Sopečná činnost a zemětřesení v České republice

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Sopečná činnost a zemětřesení v České republice"

Transkript

1 GYMNÁZIUM JAKUBA ŠKODY Ročníková práce z biologie Sopečná činnost a zemětřesení v České republice Václav MACHAČ IV.a, 2004/05 Osek n/b

2 Obsah 1 Úvod Teoretická a metodická část Zemětřesení Rozdělení zemětřesení Výskyt zemětřesení a jejich důsledky Seismologie Zemětřesení v České republice Severozápadní Čechy Ostravsko Zemětřesení s epicentry jižně od hranic s Českou republikou Sopky Rozdělení sopek Magma Doprovodné jevy Využití sopečné činnosti Sopky v České republice Závěr Příloha Seznam použité literatury

3 1.Úvod Zaměřil jsem se na sopečnou a zemětřesnou činnost v České republice, protože mě toto téma zajímá a také bych chtěl poukázat na to, že zemětřesení nemusí mít vždy jen obrovskou ničivou sílu a sopky ne vždy pouze ničí okolní krajinu, ale při každém zemětřesení a sopečné činnosti vzniká něco nového. Například se zvedá pohoří nebo vzniká lavový příkrov. Některé sekundární jevy těchto procesů umí člověk i využít ve svůj prospěch. Sopky a zemětřesení se na naší planetě vyskytují už od jejího vzniku a nic nenasvědčuje tomu, že by se v budoucnu měly omezit nebo úplně vymizet. Díky těmto dvěma jevům si můžeme obrazně představit jaké podmínky panují pod našimi nohami v hloubce několika desítek až stovek kilometrů a jaké to bylo na Zemi při jejím vzniku, když většinu povrchu pokrývala rozžhavená lavá a země se třásla pod stálými otřesy půdy. Tyto úkazy fascinovali celá pokolení lidské populace. Ve starověku si lidé zemětřesení a sopečnou činnost vysvětlovali tím nejjednodušším způsobem a to tak, že se na ně hněvají jejich bohové. V důsledku toho podnikali různé obřady, při kterých dokonce obětovali své blízké. Dnes už víme že zemětřesení a sopečnou činnost nijak neovlivníme, protože jsou vyvolané obrovskými silami, které vznikají v útrobách Země. Můžeme ale snížit tragické následky těchto úkazů. Například vhodnou stavbou budov, které odolají i silnějšímu zemětřesení. Zamezit velkým ztrátám na životech lze i včasným varováním obyvatelstva ohroženého území před sopečnou erupcí. Každý jistě zná historii antického města Pompeje. Málokdo však ví, že už několik týdnů před osudnou erupcí lidé pozorovali unikající páry na svazích sopky Vesuv. Nikdo jim ale neřekl, že sopka může každým okamžikem explodovat a oni musí rychle uprchnout do bezpečí. Některé výbuchy přicházejí téměř bez viditelných známek neklidu sopky, ale i toto nebezpečí se často dá předvídat díky nejmodernějším přístrojům na měření vulkanické činnosti. 3

4 2. Teoretická a metodická část Informace potřebné k mojí práci zabývající se zemětřesnou a sopečnou činností jsem hledal na internetu a v literatuře. Několik základních věcí jsem našel v učebnici Přírodopis 8. Údaje o zemětřesení jsem nalezl v knize Geologie I od B. Boučka a O. Kodyma na stranách 163 až 172. V knize s názvem Hlubiny Země od L. Čepka jsou na stranách106 a 107 přehledně vypsána ničivá zemětřesení v historii Země. Informace o rozdělení zemětřesení jsem našel v knize Geologie pro zeměpisce od F.Pauka a V. Habětína na stranách 45 a 46. Údaje o sopečné činnosti jsem získal v již zmíněné knize Geologie I na stranách 177 až 194. V knize na stranách 51 až 61 a v knize Geologie pro zeměpisce na stranách 42, 43, 44, kde byl text velmi přehledně zpracován. Informace o jednotlivých místech bývalé vulkanické činnosti jsem našel v knize Geomorfologie českých zemí od J. Demeka. Bližší údaje ohledně výskytu zemětřesení v České republice jsem čerpal z příručky Zemětřesení v západních Čechách, kterou vydala Akademie věd České republiky v roce Na internetu jsem sehnal většinu obrázků, které se nachází v mé práci a také nějaké novější informace, které se ve starších knihách, s nimiž jsem pracoval, nebyly. Na jsem našel informace o zemětřesení jenž zasáhlo Českou republiku v roce Na stránkách Geofyzikálního ústavu AV ČR jsem sehnal tabulku, která zaznamenává všechny větší otřesy půdy v ČR od roku Na stránce se nachází množství článku nejen o sopkách a zemětřeseních. Na stránkách je nepřeberné množství obrázků a textů o sopkách u nás i ve světe. Některé obrázky jsem si také musel sám nakreslit a přenést do počítače, kde jsem je následně upravil. 4

5 3. Zemětřesení Zemětřesení byla stejně jako povodně, neúroda, mor, považovány za boží tresty. Lidé se jich obávali a snažili se jim předcházet různými modlitbami a obřady. V minulosti si zemětřesení vyžádala velké množství obětí. Dnes už tyto jevy nejsou tak škodlivé. Jednak díky mezinárodní pomoci různých dobročinných organizací (např. Mezinárodní červený kříž). A jednak díky novým stavebním materiálům, které jsou schopny odolat i ničivým otřesům půdy. V žádném případě to ale neznamená, že zemětřesení jsou slabší a nebo se nevyskytují tak často, jako v minulosti. Zemětřesení je geologický proces, při kterém dochází k rychlému pohybu litosférických desek a zároveň se uvolňuje velké množství energie, díky čemuž dochází k otřesům půdy. Nejčastější příčina vzniku zemětřesení je následující. Zemská kůra je rozdělena na několik obrovských, pevných desek, které se velmi pomalu pohybují a kloužou těsně vedle sebe. Občas se okraje desek do sebe zaklíní nebo na sebe začnou vzájemně tlačit a tudíž se nemohou pohybovat. Začne se hromadit energie v podobě napětí. Když se odpor tření překoná, desky se najednou prudce pohnou a země se silně zachvěje. Otřesy trvají velmi krátce, od několik desítek sekund až po minutu. Největší škody jsou v epicentrum zemětřesení. To je místo na povrchu, kde jsou zemětřesné vlny nejsilnější.epicentrum leží přímo nad hypocentrem. Hypocentrum (ohnisko zemětřesení) je místo pod povrchem, nejčastěji v hloubce okolo 70 km, kde došlo k uvolnění energie. Odtud se zemětřesné vlny šíří všemi směry, ale různou rychlostí. Zemětřesení můžeme rozdělit do několika skupin podle polohy hypocentra a podle jevů, které zemětřesení předchází nebo jej doprovází. 3.1 Rozdělení zemětřesení Podle polohy hypocentra rozlišujeme různé druhy zemětřesení: Obyčejná zemětřesení s ohniskem v hloubkách do 60 km, při rozhraní mezi zemskou kůrou a pláštěm. Tato zemětřesení jsou nejpočetnější. Středně hluboká zemětřesení v hloubce km, s nejsilnějšími projevy v hloubkách km. Hluboká až velmi hluboká zemětřesení s ohnisky v hloubkách km. Tato zemětřesení byla zatím pozorována pouze v oblasti tichomoří. 5

