KAPACITA ÚZEMÍ TURISTICKÉHO REGIONU âesk RÁJ PRO UDRÎITELN ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU

Transkript

1 Cílem tohoto ãlánku je pfiedstavit dal í ãást projektu ízení turistické destinace a trvale udrïiteln rozvoj cestovního ruchu 1, která se zab vá problematikou únosnosti rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu âesk ráj. DÛvodem volby tohoto pilotního území byla skuteãnost, Ïe území âeského ráje pfiedstavuje v znamn tradiãní turistick region, ve kterém mûïe dojít v souvislosti s pfiípadn m zápisem jeho nejatraktivnûj í a zároveà ekologicky nejcitlivûj í ãásti na Seznam kulturního a pfiírodního dûdictví UNESCO k v znamn m zmûnám v intenzitû a formách cestovního ruchu 2. V sledkem je jak si metodick instrument usnadàující pochopení a usmûràování procesu zmûn zpûsoben ch cestovním ruchem na území âeského ráje. Pfii identifikaci pfiíãin neïádoucích dopadû cestovního ruchu a jejich percepci byly vzaty v úvahu sezonnost a prostorová koncentrace cestovního ruchu v tomto regionu. Synergické pûsobení této dvojité koncentrace pfiedstavuje jednu z klíãov ch pfiíãin tûchto neïádoucích dopadû, a pfiedstavuje tedy zásadní v zvu pro destinaãní management âeského ráje. âlánek se také snaïí nastínit v hody plynoucí ze znalosti konceptu únosné kapacity ãi konceptu LAC (meze pfiijateln ch zmûn) a jeho aplikace v rámci aktivit destinaãního managementu. KAPACITA ÚZEMÍ TURISTICKÉHO REGIONU âesk RÁJ PRO UDRÎITELN ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU Martina Pásková 1 Zadavatelem tohoto pilotního projektu bylo Ministerstvu pro místní rozvoj (Odbor realizace a rozvoje cestovního ruchu - fieditelka odboru PhDr. BlaÏena KfiíÏová), první ãást byla ve zkrácené verzi uvefiejnûna v bfieznovém ãísle COT. 2 Projekt sestával z fie ení tfií problémov ch okruhû: 1. návrh systému koordinace cestovního ruchu v turistickém regionu âesk ráj; 2. návrh informaãního a statistického systému cestovního ruchu v âeském ráji; 3. návrh metody stanovení kapacity a rezerv území âeského ráje pro rozvoj cestovního ruchu. Problematika poslednû jmenovaného okruhu je pfiedmûtem tohoto pfiíspûvku, okruh informaãnû statistick je pfiedstaven v pfiíspûvku docenta Zelenky (sekce informatiky). COT Business ~ 6 ~ 2003 Grafiti na masivu Sokolky Úvod Je zfiejmé, Ïe v znamnou podmínku rozvoje cestovního ruchu, kter by mûl b t dlouhodobû pfiínosn pro v echny dotãené skupiny i jedince, pfiedstavuje sledování a zvy ování únosnosti tohoto rozvoje. Monitorování únosnosti (udrïitelnosti) rozvoje cestovního ruchu musí odráïet nejen stanoviska odborníkû, ale i názory a postoje iroké vefiejnosti (místních obyvatel ináv tûvníkû území), coï ãiní tento proces znaãnû nároãn m a v sledky obtíïnû interpretovateln mi. Je v ak nutné pfiijmout tuto v zvu a pokusit se takto uvûdomûle pfii rozvoji cestovního ruchu postupovat, i kdyï to zpoãátku pfiinese více komplikací neï v hod. Sledování dopadû zmûn vyvolan ch aktivitami cestovního ruchu a míry jejich únosnosti pro dané území ãi pfiijatelnosti pro komunitu na nûm Ïijící by mûlo postupnû vyústit v roz ífiení klasického informaãního (pfiípadnû rezervaãního anebo navigaãního) systému na informaãnû monitorovací systém, kter je nezbytn m pfiedpokladem a podkladem pro efektivní a profesionální práci destinaãního managementu, resp. poskytuje nezbytné informace o zpûtné vazbû rozvojov ch aktivit. U kaïdého kapitálu, nástrojû, zdrojû vãetnû pûdy a nemovitostí existuje jakási pomyslná hranice ãi kritická míra jejich vyuïívání, pfiiãemï pfii jejím pfiesaïení dochází k po kozování jejich základních hodnot a parametrû. Takovéto sníïení hodnoty