Vliv prodloužené laktace dojnic českého strakatého plemene skotu na složení a technologické vlastnosti jejich mléka

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav chovu a šlechtění zvířat Vliv prodloužené laktace dojnic českého strakatého plemene skotu na složení a technologické vlastnosti jejich mléka Diplomová práce Vedoucí práce: prof. Ing. Gustav Chládek, CSc. Vypracovala: Bc. Jitka Modlitbová Brno 2013

2

3 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Vliv prodloužené laktace dojnic českého strakatého plemene skotu na složení a technologické vlastnosti jejich mléka vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF Mendlovy univerzity v Brně. dne podpis diplomanta..

4 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala Ing. Stanislavu Studenému ze šlechtitelského chovu GenAgro Říčany, a. s., za pomoc a organizaci při odebírání vzorků mléka. Dále Ing. Ivetě Vošterové a Ing. Milanu Večeřovi za pomoc s odběrem vzorků, Ing. Ondřeji Polákovi za odborné konzultace a vedoucímu diplomové práce prof. Ing. Gustavu Chládkovi, CSc., za odborné vedení při zpracování diplomové práce.

5 ABSTRAKT V diplomové práci byl sledován vliv prodloužené laktace dojnic českého strakatého plemene skotu na složení a technologické vlastnosti jejich mléka. Složení mléka zahrnovalo zejména obsah bílkovin, tuku, laktózy a tukuprosté sušiny. Z technologických složek pak aktivní kyselost mléka, titrační kyselost, syřitelnost, kvalita sýřeniny a bod mrznutí. Tyto vlastnosti a složky byly sledovány u dojnic českého strakatého plemene a to u všech, u kterých počet dnů laktace přesáhl 305 dnů. Podle počtu laktačních dnů byly dojnice rozděleny do následujících úseků prodloužených laktací A ( ), B ( ), C ( ). Mezi těmito úseky nebyly zjištěny statisticky průkazné rozdíly. Pokud se týká vlivu ročního období na obsahové složky a technologické vlastnosti mléka, zjistili jsme průkazné rozdíly u obsahu tuku, obsahu bílkovin, obsahu tukuprosté sušiny, obsahu laktózy, hustoty mléka, aktivní kyselosti, titrační kyselosti, syřitelnosti a neprůkazné rozdíly u bodu mrznutí mléka a kvality sýřeniny. KLÍČOVÁ SLOVA: kráva, mléko, prodloužená laktace, složky mléka, technologické vlastnosti

6 ABSTRACT This thesis has dealt with the effect of extended lactations of Czech Pied cattle on the composition and technological properties of milk. Composition of milk included mainly: protein, fat, lactose and solids non-fat. From technological properties it were: acidity, titratable acidity, coagulation time, quality of curd and freezing point. These properties and compositions of milk at the Czech Pied cows, which exceed lactation above 305 day were observed. By the number of days lactation cows were divided into the following sections extended lactation ( ), B ( ), C ( ). Between these periods there were not find statistically significant differences. Regarding the effect of season on the components and technological properties of milk, we found significant differences in the content of fat, protein, non-fat solids, lactose, milk density, acidity, titratable acidity, coagulation time and non-significant differences in freezing point and quality curd of milk. KEY WORDS: cow, milk, extended lactation, milk components, technological properties

7 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Český strakatý skot Historie plemene český strakatý skot Charakteristika plemene Laktace Chemické složení mléka Mléčné složky Vlivy působící na složení mléka Vliv stádia laktace Pořadí laktace Plemeno Výživa Technologické vlastnosti mléka Senzorické vlastnosti mléka Fyzikální a chemické vlastnosti mléka Syřitelnost Kvalita sýřeniny MATERIÁL A METODIKA Charakteristika podniku Postup sledování Metodika Stanovení obsahových složek mléka, hustoty mléka a bodu mrznutí... 26

8 4.3.2 Stanovení titrační kyselosti Stanovení aktivní kyselosti Stanovení syřitelnosti a kvality sýřeniny Metody matematicko - statistického vyhodnocení dat VÝSLEDKY A DISKUZE Produkce mléka Obsah tuku Obsah bílkovin Obsah tukuprosté sušiny Obsah laktózy Hustota mléka Bod mrznutí Aktivní kyselost mléka (ph) Titrační kyselost Syřitelnost Kvalita sýřeniny Pořadí aktuální laktace Počet laktačních dnů ZÁVĚR ZDROJE Literární zdroje Internetové zdroje SEZNAM TABULEK PŘÍLOHY Grafy... 64

9 9.2 Seznam grafů... 77

10 1 ÚVOD Chov skotu byl vždy ve vývoji lidstva velmi důležitý. Dobrým předpokladem chovu skotu je produkce kvalitních produktů, hovězí a telecí maso a především mléko. Dlouhodobým šlechtěním skotu se podařilo chovatelům prodloužit laktaci krav a tím i zvýšit produkci mléka. V zájmu chovatelů a šlechtitelů je na prvním místě mléčná užitkovost a především množství nadojeného mléka. Nejdůležitějšími složkami v mléce jsou obsah tuku a obsah bílkovin. Šlechtěním lze také měnit technologické vlastnosti mléka. V poslední době se chovatelé stále více zaměřují na dojnice, které jsou zdravé plodné a poskytují vysokou produkci kvalitního mléka. Chov dojených krav, tedy výroba mléka, představuje jedno z nejvýznamnějších, ale i nejsložitějších odvětví v EU. V současné době má většina mlékáren nastavenou cenu pouze na základě obsahu tuku a bílkovin v mléce. Sledování mléčných složek a technologických vlastností mléka není důležité jen z hlediska mlékárenského zpracování, ale také pro kontrolu kvality chovného prostředí. Je tedy důležitý individuální přístup k dojnicím a tím i zohlednění stádia laktace, které ovlivňuje nejen produkci mléka, ale také zmiňované mléčné parametry. Vysoká produkce mléka na začátku laktace se spojuje s nižším obsahem složek mléka a naopak. Laktace, která u dojnic přesáhla 305 dní po otelení, se nazývá prodlouženou laktací. V této práci je tedy sledován vliv prodloužené laktace na tyto složky mléka a také na technologické vlastnosti mléka s určitým přínosem nebo ztrátou pro chovatele, kteří tyto dojnice ve svém chovu ponechávají. 10

11 2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce, bylo analyzovat vliv prodloužené laktace dojnic českého strakatého plemene skotu na složení a technologické vlastnosti jejich mléka. Za tímto účelem byl celkový cíl rozdělen do následujících dílčích cílů: 1. vyhledat chov dojnic českého strakatého plemene 2. v tomto chovu vyhledat laktující dojnice s počtem laktačních dnů více než u těchto dojnic změřit množství mléka ve večerním nádoji 4. odebrat z tohoto nádoje vzorek mléka 5. ve školní laboratoři stanovit v těchto vzorcích obsah bílkovin, tuku, laktózy a sušiny, z technologických vlastností pak hustotu mléka, bod mrznutí, aktivní kyselost, titrační kyselost, syřitelnost a kvalitu sýřeniny 6. zjištěné výsledky podrobit statistické analýze. 11

