ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (ŠVP) PODNIKÁNÍ

Transkript

1 STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6 Uhelná 3264/6, P.O.BOX 32, Znojmo tel.: fax: IČ: reditel@souuhelna.cz (zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, ) ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (ŠVP) PODNIKÁNÍ Kód a název oboru: Stupeň vzdělání: Délka a forma vzdělávání: L/51 Podnikání střední vzdělání s maturitní zkouškou 2 roky denní formy vzdělávání

2 STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO Uhelná 3264/6, P.O.BOX 32, Znojmo tel.: fax: IČ: (zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, ) ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (ŠVP) PODNIKÁNÍ Kód a název oboru: L/51 Podnikání Stupeň vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Typ školy: Ředitel: Kontakty: střední vzdělání s maturitní zkouškou 2 roky denní formy vzdělávání státní škola Ing. Miroslav Křivánek Ing. Vladislava Hrabětová telefon: fax: www: reditel@souuhelna.cz Platnost ŠVP: od počínaje 1. ročníkem č.j.:sosuh 592/2011 ŠVP schválil: Ing. Miroslav Křivánek ředitel školy 1

3 Obsah ŠVP: L/51 Podnikání 1. Profil absolventa Identifikační údaje 3 Uplatnění absolventa 3 Výsledky vzdělávání 3 Způsob ukončení vzdělávání 5 2. Charakteristika ŠVP 2.1. Identifikační údaje Nezbytné podmínky pro přijetí ke vzdělávání Zdravotní způsobilost Pojetí a cíle ŠVP Metody a formy výuky Charakteristika obsahových složek Začlenění průřezových témat Organizace výuky, realizace dalších vzdělávacích a mimovyučovacích aktivit podporujících záměr školy Výsledky vzdělávání Metodické přístupy, hodnocení žáků Způsoby a kritéria hodnocení Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Vzdělávání a začleňování cizinců Specifické podmínky vzdělávání v nástavbovém studiu Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu a požární ochranu Učební plán, přehled využití týdnů ve školním roce Rámcové rozvržení obsahu učiva Převodní tabulka souladu RVP a ŠVP Učební osnovy Podmínky realizace ŠVP Charakteristika spolupráce se sociálními partnery Autorský kolektiv 186 2

4 1. Profil absolventa Identifikační údaje Název školy: STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO,Znojmo,Uhelná 6 Zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, Název ŠVP: Podnikání Kód a název oboru: L/51 Podnikání Stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka a forma vzdělávání: 2 roky denní formy vzdělávání Platnost ŠVP: počínaje 1. ročníkem Uplatnění absolventa Absolvent je připraven vykonávat ekonomické, provozně-ekonomické, obchodní a administrativní činnosti. Kompetence žáků jsou rozvíjeny v oblasti administrativněekonomické, účetní, jazykové, společenskovědné, estetické, matematické, informačních a komunikačních technologií a navazují na již získané kompetence ve tříletých vzdělávacích programech. Získané znalosti a dovednosti uplatní při řízení vlastní firmy především v profesní oblasti, pro kterou se připravoval v předcházející přípravě v konkrétním učebním oboru. Žák je zároveň připraven zastávat pracovní pozici na úrovni středního managementu. Výsledky vzdělávání Absolvent je vzděláván tak, aby: získal vědomosti a dovednosti, které mu umožní uplatnit se na trhu práce a které mu usnadní rozhodování o další vzdělávací cestě; porozuměl významu vzdělávání pro svoji úspěšnou kariéru a chápal nutnost celoživotního vzdělávání a učení; byl schopen pohotově se rozhodovat a pracovat samostatně i v týmu. V oblasti obecných vědomostí, dovedností a postojů se absolvent vyznačuje: spolehlivou znalostí českého jazyka a schopností jeho kultivovaného užívání ve všech komunikativních situacích včetně vyjadřování o odborné problematice; znalostí cizího jazyka pro získání potřebných informací k výkonu povolání; pochopením principů fungování demokratické společnosti; dodržováním zákonů a pravidel společenského chování, respektováním práva a osobnosti druhých lidí; chápáním významu životního prostředí pro člověka; srozumitelným a souvislým vyjadřováním svých myšlenek; schopností se adaptovat na požadavky pracovního prostředí, pracovat samostatně i ve spolupráci s ostatními; osvojením poznatků z matematiky a přírodních věd a určitých principů vědeckého myšlení; 3

5 schopností aktivně využívat informačních a komunikačních technologií pro osobní, vzdělávací i pracovní úkoly; schopností orientovat se na trhu práce a vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, schopností aplikovat zásady péče o zdraví a správné životosprávy v osobním životě, aktivním usilováním o zdokonalení své tělesné zdatnosti. Absolvent je veden, aby: jednal odpovědně, samostatně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný; dbal na dodržování zákonů a pravidel chování; ctil život jako nejvyšší hodnotu; vystupoval proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; se aktivně zajímal o společenské a kulturní dění u nás i ve světě i o veřejné záležitosti lokálního charakteru; byl hrdý na tradice svého národa, chápal a znal jeho minulost i současnost v evropském i světovém kontextu; uměl myslet kriticky dokázal posoudit věrohodnost informací, nenechával s sebou manipulovat, tvořil si vlastní úsudek a byl schopen diskuse; dbal o dobré jméno firmy a usiloval o dosažení nejvyšší kvality své práce, výrobků a služeb. V profilující oblasti odborného vzdělávání absolvent: ovládá klávesnici desetiprstovou hmatovou metodou v přiměřené rychlosti a přesnosti; vyhotovuje písemnosti podle normy s využitím výpočetní a kancelářské techniky; stylizuje písemnosti věcně a jazykově správně; manipuluje s dokumenty (včetně elektronických) podle stanovených pravidel; pracuje se specifickým programovým vybavením používaným v profesní oblasti; charakterizuje a pojmenuje jednotlivé makroekonomické jevy a efektivně vyhodnocuje působení těchto jevů na fungování podniku; provede marketingový průzkum, sběr a analýzu dat a je připraven zvolit a použít efektivní marketingovou strategii; rozlišuje jednotlivé formy podnikání, rozlišuje zdroje financování a funkci peněz; orientuje se v problematice managementu a ovládá základní manažerské dovednosti; zpracuje doklady související s pohybem majetku a závazků podniku; eviduje a účtuje hotovostní a bezhotovostní operace podniku; provádí základní výpočty spojené s nákupem a skladováním zásob; provádí základní výpočty odpisů a využití kapacity dlouhodobého majetku; provádí mzdové výpočty a vypočítává odvody sociálního a zdravotního pojištění, zálohy na daň z příjmu; vede daňovou evidenci; účtuje o majetku a závazcích, nákladech a výnosech podniku; sestaví účetní uzávěrku a účetní závěrku; 4

