo občansk anské války v Číně ( ) a dobylo významnou oblast Mandžusko (severovýchodní Čína) a zřídilo z zde loutkový stát t Mandžusko. Po odmítav tavé reakci Společnosti národn rodů Japonsko z organizace vystoupilo a navázalo spojení s Německem. N V roce 1937 zaúto točili Japonci přímo p na Čínu.

6 Umělci a jejich odpor proti válcev Část uměleck leckého světa si začíná uvědomovat, že e zlu je třeba t vzdorovat i silou Karel Čapek napsal drama Matka,, kde žena, která ztratila celou rodinu, posílá posledního syna bojovat. Další Čapkovo mimořádn dní protivále lečné dílo Bílá nemoc Charlie Chaplin natáčí v této t to době film s názvem n Diktátor tor.. Jedná se o satiru na Hitlera Osvobozené divadlo (Werich, Voskovec, Ježek) ek) uvádí protifašistick istické a protivále lečné hry: Kat a blázen, Caesar,, Pěst P na oko

7 Vypuknutí 2. světov tové války Polské tažen ení zahájila německn mecká armáda bez vypovězen zení války útok na Polsko Na situaci reagovaly Británie a Francie vstupem do války, v ale obě země byly vojensky nepřipraven ipravené Začíná válka, které se účastní 110 milionů vojáků Budou užity u nejmodernější zbraně,, včetnv etně zbraní atomových Tato válka v změnila moderní dějiny zásadnz sadním m způsobem a působp sobí na politiku dodnes Hlavním m viníkem války v bylo nacistické Německo. Hitler sliboval odplatu za ponížen ení (versailleský systém) požadoval pro Němce N životní prostor (Lebensraum( Lebensraum) ) a chtěl l vytvořit nový řád pro vyvolené

8 Skandinávsk vské tažen ení Cílem skandinávsk vské operace bylo zabezpečen ení dodávek švédské rudy pro německn mecké válečné hospodářstv ství a ovládnut dnutí norských přístavp stavů zahájila fašistick istická armáda útok přes p Dánsko, D které nekladlo žádný odpor a hned po útoku kapitulovalo. Norsko však v za pomoci britských a francouzských jednotek kladlo houževnatý odpor a kapitulovalo aža v červnu Poté zde byla zřízena z zena loutková fašistick istická vláda Vidkuna Quislinga.. Norové se však v s okupací nesmířili a po celou dobu zde fungovalo silné hnutí odporu.

9 Západní tažen ení Hitler nabídl v říjnu 1939 Velké Británii a Francii mír, m ale za ponižuj ujících ch podmínek. Po odmítnut tnutí obou velmocí začali ali nacisté s přípravami p pravami na přepadenp epadení Francie (plán n počítal s útokem přes p neutráln lní Belgii a Nizozemí) zahájila nacistická vojska postup do Nizozemí a Belgie. Nizozemská armáda kapitulovala a belgická Zákeřné německé útoky ovlivnily politickou situaci ve Francii a Velké Británii. Vrcholní představitelé spojení s politikou appeasementu se museli poroučet. Britského Nevilla Chamberlaina nahradil Winston Churchill a Edouarda Daladiera Paul Reynaud Do války v ve Francii se k Německu N přidala p i Itálie francouzská vláda kapitulovala. Aby bylo ponížen ení co největší ší,, byla kapitulace podepsána na stejném m místm stě (Compiegne)) a ve stejném m vagónu jako německn mecká kapitulace v roce Francie byla rozdělena na 2 části, severní a středn ední část země a celé atlantické pobřeží okupovalo Německo, N na jihu vládla kolaborantská (přisluhova isluhovačská) ) vláda se sídlem s ve Vichy. Část francouzů uprchla do Británie, kde v čele s generálem Charlesem de Gaullem záložila Hnutí svobodných Francouzů.

