Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Bzenec, nám. Svobody L/51 Podnikání. Školní vzdělávací program

Transkript

1 Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Bzenec, nám. Svobody L/5 Podnikání Školní vzdělávací program Podnikání

2 Identifikační údaje školy Název školy: Adresa: VOŠ, SOŠ a SOU Bzenec náměstí Svobody 38, Bzenec Zřizovatel: Jihomoravský kraj, Ţerotínovo nám. 3/5 (čp. 449) Brno Kód a název oboru vzdělání: Název ŠVP: Stupeň poskytovaného vzdělání: Délka a forma vzdělávání: Jméno ředitele: Kontakty: 64-4-L/5 Podnikání Podnikání Střední s maturitní zkouškou 2 roky, denní Ing. Emil Ševčík tel.: spojovatelka fax.: kancelář školy info@sosbzenec.cz Platnost ŠVP: od Školní vzdělávací program vznikl podle návrhu rámcového vzdělávacího programu pro obor vzdělávání 64-4-L/5 Podnikání v období červen 200 aţ červen 20. Program sestavil kolektiv pracovníků VOŠ, SOŠ a SOU Bzenec, nám. Svobody 38, Bzenec. 2

3 Obsah IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ŠKOLY... 2 OBSAH PROFIL ABSOLVENTA IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ŠKOLY: PROFESNÍ UPLATNĚNÍ ABSOLVENTA VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ ZPŮSOB UKONČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ CHARAKTERISTIKA ŠVP IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ŠKOLY PODMÍNKY PRO PŘIJETÍ KE VZDĚLÁVÁNÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST POJETÍ A CÍLE... 8 Klíčové kompetence ve výuce... 8 Odborné kompetence METODY A FORMY VÝUKY CHARAKTERISTIKA OBSAHOVÝCH SLOŢEK... 2 Jazykové vzdělávání... 2 Společenskovědní a ekonomické vzdělání... 2 Matematické vzdělávání... 2 Vzdělávání pro zdraví... 2 Odborné vzdělávání ZAČLENĚNÍ PRŮŘEZOVÝCH TÉMAT... 3 Člověk v demokratické společnosti... 3 Člověk a životní prostředí... 4 Člověk a svět práce... 5 Informační a komunikační technologie ORGANIZACE VÝUKY HODNOCENÍ A DIAGNOSTIKA ŢÁKŮ MEZIOBOROVÉ VZTAHY V RÁMCI ŠKOLY, POŢADAVKY TRHU PRÁCE UČEBNÍ PLÁN IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ŠKOLY UČEBNÍ OSNOVY ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ANGLICKÝ JAZYK NĚMECKÝ JAZYK OBČANSKÁ NAUKA DĚJEPIS MATEMATIKA TĚLESNÁ VÝCHOVA ZÁKLADY PŘÍRODNÍCH VĚD PRÁCE S POČÍTAČEM ÚČETNICTVÍ PÍSEMNÁ A ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE PRÁVO MANAGEMENT A MARKETING SPOLEČENSKÝ STYK A PROTOKOL... 0 PSYCHOLOGIE

4 CHOD PODNIKU... 8 KONVERZACE V CIZÍM JAZYCE... 2 OBECNÁ POTRAVINÁŘSKÁ TECHNOLOGIE PROVOZ OBCHODU A SLUŢEB ZAHRADNICTVÍ PODMÍNKY REALIZACE ŠVP ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY PERSONÁLNÍ PODMÍNKY ŠKOLY MATERIÁLNÍ PODMÍNKY ŠKOLY PODMÍNKY BEZPEČNOSTI PRÁCE A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI VZDĚLÁVACÍCH ČINNOSTECH SPOLUPRÁCE SE SOCIÁLNÍMI PARTNERY EVALUACE ŠKOLY AUTORSKÝ KOLEKTIV

5 . Profil absolventa Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Bzenec, nám. Svobody 38. Identifikační údaje školy: Kód a název oboru vzdělání: Název ŠVP: Stupeň poskytovaného vzdělání: Délka a forma vzdělávání: 64-4-L/5 Podnikání Podnikání Střední s maturitní zkouškou 2 roky, denní.2. Profesní uplatnění absolventa Absolvent je připraven vykonávat ekonomické, provozně ekonomické, obchodní, marketingové a administrativní činnosti. Získané znalosti a dovednosti uplatní při zaloţení a řízení vlastní firmy především v profesní oblasti, pro kterou se připravoval v konkrétním učebním oboru. Úspěšní absolventi mohou po vykonání maturitní zkoušky pokračovat ve studiu na jazykových, vyšších odborných nebo vysokých školách..3. Výsledky vzdělávání Absolvent v oblasti odborných kompetencí: - umí pracovat v týmu - zvládá přiměřeně běţné pracovní situace - organizuje účelně práci na pracovišti - sleduje vývojové trendy, orientuje se v dodavatelsko-odběratelské síti - orientuje se v trţní ekonomice - řeší samostatně, pohotově a zodpovědně úkoly plynoucí z profesních činností - připraví podklady pro obchodní jednání, obchodní smlouvy, vede obchodní jednání - jedná se zákazníky, zajišťuje proces nákupu a prodeje - vede administrativní agendu spojenou s činností firmy - provádí obchodní operace - zajišťuje marketingové činnosti - umí zaloţit podnikatelský subjekt - ovládá základy provozování podnikatelské činnosti fyzické i právnické osoby - dodrţuje pravidla podnikatelské etiky, společenského chování a vystupování - orientuje se v právních předpisech souvisejících s podnikáním Je veden tak, aby - znal své reálné osobnostní a odborné kvality, uměl konstruktivně zvaţovat své moţnosti v oblasti profesního růstu - měl reálnou představu o kvalitě své práce, pracoval pečlivě a svědomitě, snaţil se dosahovat co nejlepších výsledků a konstruktivně přistupovat k odůvodněné kritice a k odstraňování nedostatků - měl základní přehled o nabídce profesních a vzdělávacích moţností a příleţitostí v regionu, uměl posoudit a zjistit moţnosti svého pracovního uplatnění a jim odpovídající potřeby vzdělání - jednal a uvaţoval ekonomicky v pracovním i osobním ţivotě, pracoval hospodárně a byl loajální v pozici zaměstnance - prezentoval vhodným způsobem výsledky své práce i dispozice s ohledem na prospěch zaměstnavatele i svůj další profesní a osobnostní rozvoj - dodrţoval zásady a předpisy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygienu práce - znal pracovní rizika spojená s výkonem svého povolání - rozvíjel své estetické cítění a tvůrčí přístup ve svém oboru 5

