ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Transkript

1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Č. j. ŠVP 4/2016 V životě slouží všichni všem každý činí na svém místě to, co je potřebné jemu i ostatním... J. A. Komenský

2 Obsah Obsah Identifikační údaje Charakteristika školy Velikost školy Podmínky školy Charakteristika pedagogického sboru Charakteristika žáků Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Charakteristika školního vzdělávacího programu Zaměření školy Profil absolventa Organizace přijímacího řízení Organizace maturitní zkoušky Výchovné a vzdělávací strategie Vzdělávání žáků s potřebou podpůrných opatření Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků Částečná změna organizace výuky Začlenění průřezových témat Učební plán Učební osnovy Český jazyk a literatura Anglický jazyk Německý jazyk Francouzský jazyk Španělský jazyk Ruský jazyk Matematika Fyzika Chemie Biologie Zeměpis Občanská výchova/základy společenských věd Dějepis Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Informatika a výpočetní technika (dále IVT)... Chyba! Záložka není definována Volitelné předměty Hodnocení výsledků vzdělávání žáků Obecné zásady hodnocení a klasifikace Hlediska pro klasifikaci výsledků vzdělávání

3 1. Identifikační údaje Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Obor vzdělání: K/41 Gymnázium (studium čtyřleté) K/61 Gymnázium (studium šestileté) Zaměření: všeobecné Studijní forma: denní forma vzdělávání Zpracováno v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání (RVP ZV) a s Rámcovým vzdělávacím programem pro gymnaziální vzdělávání (RVP G). Údaje o škole Gymnázium, Frýdlant nad Ostravicí, nám. T. G. Masaryka 1260, příspěvková organizace Sídlo: Frýdlant nad Ostravicí, nám. T. G. Masaryka 1260 Identifikátor zařízení: Ředitelka: Ing. Petra Schwarzová Právní forma: příspěvková organizace IČO: IZO: Kontakty: gymfrydl@gymfrydl.cz tel.: mobil: datová schránka: z64jrq3 Zřizovatel školy Moravskoslezský kraj Právní forma: Sídlo: Kontakty: územní orgán samosprávy 28. října 117, Ostrava tel.: Platnost dokumentu od: L.S. podpis ředitelky školy 3

4 2. Charakteristika školy Úvodní slova velkého pedagoga J. A. Komenského v mnohém charakterizují naše gymnázium a to, čím je pověstné dobré uplatnění absolventů v nejrozmanitějších oborech lidské činnosti po celé naší republice i v zahraničí. Gymnázium Frýdlant nad Ostravicí bylo založeno roku 1954, a to zejména s cílem umožnit vyšší středoškolské studium žákům ze vzdálenějších míst. Během své více než padesátileté existence gymnázium několikrát změnilo své sídlo, ale od roku 1982 trvale působí v budově na náměstí T. G. Masaryka. V roce 1993 byl zřízen vedle tradičního čtyřletého také cyklus šestiletý. 2.1 Velikost školy Kapacita školy: 360 žáků 2.2 Podmínky školy Školní budova je prostorná, všechny vzdělávací obory mají svoje specializované učebny, nově byla vybudována přírodovědná laboratoř. Součástí vybavení školy je počítačová učebna připojená k internetu. K výuce tělesné výchovy slouží sportovní areál a nová, moderně vybavená tělocvična, otevřená na podzim r Žáci mají možnost bezplatně využívat školní knihovnu s obsáhlým knižním inventářem, k dispozici je jim také kopírka. Celá budova školy je vybavena moderním nábytkem, splňujícím současné hygienické normy. Žáci se mohou stravovat ve školní restauraci provozované firmou SCOLAREST, spol. s r. o., v době polední přestávky zde mohou obědvat a v průběhu dne mají možnost si tamtéž zakoupit svačinu. 2.3 Charakteristika pedagogického sboru Gymnázium má stabilizovaný, plně kvalifikovaný sbor, který tvoří 24 vyučujících, z nichž někteří mají rozšířenou aprobaci o třetí předmět. Škola nabízí výuku anglického, německého, francouzského, ruského, španělského, italského jazyka a latiny. Mnoho učitelů si doplňuje vzdělání dalším studiem na vysoké škole či v rámci kurzů a různých metodických seminářů. Výchovným a studijním problémům se věnuje výchovná poradkyně. Na škole působí i metodička prevence. Vedení školy je dvoučlenné: ředitelka a její zástupkyně. Součástí rozšířeného vedení jsou předsedové předmětových komisí. 2.4 Charakteristika žáků Kapacita školy je 360 žáků. Do školy docházejí především žáci z Frýdlantu n. O. a blízkého okolí, ale i z nedalekého Frýdku-Místku. Všichni přespolní žáci dojíždějí, škola nemá svůj internát. Naše gymnázium patří svou velikostí mezi menší, i díky tomu je atmosféra mezi žáky přátelská. 2.5 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Škola se aktivně zapojuje do mezinárodních a národních projektů, např. Erasmus+ a etwinning. K rozvoji a uplatnění jazykových schopností a dovedností žáků každoročně 4

5 pořádáme poznávací zájezdy do zahraničí, v posledních letech jsme navštívili např. Itálii, Francii, Německo, Švýcarsko a Anglii. Od roku 1996 udržuje škola partnerský vztah s německým gymnáziem ve Friedlandu, v jehož rámci se pořádají pravidelné týdenní výměnné pobyty žáků a učitelů. Žáci vyšších ročníků mají rovněž možnost ve Friedlandu absolvovat několikaměsíční studijní pobyt. Pro zatraktivnění výuky působí na škole v rámci možností zahraniční lektoři. Předmětová komise matematiky pořádá každoročně soutěž pro žáky základních škol. Dlouholetou tradici mají na gymnáziu sportovní akce; každoročně je pořádán Vánoční turnaj v sálové kopané a volejbale a turnaj ve florbalu. Velmi populární je i Studentský ples. 2.6 Spolupráce s rodiči a jinými subjekty Při škole pracuje občanské sdružení GM klub, jehož členy jsou především rodiče žáků gymnázia. Sdružení podporuje nadané žáky při olympiádách a jiných soutěžích, při rozvoji výměnných kontaktů se školami v zahraničí, přispívá na sportovní, kulturní, výukovou a jinou činnost žáků a spolupracuje při organizaci plesu. Schází se několikrát za rok a hospodaří s příspěvky rodičů a s penězi, které plynou ze sponzorských darů a z výtěžku Studentského plesu. Rodiče dostávají informace o výsledcích vzdělávání na třídních schůzkách, při individuálních konzultacích nebo prostřednictvím internetové aplikace Bakaláři. Základní údaje o chodu školy je možné nalézt na webových stránkách. Na škole působí pěvecký sbor Syrinx, který pořádá koncerty nejen pro školu, ale i pro veřejnost. Škola organizuje setkání se zajímavými osobnostmi, básníky, umělci, vědci, sportovci a cestovateli. Ve výstavních prostorách se pořádají výstavy prací žáků. Z celorepublikových charitativních akcí se pravidelně zapojujeme do pořádání finanční sbírky Srdíčkový den. Často také využíváme možnosti účastnit se příležitostných dobročinných projektů, např. potravinových sbírek. Škola rozvíjí rovněž spolupráci s městem Frýdlant nad Ostravicí účastní se předvánočního Mikulášského rozjímání a zapojuje se do sportovní soutěže pro žáky frýdlantských škol O pohár starostky. 5