10 Bitva o Británii Po porážce Francie zůstala z Británie proti Německu N sama. Hitler nařídil přípravu p pravu invaze do Británie. Prvním úkolem bylo vybudovat pomocí Luftwaffe jasnou nadvládu du ve vzduchu. Bitva o Británii měla m 3 hlavní fáze 1. fáze f ( ) bombardování přístavů a lodí v kanálu La Manche. 2. fáze f ( ) útoky na letiště a letecké továrny byly pro Brity nejkrizovější ší.. Anglické letectvo (RAF) bylo na pokraji vyčerp erpání,, letci prováděli i několik vzletů denně,, ale nepodařilo se je pokořit. Významné postavení v RAF měli m i českoslovenští piloti, kteří utekli z protektorátu tu a bojovali proti fašismu v této t to linii. 3.fáze ( ) bombardování civilních ch cílůc včetně Londýna mělo m ochromit britský odpor,ale stal se opak. Velký podíl l na tom měl m Winston Churchill,, který byl důrazný odpůrce dřívějšíd politiky appeasementu, a vedl Británii ve smrtelné době k tvrdému odporu. Ve svém m slavném m projevu slíbil bránícím m se Britům m jen krev,dřinu,slzy a pot Hitler byl tak donucen přerup erušit zamýšlenou invazi a odložit ji na neurčito. Dosud neporažen ená německá armáda tak byla poprvé poražena. Hlavní zásluhu na tom mělo m anglické letectvo (RAF) Churchillův slavný výrok: Nikdy tolik lidí nedlužilo tak mnoho tak malé skupině

11 Severní Afrika Vstupem Itálie do války v se konflikt přenesl p na další kontinent Afriku Při útoku na Egypt však v byla italská vojska poražena od Britů.. Ti vojáky zajali a obsadili nejlepší africkou pevnost Tobrúk Na pomoc Itálii muselo Německo, N vyslalo jednotky Afrika Korbs,, které měly porazit Brity. Po počáte tečních úspěších byl však v postup Afrika Korbs zastaven a rozdrcen. Touto porážkou ztratilo Německo N spolu s Itáli lií naději na vítězství v severní Africe

12 Balkánsk nské tažen ení Italská armáda napadla Řecko, ale útok byl nejenom odražen, ale italská vojska byla zatlačena hluboko do Albánie Německo tak muselo svému spojenci opět t na pomoc. K Německu se připojilo p i Rumunsko, Maďarsko arsko a Bulharsko, které se pak staly německými n spojenci. Útok na Řecko a Jugoslávii začal al a krátce na to obě země kapitulovaly. V obsazených zemích byl silný partyzánský odpor, zejména v Jugoslávii byla celá partyzánsk nská armáda vedená Josipem Broz-Titem

13 Přepadení SSSR Plán n přepadenp epadení SSSR (plán n Barbarossa) byl realizován n Jednalo se o největší válečnou akci 2. světov tové války. Proti Sovětsk tskému svazu útočila vojska z Německa, Itálie, Maďarska, arska, Finska, Chorvatska, Slovenska a Španělska. Počáte teční rychlý postup fašistick istické armády byl ovlivněn n hrubými Stalinovými chybami. Jednak Stalin podcenil zpravodajské informace o německn meckém útoku a dále d provedl předtím m ve velení armády rozsáhl hlé politické čistky a jednotky Rudé armády byly bez zkušených velitelů. Přes tato počáte teční vítězství nedokázala fašistick istická vojska uskutečnit plán n bleskové války a Rudá armáda se dokázala vzchopit. Stalin vyhlásil Velkou vlasteneckou válku. Tato výzva měla m velký ohlas u drtivé většiny sovětských lidí.. Němci N používali nejkrutější metody vyvražď žďovali civilní obyvatelstvo a vypalovali vesnice. Jejich bezohledný postup však v více v stmeloval sovětsk tské obyvatelstvo k odporu. S postupující zimou docházelo k vyčerp erpání fašistických jednotek. Němci N sice dosáhli prvního cíle c Leningradu, ale na jeho dobytí už neměli sílu. s Začala ala blokáda, která trvala 900 dní (blokádě provázen zené krutým hladem bylo vystaveno 2,5 milionů obyvatel, z toho dětí) d ) Němci N proto soustředili síly s na rozhodující úder na Moskvu. Probojovali se 20 km od Moskvy, ale přešla p Rudá armáda do protiútoku toku a Němci N po velkých ztrátách ustoupily aža o 200 km. Byla to první porážka německých pozemních jednotek.

