INFLUENCES APPLIED ON RESULTING DESIGNATION SLAUGHTER CATTLE MODIFIED BODIES BULLS IN SYSTEM SEUROP

Transkript

1 INFLUENCES APPLIED ON RESULTING DESIGNATION SLAUGHTER CATTLE MODIFIED BODIES BULLS IN SYSTEM SEUROP VLIVY PŮSOBÍCÍ NA VÝSLEDNÉ ZATŘÍDĚNÍ JATEČNĚ UPRAVENÝCH TĚL BÝKŮ V SYSTÉMU SEUROP Filipčík, R., Školitel: Šubrt, J. Ústav chovu a šlechtění hospodářských zvířat, Agronomická fakulta, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno, Česká republika. FilipcikR@seznam.cz ABSTRACT The subject of this thesis is the classification of the slaughtered bulls at the SEUROP system. The majority of the slaughtered cattle are categorized to the classes U and T, which is corresponding theirs meatiness, and to the first and the second class of the fat contend. There were 338 bulls aged 503 days, weighted 570 kg of the slaughtered weight used for the survey. The weight of the slaughtered body at the warm stage, the net gain, the life gain and the slaughterhouse productiveness was evaluated on the slaughtered animals. The average slaughterhouse productiveness was 57%. The recounted weight of the bulls was set by means of the adjustment coefficient (1,78%). The impact of the utilitarian sort, the age of the slaughter, the weight of the slaughter and the net gain was found out on the eventual classification according to the beef and the fat contend at the observed collection. The weight of the slaughter, than the net gain and the utilitarian sort are the most effective factors influencing the SEUROP system. The age of the slaughtered animals was not significantly proved as a factor of the categorization for the slaughtered bulls. Keywords: cattle, the SEUROP system, the meatiness, the fat contend, the effects of the factors ABSTRAKT V práci byla řešena problematika zatřiďování jatečných býků v systému SEUROP. Nejvíce jatečných zvířat bylo zařazeno podle zmasilosti do třídy U a R a do 1 a 2 třídy podle protučnělosti. K hodnocení bylo využito 338 býků ve věku 503 dní s 570 kg porážkové i. U poražených zvířat byla hodnocena jatečného těla v teplém stavu, netto přírůstek, celoživotní přírůstek a jatečná výtěžnost Průměrná jatečná výtěžnost zvířat se pohybovala na úrovni 57 %. Pomocí přepočtového koeficientu (1,78) byla stanovena

2 přepočtená býků. Ve sledovaném souboru jatečných zvířat se zjišťoval vliv užitkového typu, věku v době porážky, porážkové i a netto přírůstku na výslednou klasifikaci podle zmasilosti a protučnělosti. Nejvíce ovlivňuje zatřídění zvířat v systému SEUROP porážková, poté netto přírůstek a užitkový typ. U porážkového věku jatečných zvířat nebyl prokázán významný vliv na klasifikaci jatečných zvířat. Klíčová slova: skot, SEUROP systém, zmasilost, protučnělost, vlivy faktorů ÚVOD V posledních letech došlo celosvětově k poklesu spotřeby masa. Snížení bylo způsobeno nejen výskytem nebezpečných chorob ( BSE u skotu), ale také přeorientováním se spotřebitelů na jiný způsob stravování. Zákazníci požadují potraviny nejvyšší jakosti, což se samozřejmě odráží i v produkci jatečných zvířat. Aby se na trh, potažmo na stůl spotřebitele, dodávalo jen nejkvalitnější maso a masné výrobky, tak musí být dodávány do odvětví masného