6 Předpoklady absolventa pro další rozvoj v osobním, pracovním a občanském ţivotě - dovede se vyjadřovat v mateřském jazyce a v cizím jazyce přiměřeně situaci kaţdodenního soukromého a pracovního ţivota - čte s porozuměním texty verbální i ikonické - aplikuje základní znalosti o fungování multikulturní demokratické společnosti - aplikuje základní znalosti v oblasti právního vědomí - aplikuje základní znalosti a dovednosti z ekonomiky a podnikání v oblasti orientace na trhu práce, pracovně právních vztahů a v podnikových činnostech - aplikuje základní numerické znalosti - aplikuje zásady správné ţivotosprávy, relaxace a regenerace duševních a fyzických sil - identifikuje přiměřeným způsobem běţné problémy v ţivotě a hledá adekvátní způsoby jejich řešení Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolvent - vyuţíval prostředky informačních a komunikačních technologií ke komunikaci, pro získávání a zpracování informací ve všech oblastech - orientoval se v potřebných informacích a dokázal s nimi uváţlivě pracovat - komunikoval a jednal podle společenských pravidel, váţil si vytvářených hodnot - respektoval lidská práva a váţil si lidského ţivota - chránil ţivotní prostředí - jednal hospodárně v pracovním i osobním ţivotě - cítil odpovědnost za své zdraví, usiloval o zdravý ţivotní styl Vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami Ţák se speciálními vzdělávacími potřebami je definován v 6 zákona č. 56/2004 Sb. jako osoba se zdravotním postiţením, zdravotním znevýhodněním nebo sociálním znevýhodněním. Pro potřeby školního vzdělávacího programu je osobou se speciálními vzdělávacími potřebami ţák, který: - písemně poţádá ředitele školy o vzdělávání podle individuálního plánu nebo o toleranci svého postiţení ve vzdělávání. Ředitel ţádost posoudí a vydá rozhodnutí na základě zprávy z pedagogickopsychologického vyšetření platné max. 3 měsíce Podle 3 vyhlášky č. 73/2005 Sb. jsou ţáci se speciálními vzdělávacími potřebami vzděláváni formou individuální integrace: - pro kaţdého ţáka se specifickými poruchami učení je sestaven individuální vzdělávací program, ve kterém jsou obecně uvedeny metodické přístupky k jednotlivým ţákům. Ţáci však nemají speciálně upraveny tematické plány, ani nejsou osvobozeni z ţádných předmětů, neboť jsou schopni náplň jednotlivých předmětů zvládnout. Na tvorbě individuálního vzdělávacím programu se podílí vyučující ve spolupráci s výchovným poradcem. Ţáci mimořádně nadaní jsou vzděláváni podle 2 vyhlášky č. 73/2005 Sb. jestliţe: - písemně poţádají ředitele školy o vzdělávání podle individuálního plánu, předloţí zprávu z pedagogicko-psychologického vyšetření platnou 3 měsíce od doručení. Ředitel ţádost posoudí a vydá rozhodnutí o vzdělávání podle individuálního plánu nebo o přeřazení do vyššího ročníku podle 4 vyhlášky č. 73/2005 Sb.V přístupech k ţákům se speciálními vzdělávacími potřebami jsou respektována doporučení z pedagogickopsychologických vyšetření v rámci moţností školy s maximálním přihlédnutím k toleranci specifických potřeb ţáka. Jedná se zejména o výuku pomocí speciálních vyučovacích metod, individuální přístup a empatii k potřebám a psychické pohodě ţáka, úprava forem hodnocení výsledků vzdělávání a spolupráci s pedagogickopsychologickým zařízením. 6

7 .4. Způsob ukončení vzdělávání Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Dokladem o získání středního vzdělání s maturitní zkouškou je vysvědčení o maturitní zkoušce. Konání maturitní zkoušky se řídí školským zákonem č. 56/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším a jiném vzdělávání a příslušným prováděcím právním předpisem. Dokladem o dosaţení stupně vzdělání je maturitní vysvědčení. Absolvent je připraven na další studium v systému vysokoškolského vzdělávání. Organizace maturitní zkoušky Maturitní zkouška má od školního roku 200/20 dle současného školského zákona a jeho novelizací dvě části společnou a profilovou. Ţák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliţe úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Společná část maturitní zkoušky Skládá se ze tří zkoušek: a) český jazyk a literatura b) cizí jazyk c) volitelný předmět (matematika, občanský a společenskovědní základ, informatika) Pro kaţdou povinnou zkoušku má student právo zvolit si základní nebo vyšší úroveň obtíţnosti. Zkouška z českého jazyka a literatury a cizího jazyka je písemná (didaktický test a písemná práce) a ústní, volitelná zkouška se koná písemně (didaktický test). Zadavatelem je dle prováděcího předpisu MŠMT. Profilová část maturitní zkoušky Skládá se ze 2 nebo 3 povinných zkoušek. Klade důraz na odborné znalosti absolventa a moţnosti jeho uplatnění na trhu práce nebo dalšího studia. Předpokládaná struktura povinných zkoušek:. ústní zkouška z ekonomických předmětů (ekonomika podniku, účetnictví) 2. ústní zkouška z odborných předmětů zaměřených na řízení podniku (Provoz obchodu a sluţeb, Zahradnictví, Obecná potravinářská technologie) 3. praktická maturitní zkouška Praktická maturitní zkouška bude rozvrţena následovně:. vypracování projektu dle zadaných kriterií 2. obhajoba projektu Příprava na obhajobu a obhajoba před zkušební komisí probíhá celkem 40 minut a ţáci mohou pouţít připravenou prezentaci v programu POWER POINT. Předpokládaná struktura nepovinných zkoušek Pro výběr nepovinných zkoušek v rámci profilové maturitní zkoušky má student k dispozici nabídku MŠMT a ředitelství školy. Nabídka bude upřesněna po zveřejnění nabídky MŠMT. 7