vstupního kapitálu pfiirozenû sniïuje i kvalitu samotného v stupu, v na em pfiípadû produktu cestovního ruchu. Kapitál cestovního ruchu, tj. pfiírodní a kulturní (hmotné a nehmotné) dûdictví, pfiedstavuje zpravidla kolektivní vlastnictví, coï s sebou pfiiná í nutnost koordinovanû sdílené zodpovûdnosti. Realitou je ov em spí e oportunistické chápání této situace, kdy je úsilí mnohdy vynakládáno k maximalizaci vyuïívání kapitálu pfii minimalizaci zodpovûdnosti za jeho údrïbu. Lze vinit zákonodárce z nedokonalé právní úpravy podnikatelského prostfiedí v oblasti cestovního ruchu, anebo spí- e podnikatelskou etickou nevyspûlost? âesk ráj pfiedstavuje v znamné pfiírodní, ale souãasnû ikulturní dûdictví âeské republiky. V rámci správy mûïe b t toto dûdictví vyuïíváno pro cestovní ruch jen do urãit ch mezí, aby nedo lo k naru ení jeho základních parametrû, resp. pûvodní a jedineãné pfiírodní i kulturní hodnoty tohoto vzácného statku. V kontextu pravdûpodobného zafiazení âeského ráje lze hovofiit dokonce o dûdictví (tím pádem i turistické atraktivity) globálního v znamu. Pfiípadn m zápisem na Seznam UNE- SCO by âesk ráj dostal neoficiálnû nejprestiïnûj í znaãku globálního trhu destinací, coï by s sebou pfiirozenû neslo znaãn tlak na komercializaci místního Ïivota a na komodifikaci destinaãních zdrojû obecnû. Hovofiíme-li o turistickém regionu âeského ráje jakoïto dûdictví lidstva, je vhodné jej pojmout jako dûdictví kulturní krajiny 3. Dá se tedy fiíci, Ïe se v tomto pfiípadû jedná o hodnotu, spoãívající ve vzájemném souladu pfiírodních a kulturních hodnot, synergicky vytváfiejících jedineãnou ãeskou historickou krajinu. Je evidentní, Ïe tato hodnota nabízí znaãn osvûtov i proïitkov potenciál, kter je zároveà nutné vnímat jako historick odkaz, kolektivní dûdictví. DÛvody pro hledání únosn ch mezí rozvoje potenciálu území Nutnost zohledàovat kvantitativní a kvalitativní aspekty rozvoje cestovního ruchu z hlediska jeho únosnosti pro dané území je explicitnû vyjádfiena v dokumentu vycházejícího ze Summitu Zemû 1992 Agenda 21 pro cestovní ruch (WTO 1998). Tento dokument uznává obrovsk potenciál cestovního ruchu, av ak zároveà konstatuje, Ïe pfiestoïe mûïe na jednu stranu vést k ekonomické prosperitû i ke zlep ení Ïivotního prostfiedí, mûïe na druhou stranu v pfiípadû slabého managementu vést k po- kození zdrojû, na nichï cestovní ruch bytostnû závisí. kodám na pfiírodním i kulturním dûdictví lze v ak pfiedejít pfiijetím a prosazováním preventivních opatfiení, zejména ve formû profesionálních a systematick ch aktivit destinaãního managementu a prûbûïné, nezkreslené a vãasné informovanosti v ech aktérû rozvoje cestovního ruchu na území âeského ráje imimo nûj. Dále tento dokument uvádí, Ïe Ïádná obec nemûïe hovofiit o budování udrïitelného cestovního ruchu, pokud nehodnotí dûsledky vlastních aktivit na územní potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Za tímto úãelem je nutné provést anal zu dopadu vlastních aktivit na oblast ekonomickou, sociální, kulturní a sloïek pfiírodního prostfiedí a plánovat opatfiení vedoucí k optimalizaci zji tûného dopadu. 3 PÛvodním zámûrem bylo nominovat âesk ráj jako smí enou památku na Seznam UNESCO. I