6 Podle vzniku dělíme zemětřesení na: Tektonická, závalová a vulkanická: K tektonickým zemětřesením dochází při nahromadění velkého množství energie na místě střetu dvou litosférických desek. Jsou součástí horotvorné činnosti. Tyto zemětřesení mohou být velmi ničivá a naprostá většina zemětřesení patří do této skupiny, okolo 90%. Na vulkanická zemětřesení připadá 7% všech zemětřesení. Vyskytují se v okolí činných sopek a jsou způsobeny výbuchem plynů v sopce a tlakem magmatu, které se dere na zemský povrch. Většinou jsou doprovázeny hrozivým duněním, jenž vychází z útrob sopky. Nejmenší počet zemětřesení připadá na zemětřesení závalová (řítivá), okolo 3%. Vznikají například při propadu bývalých uhelných dolu nebo krasových oblastí a tudíž je nepřímo způsobuje i člověk svou činností. Takto vzniklá zemětřesení mají hypocentrum ve velmi malé hloubce a v České republice je můžeme pozorovat v Ostravské pánvi a Mostecké pánvi. 3.2 Výskyt zemětřesení a jejich důsledky Zemětřesení se v naprosté většině vyskytují na místech, kde se stýkají dvě litosférické desky a bývají shromážděna do zemětřesných rojů, obsahující až stovky větších či menších otřesů. Kdybychom si sestavili mapu výskytu sopek a porovnali ji s mapou, do které jsme zaznačili výskyt zemětřesení, došli bychom k výsledku, že zemětřesení se vyskytují v přibližně stejných oblastech jako sopky. Vysvětlení je prosté. Sopky také vznikají na neklidných místech, tedy na střetu litosférických desek (což dále rozvedu v oddíle Sopky). Nejvíce neklidné oblasti jsou: pobřeží Pacifiku a to především Japonsko, Indonésie a Tichomořské ostrovy. Méně častá, ale také velmi silná jsou zemětřesení v okolí Středozemního moře, hlavně tedy na Apeninském poloostrově a v Malé Asii. Uvolněním energie v hypocentrum nevznikají jen zemětřesné vlny, které se šíří prostředím. Při zemětřesení se v okolní krajině mohou vytvořit hluboké trhliny, dlouhé až několik stovek metrů. Podél těchto zlomů se okolní bloky hornin zvedají a postupně vytváří pohoří nebo naopak klesají a vznikají pánve a sníženiny. V horských oblastech může zemětřesení doprovázet sesuv půdy a laviny. Otřesy na moři vyvolávají vysoké a ničivé vlny (tsunami). Na širém moři není tsunami příliš znatelné, ale pokud se dostane k mělkému pobřeží, vystoupá do výše několika desítek metrů a smete vše co mu stojí v cestě. Tyto vlny se pohybují rychlostí až 800km/h! 6

7 3.3 Seismologie Věda, která se zabývá zemětřesení se nazývá seismologie. Na naší planetě se nachází seismické stanice, které neustále, 24 hodin denně, měří otřesy půdy. K tomu používají nejmodernější přístroje, tzv. seismografy. Jsou to zařízení, které dokáží určit sílu zemětřesení, jeho trvání a okamžik, kdy nastalo. Mohou zachytit i zemětřesení s hypocentrem vzdáleným tisíce kilometrů. Známe několik druhů seismografů, ale většina z nich zaznamenává otřesy pomocí jemného hrotu nebo světelného paprsku do začazeného papíru nebo na citlivý fotografický papír. Stopa na papíře je v době seismického klidu zhruba přímá. Při zaznamenání zemětřesných vln se záznam zklikatí. V praxi není seismograf nikdy úplně v klidu, protože na něj působí velmi slabé otřesy (tzv. seismický neklid), způsobené například průjezdem náklaďáku po silnici, příbojem, prudkými nárazy větru nebo pracujícími stroji v továrnách. Množství uvolněné energie v ohnisku udává veličina magnitudo, která se měří přístroji na seismických stanicích. Každé zemětřesení má svoji hodnotu pro magnitudo. A podle toho se určuje stupeň zemětřesení na Richterově stupnici (viz příloha tab. č.2). Ta má 10 stupňů a udává kolik energie se při zemětřesení uvolnilo v ohnisku. Intenzita otřesů se směrem od hypocentra snižuje. K porovnání intenzity zemětřesení nám slouží stupnice MSK-64, s 12 stupni (viz příloha tab. č.1). Pomocí zemětřesných vln mohou vědci zjistit z jakých hornin jsou složeny spodní vrstvy Země. Například v žulové vrstvě se otřesy šíří jinou rychlostí než v astenosféře (vrstva polotekutých hornin v hloubce 150 až 250km pod povrchem). Zemětřesné vlny se vyplatí studovat i kvůli realizaci zemětřesných opatření. Dnes už víme, kde se nejčastěji vyskytují zemětřesení, ale pořad nedokážeme určit kdy a kde dojde ke vzniku zemětřesení. V tektonicky činných oblastech se proto staví spíše nižší domy z poměrně pružných a lehkých materiálů, které se jen tak lehce nezřítí. V tomto oboru stavebnictví vynikají japonští inženýři, protože přes Japonské ostrovy prochází zemětřesná linie. Také se provádí technické zabezpečení plynovodu a vodovodu a zdejší obyvatelé jsou informováni co mají dělat v případě zemětřesení. I přes všechna tato opatření si zemětřesení vyžádají po celém světě mnoho obětí a způsobí množství škod. 7

8 4. Zemětřesení v České republice Česká republika se nenachází v oblasti styku dvou litosférických desek ani na území s vysokou vulkanickou činností a proto zde nemůžeme očekávat zemětřesení s takovou ničivou silou jako například v Japonsku. To ale neznamená, že se v České republice nevyskytují žádná zemětřesení. Zemětřesení u nás jsou ale méně častá a slabší než například v Japonsku. Podklad našeho státu tvoří poměrně tektonicky stabilní Český masív. Podmínky pro vznik zemětřesení jsou v oblastech, kde Český masív hraničí s dalšími geologickými celky. Českou republiku a její bezprostředním okolí, si můžeme rozdělit na dvě hlavní zemětřesné oblasti: Severozápadní Čechy a přilehlé německé oblasti (Bavorsko, Sasko). Ostravsko a okolí polských měst Katowice a Kraków. Mimo tyto dvě lokality se u nás zemětřesení vyskytují i v Jeseníkách. V roce 1998 a 2004 bylo u nás zaznamenáno více zemětřesení z Polska, konkrétně z okolí města Lubin, než v jiných letech. 28. června 1763 došlo k nejničivějšímu zemětřesení v Komárně, na území bývalého Československa. Zahynulo při něm 63 lidí a 102 bylo zraněno. Na dobové rytině (viz příloha obr. č.1) je zachycena vesnice po silných otřesech. Oblasti v ČR, kde je častý výskyt zemětřesení, jsou zaznamenány na obrázku č.2. 8