8 2. Charakteristika ŠVP Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Bzenec, nám. Svobody Identifikační údaje školy Kód a název oboru vzdělání: Název ŠVP: Stupeň poskytovaného vzdělání: Délka a forma vzdělávání: 2.2 Podmínky pro přijetí ke vzdělávání 64-4-L/5 Podnikání Podnikání Střední s maturitní zkouškou 2 roky, denní - absolvování 3letého oboru vzdělání zakončeného výučním listem - zdravotní způsobilost uchazeče (stanoveno vládním nařízením) - splnění kritérií přijímacího řízení stanovených pro daný školní rok Organizace přijímacího řízení Přijímací řízení do. ročníků je organizováno v souladu se školským zákonem a Vyhláškou MŠMT č. 67/2004 Sb. ve znění novel. 2.3 Zdravotní způsobilost Předpokladem přijetí uchazeče ke vzdělávání v oboru Podnikání je rovněţ splnění podmínek zdravotní způsobilosti. K posouzení zdravotního stavu uchazeče je způsobilý příslušný registrovaný praktický lékař. Zdravotní omezení vţdy závisí na specifických poţadavcích zvoleného oboru nebo předpokládaného uplatnění. 2.4 Pojetí a cíle Cílem vzdělání v oboru Podnikání je připravit ţáky na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní ţivot v podmínkách měnícího se světa. Vzdělání směřuje k tomu, aby si ţáci vytvořili, případně posílili klíčové a odborné kompetence. Vzdělávání v oboru směřuje k tomu, aby si ţáci prohloubili a rozvinuli v návaznosti na dosaţené vzdělání a podle svých schopností a potřeb následující klíčové a odborné kompetence. KLÍČOVÉ KOMPETENCE VE VÝUCE Realizace klíčových kompetencí probíhá ve vzdělávacím procesu zvýšením kvality vzdělávání, především prohloubením individuálního přístupu k ţákovi, rozvíjením jeho základní klíčové kompetence pro úspěšné začlenění do školního i společenského ţivota. V kaţdém předmětu byly utvářeny klíčové kompetence ţáka, coţ je uvedeno v úvodu učebních osnov jednotlivých předmětů. Uţití jednotlivých organizačně didaktických forem výuky rozvíjelo určitý typ kompetencí. Ve výuce i mimo ni se uplatňovaly prvky estetické výchovy, individuální přístup k ţákovi na bázi partnerství, zvyšoval se podíl samostatné činnosti ţáka a motivace ţáka k aktivní účasti na vlastním seberozvoji, zvyšovala se osobní odpovědnost ţáka. Ţák byl veden ke schopnosti ochrany vlastního zdraví i zdraví ostatních, schopnosti ochrany ţivotního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot, vcítění se do situací ostatních a respektování jejich přesvědčení nebo názorů. a) Kompetence k celoţivotnímu učení Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni samostatně se věnovat učení a reálně si stanovovat potřeby a cíle svého dalšího vzdělávání, tzn. ţe absolventi by měli: - znát moţnosti svého dalšího vzdělávání, zejména v oboru a povolání - ovládat různé metody učení a uţívat osobní strategie učení, umět si vytvořit vhodný studijní reţim a podmínky 8

9 - být motivováni k celoţivotnímu učení, překonávat překáţky a být vytrvalí v zájmu úspěšnosti učení - získávat, zpracovávat a osvojovat si nové znalosti a dovednosti, vyhledávat a vyuţívat dostupné moţnosti a prostředky k učení, pomoc a podporu - vyuţívat ke svému učení různé informační zdroje, umět systematizovat a aplikovat získané znalosti a zkušenosti v práci i v ţivotě - sledovat a hodnotit pokrok při dosahování cílů svého učení, přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí. b) Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikání Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni úspěšně budovat svoji profesní kariéru a byli připraveni zvládat podnikatelské činnosti, tzn. ţe absolventi by měli: - mít odpovědný postoj k vlastní profesní kariéře, být připraveni přizpůsobovat se měnícím pracovním podmínkám a celoţivotně se vzdělávat - mít přehled o moţnostech uplatnění na trhu práce v daném oboru, poţadavcích na výkon odborné kvalifikace a o základních pracovně-právních vztazích - mít přehled o zdrojích informací a poradenských sluţbách týkajících se vzdělávání a trhu práce - jednat aktivně při hledání zaměstnání, vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli, prezentovat sebe i svoji odbornost - rozumět podstatě a principům podnikání, mít představu o právních, ekonomických, administrativních, osobnostních a etických aspektech soukromého podnikání. c) Personální a sociální kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni rozvíjet svoji osobnost, udrţovat vhodné mezilidské vztahy a dbát o své zdraví, tzn. ţe absolventi by měli: - stanovovat si cíle a priority podle svých osobních schopností, zájmové a pracovní orientace a ţivotních podmínek - adaptovat se na měnící se ţivotní a pracovní podmínky a podle svých moţností je pozitivně ovlivňovat - podporovat nekonfliktní souţití s druhými lidmi, nepodléhat předsudkům a stereotypům v přístupu k lidem z různých sociálních prostředí - spolupracovat s ostatními lidmi, odpovědně se podílet na realizaci společných pracovních i jiných činností, usilovat o integritu a prosperitu pracovního týmu - být připraveni vyrovnávat se se stresem v osobním i pracovním ţivotě a uvědomovat si význam zdravého ţivotního stylu. d) Kompetence vyuţívat prostředky informačních a komunikačních technologií a pracovat s informacemi Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi efektivně pracovali s prostředky ICT a s informacemi, tzn. absolventi by měli: - pracovat s osobním počítačem a dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií - rozvíjet práci s běţným základním a aplikačním programovým vybavením včetně nových aplikací - vyuţívat vhodné prostředky online a offline komunikace - získávat informace z otevřených zdrojů a dále je zpracovávat - uvědomovat si nutnost posuzovat rozdílnou věrohodnost různých informačních zdrojů a kriticky přistupovat k získaným informacím, být mediálně gramotní. e) Kompetence k řešení problémů Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni samostatně nebo v týmu řešit pracovní i jiné problémy, tzn. ţe absolventi by měli: - pojmenovat a analyzovat vzniklý problém (problematickou situaci) v celém jeho kontextu 9

10 - určit příčiny problému, získat informace potřebné k jeho řešení, navrhnout způsob řešení, popř. varianty řešení, zváţit moţné pozitivní i negativní dopady - zvolit optimální potup řešení, zdůvodnit jej a vysvětlit postup řešení jiným lidem, vyhodnotit výsledek - uplatňovat při řešení problémů různé metody myšlení, volit prostředky vhodné pro splnění jednotlivých aktivit, vyuţívat zkušeností a vědomostí nabytých dříve - spolupracovat při řešení problémů s jinými lidmi (týmové řešení). f) Komunikativní kompetence Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni souvisle se vyjadřovat v písemné i ústní formě a volit komunikační strategie a prostředky adekvátně situaci, tzn. Ţe absolventi by měli: - vyjadřovat se přiměřeně účelu jednání a komunikační situaci v projevech mluvených i psaných, vhodně se prezentovat, zpracovávat souvislé, obsahově i stylisticky náročnější texty; - vést konstruktivní dialog, formulovat a obhajovat své názory a postoje ústně i písemně a způsobem odpovídajícím dané situaci, adekvátně reagovat na projevy druhých lidí - zaznamenávat písemně podstatné myšlenky a údaje z textů a projevů jiných lidí (přednášek, diskusí, porad apod.) - zvládat komunikaci nejméně v jednom v cizím jazyce při běţné komunikaci v cizojazyčném prostředí - vyuţívat cizí jazyk pro základní pracovní komunikaci (např. zvládat odbornou terminologii a pracovní pokyny, orientovat se v jednodušším odborném textu). g) Matematická a finanční gramotnost Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi byli schopni pouţívat matematické myšlení za účelem funkčního zvládání různých situací, tzn. ţe absolventi by měli: - aplikovat matematické postupy a znalosti při řešení různých úkolů v běţných situacích včetně pracovních a pro další, zejména odborné vzdělávání - rozumět matematicky vyjádřeným informacím, umět interpretovat ekonomické údaje - zvládat řešení svých sociálních i ekonomických záleţitostí s ohledem na měnící se ţivotní situace, být finančně gramotní - orientovat se v problematice peněz a cen, být schopni vést pracovní, rodinný i osobní rozpočet včetně správy finančních aktiv i závazků. h) Občanské kompetence a kulturní povědomí Vzdělávání směřuje k tomu, aby absolventi ţili v souladu s hodnotami a principy humanity, demokracie a udrţitelného rozvoje a uznávali kulturní hodnoty, tzn. ţe absolventi by měli: - dodrţovat zákony, respektovat práva a osobnost druhých lidí, přispívat k uplatňování hodnot demokracie - jednat odpovědně, samostatně a iniciativně nejen ve vlastním, ale i ve veřejném zájmu - uznávat rozdíly mezi hodnotovými systémy různých náboţenských nebo etnických skupin a potřebu vzájemné kritické tolerance v multikulturním souţití - zajímat se o politické a společenské dění u nás i ve světě a být schopni kriticky přistupovat k realitě, vytvářet si vlastními argumenty podloţený názor - chápat význam kvalitního ţivotního prostředí pro člověka a jednat v duchu udrţitelného rozvoje; uvědomovat si odpovědnost za vlastní ţivot a spoluodpovědnost při zabezpečování ochrany ţivota a zdraví ostatních - váţit si kulturních hodnot a tradic vlastního národa, Evropy a ostatních světových civilizací. ODBORNÉ KOMPETENCE a) administrativní činnosti, tzn. aby absolventi: - ovládali klávesnici desetiprstovou hmatovou metodou v přiměřené rychlosti a přesnosti - vyhotovovali písemnosti podle normy s vyuţitím výpočetní a kancelářské techniky - stylizovali písemnosti věcně a jazykově správně - manipulovali s dokumenty (včetně elektronických) podle stanovených pravidel 0