12 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Český strakatý skot Historie plemene český strakatý skot Základ populace skotu v České republice v minulém století tvořili české červinky, chebské červinky, horské straky v Podkrkonoší, žlutky na Jindřichohradecku, skot hřbínecký na Lanškrounsku a v okolí České a Moravské Třebové, skot kravařský ve Slezsku a v povodí řeky Odry na Moravě (URBAN et al., 1997). V druhé polovině minulého století docházelo ke změnám v plemenné struktuře skotu chovaného na našem území, a to importem býků výkonnějších plemen ze zahraničí. Tyto změny podnítily intenzivní hospodaření v zemědělství a také u chovaného skotu, který s tímto vývojem souvisel. V tomto období byl dovážen skot různých plemen, z nichž největšího významu nabyl skot bernský ze švýcarských Alp (URBAN et al., 1997). Na vzniku plemene se podílela zejména plemena simentálské a bernské, které při převodném křížení na domácí plemena dala vzniknout tomuto plemeni kombinovaného zaměření. Pro zvýšení mléčné užitkovosti bylo v poslední době zušlechťováno některými mléčnými plemeny, např. ayrshire a red holstein (BOUŠKA et al., 2006) Charakteristika plemene Strakatý skot je kombinovaného typu červenostrakatého zbarvení. Dlouhodobě je šlechtěn na kombinovanou užitkovost. Je středního až většího tělesného rámce, kohoutková výška krav v dospělosti je cm a hmotnost kg. U krav jsou požadovány zdravé a korektní končetiny a dobré osvalení. Vemeno má být široké, velké, pevně zavěšené, se struky vhodnými pro strojní dojení. Je kladen důraz na produkci mléka za normovanou laktaci 6-7 tis. kg s vysokým obsahem tuku a bílkovin. Mezní hodnotou v masné užitkovosti je schopnost výkrmu mladých zvířat do vysokých porážkových hmotností. V příznivých podmínkách by měly přírůstky mladých býků ve výkrmu být větší než 1300 g denně. Jatečná výtěžnost vykrmených 12

13 zvířat by měla dosahovat více než 60 % s podílem masa přes 70 % (BOUŠKA et al., 2006). Chovný cíl plemene český strakatý skot Mléčná užitkovost prvotelek kg dospělých krav kg obsah bílkovin v mléce nejméně 3,5 % obsah tuku v mléce 4,0-4,1 % délka produkčního využití dojnic 4-5 laktací poměr obsahu bílkovin a tuku v mléce 1:1,15-1,20 Masná užitkovost denní přírůstek ve výkrmu g a více jatečná výtěžnost žírných býků % třída klasifikace zmasilosti nejhůře R, optimálně U Ranost věk při prvním zapuštění měsíců věk při prvním otelení měsíců Plodnost servisperioda do 100 dní inseminační index do 1,8 březost po první inseminaci jalovice % březost po první inseminaci krávy % mezidobí dní 13

14 Standard plemene hmotnost jalovic ve věku 12 měsíců kg hmotnost býků ve věku 12 měsíců kg hmotnost jalovic při 1. zapuštění kg hmotnost v dospělosti krav kg hmotnost v dospělosti býků kg výška v kříži dospělých krav cm výška v kříži dospělých býků cm (ANONYM 1, 2012). 3.2 Laktace Laktace je fyziologický proces sekrece, shromažďování a spouštění mléka. Tyto funkce mléčné žlázy spolu úzce souvisí, navazují na sebe a navzájem se ovlivňují. Vytvářejí základ produkční schopnosti mléčné žlázy. Laktací se rovněž nazývá období od porodu do zaprahnutí, tj. do doby, kdy ustane sekrece mléka v důsledku blížícího se dalšího porodu. U krávy je průměrná délka 300 dnů (JELÍNEK et al., 2003). V průběhu laktace se denní produkce mléka mění. Po porodu narůstá, vrcholu dosahuje mezi týdnem, potom se udržuje určitou dobu na stejné úrovni a později začne pozvolně klesat. Nejvýraznější pokles je v 7. měsíci laktace (ZEMAN et al., 2006). Stejně jako se mění množství mléka v průběhu laktace, tak se mění i jeho jednotlivé složky. Procento bílkovin i tuku ve vzestupné fázi laktace klesá a v sestupné fázi laktace se naopak tyto složky zvyšují. Poměrně stálý je obsah laktózy v období celé laktace. Grafickým vyjádřením průběhu celé laktace je laktační křivka (MIKŠÍK, ŽIŽLAVSKÝ, 2005). 3.3 Chemické složení mléka Mléko je velmi komplikovaný polydisperzní systém, ve kterém kaseinové molekuly tvoří micelární disperze, globulární bílkoviny, syrovátky koloidní disperze, tuk přítomný ve formě tukových kapének, který tvoří emulzi, částice lipoproteinů, 14

15 koloidní suspenzi a nízkomolekulární látky (laktóza, volné aminokyseliny, vitamíny rozpustné ve vodě) (VELÍŠEK et al., 2002). Složení kravského mléka je ovlivněno celou řadou činitelů. Normální kravské mléko má bílou, mírně nažloutlou barvu a čistě mléčnou nasládlou chuť. Je složeno z vody, plynů a sušiny. V podstatě je mléko biologická tekutina velmi složitého charakteru (GAJDŮŠEK, KLIČNÍK, 1993) Mléčné složky Dusíkaté látky Dusíkaté látky mléka určují základní fyzikální a chemické vlastnosti mléka a kromě nutriční hodnoty mají vysoce významné biologické funkce (GAJDŮŠEK, 2003). Autoři CHLÁDEK, ČEJNA (2005a) uvádějí, že dusíkaté látky v mléce tvoří velmi komplikovanou a heterogenní směs sloučenin. Vedle proteinů do nich zahrnujeme např. také močovinu, amoniak, vitamíny B skupiny, kyselinu orotovou, nukleotidy a další složky, které mající ve své molekule dusík. Obsah a struktura těchto sloučenin může být významná pro určitou oblast prvovýroby a technologie mléka, např. obsah bílkovin (zootechnická), obsah močoviny (výživářská), obsah nukleotidů (veterinární), obsah kaseinu (technologická), obsah syrovátkových bílkovin a vitamínů (nutriční), obsah specifických enzymů (kontrolní). Obsah bílkovin v mléce je v menším rozpětí než obsah tuku. Pohybuje se v rozmezí 2,8 3,5 %, většinou však kolísá od 3,1 do 3,4 % (HANUŠ, 1995). Kaseiny Kasein je hlavní a současně výhradní bílkovinou mléka, syntetizovanou mléčnou žlázou. Kasein patří k fosfoproteinům a je u něj známa aminokyselinová skladba i struktura. Základními frakcemi kaseinu jsou α-kasein, β-kasein, κ-kasein (SIMEONOVOVA et al., 2003). V mléce se kasein nachází ve formě micel spolu s vápníkem a fosforem o velikosti 100 nm (JELÍNEK et al., 2003). 15

16 α s1 kasein Tato frakce kaseinu je nejvíce zastoupena a z celkového obsahu bílkovin v mléce tvoří %. Podle primární struktury se dělí na α s1 - Cn a α s2 - Cn. Na vliv genetických variant má vliv α s1 - Cn. A, B, C, D, E. V tomto zastoupení převládá alela B, která má vliv na obsah bílkovin v mléce (DVOŘÁK, 1999). Polypeptidový řetězec varianty B α s1 kaseinu se skládá ze 199 aminokyselin a na řetězci je 8 forfoserinových zbytků. α s1 - kaseiny tvoří v přítomnosti vápenatých iontů nerozpustnou vápenatou sůl (GAJDŮŠEK, 2003). β kaseiny Podle DVOŘÁKA (1999) tvoří β kasein % bílkovin z celkového obsahu mléka. Známy jsou tyto genetické varianty: A1, A2, A3, B, C, D, E, z toho alela β - Cn A3 má vliv na produkci mléka za laktaci. κ - kaseiny Obsahují ve své molekule včetně fosforu také D-galaktopyranosu, N-acetyl-Dgalaktosamin a N-acetyl-D-galaktosamin. κ kasein se vyskytuje v 7 genetických variantách, ze kterých je nejvíce zastoupena varianta B. Molekula varianty B se skládá ze 169 zbytků aminokyselin. S vápenatými ionty tvoří rozpustné soli stabilizující α s a β kaseiny v přítomnosti iontů vápníků (GAJDŮŠEK, 2003). Syrovátkové bílkoviny Syrovátkové bílkoviny se označuje ta část bílkovin, která zůstala v roztoku (syrovátce) po vysrážení kaseinu při ph 4,6. V mléce představují asi % z čistých bílkovin mléka. Tyto bílkoviny mají vyšší nutriční hodnotu než kasein (GAJDŮŠEK, 2003). 16