2 Je objektivnû uznávan m faktem, Ïe âesk ráj patfií k nejvyhledávanûj ím turistick m regionálním destinacím âeské republiky. Rozmanitost a hodnota potenciálu území âeského ráje pro rozvoj cestovního ruchu je vûdomû ãi podvûdomû vnímána a oceàována snad v emi aktéry domácího cestovního ruchu. Dá se tedy hovofiit o spoleãenském konsensu ohlednû nezbytnosti udrïování a rozvíjení pfiírodního i kulturního dûdictví âeského ráje pro souãasnou populaci i budoucí generace rezidentû i náv tûvníkû. Pfiirozená ucelenost skalních mûst daná jejich geomorfologickou konfigurací i historick m v vojem jejich okolí v raznû omezuje jejich turisticky únosnou kapacitu a ãiní je tak daleko zranitelnûj ími ve srovnání s vût inou prûmûrn ch ãesk ch regionálních turistick ch destinací. Relativní blízkost hranic, pfiírodní i kulturní pfiitaïlivost celého regionu a pfiedev ím reáln pfiedpoklad zápisu území na Seznam svûtového pfiírodního dûdictví pfiedurãují âesk ráj k relativnû vysoké náv tûvnosti a pûsobení v ech dopadû zmûn s ní spojen ch. Je tedy zfiejmé, Ïe správû v e zmínûn ch hodnot musí b t vûnována patfiiãná pozornost a Ïe rozvoj cestovního ruchu na tomto území musí podléhat zvlá tnímu ochrannému reïimu, zaloïenému na zmínûné shodû o nutnosti udrïet jeho jedineãné hodnoty. Tento reïim v ak rozhodnû nemá bránit ãi omezovat Ïádoucí (kvalitativnû orientovan ) spoleãensk rozvoj (pokrok) na území âeského ráje. Má jen zaruãit, aby nedocházelo k naru- ování ãi degradaci podstaty pfiírodních a kulturních hodnot rozvíjeného území. ZpÛsob hledání únosn ch mezí rozvoje potenciálu území Hledání únosn ch mezí rozvoje potenciálu území destinace âesk ráj ãili nalézání udr- Ïitelné míry aktivace jeho turistického potenciálu musí pfiedstavovat integrální souãást jejího systematického plánovitého rozvoje. Pfii strategickém plánování cestovního ruchu na území této turistické destinace je nezbytné provést následující ãtyfii kroky: 1. Zji tûní souãasné hodnoty turistického zatíïení fie eného území, respektive jeho nejzatûïovanûj ích ãástí. Následuje zji Èování souãasné hodnoty únosné kapacity fie eného území vybraného skalního mûsta. Tyto hodnoty mohou b t zji Èovány napfi. na základû znalosti geologick ch, botanick ch a zoologick ch parametrû daného skalního mûsta (zmûny ve stavu vegetaãního a pûdního krytu, stanovi È a populaãním v voji ohroïen ch druhû fauny), územnû plánovací dokumentace, v sledkû dotazníkov ch etfiení rezidentû ináv tûvníkû, na základû anal zy v sledkû vlastního terénního etfiení zátûïe skalních mûst (resp. jeho ãástí) cestovním ruchem. Rozdíly mezi zji tûnou hodnotou únosné kapacity skalního mûsta souãasnou mírou jeho zatíïení cestovním ruchem hovofií o mífie nasycení únosné kapacity území, pfii stávajícím zpûsobu a mífie ãasoprostorového vyuïívání ( etrnûj í zpûsob vyuïívání a vy í míra vyuïití disponibilního ãasoprostoru znamená zv ení hodnoty únosné kapacity území). 2. Stanovení cílové (Ïádoucí) hodnoty turisticky únosné kapacity skalního mûsta. Únosná kapacita je veliãinou promûnnou, která se mûní v ãase v fie eném prostoru v závislosti pfiedev ím na následujících vzájemnû souvisejících faktorech: úroveà náv tûvnického managementu (zejména pfiístupového managementu), míra sezonnosti, míra prostorové koncentrace, úroveà environmentální technologie, struktura a podíl ostatních funkcí území skalního mûsta (lokalita vûdeckého zájmu, stanovi tû ohroïen ch druhû fauny a flóry atd.), struktura a profily náv tûvnick ch segmentû, úroveà údrïby a technick ch inovací, rekonstrukcí, regulaãních mechanismû a úroveà destinaãního managementu obecnû. 3. Identifikace úkazû a procesû, které mohou indikovat nastartování neïádoucích zmûn v území zohlednit fyzick, ekologick, ekonomick, institucionální, socio-kulturní, psychologick rozmûr dopadû rozvoje cestovního ruchu na prostfiedí destinace. Následuje v bûr ukazatelû, jejichï hodnota má b t sledována stanovení sady indikátorû relevantních z hlediska únosného zatíïení území cestovním ruchem, návrh algoritmu mûfiení hodnot ukazatelû (navrïení zpûsobu získávání dat zdrojû, vhodné periody a územní jednotky úrovnû agregace zji tûn ch hodnot, návrh formy, dostupnosti a manipulace s daty). 