9 Obr. č.2: Zemětřesné oblasti v ČR (kreslil V. Machač) 4.1 Severozápadní Čechy Příčina výskytu zemětřesení v severozápadních Čechách je patrně zeslabení zemské kůry v této oblasti. Během geologického vývoje se toto zeslabení projevilo rozsáhlou sopečnou činností, například vznikem sopek jako jsou Doupovské hory a České středohoří. Zemětřesení zde mají charakter zemětřesných rojů, to znamená, že se zemětřesení vyskytují ve skupinách, kdy během několika dnů až týdnů dojde k většímu množství otřesů. První zpráva o zemětřesení v západních Čechách pochází z roku Toto území je vědecky sledováno už od roku 1895 a v roce 1908 byla v Chebu postavena první seismická stanice u nás. V letech 1985/1986, tedy v období, kdy se v České republice vyskytovalo množství zemětřesných rojů (viz. Graf č.1.), byly v Čechách nainstalovány novější a přesnější seismické stanice. Rozmístění dnešní seismických stanic je zaznamenáno na obrázku č.3, stejně jako poloha epicenter zemětřesení v letech

10 Obr. č.3: Rozmístění seismických stanic a epicenter zemětřesení v Čechách v roce (převzato a upraveno z informační brožury Geofyzikálního ústavu AV) Důkazem přetrvávající tektonické aktivity v severozápadních Čechách jsou výrony plynů a minerálních vod. Lidé od pradávna tato místa využívají k léčení svých chorob (Známé jsou Františkovy lázně, Karlovy Vary, Mariánské lázně a další). 4.2 Ostravsko Celé okolí Ostravy a přilehlých polských měst Katowice a Kraków je poddolováno v důsledku hlubinné těžby černého uhlí. Zemětřesení v této oblasti jsou slabší než v západních Čechách a omezují se na důlní otřesy. Obyvatelé Slezska se často setkávají s následky otřesů na povrchu, praskají jim domy, některá místa se propadají. Důlní otřesy se nevyskytují jen na Ostravsku, můžeme je pozorovat i v jiných oblastech, kde probíhala nebo probíhá těžba uhlí, například u Kladna. 10

11 4.3 Zemětřesení s epicentry jižně od hranic s Českou republikou Na naše území zasahují slabé otřesy z alpské oblasti. V posledních letech byly zaznamenány v okolí Českých Budějovic, Poohří, jižní Moravy. Ohniska leží na známé otřesné linii vídeňské, která vychází z údolí řeky Mury přes Semmering, a Baden, k Vídni a podle niž vystupují i termální prameny vylekalo obyvatelstvo České republiky zemětřesení s epicentrem v rakouských Alpách. Podle seismologů šlo o jedno z nejsilnějších zemětřesení za posledních dvacet let. Tyto otřesy pocítili lidé v Plzni, Klatovech, na jižní Moravě a v západních a středních Čechách. O zemětřesení informovaly sdělovací prostředky, včetně tisku (viz příloha, obr. č.4). I přes neobvyklou sílu zemětřesení nedošlo k žádným ztrátám na životech. Následující graf zaznamenává počet silnějších otřesů s intenzitou větší než III. MSK-64 na území ČR za posledních 200let: Graf č.1: Zemětřesení v ČR za posledních 200let (převzato z informační brožury Geofyzikálního ústavu AV) 11

12 5. Sopky Sopečná činnost existuje na naší planetě od chvíle, kdy utuhla zemská kůra. Nejvíce sopek je v místech, kde se stýkají dvě litosférické desky. V těchto oblastech dochází k hromadění energie a v důsledku toho i k zvyšování teploty. Když teplota přesáhne C (závisí na typu horniny) začnou se horniny tavit a vzniká magma. Jestli-že se magma začne hromadit poměrně blízko u povrchu, může v nejbližší době dojít k erupci (výbuchu) sopky a vylití magmatu do okolního prostředí. Co to vlastně sopka je? Sopka je místo na povrchu, kde se skrz zemskou kůru vylévá rozžhavené magma na povrch anebo kde se v minulosti magma vylévalo. V tomto případě mluvíme o vyhaslé sopce. Většina lidí si sopku představuje jako vysoký kužel či horu, z které vytéká láva nebo se z jejího vrcholu kouří. Tato představa není špatná, ale ani úplně správná. Sopka nemusí být jen vysoký kužel. Známe mnoho sopek, které téměř nevystupují nad okolní terén. Některé mohou být i pod úrovní okolní krajiny a jejich kráter lemuje jen prstenec popela. Pokud je sopka vysoká, nemusí mít vždy tvar kužele a její vrchol může tvořit i mohutný kráter. Sopky nemusí před erupcí kouří. V praxi platí, že čím klidnější sopka, tím horší bývají následky výbuchu. 5.1 Rozdělení sopek Vulkány lze dělit do různých skupin podle tvaru sopky nebo podle typu výbuchu. Druhy sopek podle sopečné činnosti: Explosivní sopky - při erupci se kráter roztrhne. Tyto sopky většinou leží pod úrovní okolního terénu. Takové sopky můžeme najít například v Německu, pochází z třetihor a dnes jsou jejich krátery většinou vyplněny vodou (maarová jezera). Výlevné sopky - nejčastěji z nich vytéká řídká čedičová láva a mají široký a plochý sopečný kužel. Příklad takových sopek jsou třeba havajské sopky, které jsou spojeny v jedno obří těleso o průměru 100 km. Smíšené sopky (stratovulkány) - se vyskytují nejčastěji a mají kuželovitý tvar. Příkladem takovéto sopky může být Vesuv v Itálii. Typy sopek podle tvaru kráteru: 12

13 Štítové sopky - mají širokou základnu a mírný spád, byly vytvořeny čedičovou lávou Andezitové sopky - mají strmé svahy, úzkou základnu. Sypané sopky - jsou tvořeny nasypanými vrstvy popela a lávy. Na následujícím obrázku je sopka a její povrchové i podpovrchové části. Obr. č.6: Schéma sopky (kreslil V. Machač) 1. Magmatický krb místo pod povrchem sopky, kde se hromadí magma. 2. Sopouch hlavní přívodný magmatický kanál, který vede z magmatického krbu ke kráteru sopky. 3. Ložní žíla magma, které proniká po hranicích vrstev. 4. Pravá žíla magma, které proniká napříč vrstvami hornin, směrem k povrchu. 5. Lakolit podpovrchové těleso, které vzniklo utuhnutím magmatu, má typický bochníkovitý tvar. 6. Vedlejší přívodný kanál vede magma trhlinami ve svazích sopky k postraním kráterům. 7. Lávový příkrov vrstvy lávy a sopečného popela, které se ukládají na svazích sopky. 8. Kráter bývá na vrcholu sopky, vytéká z něj hlavní lávový proud. 13