17 Tabulka A: Složení proteinů kravského mléka (VELÍŠEK, 1999) Proteiny Podíl [%] Obsah [g.dm 3 ] Kaseiny celkem 80 25,6 α s- kasein 42 13,4 β-kasein 25 8,0 γ-kasein 4 1,3 κ-kasein 9 2,9 Proteiny syrovátky celkem 20 6,4 α-laktalbumin 4 1,3 sérový albumin 1 0,3 β-laktoglobulin 9 2,9 Imunoglobuliny 2 0,6 Polypeptidy (proteosy, peptony) 4 1,3 Nebílkovinné dusíkaté látky Tyto látky mají rozdílnou strukturu i význam. Zůstávají v roztoku po vysrážení veškerých bílkovin mléka 12% kyselinou trichlóroctovu. Koncentrace nebílkovinných dusíkatých látek v mléce se pohybuje v rozmezí od 250 do 350 mg N v 1 litru mléka. Jedná se převážně o produkty metabolismu, kdy největší podíl z těchto látek tvoří močovina. Dále jsou to volné aminokyseliny, kyselina močová, kreatin, kreatinin, kyselina orotová, nukleotidy, vitamíny B skupiny apod. (GAJDŮŠEK, 2003). Vlivy působící na obsah bílkovin v mléce Během ročního období se obsah bílkovin v mléce mění vlivem krmení, druhu krmení atd. (ŠUSTOVÁ, JANKOVSKÁ, 2002). Vliv výživy dojnic má na složení a vlastnosti mléka vysoký význam. Nižší obsah bílkovin je obvykle během léta. Sezónní rozdíly se však snižují s přechodem na celoroční krmení objemnými konzervovanými krmivy. Obsah bílkovin se zvyšuje ke konci laktace. Druhým nejvýznamnějším faktorem je především zdravotní stav dojnic. Již lehká onemocnění mají negativní vliv na produkci i složení mléka tak také nervový stav dojnic. Méně výrazný je vliv denní doby, počtu a intervalu dojení. Vliv 17

18 roční doby úzce souvisí s krmením a změnami teploty. Maxima procenta bílkovin byla pozorována v měsících červnu a červenci a potom na konci roku, což souvisí i se stádiem laktace. V měsících prosinec, leden, únor bylo nejstabilnější složení mléka a také obsahovalo nejvyšší podíl čistých bílkovin (GAJDŮŠEK, 2003). Mléčný tuk V kravském mléce je mléčný tuk obsažen v rozmezí hodnot 2,52-6,09 %. Je v mléce emulgován v podobě kuliček (KOPŘIVA, 2011). Mléčný tuk má velmi komplikovanou strukturu a složení. Základními složkami jsou tri-, di-, a monoacylglyceroly, volné mastné kyseliny, steroly estery sterolů, uhlovodíky, fosfolipidy a v tucích rozpustné vitaminy. Avšak z celkových lipidů mléka tvoří 98% triacylglyceroly (GAJDŮŠEK, 2003). Kravské mléko podle JENSENA et al. (1991) obsahuje 3,5 až 5% tuku a jak uvádí HANUŠ (1995) obsah tuku v našich podmínkách kolísá a to v rozmezí 3,70-4,50 %. Vlivy působící na složení a množství mléčného tuku Složení i vlastnosti mléčného tuku se mění. Především se mění poměr nasycených, nenasycených a polynenasycených mastných kyselin a tudíž se mění i jeho konzistence a nutriční hodnota. Tyto změny jsou do určitý míry závislé na složení krmiva dojnic (PAVELKA, 1999). Skladba krmné dávky, především obsah vlákniny její struktura ovlivňují obsah tuku v mléce. Nedostatek vlákniny nebo její nedostatečná strukturovanost snižují obsah tuku. Stejně tak klesá v první půli laktace a při rostoucí dojivosti (GAJDŮŠEK, 2003). Obsah mléčného tuku je silně geneticky ovlivněn a je tedy nejproměnlivější složkou mléka. Jeho obsah závisí zejména na plemeni krav, dojivosti, sezóně, krmení a stádia laktace (DOLEŽAL et al., 2000). Z dalších vlivů je to také jakékoliv narušení fyziologických rovnovah, které se na změnách složení a vlastnostech mléka projeví mnohem dříve než klinicky. Největší vliv mají metabolické poruchy trávení v předžaludcích, zatímco u zánětu mléčné žlázy nemusí k výrazným změnám v množství tuku vůbec dojít (GAJDŮŠEK, 2003). 18

19 Sacharidy Základním sacharidem kravského mléka je laktóza. Jedná se vlastně o disacharid složený z D-glukózy a D(+) galaktózy (ŠIMONOVÁ, 2012). Laktóza se specificky vyskytuje jen v mléce, proto je také nazývána mléčný cukr. Disacharid laktóza je tvořen v mléčné žláze z krevní glukózy. Galaktóza je tvořena až v mléčné žláze biochemickými procesy a to také z glukózy. U přežvýkavců může mléčná žláza částečně syntetizovat laktózu také z těkavých mastných kyselin. Ve směsném mléce od zdravých krav se její obsah pohybuje kolem 4,8%. Laktóza je rozpuštěna v přítomné vodě a dodává mléku nasládlou chuť. S ostatními rozpustnými složkami působí osmotický tlak v mléce (GAJDŮŠEK, 2003). Průměrná koncentrace laktózy se v mléce podle AUDICE et al. (2003) pohybuje kolem 4,8 %. Laktóza dodává mléku nasládlou chuť a slouží jako zdroj energie, podporuje vstřebávání vápníku a je důležitou látkou při mléčném kysaní a při výrobě kysaných sýrů a specialit (ČERVENÝ, 2004). Tukuprostá sušina Tukuprostá sušina je beztuková část mléčné sušiny. Její procentový obsah se vyjadřuje v hmotnostních procentech (INDRA, MIZERA, 1992). Podle Vyhlášky 203/2003 Sb. musí mléko obsahovat alespoň 8,50 % tukuprosté sušiny. Všeobecně platí, že obsah tukuprosté sušiny závisí na množství energie krmné dávky. Experimenty ukázaly, že podvýživa dojnic, hlavně nižší příjem energie než určuje norma, doprovází pokles tukuprosté sušiny a naopak. Složkou tukuprosté sušiny, která je při konstantním obsahu laktózy a minerálních látek pohyblivá jsou mléčné bílkoviny (SEMJAN et al., 1987). 3.4 Vlivy působící na složení mléka Vlivy působící na obsah a složení mléka mohou ovlivňovat různí činitelé působící při realizaci dědičného základu pro produkci mléka. Jeho aktuální množství je možno rozdělit do několika skupin. Za činitele, kteří z dědičného základu realizují znaky, jako dojivost a mléčnost tzn. základní fenotypové znaky, se označují vlivy působící při růstu a vývoji budoucí matky od zygoty až po dospělost (HROUZ, ŠUBRT, 2007). 19