4. Takto stanovené smûrné hodnoty (popsané neïádoucí projevy v území, zji tûné symptomy neïádoucích zmûn v destinaci) bude nutné konfrontovat s reáln mi hodnotami (s vypozorovan mi symptomy a s namûfien mi prûtoky náv tûvníkû) vyuïití kapacity a zji Èovat tak míru saturace (nasycení) dané únosné kapacity. DÛleÏité je tedy uvûdomit si fakt, Ïe únosná kapacita není fixní hodnotou (nepfiekroãitelnou mezí rozvoje v kvalitativním slova smyslu), ale promûnnou hodnotou, závislou na vnûj ích i vnitfiních faktorech zmínûn ch v bodû 2, zejména v ak na kvalitû destinaãního managementu, jehoï úsilím by mûlo b t tuto hodnotu postupnû a systematicky zvy ovat (pfii vy ím objemu náv tûvnosti ãi rozvoje cestovního ruchu obecnû dochází ke stejnému, nebo dokonce niï ímu zatûïování fie eného území). Jednotlivé, zejména hrdlové lokality nejsou nafukovací, av ak pracuje-li destinaãní management s ãasoprostorovou kombinatorikou náv tûvnick ch tokû, resp. doká- Ïe-li v maximálnû moïné mífie ovlivàovat pohyb náv tûvníkû v rámci celého území âeského ráje a stimulovat je do ménû preferovan ch ãasov ch období a ãástí dne, lze únosnou kapacitu území celého âeského ráje zvy ovat. U pat skal dochází vlivem pohybu horolezcû k naru ování vegetaãního krytu a k následné erozi nezpevnûn ch pískû. Obrázek ukazuje lokalitu po provedení protierozních zábran. Metodika stanovování orientaãního intervalu mezních hodnot turistické zatíïitelnosti Prvním krokem procesu urãování limitní hodnoty zátûïe musí b t vymezení ãasové periody (prvotní inventarizace, pak soustavn monitoring) a prostorové jednotky, jejíï hodnota turisticky únosné kapacity je zji Èována. Pokud se jedná o ãlenitûj í prostranství, napfiíklad v pfiípadû skalního mûsta, pak se za smûrodatn údaj pokládá tzv. hrdlová hodnota únosná kapacita místa s nejniï í zátûïovou tolerancí. Z toho je zfiejmé, Ïe únosnou mez rozvoje cestovního ruchu v destinaci je vhodné zji Èovat pro vymezenou, z hlediska pûsobení cestovním ruchem nejzranitelnûj í ãást (segment) jejího území. Následuje hledání hodnot jednotliv ch slo- Ïek únosné kapacity. Zji Èování hodnot indikátorû v ech sloïek turisticky únosné kapacity musí b t provádûno interdisciplinárním t mem ve vhodnû zvolen ch periodách. Pro systematické sledování míry dosaïení stanovené hodnoty únosné kapacity je nutné vytvofiit soubor ukazatelû reprezentujících v echny rozmûry únosnosti tak, aby se postupnû vybudovala pevná základna pro rozhodovací procesy destinaãního managementu, pfiípadnû pro správce jednotliv ch objektû, prostranství skalních mûst. Tyto indikátory slouïí k monitorování míry dosaïení stanoven ch mezních hodnot jednotliv ch sloïek únosné kapacity, identifikaci potenciálních ohro- Ïení symptomû neïádoucích územních zmûn (za úãelem stanovení rûzn ch stupàû bdûlosti/pohotovosti) a posuzování pfiíãinn ch vztahû mezi v vojem cestovního ruchu a stavem pfiírodního ispoleãenského prostfiedí v destinaci âesk ráj. Smûrná hodnota zatíïení lokality by mûla b t odvozována na základû zmínûn ch dimenzí únosné kapacity. Kvantifikovatelnost indikátorû míry dosaïení únosné kapacity je sice podmínkou nutnou, ne v ak po- II COT Business ~ 6 ~ 2003