6 3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1 Zaměření školy Naše gymnázium nabízí studium ve dvou vzdělávacích programech šestileté a čtyřleté studium. Školní vzdělávací program je zpracován podle RVP ZV (nižší stupeň šestiletého gymnázia) a podle RVP G (vyšší stupeň šestiletého gymnázia a gymnázium čtyřleté) a vyhovuje všem jejich požadavkům. Vzhledem k pozici školy jako jediného státního gymnázia pro spádovou oblast Frýdlantska je zachována klasická nabídka předmětů s integrací vzdělávacích oblastí. Základní společné učivo ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech je rozloženo do nižších ročníků studia, v posledních dvou ročnících mají žáci možnost profilace prostřednictvím výběru z široké nabídky volitelných předmětů. K prvnímu cizímu jazyku, jímž je angličtina, si žáci od prvního ročníku obou typů studia vybírají druhý cizí jazyk. Volí ze tří jazyků, jejichž nabídka se v daném školním roce může měnit podle možností školy. Při sestavování konkrétní nabídky trojice druhého cizího jazyka vychází škola ze čtyř možností němčina, francouzština, španělština a ruština. Výuka zvoleného jazyka je zahájena pouze při dostatečném počtu zájemců. Změna jazyka není v průběhu studia možná. 3.2 Profil absolventa Gymnázia Frýdlant nad Ostravicí je připravován především pro studium na vysokých školách všech směrů. Absolvent však díky svému obecnému vzdělanostnímu základu může nalézt i okamžité uplatnění na trhu práce jako značně univerzální a adaptabilní pracovní síla, která se flexibilně přizpůsobuje nově vznikajícím a měnícím se požadavkům na trhu práce. Prohloubená jazyková příprava je ideální pro případné uplatnění v zahraničí. Naším cílem je, aby žák byl vnitřně motivovaný ke vzdělávání a otevřený novým myšlenkám, aby uměl propojovat získané vědomosti a dovednosti a snažil se dosahovat co nejlepších výsledků, aby používal moderní informační technologie k učení a sebevzdělávání, zároveň aby myslel tvořivě a samostatně a neustále analyzoval své schopnosti a možnosti. Jako spolupracovník by pak absolvent našeho gymnázia měl být v prvé řadě zodpovědný, tolerantní a vstřícný, schopný vidět problémy a řešit je, vyjádřit vlastní názor a obhájit jej, spolupracovat v týmu a prezentovat výsledky skupinové práce. Za neméně důležité považujeme rozvoj občanských a sociálních kompetencí. Vychováváme člověka, který si váží sám sebe i druhých, chrání své zdraví a dokáže účinně pomoci potřebným, vytváří si vlastní názor a životní styl a vyznává mravní hodnoty. Takový člověk je schopen žít bez závislostí, přijímat rizika a činit rozhodnutí, rozhodovat se na základě vlastního úsudku, odolávat společenským a mediálním tlakům a vytvořit a udržet hodnotné mezilidské vztahy. Jako občan by měl absolvent našeho gymnázia být schopný vnímat rozdílné názory a kultury a porozumět jim, nebýt lhostejný ke svému okolí a jednat tak, aby neohrožoval a nepoškozoval životní prostředí. 6

7 3.3 Organizace přijímacího řízení Přijímací řízení se řídí školským zákonem č. 561/2004 Sb. a vyhláškou č. 353/2016 Sb. v platném znění. V přijímacím řízení v oborech vzdělání s maturitní zkouškou, tedy i v přijímacím řízení na gymnázium, se koná vždy jednotná přijímací zkouška z českého jazyka a literatury a z matematiky. Jednotná zkouška se skládá z písemného testu ze vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura a z písemného testu ze vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace. Přípravu zadání testů jednotné zkoušky, jejich distribuci a zpracování a hodnocení výsledků testů zajišťuje Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání. Ředitel školy má možnost stanovit pro přijímací řízení zároveň školní přijímací zkoušku. O přijetí ke studiu rozhoduje ředitel školy na základě pořadí uchazečů, které je dáno součtem všech bodů přidělených v přijímacím řízení, a to jak bodů z přijímacích zkoušek, tak bodů za předchozí studium a úspěchy v mimoškolních činnostech. Uchazeči o studium se speciálními vzdělávacími potřebami mají průběh přijímacích zkoušek upraven. Přesné informace o podobě a formě přijímacích zkoušek, o bodování jednotlivých částí nebo o případné úpravě průběhu pro uchazeče se speciálními vzdělávacími potřebami lze najít na internetových stránkách Organizace maturitní zkoušky Maturitní zkouška se opírá o platnou legislativu školský zákon č. 561/2004 Sb. a vyhlášku č. 177/2009 Sb. ve znění pozdějších novel. Maturitní zkouška se skládá ze dvou částí, a to společné (státní) a profilové (školní) části. Aby žák uspěl u maturity, musí úspěšně složit povinné zkoušky obou těchto částí. Zkušebními předměty společné části maturitní zkoušky jsou český jazyk a literatura a cizí jazyk (žáci si mohou zvolit pouze ten jazyk, který je ve škole vyučován) nebo matematika. Rozsah vědomostí a dovedností, které mohou být ověřovány zkouškami společné části maturitní zkoušky, stanoví ministerstvo v katalozích požadavků těchto zkoušek. V profilové části maturitní zkoušky skládají žáci dvě povinné zkoušky ze všeobecně vzdělávacích předmětů kromě českého jazyka a literatury. Zkoušku z cizího jazyka si mohou zvolit pouze tehdy, pokud z tohoto cizího jazyka nekonají zkoušku ve společné části maturitní zkoušky. Nabídku předmětů profilové části maturitní zkoušky stanovuje každoročně ředitel školy. Ten žáky s nabídkou v dostatečném předstihu seznámí a specifikuje, jakou formou budou jednotlivé zkoušky profilové části konány. Žáci mohou v rámci společné i profilové části maturitní zkoušky konat také nepovinné zkoušky, a to maximálně dvě v rámci každé části. Nabídku nepovinných zkoušek společné části stanovuje školský zákon, nabídku nepovinných zkoušek profilové části vytváří ředitel školy. Hodnocení zkoušek společné i profilové části maturitní zkoušky je vymezeno vyhláškou č. 177/2009 Sb. ve znění pozdějších novel. Další informace týkající se maturitní zkoušky lze nalézt na webových stránkách školy 7