14 Vstup USA do válkyv Americký prezident Roosevelt počítal se vstupem do války, v ale první úder Japonska zastihl USA nepřipraven ipravené napadla japonská letadla základnu z na Havaji Pearl Harbor s cílem c vyřadit americké válečné loďstvo. Nálet N byl neobyčejn ejně překvapivý a úspěšný, ale nesplnil zcela svůj účel. Japoncům šlo předevp edevším m o zničen ení letadlových lodí,, ale ty v době útoku v přístavip stavišti ti nebyly. Ještě téhož dne vystoupil Roosevelt v Kongresu, označil jako den hanby a Kongres odsouhlasil vyhláš ášení války Japonsku a následně i Německu N a Itálii. Japonsko se chystalo zničit it zbytek amerického námon mořnictva. K rozhodujícímu boji došlo u ostrova Midway.. Přes P japonskou přesilu p skončila bitva jejich drtivou porážkou. Od této t to doby ztratilo Japonsko ve válce v s USA iniciativu.

15 Přelom ve válcev Vytvořen ení protihitlerovské koalice: Atlantická charta Roosevelt + Churchill,, v záříz 1941 se k tomuto dokumentu přidp idává SSSR ( velk( velká trojka Stalin, Churchill,, Roosevelt) Bitva u Stalingradu (největší bitva 2.světov tové války) Německý N útok zahájen (armáda von Pauluse) ) bojovalo se o každý dům, d začala ala ruská protiofenzíva, která uzavřela ve stalingradském m kotli německých n vojáků.. Ti se sice za sevřen ení ještě mohli dostat, ale Hitler to z prestižních důvodd vodů zakázal. zal. A tak musel Paulus kapitulovat. Touto bitvou padl mýtus o neporazitelnosti wermachtu Bitva u Kurska ( ) NěmeckN mecká armáda se ještě snažila o odvetu za porážku u Stalingradu, ale útok postrádal překvapenp ekvapení a byl odražen. Od této t to doby přešla p Rudá armáda na celé frontě do ofenzivy a udržela ji do konce války. v V rámci r kurské operace se odehrála největší tanková bitva 2.světov tové války u Prochorovky

16 Další válečné operace a události roku 1943 Kapitulace Itálie: v červenci 1943 se spojenecké jednotky vylodily na Sicílii a v jižní Itálii. Postup těchto t vojsk vedl ke svržen ení fašistick istického režimu B. Mussoliniho.. Itálie pak vyhlašuje Německu N válku. v NěmeckN mecká armáda pak reaguje tím, t že e se opevní v severní a středn ední části Itálie Bitva u Guadalcanalu (ostrov na Šalomounových ostrovech) Bitva probíhala od srpna 1942 do února 1943 a skončila porážkou Japonska. VítěznV zné Spojené státy ty tak zasadily Japonsku první porážku na pevnině,, získaly z definitivně iniciativu a rovněž tato bitva znamenala přelom p ve válce v v Tichomoří Teheránsk nská konference - prosinec 1943 Teherán n (Irán) 1.konference velké trojky (Roosevelt, Stalin, Churchill) ) Co bylo dojednáno? no? V.Británie a USA se zavazují uskutečnit Invazi do Francie nejpozději ji do května Sovětský svaz se zavazuje, že e po porážce Německa N vyhlásí válku Japonsku. ZároveZ roveň na této t to konferenci představitelp edstavitelů velmocí byla přijata p deklarace o společném m postupu proti NěmeckuN

