HODNOCENÍ STROJŮ PRO DEFOLIACI VINIC S OHLEDEM NA KVALITU PRODUKCE

Transkript

1 ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LVI 5 Čílo 2, 2008 HODNOCENÍ STROJŮ PRO DEFOLIACI VINIC S OHLEDEM NA KVALITU PRODUKCE P. Burg Došlo: 3. září 2007 Abtract BURG, P.: The claification of machine for vineyard defoliation in relation to production quality. Acta univ. agric. et ilvic. Mendel. Brun., 2008, LVI, No. 2, pp Defoliation fulfilment in correct term, range and intenity effect highly on condition of bunche and quantity of their contentual matter. Due care reduction of foliar urface together with unhine allow better acce of air to the proximity of bunche and their quicker drying up. The development of fungal dieae i not o quick. Notably hold under epecially the peril of charging by cluter with Botryti, whoe harvet it poible take away to the later term. Better inolation at the ame time abetment by oaking of cluter and degradation of apple acid. It i poible to make one hot or gradual defoliation. By maller grower can the defoliation make by hand, or near bigger with mechanization. In both cae contitute cot on implementation indipenable load um. vineyard, defoliation, machine, quality of bunche Jedním z hlavních předpokladů moderního vinohradnictví je produkce vyoce jakotních hroznů za oučaného zajištění trvale udržitelného rozvoje. Jakot hroznů může být ovlivněna celou řadou apektů. Jako příklad lze uvét výběr vhodné pětitelké polohy, volbu vhodných odrůd, pětitelkých tvarů, ponů výadeb, ale také důledné dodržování pracovních operací v rámci uplatňovaných technologických potupů. Mezi významné operace prováděné v průběhu vegetace patří také tzv. zelené práce. Do této kategorie lze vedle zvedání a oečkování letorotů zahrnout především litové těny v zóně hroznů (defoliace). Ve vypělých vinohradnických zemích (Itálie, Francie, Německo), je tato operace tále čatěji využívána jak u bílých, tak i modrých moštových odrůd. WALG (2000) uvádí, že defoliace umožňuje lepší olunění a provzdušnění hroznů. Její význam tedy počívá v prevenci napadení porotu houbovými chorobami (Plamopara viticola, Uncinula necator, Botryti cinerea). Úpěšnot defoliace a její výledný efekt je podmíněn zejména termínem, způobem a rozahem provedení (BAL- SARI, SCIENZA; 2003). Podle ČERMÁKA (2006) e lepší olunění hroznů projevuje také na lepším vybarvení, prohřívání pletiv třapin a bobulí, které unadňuje odbourávání kyelin a urychluje zrání hroznů. Termín a počet odtraněných litů z letorotů muí být prováděn ohledem na odrůdové vlatnoti (ranot, tloušťka pokožky aj.). Nevhodný termín a intenzita může vyútit k ochuzení keřů a hlavně hroznů o aimiláty z ještě plně funkčních litů, může však vyvolat také vznik hnědých kvrn tzv. úpal, půobením lunečního záření nadměrné intenzity (COOMBE, 1993). Zatímco e u malých pětitelů provádí ručně, u velkých ploch e potupně rozšiřuje mechanizovaný záah pomocí defoliátorů (KADISCH, MÜLLER; 1999). Tento tav převládá také v podmínkách ČR a je podmíněn poměrně vyokými pořizovacími cenami trojů, které e přímo promítají do výše jejich provozních nákladů (ZEMÁNEK, 2003). Cílem práce bylo hodnocení mechanizovaně provedené defoliace () vinic v podmínkách jižní Moravy ohledem na dopad této operace na kvalitu hroznů. MATERIÁL A METODY V roce 2006 byla Útavem zahradnické techniky prováděna experimentální měření u čtyř bílých (Veltlínké zelené VZ, Sauvignon Sg, Neuburké 45