11 - pracovali se specifickým programovým vybavením pouţívaným v profesní oblasti. b) základní podnikové činnosti, tzn. aby absolventi: - dokázali charakterizovat a pojmenovat jednotlivé makroekonomické jevy a efektivně vyhodnotit působení těchto jevů na fungování podniku - prováděli marketingový průzkum, sběr a analýzu dat a dokázali zvolit a pouţít efektivní marketingovou strategii - orientovali se v problematice managementu a osvojili si základní manaţerské dovednosti - zpracovávali doklady související s pohybem majetku a závazků podniku - evidovali a účtovali hotovostní a bezhotovostní operace podniku - prováděli základní výpočty spojené s nákupem a skladováním zásob - prováděli základní výpočty odpisů a vyuţití kapacity dlouhodobého majetku - prováděli mzdové výpočty a vypočítávali odvody sociálního a zdravotního pojištění, zálohy na daň z příjmů - vedli daňovou evidenci - účtovali o majetku a závazcích, nákladech a výnosech podniku - prováděli účetní uzávěrku - sestavovali účetní závěrku - orientovali se v soustavě daní - stanovovali daňovou povinnost k daním z příjmů a k dani silniční - orientovali se v právní úpravě podnikání, občanských a pracovněprávních vztazích - vedli jednání s obchodními partnery. c) bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci, tzn. aby absolventi: - chápali bezpečnost práce jako nedílnou součást péče o zdraví své i spolupracovníků (i dalších osob vyskytujících se na pracovištích, např. klientů, zákazníků, návštěvníků) i jako součást řízení jakosti a jednu z podmínek získání či udrţení certifikátu jakosti podle příslušných norem - znali a dodrţovali základní právní předpisy týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poţární prevence - osvojili si zásady a návyky bezpečné a zdraví neohroţující pracovní činnosti včetně zásad ochrany zdraví při práci u zařízení se zobrazovacími jednotkami (monitory, displeji apod.), rozpoznali moţnost nebezpečí úrazu nebo ohroţení zdraví a byli schopni zajistit odstranění závad a moţných rizik - znali systém péče o zdraví pracujících (včetně preventivní péče, uměli uplatňovat nároky na ochranu zdraví v souvislosti s prací, nároky vzniklé úrazem nebo poškozením zdraví v souvislosti s vykonáváním práce) - byli vybaveni vědomostmi o zásadách poskytování první pomoci při náhlém onemocnění nebo úrazu a dokázali první pomoc sami poskytnout. d) vyšší kvalita práce, výrobků nebo sluţeb, tzn. aby absolventi: - chápali kvalitu jako významný nástroj konkurenceschopnosti a dobrého jména podniku - dodrţovali stanovené normy (standardy) a předpisy související se systémem řízení jakosti zavedeným na pracovišti - dbali na zabezpečování parametrů (standardů) kvality procesů, výrobků nebo sluţeb, zohledňovali poţadavky klienta (zákazníka, občana). e) ekonomické jední a v souladu se strategií udrţitelného rozvoje, tzn. aby absolventi: - znali význam, účel a uţitečnost vykonávané práce, její finanční, popř. společenské ohodnocení - zvaţovali při plánování a posuzování určité činnosti (v pracovním procesu i v běţném ţivotě) moţné náklady, výnosy a zisk, vliv na ţivotní prostředí, sociální dopady - efektivně hospodařili s finančními prostředky - nakládali s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami ekonomicky a s ohledem na ţivotní prostředí.

12 2.5 Metody a formy výuky Metody výuky, které jsou při realizaci vzdělávání pouţívány, závisí na charakteru jednotlivých předmětů. V základních společenskovědních předmětech se vyuţívá kromě frontálního vyučování i dialogické slovní metody (dialog, diskuze), autodidaktické metody (samostatné práce ţáků, týmová práce, práce s textem) a samozřejmě i výuka prostřednictvím multimediální techniky. Ve výuce cizích jazyků se kromě tradičních způsobů výuky vyuţívají CD přehrávače, multimediální výukové programy, které aktivizují ţáka a vedou ho k práci s moderní technikou a umoţňují jeho seberealizaci v rámci samostatné i týmové práce. Ţák si na začátku vzdělávání bude volit mezi anglickým a německým jazykem. Ředitel školy můţe upravit výběr cizího jazyka tak, aby tato výuka byla realizovatelná v jednotlivých skupinách. 2.6 Charakteristika obsahových sloţek JAZYKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ Rozvíjí komunikativní kompetenci ţáků s ohledem na jejich budoucí profesní směřování, učí je kultivovaně se vyjadřovat ústně i písemně v českém jazyce a efektivně pracovat s textem jako zdrojem informací (rozvíjí čtenářskou gramotnost). Vzdělání v cizím jazyce umoţňuje ţákům řešit běţné kaţdodenní ţivotní situace v cizojazyčném prostředí. Dává jim také moţnost komunikovat v cizím jazyce i v odborné oblasti v rámci jejich zaměření. Dobrá znalost cizího jazyka umoţňuje absolventům studium na vysokých školách v ČR i v zahraničí a zároveň napomáhá k lepšímu uplatnění na trhu práce. Hlavní důraz je kladen na uplatňování principů Evropského jazykového portfolia. SPOLEČENSKOVĚDNÍ A EKONOMICKÉ VZDĚLÁNÍ Obecným cílem společenskovědního vzdělávání je připravit ţáky na aktivní a odpovědný ţivot v demokratické společnosti, směřuje k pozitivnímu ovlivňování hodnotové orientace ţáků, aby byli slušnými lidmi a odpovědnými občany demokratického státu, aby jednali uváţlivě nejen pro vlastní prospěch, ale také pro veřejný zájem. Učí je uvědomovat si vlastní identitu, kriticky myslet, nenechat se manipulovat a co nejvíce porozumět světu, v němţ ţijí. Ve společenskovědní oblasti vzdělávání je kladen důraz nikoli na sumu teoretických poznatků, ale na přípravu pro praktický ţivot a celoţivotní vzdělávání. MATEMATICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ Matematické vzdělávání v odborném školství plní kromě funkce všeobecně vzdělávací i funkci průpravnou pro odbornou sloţku vzdělávání. Obecným cílem matematického vzdělávání je výchova logicky uvaţujícího samostatného člověka, který bude umět pouţívat matematické poznatky v různých ţivotních situacích, při studiu daného oboru, při profesionální činnosti v budoucím zaměstnání, v osobním ţivotě i ve volném čase. Ţáci by měli získat pozitivní postoj k matematice, motivaci k celoţivotnímu vzdělávání, důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci. VZDĚLÁVÁNÍ PRO ZDRAVÍ Vybavuje ţáky znalostmi potřebnými k preventivní a aktivní péči o zdraví a tím rozvíjí kladné postoje ke zdravému způsobu ţivota a celoţivotní odpovědnosti za své zdraví. Vede ţáky k tomu, aby znali potřeby svého těla a rozuměli tomu, jak působí výţiva, ţivotní prostředí, dodrţovali hygienu, pohybové aktivity, pozitivní emoce, překonávali negativní emoce, udrţovali dobré mezilidské vztahy. Důraz klade na prevenci drogových závislostí, závislostí na hracích automatech, počítačových hrách. Ţáci jsou vedeni k odpovědnému sexu. 2