6 orientuje se v soustavě daní; stanoví daňovou povinnost k daním z příjmů a k dani silniční; orientuje se v právní úpravě podnikání, občanských a pracovněprávních vztazích. Absolvent je veden k tomu, aby: uměl posoudit význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; zvažoval při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běžném životě) možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; efektivně hospodařil s finančními prostředky; sledoval změny v daňové, účetní i právní oblasti a uměl je v praxi využívat. Způsob ukončení vzdělávání Vzdělávání je ukončeno maturitní zkouškou, dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem a příslušným prováděcím právním předpisem. Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 2 zkoušek, a to ze zkoušky z českého jazyka, zkoušky z cizího jazyka a z volitelné zkoušky. Volitelnou zkoušku koná žák z matematiky nebo z občanského a společenskovědního základu podle své volby. Zkouška z českého jazyka a zkouška z cizího jazyka se skládají z didaktického testu, z písemné práce a ústní části před zkušební maturitní komisí. Volitelná zkouška se koná formou didaktického testu. Didaktickým testem se rozumí písemná zkouška, která je jednotně zadávána a centrálně vyhodnocována. Žák koná společnou část maturitní zkoušky ve škole, jejíž je žákem. Náhradní a opravnou zkoušku žák koná ve škole stanovené Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání. Profilová část se skládá ze 3 povinných zkoušek, které stanoví ředitel školy. Profilové zkoušky se konají z těchto předmětů: ekonomika a účetnictví ústní zkouška před zkušební komisí, právní nauka, management a marketing ústní zkouška před zkušební komisí. Třetí zkoušku tvoří soubor odborných předmětů praktická zkouška, zaměřená na řešení modelových situací z oblasti podnikání v malých a středních firmách. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. 5

7 2. Charakteristika ŠVP 2.1 Identifikační údaje Název školy: STŘEDNÍ ŠKOLA TECHNICKÁ ZNOJMO, Znojmo, Uhelná 6 Zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, Název ŠVP: Kód a název oboru: Stupeň vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Platnost ŠVP: Podnikání L/51 Podnikání střední vzdělání s maturitní zkouškou 2 roky denní formy vzdělávání od počínaje 1. ročníkem 2.2 Nezbytné podmínky pro přijetí ke studiu Přijímání ke vzdělávání se řídí zákonem č. 561/2004 Sb., 83 dále 16, 20, 63, 70. Podmínkou přijetí ke studiu je úspěšné ukončení středního vzdělání doložené výučním listem v oboru a úspěšné složení přijímacích zkoušek. Přijímací zkouška se skládá z písemné zkoušky z matematiky a z českého jazyka v rozsahu požadavků rámcového vzdělávacího programu základního vzdělávání. Výsledky přijímacích zkoušek budou hodnoceny bodovým systémem. Je možno dosáhnout z matematiky max. 30 bodů a z českého jazyka max. 30 bodů. Do celkového hodnocení se dále započítávají body za průměrný prospěch dosažený v I. pololetí III. ročníku střední školy, a to 0 až 20 bodů. Za každé snížení průměrného prospěchu o 0,1 bude bodové hodnocení sníženo o 1 bod. Získané body budou sečteny a stanoveno pořadí dle počtu dosažených bodů přijímacích zkoušek. Celkem maximální počet bodů může být 80. Celkové pořadí uchazečů bude stanoveno podle dosažených bodů. V případě rovnosti bodů konečného hodnocení se bude přihlížet k lepším výsledkům přijímací zkoušky z matematiky, při další rovnosti rozhoduje známka z matematiky hodnoceného vysvědčení. Škola nabízí možnost vzdělávání i žákům se specifickými vývojovými poruchami učení lehčího stupně (dyslexie apod.). V těchto případech je nezbytné doložit lékařské potvrzení. 2.3 Zdravotní způsobilost Na přihlášce ke studiu oboru Podnikání je nutné potvrzení lékaře o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání. 2.4 Pojetí a cíle ŠVP Záměrem vzdělávání v oboru Podnikání je připravit žáky na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Nástavbové studium je určeno pro absolventy tříletých oborů vzdělání s výučným listem a představuje jednu z forem vzdělávání dospělých. Jeho cílem je rozvinout kompetence žáků, které získali 6