20 Podle LINDMARK-MÅNSSONA et al. (2003) mezi vlivy působící na složení mléka patří: vnitřní faktory jako je plemeno a vnější faktory jako je výživa, roční změny, frekvence dojení a dojící systémy. Dále ŽIŽLAVSKÝ et al., (2008) uvádí, kromě toho že faktory ovlivňující složení mléka lze rozdělit na vnitřní a vnější, další vlivy jako je např. genotyp rodičů a jejich plemennou hodnotu, zdravotní stav, fyziologie mléčné žlázy, stádium mezidobí, věk, živou hmotnost z vnitřních faktoru a z vnějších navíc technologii chovů, úroveň chovu, systém ustájení a mikroklima stáje Vliv stádia laktace Složení mléka se během laktace mění. Ihned po porodu nebo krátce před ním vylučuje mléčná žláza tzv. mlezivo, které se podstatně mění od mléka zralého. Liší se především obsahem bílkovin, zejména globinů a nižší obsahem laktózy. Složení mleziva se velmi rychle mění. Rozdíly jsou také v obsahu vitamínů a minerálních látek. Obecně platí, že za 3-6 dnů dle individuality zvířete odpovídá sekret mléčné žlázy zralému mléku (HROUZ, ŠUBRT, 2007). Průběh laktace lze rozdělit na dvě fáze a to na krátké období vzestupu dojivosti a dlouhé období poklesu dojivosti (MIKŠÍK, JAŠA, 1980). Stádium laktace má výrazný vliv na množství mléka a tedy i na všechny složky mléka (SHARMA et al., 1990). Obecně platí, že denní množství mléka se během několika týdnů zvyšuje až k vrcholu laktace a potom postupně klesá až k zasušení (SCHUTZ et al., 1990) Pořadí laktace Mléčná užitkovost se s postupujícím stářím zvyšuje do určité věkové hranice. Vliv stáří na mléčnou užitkovost se vyjadřuje jako vliv pořadí laktace na mléčnou užitkovost (MIKŠÍK, JAŠA, 1980). Podle MILLERA et al. (2006), kteří uvádí, že u krav na vyšších laktacích je vyšší nádoj, než u prvotelek, stejně tak jako u mléčných složek, kde zjistil na začátku laktace v jejím průběhu vyšší hodnoty mléčných komponent u krav na vyšší laktaci, avšak na konci laktace zaznamenal hodnoty vyšší u prvotelek. 20

21 Postupné zvyšování množství mléka za laktaci u českého strakatého plemene zjistili autoři CHLÁDEK, KUČERA (2002), kdy krávy na 1. Laktaci nadojily 3386 kg mléka, na 2. Laktaci 4415 kg mléka a na 3. Laktaci 4793 kg mléka. Mezi těmito hodnotami zjistili vysoce statisticky průkazné rozdíly (P<0,01) Plemeno Záměrným šlechtěním byla vyšlechtěna plemena s jednostranně mléčnou užitkovostí, plemena s kombinovanou užitkovostí a masná plemena. Tyto tři skupiny mají rozdílný užitkový typ a tomu odpovídá i jejich rozdílné dědičné předpoklady pro mléčnou užitkovost (ŽIŽLAVSKÝ et al., 2008). Plemenná příslušnost ovlivňuje i složení a vlastnosti mléka. Včetně rozdílů v celkovém obsahu bílkovin, byly zjištěny i výrazné rozdíly v zastoupení některých frakcí dané geneticky. Vlivem ostatních faktorů avšak mohou nastat změny v obsahu jednotlivých dusíkatých látek a to může ovlivnit technologické vlastnosti mléka mnohem více než genetická variabilita (GAJDŮŠEK, 2003) Výživa S nárůstem užitkovosti krav rostou i požadavky na krmení vysokoužitkových stád. Z hlediska chovatele je výživa nejvýznamnější faktor, protože nemá vliv jen na užitkovost, ale je řízena chovatelem (BOUŠKA et al., 2006). Nejvíce náročné na výživu jsou krávy bezprostředně po otelení a v průběhu prvních 100 dní laktace. V tomto období je optimální výživou směsná krmná směs (TMR) podle jednotlivých fází reprodukčního cyklu a je důležitým předpokladem pro dosažení vysoké produkce mléka s vyhovujícím obsahem bílkovin (ŽIŽLAVSKÝ et al., 2008). 3.5 Technologické vlastnosti mléka Senzorické vlastnosti mléka Senzorické vlastnosti mléka posuzujeme svými smysly. Patří sem chuť, vůně barva a konzistence. Chuť je sladká což způsobuje laktóza, výslednou chuť tvoří mléčný tuk a fosfolipidy, ale také ji může ovlivnit některá látka z krmiva dojnic. 21

22 Čerstvé mléko nemá výraznou vůni, ale lehce přijímá pachy z okolí. Barva je bílá, jemně nažloutlá. Pigmenty jsou riboflavin a karoten. U konzistence sledujeme homogenní strukturu (ŠIMONOVÁ, 2012) Fyzikální a chemické vlastnosti mléka K základním fyzikálním a chemickým vlastnostem mléka patří specifická hmotnost, bod mrznutí, kyselost. Specifická hmotnost syrového mléka se v podmínkách ČR pohybuje v rozpětí 1,028 až 1,032 g.cm -3. Výsledná hodnota je pak závislá na obsahu základních složek mléka jako jsou bílkoviny, tuky, laktóza a minerální látky (tukuprostá sušina), které hmotnost zvyšují. Změny specifické hmotnosti mléka může způsobit celá řada dalších faktorů ovlivňujících složení mléka. Jako například zdravotní stav dojnic, zejména mastitidy, dietetické a metabolické poruchy, stádium laktace apod. (GAJDŮŠEK, 2003). Kyselost mléka Kyselost mléka určujeme pomocí ph, která se nazývá aktivní kyselostí, tj. koncentrací vodíkových iontů anebo pomocí NaOH o známé koncentraci potřebné k neutralizaci 100 ml mléka zvanou titrační kyselost (ŠIMONOVÁ, 2012). Titrační kyselost (SH) Udává nám spotřebu roztoku hydroxidu sodného o koncentraci c(naoh) = 0,25 mol.l -1 k neutralizaci kysele reagujících látek ve 100 ml vzorku na indikátor fenolftalein. Od dobře krmených a zdravých dojnic se pohybuje kolem 7. U jednotlivých dojnic se může stát značné výkyvy kyselosti čerstvě nadojeného mléka. Mléko s kyselostí 5 je vodnaté, modré barvy a pochází většinou od dojnic se zánětem vemene. Mléko o kyselosti nad 8 je obvykle od dojnic po otelení anebo se jedná o mléko produkované v průběhu první laktace (GAJDŮŠEK, 2003). SH se měří po nadojení, až je mléko odstáté a vyprchal oxid uhličitý, který by naměřenou hodnotu zvyšoval. SH lze rozdělit na: kyselost přirozenou (primární po nadojení) 22