8 3.5 Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie představují společné postupy, metody a formy práce, příležitosti a aktivity, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků. Strategie formulované na úrovni školy jsou uplatňovány všemi vyučujícími, jsou formulovány k jednotlivým klíčovým kompetencím a jsou v rámci vzdělávacího procesu doplněny výchovnými a vzdělávacími strategiemi vymezenými u jednotlivých předmětů. Ve výuce jsou vhodně zastoupeny téměř všechny metody výuky, klasické i moderní: frontální výklad výuka s podporou didaktické techniky skupinové vyučování kooperativní výuka samostatné a týmové projekty prezentace a obhajoba výsledků praktická výuka Začleňování probíhá s ohledem na obsah učiva, věk žáků, technické možnosti školy a způsob realizace výuky. Kompetence k učení Učitelé motivují žáky k učení, např. ukázkami využití nabytých znalostí a dovedností v praxi. Nabízejí žákům různé možnosti efektivního osvojování dovedností a poznatků a kladou důraz na osobní zodpovědnost žáka k učení a následnou schopnost sebehodnocení. Žáci jsou vedeni k využívání různých zdrojů informací. Učitelé dbají na ustálenou strukturu hodin a systematickým opakováním nových poznatků učí žáky pravidelnosti a řádu ve školních činnostech a vedou je k vytváření návyků. Kompetence k řešení problému Učitelé předkládají žákům problémové úkoly a podporují je v samostatném nebo skupinovém hledání řešení. Požadují vhodnou prezentaci výsledků práce a podloženou obhajobu. Výuka je vedena v souvislostech, aby byl vytvářen ucelený obraz světa a problémové úkoly mohly být řešeny na základě znalostí z více vzdělávacích oblastí. Jsou vítány různorodé přístupy k řešení, žáci se je učí porovnávat a hodnotit. Žáci jsou rovněž vedeni k diferencovanému přístupu k různým informačním zdrojům. Kompetence komunikativní Učitelé poskytují žákům dostatečnou možnost pro vlastní vyjádření jak při výuce, tak i v aktivitách mimo vyučování. Žáci se učí využívat různých forem komunikace verbální (psané, mluvené) i nonverbální a mají možnost zvolit si vhodnou formu prezentace výsledků své práce (i s využitím techniky). Ve všech předmětech jsou žáci vedeni k jazykově a věcně správnému vyjadřování a k používání odborné terminologie předmětu. Formou diskuse se žáci zdokonalují v dovednosti formulovat a obhájit své názory. Kompetence sociální a personální Učitelé zařazují často skupinovou práci, při níž je žákům umožňováno přebírat různé role. Žáci jsou vedeni k tomu, aby uměli respektovat názory jiných. Ve všech předmětech, které to umožňují, žáci pracují na projektech, přičemž přebírají zodpovědnost za výsledek, učí se toleranci, kompromisu, jsou nuceni přizpůsobit se pracovním podmínkám. V rámci chodu celé školy jsou žákům nabízeny aktivity, které podporují schopnost o něčem samostatně 8

9 rozhodovat, něco plánovat a připravovat např. Studentský ples, třídnické hodiny, představení, charitativní akce. Kompetence občanská Učitelé motivují žáky k tomu, aby sledovali veřejné dění a zaujímali k němu stanoviska. Pomáhají jim lépe pochopit společenské normy. Žáci jsou seznamováni se svými právy, ale také povinnostmi. Důsledným vyžadováním plnění školního řádu jsou vedeni k zodpovědnosti a smyslu pro povinnost. Žáci jsou rovněž vedeni k respektování národních, kulturních a historických tradic. V rámci výměnných pobytů v partnerských školách a při zahraničních exkurzích jsou seznamováni s národními kulturními odlišnostmi. Kompetence pracovní (na nižším stupni šestiletého gymnázia) Učitelé zařazují práci s různými přístroji, nástroji a materiály. Podporují žáky při stanovování vlastního vhodného postupu práce s ohledem nejen na výsledek, kvalitu a funkčnost, ale také z hlediska ochrany vlastního zdraví a zdraví druhých. Učitelé prostřednictvím exkurzí seznamují žáky s praktickým životem a umožňují žákům setkávat se a diskutovat s odborníky. Nedílnou součástí jsou projektové formy výuky. Kompetence k podnikavosti (na vyšším stupni šestiletého gymnázia a na gymnáziu čtyřletém) Učitelé podporují žáky při poznávání pracovních příležitostí. Zařazují do vyučování takové aktivity, které pomáhají žákům odhalit jejich schopnosti. Učitelé umožňují žákům rozvíjet schopnost samostatného rozhodování, plánování a realizace formou soutěží nebo aktivit mimo vyučování, jako např. při organizaci Studentského plesu, kulturních vystoupení, charitativních akcí apod. 3.6 Vzdělávání žáků s potřebou podpůrných opatření Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami em se speciálními vzdělávacími potřebami je žák, který k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními potřebuje poskytnutí podpůrných opatření. Účelem podpory vzdělávání těchto žáků je plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu každého žáka s ohledem na jeho individuální možnosti a schopnosti. Podpůrná opatření realizuje škola nebo školské zařízení. Podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti se podpůrná opatření člení do pěti stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření druhého až pátého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení. Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně je školou vytvořen individuální vzdělávací plán (IVP). Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními spočívajícími v úpravě vzdělávacích obsahů může být v souladu s principy individualizace a diferenciace vzdělávání zařazována do IVP na doporučení školního poradenského zařízení také speciálně pedagogická a pedagogická intervence. 9