8 v tříletých vzdělávacích programech, na úroveň středního vzdělání s maturitní zkouškou a zvýšit jejich odbornou kvalifikaci. Klíčové kompetence Vedle vědomostí a dovedností zahrnuje komplex klíčových, tedy obecně použitelných a přesných kompetencí také postoje, návyky a způsoby jednání. Osvojují se při výuce různého obsahu učiva po celou dobu vzdělávání a prolínají se v různé míře do všech předmětů odborných i všeobecných. Jejich rozvíjení je záležitostí celého pedagogického kolektivu. Klíčové kompetence přispívají: ke zvýšení schopnosti absolventa přijímat nové a adaptovat se na změny v oboru, na měnící se pracovní podmínky i změny v občanské společnosti k dalšímu celoživotnímu vzdělávání a tím k dlouhodobému uplatnění na trhu práce. Klíčové kompetence rozvíjí obecné předpoklady žáků a jejich občanské vědomí a v nástavbovém studiu navazují na klíčové kompetence stanovené v ŠVP pro obory středního vzdělání s výučním listem (kategorie H). U žáků nástavbového studia je nutné s přihlédnutím k jejich dosavadním praktickým a životním zkušenostem posilovat tyto kompetence: Kompetence k celoživotnímu učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni samostatně se věnovat učení a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání tzn., že absolventi by měli: mít pozitivní vztah k učení a vzdělávání; ovládat různé metody učení, vytvářet si vhodný studijní režim a podmínky; získávat, zpracovávat a osvojovat si nové znalosti a dovednosti; využívat ke svému učení a vzdělávání různé informační zdroje; sledovat a vyhodnocovat pokrok při dosahování cílů svého učení; přijímat hodnocení svých výsledků od jiných lidí. Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni úspěšně budovat svoji profesní kariéru a byli připraveni, zvládat podnikatelské činnosti tzn., že absolventi by měli: mít odpovědný postoj k vlastní profesní kariéře; přizpůsobovat se měnícím se pracovním podmínkám; aktivně jednat při hledání zaměstnání, prezentovat sebe i svoji odbornost; rozumět podstatě a principům podnikání, orientovat se v právních, ekonomických a administrativních aspektech soukromého podnikání; mít přehled o možnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru, požadavcích na výkon odborné kvalifikace a o základních pracovně-právních vztazích. 7

9 Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni rozvíjet svoji osobnost, udržovat vhodné mezilidské vztahy a dbát o svoje zdraví tzn., že absolventi by měli: stanovit si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace; adaptovat se na měnící se životní a pracovní podmínky, podle svých možností je pozitivně ovlivňovat; spolupracovat s ostatními lidmi, podílet se na realizaci společných činností; podporovat nekonfliktní soužití s druhými lidmi, nepodléhat předsudkům; být schopni se vyrovnávat se stresem v osobním i pracovním životě. Kompetence využívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi efektivně pracovali s prostředky ICT a s informacemi tzn., že absolventi by měli: pracovat s osobním počítačem, ovládat běžné základní programové vybavení; rozvíjet práci s běžným základním a aplikačním programovým vybavením; využívat vhodné prostředky online a offline komunikace; uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní. Kompetence k řešení problémů Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni samostatně nebo v týmu řešit pracovní i jiné problémy, tzn. že absolventi by měli: pojmenovat a analyzovat vzniklý problém v celém jeho kontextu; určit příčinu problému a navrhnout způsob řešení, zvážit výhody i nedostatky navrhovaného řešení; zvolit optimální postup řešení, zdůvodnit jej a vysvětlit postup řešení jiným lidem; spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi. Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni souvisle se vyjadřovat v písemné i ústní formě a volit komunikační strategie a prostředky adekvátně situaci, tzn. že absolventi by měli: vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání, vhodně se prezentovat, zpracovávat souvislé, obsahově i stylisticky náročnější texty; zvládat komunikaci nejméně v jednom cizím jazyce při běžné komunikaci v cizojazyčném prostředí; využívat cizí jazyk pro základní pracovní komunikaci. 8

10 Matematická a finanční gramotnost Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni používat matematické myšlení za účelem funkčního zvládání různých situací tzn., že absolventi by měli: aplikovat matematické postupy a znalosti při řešení úkolů v běžných situacích; rozumět matematicky vyjádřeným informacím, umět interpretovat statistické a ekonomické údaje; zvládat řešení svých sociálních i ekonomických záležitostí s ohledem na měnící se životní situace, být finančně gramotní; orientovat se v problematice peněz a cen, být schopni vést rodinný i osobní rozpočet včetně správy finančních aktiv i závazků. Občanské kompetence a kulturní povědomí Občanské kompetence vyjadřují kvality občana demokratické společnosti. Jsou posilovány především v oblasti společenskovědního vzdělávání, jejich utváření však významně napomáhá působení třídního učitele, výchovného poradce, poradce pro sociální a patologické jevy. Demokratické klima školy je otevřené nejen těmto dospělým žákům, ale i jejich rodičům a širší občanské komunitě v místě bydliště. Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi žili v souladu s hodnotami a principy humanity, demokracie a udržitelného rozvoje a uznávali kulturní hodnoty tzn., že absolventi by měli: dodržovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí, přispívat k uplatňování hodnot demokracie; jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním, ale i ve veřejném zájmu; uznávat rozdíly mezi hodnotovými systémy různých náboženských nebo etnických skupin a potřebu vzájemné kritické tolerance v multikulturním soužití; zajímat se o politické a společenské dění u nás i ve světě a být schopni kriticky přistupovat k realitě, vytvářet si vlastní argumenty a vlastní názor; chápat význam kvalitního životního prostředí pro člověka a cítit spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany života a zdraví ostatních; vážit si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy i ostatních světových civilizací. Odborné kompetence Odborné kompetence se odvíjejí od kvalifikačních požadavků na výkon povolání a vyjadřují způsobilost absolventa k samostatné pracovní činnosti. Tvoří je soubor odborných vědomostí a dovedností, postojů a hodnot požadovaných u absolventa ŠVP Podnikání. Tyto kompetence jsou posilovány především v teoretické výuce odborných předmětů a v průběhu praxe. 9