23 kyselost získanou (mikrobiální rozklad laktózy na kontaminující acidogenní mikroflóru na kyselinu mléčnou) (DOLEŽAL et al., 2000). Aktivní kyselost Aktivní kyselost, ph z normálního mléka se pohybuje v rozmezí 6,2-6,8. Kolostrum je kyselejší než normální mléko (ANONYM 2, 2011). ph mléka je důležitý environmentální faktor ovlivňující tvorbu gelu při výrobě sýrů, který působí jak na agregační reakci, tak na enzymatickou reakci při sýření. Dále také ovlivňuje enzymatickou aktivitu syřidla (ESTEVES et al., 2003). Bod mrznutí Tato fyzikální vlastnost mléka je považována za jednu z nejstálejších vlastností mléka i přesto, že jeho hodnoty v závislosti na různých faktorech podléhají určitým změnám. Skutečnost, že hodnota bodu mrznutí se mění v závislosti na množství přidané vody je v mlékárenství známa. A proto jí bylo využito ke kontrolním účelům při důkazech porušování mléka vodou (ŠUSTOVÁ, 2001). Bod mrznutí je používán k rychlému posouzení technologické neporušenosti směsného syrového mléka. Tato vlastnost je relativně konstantní (-0,540 až -0,570 C). Příčinou kolísání bodu mrznutí je řada vlivů, souvisejících se změnami složení a vlastností mléka. Vedle vlivu sezóny, stádia laktace, plemene, užitkovosti, subklinických mastitid apod., je nejzávažnější a většinou nejčastější vliv výživy případně metabolických poruch (GAJDŮŠEK, 2003) Syřitelnost Syřitelností rozumíme schopnost mléka srážet se syřidlem (ŠIMONOVÁ, 2012). Proces srážení mléka syřidlem probíhá ve dvou fázích: 1. fáze dochází pouze k limitní proteolýze κ-kaseinu 2. fáze dochází ke koagulaci frakcí kaseinu za přítomnosti vápenatých iontů Syřitelnost je ovlivněna řadou faktorů souvisejících s chemickým složením mléka a variabilitou jeho složek (GAJDŮŠEK, 2003). 23

24 Vliv na syřitelnost má především typ a koncentrace syřidla, vlastnosti a koncentrace proteinu, koagulační teplota a hodnota ph (SPREER, 1995). Dobrá syřitelnost mléka závisí také na jeho neporušeném složení, na obsahu kaseinových bílkovin, jejich složení a genetickém typu, ale také na obsahu minerálních látek a jejich rovnováze s bílkovinami (FORMAN, 1994) Kvalita sýřeniny V mléčném průmyslu je tvorba mléčných gelů tradiční a široce využívaný proces. Základním prvkem těchto gelů je kasein (ARSHAD et al., 1993). Mléčné gely jsou ekonomicky velmi důležité, tak i tvorba gelů je kritický krok jak při výrobě sýrů, tak i jogurtů což jsou nejpopulárnější potravinové produkty (LUCEY, 2002). Krájení a pevnost sýřeniny ovlivňuje výtěžnost sýrů a také texturu. Tato kontrola v průběhu výroby sýrů může zlepšit využití mléčných složek. Změny, které mohou nastat v pevnosti sýřeniny, můžeme připsat mastitidě, výživě dojnic, složení mléka, stádiu laktace, ale také průběhu teplot a ročnímu období (OKIGBO et al., 1985). 24

25 4 MATERIÁL A METODIKA 4.1 Charakteristika podniku GenAgro Říčany a.s., se nachází v regionu jižní Moravy v obci Říčany ulice Zemědělská 458. K tomuto podniku také náleží další farmy v okolí a to v Ostrovačicích, Rosicích a Střelicích. Předmětem podnikaní je zemědělská, rostlinná a živočišná výroba. Společnost obhospodařuje asi 1850 ha orné půdy. V půdním fondu má společnost také travní porosty a dokonce i část lesů. Přímo v Říčanech se chová skot a prasata. Šlechtitelský chov českého strakatého skotu je v počtu 750 kusů dojnic a celkem asi 2200 kusů skotu včetně telat. Průměrná roční užitkovost se pohybuje okolo 7400 kg mléka, obsah tuku 3,86 %, obsah bílkovin 3,63 %. V podmínkách ČR jde tedy o chov s nadprůměrnou užitkovostí. Užitkový chov prasat v počtu 319 prasnic, 1000 selat v seletníku, a celkem asi 4000 kusů prasat. Jak jsem již uvedla, společnost hospodaří na třech farmách Střelice, Ostrovačice a Rosice. Ve Střelicích mají jalovice a výkrmnu prasat s kapacitou na 650 kusů prasat. V Ostrovačicích jsou býci a opět výkrmna s kapacitou 720 kusů prasat. V Rosicích je teletník, kde jsou telata na mléčné výživě. Na této farmě mají také býky a výkrmnu prasat s kapacitou na 450 kusů. Během své praxe jsem měla možnost navštívit všechny tyto farmy (STUDENÝ, 2013). 4.2 Postup sledování Vzorky mléka byly odebírány na farmě v Říčanech a pocházely od dojnic českého strakatého plemene. K rozborům bylo použito více než 300 dojnic. Byly vybrány dojnice, jejichž délka laktace přesáhla 305 dnů. Odběry mléka probíhaly vždy v den, kdy na farmě probíhala kontrola užitkovosti. Mléko bylo odebíráno z večerního nádoje do vzorkovnic, které byly poté uloženy do chladicího boxu. Druhý den ráno byla provedena analýza vzorků ve školní laboratoři. V laboratoři byly zjišťovány tyto parametry: obsah tuku, bílkovin, laktózy a sušiny v mléce. Dále také hustota mléka, aktivní kyselost, titrační kyselost, sýřitelnost, kvalita sýřeniny a bod mrznutí mléka. 25

26 4.3 Metodika Stanovení obsahových složek mléka, hustoty mléka a bodu mrznutí Obsah tuku, bílkovin a tukuprosté sušiny byl stanoven podle přístroje Julie Z9 (Scope Electric). Bod mrznutí byl měřen pomocí mléčného kryoskopu Cryostar dle postupu ČSN : Stanovení titrační kyselosti Titrační kyselost byla stanovena podle postupu ČSN čl. 58. Do titrační baňky se odpipetovalo 50 ml mléka, přidalo se 2 ml fenolftaleinu a titrovalo se roztokem 0,25M NaOH do slabě růžového zbarvení. Zjištěnou spotřebu jsme násobili 2x Stanovení aktivní kyselosti Aktivní kyselost byla měřena ph-metrem CyberScan PC 510 (Eutech Instruments) při teplotě 25 C Stanovení syřitelnosti a kvality sýřeniny Do erlenmeyerové baňky bylo pomocí odměrného válce přidáno 50 ml mléka, které se vytemperovalo na teplotu 35 C. Po té se do mléka nepipetovalo 2 ml syřidla a maximálně 10 sekund jsme promíchávali. Použili jsme nefelo-turbidimetrické stanovení, kdy jsme současně s poslední kapkou syřidla zmáčkli stopky, a vložili vzorek do kyvety. Pak jsme kyvetu vložili do snímače a zapnuli jsme start na PC (CHLÁDEK, ČEJNA, 2005b). Zbytek mléka v erlenmeyerově baňce umístíme do vyhřátého termostatu na 35 C, kde mléko hodinu inkubujeme. Po inkubaci jsme na Petriho misku umístili sýřeninu a hodnotili její kvalitu dle tabulky hodnocení kvality sýřeniny. 26

27 Tabulka B: Hodnocení kvality sýřeniny (Gajdůšek, 1999) Třída kvality Vzhled sýřeniny a syrovátky 1 Sýřenina je velmi dobrá, pevná, po vyklopení zachovává tvar. Syrovátka je čirá, žlutozelené barvy. 2 Sýřenina je dobrá, je poněkud méně pevná, méně dobře zachovává tvar. Syrovátka je bělavo-nazelenalé barvy. 3 Sýřenina je špatná, měkká, částečně nedrží pohromadě. Syrovátka je mléčně bílá. 4 Sýřenina je velmi špatná, nedrží pohromadě. Syrovátka je mléčně bílá. 5 Nezřetelné nebo žádné vyvločkování kaseinu Metody matematicko - statistického vyhodnocení dat Dojnice byly rozděleny do tří skupin dle délky laktace: Skupina A všechny dojnice od dnů laktace Skupina B všechny dojnice od dnů laktace Skupina C všechny dojnice od 366 a dále dnů laktace Zjištěné výsledky byly zpracovány pomocí programu MS Excel a statisticky vyhodnoceny pomocí programu UNISTAT