průmyslu vyrovnané partie zdravých jatečných zvířat. K objektivnímu zhodnocení dle obsahu masa a tukového krytí jatečně opracovaných těl byl vytvořen klasifikační model SEUROP systém. Očekává se lepší finanční ohodnocení chovatelů dle kvality dodaných jatečných zvířat na jatky. Získaná vyrovnaná jatečná těla zvířat jsou vstupní surovinou pro produkci vysoce kvalitního výsekového a výrobního masa. U spotřebitelů stoupá poptávka po kvalitním hovězím mase. Zájem je o potraviny s nízkým obsahem tuku. Prostřednictvím systému SEUROP je přenášen tlak na prvovýrobce, kteří budou produkovat surovinu odpovídající poptávce trhu. Klasifikace jatečně opracovaných těl sama nemůže ovlivnit kvalitu jatečných těl, ale v návaznosti na jednotlivé části celého cyklu ( šlechtění produkce obchod - spotřeba ) poskytuje významné informace o kvalitě jatečně upravených těl. Dále také přispívá ke zlepšování zmasilosti při optimálním protučnění. (LANGR, 2004) SEUROP systémem se rozumí subjektivní způsob hodnocení jatečných těl skotu. Vlastní výsledná klasifikace je výsledkem hodnocení třídy zmasilosti a třídy protučnělosti poraženého zvířete. Při zatřídění dle zmasilosti je možné využít šesti bodové klasifikace ( S super, E výborná, U velmi dobrá, R dobrá, O střední, P podprůměrná), kde kriteriem pro přiřazení výše uvedené třídy je klenutí kýty, šířka hřbetu a osvalení plece. Hodnocením vývinu tukové tkáně, tukového krytí a množství deponovaného tuku na jatečném těle získáme třídu protučnělosti ( 1 velmi slabé, 2 slabé, 3 střední, 4 silné, 5 velmi silné). (INGR, 2003)

3 SEUROP systém je uplatňován v zemích Evropské unie jíž od roku 1992 a od roku 2002 je klasifikace zavedena České republice. Cílem je co nejobjektivněji stanovit stupeň zmasilosti a protučnělosti jatečných těl skotu ( STEINHAUSER, 2000). Řídí se vyhláškou 14/2004 o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti. PULKRÁBEK a BARTOŇ (2001) uvádějí, že klasifikace jatečných těl podle normy SEUROP musí poskytovat informace mimo jiné pro šlechtitele, výrobce, zpracovatele a spotřebitele a musí významně přispět k transparentnosti trhu a vytváření cen. Dle IVÁNKA (2002) nelze systém SEUROP zařazovat pod platební či intervenční organizaci a ani mu nesmí být přisuzována jiná role (např. arbitrážní), než jakou skutečně má tj. rozlišení jatečné kvality porážených zvířat. Klasifikační systém rozeznává kategorie skotu zejména podle věku, pohlaví, i jatečně upraveného těla zvířat v teplém stavu a jakostní třídu podle zmasilosti a protučnělosti. Centrálním zpracováním dat se získají přehledy využitelné při zpracování šlechtitelských programů v rámci jednotlivých plemen skotu, zvýšení transparentnosti trhu a usměrňování produkce jatečného skotu (VRCHLABSKÝ, 1995). Při nákupu jatečných zvířat a jeho klasifikaci po zabití nezohledňujeme plemeno, ale pouze příslušnou kategorii. (MOJTO, 2004) METODIKA K hodnocení byl využit soubor 338 býků poražených v Masokombinátu Polička a.s. Jedná se o užitkové typy vytvořené křížením českého strakatého plemene se specializovanými masnými plemeny (Aberdeen Angus, Charolaise, Limousine, Piemonte, Belgické modrobílé, Blond D Aguitane, Hereford). Zatřídění jatečných těl do