10 Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování plánu pedagogické podpory (PLPP) Plán pedagogické podpory žáka se speciálními vzdělávacími potřebami sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu za pomoci výchovného poradce. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním proběhnou rozhovory s jednotlivými vyučujícími s cílem stanovit např. metody práce s žákem nebo způsoby, jak kontrolovat osvojení znalostí a dovedností žáka. Výchovný poradce stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy, vedením školy i žákem samotným. Při sestavování PLPP škola vychází z charakteristiky obsahu tohoto plánu stanovené v 10 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Nejpozději po 3 měsících od začátku poskytování podpůrných opatření škola vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. Není-li tomu tak, doporučí škola zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci žáka využít poradenské pomoci školského poradenského zařízení. Plán pedagogické podpory škola průběžně aktualizuje v souladu s vývojem speciálních vzdělávacích potřeb žáka. S PLPP seznámí škola žáka, zákonného zástupce žáka, všechny vyučující žáka i další pedagogické pracovníky podílející se na provádění tohoto plánu. Plán obsahuje podpis osob, které s ním byly seznámeny. Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování individuálního vzdělávacího plánu (IVP) Individuální vzdělávací plán žáka se speciálními vzdělávacími potřebami sestavuje třídní učitel ve spolupráci s výchovným poradcem, školským poradenským zařízením a učiteli vyučovacích předmětů, v nichž vyvstává potřeba podpůrných opatření. Nezbytná je také spolupráce se zákonnými zástupci žáka, případně se samotným žákem, zvláště je-li zletilý. IVP žáka se speciálními vzdělávacími potřebami má písemnou podobu. Při sestavování individuálního vzdělávacího plánu vychází škola z charakteristiky obsahu IVP stanovené v 3 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Individuální vzdělávací plán je zpracován bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne, kdy škola obdržela doporučení školského poradenského zařízení a žádost zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka. Individuální vzdělávací plán může být zpracován i pro kratší období, než je školní rok, a může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeb žáka. Součástí IVP je termín, kdy bude vyhodnocováno naplňování IVP, případně termín průběžného hodnocení IVP, je-li to účelné. Nejméně jednou ročně vyhodnocuje naplňování individuálního vzdělávacího plánu školské poradenské zařízení, to také sleduje průběh IVP a poskytuje poradenskou podporu žákovi, zákonnému zástupci žáka a škole. Škola seznámí s podobou individuálního vzdělávacího plánu žáka nebo zákonného zástupce žáka, není-li žák zletilý, a současně všechny vyučující žáka. Poskytování vzdělávání podle IVP lze pouze na základě písemného informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka. Zahájení podpůrných opatření podle IVP musí být zaznamenáno do školní matriky Vzdělávání nadaných a mimořádně nadaných žáků Nadaným žákem se rozumí jedinec, který při adekvátní podpoře vykazuje ve srovnání s vrstevníky vysokou úroveň v jedné či více oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. Za mimořádně nadaného žáka se považuje žák, jehož rozložení schopností dosahuje mimořádné úrovně při vysoké tvořivosti v celém okruhu činností nebo v jednotlivých oblastech rozumových schopností, v pohybových, manuálních, uměleckých nebo sociálních dovednostech. 10

11 Výuka žáků by měla probíhat takovým způsobem, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i uplatnit a dále rozvíjet. Škola je povinna využít pro podporu nadání a mimořádného nadání podpůrných opatření podle individuálních vzdělávacích potřeb žáků v rozsahu prvního až čtvrtého stupně podpory. Zjišťování mimořádného nadání včetně vzdělávacích potřeb žáka provádí školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou, která žáka vzdělává. Při vyhledávání nadaných a mimořádně nadaných žáků je třeba věnovat pozornost i žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Pro nadané žáky může ředitel školy vytvářet skupiny, ve kterých se vzdělávají žáci stejných nebo různých ročníků školy v některých předmětech. Nadaným žákům lze v souladu s vývojem jejich školních dovedností rozšířit obsah vzdělávání nad rámec stanovený příslušným vzdělávacím programem nebo umožnit účast na výuce ve vyšším ročníku. Nadaní žáci se mohou se souhlasem ředitelů příslušných škol současně vzdělávat formou stáží v jiné škole stejného nebo jiného druhu. Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku na základě zkoušek vykonaných před komisí, kterou jmenuje ředitel školy. Podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti se podpůrná opatření člení do čtyř stupňů. Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje škola nebo školské zařízení i bez doporučení školského poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření druhého až čtvrtého stupně lze uplatnit pouze s doporučením školského poradenského zařízení. Pro žáky s přiznanými podpůrnými opatřeními od druhého stupně je školou vytvořen individuální vzdělávací plán (IVP). Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování plánu pedagogické podpory (PLPP) Plán pedagogické podpory nadaného nebo mimořádně nadaného žáka sestavuje třídní učitel nebo učitel konkrétního vyučovacího předmětu za pomoci výchovného poradce. PLPP má písemnou podobu. Před jeho zpracováním proběhnou rozhovory s jednotlivými vyučujícími s cílem stanovit např. metody práce s žákem nebo způsoby, jak kontrolovat osvojení znalostí a dovedností žáka. Výchovný poradce stanoví termín přípravy PLPP a organizuje společné schůzky s rodiči, pedagogy, vedením školy i žákem samotným. Při sestavování PLPP škola vychází z charakteristiky obsahu tohoto plánu stanovené v 10 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Nejpozději po 3 měsících od začátku poskytování podpůrných opatření škola vyhodnotí, zda podpůrná opatření vedou k naplnění stanovených cílů. Není-li tomu tak, doporučí škola zletilému žákovi nebo zákonnému zástupci žáka využít poradenské pomoci školského poradenského zařízení. Plán pedagogické podpory škola průběžně aktualizuje v souladu s vývojem vzdělávacích potřeb žáka. S PLPP seznámí škola žáka, zákonného zástupce žáka, všechny vyučující žáka i další pedagogické pracovníky podílející se na provádění tohoto plánu. Plán obsahuje podpis osob, které s ním byly seznámeny. 11

