LIDSKÁ PRÁVA, PRÁVA ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH A DISKRIMINACE

Transkript

1 LIDSKÁ PRÁVA, PRÁVA ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÝCH A DISKRIMINACE Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant pro zpřístupňování prostředí osobám se zrakovým postižením pořádaného o. s. Okamžik, modul Osvětová činnost. Tento kurz je financován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Praha-Adaptabilita. Zpracoval: Ing. M. Michálek, duben 2011 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

2 Téma 1: Všeobecná lidská práva a svobody a zrakově postižené osoby v ČR Metoda práce: diskuze nad vybranými ustanoveními Listiny práv a svobod LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD byla v ČR přijata ústavním zákonem č. 2/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. Diskuze nad některými ustanoveními zákona: Článek 1 Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Článek 3 (3) Nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování jeho základních práv a svobod. Článek 4 (1) Povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Hlava druhá / Lidská práva a základní svobody / Oddíl první diskuze: Zdravotní postižení jako opravňující důvod k interrupci? (1) Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením. Diskuze: Vstup úředníka do bytu při zjišťování stupně závislosti? Článek 7 (1) Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem. Článek 10 (1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. (2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromého a rodinného života. (3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě. Článek 12 (1) Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. (2) Domovní prohlídka je přípustná jen pro účely trestního řízení, a to na písemný odůvodněný příkaz soudce. Způsob provedení domovní prohlídky stanoví zákon. (3) Jiné zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku. Pokud je obydlí užíváno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, též je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy.

3 Diskuze: Dříve požadavek na otevřené listovní zásilky pro nevidomé? Článek 13 Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Téma 2: Práva osob se zdravotním postižením Metoda práce: seznámení s některými částmi a volná diskuze o situaci v ČR ÚMLUVA O PRÁVECH OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM (Zdroj: Článek 1 / Účel Účelem této úmluvy je podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné užívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením a podporovat úctu k jejich přirozené důstojnosti. Článek 2 / Definice Osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Článek 3 / Obecné zásady Úmluva je založena na následujících zásadách: a) respektování přirozené důstojnosti, osobní nezávislosti, zahrnující také svobodu volby, a samostatnosti osob; b) nediskriminace; c) plné a účinné zapojení a začlenění do společnosti; d) respektování odlišnosti a přijímání osob se zdravotním postižením jako součásti lidské různorodosti a přirozenosti; e) rovnost příležitostí; atd. Článek 4 / Obecné závazky Zvyšování povědomí 1. Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, se zavazují přijmout okamžitá, účinná a odpovídající opatření s cílem: a) zvýšit povědomí v celé společnosti, i na úrovni rodiny, o situaci osob se zdravotním postižením, a podporovat respektování práv a důstojnosti osob se zdravotním postižením; b) odstranit stereotypy, předsudky a škodlivé praktiky ve vztahu k osobám se zdravotním postižením, včetně těch, které se týkají pohlaví nebo věku, ve všech oblastech života; c) podporovat povědomí o schopnostech a přínosu osob se zdravotním postižením. 2. Opatření přijímaná za tímto účelem zahrnují: a) Iniciování a vedení účinných veřejných osvětových kampaní s cílem: i) vychovávat k vnímavosti k právům osob se zdravotním postižením;

4 ii) podporovat pozitivní vnímání osob se zdravotním postižením a lepší společenské povědomí v tomto směru; iii) podporovat uznání dovedností, zásluh a schopností osob se zdravotním postižením a jejich přínosu na pracovišti i na trhu práce; b) výchovu k respektování práv osob se zdravotním postižením na všech úrovních vzdělávací soustavy, zejména výchovu všech dětí, i dětí útlého věku; c) podporu všech sdělovacích prostředků při zobrazování osob se zdravotním postižením způsobem, který je v souladu s účelem této úmluvy; d) podporu osvětových programů týkajících se osob se zdravotním postižením a jejich práv. Článek 17 / Ochrana osobní integrity Každá osoba se zdravotním postižením má právo na zachování vlastní fyzické a duševní integrity na rovnoprávném základě s ostatními. Článek 19 Nezávislý způsob života a zapojení do společnosti Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, uznávají rovné právo všech osob se zdravotním postižením žít v rámci společenství, s možnostmi volby na rovnoprávném základě s ostatními, a přijmou účinná a odpovídající opatření, aby osobám se zdravotním postižením usnadnily plné užívání tohoto práva a jejich plné začlenění a zapojení do společnosti, mimo jiné tím, že zajistí, aby: a) osoby se zdravotním postižením měly možnost si zvolit, na rovnoprávném základě s ostatními, místo pobytu, kde a s kým budou žít a nebyly nuceny žít ve specifickém prostředí; b) osoby se zdravotním postižením měly přístup ke službám poskytovaným v domácím prostředí, rezidenčním službám a dalším podpůrným komunitním službám, včetně osobní asistence, která je nezbytná pro nezávislý způsob života a začlenění do společnosti a zabraňuje izolaci nebo segregaci; c) komunitní služby a zařízení určená široké veřejnosti byly přístupné, na rovnoprávném základě s ostatními, i osobám se zdravotním postižením a braly v úvahu jejich potřeby. Článek 20 / Osobní mobilita Státy, které jsou smluvní stranou této úmluvy, přijmou účinná opatření k zajištění osobní mobility osob se zdravotním postižením s maximální možnou mírou nezávislosti, mimo jiné tím, že: a) umožní osobní mobilitu osob se zdravotním postižením takovou formou a v takovém čase, které si samy zvolí, a to za přijatelnou cenu; b) umožní osobám se zdravotním postižením přístup ke kvalitním kompenzačním pomůckám, zařízením, podpůrným technologiím a k různým formám asistence a prostředníků, mimo jiné i tím, že je učiní finančně dostupnými; c) zajistí osobám se zdravotním postižením a odbornému personálu, který s nimi pracuje, proškolení v otázkách týkajících se mobility; d) motivují subjekty, které vyrábějí kompenzační pomůcky, zařízení a podpůrné technologie, aby přihlížely ke všem aspektům mobility osob se zdravotním postižením.další části jsou věnovány např. přístup k informacím respektování soukromí, obydlí a rodiny vzdělávání