14 5.2 Magma Slovem magma označujeme natavené horniny, spolu s vodou CO 2, SO 4, H 2 S, O 2 a dalšími příměsi. Vzniká v hlubinách Země (desítek až stovek kilometrů) za vysokých teplot a tlaků, jenž zde působí. Po trhlinách v litosféře se dostává k povrchu a částečně se ochlazuje a tuhne. Při čemž krystalizují různé minerály a tvoří se nová hornina. Takto vzniklé horniny označujeme jako vyvřelé horniny. Pokud se magma dostane na povrch, říkáme mu láva. Jestli-že láva utuhne na povrchu, vznikají výlevné vyvřeliny. Když magma utuhne pod povrchem, což může trvat i několik milionů let, vznikají hlubinné vyvřeliny. Rozlišujeme dva druhy magmatu: Magma čedičové - je řídké a tudíž rychle teče (i 100 km/h). Pokud utuhne v hlubinách Země, vzniká hornina s názvem gabro. V případě že utuhne na povrchu vznikne čedič. Žulové magma - je hustší než čedičové magma. Většinou tuhne už pod povrchem a vytváří tak žulová tělesa. Když utuhne na povrchu vznikne ryolit. 5.3 Doprovodné jevy Sopečné erupci může předcházet mnoho jevů, které upozorňují na blížící se výbuch vulkánu. Sopka může i několik let před erupcí kouřit, v okolí sopky lze pozorovat zvýšenou geotermální aktivitu, například gejzíry vody. Těsně před výbuchem či přímo při něm jsou ze sopky vystřelovány tzv. sopečné pumy. Jedná se o útržky lávy, které v letu utuhnou a dopadu na zem. Erupce je doprovázena pyroklastickým mrakem, což je mračno žhavých plynů a hornin, jenž může zahubit mnoho lidí. Pokud je v blízkosti kráteru led a sníh, může při výbuchu roztát a oblast v okolí sopky zaplavit. Většinou s sebou proud vody strhne ještě sopečný prach a vzniknou obávané bahnotoky. Při silnější erupci se mohou objevit i zemětřesení. 5.4 Využití sopečné činnosti Člověk se naučil využívat sekundární jevy sopečné činnosti. Geotermální prameny, jenž v těchto oblastech vyvěrají, k vytápění budov, skleníků (Island a Nový Zéland). Léčivá minerální vřídla se využívají v lékařství. Na sypkých vyvrženinách vznikají výborné podmínky pro pěstování mnoha zemědělských plodin. 14

15 6. Sopky v České republice Na území České republiky se nenachází žádná činná sopka. Můžeme zde pozorovat pozůstatky po sopečné činnosti, i když ne v takovém množství jako u našich sousedu ve Slovenské republice. Vznik sopek na našem území souvisí s třetihorním alpínským vrásněním. Ještě na konci mladších třetihor a začátku čtvrtohor existovaly v českých zemích činné sopky. Zvlášť v severních Čechách a na severní Moravě. Komorní a Železná Hůrka u Chebu jsou ploché a nízké a jejich kužele tvoří převážně sopečný popel a struska. Jsou to nejmladší sopky u nás. Vznikly před lety v chebském zlomu v západních Čechách a jejich lávové proudy jsou slabé. Další mladé sopky jsou u Bruntálu v Jeseníkách, Uhlířský vrch, Velký a Malý Roudný a Venušina sopka. Jsou také nenápadné a tvoří je vrstvy sopečných tufů. Uhlířský vrch je napůl rozebrán díky těžbě tufů, takže si lze podrobně prohlédnout vodorovně uložené vrstvy sypkých vyvrženin a sopečných pum. Velký Roudný, nejzachovalejší moravský stratovulkán je těžbou zatím nedotčen. Zachovaly se i lávové proudy, které se kdysi vylily z jeho kráteru. Jsou tři a měří skoro pět kilometrů. Také sousední Malý Roudný, plochá kupovitá sopka, zaplavil údolí štěrkové terasy Moravice dlouhým lávovým proudem. Nejznámější je Venušina sopka. Dosahuje sotva poloviny výše předešlých. Je to plochý stratovulkán, se čtyřmi lávovými proudy. Všechny výše jmenované jsou nevelké, nedosahují ani 800m, ale na jiných místech naší země existovali obrovité a zkázonosné vulkány. Například Doupovské hory jsou pozůstatky jediné ohromné sopky. Průměr jejich kužele měří asi 30km. Zachovalá vrstva sopečných vyvrženin je 600m vysoká. České středohoří vznikalo ve stejné době jako Doupovské hory (přibližně polovina třetihor). Je to složitý vulkanický celek, ze kterého dnes působením eroze zůstaly jen zbytky. Dominantou Českého ráje jsou dva obnažené sopečné sopouchy- Trosky. Pozůstatkem sopečné činnosti je i vrch Káčov u Mnichova Hradiště. Jedná se o vypreparovanou výplň sopouchu, která díky tvrdosti přetrvala věky, zatím co měkčí sopečný kužel dávno odnesla voda a vítr. Samostatně umístěnou sopkou, opředenou mnoha pověstmi, je hora Říp. Všechny oblasti, kde se nachází sopky si lze prohlédnout na obr. č.5. 15

16 Obr. č.5: Místa bývalé sopečné činnosti v ČR (převzato z internetu) Poslední projevy sopečné činnosti jsou i teplé minerální prameny vyvěrající v blízkosti vyhaslých sopečných pohoří. Například prameny v podkrušnohorském zlomu v Karlových Varech. Zvláštní přírodní rezervace je SOOS u Františkových Lázní. Ve vrstvách písku se hromadí oxid uhličitý, který si proráží cestu na povrch nepropustnými vrstvami. Tyto útvary se nazývají mofety. Za suššího počasí se v nich udržuje husté černé bahno, které propouští unikající plyn s hlasitým mlaskáním. Nesprávně se jim říká bahenní sopky, ale s opravdovými sopkami nemají nic společného. 16

17 7. Závěr Naše vlast se nachází v relativně klidné oblasti střední Evropy. V dnešní době se zde nevyskytují žádné větší zemětřesení, které by ohrožovali cela města nebo vulkány, jenž by hrozily výbuchem. Oblast České republiky není geologicky aktivní, protože se nenachází na styku litosférických desek. Ale v minulosti se na území naší země nacházela celá řada malých i obrovských vulkánů. Hlavně ve třetihorách byly oblasti Jeseníků a severních Čech pokryty spoustou sopek, ze kterých dnes už nezbylo vůbec nic nebo jen malé vyvýšeniny, které by sopkami nikdo nenazval. Ve čtvrtohorách už sopečná činnost ustávala a sopky vystřídal pevninský ledovec, který pokrýval hraniční pohoří na severu naší republiky. Dnes se v oblastech, kde se v minulosti vyskytovaly sopky, nacházejí jen teplé minerální prameny, jenž jsou důkazy bývalé sopečné činnosti. O výskytu zemětřesení v dávné minulosti naší země toho víme jen velmi málo, protože po zemětřesení nezbude žádný dlouhodobější úkaz, který by dokazoval výskyt zemětřesení. Důkazy o zemětřesení máme až z novější doby, kdy lidé už uměli psát a uchovat tak informace pro příští generace. V dnešní době zaznamenáváme mnoho zemětřesení, ale téměř žádné není nebezpečné pro lidi. Jen ojediněle vznikají drobné škody na obydlích. Zemětřesení v České republice mají charakter důlních otřesů. Také tu lze pocítit zemětřesení s epicentrem v aktivní alpské oblasti. Díky moderním přístrojům ale můžeme zaznamenat i zemětřesné vlny z druhé strany světa. Dnes žijeme v době, kdy si člověk podmanil i sílu atomu a naučil se ji využívat ve svůj prospěch. Ale zemětřesení a sopečná činnost jsou jevy, které vznikají v důsledku obrovských tlaků zevnitř Země. Tyto pochody člověk asi v nejbližší době nijak neovlivní a nezmění. A pokud něco nejde změnit, tak se s tím budeme muset naučit žít tak, aby nedocházelo k obrovským ztrátám na lidských životech v důsledku špatného systému varování před zemětřesením, tsunami nebo sopečným výbuchem. 17