klasifikačních tříd systému SEUROP bylo provedeno pracovníkem masného průmyslu. Přepočtená a netto přírůstek byly v databázi dopočítány. Do základních ukazatelů hodnotících zatřídění býků v modelu SEUROP byl vybrán věk zvířat v době porážky, porážková, přepočtená ( jatečně upraveného těla x 1,78), celoživotní přírůstek, jatečná výtěžnost a netto přírůstek, Statistická analýza dat byla provedena pomocí statistického balíku STATISTICA 7.0 a SAS 8.2 K testování rozdílů průkazných hodnot znaků mezi soubory bylo použito F testu a Krustal-Walisovy analýzy. Při hodnocení vlivu zvolených faktorů na zatřídění v systému SEUROP byla použita analýza variance s pevnými efekty:

4 Rovnice výpočtu při zohledňování pouze jednoho ze zvolených faktorů: Y i = µ + a i + e i Kde: Y výsledná korigovaná hodnota, µ průměrná hodnota, a zvolený efekt (užitkový typ, nebo věk v době porážky, nebo porážková, nebo netto přírůstek), e - reziduum Při hodnocení souhrnného vlivu všech zvolených faktorů byla počítána analýza variance s pevnými efekty v takovéto podobě: Y ijkl = µ + a i + b j + c k + d l + e ijkl Kde Y = výsledná korigovaná hodnota, µ = průměrná hodnota ( zmasilosti; protučnělosti), a = užitkový typ ( 1 7), b = věk zvírat v době porážky ( 1 = do 495; 2 = ; 3 = nad 500 dnů), c = porážková býků ( 1 = do 500; 2 = ; 3 = ; 4 = ; 5 = nad 600 kg, d = netto přírůstek jatečných zvířat ( 1 = do 600; 2 = ; 3 = ; 4 = nad 700 g), e = reziduum VÝSLEDKY A DISKUZE K hodnocení bylo použito 338 kusů jatečných býků v průměrném věku 503 ± 20,4 dnů v době porážky. Zvířata dosahovala průměrně 570 kg porážkové i s rozpětím ± 55,19 kg (tab.1).zvířata byla odchovávána intenzivním způsobem výkrmu čemuž odpovídá celoživotní přírůstek převyšující 1 kg a netto přírůstek na úrovni 653 ± 69,96 g. Jatečná výtěžnost v celém souboru býků dosáhla hodnoty 57 %, při celkové variabilitě 0,02 %. Tab. 1: Základní charakteristika hodnoceného souboru jatečných zvířat Ukazatel n Průměr Směrodatná odchylka Směrodatná chyba Koeficient variability Věk v době porážky (dny) ,43 1,11 0,05 Porážková ,19 3,00 0,10 Přepočtená ,41 3,29 0,10 Celoživotní přírůstek (g) ,93 6,31 0,11 Hmotnost JUT ,35 1,81 0,10 Netto přírůstek (g) ,96 3,81 0,11 Výtěžnost (%) 57 1,41 0,07 0,02 Při klasifikaci v systému SEUROP zařadili klasifikátoři nejvíce zvířat ( 59 %) do třídy zmasilosti U. Druhou nejobsazovanější skupinou byla třída R s 36 % zastoupených zvířat. Pouze 5 % z celkového počtu poražených býků obsadilo třídu E a O ( E = 3 %, O = 2

5 %). Z tabulky 2. je patrné, že nebyl prokázán významný vliv věku zvířat před porážkou na hodnocení zmasilosti jatečně upraveného těla. Tab. 2: Charakteristika souboru býků při hodnocení zmasilosti UKAZATEL Klasifikační třída zmasilosti E U R O Celkem n % x 1,91 1,92 1,78 1,75 1,87 SEUROP s 0,54 0,76 0,75 0,71 0,75 protučnění (body) /* s x 0,16 0,05 0,07 0,25 0,04 v % 28,25 39,65 41,88 40,41 40,12 x Věk v době s 11,57 18,85 23,85 8,13 20,43 porážky (dny) s x 3,49 1,34 2,18 2,88 1,11 v % 2,32 3,74 4,72 1,63 4,05 x Porážková s 33,25 48,25 47,76 54,51 55,20 s x 10,02 3,42 4,36 19,27 3,00 v % 5,11 8,25 8,76 11,48 9,68 x Přepočtená s 37,11 51,45 52,23 64,64 60,41 s x 11,19 3,65 4,77 22,86 3,29 