12 Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování individuálního vzdělávacího plánu (IVP) Individuální vzdělávací plán nadaného nebo mimořádně nadaného žáka sestavuje třídní učitel ve spolupráci s výchovným poradcem, školským poradenským zařízením a učiteli vyučovacích předmětů, v nichž se projevuje žákovo nadání. Nezbytná je také spolupráce se zákonnými zástupci žáka, případně se samotným žákem, zvláště je-li zletilý. IVP nadaného nebo mimořádně nadaného žáka má písemnou podobu. Při sestavování individuálního vzdělávacího plánu vychází škola z charakteristiky obsahu IVP stanovené v 28 vyhlášky č. 27/2016 Sb. Individuální vzdělávací plán je zpracován bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne, kdy škola obdržela doporučení školského poradenského zařízení a vyjádření zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka. Individuální vzdělávací plán může být doplňován a upravován v průběhu školního roku podle potřeb žáka. Nejméně jednou ročně vyhodnocuje naplňování individuálního vzdělávacího plánu školské poradenské zařízení, to také sleduje průběh IVP a poskytuje poradenskou podporu žákovi, zákonnému zástupci žáka a škole. Škola seznámí s podobou individuálního vzdělávacího plánu žáka nebo zákonného zástupce žáka, není-li žák zletilý, a současně všechny vyučující žáka. Poskytování vzdělávání podle IVP lze pouze na základě písemného informovaného souhlasu zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka. Zahájení podpůrných opatření podle IVP musí být zaznamenáno do školní matriky Částečná změna organizace výuky Částečná změna organizace výuky umožňuje kontrolu dosažené úrovně studia formou termínovaného zkoušení. je přezkušován (jakoukoli formou) po předchozí domluvě s vyučujícím. Studium podle tohoto plánu je určeno žákům, které není možné zařadit do dvou výše uvedených kategorií žáků s potřebou podpůrných opatření, a je povolováno na základě předem stanovených podmínek pouze těm žákům, kteří se výkonnostně věnují časově náročné (obvykle sportovní) aktivitě. Tito žáci se zúčastňují vyučování pokud možno v plném rozsahu, avšak je jim umožňována účast na trénincích, soustředěních a soutěžích nutných pro rozvoj jejich náročné aktivity. Na studium s částečnou změnou organizace výuky nemá nikdo nárok automaticky a toto zvýhodňující opatření může být v případě nedodržení uložených povinností odebráno. 3.7 Začlenění průřezových témat podle RVP ZV nižší stupeň šestiletého studia (všechna jsou integrována do předmětů) 1. ročník 2. ročník OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA = OSV - OSOBNOSTNÍ ROZVOJ 1. ROZVOJ SCHOPNOSTÍ POZNÁVÁNÍ AJ, M, Ch, Bi, OV AJ, Ch, Bi 2. SEBEPOZNÁNÍ A SEBEPOJETÍ AJ, RJ, Ch, Bi, OV, VV AJ, FrJ, RJ, VV 3. SEBEREGULACE A M, Ch, IVT FrJ, Ch SEBEORGANIZACE 4. PSYCHOHYGIENA Bi, OV, VV 5. KREATIVITA ČJ, AJ, M, VV, IVT AJ, RJ, M 12

13 - SOCIÁLNÍ ROZVOJ 6. POZNÁVÁNÍ LIDÍ 7. MEZILIDSKÉ VZTAHY RJ, Bi FrJ, RJ, OV 8. KOMUNIKACE ČJ, NJ, FrJ, RJ, M, HV, ČJ, RJ, M, OV, HV IVT 9. KOOPERACE A KOMPETICE HV HV - MORÁLNÍ ROZVOJ 10. ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ A M, Bi, D FrJ, M, Ch, D ROZHODOVÁNÍ 11. HODNOTY, POSTOJE, PRAKTICKÁ ETIKA FrJ, Bi FrJ, Ch VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA = VDO 1. OBČANSKÁ SPOLEČNOST A ŠKOLA OV 2. OBČAN, OBČANSKÁ SPOLEČNOST A OV STÁT 3. FORMY PARTICIPACE OBČANŮ V OV, D POLITICKÉM ŽIVOTĚ 4. PRINCIPY DEMOKRACIE JAKO OV, D FORMY VLÁDY A ZPŮSOBU ROZHODOVÁNÍ VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH = VMEGS 1. EVROPA A SVĚT NÁS ZAJÍMÁ RJ, Ch, D, HV Ch, Bi, OV, D, HV 2. OBJEVUJEME EVROPU A SVĚT ČJ, AJ, Ch, HV ČJ, AJ, RJ, OV, HV 3. JSME EVROPANÉ AJ, F, Ch, Z, D, HV AJ, RJ, F, OV, HV MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA = MKV 1) KULTURNÍ DIFERENCE AJ, FrJ, Bi, D AJ, NJ, Ch, VV 2) LIDSKÉ VZTAHY Bi 3) ETNICKÝ PŮVOD Bi Z 4) MULTIKULTURALITA Bi FrJ, D 5) PRINCIP SOCIÁLNÍHO SMÍRU A SOLIDARITY ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA = EV 1. EKOSYSTÉMY F, Ch Ch, Bi 2. ZÁKLADNÍ PODMÍNKY ŽIVOTA F, Ch, Bi Ch, Bi 3. LIDSKÉ AKTIVITY A PROBLÉMY F, Ch, D F, Ch, Bi, Z, OV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 4. VZTAH ČLOVĚKA K PROSTŘEDÍ Ch FrJ, F, Ch, Bi, OV MEDIÁLNÍ VÝCHOVA = MV TEMATICKÉ OKRUHY RECEPTIVNÍCH ČINNOSTÍ: 1. KRITICKÉ ČTENÍ A VNÍMÁNÍ M, Ch, OV, IVT Ch, OV MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ 2. INTERPRETACE VZTAHU AJ, Ch AJ MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ A REALITY 3. STAVBA MEDIÁLNÍCH SDĚLENÍ AJ AJ, OV 4. VNÍMÁNÍ AUTORA MEDIÁLNÍCH AJ AJ, OV SDĚLENÍ 5. FUNGOVÁNÍ A VLIV MÉDIÍ VE SPOLEČNOSTI OV OV TEMATICKÉ OKRUHY PRODUKTIVNÍCH ČINNOSTÍ: 6. TVORBA MEDIÁLNÍHO SDĚLENÍ IVT M, IVT 7. PRÁCE V REALIZAČNÍM TÝMU ČJ, IVT ČJ, M D 13