28 5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Produkce mléka Základní statistické parametry večerního nádoje (kg) dojnic v jednotlivých úsecích prodloužené laktace za celé sledované období od října (2011) do září (2012) udává Tabulka č. 1. Z hodnot uvedených v této tabulce je zřejmé, že mezi jednotlivými sledovanými úseky prodloužených laktací (A, B, C) nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Tendence k nejvyššímu průměrnému nádoji za celé sledované období byl zjištěn u skupiny B (12,1 kg), naopak nejnižší hodnota nádoje byla zaznamenána u skupiny C (11,0 kg). Nejvyšší variabilita nádoje za celé sledované období byla vypočtena u skupiny A (44,62 %) a nejnižší variabilita byla zjištěna u skupiny C (35,33 %). Tabulka č. 1: Základní statistické parametry večerního nádoje (kg) dojnic v jednotlivých úsecích prodloužené laktace Večerní nádoj (kg/ks a den) Úseky prodloužené laktace (dny) Testované úseky prodloužené laktace statistické parametry A B C Počet případů Průměr 11,9 12,1 11,0 Min. 4,6 5,3 3,6 A-B A-C B-C Max. 31,9 27,1 27,0 S x 5,30 4,53 3,88 V x 44,62 37,52 35,33 Průkaznost NS NS NS NS = statisticky neprůkazné; * = statisticky průkazné na hladině (p<0,05); ** = statisticky vysoce průkazné na hladině (p<0,01) 28

29 Průměrná dojivost dojnic (kg) v jednotlivých úsecích (A, B, C) prodloužených laktací v průběhu roku je dokumentována Grafem 1 (viz příloha). Z uvedeného grafu je patrné, že nejvyšší produkce mléka ve všech úsecích byla zjištěna v měsíci říjen (2011) v úseku A (20,1 kg), B (17,1 kg) a C (17,46 kg). Naopak nejnižší produkce mléka v úseku A byla zjištěna v měsíci duben (2012) a to na úrovni (8,04 kg), v úseku B to bylo v měsíci březen (2012) a to na úrovni (4,9 kg) a v úseku C v měsíci leden (2012) na úrovni (8,3 kg). Byl zjištěn statisticky průkazný vliv měsíce na průměrnou dojivost. Diskuze Z našich výsledků vyplývá, že délka prodloužené laktace (počet laktačních dní) neovlivnila množství z večerního nadojeného mléka. Toto zjištění neodpovídá údajům GROSSMANA a KOOPSE (2003), kteří uvádějí, že při vyšším počtu laktačních dnů (>305) produkuje kráva méně mléka než při nižším počtu laktačních dní. Příčinou může být to, že uvedení autoři porovnávali zřejmě užitkovost za normovanou laktaci s užitkovostí v prodloužené laktaci, zatím co v našem případě byly porovnávány úseky prodloužených laktací. Dojení krav v prodloužených laktacích (tedy po 305 dni laktace) je chovateli využíváno v případech pozdního zabřeznutí plemenic, a pokud dojnice produkují ekonomicky efektivní množství mléka. Při současné ceně 8,3 Kč za kg mléka (ANONYM 3, 2013) a nákladech 140 Kč na krmný (CHLÁDEK, 2013) den je u dojnic hraniční výše denního nádoje 16,9 kg mléka. Ta byla v našem případě překonána u všech skupin, protože celkový denní nádoj můžeme v našem případě odhadnout (ANONYM 4, 2011) na minimálně dvojnásobek večerního nádoje a tedy ve výši 24,2 až 22 kg mléka denně. Během sledovaného období byla nejnižší produkce mléka zaznamenána v letním období a nejvyšší v zimním období. V průběhu jarního a letního období BERNABUCCI et al. (2002) sledovali mimo jiné i množství mléka a zjistili o 10% nižší nádoj v létě, než na jaře, což je v souladu s našimi výsledky uvedených. Rovněž JANŮ et al. (2007) uvádějí hodnoty mléčných ukazatelů v zimním a letním období. Ve své práci uvádějí vyšší hodnoty nádoje v zimním období oproti letnímu období. Pro zimní období tito autoři uvádějí průměrnou hodnotu nádoje 29

30 27,1 kg a v létě 26 kg. Naproti tomu naše zjištění neodpovídá SKÝPALOVI (2010), který zaznamenal nejnižší produkci mléka v období od srpna do prosince a nejvyšší od března do května. Naproti tomu NG-KWAI-HANG et al. (1984), zjistili maximální produkci v červenci a minimální v listopadu. 5.2 Obsah tuku Základní statistické parametry obsahu tuku (%) v mléce dojnic v jednotlivých úsecích prodloužené laktace udává Tabulka č. 2. Z hodnot uvedených v tabulce vyplývá, že mezi jednotlivými sledovanými úseky prodloužených laktací (A, B, C) nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Tendence k nejvyšší průměrné hodnotě za celé sledované období byla zjištěna u skupiny A (4,92 %), naopak nejnižší hodnota obsahu tuku byla zaznamenána u skupiny C (4,88 %) Nejvyšší variabilitu obsahu tuku za celé sledované období vykazovala skupina A (18,2 %) a nejnižší variabilita byla zjištěna u skupiny C (17,4 %). Tabulka č. 2: Základní statistické parametry obsahu tuku (%) v mléce dojnic v jednotlivých úsecích prodloužené laktace Obsah tuku (%) statistické Úseky prodloužené laktace (dny) Testované úseky prodloužené laktace parametry A B C Počet případů Průměr 4,92 4,89 4,88 Min. 3,49 2,6 2,39 A-B A-C B-C Max. 8,85 8,25 7,71 S x 0,89 0,87 0,85 V x 18,2 17,8 17,4 Průkaznost NS NS NS NS = statisticky neprůkazné; * = statisticky průkazné na hladině (p<0,05); ** = statisticky vysoce průkazné na hladině (p<0,01) 30

31 Obsah tuku (%) v mléce dojnic v jednotlivých úsecích (A, B, C) prodloužených laktací v průběhu roku je dokumentován v Grafu 2. Z uvedeného grafu je zřejmé, že nejvyšší obsah tuku ve všech úsecích prodloužené laktace byl zjištěn v měsíci listopad (2012) v úseku A (5,84%), B (5,55 %) a v měsíci říjen (2012) v úseku C a to na úrovni (5,58 %). Naopak nejnižší obsahu tuku v úseku A byl zjištěn v měsíci červen (2012) a to na úrovni (4,08 %), v úseku B to bylo v měsíci červenec (2012) a to na úrovni (4,1 %) a úseku C v měsíci duben (2012) na úrovni (4,28 %). Byl zjištěn vysoce statisticky průkazný vliv měsíce sledování na průměrný obsah tuku. Diskuze Naše výsledky jsou v souladu s předchozími studiemi, např. KOLVER et al.(2007), kteří zaznamenali zvýšený obsah tuku během prodloužené fáze laktace, který může vykompenzovat sníženou produkci mléka. To může naznačovat, že prodloužené laktace mohou být vhodnější pro odběratele mléka a sýrárny, než pro zpracovatele konzumního mléka. U obsahu tuku jsme zaznamenali minimální hodnotu obsahu tuku v dubnu a maximální hodnotu v lednu. Postupné zvyšování tuku od září do února a následný pokles až do srpna publikovali ve své práci GENČUROVÁ a HANUŠ (1997) což je v souladu s našimi výsledky. Stejně PAVELKA (1996) tvrdí, že nejvyšší je obsah tuku v zimně a nejnižší pak v létě. Dle KVAPILÍKA et al. (2009), kteří uvádějí minimální hodnotu obsahu tuku v červnu a maximální hodnotu v listopadu. Také HECK et al. (2009) zjistili minimální hodnotu obsahu tuku v červenci (4,10%) a maximální v lednu (4,57%). Naproti tomu JANŮ et al. (2007) zaznamenali hodnoty obsahu tuku v zimním i letním období totožné a to na úrovni 3,93%. Nicméně všechny vzorky mléka splňovaly požadavky normy ČSN pro syrové kravské mléko, kde je uvedeno, že obsah tuku v kravském mléce musí být minimálně 3,3%. 31