3 Nápisy na skalním masivu Drábsk ch svûtniãek staãující. Podchytit se musí také kvalitativní aspekt kvantitativních jednotek (náv tûvníkû), které jsou v rámci zji Èování únosnosti mûfieny. Je tedy nezbytné zjistit stávající a definovat cílov profil náv tûvníka. Pomûrem takto definovaného optimálního profilu ku profilu skuteãnému se získá hodnota koeficientu, kter je pracovnû nazván koeficientem profilu. Kromû Ïádoucí struktury, vzorce chování a demografického profilu náv tûvníka se urãí dal í pfiedpoklady optimálního stavu, napfiíklad úroveà sezonnosti ãi úroveà místní environmentální technologie. Zji tûn mi koeficienty profilu, technologie a sezonnosti se upraví v sledná hodnota únosné kapacity, agregovaná ze ãtyfi níïe uveden ch, kvantitativnû definovan ch sloïek zátûïové kapacity. Mezi nepfiíznivé atributy turismu v âeském ráji, v raznû sniïující jeho turisticky únosnou kapacitu, patfií sezonní v kyvy v náv tûvnosti celého regionu. Proto za nezbytné povaïuji monitorování míry sezonnosti náv tûvnosti, vyjádfiené podílem míry náv tûvnosti v nejsilnûj ím a nejslab ím mûsíci turistické sezony ãi kurtózou ( piãatostí sezony). Dal ím faktorem, kter sniïuje turisticky únosnou kapacitu konkrétního skalního mûsta je koncentrace aktivit cestovního ruchu v jeho pfiírodnû cenném jádru. Pomocí dotazníkového etfiení náv tûvníkû tedy musí b t zji Èováno procento náv tûvníkû, ktefií nav tûvují téï atraktivity mimo území jádra skalního mûsta (koeficient územní koncentrace). Zji tûn mi koeficienty sezonnosti i územní koncentrace bude o etfiena v sledná hodnota turisticky únosné kapacity skalního mûsta. Mezi dal í základní ukazatele udrïitelnosti rozvoje cestovního ruchu by mûl patfiit index iritace a turistická (Defertova) funkce. Mezi dal í ukazatele, jejichï únosná mez má b t urãena a sledována saturace této mezní hodnoty, patfií indikátory dlouhodobé únosnosti rozvoje cestovního ruchu. DÛvody kombinace konceptu únosné kapacity s konceptem akceptovateln ch zmûn Jako základní ukazatel fyzické únosnosti jednotliv ch skalních útvarû, jejich komplexû a potaïmo celého území skalního mûsta se standardnû pouïívá poãet náv tûvníkû za hodinu/den/mûsíc pfii stávajícím právním stavu ochrany a stávajícím zpûsobu a intenzitû regulace jeho vyuïití. Na základû rozboru teoretické báze a praktick ch zku eností pfii aplikaci konceptu únosné kapacity se v ak nejeví zcela realistické definovat hranice únosnosti rozvoje pro fie ené území pouze na základû exaktních a objektivních ukazatelû. Odli nou alternativou ke konceptu únosné kapacity, charakteristickou subjektivnûj ím pfiístupem, pfiedstavuje model LAC 4. Jde o obecn model plánování a regulace vlivû na biosféru, kdy se místo s regulací chování a restrikcemi pracuje s nalezením a popisem pfiijateln ch parametrû biosféry a jejich sledováním a monitorováním. Ústfiední metodou je tedy mûfiení symptomû neïádoucího v voje území (projevû neïádoucích zmûn v území, vyvolan ch aktivitami cestovního ruchu) namísto limitace objemu náv tûvnosti ãi objemu rozvoje cestovního ruchu obecnû. Mezi metody a nástroje modelu LAC (Ahn Lee a Shafer 2002) patfií EIA, SEA, dotazníková etfiení obyvatel, náv tûvníkû, klíãov ch aktérû, indikátory udrïitelného rozvoje vãetnû vyuïívání indikátorû udrïitelného rozvoje cestovního ruchu aj. Tento mûkk model hledající meze pfiijatelné zmûny se jeví realistiãtûj í pfiedev ím z hlediska moïnosti exaktnû a objektivnû definovat hranice únosnosti rozvoje pro fie ené území, neboè je chápe spí e jako shodu mnoha subjektû o horní mezi pro nû únosného rozvoje, a to pfii souãasném zohlednûní v sledkû sledování objektivnû mûfiiteln ch a hodnotiteln ch skuteãností. Pfii zji Èování únosnosti území zátûïe spojené s aktivitami cestovního ruchu ve skalních mûstech (a na celém území âeského ráje proto upfiednostàujeme kombinaci pfiístupu tvrd ího (tedy klasické expertnû urãování limitû rozvoje cestovního ruchu) s mûkãím pfiístupem spoleãensky i odbornû