5 zdraví a rehabilitace práce a zaměstnávání přiměřená životní úroveň, sociální ochrana atd. Téma 3: O diskriminaci Metoda práce: krátká informace o antidiskriminačním zákoně a diskuze nad dalšími náměty a) Diskriminace obecně V různých slovnících obvykle totéž, např.: Slovník cizích slov pro nové století, Dialog 2002: diskriminace 1. rozlišování, 2. rozdílný přístup k různým skupinám diskriminace: rozlišování, rozdílný, jiný přístup k jedné skupině než k jiné nebo k celku Nejčastěji se používá v negativním rozlišování lidí na základě příslušnosti k nějaké obecné skupině bez ohledu na schopnosti konkrétního jedince. b) Antidiskriminační zákon a diskriminace podle něj Zákon č. 198/2009 Sb. o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací... paragraf 2 1) Pro účely tohoto zákona se právem na rovné zacházení rozumí právo nebýt diskriminován z důvodů, které stanoví tento zákon. (2) Diskriminace je přímá a nepřímá. Za diskriminaci se považuje i obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci. (3) Přímou diskriminací se rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. paragraf 3 (2) Nepřímou diskriminací z důvodu zdravotního postižení se rozumí také odmítnutí nebo opomenutí přijmout přiměřená opatření, aby měla osoba se zdravotním postižením přístup k určitému zaměstnání, k výkonu pracovní činnosti nebo funkčnímu nebo jinému postupu v zaměstnání, aby mohla využít pracovního poradenství, nebo se zúčastnit jiného odborného vzdělávání, nebo aby mohla využít služeb určených veřejnosti, ledaže by takové opatření představovalo nepřiměřené zatížení. (3) Při rozhodování o tom, zda konkrétní opatření představuje nepřiměřené zatížení, je třeba vzít v úvahu: míru užitku, kterou má osoba se zdravotním postižením z realizace opatření, finanční únosnost opatření pro fyzickou nebo právnickou osobu, která je má realizovat, dostupnost finanční a jiné pomoci k realizaci opatření,

6 způsobilost náhradních opatření uspokojit potřeby osoby se zdravotním postižením. Texty ze stránek Nepřímá diskriminace: restaurace vyhlásí bezvýjimečný zákaz vstupu psů, čímž zakáže vstup osobám se zdravotním postižením, které využívají vodicí nebo asistenční psy. Ne každá nespravedlnost, znepokojivá situace, či rozdílné jednání je diskriminací ve smyslu antidiskriminačního zákona. Diskriminací není například: když v přijímacím řízení na sportovní gymnázium, kde se počítá s rozšířenou povinnou tělesnou výchovou, nebude vybrán tělesně postižený uchazeč. c) diskriminace ještě jinak: vědomá a nevědomá diskriminace pozitivní diskriminace vnitroskupinová diskriminace diskriminace obráceným směrem Příloha Co následující text vypovídá o potřebách osvěty? (převzato z časopisu Zora č. 1 / 2007, autorka: Kateřina Krausová) Co ukázal výzkum Zhruba dvěma třetinám lidí by nevadilo, kdyby v jejich pracovním či studijním kolektivu byl člověk se zrakovým postižením. Nevidomého by rozhodně nechtěl mít za kolegu či spolužáka jen každý stý člověk. Vyplývá to z výzkumu, který v říjnu provedla agentura Respond & Co. Zapojilo se do něj 921 dospělých. Přítomnost zrakově postiženého v práci či ve škole by vůbec nevadila polovině žen a dvěma pětinám mužů. Zhruba pětina lidí by s nevidomými neměla problém. Nedokáže si ale představit, co by spolupráce s nimi obnášela. Pětina mužů a 17 procent žen by byla pro, jen kdyby je přítomnost kolegy či spolužáka se zrakovým handicapem neomezovala a nezabrala by jim čas. Každý 12. muž si nedokáže představit, že by nevidomý práci či studium vůbec zvládl. Tento názor má i každá 25. žena. Zrakově postiženého by ve svém pracovním či studijním kolektivu pak vůbec nechtělo mít 0,7 procenta žen a 1,2 procenta mužů. Nejméně vstřícní k začlenění zrakově postižených do svého týmu jsou lidé mezi 30 a 39 lety. Naopak nejmenší problém by se zrakově handicapovanými měli dotázaní mezi 18 a 29 lety a nad 60 let. Pozitivně se k zařazení nevidomých do běžné skupiny staví také vysokoškoláci či lidé z větších měst. Obecně lze říci, že mladší lidé zaujímají vůči zrakově postiženým vstřícnější postoj než starší. S rostoucí úrovní vzdělání roste i počet dotázaných, kteří by takového pracovníka tolerovali bez výhrad, uvedli autoři výzkumu. Nejmenší pochopení pro nevidomého kolegu či spolužáka by měli dotázaní na jihu Čech a lidé z menších a středně velkých měst. Více by přítomnost lidí se zrakovým omezením vadila mužům. Podle výzkumu agentury STEM si tři čtvrtiny Čechů a Češek myslí, že na českém trhu práce existuje diskriminace. Za důvod nerovného přístupu a znevýhodňování označilo 73 procent lidí právě postižení a zdravotní stav.