v % 5,42 8,46 9,26 13,40 10,20 x Celoživotní s 76,71 104,27 97,23 108,91 115,93 přírůstek (g/den) s x 23,13 7,39 8,88 38,51 6,31 v % 6,16 9,50 9,58 12,26 10,86 x Netto přírůstek s 48,94 60,95 59,34 75,07 69,96 (g/den) s x 14,76 4,32 5,42 26,54 3,81 v % 6,40 9,08 9,55 14,00 10,70 x Hmotnost JUT s 20,68 28,68 28,53 35,85 33,35 po porážce s x 6,24 2,03 2,60 12,68 1,81 v % 5,43 8,49 9,09 13,38 10,14 x Jatečná s 0,94 1,31 1,54 1,64 1,41 výtěžnost (%) s x 0,28 0,09 0,14 0,58 0,08 v % 1,60 2,27 2,67 2,91 2,45 * S = 1; E = 2; U = 3; R = 4; O = 5; P = 6; Statistická průkaznost 0,05 0, E-O,E-U, O-E, O-U, R-E E-U, E-R, E-O,U-R, U-O,R-O E-U, E-R, E-O,U-R, U-O,R-O E-U, E-R, E-O,U-R, U-O,R-O E-U, E-R, E-O,U-R, U-O,R-O E-U, E-R, E-O,U-R, U-O,R-O O-E, O-U, R-E

6 Tab. 3: Charakteristika souboru býků při hodnocení protučnělosti UKAZATEL Klasifikační třída protučnělosti Celkem n % x 3,46 3,31 3,40 3,20 3,37 SEUROP zmasilost s 0,59 0,60 0,58 0,42 0,59 (body) /* s x 0,06 0,05 0,09 0,13 0,03 v % 16,90 18,00 17,06 13,18 17,47 x Věk v době s 15,26 14,90 35,65 46,67 20,43 porážky s x 1,46 1,13 5,32 14,76 1,11 (dny) v % 3,04 2,96 7,02 9,14 4,05 x Porážková s 55,39 52,49 60,15 29,89 55,20 s x 5,28 3,99 8,97 9,45 3,00 v % 10,00 9,12 10,26 5,04 9,68 x Přepočtená s 60,86 58,59 63,04 34,54 60,41 s x 5,80 4,45 9,40 10,92 3,29 v % 10,58 9,81 10,40 5,61 10,20 x Celoživotní s 111,06 108,54 139,70 116, přírůstek (g/den) s x 10,59 8,25 20,82 36,77 6,31 v % 10,72 10,05 12,79 10,49 10,86 x Netto přírůstek s 66,14 67,55 81,24 74,57 69,96 (g/den) s x 6,31 5,14 12,11 23,58 3,81 v % 10,38 10,24 12,20 11,04 10,70 x Hmotnost JUT s 33,26 32,59 35,03 19,24 33,35 po porážce s x 3,17 2,48 5,22 6,08 1,81 v % 10,39 9,83 10,40 5,62 10 x Jatečná s 1,55 1,41 1,03 1,34 1,41 výtěžnost (%) s x 0,15 0,11 0,15 0,42 0,08 v % 2,67 2,46 1,79 2,33 2,45 * 1 = 1; 2 = 2; 3 = 3; 4 = 4; 5 = 5; Statistická průkaznost 0,05 0, ,1-3, , ,1-3, , , ,1-3, Výrazných diferencí na úrovni p<0,01 vykazuje porážková respektive přepočtená. Z hodnocení těchto ukazatelů byl prokázán vliv i zvířat na zařazení do tříd zmasilosti. Zvířata s nejvyšší porážkovou í (650 ± 33,25 kg) byly zařazeny do skupiny E. Býci o i 475 kg s rozpětím ± 54,5 kg a variabilitou 11,5 % byly zatříděny ve skupině O. Ke stejným závěrům dospěla ve své práci VOŘÍŠKOVÁ (2004). U většiny hodnocených ukazatelů, při statistickém vyhodnocování průkaznosti rozdílů mezi třídami

7 zmasilosti, byly zjištěny vysoce průkazné rozdíly mezi všemi třídami. Statistické rozdíly u tříd E a O je třeba brát s rezervou, protože malý počet zvířat v obou skupinách nemá vysokou statistickou váhu. Poražená jatečná zvířata zařazená ve třídě U a R dosáhla shodné 57 % jatečné výtěžnosti s koeficientem variability na úrovni 2,27 % (třída U) a 2,67 % u třídy R. Při vážení jatečných upravených těl byl zjištěn statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi všemi použitými třídami zmasilosti, přičemž u třídy U a R dosahuje koeficient variability úrovně 8,5 % respektive 9,1 %. PULKRÁBEK et. al. ( 2004) ve své práci zabývající se hodnocením jatečných býku a jalovic uvádí u souboru býku nižší hodnoty jatečné výtěžnosti u zvířat ve třídě O ( 55 %) a R (56 %) Nejnižší