18 8. Příloha Tab. č.1: Projevy seismické intenzity podle stupnice MSK-64 I. Zaznamenávají pouze přístroje II. Pocítí vnímavé osoby III. Slabé kývání zavěšených předmětů IV. Okna, dveře, nádobí řinčí V. Pociťuje většina lidí, nestabilní předměty se kácí VI. Poškození omítek a komínů, trhliny ve zdech VII. Těžké poškození chatrných budov, zničení komínů, na svazích trhliny v zemi VIII. Poškození i dobrých budov, sesuvy půdy, trhliny v půdě IX. Panika, zřícení chatrných budov X. Poškození i speciálně konstruovaných budov, mostů a cest XI. Nepoužitelné silnice a železnice, zničení potrubí, sesuvy XII. Změní se tvářnost krajiny Stupeň Projevy Odhadnutá četnost za rok Do 2,5 Zaznamenáno pouze přístroji ,5-5,4 Pociťováno lidmi, velmi malé škody ,5-6,0 Drobné poruchy na stavbách 500 6,1-6,9 Destruktivní účinky v zalidněných oblastech 100 7,0-7,9 Velké škody, velmi závažná zemětřesení 20 8,0 a více Úplná destrukce měst a vesnic v okolí epicentra Jedno za 5 let Tab. č.2: Richterova stupnice Obr.č.4: Článek z Práva ( ) o zemětřesení s epicentrem v Rakousku (převzato z internetu) 18

19 Obr. č.1: Vesnice po zemětřesení v roce 1763 (převzato z internetu) Obr. č.5: Starý lávový proud na Vinařické hoře u Kladna (převzato z internetu) 19

20 9. Seznam použité literatury Literatura: J.Vališ V.Ďurovi Přírodopis 8 Státní pedagogické nakladatelství Praha 1989 F. Pauk V. Habětín Geologie pro zeměpisce Státní pedagogické nakladatelství Praha 1979 Demek J. Geomorfologie Českých zemí Československá akademie věd Praha 1965 V.Bouška D. Abrahámová Geologie pro gymnázia Státní pedagogické nakladatelství Praha 1983 B. Bouček O. Kodým Geologie I Československá akademie věd Praha 1958 L. Čepek Hlubiny Země Orbis Praha 1943 www adresy:

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis

Více

Magmatismus a vulkanismus

Magmatismus a vulkanismus Magmatismus a vulkanismus Magma silikátová tavenina z astenosféry na povrchu se označuje láva podle místa tuhnutí hlubinná a podpovrchová tělesa výlevné a žilné horniny Hlubinná a podpovrchová tělesa batolit

Více

VY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese

VY_32_INOVACE_04.10 1/11 3.2.04.10 Zemětřesení, sopečná činnost Když se Země otřese 1/11 3.2.04.10 Když se Země otřese cíl vysvětlit vznik zemětřesení - popsat průběh a následky - znát Richterovu stupnici - porovnat zemětřesení podmořské s povrchovým - většina vnitřních geologických dějů

Více

PŘÍRODNÍ RIZIKA. Tým ZŠ. J. A. K. Blatná

PŘÍRODNÍ RIZIKA. Tým ZŠ. J. A. K. Blatná PŘÍRODNÍ RIZIKA Tým ZŠ. J. A. K. Blatná 1 Obsah: 1. Přírodní rizika 2. Přírodní rizika v ČR 3. Zpustošené město Blatná v roce 2002 4. Fotografie zkázy 5. Dříve a dnes- fotografie a vycházka 6. Závěr, zdroj

Více

Nastuduj následující text

Nastuduj následující text Nastuduj následující text Hlavní vulkanickou zónou planety je pacifický "Kruh ohně" které je vázán na okraje tichomořské desky a desky Nasca. Zde se nachází 2/3 všech činných sopek Země. Jedná se především

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF

6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF 6. ENDOGENNÍ GEOMORFOLOGICKÉ PROCESY A TVARY RELIÉFU SOPEČNÝ RELIÉF Cíl Po prostudování této kapitoly budete umět: Charakterizovat základní endogenní procesy. Rozlišit typy sopečné činnosti a popsat tvary

Více

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra

č.5 Litosféra Zemské jádro Zemský plášť Zemská kůra č.5 Litosféra =kamenný obal Země Část zemského tělesa tvořená zemskou kúrou a části svrchního pláště. Pod litosférou se nachází astenosféra (poloplastická hmota horniny vystavené obrovské teplotě a tlaku),

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

SOPKY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

SOPKY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST SOPKY PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_281 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 SOPKA - VULKÁN MÍSTO VÝSTUPU

Více

Západočeské mofety a zemětřesení - co mají společného? Tomáš Fischer 18. 9. 2015

Západočeské mofety a zemětřesení - co mají společného? Tomáš Fischer 18. 9. 2015 Západočeské mofety a zemětřesení - co mají společného? Tomáš Fischer 18. 9. 2015 Výstup CO2 Uhličité minerálky rozpuštěný CO2 Mofety suchý CO2 Celkem >500 m3/h Průtok CO 2 l/h VRF (Weinlich et al., 2006)

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu

Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu Vulkanickáčinnost, produkty vulkanismu Přednáška 3 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Vulkanická činnost - magmatická aktivita projevující se na zemském povrchu - kromě

Více

Rizikové endogenní pochody

Rizikové endogenní pochody Rizikové endogenní pochody typy sopečnéčinnosti: hlubinný magmatismus = plutonismus povrchový magmatismus = vulkanismus Sopečnáčinnost Zemětřesení Magmatizmus (plutonizmus a vulkanizmus) Zdroje vulkanismu

Více

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny

VY_32_INOVACE_04.11 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé, přeměněné horniny Vyvřelé magmatické horniny 1/9 3.2.04.11 Vyvřelé magmatické horniny cíl objasnit jejich vlastnosti, výskyt a vznik - vyjmenovat základní druhy - popsat jejich složení - znát základní zástupce magma utuhne pod povrchem hlubinné vyvřeliny

Více

PETROLOGIE CO JSOU TO HORNINY. = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem)

PETROLOGIE CO JSOU TO HORNINY. = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem) CO JSOU TO HORNINY PETROLOGIE = směsi minerálů (někdy tvořené pouze 1 minerálem) Mohou obsahovat zbytky organismů rostlin či ţivočichů Podle způsobu vzniku dělíme: 1. Vyvřelé (magmatické) vznik utuhnutím

Více

Krkonoše. Smrk. Jeseníky

Krkonoše. Smrk. Jeseníky Krkonoše Nejvyšší pohoří v České republice najdeme na severu Čech při hranici s Polskem. Pokrývá je smrkový les. K nejnápadnějším vrcholům patří Kozí hřbety, Luční hora, Studniční hora a samozřejmě Sněžka.