13 V problematice zdraví se usiluje zejména o výchovu a vzdělání pro celoţivotní provádění pohybových aktivit a rozvoj pozitivních vlastností osobnosti. Ţáci jsou vedeni k pravidelnému provádění pohybových činností, ke kvalitě v pohybovém učení, jsou jim vytvářeny podmínky k proţívání duševní a sociální pohody. Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní činnosti ţáků k činnosti řízené a výběrové, jejímţ smyslem je schopnost samostatně ohodnotit úroveň své zdatnosti a řadit do denního reţimu pohybové činnosti pro uspokojování potřeb i zájmů, pro optimální rozvoj zdatnosti a výkonnosti, pro regeneraci sil a pro podporu zdraví a ochranu ţivota. ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ 2.7 Začlenění průřezových témat Průřezové téma představuje významnou oblast vzdělávání, která prostupuje celým vzdělávacím programem a ve které se odráţí i celkové klima školy. V ŠVP Podnikání jsou zařazena čtyři průřezová témata: ČLOVĚK V DEMOKRATICKÉ SPOLEČNOSTI Výchova k demokratickému občanství a humanitě se zaměřuje na vytváření a upevňování takových postojů a hodnotové orientace ţáků, které jsou potřebné pro fungování a zdokonalování demokracie a pro multikulturní souţití. Nejde však pouze o postoje, hodnoty a jejich preference, ale také o budování občanské gramotnosti ţáků, tj. osvojení si faktické, věcné a normativní stránky jednání odpovědného aktivního občana. Výchova k demokratickému občanství se realizuje i v těch školních vzdělávacích programech, do nichţ nebyla zařazena povinně volitelná sloţka Společenskovědní vzdělávání, v níţ je k výchově k demokracii největší příleţitost. Ve všech vyučovacích předmětech lze totiţ výchovně působit na ţáky a vést je k demokratickým a slušným mezilidským vztahům budovat demokratické edukační klima, schopné reagovat na problémy a potřeby starších ţáků nástavbového studia. Přínos tématu k naplňování cílů rámcového vzdělávacího programu K odpovědnému a demokratickému jednání je třeba mít dostatečně rozvinuté klíčové kompetence (komunikativní kompetence, personální a sociální kompetence, kompetence k řešení problémů a k práci s informacemi atp.), proto jejich systematické rozvíjení ve všech vyučovacích předmětech výrazně napomáhá výchově k demokratickému jednání. Ţáci jsou vedeni k tomu, aby: - měli vhodnou míru sebevědomí, sebeodpovědnosti a schopnost morálního úsudku - byli připraveni klást si základní existenční otázky a hledat na ně odpovědi a řešení - byli ochotni a schopni se celoţivotně vzdělávat - hledali kompromisy mezi osobní svobodou a sociální odpovědností a byli kriticky tolerantní - byli schopni odolávat myšlenkové manipulaci - dovedli se orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotit a optimálně vyuţívat masová média pro své různé potřeby - dovedli jednat s lidmi, diskutovat o citlivých nebo kontroverzních otázkách, hledat kompromisní řešení - byli ochotni se angaţovat nejen pro vlastní prospěch, ale i pro veřejné zájmy a ve prospěch lidí v jiných zemích a na jiných kontinentech - váţili si materiálních a duchovních hodnot, dobrého ţivotního prostředí a snaţili se je chránit a zachovat pro budoucí generace. 3

14 Společenskovědní vzdělávání. - kultivace dospělé osobnosti a etická výchova - prohloubení schopnosti a motivace k učení - výcvik v komunikaci, vyjednávání, řešení konfliktů - souţití v multikulturní společnosti - úcta k ţivotu, stáří a pomoc potřebným - ČR, Evropa a soudobý svět z hlediska studovaného oboru - masová média a rozvíjení mediální gramotnosti ţáků. - politika, politické systémy, globalizace - základní rysy 20. století - vybrané oblasti filozofické antropologie a filozofické etiky Průřezové téma se realizuje zejména: a) důslednou kultivací chování a jednání žáků ve smyslu obyčejné lidské slušnosti, čestnosti, tolerance, solidarity, prosociálního chování atp. Cílem je kladný přístup ţáka k sobě samému a z toho pramenící jeho kladný přístup k ţivotu, k ostatním lidem, k ţivé i neţivé přírodě, ke kulturním, historickým a jiným hodnotám, které lidé vytvořili a vytvářejí; b) vytvořením demokratického klimatu školy, kde se lidé vzájemně respektují a spolupracují; c) promyšleným a funkčním používání různých strategií výuky, protoţe právě ony jsou zásadní pro rozvoj klíčových kompetencí a dosahování ostatních plánovaných vzdělávacích cílů; ČLOVĚK A ŢIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Udrţitelný rozvoj patří mezi priority EU včetně naší republiky. Národní strategie vzdělávání k udrţitelnému rozvoji (2007) udává hlavní strategické linie pro implementaci principů udrţitelného rozvoje v rámci vzdělávací soustavy České republiky a je jedním z východisek pro tvorbu vzdělávacích programů. Environmentální vzdělávání a výchova jako jejich nedílná součást poskytuje ţákům znalosti a dovednosti potřebné pro myšlení a jednání v souladu s principy udrţitelného rozvoje. Vede k odpovědnosti za udrţení kvality ţivotního prostředí a jeho jednotlivých sloţek i k úctě k ţivotu ve všech jeho formách. V souvislosti s odborným vzděláváním poukazuje na vlivy pracovních činností na prostředí a zdraví a vyuţívání moderní techniky a technologie v zájmu udrţitelnosti rozvoje. Hlavním cílem průřezového tématu Člověk a ţivotní prostředí je: - pochopení souvislosti mezi různými jevy v prostředí a lidskými aktivitami, mezi lokálními, regionálními a globálními environmentálními problémy - porozumění souvislostem mezi environmentálními, ekonomickými a sociálními aspekty ve vztahu k udrţitelnému rozvoji - respektování principů udrţitelného rozvoje - získání přehledu o způsobech ochrany přírody, o pouţívání technologických, ekonomických a právních nástrojů pro zajištění udrţitelného rozvoje - pochopení vlastní odpovědnosti za své jednání a snaha aktivně se podílet na řešení environmentálních problémů - osvojení základních principů šetrného a odpovědného přístupu k ţivotnímu prostředí v osobním a profesním jednání. - současné globální, regionální a lokální problémy rozvoje a vztahy člověka k prostředí (klimatické změny, ohroţování ovzduší, vody, půdy, ekosystémů i biosféry z různých hledisek rozvoje lidské populace, vliv prostředí na lidské zdraví) - moţnosti a způsoby řešení environmentálních problémů a udrţitelnosti rozvoje v daném oboru vzdělání a v občanském ţivotě (např. nástroje právní, ekonomické, informační, technické, technologické, organizační, prevence negativních jevů, principy udrţitelnosti rozvoje) 4