hodnoty netto přírůstku, 536 g s variabilitou 14 %, dosáhla zvířata zařazená ve třídě O. V hodnocení jatečných těl v systému SEUROP podle protučnělosti bylo nejvíce zvířat zařazeno do skupiny velmi slabě protučnělých zvířat ( třída 1) a do třídy slabě protučnělých zvířat ( třída 2). Nejmenší počet jedinců ( 10 kusů) byl zařazen ve 4 třídě protučnělosti, pro kterou je charakteristické silné tukové krytí těla zvířat. Věk poražených býků zde vykazuje opačnou (vzrůstající) tendenci než jaká je při zatříďování dle zmasilosti. I když není prokázán statistický rozdíl ve věku poražených zvířat, z tabulky 3. je patrný vrůstající trend v porážkovém věku zvířat a třídě protučnělosti. Stejný vzrůstající trend je viditelný i u ostatních sledovaných ukazatelů. Vyjímku tvoří pouze jatečná výtěžnost, která je shodná u všech poražených zvířat na úrovni 57 %. Ke stejným výsledkům ve vzrůstajícím trendu hodnot sledovaných ukazatelů dospěl také ve své práci ŠUBRT (2003). Statisticky průkazný rozdíl byl prokázán mezi třídami 1 a 4 u porážkové i, kdy průměrná porážková ve třídě protučnělosti 1 byla 553 kg s rozpětím ± 55,4 kg a variabilitou na úrovni 10,6 %. U třídy 4 dosahovala zvířata porážkové i 592 ± 30 kg a koeficientem variability na úrovni 5 %. Statisticky vysoce průkazný rozdíl (p<0,01) byl prokázán u porážkové i mezi třídami 1 2 a 1 3. Mezi třídou 1 4 se prokázal statistický rozdíl na úrovni p<0,05 v porážkové i jatečných býků. Do první klasifikační třídy podle protučnění zařadili klasifikátoři jatečná zvířata s 553 kg porážkové i o diferenci ± 55 kg. Variabilita v této skupině činila 10 %. Jako slabě protučnělá byla hodnocena zvířata s průměrnou porážkovou í 575 kg (± 53 kg), zatímco do třídy označující střední protučnění se nacházela zvířata o průměrné i 586 ± 60 kg. Ve věku poražených zvířat nebyl shledán žádný významný statistický rozdíl. Průměrný porážkový věk zvířat byl 503 ± 20 dnů. Jedinci zařazeni do 4 třídy dle protučnění dosahovali nejvyššího celoživotního přírůstku na úrovni 1108 g se směrodatnou odchylkou 36,77 g a variačním koeficientem ve výši 10,5 %. Taková to variabilita v úrovni % byla

8 i u ostatních klasifikačních tříd SEUROP systému podle protučnělosti. Vysoce průkazný statistický rozdíl byl shledán u celoživotního přírůstku mezi 1 a 2 klasifikační třídou. Průměrný celoživotní přírůstek 1036 ± 111 g dosahovala zvířata zařazená v první třídě podle protučnělosti. Ve druhé klasifikační třídě byli umístěni jedinci s 1079 g celoživotního přírůstku o diferenci 109 g. U této skupiny zvířat byla dosažena nejnižší hodnota směrodatné odchylky (s x = 8,25 %). Naopak nejvyšší hodnoty s x (36,77 ) byla u zvířat ve čtvrté klasifikační třídě, kde dosahovala průměrně 1108 ± 116 g celoživotního přírůstku. Hodnotám charakterizující tuto 4 třídu dle protučnělosti nelze přikládat příliš velkou statistickou váhu neboť tato skupina je málo početně zastoupena. Mezi skupinami 1 2 a 1 3 byl u celoživotního přírůstku shledán statistický rozdíl na hladině významnosti p<0,05. U stejných klasifikačních tříd podle protučnělosti byl také zjištěn stejný statistický rozdíl (p<0,05 ) u netto přírůstku a i jatečně upraveného těla v teplém stavu. U tohoto posledního