32 5.3 Obsah bílkovin Základní statistické parametry obsahu bílkovin (%) v mléce dojnic v jednotlivých úsecích prodloužené laktace udává Tabulka č. 3. Z hodnot uvedených v tabulce vyplývá, že mezi jednotlivými sledovanými úseky prodloužených laktací (A, B, C) nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Tendence k nejvyšší průměrné hodnotě za celé sledované období byla zjištěna u skupiny B (3,34 %), naopak nejnižší hodnota obsahu bílkovin byla zaznamenána u skupiny A (3,30 %) Nejvyšší variabilitu obsahu bílkovin za celé sledované období vykazovala skupina B (6,46 %) a nejnižší variabilita byla zjištěna u skupiny A (3,84 %). Tabulka č. 3: Základní statistické parametry obsahu bílkovin (%) v mléce dojnic v jednotlivých úsecích prodloužené laktace Obsah bílkovin (%) Úseky prodloužené laktace (dny) Testované úseky prodloužené laktace statistické parametry A B C Počet případů Průměr 3,30 3,34 3,31 Min. 2,94 2,89 2,82 A-B A-C B-C Max. 3,76 4,40 4,34 S x 0,13 0,22 0,18 V x 3,84 6,46 5,53 Průkaznost NS NS NS NS = statisticky neprůkazné; * = statisticky průkazné na hladině (p<0,05); ** = statisticky vysoce průkazné na hladině (p<0,01) Obsah bílkovin (%) v mléce dojnic v jednotlivých úsecích (A, B, C) prodloužených laktací v průběhu roku je dokumentován v Grafu 3 (viz příloha). Z uvedeného grafu je patrné, že nejvyšší obsah bílkovin ve všech úsecích prodloužené 32

33 laktace byl zjištěn v měsíci leden (2012) v úseku A (3,39 %), B (3,31 %) a v úseku C (3,32 %). Naopak nejnižší obsahu bílkovin v úseku A byl zjištěn v měsíci květen (2012) a to na úrovni (3,27 %), v úseku B to bylo v měsíci srpen (2012) a to na úrovni (3,17 %) a úseku C také v měsíci srpen (2012) na úrovni (3,20 %). Byl zjištěn vysoce statisticky průkazný vliv měsíce sledování na průměrný obsah bílkovin. Diskuze Naše výsledky ohledně absence vlivu prodloužené laktace na obsah bílkovin neodpovídají zcela výsledkům např. KOLVER et al.(2007), kteří naopak zaznamenali vyšší obsah bílkovin během prodloužené fáze laktace. To potvrzuji rovněž u obsahu tuku, kde konstatuji, že vlivem snížené produkce mléka dochází ke zvýšení obsahu bílkovin. Při porovnání obsahu bílkovin v průběhu sledovaného období zaznamenali KAVAPILÍK et al. (2009) nejnižší hodnotu obsahu bílkovin v červnu a nejvyšší hodnotu v prosinci, což je ve shodě s našimi výsledky. Podobně HANUŠ et al. (1995) uvádí nižší obsah bílkovin od června do srpna a vyšší hodnoty od září do února. Také HECK et al. (2009) zaznamenali minimální hodnotu obsahu bílkovin v červenci (3,39%) a maximální v prosinci (3,59%). Taktéž BRUHN, FRANKE (1991) uvádějí nižší hodnoty obsahu bílkovin v letních měsících oproti měsícům zimním, kdy nejnižší hodnoty obsahu bílkovin uvádí v červenci (3,17%) a nejvyšší v listopadu (3,38%). Taktéž DePETERS, CANT (1992) naměřili minimální hodnoty bílkovin v létě a maximální v zimě. V průběhu sledovaného období došlo k postupnému zvyšování obsahu bílkovin od srpna do ledna a poté k postupnému poklesu jak již bylo uvedeno v předcházející čáasti, která se zabývala obsahem tuku. Toto zjištění je tedy ve shodě s tvrzením CHLÁDKA (2004), že existuje pozitivní korelace mezi obsahem tuku a bílkovin. Pokud se týká požadavků normy ČSN pro syrové kravské mléko, můžeme konstatovat, že všechny námi odebrané vzorky mléka splnily její požadavky, které jsou minimální obsah. 2,8%. 33

34 5.4 Obsah tukuprosté sušiny Základní statistické parametry obsahu tukuprosté sušiny (%) v mléce dojnic v jednotlivých úsecích prodloužené laktace udává Tabulka č. 4. Z hodnot uvedených v této tabulce je patrné, že mezi jednotlivými sledovanými úseky prodloužených laktací (A, B, C) nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Tendence k nejvyšší průměrné hodnotě za celé sledované období byla zjištěna u skupiny B (9,06 %), naopak nejnižší hodnota obsahu tukuprosté sušiny byla zaznamenána u skupiny A (8,98 %) Nejvyšší variabilitu obsahu tukuprosté sušiny za celé sledované období vykazovala skupina B (5,88 %) a nejnižší variabilita byla zjištěna u skupiny A (3,85 %). Tabulka č. 4: Základní statistické parametry obsahu tukuprosté sušiny (%) v jednotlivých úsecích prodloužené laktace Tukuprostá sušina (%) Úseky prodloužené laktace (dny) Testované úseky prodloužené laktace statistické parametry A B C Počet případů Průměr 8,89 9,06 9,03 Min. 8,01 7,85 7,68 A-B A-C B-C Max. 10,23 11,96 11,81 S x 0,35 0,53 0,52 V x 3,85 5,88 5,89 Průkaznost NS NS NS NS = statisticky neprůkazné; * = statisticky průkazné na hladině (p<0,05); ** = statisticky vysoce průkazné na hladině (p<0,01) Obsah tukuprosté sušiny (%) v mléce dojnic v jednotlivých úsecích (A, B, C) prodloužených laktací v průběhu roku je dokumentován v Grafu 4. Z uvedeného grafu je patrné, že nejvyšší obsah tukuprosté sušiny ve všech úsecích prodloužené laktace 34