15 - biosféra v ekosystémovém pojetí (znalosti o abiotických a biotických podmínkách ţivota, ekologické přizpůsobivosti, o vzájemných vztazích organismů a prostředí, o struktuře a funkci ekosystémů, o významu biodiverzity a ochrany přírody a krajiny). ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE Základním cílem průřezového tématu Člověk a svět práce je příprava takového absolventa, který má nejen určitý odborný profil, ale který se díky němu dokáţe úspěšně prosadit na trhu práce i v ţivotě. Ţáky vedeme k zodpovědnosti za vlastní ţivot, motivujeme je k aktivnímu pracovnímu ţivotu s důrazem na význam vzdělání. Orientujeme je ve světě práce jako celku a seznamujeme je s alternativami moţnosti uplatnění po absolvování studovaného oboru. Ţáky učíme vyhledávat informace o vzdělávání, nabídce a profesních příleţitostech, písemně i verbálně formulovat svá očekávání a své priority. Učivo průřezového tématu Člověk a svět práce je začleněno v těchto předmětech: ekonomika podniku, občanská nauka, český jazyk a literatura. Nedílnou součástí je i spolupráce ţáků, učitelů a výchovného poradce. Ţák si je vědom svého odborného profilu, je vybaven znalostmi a kompetencemi a dokáţe se úspěšně prosadit na trhu práce. Seznámí se se zákoníkem práce v oblasti vzniku pracovního poměru a pracovní smlouvy Pro tuto oblast vzdělávání mají významnou roli projektové úkoly, které ţáci řeší v pracovních týmech. Odborná praxe ţáků v reálných podmínkách, exkurze v zaměstnavatelských organizacích, které jsou typické pro příslušnou oblast uplatnění absolventů, kariérové poradenství výchovného poradce a spolupráce s Úřadem práce pomohou při vstupu na trh práce a při uplatnění pracovních práv. INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Jedním z nejvýznamnějších procesů, probíhajících v současnosti v ekonomicky vyspělých zemích, je budování tzv. informační společnosti. Informační společnost je charakterizována podstatným vyuţíváním digitálního zpracovávání, přenosu a uchovávání informací. Technologickou základnou této proměny je vyuţívání prvků moderních informačních a komunikačních technologií. V době budování informační a znalostní společnosti je vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích nejen nezbytnou podmínkou úspěchu jednotlivce, ale i celého hospodářství. Ze zpracování informací prostředky informačních a komunikačních technologií se stává také významná ekonomická aktivita. Tento vývoj přináší nové pracovní příleţitosti a zásadně ovlivňuje charakter společnosti dochází k přesunu zaměstnanosti nejen do oblasti práce s informacemi, ale i do oblasti sluţeb obecně. Vyhledávání, zpracovávání, uchovávání i předávání informací se stává prakticky nezávislé na časových či prostorových omezeních. Práce s prostředky informačních a komunikačních technologií má dnes nejen průpravnou funkci pro odbornou sloţku vzdělání, ale také patří ke všeobecnému vzdělání moderního člověka. Ţáci jsou připravováni k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky informačních a komunikačních technologií a efektivně je vyuţívali jak v průběhu vzdělávání, tak při výkonu povolání (tedy i při řešení pracovních úkolů v rámci profese, na kterou se připravují), stejně jako v činnostech, které jsou a budou běţnou součástí jejich osobního a občanského ţivota. Úkolem nástavbového studia je poskytnutí hlubšího vzdělání v závislosti na potřebách jednotlivých oborů vzdělání, maturitní zkoušky i vyšších nároků na obecné studijní dovednosti. Oblast vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích svým obsahem a rozsahem splňuje poţadavky (základní úrovně) systému ECDL. Průřezové téma je zpravidla realizováno v samostatném vyučovacím předmětu převáţně všeobecně vzdělávacího charakteru, ţádoucí je však jeho pronikání i do předmětů ostatních. 5

16 Ţáci jiţ mají vytvořeny minimálně základní uţivatelské dovednosti práce s prostředky informačních a komunikačních technologií včetně práce s informacemi. Škola má počítačové učebny vybaveny dostatečným počtem pracovních stanic, tvořených moderními multimediálními počítači zapojenými v lokální síti, umoţňující sdílení případných síťových prostředků (tiskárny, skenery, DVD-ROM, disky ) a s rychlým přístupem na Internet. V hodinách výuky by měl počet pracovních stanic odpovídat počtu ţáků. Učebny jsou vybudovány se zřetelem na zachování pravidel hygieny a bezpečnosti práce. Softwarové vybavení školy kromě nabídky výukových programů podporujících výuku v jednotlivých vzdělávacích oblastech zahrnuje balík tzv. kancelářského software, tj. textový, tabulkový a databázový procesor, software pro tvorbu prezentací, dále software pro práci s grafikou, prohlíţeč webových stránek, organizační a plánovací software, ového klienta a další komunikační software a podle oborů vzdělání vyučovaných na škole téţ aplikace pouţívané v příslušné profesní oblasti, která je předmětem vzdělání. Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na kaţdé pracovní stanici pracoval jeden ţák. Těţiště výuky informačních a komunikačních technologií je v provádění praktických úkolů. je realizována formami různých cvičení, samostatných prací, souhrnných prací, projektů, testů s pouţitím počítače. Obsah průřezového tématu Občan v demokratické společnosti je převáţně realizován výukou předmětu Občanská nauka. 2. ročník. Mimo tento základní předmět se průřezové téma integruje do dalších předmětů. Realizace průřezového tématu Občan v demokratické společnosti ukazuje následující tabulka Obsahový okruh Předměty. roč. 2.roč. Osobnost a její rozvoj Český jazyk a liter. Cizí jazyk Tělesná výchova Matematika Právo Literární výchova Práce s počítačem Komunikace, vyjednávání, řešení konfliktů Český jazyk Cizí jazyk Právo Administrativa 6