11 Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni: 1. provádět základní podnikové činnosti, tzn. aby absolventi: dokázali charakterizovat a pojmenovat jednotlivé makroekonomické jevy a efektivně vyhodnotit působení těchto jevů na fungování podniku; prováděli marketingový průzkum, sběr a analýzu dat a dokázali zvolit a použít efektivní marketingovou strategii; orientovali v problematice managementu a osvojili sin základní manažerské dovednosti; prováděli základní výpočty spojené s nákupem a skladováním zásob; prováděli základní výpočty odpisů a využití kapacity dlouhodobého majetku; prováděli mzdové výpočty a výpočty odvodů na sociální a zdravotní pojištění, výpočty daně z příjmu; vedli daňovou evidenci; vedli účetnictví, prováděli účetní uzávěrku; orientovali se v soustavě daní; orientovali se v právních normách, v právní úpravě podnikání, v občanských a pracovněprávních vztazích; vedli obchodní jednání. 2. provádět administrativní činnosti, tzn. aby absolventi: ovládali klávesnici desetiprstovou hmatovou metodu v přiměřené rychlosti a přesnosti; vyhotovovali písemnosti podle normy s využitím výpočetní a kancelářské techniky; stylizovali písemnosti věcně a jazykově správně; manipulovali s dokumenty podle stanovených pravidel; pracovali s programovým vybavením používaným v profesní oblasti. 3. dbát na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi: znali a dodržovali základní právní předpisy, týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární prevence; chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udržení certifikátu jakosti podle příslušných norem; osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohrožující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami, rozpoznali možnost nebezpečí úrazu nebo ohrožení zdraví a byli schopni zajistit odstranění možných závad a možných rizik; znali systém péče o zdraví pracujících; byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout. 4. usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb, tzn. aby absolventi: chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku; dodržovali stanovené normy a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti; 10

12 dbali na zabezpečování parametrů kvality procesů, výrobků nebo služeb, zohledňovali požadavky klienta. 5. jednat ekonomicky a v souladu se strategií udržitelného rozvoje, tzn. aby absolventi: znali význam, účel a užitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení; zvažovali při plánování a posuzování určité činnosti možné náklady, výnosy a zisk, vliv na životní prostředí, sociální dopady; efektivně hospodařili s finančními prostředky; nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na životní prostředí. 2.5 Metody a formy výuky Vzdělávací formy pro obor Podnikání zahrnují frontální, individuální, skupinové, týmové a projektové vyučování. Mezi stěžejní metody školní výuky využívané v rámci teoretického a praktického vyučování na naší škole patří metody slovní, názorné a praktické a dle samostatné struktury vyučovacího procesu metody motivační, expoziční, fixační, diagnostické a aplikační. Všichni naši vyučující mají ve svém rozvrhu každý týden zařazeny konzultační hodiny, ve kterých pomáhají žákům řešit jejich studijní problémy. Ve výuce společenskovědních předmětů kladou naši vyučující důraz převážně na řízené rozhovory, diskuse a besedy se žáky. V oblasti projektového vyučování se ve škole uplatňují zejména problémové metody, situační neboli případové, inscenační a brainstormingové. Důležité je optimální zapojení a využití všech žáků včetně těch se specifickými poruchami učení (SPU). Cílem těchto metod je zaujmout žáky, podnítit jejich aktivitu a angažovanost, vzájemnou spolupráci. Cílem vzdělávání v daném oboru je rozvíjet u žáků jejich samostatnost a zodpovědnost, komunikativní, personální a interpersonální kompetence, které jim usnadní rozhodování v pracovně lidských problémech. 2.6 Charakteristika obsahových složek Jazykové vzdělávání Jazykové vzdělávání v českém jazyce vychovává žáky k sdělnému kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji duchovního života. Obecným cílem jazykového vzdělávání je rozvíjet komunikační kompetence žáků a naučit je užívat jazyka jako prostředku k dorozumívání a myšlení, k přijímání, sdělování a výměně informací. Tohoto cíle však nelze dosáhnout na základě nástavbového studia, nýbrž uplatněním návaznosti na předchozí výuku. Jazykové vzdělávání se podílí i na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i estetické vzdělávání a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. 11

13 Vzdělávání v cizím jazyce navazuje na stanovenou výstupní úroveň tříletého učebního oboru. Vzdělávání v cizím jazyce v nástavbovém studiu rozšiřuje produktivní slovní zásobu a umožňuje žákům řešit běžné každodenní životní situace v cizojazyčném prostředí. Dává jim také možnost komunikovat v cizím jazyce i v odborné oblasti v rámci jejich zaměření. Vzdělávání se realizuje především v předmětech český jazyk a literatura, německý jazyk, anglický jazyk. Společenskovědní vzdělávání Tato oblast vzdělávání je zaměřená na přípravu žáků na aktivní a odpovědný život v demokratické společnosti. Cílem této oblasti vzdělávání je ovlivnit žáky tak, aby byli slušnými a odpovědnými lidmi, hrdými na svou historii. Obsahem je učivo vycházející z těchto disciplín: historie, politologie, sociologie, filozofie a etika. Vzdělávání se realizuje především v předmětu občanská nauka. Matematické vzdělávání Cílem matematického vzdělávání je výchova člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích. Vzdělávání v nástavbovém studiu navazuje na znalosti získané v dosavadním vzdělání. Žáci by měli používat získané vědomosti a dovednosti při řešení běžných situací a k tomuto řešení využívat odbornou literaturu, počítač, internet. Cíle vzdělávání jsou směřovány do předmětu matematika, získané poznatky a jejich aplikace žáci využijí i v dalších předmětech (ekonomika, účetnictví). Estetické vzdělávání Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Cílem estetického vzdělávání je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, snažit se přispívat k jejich tvorbě i ochraně. Vytvořený systém kulturních hodnot pomáhá formovat postoje žáka a je obranou proti snadné manipulaci a intoleranci. Estetické vzdělávání se podílí rovněž na rozvoji sociálních kompetencí žáků. K dosažení tohoto cíle přispívá i jazykové vzdělávání v mateřském jazyce a naopak estetické vzdělávání prohlubuje znalosti jazykové a kultivuje jazykový projev žáků. Tohoto cíle nelze dosáhnout pouze na základě nástavbového studia ale hlavně uplatněním návaznosti na předchozí výuku v učebních oborech. Estetické vzdělávání prolíná všemi vyučovacími předměty. Vzdělávání pro zdraví Vzdělávání pro zdraví navazuje na kompetence, které si žáci osvojili z předcházejícího vzdělávání. Cílem je vybavit žáky znalostmi a dovednostmi pro vlastní tělesný rozvoj, učit je vyrovnávat jednostrannou pracovní zátěž a nedostatek pohybu. Důraz se klade na to, aby žáci rozvíjeli svůj kladný vztah k pohybovým a sportovním aktivitám a aby chápali jejich význam pro zdraví. Tato oblast se realizuje v předmětu tělesná výchova i formou sportovních aktivit organizovaných školou. 12