35 byl zjištěn v měsíci leden (2012) v úseku A (9,24 %), v měsíci červen (2012) v úseku B (9,41 %) a v měsíci leden v úseku C (9,43 %). Naopak nejnižší obsahu tukuprosté sušiny v úseku A byl zjištěn v měsíci únor (2012) a to na úrovni (8,62 %), v úseku B to bylo v měsíci srpen (2012) a to na úrovni (8,63 %) a v úseku C také v měsíci srpen (2012) na úrovni (8,72 %). Byl zjištěn vysoce statisticky průkazný vliv měsíce sledování na průměrný obsah tukuprosté sušiny. Diskuze Skutečnost, že nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl mezi jednotlivými úseky prodloužených laktací u obsahu tukuprosté sušiny je v souladu z našim předchozím zjištěním, že tento vliv nebyl zjištěn ani u obsahu bílkovin. Nejnižší obsah tukuprosté sušiny byl zaznamenán v srpnu a nejvyšší obsahu tukuprosté sušiny v lednu viz Graf č. 4. Podobně jako my zjistili také BRUHN, FRANKE (1991) minimální hodnotu obsahu tukuprosté sušiny v srpnu a maximální hodnotu v prosinci. Rovněž KOPUNEC et al.(2003) zjistili vyšší obsah tukuprosté sušiny v lednu (8,91%) a nejnižší obsah tukuprosté sušiny v červenci a srpnu (8,75%). Taktéž POLÁK et al. (2011) uvádí, že nejvyšší obsah tukuprostě sušiny byl v zimním období a nejnižší v letním období. Ve shodě s těmito autory také JANŮ et al. (2007) zjistili v letním období hodnotu (8,72%) a v zimním období (8,9%) tukuprosté sušiny. 35

36 5.5 Obsah laktózy Základní statistické parametry obsahu laktózy (%) v mléce dojnic v jednotlivých úsecích prodloužené laktace udává Tabulka č. 5. Z hodnot uvedených v této tabulce vyplývá, že mezi jednotlivými sledovanými úseky prodloužených laktací (A, B, C) nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Tendence k nejvyšší průměrné hodnotě za celé sledované období byla zjištěna u skupiny B (4,98 %), naopak nejnižší hodnota obsahu laktózy byla zaznamenána u skupiny A (4,93 %). Nejvyšší variabilitu obsahu laktózy za celé sledované období vykazovala skupina B (6,16 %) a nejnižší variabilita byla zjištěna u skupiny A (3,90 %). Tabulka č. 5: Základní statistické parametry obsahu laktózy (%) v mléce dojnic v jednotlivých úsecích prodloužené laktace Obsah laktózy (%) Úseky prodloužené laktace (dny) Testované úseky prodloužené laktace statistické parametry A B C Počet případů Průměr 4,93 4,98 4,96 Min. 4,40 4,31 4,22 A-B A-C B-C Max. 5,62 6,57 6,49 S x 0,19 0,31 0,28 V x 3,90 6,16 5,74 Průkaznost NS NS NS NS = statisticky neprůkazné; * = statisticky průkazné na hladině (p<0,05); ** = statisticky vysoce průkazné na hladině (p<0,01) Obsah laktózy (%) v mléce dojnic v jednotlivých úsecích (A, B, C) prodloužených laktací v průběhu roku je dokumentován v Grafu 5. Z uvedeného grafu je patrné, 36

37 že nejvyšší obsah laktózy ve všech úsecích prodloužené laktace byl zjištěn v měsíci duben (2012) v úseku A (5,06 %), v měsíci červen (2012) v úseku B (5,17 %) a v měsíci leden v úseku C (5,15 %). Naopak nejnižší obsah laktózy v úseku A byl zjištěn v měsíci únor (2012) a to na úrovni (4,74 %), v úseku B to bylo v měsíci květen (2012) a to na úrovni (4,71 %) a v úseku C v měsíci srpen (2012) na úrovni (4,79 %). Byl zjištěn vysoce statisticky průkazný vliv měsíce sledování na průměrný obsah laktózy. Diskuze Minimální obsah laktózy jsme zjistili v srpnu a maximální obsah laktózy jsme zaznamenali v lednu viz. Graf 5. Obdobné výsledky uvadějí JANŮ et al., (2007) zjistili maximální obsah laktózy v zimních měsících oproti měsícům letním, kdy pro zimní hodnotu uvádějí 5,02 % a pro letní 4,95 %. Nižší obsah laktózy v srpnu (4,96%) zaznamenala i KOMZÁKOVÁ (2007). Poněkud odlišné výsledky zaznamenali BRUHN, FRANKE (1977), kdy autoři zaznamenali nejvyšší obsah laktózy v dubnu a poté došlo k poklesu obsahu laktózy až do října, kdy naměřili hodnotu nejvyšší, což je v rozporu s našimi výsledky. Jak uvádí GAJDŮŠEK (2003) ve směsném mléce od dobře krmených a zdravých krav se obsah pohybuje kolem 4,8%, což potvrzují i naše výsledky. 37

38 5.6 Hustota mléka Základní statistické parametry hustoty mléka [g.cm 3 ] v mléce dojnic v jednotlivých úsecích prodloužené laktace udává Tabulka 6. Z hodnot uvedených v této tabulce je patrné, že mezi jednotlivými sledovanými úseky prodloužených laktací (A, B, C) nebyl zjištěn statisticky průkazný rozdíl. Tendence k nejvyšší průměrné hodnotě za celé sledované období byla zjištěna u skupiny A (1,034 g.cm 3 ), naopak nejnižší hodnota obsahu hustoty byla zaznamenána u skupiny B a C (1,030 g.cm 3 ) Nejvyšší variabilitu obsahu hustoty za celé sledované období vykazovala skupina A (0,30 %) a nejnižší variabilita byla zjištěna u skupiny C (0,17 %). Tabulka č. 6: Základní statistické parametry hustoty mléka [g.cm 3 ] mléka dojnic v jednotlivých úsecích prodloužené laktace Obsah hustoty [g.cm 3 ] Úseky prodloužené laktace (dny) Testované úseky prodloužené laktace statistické parametry A B C Počet případů Průměr 1,034 1,030 1,030 Min. 1,003 1,026 1,026 A-B A-C B-C Max. 1,033 1,040 1,039 S x 0,003 0,002 0,002 V x 0,30 0,19 0,17 Průkaznost NS NS NS NS = statisticky neprůkazné; * = statisticky průkazné na hladině (p<0,05); ** = statisticky vysoce průkazné na hladině (p<0,01) Hustota mléka [g.cm 3 ] v mléce dojnic v jednotlivých úsecích (A, B, C) prodloužených laktací v průběhu roku je dokumentován v Grafu 6. Z uvedeného grafu 38

39 vyplývá, že nejvyšší obsah hustoty ve všech úsecích prodloužené laktace byl zjištěn v měsíci duben (2012) v úseku A (1,031 g.cm 3 ), v měsíci červen (2012) v úseku B (1,032 g.cm 3 ) a v měsíci listopad (2011) v úseku C (1,031g.cm 3 ). Naopak nejnižší hustota v úseku A byla zjištěna v měsíci březen (2012) a to na úrovni (1,026 g.cm 3 ), v úseku B to bylo v měsíci květen (2012) a to na úrovni (1,028g.cm 3 ) a v úseku C v měsíci srpen (2012) na úrovni (1,029 g.cm 3 ). Byl zjištěn vysoce statisticky průkazný vliv měsíce sledování na průměrný obsah hustoty. Diskuze V našem sledování byla zjištěna nejnižší hodnota v srpnu a nejvyšší v dubnu viz Graf 6. Naše výsledky jsou v souladu s údaji SUCHÁNKA et al. (1986), kteří uvádějí hustotu mléka v jednotlivých fázích laktace 1,029 až 1,032, kdy se zvyšujícím se počtem laktačních dnů dochází ke zvyšování hustoty. Taktéž ČEJNA (2006) uvádí, že nejnižší hustota byla na začátku laktace a stoupala až do 9 měsíce laktace, což není v souladu s našimi výsledky. 39