17 Invaze otevřen ení druhé fronty Operace byla zahájena pod vedením m generála Eisenhowera dne vylodění v západnz padní Evropě bylo velmi složit ité,, proto bylo nutné vycvičit it velké množstv ství vojáků (celkem 3 miliony) Vylodění spojenců se uskutečnilo v Normandii, a ne v Calais, kde je Němci N očeko ekávali. Současn asně s vyloděním m v Normandii se vylodila spojenecká vojska i v jižní Francii a německn mecká obrana, tísněná ze dvou stran, se rozpadla byla osvobozena Paříž

18 Porážka fašismu v Evropě Jaltská konference (únor 1945) setkání Velké trojky (Stalin,Roosevelt,Churchill Churchill) ) na Jaltě (SSSR) Závěry: Z zničen ení fašismu, uspořádání povále lečných poměrů v Německu N a SSSR se zavázal, zal, že e po kapitulaci Německa N vstoupí do války v s Japonskem Počátek roku 1945 velká ofenziva Rudé armády na východní frontě a rovněž úspěšné tažen ení Spojenců na ZápadZ padě Hitler spáchal sebevraždu (druhý fašistický diktátor tor Mussolini ještě předtím popraven italskými partyzány) podepsali Němci N bezpodmíne nečnou nou kapitulaci vůčv ůči i všem v spojencům m v severofrancouzské Remeši. Na Stalinův v požadavek byla kapitulace podepsána ještě jednou Tento den se považuje za konec války v v Evropě,, přestop estože e boje pokračovaly ovaly ještě poté. Postupimská konference - léto politické ukončen ení 2. světov tové války 3. schůzka nejvyšší šších představitelp edstavitelů SSSR, VB, USA v Postupimi (předm edměstí Berlína) Nové složen ení představitelů: : za USA nový prezident Harry Truman,, za VB jednání začal al Churchill,, ale v průběhu byl vystřídán n nově zvoleným ministerským předsedou p - Clement Attlee,, SSSR beze změny Stalin. Závěry: Z o poražen eném m Německu N vymýtit kořeny fašismu, rozpustit armádu, potrestat válev lečné zločince a uskutečnit demokratizaci státu. tu. Dále D stanovena výše e reparací,, hranice a rozdělen lení Německa do 4 okupačních zón z n pod kontrolou USA, SSSR, VB, Francie. ZároveZ roveň tato konference rozhodla o odsunu německn meckého obyvatelstva z Polska, Maďarska, arska, Československa

19 Porážka Japonska, konec válkyv Říjen 1944 Japonská porážka u ostrova Leyte.. Nepomohlo ani nasazení japonských pilotů sebevrahů (kamikadze) Japonská vláda však v stále aža do července 1945 odmítala kapitulovat. Američan ané pak reagovali svržen ením m atomových bomb 6. a na Hirošimu imu a Nagasaki. Bezohledný útok na nevojenské cíle zabil civilistů.. Mnozí další postupně umírali na nemoci z ozářen ení Dvojí záměr r atomového útoku USA: jednak neprotahovat válev lečné boje s Japonskem, ale také demonstrovat před p celým světem a zvláš áště před SSSR svoji sílu. s 8. srpna 1945 vstupuje do války v SSSR (během krátk tké doby zničil il milionovou japonskou armádu v Mandžusku) 2. záříz 1945 podepisuje japonský císac sař Hirohito bezpodmíne nečnou nou kapitulaci Japonska. Tím T m byl poražen fašismus i v Asii a 2. světov tová válka skončila

20 Bilance 2. světov tové války Účast 70 zemí,, do vojenské služby povoláno 110 mil. osob, zahynulo více v než 50 mil.lidí,, 35 mil.bylo raněno. no. Nejednalo se jen o oběti, válka v poznamenala i životy těch, t kteří přežili. Odhad veškerých nákladn kladů na přípravu p pravu i vedení války: 4 bilióny dolarů. Celkově nejvíce zasaženou zemí byl Sovětský svaz Po válce v se vytvořilo nové rozdělen lení světa. SSSR si vytvořil imperiáln lní blok ze zemí osvobozených Rudou armádou (výchdn( výchdní a středn ední Evropa vč. v ČSR) ZápadnZ padní svět respektoval nového vůdce v USA. Ostrý konflikt těchto t supervelmocí vedl ke studené válce Oběti hlavních bojujících ch zemí v letech SSSR Němec. Polsko Japon. Jugosl. Francie Řecko Itálie USA V. Brit. 28 mil. 6,5 mil. 6 mil. 2,5 mil. 1,7 mil. 650 tis. 560 tis. 500 tis. 400 tis. 375 tis.