14 Vzdělávání pro zdraví zahrnuje také učivo týkající se péče o zdraví. Žáci se učí rozumět tomu, jak na jejich zdraví působí výživa, životospráva, stres a další faktory prostředí. Důraz se klade na výchovu proti závislostem, zejména na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, proti médií vnucovanému ideálu tělesné krásy a na výchovu k odpovědnému přístupu k sexu. Tato oblast se realizuje v předmětech tělesná výchova, občanská nauka. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích Cílem vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích je naučit žáky pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi. Vzdělávání v této oblasti v nástavbovém studiu navazuje na požadavky vymezené pro tuto oblast v RVP pro tříleté obory vzdělávání s výučním listem a na reálné dovednosti žáků. Žáci si prohloubí dosavadní dovednosti, naučí se na uživatelské úrovni používat operační systém, kancelářský software a pracovat s dalším běžným aplikačním programovým vybavením. Jedním ze stěžejních témat oblasti informačních a komunikačních technologií, a tedy i cílů výuky je, aby žák zvládl efektivně pracovat s informacemi a komunikovat pomocí internetu. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích se realizuje ve vyučovacím předmětu práce s počítačem a je propojené s vzděláváním v odborných předmětech účetnictví, chod podniku, písemná a ústní komunikace. Odborné vzdělávání Cílem odborného vzdělávání rozděleného do několika obsahových okruhů je rozvíjet ekonomické myšlení žáků, upevňovat jejich právní vědomí a vést je k hospodárnému jednání a chování. Odborné vzdělávání zahrnuje také učivo týkající se seznámení s právními pojmy a předpisy rozhodnými pro podnikatelskou činnost a podnikovými činnostmi. Nedílnou součástí odborného vzdělávání a jeho cílem, je naučit žáky účtovat, vést daňovou evidenci a sestavovat příslušná daňová přiznání. Vzdělávání v odborných předmětech má za cíl všestranně připravit žáky k podnikatelské činnosti nebo k práci na pozicích nižšího a středního managementu. Odborné vzdělávání se realizuje v předmětech ekonomika, právo, marketing a management, chod podniku, účetnictví, písemná a ústní komunikace, psychologie. Všechny tyto předměty jsou spolu vzájemně propojené a mají úzké mezipředmětové vztahy i s ostatními oblastmi vzdělávání. 13

15 2.7 Začlenění průřezových témat Průřezové téma představuje významnou oblast vzdělávání, která prostupuje celým vzdělávacím programem a ve které se odráží i celkové klima školy. Zařazení průřezových témat je podrobněji rozpracováno v konkrétních rozpisech učiva jednotlivých předmětů. V ŠVP Podnikání jsou zařazena tři průřezová témata: Člověk v demokratické společnosti Výchova k demokratickému občanství prostupuje celým ŠVP i děním ve škole, protože jejím základním cílem je pozitivně působit na postoje a hodnotovou orientaci mládeže. Předpokladem úspěšnosti je jednotné působení všech pracovníků školy na žáky, protože každý pracovník školy se svým osobním postojem či reakcí na konkrétní problémy a situace podílí na výsledku procesu a spoluvytváří celkové klima školy. K odpovědnému a demokratickému jednání je potřeba mít dostatečně rozvinuté komunikativní kompetence, personální a sociální kompetence, kompetence k řešení problémů a k práci s informacemi. Při naplňování průřezového tématu Člověk v demokratické společnosti jsou žáci vedeni k tomu, aby: měli vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku; byli ochotni a schopni se celoživotně vzdělávat; byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci; byli schopni se orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně využívat masová média pro své potřeby; dovedli jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních tématech a hledat kompromisní řešení; se dovedli angažovat nejen pro vlastní prospěch, ale i ve veřejném zájmu a ve prospěch jiných lidí; si vážili materiálních a duchovních hodnot, dobrého životního prostředí a snažili se je chránit a zachovat pro příští generace. Průřezové téma Člověk v demokratické společnosti je zařazeno do vhodných tematických celků v předmětech:český jazyk a literatura, cizí jazyk, tělesná výchova, ekonomika, právo, marketing a management, chod podniku, účetnictví, písemná a ústní komunikace, psychologie, občanská nauka, matematika, cvičení z matematiky, práce s počítačem, konverzace v cizím jazyce. Zároveň je toto téma součástí jednání v rámci třídnických hodin, dále součástí akcí organizovaných metodikem prevence sociálně-patologických jevů, výchovným poradcem i akcí mimo školu. 14