14 podle RVP G vyšší stupeň šestiletého studia a čtyřleté studium (všechna jsou integr. do předmětů) 3. 6 /1. 4 roč /2. 4 roč /3. 4 roč /4. 4 roč. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA = OSV 1. POZNÁVÁNÍ A ROZVOJ VLASTNÍ OSOBNOSTI 2. SEBEREGULACE, ORGANIZAČNÍ DOVEDNOSTI A EFEKTIVNÍ ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ ČJ, AJ, FrJ, RJ, Ch, ZSV, IVT ČJ, AJ, M, ZSV, IVT, RJ 3. SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE ČJ, NJ, FrJ, RJ, F, ZSV, ZV, IVT 4. MORÁLKA VŠEDNÍHO DNE ČJ, NJ, FrJ, RJ, ZSV, IVT 5. SPOLUPRÁCE A SOUTĚŽ ČJ, AJ, NJ, RJ, ZSV, HV 14 AJ, FrJ, RJ, VV ČJ, AJ, FrJ, RJ, Ch, ZSV, VV, Bi ČJ, NJ, FrJ, RJ, ZSV, ZV, VV ČJ, NJ, RJ, ZSV AJ, NJ, RJ, ZSV, ZV, Bi AJ, RJ, Ch, Bi AJ, FrJ, RJ, Ch, Bi AJ, FrJ, RJ, Ch ČJ, RJ, ZSV ČJ, RJ, ZSV, D AJ, FrJ, RJ, ZSV AJ, RJ, Ch, ZSV ČJ, FrJ, RJ, ZSV ČJ, ZSV, D, RJ ČJ, AJ, FrJ, RJ, ZSV, D VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROP. A GLOBÁL. SOUVISLOSTECH = VMEGS 1. GLOBALIZAČNÍ A F, Ch D Ch, D Ch, ZSV, D ROZVOJOVÉ PROCESY 2. GLOBÁLNÍ PROBLÉMY, Z Ch, ZSV, D FrJ, Ch, RJ Ch, ZSV, D JEJICH PŘÍČINY A DŮSLEDKY 3. HUMANITÁRNÍ POMOC A Ch Ch, ZSV MEZINÁRODNÍ ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE 4. ŽIJEME V EVROPĚ ČJ, AJ, NJ, RJ, F, Ch, HV ČJ, AJ, NJ, FrJ, RJ, F, D, ČJ, AJ, NJ, RJ, F, ZSV, D ČJ, AJ, RJ, F, ZSV HV 5. VZDĚLÁVÁNÍ V EVROPĚ A VE SVĚTĚ AJ, D AJ, RJ, D AJ, NJ, RJ AJ, FrJ, RJ, ZSV, D 1. ZÁKLADNÍ PROBLÉMY SOCIOKULTURNÍCH ROZDÍLŮ 2. PSYCHOSOCIÁLNÍ ASPEKTY INTERKULTURALITY 3. VZTAH K MULTILINGVNÍ SIT. A KE SPOLUPR. MEZI LIDMI Z RŮZ. KULT. PROSTŘ. 1. PROBLEMATIKA VZTAHŮ ORGANISMŮ A PROSTŘEDÍ 2. ČLOVĚK A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 3. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ REGIONU A ČESKÉ REPUBLIKY 1. MÉDIA A MEDIÁLNÍ PRODUKCE MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA = MKV AJ, FrJ, Z AJ, RJ, ZSV, D AJ, FrJ, RJ, Bi AJ FrJ, RJ ZSV FrJ ČJ, RJ ČJ, ZSV, RJ NJ, FrJ, RJ, Bi, ZSV, D ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA = EV Ch, Bi, Z Ch, Bi, ZSV Ch, Bi Bi, Z Ch, Bi, Z FrJ, RJ, F, Ch, Bi, D AJ, FrJ, F, Ch, Bi, ZSV, D FrJ, RJ, ZSV, D AJ, NJ, FrJ, F, Ch, Bi, Z, ZSV, D Ch, Bi, Z AJ, Ch AJ, Ch, Bi, Z MEDIÁLNÍ VÝCHOVA = MV IVT Bi ČJ, FrJ, M, F AJ, FrJ, RJ, ZSV

15 2. MEDIÁLNÍ PRODUKTY A JEJICH VÝZNAMY ČJ, AJ, IVT, RJ AJ, ZSV, RJ ČJ, AJ, D, RJ AJ, NJ, FrJ, RJ, ZSV 3. UŽIVATELÉ AJ, IVT, RJ AJ, RJ ČJ, AJ, RJ AJ, RJ, ZSV 4. ÚČINKY MEDIÁLNÍ PRODUKCE A VLIV MÉDIÍ AJ, FrJ, IVT, RJ AJ, RJ ČJ, AJ, M, RJ AJ, ZSV, RJ 5. ROLE MÉDIÍ V MODERNÍCH DĚJINÁCH ZSV ČJ ČJ, ZSV 15

16 4. Učební plán Součet letí/4letí Český jazyk a literatura /16 1. cizí jazyk - anglický /14 2. cizí jazyk /13 Občanská výchova /0 Základy spol. věd /8 Dějepis /8 Zeměpis /7 Matematika /15 Fyzika (2+1) 1 4+9/9 Chemie (2+1) /8 Biologie (2+1) /8 Informatika a výp. technika /4 Estetická výchova /4 Tělesná výchova /8 Volitelný předmět Volitelný předmět Volitelný předmět Volitelný předmět Součet /34 33/33 33/33 32/32 196/132 k učebnímu plánu 1) Dolní indexy u ročníků označují studijní program: šestiletý (dále G6), čtyřletý (dále G4). 2) Na nižším stupni šestiletého gymnázia je z disponibilních hodin čerpána časová dotace v předmětech Český jazyk a literatura (1 hod.), Anglický jazyk (2) a druhý cizí jazyk (1). Z disponibilní časové dotace je posílen také předmět Matematika (1) a Tělesná výchova (1). Mírně je navýšena rovněž dotace ve vzdělávací oblasti Člověk a příroda v předmětech fyzika, chemie, biologie, zeměpis (1). 3) Disponibilní hodiny na vyšším stupni šestiletého gymnázia a na gymnáziu čtyřletém jsou rozděleny takto: český jazyk a literatura 4, angličtina 2, druhý cizí jazyk 1, matematika 5, vzdělávací oblasti Člověk a příroda (F, Ch, Bi, Z) a Člověk a společnost (ZSV, D) celkem 12, volitelné předměty 2. 4) V předmětech Chemie a Biologie je ve čtvrtém ročníku G6 a v druhém ročníku G4 1 vyučovací hodina věnována laboratorním pracím. V předmětu Fyzika je 1 hodina týdně vyhrazena laboratorním pracím v pátém ročníku G6 a ve třetím ročníku G4. 5) Vzdělávací obsah Geologie je integrován do předmětu Biologie. 6) Výchova ke zdraví je integrovaná vzdělávací oblast v předmětech Občanská výchova (G6), Základy společenských věd (G4) a Biologie (G6), a to následujícím způsobem: Zdravý způsob života a péče o zdraví: OV 1. 6, ZSV 1. 4 (psychologie), Biologie 1. 6 ; Vztahy mezi lidmi a formy soužití: OV 1. 6 a 2. 6, ZSV 2. 4 (sociologie); Změny v životě člověka a jejich reflexe: OV 1. 6, ZSV 1. 4 (psychologie), Biologie 1. 6 ; Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence: OV 1. 6, ZSV 2. 4 (sociologie), Biologie 1. 6 ; 16