21 Vrcholní nacističtí představitelé Adolf Hitler narozen v Rakousku Uhersku, mládí prožil ve Vídni, V živil se jako malíř pokojů a čalouník. Účastník k 1.světov tové války. První pokus o převzetp evzetí moci mu nevyšel, el, odsouzen na 5 let, ale po 6 měsících m ch propuštěn. Ve vězenv zení napsal knihu Mein Kampf.. Ovládl NSDAP, po volbách se stal říšským kancléřem a vybudoval v Německu nacistickou diktaturu. Na konci války v spáchal sebevraždu. Herman Göring podíl l na vzniku Gestapa (nacistická politická policie) a sítěs koncentračních ch tábort borů.. Od roku 1935 velitel německn meckého letectva (Luftwaffe( Luftwaffe) ) Po válce v odsouzen Norimberským tribunálem k trestu smrti. TěsnT sně před popravou spáchal sebevraždu Heinrich Himmler velitel SS (ozbrojená složka NSDAP) Gestapa i koncentračních ch táborů.. Po zadržen ení Američany spáchal sebevraždu. Josef Goebbels ministr propagandy. Pod svou kontrolou měl m l kulturu, tisk, rozhlas i film. Na konci války v spáchal sebevraždu i se svou ženou a šesti dětmi. d Rudolf Hess osobní tajemník k Hitlera. Podílel se na Norimberských zákonech. z V roce 1941 odletěl l na vlastní pěst do V. Británie zprostředkovat mír. m Byl však v uvězn zněn a Norimberským procesem odsouzen na doživot ivotí jako válev lečný zločinec. Ve vězenv zení v r spáchal sebevraždu. Joachim von Ribbentrop ministr zahraničí,, podílel se na útoku na Polsko a na další ších válev lečných operacích. ch. Odsouzen Norimberským tribunálem k trestu smrti a popraven Reinhard Heydrich tvůrce nacistické vyhlazovací politiky, zastupující říšský protektor v Čechách a na Moravě.. Byl zabit Československými výsadkáři

22 Válečné zločiny Holokaust program likvidace vešker kerého židovského obyvatelstva Evropy (1942 se konala konference ve Wansee.. Zde Reinhard Heydrich rozpracoval tento program) Byla vybudována síťs vyhlazovacích ch tábort borů. Židé byli soustřed eděni buď ve vyčlen leněných ných čtvrtích měst m ghettech (největší ve Varšav avě) ) nebo v koncentračních ch táborech t (u nás n Terezín) Odtud pak transport do vyhlazovacích ch tábort borů (největší Osvětim zahynulo zde 1,5 mil.lidí) ) kde bylo prováděno hromadné vraždění v plynových komorách za pomocí Cyklonu B. Příslušníci protifašistick istického odboje končili buď hned na popravištích, nebo v koncentračních ch táborech t (Mauthausen, Sachsenhauzen,, Buchenwald, Dachau atd.) Pro válev lečné zločince byl zřízen z zen Mezinárodn rodní vojenský tribunál l v Norimberku. Proces se konal na přelomu p let 1945 a Obžalov alováno 24 nejvyšší šších nacistických představitelů ze 4 zločin inů: : spiknutí proti míru, m zločiny proti míru, m válev lečné zločiny a zločiny proti lidskosti. K trstu smrti odsouzeno 12 nacistů,, 3 na doživot ivotí,, 2 na 20 let, 1 na 15 let, 3 zproštěni obžaloby. Podobný proces se konal i v Tokiu, kde bylo odsouzeno k trestu smrti 12 osob a 14 dostalo doživotn ivotní tresty.