16 Obsah tématu zahrnuje tyto oblasti: kultivace dospělé osobnosti a etická výchova; prohloubení schopností a motivace k učení; výcvik v komunikaci, vyjednávání, řešení konfliktů; soužití v multikulturní společnosti; úcta k životu, stáří a pomoc potřebným; ČR, Evropa a soudobý svět z hlediska oboru Podnikání; masová média a rozvíjení mediální gramotnosti; politika, politické systémy, globalizace; základní rysy 20. století; morální výchova, praktická etika; právní výchova. Tyto oblasti jsou realizovány především v předmětech občanská nauka, ekonomika, český jazyk a literatura, cizí jazyky, právo. Mediální výchova (výchova k orientaci v masových médiích a kritickému přístupu) je realizována jako součást vyučování českého jazyka a literatury, občanské nauky, německého a anglického jazyka, práva a komunikace. Pro realizaci úkolů vyplývajících z tématu využíváme všech vhodných, především aktivizujících metod a forem, např. diskuse, řízený rozhovor na aktuální témata a řešení modelových situací, mluvní cvičení a písemné slohové práce, besedy a setkání (se zástupci státní správy a samosprávy, vysokých škol a podniků), účast žáků na soutěžích (olympiády), účast na kulturních a sportovních akcích (soutěže, závody). K posílení hodnotového žebříčku přispívá návštěva divadelních i filmových představení. Při dnech otevřených dveří a na veletrzích středních škol prezentují žáci školu, jsou aktivní, učí se jednat s dospělými. Tyto akce přispívají i k rozvoji klíčových kompetencí. Člověk a životní prostředí Průřezové téma Člověk a životní prostředí přispívá k tomu, aby naši absolventi byli vedeni k odpovědnosti za udržení kvality životního prostředí a jeho jednotlivých složek i k úctě k životu ve všech jeho formách. Při naplňování průřezového tématu Člověk a životní prostředí jsou žáci vedeni k tomu, aby: pochopili souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy; respektovali principy udržitelného rozvoje; získali přehled o způsobech ochrany přírody, o používání technologických, ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udržitelného rozvoje; pochopili vlastní odpovědnost za své jednání a snažili se aktivně podílet na řešení environmentálních problémů; si osvojili základní principy šetrného a odpovědného přístupu k životnímu prostředí v osobním i profesním jednání. 15

17 Průřezové téma Člověk a životní prostředí přispívá k tomu, aby naši absolventi uměli poznávat svět a lépe mu rozuměli (aby rozuměli přírodním zákonům, přírodním jevům a procesům, uvědomovali si odpovědnost člověka za uchování přírodního prostředí, orientovali se v globálních problémech lidstva, chápali zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívali k jejich uplatňování, kladli si otázky týkající se existence a života člověka a organismů žijících na naší planetě, diskutovali o nich a zaujímali k nim vlastní postoj, hodnotili sociální chování, své i druhých lidí, osvojovali si technologické metody a pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí), zapojovali se do ochrany a zlepšování životního prostředí, uměli pracovat s informacemi, jednali hospodárně a dbali na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci. Téma Člověk a životní prostředí se prolíná různými předměty zejména občanskou naukou, právem, chodem podniku. Mimo to se o environmentálních problémech diskutuje i v ostatních předmětech v návaznosti na probírané učivo a jsou to předměty: český jazyk a literatura, cizí jazyk, tělesná výchova, matematika, práce s počítačem. Toto průřezové téma je obsaženo i ve výuce odborných předmětů: ekonomika, marketing a management, účetnictví, psychologie, písemná a ústní komunikace. Mezi hlavní obsahové okruhy tématu Člověk a životní prostředí patří základy obecné ekologie, životní prostředí člověka, ochrana přírody, prostředí a krajiny a ekologické aspekty pracovní činnosti. Environmentální výchova je rovněž podporována dalšími aktivitami, například důsledným tříděním odpadů ve třídách, na praxi. Cílem tématu Člověk a životní prostředí je vychovat jedince, který je schopen svou činností přispívat k zlepšení životního prostředí a jednat v zásadách trvale udržitelného rozvoje. Informační a komunikační technologie V době budování informační a znalostní společnosti je vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích nejen nezbytnou podmínkou úspěchu jednotlivce, ale i celého hospodářství. Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nejen průpravnou funkci pro odbornou složku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Průřezové téma informační a komunikační technologie (ICT) ve vzdělávacím procesu prostupuje všemi vzdělávacími předměty, které využívají prostředků ICT pro svoji činnost. Využívání nových technologií podmiňuje budoucí úspěšnou integraci žáků do společnosti a jejich uplatnění na trhu práce. V nástavbovém studiu mají již žáci vytvořeny základní uživatelské dovednosti práce s prostředky informačních a komunikačních technologií včetně práce s informacemi, a proto je úkolem nástavbového studia poskytnutí hlubšího vzdělání v závislosti na potřebách jednotlivých oborů podnikání, maturitní zkoušky i vyšších nároků na obecné studijní dovednosti. Žáci zvládají internetovou komunikaci, umějí se orientovat na webových stránkách, využívají komunikační programy a ovládají práci s poštou. Schopnost využívat ICT představuje 16