17 Ochrana člověka za mimořádných událostí: OV 2. 6 ; tomuto důležitému tématu rovněž jednou ročně věnujeme jeden projektový den, jednou ročně také provádíme cvičný požární poplach. 7) Estetická výchova zahrnuje předměty Hudební výchova a Výtvarná výchova. 8) Všechny volitelné předměty čerpají časovou dotaci 2 hodiny týdně a jsou nabízeny jako jednoleté nebo dvouleté. Žáci si vybírají v předposledním ročníku studia jeden a v posledním další tři. Konečná sestava těchto předmětů záleží na zájmu žáků a možnostech školy a je konkretizována každoročně v plánu práce. Jedná se o tuto nabídku: Seminář z českého jazyka Literární seminář Seminář z cizího jazyka (anglického, německého, francouzského, španělského, italského, ruského a latinského poslední tři jmenované primárně jako jednoleté semináře koncipované jako základy výuky 3. cizího jazyka) Seminář a cvičení z matematiky Seminář a cvičení z fyziky Seminář a cvičení z chemie Seminář a cvičení z biologie Seminář ze zeměpisu Společenskovědní seminář Seminář z dějepisu Seminář z estetické výchovy hudební Seminář z estetické výchovy výtvarné Seminář z informatiky a výpočetní techniky Deskriptivní geometrie 9) Podle zájmu žáků a možností školy lze rovněž realizovat jako nepovinné předměty (nečerpají časovou dotaci z RVP) i jiné obory (jsou konkretizovány rovněž každoročně v plánu práce). 10) Zařazené kurzy: 1 týden LVK (lyžařský výcvikový kurz) v 1. 6, 3. 6 a 1. 4 ročníku 1 týden STK (sportovně-turistický kurz) v 5. 6 a 3. 4 ročníku 11) Přehled odlišných názvů předmětů: RVP ZV Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Výchova k občanství Přírodopis RVP G Matematika a její aplikace Geografie Občanský a společenskovědní základ Hudební obor Výtvarný obor Informatika a informační a komunikační technologie G6 Matematika Informatika a výpočetní technika Občanská výchova Biologie G4 Matematika Zeměpis Základy společenských věd Hudební výchova Výtvarná výchova Informatika a výpočetní technika 17

18 5. Učební osnovy 5.1 Český jazyk a literatura Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení ročník / / / /4. 4 hodinová dotace Předmět realizuje obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura RVP ZV a RVP G. Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Mediální výchova, Multikulturní výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech. Pro výuku jsou k dispozici odborné učebny vybavené didaktickou technikou. Na předmět navazují volitelné předměty Literární seminář a Seminář z českého jazyka (pro 5./3. a 6./4., příp. jen pro 6./4. ročník studia). Předmět Český jazyk a literatura je povinným maturitním předmětem ve společné části maturitní zkoušky. Výuka je rozdělena na literární výchovu a komunikační a slohovou výchovu. Ve všech složkách předmětu se žák postupně učí pracovat s náročnějšími texty odbornými i uměleckými, poznává bohatství mateřského jazyka. Předmět se stává i prostředkem estetickovýchovného působení. V jazykové komunikaci je žák veden k tomu, aby rozuměl různým typům textů a promluv a přemýšlel o nich. Získává schopnost vyjadřovat se spisovným jazykem správně, výstižně, slohově vhodně a pohotově v projevech ústních i písemných. Literární komunikace je předmětem všeobecně vzdělávacím s výraznou funkcí estetickovýchovnou. získává základní přehled o vývoji české a světové literatury a je veden k tomu, aby respektoval a oceňoval naše tradice a získal pozitivní postoj k umění. Interpretace vybraných literárních děl přispívá k utváření názorů, postojů a vkusu žáka a celkově rozvíjí a kultivuje jeho duchovní život. Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k učení: Učitel vybírá vhodné způsoby a metody k efektivnímu učení motivuje žáky k četbě, využívá pro to exkurze, besedy propojuje poznatky z různých oblastí a vede k tomu i žáky Kompetence k řešení problémů: Učitel vede žáky k vyhledávání informací potřebných k řešení problémů rozvíjí schopnost vyjádřit a obhájit vlastní názor využívá skupinovou práci Kompetence komunikativní: Učitel klade velký důraz na logické a správné vyjadřování žáků rozvíjí písemný i ústní projev žáků vede žáky k diskuzi a učí je naslouchat druhým Kompetence sociální a personální: Učitel zařazuje často skupinovou práci a umožňuje žákům ovlivňovat výsledek práce vede žáky k tomu, aby uměli respektovat názory jiných Kompetence občanská: Učitel 18

19 vede žáky, aby si vytvářeli vztah ke svému regionu, ke své vlasti (na základě interpretace literárních textů) motivuje žáky k lepšímu chápání společenských norem vede je k respektování a toleranci druhých Kompetence pracovní: Učitel zadává různé typy úkolů včetně projektové práce vede žáky k tomu, aby využívali znalosti a zkušenosti k rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření Kompetence k podnikavosti: Učitel zadává samostatnou práci, vede žáky k plnění úkolů motivuje žáky k využívání různých informačních zdrojů vede žáky k přípravě na budoucí studium (práci) Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu 1. ročník šestiletého studia Jazyková výchova spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova, rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace Slovní zásoba a tvoření slov slovní zásoba a její jednotky, slohové rozvrstvení slovní zásoby, obohacování slovní zásoby, způsoby tvoření slov, slova přejatá, jejich výslovnost a pravopis OSV 8 správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci, v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí Tvarosloví slovní druhy, mluvnické významy a tvary slov (některé nepravidelnosti ve skloňování podstatných jmen, skloňování obecných jmen přejatých, skloňování cizích vlastních jmen, skloňování zájmena týž, tentýž, slovesný vid, slovesa dokonavá a nedokonavá, tvoření slovesných tvarů z kmene přítomného a minulého, slovesné vzory) OSV 8 rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a souvětí, v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí Skladba výpověď a věta, stavba věty (věta dvojčlenná, jednočlenná, větný ekvivalent, zápor), pořádek slov ve větě, základní větné členy, rozvíjející větné členy, několikanásobné větné členy, souvětí, přímá a nepřímá řeč, stavba textu OSV 8 v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i souvětí Pravopis lexikální, morfologický, syntaktický OSV 8 Komunikační a slohová výchova 19