ukazatele byl také prokázán statistický rozdíl ještě mezi skupinou 1 4 opět pouze na hladině významnosti p<0,05. Nejmenší variabilita (5,62 %) byla v i jatečně upraveného těla ve čtvrté klasifikační skupině, kde jatečná těla dosahovala průměrné i 342 kg s diferencí ± 19 kg. V ostatních skupinách, kde se koeficient variability pohyboval na úrovni 10 %, byla diference v i o kg vyšší. V první třídě vážila jatečná těla 320 ± 33 kg, ve druhé střídě se shodnou diferencí (32,6 kg), byla průměrná 331 kg. 336 ± 35 kg byla jatečných těl ve třetí třídě podle protučnělosti. Nejnižší hodnoty netto přírůstku na úrovni 637 g o diferenci 66 g odpovídají zvířatům v první třídě protučnělosti. U slabě protučnělých jedinců byl vypočten netto přírůstek 659 ± 68 g. Zvířata, která se svým tukovým krytím těla náleží ke třetí klasifikační třídě, dosahovala průměrné hodnoty netto přírůstku ve výši 665 g. V této skupině byla zjištěna nejvyšší hodnota diference na úrovni 81 g. Největšího netto přírůstku ( x = 675 ± 75 g) dosáhla zvířata ve čtvrté třídě protučnělosti. Tab. 4: Vyjádření celkového spolupůsobení zvolených faktorů na zatřídění v systému SEUROP Koeficient SEUROP Y MSE R 2 F hodnota Pr > F variability Zatřídění zmasilosti <.0001 Zatřídění protučnělosti ,0005

9 Analýzou variance s pevnými efekty byl sledován vliv zvolených ukazatelů na výsledné zatřídění jatečných zvířat podle zmasilosti a protučnělosti v systému SEUROP. Byly vybrány vhodné ukazatele, jak dokazuje statistická významnost F testem p< 0,001 ( tab.4). V klasifikaci tříd zmasilosti byl vypočten koeficient determinace na úrovni 29,2 %, přičemž nejvíce zvířat bylo zařazeno do třídy U a R s průměrným počtem 3,37 bodů. Výsledné zatřídění jatečných zvířat podle protučnělosti je ovlivňováno zvolenými faktory 12,2 %. Nejčastěji klasifikátoři zatříďovali zvířata do 1 a 2 (1,87 bodů) klasifikační třídy protučnělosti. Detailním statistickým zpracováním údajů v souboru jatečných býků byl zjištěn největší vliv porážkové i (R 2 = 0,237) a netto přírůstku ( koeficient determinace = 0,225). Variabilita obou zvolených faktorů se pohybovala na úrovni 15,4 %. Klasifikace tříd zmasilosti byla pod vysoce významným vlivem (p< 0,001) netto přírůstku, porážkové i a užitkového typu, u kterého dosáhl koeficient determinace hodnoty 0,106 ( tab. 5). Porážkový věk jatečných býků ovlivňoval výslednou klasifikaci do tříd zmasilosti pouze 0,3 %. Podstatně nižší byl zjištěn vliv vybraných ukazatelů na zatřídění jatečných těl podle protučnělosti. Zde byl shledán nejvyšší efekt užitkového typu, kdy koeficient determinace dosáhl hodnoty R 2 = 0,061. Porážková ovlivnila klasifikaci ze 4 %, podíl netto přírůstku byl ještě menší (R 2 = 0,016). Zatřídění podle protučnělosti bylo pod vysoce významným vlivem všech tří faktorů na úrovni pravděpodobnosti p< 0,01). Statisticky nevýznamný byl vliv věku zvířat v době porážky s koeficientem determinace R 2 = 0,001 (tab. 6). Variabilita u všech faktorů byla velmi vyrovnaná na úrovni 40 %. ŠUBRT et. al. (2004) sledovali vliv porážkové i a výkrmce. U tříd zmasilosti zjistili koeficient determinace na úrovni 26 %. Při hodnocení vlivu faktorů na protučnělost udávají hodnoty R 2 na úrovni 26 %. Klasifikovaná zvířata byla hodnocena 3,51 body za zmasilost a 2,41 body za protučnělost. Tab. 5: Vliv zvolených dílčích faktorů na zatřídění do systému SEUROP podle zmasilosti Ukazatel Y MSE Koeficient variability R 2 F hodnota Pr > F Užitkový typ <.0001 Věk v době porážky Porážková Netto přírůstek ,56 0, ,81 < ,41 <.0001