18 důležitou součást dnes již základních kompetencí všech pracovníků bez ohledu na obor činnosti, kterou daný jedinec vykonává. Z tohoto důvodu je výuka ICT interdisciplinární záležitostí prostupující všeobecně vzdělávacími i odbornými předměty:český jazyk a literatura, cizí jazyk, tělesná výchova, ekonomika, právo, marketing a management, chod podniku, účetnictví, písemná a ústní komunikace, psychologie, občanská nauka, matematika, cvičení z matematiky, práce s počítačem, konverzace v cizím jazyce. Ve všech všeobecně vzdělávacích předmětech výuka ICT vhodně doplňuje klasickou formu výuky o nadstavbovou část (vyhledávání informací o spisovatelích, o událostech ve světě, zpracovávání poznatků, využívání multimediálních výukových programů pro výuku cizích jazyků). V odborných předmětech poskytuje ICT nejen nezbytné znalosti a dovednosti, ale také umožňuje získávat informace a tvořivě pracovat s informacemi z nejrozmanitějších oblastí vědy a techniky. Na základě těchto poznatků jsou žáci schopni efektivně pracovat s moderní přístrojovou technikou, a tím jsou i lépe připraveni na svou profesní dráhu. Ve výuce ICT reagujeme na požadavky praxe, seznamujeme žáky s ekonomickým a účetním softwarem Organizace výuky, realizace dalších vzdělávacích a mimo vyučovacích aktivit podporujících záměr školy Žáci získávají své poznatky během teoretické i praktické výuky. Základ tvoří teoretická výuka, která je realizována ve všech oblastech daných RVP. Výuka žáků probíhá jednak v kmenových učebnách (běžné frontální vyučování), jednak v učebnách odborných (jazykové učebny, učebny ICT, tělocvična). Těžiště praktické výuky je v oblasti účetnictví a ekonomiky. Učební praxe je forma cvičení, kde žáci přenášejí teoretické znalosti a dovednosti z předmětů ekonomika a účetnictví do praktických příkladů. Probíhá v učebně ICT a teoretické poznatky se aplikují s použitím běžného účetního a ekonomického softwaru. V době konání maturitních zkoušek po dobu dvou týdnů se žáci 1. ročníku oboru Podnikání účastní odborné praxe. Tato praxe probíhá dle výběru žáků v malých a středních firmách. Žáci pracují v podnicích dle vlastního výběru a možností. V průběhu praxe se žáci seznámí s právní formou podniku, s předmětem činnosti, s organizační strukturou podniku. Důraz při výkonu praxe je kladen na podnikové činnosti (zásobování, personalistika, výroba, odbyt) a na evidenci podnikatelské činnosti, oběh účetních dokladů a na samotné vedení daňové evidence nebo účetnictví. Odborná praxe je hodnocena v rámci odborných předmětů na základě písemné zprávy o průběhu praxe. Žáci se účastní besed s pracovníky Úřadu práce, Komerční banky. Každoročně se žáci účastní olympiád z českého, německého a anglického jazyka. V oblasti výuky cizích jazyků jsou organizovány výukové a poznávací zájezdy do Vídně. 17

19 V oblasti estetického a kulturního vzdělávání se žáci účastní filmových i divadelních představení. Žákům je umožněna i návštěva výstav a vzdělávacích programů zaměřených na umění. V rámci prevence sociálních a patologických jevů pořádáme návštěvu K-centra, žáci se účastní na besedách a přednáškách (témata přednášek se přizpůsobují požadavkům školy, případně samotných žáků). V sportovní oblasti se naši žáci každoročně účastní soutěží oblastní a okresní úrovně ve volejbale, florbale, basketbale Výsledky vzdělávání Výsledky vzdělávání vyjadřují konkrétní vzdělávací požadavky na změnu osobnosti žáka ve všech rovinách (tj. kognitivní, psychomotorické). Tvoří je soubor vědomostí, dovedností (intelektových, psychomotorických), návyků, postojů atp., které by si měl žák v průběhu vzdělávání osvojit a být schopen prokázat. Ve výuce všech předmětů by měl žák dosahovat maximálních výsledků s ohledem na své schopnosti Metodické přístupy, hodnocení žáků Metody a formy vzdělávání jsou rozpracovány v úvodu každého vyučovacího předmětu. Vyučující je volí se zřetelem na charakter vyučovacího předmětu, schopnosti žáků, konkrétní situaci v pedagogickém procesu a s ohledem na možnosti školy. Učitelé individuálně přistupují k hodnocení jednotlivých žáků, vždy ale kladou důraz na to, aby žáci dosahovali v rámci svých možností maximálních výsledků. Cílem je vytvářet a rozvíjet profesní schopnosti a vlastnosti žáků včetně schopností jednat se spolupracovníky a zákazníky. Žáci jsou vedeni tak, aby měli estetické cítění a pozitivní vztah k životnímu prostředí. Hodnocení žáků je prováděno dle platné právní úpravy, na vysvědčení je vyjádřeno klasifikací. Žáci jsou průběžně hodnoceni během celého pololetí. Vyučující se při hodnocení žáků snaží maximálně zdůrazňovat výchovnou funkci hodnocení, vést žáky k sebehodnocení a učit je přijímat zpětnou vazbu v rámci kolektivního hodnocení. V hodnocení jednotlivých předmětů se projeví i hodnocení realizace průřezových témat. Pokud se žáci zapojí do soutěží, které buď pořádá škola sama anebo do dalších odborných soutěží regionálních a celorepublikových, je kladně hodnocena jejich účast, úspěchy a osobní aktivita Způsoby a kritéria hodnocení žáků Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu, je jednoznačné, srozumitelné, srovnatelné s předem stanovenými kritérii, věcné a všestranné a vychází z klasifikačního řádu školy. Písemné zkoušení je prováděno formou krátkých písemných prací, kterými se ověřují znalosti z posledních probíraných témat, nebo formou delších písemných prací vztahujících se k probraným tematickým celkům, nebo jejich logicky odděleným částem. 18

20 Ústní zkoušení je realizováno formou individuálního rozhovoru se žákem, nebo formou frontálního zkoušení žáku v lavicích. Úroveň žáky získaných znalostí a vědomostí je hodnocena dle klasifikačního řádu školy stupni 1 až 5. Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě si osvojuje poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní i písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledku činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětu učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledku jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele. Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevu je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev mívá zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je 19