17 Matematika Ekonomika podniku Společnost Cizí jazyk Dějepis Historický vývoj Stát, politický systém, politika, soudobý svět Masová média Dějepis Ekonomika Ekonomika Občanská nauka Právo Český jazyk Práce s počítačem Občanská nauka Cizí jazyk Dějepis Morálka, svoboda, odpovědnost, tolerance, solidarita Tělesná výchova Matematika X X Literární výchova X X Práce s počítačem X Ekonomika podniku X Psychologie Občanská nauka X Právo 7

18 Obsah průřezového tématu Člověk a ţivotní prostředí je převáţně realizován výukou v předmětu Základy přírodních věd. ročník mimo tento předmět se průřezové téma integruje do dalších předmětů Realizaci průřezového tématu Člověk a životní prostředí ukazuje následující tabulka Obsahový okruh Předměty.roč. 2. roč. Biosféra v ekosystémovém pojetí Základy přírodních věd X Současné globální regionální problémy Základy přírodních věd X Občanská nauka Cizí jazyk Moţnosti a způsoby environmentálních problémů Tělesná výchova X X Obsah průřezového tématu Člověk a svět práce je převáţně realizován výukou v předmětu Ekonomika podniku. 2. ročník. Mimo tento základní předmět se průřezové integruje do dalších předmětů. Realizace průřezového tématu Člověk a svět práce ukazuje následující tabulka: Obsahový okruh Předměty.roč. 2. roč. Hlavní oblasti světa práce Soustava školního vzdělávání v ČR Občanská nauka X Informace jako kritéria pro rozhodování Ekonomika Právo 8

19 Písemná a verbální prezentace Zákoník práce Soukromé podnikání Práce s tiskem a dalšími informačními médii Práce s počítačem X Český jazyk a literatura X X Cizí jazyk X X Práce s počítačem X Administrativa X X X X Právo Marketing a management Ekonomika podniku Chod firmy Právo Občanská nauka X Český jazyk a literatura X X Cizí jazyk X X Práce s počítačem X Obsah průřezového tématu Informační a komunikační technologie je převáţně realizován v předmětu Práce s počítačem 2. ročník. Mimo tento základní předmět se průřezové téma integruje do dalších předmětů, kde ţáci zpracovávají seminární práce a projektové práce, vytvářejí prezentace a vyhledávají informace na internetu Podrobný popis realizace průřezových témat v jednotlivých předmětech je uveden v učebních osnovách Průřezové téma Občan v demokratické společnosti Člověk a ţivotní prostředí Člověk a svět práce Informační a komunikační technologie Klíčový termín uváděný v osnovách a přehledech ODS ČŢP ČSP ICT 9

20 2.8 Organizace výuky Příprava ţáků je organizována jako dvouleté studium. Výuka probíhá převáţně jako teoretická v učebnách školy. Učební praxe je zařazena v předmětu Chod podniku, který je koncipován jako předmět praktický. Jeho cílem je naučit ţáky aplikovat veškeré vědomosti získané v odborných předmětech na příkladech z praxe. Základním dokumentem, který zajišťuje jednotnost v celém výchovně vzdělávacím procesu je Školní řád VOŠ, SOŠ a SOU Bzenec. Školní řád obsahuje práva i povinnosti ţáků, upravuje pravidla chování ţáků ve vyučování, dále rozvádí Organizační a Pracovní řády, které jsou vypracovány pro jednotlivá pracoviště. Všichni zaměstnanci a ţáci jsou povinni se se Školním řádem seznámit a řídit se jím. Seznámení se Školním řádem a dalšími dodatky probíhá vţdy první den školního roku a záznam o poučení je uveden v třídní knize. Personální podmínky Předměty nástavbového oboru vzdělání - Podnikání vyučují učitelé s úplnou odbornou a pedagogickou způsobilostí. K dalšímu odbornému rozvoji vyuţívají učitelé semináře zaměřené na rozvoj pedagogických dovedností v rámci nabídky pedagogických center, odborných kurzů a samostudia. Materiální podmínky Teoretické vyučování probíhá v budově školy Vinařů 354. Teoretické předměty se vyučují v tzv. kmenových učebnách, které jsou vybaveny školním nábytkem odpovídajícím vyhlášce 40/2008 a klasickými tabulemi. Kapacita učeben je 5 30 míst. Menší učebny se vyuţívají pro dělenou výuku. Pro výuku jazyků jsou speciální jazykové učebny vybavené audio a video technikou.ve dvou učebnách je multimediální vybavení. Pro výuku IKT má škola k dispozici dvě třídy po 5 pracovních místech vybavených PC s příslušným softwarem a připojením na internet. Učebny jsou vybaveny dataprojektory. Učebny vyuţívají také ostatní vyučující při aplikaci IKT do dalších předmětů, především jazyků a odborných předmětů. 2.8 Organizace výuky Výuka ţáků probíhá jednak v kmenových učebnách (běţné frontální vyučování), jednak v učebnách odborných (IKT, tělocvična a jazyková). Pro výuku jazyků, IKT, tělesné výchovy a administrativu se ţáci dělí do skupin. Klasická výuka je doplněna projektovou výukou, odbornou praxí a dalšími vzdělávacími aktivitami. Projektová výuka Projektová výuka je postavena na tvorbě ţákovských projektů. Tyto projekty vycházejí z teoretických a praktických znalostí ţáků s cílem dále je rozvíjet a umět je uplatnit při samostatné a kolektivní práci. Projekty jsou koncipovány tak, aby byly přínosné pro budoucí občanský ţivot (učí ţáky komunikovat, spolupracovat, vyjádřit své poznatky a myšlenky) a pracovní uplatnění ţáků (ţáci mimo jiné zpracovávají i odborná témata související s jejich oborem). Projekty rovněţ prohlubují znalosti práce ţáků s IKT. Zadávané projekty vycházejí z průřezových témat školy a z odborných předmětů. Ţáci mohou zpracovávat projekty vycházející z témat Občan v demokratické společnosti, Člověk a ţivotní prostředí, Člověk a svět práce. Všechna zmíněná témata vyuţívají při zpracování projektů IKT. Odborná praxe Pro ţáky prvního ročníku organizuje škola povinnou dvoutýdenní praxi. Obsah praxe je orientován tak, aby ţáci poznali organizaci výroby, řízení výrobního procesu, poznali strukturu organizace a hlavní úkoly daného pracoviště, seznámili se s konkrétními činnostmi pouţívanými na pracovišti. Rovněţ ţáci 2. ročníků absolvují odbornou dvoutýdenní praxi na smluvních pracovištích dle zaměření. Vztahy mezi školou a organizací, v níţ se praxe uskutečňuje, je zajištěna Smlouvou o spolupráci při zabezpečení provozní praxe. Smlouvu předloţí škola a poskytuje ji organizaci k odsouhlasení a podpisu. 20