Více

Kameny a voda Kameny kolem nás

Kameny a voda Kameny kolem nás Rozvoj znalostí a kompetencí žáků v oblasti geověd na Gymnáziu Chotěboř a Základní škole a Mateřské škole Maleč Kameny a voda Kameny kolem nás Mgr. Irena Žáková říjen 2013 OROGENEZE = soubor složitých

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA KLECANY okres Praha-východ DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL TÉMA: Geologická stavba ČR - test VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Člověk a příroda VZDĚLÁVACÍ OBOR: Přírodopis TEMATICKÝ OKRUH: Neživá

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS IV. ročník ZEMĚTŘESENÍ. referát. Jméno a příjmení: Michal ŽELEZNÝ

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Seminář GPS IV. ročník ZEMĚTŘESENÍ. referát. Jméno a příjmení: Michal ŽELEZNÝ Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Seminář GPS IV. ročník ZEMĚTŘESENÍ referát Jméno a příjmení: Michal ŽELEZNÝ Třída: 4. A Datum: 19. 4. 2015 Zemětřesení 1. Zemětřesení Zemětřesení označuje rychlé,

Více

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II

Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II Vybrané kapitoly z geologické historie ČR II Označení DUMU: VY_32_INOVACE_GE2.09 Předmět: GEOGRAFIE Tematická oblast: FYZICKÁ GEOGRAFIE - GEOLOGIE Autor: Jan Vavřín Datum vytvoření: 29. 7. 2013 Ročník:

Více

VY_32_INOVACE_09_Krušnohorská subprovincie_11

VY_32_INOVACE_09_Krušnohorská subprovincie_11 VY_32_INOVACE_09_Krušnohorská subprovincie_11 AUTOR: VĚRA JANSKÁ ŠKOLA: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Datum: listopad 2012

Více

16. Vznik pohoří Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

16. Vznik pohoří Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 16. Vznik pohoří Vznik pohoří Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence schopnost, který je spolufinancován

Více

Karlovarský kraj Ústecký kraj

Karlovarský kraj Ústecký kraj Obchodní akademie Tomáše Bati a Vyšší odborná škola ekonomická Zlín Modernizace výuky prostřednictvím ICT registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0505 Karlovarský kraj Ústecký kraj VY_32_INOVACE_PRE.3.11 1.

Více

OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Hydrosféra Vodstvo na pevninách 3 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ

OBECNÝ FYZICKÝ ZEMĚPIS Hydrosféra Vodstvo na pevninách 3 Učební pomůcky: Viz zeměpisný test OTÁZKY K OPAKOVÁNÍ Materiál pro domácí VY_03_Z6E_25 přípravu žáků: Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovativní metody v prvouce, vlastivědě a zeměpisu Registrační číslo

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2

Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs

Více

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS!

VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! VÍTEJTE V BÁJEČNÉM SVĚTĚ VESMÍRU VESMÍR JE VŠUDE KOLEM NÁS! Ty, spolu se skoro sedmi miliardami lidí, žiješ na planetě Zemi. Ale kolem nás existuje ještě celý vesmír. ZEMĚ A JEJÍ OKOLÍ Lidé na Zemi vždy

Více

EU V/2 1/Z27. Světový oceán

EU V/2 1/Z27. Světový oceán EU V/2 1/Z27 Světový oceán Výukový materiál (prezentace PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Světový oceán. Prezentace slouží jako výklad i motivace v podobě fotografií

Více

PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ

PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ PŘÍRODNÍ SLOŽKY A OBLASTI ZEMĚ Vnitřní stavba Země 1500 C 4000-6000 C Zemská kůra tenká vrstva tvořená pevnými horninami Zemský plášť těsně pod kůrou pevný; směrem do hloubky se stává polotekutým (plastickým)

Více

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY

OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl

Více

2. HORNINY JESENÍKŮ. Geologická minulost Jeseníků

2. HORNINY JESENÍKŮ. Geologická minulost Jeseníků 2. HORNINY JESENÍKŮ Geologická minulost Jeseníků Hrubý Jeseník je stejně jako Rychlebské a Orlické hory budován přeměněnými horninami a hlubinnými vyvřelinami. Nízký Jeseník je tvořen úlomkovitými sedimenty

Více

Název: 1. Asie geomorfologie, povrch

Název: 1. Asie geomorfologie, povrch Název: 1. Asie geomorfologie, povrch Autor: Mgr. Martina Matasová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: geografie, fyzika Ročník: 4. (2. ročník vyššího

Více

Geologický vývoj a stavba ČR

Geologický vývoj a stavba ČR Geologický vývoj a stavba ČR GEOLOGICKÁ STAVBA ČESKÉ REPUBLIKY dva základní geologické útvary hranici tvoří spojnice měst Znojmo, Brno, Ostrava a) Český masiv Starší, oblé, částečně zarovnané hřbety hercynské

Více

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S VÝUKOVÁSLEPÁMAPA AUSTRÁLIE A OCEÁNIE POVRCH, VODSTVO Mgr. Iva Svobodová Austrálie geografické vymezení pevnina na jižní polokouli obklopena vodami Indického a Tichého oceánu

Více

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe

Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Podnebí a počasí všichni tyto pojmy známe Obsah: Podnebí Podnebné pásy Podnebí v České republice Počasí Předpověď počasí Co meteorologové sledují a používají Meteorologické přístroje Meteorologická stanice

Více

Vznik neživé přírody

Vznik neživé přírody Autor: Josef Kraus Datum: 22. 3. 2013 Škola: Integrovaná ZŠ a MŠ Trnová, Trnová 222, okres Plzeň - sever Šablona: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky v oblasti přírodních věd Číslo sady: 01 Vzdělávací oblast:

Více

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra

VY_52_INOVACE_71. Hydrosféra. Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra VY_52_INOVACE_71 Hydrosféra Určeno pro žáky 6. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země - Hydrosféra Leden 2011 Mgr. Regina Kokešová Určeno pro prezentaci učiva Hydrosféra Základní informace

Více

Den Země s Akademií věd ČR 2015

Den Země s Akademií věd ČR 2015 Den Země s Akademií věd ČR 2015 Čeká na vás program určený studentům, pedagogům, školním skupinám a veřejnosti sestavený u příležitosti Dne Země 2015, jenž se každoročně po celém světě připomíná 22. dubna

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence

Více

Zaniklé sopky, jezera a moře mezi Novou Pakou a Jičínem

Zaniklé sopky, jezera a moře mezi Novou Pakou a Jičínem ZÁKLADNÍ ŠKOLA NOVÁ PAKA, HUSITSKÁ 1695 ročníková práce Zaniklé sopky, jezera a moře mezi Novou Pakou a Jičínem Radek Vancl Vedoucí ročníkové práce: Lukáš Rambousek Předmět: Přírodopis Školní rok: 2010-2011

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:

STAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země: STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal

Více

ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013

ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR 19.3.2013 Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací materiál

Více

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata,

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Přírodopis Ročník: 9. Průřezová témata, Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Žák: - charakterizuje postavení Země ve Sluneční soustavě a význam vytvoření základních podmínek pro život (teplo, světlo) Země ve vesmíru F Sluneční soustava - popíše

Více

Česká geofyzika v mezinárodním programu hlubokého vrtání ICDP

Česká geofyzika v mezinárodním programu hlubokého vrtání ICDP 1 Česká geofyzika v mezinárodním programu hlubokého vrtání ICDP A. Špičák K poznání podpovrchových partií zemského tělesa lze přispět jednak nepřímo - extrapolací povrchových geologických měření a pozorování,

Více

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA

Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Hlavní geologické procesy miniprojekt VALOVA SKÁLA Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 13.11.2013 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 2.1. Orientace v terénu... 2 2.2. Dokumentační

Více

Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha

Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ. Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha Sopečná činnost O VULKÁNECH: JAK A PROČ SOPTÍ Aleš Špičák Geofyzikální ústav AV ČR, Praha litosférické desky Schéma dominantních procesů deskové tektoniky a odpovídající geomorfologické útvary rozložení

Více

Č E S K Á R E P U B L I K A (Č E S K O)

Č E S K Á R E P U B L I K A (Č E S K O) Datum: Č E S K Á R E P U B L I K A (Č E S K O) POLOHA A ROZLOHA - území ČR má plochu 78 864 km 2-21. místo v Evropě a 114. ve světě - žije v ní 10, 549 mil. lidí - 78. na světě - průměrná hustota zalidnění

Více

Brno. Liberec. Karlovy Vary

Brno. Liberec. Karlovy Vary Brno Největší moravské město leží na soutoku Svitavy a Svratky. Jeho dominantou je hrad Špilberk. Je významným průmyslovým a kulturním centrem, městem veletrhů. Otázka: Které město leží pod horou Ještěd?