21 málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu se projevují velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevu a zákonitosti nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledku jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede se samostatně učit. Důležitým kritériem pro hodnocení a klasifikaci žáků je dále i adekvátní zohlednění jejich aktivity při výuce a při předávání nových informací, jejich spontánního zapojování do dialogické metody výuky, schopnost a kvalita diskuse o problému, schopnost navrhovat různé varianty řešení daného problému (především při uplatňování výukové metody problémového výkladu). Dalším důležitým kriteriem je dostatečná frekvence a různorodost ústního i písemného zkoušení i s ohledem na rozvoj klíčových kompetencí (komunikativní kompetence) Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných Pod pojmem žáci se speciálními vzdělávacími potřebami označujeme ve smyslu školského zákona žáky se zdravotním postižením, zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Záměrem školy je zpřístupnit vzdělávání co nejširšímu spektru žáků a při tomto se bere v úvahu zejména: charakter oboru vzdělávání a požadavky na zdravotní způsobilost uchazeče o tento obor vzhledem ke stupni zdravotního postižení nebo znevýhodnění přínos vzdělávání v daném oboru pro sociální uplatnění absolventa na trhu práce osobní uspokojení absolventa možnosti pracovního uplatnění absolventa v regionu potřeba úzké spolupráce se sociálními partnery materiální a organizační podmínky školy např. možnosti bezbariérového přístupu, speciální učebnice, speciální didaktické a kompenzační pomůcky, speciální pedagogická péče apod. Pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a mimořádně nadané žáky máme pravidelné konzultační hodiny, kde se mohou žáci s vyučujícími vrátit k probírané látce, znovu si ji nechat vysvětlit, nebo naopak pracovat na náročnějších tématech. U žáků s dyslexií, dysgrafií a dysortografií (pokud mají vyjádření ze školního poradenského pracoviště) je přihlíženo k jejich znevýhodnění, v takové míře, jak určí školní poradenské pracoviště. 20

22 Momentálně nemáme na oboru žáky s tělesným, sluchovým a zrakovým postižením, které by vyžadovalo speciální přístup a speciální pomůcky. V případě zařazení takovýchto žáků do výuky s nimi budeme pracovat tak, abychom brali ohled na jejich znevýhodnění- pomůcky, úprava materiálů, testů apod. Třídní učitelé a jednotliví pedagogové jsou prostřednictvím výchovného poradce informováni o všech žácích se speciálními vzdělávacími potřebami. Stejně tak jako všichni pedagogičtí pracovníci i ostatní žáci jsou seznamováni se sociálně kulturními zvláštnostmi žáků, aby byli schopni lépe pochopit jejich projevy a problémy a volit k nim vhodný společenský přístup. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou integrováni do třídních kolektivů. To přispívá k jejich socializaci a připravenosti na běžný občanský život a také k lepšímu přístupu majoritní společnosti k lidem se zdravotním postižením, sociálním či jiným znevýhodněním. Podmínky vzdělávání těchto žáků, příslušníků národnostních menšin a cizinců jsou dány právní úpravou. Velmi důležitá je i práce v kolektivu třídy s ostatními žáky. Nesmíme zapomínat na to, že nástavbové vzdělávání je vzděláváním dospělých a tito by již měli mít vytvořený správný přístup ke skupinám znevýhodněných osob, proto pouze pokračujeme v jeho dalším upevňování a rozvíjení Vzdělávání a začleňování cizinců Pedagogové věnují zvýšenou pozornost vytváření příznivého klimatu školy i jednotlivých tříd. Podporují vzájemné respektování, partnerské vztahy, sebeúctu, komunikaci mezi spolužáky a rozvíjení žádoucích postojů k lidem jiné národnosti, etnické nebo náboženské příslušnosti. Pedagogové seznamují žáky se základními údaji o menšinách, které u nás žijí, s jejich kulturou a rozvíjejí u nich vědomí sounáležitosti Specifické podmínky vzdělávání v nástavbovém studiu Nástavbové studium patří mezi vzdělávání dospělých, protože je určeno uchazečům, kteří již získali střední vzdělání s výučním listem v tříletém vzdělávacím programu a mají zájem rozšířit nebo si zvýšit kvalifikaci a získat vyšší stupeň vzdělání. Jedná se o dospělé lidi, kterým je nejméně roků a někteří mají určité zkušenosti z pracovního života ve svém oboru. Situační specifika vzdělávání dospělých je spjatá jak s rodinným, pracovním tak i se společenským životem i sociálním postavením dospělých. Vzdělávání dospělých reaguje na jejich obecnou situaci a jejich individuální vzdělávací potřeby z hlediska metod výuky, kontroly vzdělávání. V úvahu je nutné brát i dobu, která uplynula od skončení předchozího formálního vzdělávání. Důležitou roli hraje i motivace žáků. 21

23 U dospělých žáku lze pozorovat vyšší samostatnost, kterou můžou učitelé vhodně využít. Učitel při vzdělávání dospělých působí především jako konzultant a rádce při samostatné práci. U dospělých žáků je většina klíčových kompetencí na základě životních a profesních zkušeností již zformována, proto výuka směřuje pouze k jejich funkčnímu rozvíjení tak, jak to vyžaduje výkon povolání nebo pracovní pozice, pro které se připravují. Průřezová témata jsou ve vzdělávání dospělých zohledněna v rámci konkrétních vyučovacích předmětů, tak aby odpovídala věku a zkušenostem žáků. Je správné akceptovat osobnost dospělých při zařazování konkrétního učiva do ŠVP Požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, hygienu práce a požární ochranu Neoddělitelnou součástí teoretického vyučování a praxe je bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygiena práce a požární ochrana. Vždy na začátku školního roku jsou všichni žáci prokazatelně seznámeni se školním řádem, zásadami bezpečného chování, s ustanoveními konkrétních právních norem k zajištění BOZP a požární ochrany souvisejícími s jejich vykonávanou činností při teoretickém vyučování. Před zahájením praxe jsou žáci ve škole proškoleni o nutnosti dodržování školního řádu i bezpečnosti práce na pracovištích ve firmách, kde jsou pak následně proškoleni odpovědnými zástupci jednotlivých firem. Ve výchovně-vzdělávacím procesu výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci vychází z platných právních předpisů tj. zákonů, prováděcích vládních nařízení, vyhlášek a norem. Jejich výklad je směřován od všeobecného ke konkrétnímu a postihuje otázky a předpisy bezpečnosti pro jednotlivce na všech typech pracovního postavení. V prostorách určených pro vyučování žáků jsou vytvořeny podmínky k zajištění bezpečnosti a hygieny práce a požární ochrany podle platných předpisů a norem. 22