21 Další vzdělávací aktivity Exkurze: knihovny, literárně-historické exkurze odborné exkurze. Kulturní akce: filmová a divadelní představení probíhají jednak v rámci výuky, jednak jsou nabízena i vybraná divadelní představení ve večerních hodinách. Ţákům je umoţněna i návštěva výstav a vzdělávacích programů zaměřených na umění. Prezentační akce: ţáci prezentují školu na veletrzích vzdělávání, na dnech otevřených dveří naší školy, v rámci těchto akcí ţáci popularizují studijní obor. Prevence sociálních a patologických jevů: účast na besedách a přednáškách (témata přednášek se přizpůsobují poţadavkům školy, případně samotných studentů), testy sociálního klimatu třídy a školy. Kariérové poradenství: úřad práce, veletrh VŠ Gaudeamus, dny otevřených dveří VŠ, besedy s akademickými funkcionáři a zástupci podniků. Sportovní aktivity: Ţákům jsou nabízeny sportovní krouţky, které jsou zaměřeny podle jejich zájmu o konkrétní sport. Největší zájem bývá o volejbal, basketbal, fotbal a aerobic. V těchto krouţcích jsou ţáci připravováni na sportovní reprezentaci školy v soutěţích pořádaných. Zahraniční aktivity: ţáci mají moţnost zúčastnit se zahraničních stáţí a odborných praxí, rozšířit si své odborné dovednosti, jazykové znalosti a schopnosti (Anglie, Rakousko, Německo). 2.9 Hodnocení a diagnostika ţáků Klasifikace se řídí klasifikačním řádem, jehoţ zkrácenou podobu uvádíme. Při hodnocení průběţné i celkové klasifikace pedagogický pracovník uplatňuje přiměřenou náročnost a pedagogický takt vůči ţákovi. Na ostatní pravidla a podmínky, které nejsou v tomto klasifikačním řádu řešeny, se v plném znění uplatní příslušné paragrafy zákona č.56/2004 Sb. a vyhlášky č. 3/2005 Sb. Stupně hodnocení a klasifikace Výsledky vzdělávání ţáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech z předepsaných kontrolních prací se hodnotí stupni prospěchu: výborný 2 chvalitebný 3 dobrý 4 dostatečný 5 nedostatečný Jednotlivými vyučovacími předměty jsou chápány předměty povinné, všeobecně vzdělávací a předměty odborné. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Podklady pro hodnocení a klasifikaci vzdělávacích výsledků a chování ţáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky: a) soustavným sledováním výkonů ţáka a jeho připravenosti na vyučování b) různými druhy zkoušek (písemné, ústní, praktické, pohybové) c) analýzou výsledků činnosti ţáka d) konzultacemi s ostatními učiteli, podle potřeby s pracovníky pedagogicko-psychologických poraden a zdravotnických sluţeb e) rozhovory se ţákem a zákonnými zástupci ţáka Podrobnosti hodnocení Učitel hodnotí v průběhu vyučování znalosti a dovednosti ţáka formou, kterou si zvolil. Formu a způsob hodnocení musí ţákovi oznámit vţdy na začátku školního roku. 2

22 a) Pro klasifikaci je nutné, aby ţák napsal předepsané kontrolní práce. Dále musí být z předmětu vyzkoušen alespoň dvakrát za kaţdé pololetí, z toho alespoň jedenkrát ústně, pokud to umoţňuje povaha a hodinová dotace vyučovaného předmětu. b) Učitel oznamuje ţákovi výsledek kaţdého hodnocení a klasifikace, poukazuje na klady a nedostatky hodnocených výkonů. Při ústním zkoušení oznámí učitel ţákovi výsledek okamţitě, nejpozději na konci hodiny. c) Předepsané kontrolní písemné práce probíhají podle stanoveného harmonogramu. d) Učitel je povinen vést evidenci klasifikace. Klasifikace ţáků se specifickými vývojovými poruchami (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie, dysortografie) U ţáků s vývojovou poruchou klade učitel důraz na ten druh projevu ţáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklady podat lepší výkon. Při klasifikaci nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které ţák zvládl. Významným aspektem hodnocení ţáků se stává i uplatňování metody sebehodnocení a kolektivního hodnocení. Dále pak získávání odborných komunikativních a personálních dovedností při prezentacích na akcích pořádaných školou. 2.0 Mezioborové vztahy v rámci školy, poţadavky trhu práce V rámci odborných předmětů jsou do výuky zařazena témata: - Technika prodeje v rámci předmětu Provoz obchodu a sluţeb - Vinohradnictví, enologie a sommeliérství - v rámci předmětu Zahradnictví - Hodnocení surovin a výrobků z hlediska senzorického a mikrobiologického v rámci předmětu Obecná potravinářská technologie - Propagace a aranţování v rámci odborné praxe Cílem mezioborové provázanosti je rozšířit znalosti a především praktické dovednosti ţáků v oblasti návaznosti na obory, které souvisí s oborem Podnikání v dílčích tematických celcích. Je to především návaznost na obor Prodavač, Zahradník a Cukrář. Ţáci se naučí výrobky nejen prodávat, ale i prezentovat je zákazníkovi. Zároveň získají přehled o poţadavcích zákazníků a tyto zkušenosti zpětně vyuţijí ve svém oboru. Důleţitá je i vazba na Analýzu potravin, kde ţáci prakticky smyslově hodnotí výrobky a provádí mikrobiologické hodnocení prostředí. V návaznosti na obor Zahradník zvládnou práce spojené s pěstováním a ošetřováním révy vinné, zpracování vinných hroznů, prohloubení znalostí z výroby vína, školení vína, které vyuţijí při své práci. 22

23 3. Učební plán 3. Identifikační údaje školy Kód a název oboru vzdělání: 64-4-L/5 Podnikání Název ŠVP: Podnikání Stupeň poskytovaného vzdělání: Střední s maturitní zkouškou Délka a forma vzdělávání: 2 roky, denní Kategorie a názvy vyučovacích předmětů Počet týdenních vyučovacích hodin v ročníku. 2. Český jazyk a literatura 3 3 Cizí jazyk 4 4 Občanská nauka Dějepis Matematika 3 2 Tělesná výchova 2 2 Základy přírodních věd 2 Práce s počítačem Ekonomika podniku 3 3 Účetnictví 3 3 Písemná a elektronická komunikace Právo 2 Management a marketing 2 Společenský protokol Psychologie Chod podniku - 2 Konverzace v CJ výběrové Provoz obchodu a sluţeb 2 3 Zahradnictví 2 3 Obecná potravinářská technologie 2 3 Nepovinný seminář: Matematika - Společenské vědy - Informační technologie - Celkem hodin týdně