2 46 P. Burg Nb, Ryzlink rýnký RR) a dvou modrých (Frankovka Fr, Modrý Portugal MP) moštových odrůd révy vinné v k.ú. Kobylí. Pokuná vinice tará šet let byla zapětována na vyokém vedení jedním tažněm, ve ponu 2,5 1,0 m. Řádky jihozápadní orientací o délce 400 m e nacházely na mírně važitém pozemku (klon do 10 %). Ve vinici byl uplatňován technologický potup využívající zatravnění meziřadí ob jeden řádek. Během vegetace byla révová těna formována tandardním způobem ruční zatrkování letorotů do dvojdrátí a mechanické oečkování (polovina června a počátek července). V první polovině července byly na řádcích vinice vytyčeny pokuné úeky o délce 30 m. Na těchto úecích bylo ve třech opakováních provedeno třídavě zóny hroznů a ponechání révové těny (kontrola). Odlitění bylo provedeno pomocí oupravy tvořené traktorem ZETOR 5243 jednotranným, čelně neeným defoliátorem OS- TRATICKÝ EF 2000 (ventilátorový typ). Sklizeň hroznů hodnocených odrůd probíhala v první polovině října, odděleně u odlitěných a neodlitěných úeků. U moštu zíkaného podrcením klizených hroznů byla v laboratorních podmínkách tanovena cukernatot, ph a množtví veškerých titrovatelných kyelin. K vyhodnocení průkaznoti rozdílů mezi hodnocenými variantami byla použita grafická metoda, kontrukce konfidenčních intervalů, rozmítěných kolem aritmetických průměrů, na hladině významnoti α = 0,05. Výhoda této metody počívá v možnoti porovnání velkého počtu ouborů z různých hlediek. Uvedená metoda tatitického vyhodnocení byla aplikována pomocí počítačového oftwaru MS Excel. VÝSLEDKY A DISKUSE Zíkané výledky podporují tvrzení o vlivu na jakot hroznů. Tabulka I uvádí ouhrnný přehled hodnocených parametrů, tj. cukernatoti, ph a obahu veškerých titrovatelných kyelin, u všech šeti ledovaných odrůd a variant pokuu ( m a ). I: Průměrné hodnoty ledovaných parametrů Hodnocená odrůda Veltlínké zelené (VZ) Sauvignon (Sg) Neuburké (Nb) Ryzlink rýnký (RR) Frankovka (Fr) Modrý Portugal (MP) Způob ošetření révové těny Cukernatot [ 0 NM] [g.l 1 ] Veškeré titrovatelné kyeliny [g.l 1 ] 22, ,3 3,61 m 24, ,5 3,62 24, ,8 3,34 m 24, ,9 3,53 21, ,9 3,51 m 22, ,2 3,56 22, ,7 3,27 m 23, ,2 3,23 19, ,9 3,34 m 22, ,2 3,40 19, ,3 3,75 m 20, ,1 3,74 ph Odlitění ovlivňuje významným způobem zejména cukernatot hroznů. Ve všech případech byla vyšší cukernatot u hroznů klizených z odlitěných úeků vinice. Jak ukazují výledky grafu 1, průkazný rozdíl byl zaznamenán u odrůd VZ, Sg, Fr a MP. Vedle cukernatoti e projevilo významným způobem na obahu veškerých titrovatelných kyelin. U všech z hodnocených bílých odrůd byl prokázán vyšší obah kyelin v hroznech z kontrolních úeků ( ). Naopak u modrých odrůd byl zjištěn vyšší obah kyelin u hroznů z odlitěných úeků vinice. Průkazný rozdíl v obahu veškerých titrovatelných kyelin u variant m a byl zjištěn u všech hodnocených odrůd, jak uvádí graf 2. Na rozdíl od předchozích parametrů byla odlišná ituace při hodnocení ph moštu. Průkazné rozdíly v hodnotách nebyly zaznamenány u žádné ze rovnávaných dvojic kontrolních a odlitěných variant (graf 3). Např. WALG (2000) pro podmínky Německa uvádí, že neovlivňuje záadním způobem jakotní parametry klizeného produktu. Toto tvrzení dokládá výledky měření u odrůdy Domina (1997). Z výledků vyplývá, že e cukernatot ani množtví kyelin nemění v záviloti na různé intenzity. BAUMANN (2007) uvádí, že defoliace provedená ve právném termínu a rozahu, který je dán počtem odtraněných, rep. ponechaných litů na keřích

3 Hodnocení trojů pro defoliaci vinic ohledem na kvalitu produkce m m m m m m Cukernatot ( 0 NM) VZ VZ Sg Sg Nb Nb RR RR Fr Fr MP MP Odrůda, pokuná varianta 1: Výledné hodnoty cukernatoti moštu 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 m m Obah kyelin (g.l -1 ) m m m m VZ VZ Sg Sg Nb Nb RR RR Fr Fr MP MP Odrůda, pokuná varianta 2: Výledné hodnoty veškerých titrovatelných kyelin v moštu může příznivě ovlivnit jakot zejména u modrých moštových odrůd. Obdobně také FOX, STEIN- BRENNER (2006) potvrzují na vých experimentálních výledcích průkaznot vlivu na cukernatot, obah kyelin u bílých i modrých moštových odrůd, ale např. také intenzitu barvy u modrých odrůd. ZÁVĚR V roce 2006 bylo v k. ú. Kobylí u šeti moštových odrůd révy vinné (Veltlínké zelené VZ, Sauvignon Sg, Neuburké Nb, Ryzlink rýnký RR, Frankovka Fr, Modrý Portugal MP) prováděno hodnocení vlivu mechanizovaně provedené defo-