20 dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci, odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru, využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů Mluvený a písemný projev na základě poznatků o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech. Vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu, vlastní tvořivé psaní subjektivně zabarvený popis, charakteristika literárních postav Literární výchova OSV 5, 8 MV 7 uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele Orientální literatura VMEGS 2 Literární druhy a žánry - poezie, próza, drama, žánry lyrické, epické, dramatické 2. ročník šestiletého studia Jazyková výchova využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace Zvuková stránka jazyka hláskosloví, zásady spisovné výslovnosti, zvuková stránka věty, intonace, členění souvislé řeči (pauzy, frázování), psaní a výslovnost slov přejatých OSV 8 samostatně pracuje s pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami, spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova, rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace Slovní zásoba a tvoření slov stavba slova a tvoření slov, pravopis související se stavbou slova a s tvořením slov, význam slova, slova jednoznačná, mnohoznačná, homonyma, synonyma, antonyma, odborné názvy OSV 8 správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci, v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednouché i souvětí, v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednouché Tvarosloví slovní druhy, jména, jejich druhy a tvary, skloňování obecných jmen přejatých, skloňování cizích vlastních jmen, slovesa a jejich tvary, přechodníky, pravopis koncovek jmen a sloves, psaní velkých písmen ve vlastních jménech a názvech OSV 8 20

21 i souvětí rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a souvětí, v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednouché i souvětí v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednouché i souvětí Skladba stavba větná, výpověď a věta, věta a souvětí, tvoření vět, pořádek slov ve větě, hlavní zásady českého slovosledu, rozvíjející větné členy, stavba textová, přímá a nepřímá řeč Pravopis lexikální, morfologický, syntaktický OSV 8 OSV 8 Komunikační a slohová výchova dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci, odlišuje spisovný a nespisovný projev a vhodně užívá spisovné jazykové prostředky vzhledem ke svému komunikačnímu záměru, využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů, v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních a nonverbálních i paralingválních prostředků řeči, zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu, využívá základy studijního čtení vyhledává klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu, samostatně připraví a s oporou o text přednese referát, rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj, odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáním s dostupnými informačními zdroji Mluvený a písemný projev na základě poznatků o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech. Vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu, vlastní tvořivé psaní vypravování, výtah, úvaha OSV 5, 8 MV 7 Literární výchova formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo Antická literatura (řecká, římská) VMEGS 2 21

22 rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovná je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele Základy literární teorie struktura literárního díla (námět a téma díla, literární hrdina, kompozice literárního příběhu), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování, zvukové prostředky poezie, rým, rytmus, volný verš) odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací; při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence; v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodně užívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči; umístění přízvuků a pauz, správné frázování); v mluveném projevu vhodně užívá nonverbálních prostředků řeči; v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy; efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet); v mluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny; pořizuje z textu výpisky, zpracovává výtahy, konspekty; účinně využívá možností grafického členění textu; efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet); 3. ročník šestiletého studia Jazyk a jazyková komunikace Obecné poučení o jazyku a řeči jazyk a řeč, jazyková komunikace; myšlení a jazyk národní jazyk a jeho útvary; čeština spisovná, nespisovná diferenciace sociální a místní; čeština a slovanské jazyky; jazyková kultura; základní vývojové tendence českého jazyka Zvuková stránka jazyka zásady spisovné výslovnosti; zvukové prostředky souvislé řeči; mluvené projevy: teze na zadaná mluvený komunikát; komunikační situace a funkce účastníků v ní (sebevyjádření, přesvědčování, argumentace) Grafická stránka jazyka - písmo, jeho vznik a druhy, základní principy českého pravopisu a nejčastější odchylky od nich Text a styl, slohotvorní činitelé objektivní a subjektivní; Slohová charakteristika výrazových prostředků - praktické využití ve slohových útvarech (popis prostý, charakteristika přímá, nepřímá) Využití mezioborových vztahů - praktické zpracování výpisku, výtahu, uplatnění citace (učivo literární i z jiných oborů, samostatný záznam učitelova výkladu, textů z hromadných sdělovacích prostředků apod.) MKV 3 OSV 1, 2 OSV 5 OSV 3 MV 2 slovník spisovné výslovnosti soutěž v mluveném projevu slovníky a PČP 22

23 využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů studium požadovaného učiva, příprava referátů apod., jejich prezentace MV 2 využívá dostupné služby informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, k vlastnímu vzdělávání a týmové spolupráci; zpracovává a prezentuje výsledky své práce s využitím pokročilých funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a internetu Literární komunikace rozliší umělecký text od neuměleckého, popíše specifické prostředky básnického jazyka své schopnosti dokáže uplatnit při rozboru přečtených děl různých autorů ze světové i české literatury Literární teorie, literatura a její funkce Jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla Výběr děl je konkretizován pro každý ročník a školní rok. vysvětlí odlišnosti v chápání literární tvorby ve starověku, středověku i dnes charakterizuje základní období literárního vývoje ve světě i u nás na základě vlastní četby doloží základní rysy probíraných uměleckých směrů Středověká literatura, eposy Počátky našeho písemnictví (Cyril, Metoděj, Kosmas, Alexandreida, Dalimilova kronika, Mastičkář) Literatura předhusitská a husitská Humanismus, renesance, baroko, klasicismus, osvícenství Periodizace literatury, vývoj české a světové literatury VMEGS 4 Vývoj literárních druhů a žánrů vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové Pojmy: národní obrození, RKZ, slovanská vzájemnost, ústní lidová slovesnost Dobrovský, Jungmann využívá nabídku informačních a vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových programů 4. ročník šestiletého studia Jazyk a jazyková komunikace v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovanému záměru, k dané Slovo, slovní zásoba, slovníky; sémantika a tvoření slov jednotky slovní zásoby (včetně 23