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 6. 2. 2013 Pořadové číslo 12 1 Země, Mars Předmět: Ročník: Jméno autora: Fyzika

Více

Horniny a jejich použití ve stavebnictví

Horniny a jejich použití ve stavebnictví a jejich použití ve stavebnictví Hornina anorganická nestejnorodá přírodnina tvořená minerály Minerál prvek nebo chemická sloučenina, (nerost) která je krystalická a která vznikla jako výsledek geologických

Více

Přírodní rizika miniprojekt

Přírodní rizika miniprojekt Přírodní rizika miniprojekt Zpracovali: žáci Základní školy Vsetín, Luh 1544 14.2.2014 Obsah 1. Úvod... 2 2. Cíl miniprojektu... 2 3. Vypracování... 2 3.1. Teoretická část... 2 3.1.1. Seizmická činnost...

Více

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1 HÁDANKY S MINERÁLY 1. Jsem zářivě žlutý minerál. Mou velkou výhodou i nevýhodou je, že jsem velice měkký. Snadno se se mnou pracuje, jsem dokonale kujný. Získáš mě těžbou z hlubinných dolů nebo rýžováním

Více

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5.

Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav. Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY. Jméno a příjmení: Martin Kovařík. David Šubrt. Třída: 5. Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Zeměpis I. ročník PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Jméno a příjmení: Martin Kovařík David Šubrt Třída: 5.O Datum: 3. 10. 2015 i Planety sluneční soustavy 1. Planety obecně

Více

Výsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky. Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i.

Výsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky. Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. Výsledky monitoringu posunů na zlomech v Hornsundu, Špicberky Josef Stemberk Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i. TEKTONICKÉ POHYBY Mechanický pohyb částí zemské kůry a vnějšího pláště, který

Více

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu.

Zbraslavský vrch. Trachyandezitová kupovitá vyvýšenina Zbraslavského vrchu. Zbraslavský vrch nadmořská výška: 675 m geologie: trachyandezitový suk, přívodní dráha vulkánu (?) geomorfologické jednotky: Jesenická pahorkatina (Manětínská vrchovina) lokalizace: Karlovarský kraj, okres

Více

28.Oceány a moře Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

28.Oceány a moře Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky Krajinná sféra a její zákl.části 28.Oceány a moře Oceány a moře Autor: Mgr. Irena Doležalová Datum (období) tvorby: únor 2012 červen 2013 Ročník: šestý Vzdělávací oblast: zeměpis Anotace: Žáci se seznámí

Více

Prácheň Panská skála Zdeněk Táborský

Prácheň Panská skála Zdeněk Táborský Čas: 1 den Zdeněk Táborský Liberecký kraj GPS: 50 46 10 N, 14 29 5 E Kamenický Šenov Panská skála 1 3. 2. 1. 1. Panská skála 2. Horní Prysk, Klučky 3. lom Zlatý vrch 2 Úvod Unikátní příklad sloupcové odlučnosti

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní Přírodopis

Více

Vinařická hora Markéta Vajskebrová

Vinařická hora Markéta Vajskebrová Čas: 4 hod. Markéta Vajskebrová Středočeský kraj GPS: 50 10 33 N, 14 5 26 E VINAŘICKÁ HORA Vinařice Kladno 1 GeoloGie pro zvídavé / VYCHÁZKY 7 5 8 4 6 3 2 1 1. náměstí Vinařice 2. počátek naučné stezky

Více

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu

Předmět: ZEMĚPIS Ročník: 6. ŠVP Základní škola Brno, Hroznová 1. Výstupy předmětu Vesmír a jeho vývoj práce s učebnicí, Žák má pochopit postupné poznávání Vesmíru vznik vesmíru, kosmické objekty, gravitační síla. ČJ psaní velkých písmen. Př,Fy život ve vesmíru, M vzdálenosti Hvězdy

Více

Čertova zeď u Osečné Václav Ziegler

Čertova zeď u Osečné Václav Ziegler Čas: 2 hod. Václav Ziegler Liberecký kraj GPS: 50 40 27,41 N,14 56 45,86 E Osečná Český Dub 1 6. 1. 2. 3. 4. 5. 1. začátek exkurze obec Kotel 2. Pod Čertovou zdí 3. vylámané rýhy po těžbě Čertovy zdi 4.

Více

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov. Miniprojekt k tématu. Podzemní vody. listopad-prosinec 2014

Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov. Miniprojekt k tématu. Podzemní vody. listopad-prosinec 2014 Přírodovědný klub při ZŠ a MŠ Na Nábřeží Havířov Miniprojekt k tématu Podzemní vody listopad-prosinec 2014 Foto č.1: Studánka v údolí pod naší školou (foto z roku 2013) Současné foto v miniprojektu 1 Nejdříve

Více

Obnovitelné zdroje energie

Obnovitelné zdroje energie Obnovitelné zdroje energie Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.08 Vzdělávací oblast: Přírodověda zdroje energie Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané

Více

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země

Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země Třída: Jméno, příjmení: Test Shrnující Přírodní složky a oblasti Země 1) Zemské těleso je tvořeno vyber správnou variantu: a) kůrou, zrnem a jádrem b) kůrou, slupkou a pláštěm c) kůrou, pláštěm a jádrem

Více

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad

MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad MINIPROJEKT - GEOLOGICKÉ POCHODY Přírodovědný klub ZŠ K.V. Raise Lázně Bělohrad Obsah: 1) Úvod výběr lokality a) Seznámení s geologickou mapou okolí Lázní Bělohradu b) Exkurze do Fričova muzea c) Příprava

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Ochrana krajiny ČR (geografické cvičení)

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT. Ochrana krajiny ČR (geografické cvičení) Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 8. 3. 2014 Cílová skupina: III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3075 Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_5IS Ověření ve výuce Třída 9. B Datum: 21. 1. 2013 Pořadové číslo 11 1 Merkur, Venuše Předmět: Ročník: Jméno autora:

Více

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše

Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Základní škola Dr. Miroslava Tyrše Obsah ÚVOD.... 2 Popis lokality 3 Úkoly. 4 Závěr.... 5 Zdroje.. 6 Přílohy... 6 Úvod Prvním tématem, které budeme zpracovávat v rámci přírodovědného klubu, jsou Hlavní

Více

ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají

ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají ZEMĚTŘESENÍ jako pomocník při poznávání stavby zemského nitra a procesů, které v něm probíhají Aleš Špičák Geofyzikální ústav Akademie věd České republiky Praha 4, Spořilov Lisabon, 1. listopadu 1755 Lisabon,

Více

Seismická aktivita v ČR

Seismická aktivita v ČR Endogenní reliéf podmíněný endogenními procesy: tektonika, sopečnáčinnost, zemětřesení historicky významné: přelom 2H/3H aktivní sopečnáčinnost (sopečný reliéf) tektonika rozlámání ker, pohyby podél zlomů

Více

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova

VY_32_INOVACE_10_17_PŘ. Téma. Anotace Autor. Očekávaný výstup. Speciální vzdělávací potřeby - žádné - Klíčová slova VY_32_INOVACE_10_17_PŘ Téma Anotace Autor Jazyk Očekávaný výstup Člověk jako ochránce i kazisvět Seznámení s vymíráním živočichů, ničení lesů, těžbou nerostných surovin, Mgr. Martina Mašterová čeština

Více

Jaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu?