10 Tab. 6: Vliv zvolených dílčích faktorů na zatřídění do systému SEUROP podle protučnělosti Ukazatel Y MSE Koeficient variability Užitkový typ 1, Věk v době porážky Porážková Netto přírůstek R 2 F hodnota Pr > F ,71 0,0066 1, ,11 0,8944 1, ,47 0,0085 1, ,77 0,1522 ZÁVĚR Cílem zpracované práce bylo určit nejčastěji používané klasifikační třídy zmasilosti a protučnělosti systému SEUROP, do kterých byly zařazeni kříženci českého strakatého skotu se specializovanými masnými plemeny a stanovit míru vlivu užitkového typu, věku v době porážky, porážkové i a netto přírůstku. Největší počet jatečných býků byl zařazen do třídy zmasilosti U a R a první a druhé klasifikační třídy podle protučnělosti. Byl stanoven významný vliv užitkového typu, porážkové i a netto přírůstku na výslednou klasifikaci. Faktor věku v době porážky byl shledán jako nejméně významný. Tento závěr odpovídá skutečnosti, že intenzita výkrmu jatečných býků, která je charakterizována porážkovou í a netto přírůstkem, je s spolu s vhodně zvoleným masným plemenem pro užitkové křížení nejvýznamnějším faktorem ovlivňující výsledné zpeněžení jatečných zvířat. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY INGR I., 2003: Produkce a zpracování masa. MZLU v Brně,, ISBN IVÁNEK J., 2002: naplňujeme požadavky SEUROP. LANGER J., 2004: Jednotný systém klasifikace skotu SEUROP, PLEMO REPORT, září, s MOJTO J., ZAUJEC K., PAVLIČ M., 2004: Kvalita jatečného těla (europ) býkov roznych úžitkových typov a plemien. Sborník příspěvků mezinárodní vědecké konference Aktuální otázky produkce jatečných zvířat, MZLU v Brně, ISBN

11 PUKRÁBEK J., BARTOŇ L., MILERSKI M., 2004: Hodnocení jatečných těl prasat, skotu a ovcí podle SEUROP-systému. Sborník příspěvků mezinárodní vědecké konference Aktuální otázky produkce jatečných zvířat, MZLU v Brně, ISBN PUKRÁBEK J., BARTOŇ L., 2001: Klasifikace jatečně upravených skotu podle SEUROP-systému, STEINHAUSER L., et al. 2000: Produkce masa, Steinhauser-Last, Tišnov, 464 s. ŠUBRT J., 2003: Vztahy mezi hodnocením jatečně opracovaného těla (SEUROP) a jakostní parametry hovězího masa. Průběžná zpráva výzkumného projektu NAZVA MZ QC 1083 za rok 2003 ŠUBRT J., LANGR J., FILIPČÍK R., ŠTEFUNKA F., 2004: Vliv farmy a výše porážkové i býků českého strakatého plemene a výsledné parametry masné užitkovosti, sborník příspěvků mezinárodní vědecké konference Aktuální otázky produkce jatečných zvířat, MZLU v Brně, ISBN VOŘÍŠKOVÁ J., FRELICH J., NARŠÁLEK M., ZEDNÍKOVÁ J., 2004: Hodnocení jatečných těl býků českého strakatého skotu dle zmasilosti a protučnělosti. Colection of Scientific papers, Faculty of Agriculture in České Budějovice. Series for Animal Sciences. Agroregion 2004 VRCHLABSKÝ J., 1995: Co by přineslo zavedení systému EUROP v hodnocení jakosti jatečných zvířat u nás?, Maso, č. 3, s Příspěvek vznikl za podpory grantového úkolu NAZV QC 1083