4 48 P. Burg Hodnota ph 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 m m m m m m VZ VZ Sg Sg Nb Nb RR RR Fr Fr MP MP Odrůda, pokuná varianta 3: Výledné hodnoty ph moštu liace na kvalitu hroznů. Odlitění bylo provedeno pomocí oupravy tvořené traktorem ZETOR 5243 jednotranným, čelně neeným defoliátorem OS- TRATICKÝ EF Výledky rozborů klizených hroznů prokázaly průkazný vliv tohoto záahu na cukernatot (rozdíl mezi kontrolou a odlitěnou variantou činil u odrůdy Frankovka až 2,5 0 NM), obah titrovatelných kyelin (rozdíl až 2,3 g. l 1 ). Nebyl prokázán vliv záahu na hodnoty ph moštu. SOUHRN Přípěvek e zabývá hodnocením vlivu mechanizovaně provedeného (defoliace) u révy vinné z hledika ověření účinků tohoto záahu na kvalitu klizeného produktu. Odlitění bylo provedeno u čtyř bílých a dvou modrých moštových odrůd révy vinné pomocí oupravy tvořené traktorem ZETOR 5243 jednotranným, čelně neeným defoliátorem OSTRATICKÝ EF Z naměřených výledků vyhodnocených dotupnými tatitickými metodami vyplývá průkaznot vlivu na cukernatot a obah titrovatelných kyelin. Nejvyšší rozdíl mezi kontrolou a odlitěnou variantou činil až 2,5 0 NM (odrůda Frankovka). U obahu titrovatelných kyelin činil u téže odrůdy tento rozdíl až 2,3 g. l 1. Z výledků dále vyplývá, že nebyl prokázán vliv na hodnoty ph moštu. Přípěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. 1G46082 Technologické ytémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné. SUMMARY Defoliation fulfilment in correct term, range and intenity effect highly on condition of bunche and quantity of their contentual matter. The aim of the work wa claification of mechanized defoliation made in vineyard in the outhern Moravia region in relation to impact of thi operation to bunche quality. During the year 2006 were evaluated 6 crumpy varietie of grapevine (Grüner Veltliner, Sauvignon blanc, White Rieling, Neuburger blanc, Blauer Lemberger, Blauer Portugieer) by Department of horticultural mechanization in Kobylí. The experimental part 30 m long were layed out on the row in July. The alternately defoliation wa made on thee part in 3 repetition. Some part were without defoliation (control) and the other were with defoliation.

5 Hodnocení trojů pro defoliaci vinic ohledem na kvalitu produkce 49 The bunche harvet of teted varietie wa in firt half of October, eparately by evaluated part. The bunche mut wa analyzed in laboratory. It wa detected ugar content, acidity and ph value. The reult how evidental influence of defoliation on ugar content (the difference between control and defoliated part wa 2,5 0 NM by the variety Blauer Lemberger), the titratable acidity (the difference wa till 2,3 g. l 1 ). The influence of defoliation wa not demontrated on ph value. LITERATURA BALSARI, P., SCIENZA, A., 2003: Forme di allevamento della vite e modalita di ditribuzione dei fitofarmaci. 1. vyd. Miláno: L Informatore Agrario, 352. ISBN BAUMANN, A., 2007: Qualitaetoptimierung durch Entblaetterungen. Gebietveram-mlungen. Bayeriche Landeantalt fuer Weinbau und Gartenbau ČERMÁK, J., 2006: Problematika využití mechanizačních protředků při defoliaci ve vinicích. Bakalářká práce. MZLU v Brně, 35. COOMBE, B. G., DRY, P. R., 1993: Viticulture. 4 th ed., vol. 2. South Autralia: Hyde Park Pre, Adelaide, p ISBN FOX, R., STEINBRENNER, P., 2006: Entblätterung ein Beitrag zur Qualitäticherung referat. Weinbau und Technik. Nov KADISCH, E., MÜLLER, E. et al., 1999: Weinbau. 2. Auflage. Germany: Regenburg, 538. ISBN SEDLO, J., 1994: Ekologické vinohradnictví. 1.vyd. Praha: Minitertvo zeměděltví v Agropoji Praha, 185. ISBN WALG, O., 2000: Tachenbuch der Weinbautechnik. 1. Auflage. Kaierlautern: Rohr-Druck, 432. ISBN ZEMÁNEK, P., BURG, P., 2003: Speciální mechanizace mechanizační protředky pro vinohradnictví. Skriptum. MZLU v Brně, 98. ISBN Adrea Ing. Patrik Burg, Ph.D., Útav zahradnické techniky, Mendelova zemědělká a lenická univerzita v Brně, Valtická 337, Lednice, Čeká republika

6 50