Jaké jsou charakteristické projevy slézání na svahu? 4.7.2. Svahová modelace Tíže zemská (nebo-li gravitační energie) je jedním z nejdůležitějších geomorfologických činitelů, který ovlivňuje vnější geomorfologické pochody. Působí na souši, ale i na dně moří.

Více

ZPRAVODAJ JIHLAVSKÉ ASTRONOMICKÉ SPOLEČNOSTI. 23. září 2013 01 / 2013. OBSAH ČÍSLA o Zpravodaj o Noc vědců 2013 o Astronomický kroužek

ZPRAVODAJ JIHLAVSKÉ ASTRONOMICKÉ SPOLEČNOSTI. 23. září 2013 01 / 2013. OBSAH ČÍSLA o Zpravodaj o Noc vědců 2013 o Astronomický kroužek ZPRAVODAJ JIHLAVSKÉ ASTRONOMICKÉ SPOLEČNOSTI 23. září 2013 01 / 2013 Nepravidelný zpravodaj o činnosti Jihlavské astronomické společnosti. K odběru zpravodaje se lze přihlásit na www.jiast.cz nebo na mailu

Více

Seismické zatížení průmyslové zóny Triangle

Seismické zatížení průmyslové zóny Triangle Seismické zatížení průmyslové zóny Triangle Strategická průmyslová zóna Triangle je situována na pomezí tří okresů - Chomutov, Most a Louny, na dobře dopravně dostupném místě v prostoru bývalého vojenského

Více

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola

Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola Témata k nostrifikační zkoušce ze zeměpisu střední škola 1. Geografická charakteristika Afriky 2. Geografická charakteristika Austrálie a Oceánie 3. Geografická charakteristika Severní Ameriky 4. Geografická

Více

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut

Černé jezero Cesta autem z Kašperských Hor: cca 40 minut ŠUMAVSKÁ JEZERA Šumavská jezera jsou všechna ledovcového původu. Na české straně je jich celkem pět: Černé, Čertovo, Prášilské, Plešné a jezero Laka. Největší je Černé jezero, nejvýše položené a zároveň

Více

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,

Více

územní jednotka -Severozápad

územní jednotka -Severozápad Mgr.J.Mareš Ústecký,Karlovarský EU-OP VK VY_32_INOVACE_719 územní jednotka -Severozápad Ústecký kraj naše hlavní a velká energetická základna.těţbou, tepelnými elektrárnami a těţkým průmyslem bylo v minulosti

Více

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04

Přírodní rizika. Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova. Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková. Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 Přírodní rizika Výzkum možných rizik v blízkém okolí Adamova Autoři: Soňa Flachsová Anna Kobylková Škola: ZŠ a MŠ Adamov, Komenského 4, 679 04 1) OBSAH 1) Obsah 2) Úvod 3) Cíl 4) Realizační část 5) Závěr

Více

ČVUT v Praze Fakulta stavební. Thákurova 7. Studijní obor Geodezie. Sopky. Semestrální práce. bohacro@gmail.com. Skupina: G-61

ČVUT v Praze Fakulta stavební. Thákurova 7. Studijní obor Geodezie. Sopky. Semestrální práce. bohacro@gmail.com. Skupina: G-61 ČVUT v Praze Fakulta stavební Thákurova 7 Studijní obor Geodezie Sopky Semestrální práce Autor: E-mail: Roman Boháč bohacro@gmail.com Skupina: G-61 Školní rok: 2011/2012 Klíčová slova: Sopky, erupce, magma

Více

Obr. 4 Mapa světa z roku 1858 od Antonia SniderPellegriniho zobrazující kontinenty před oddělením. (vlevo) a po oddělení (vpravo).

Obr. 4 Mapa světa z roku 1858 od Antonia SniderPellegriniho zobrazující kontinenty před oddělením. (vlevo) a po oddělení (vpravo). DESKOVÁ TEKTONIKA Z historie V roce 1596, holandský kartograf Abraham Ortelius ve své práci Thesaurus Geographicus píše, že Amerika byla "odtržena" od Afriky a Evropy zemětřesením a potopami a dodává:

Více

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.

2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením. Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo

Více

EU V/2 1/Z19. Evropa poloha a povrch

EU V/2 1/Z19. Evropa poloha a povrch EU V/2 1/Z19 Evropa poloha a povrch Výukový materiál (prezentaci PPTX) lze využít v hodinách zeměpisu v 7. ročníku ZŠ. Tématický okruh: Regionální zeměpis světadílů Evropa poloha a povrch. Prezentace slouží

Více

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II

vzdělávací oblast vyučovací předmět ročník zodpovídá ČLOVĚK A PŘÍRODA ZEMĚPIS 7. KUDLÁČEK VMS - II Výstupy žáka ZŠ Chrudim, U Stadionu Učivo obsah Mezipředmětové vztahy Metody + formy práce, projekty, pomůcky a učební materiály ad. Poznámky Vyhledá americký kontinent a určí jeho geografickou polohu

Více

Kde se vzala v Asii ropa?

Kde se vzala v Asii ropa? I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 24 Kde se vzala v Asii ropa? Pro

Více

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY

VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY VY_32_INOVACE_06_III./17._PLANETY SLUNEČNÍ SOUSTAVY Planety Terestrické planety Velké planety Planety sluneční soustavy a jejich rozdělení do skupin Podle fyzikálních vlastností se planety sluneční soustavy

Více

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie)

STAVBA ZEMĚ MECHANISMUS ENDOGENNÍCH POCHODŮ (převzato a upraveno dle skript pro PřFUK V. Kachlík Všeobecná geologie) 2. PŘEDNÁŠKA Globální tektonika Země cíl : pochopení dynamického vývoje planety Země a s ním spojené endogenní procesy jako je magmatismus- metamorfismus- zemětřesení porušení horninových těles STAVBA

Více

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most Ing. Jan Brejcha, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., brejcha@vuhu.cz Voda a krajina 2014 1 Projekt č. TA01020592 je řešen s finanční

Více

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin

Učit se! Učit se! Učit se! VI. Lenin Geosféra Tato zemská sféra se rozděluje do několika sfér. Problematikou se zabýval fyzik Bulle (studoval zeměpisné vlny). Jednotlivé geosféry se liší podle tlaku a hustoty. Rozdělení Geosféry: Rozdělení

Více

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal

ZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal -vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik

Více

Astronomie, sluneční soustava

Astronomie, sluneční soustava Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Vyvřelé horniny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 24. 9. 2012. Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Vyvřelé horniny. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: 24. 9. 2012. Ročník: devátý. Vzdělávací oblast: přírodopis Vyvřelé horniny Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 24. 9. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci si utřídí poznatky o horninách, které vznikají tuhnutím magmatu.

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více