pfiijateln ch zmûn (indikaci prvních projevû neïádoucích zmûn v fie eném území), kterou nabízí model LAC. Proces monitorování hodnot ukazatelû Soustavné sledování v voje hodnot zvolen ch indikátorû samo o sobû vytváfií databázi nezbytnou pro kvalifikovanou práci destinaãního managementu i pro úãely komparativních studií provádûn ch na vy ích úrovních státní správy. Je v ak nezbytné hledat ãasoprostorové zákonitosti ve v voji monitorovan ch hodnot a identifikovat pfiíãinné vztahy. Vhodné by bylo sledovat korelaci (i v voj tûchto korelací) monitorovan ch hodnot s hodnotami Defertovy ( turistické ) funkce. Jedná se o pomûr mezi hustotou lûïek a poãtem obyvatel na fie eném území. Tento ukazatel je z hlediska v povûdní hodnoty, dostupnosti dat i jednoduchosti v poãtu nejpfiijatelnûj ím ukazatelem maximálního potenciálního zatíïení území cestovním ruchem, a má tedy v raznou pomocnou funkci pfii sledování nasycenosti únosné lûïkové kapacity území pfii plánování ubytovací kapacity a s ní související infrastruktury v rámci procesu územního plánování. Nedostatkem tohoto ukazatele je fakt, Ïe nepostihuje neregistrovaná ubytovací zafiízení a jednodenní náv tûvnost (v letníky). Je tedy nezbytné o etfiit tuto hodnotu koeficientem podílu registrovan ch zafiízení na celkovém poãtu ubytovacích zafiízení vãetnû odhadu poãtu neregistrovan ch a dále koeficientem podílu turistû (pfienocujících náv tûvníkû) na celkové náv tûvnosti (vãetnû v letníkû) bûhem prûmûrného dne hlavní sezony. Pfii hledání vzájemn ch vazeb a kauzality mezi jednotliv mi ukazateli je dûleïité si uvûdomit, Ïe v realitû nejde o existenci linií pfiíãin (lineární pfiíãinnosti), ale o vícerozmûrnou síè akcí, interakcí a reakcí (zpûtn ch vazeb). Pokud je od této skuteãnosti abstrahováno, pak je nutné toto znaãné zjednodu ení brát v úvahu pfii interpretaci v sledkû. Monitorování slouïí kromû optimalizace dopadû (kompromis mezi maximalizací pozitivních a minimalizací negativních dopadû) rozvoje cestovního ruchu také k preventivnímu podchycování jeho negativních vlivû (nezam len ch), coï je nevyhnutelné pro udrïování a podporování zdravého v voje destinace. V pfiípadû vãasného odhalení nepfiízniv ch projevû rozvoje cestovního ruchu je správnost a rychlost diagnózy (identifikace pfiíãiny, tedy zdroje) zv ena právû pomocí systematicky pofiizované databáze klíãov ch indikátorû, vystihujících typické pfiíznaky chorobného v voje cestovního ruchu. Monitoring musí b t koordinován na vy í úrovni státní správy, je tedy nezbytné, aby dané orgány specifikovaly, které základní ukazatele mají b t povinnû sledovány. Tento soubor ukazatelû musí daná obec roz ífiit na základû znalosti specifick ch podmínek, konkrétních potfieb a priorit své vlastní lokality. Dal í funkcí monitorování je odvozování trajektorie Ïivotního cyklu a zji Èování pozice destinace v nûm, je tedy pfiedpokladem pro identifikaci v vojové fáze, ve které se destinace ve sledovaném období nachází. Bez existence v e zmínûné databáze a preventivního sledování v voje indikátorû mûïe dojít k situaci, kdy na sebe nezdrav v voj destinace upozorní teprve znaãnû alarmujícími projevy, tedy ve fázi úpadku, 4 Model mezí pfiijatelné zmûny; akronym anglického termínu Limits to Acceptable Change COT Business ~ 6 ~ 2003 Vytvofiení paralelní cesty cyklisty v místû povalového chodníku III

4 kdy se negativní dopady dají uï jen tlumit, ne v ak systematicky odstra- Àovat. Na základû generalizace empirick ch dat (v e zmínûné základní soubory ukazatelû), získan ch z komunální sféry, je vhodné na vy í úrovni státní správy urãit (pro usnadnûní identifikace v vojové fáze na lokální úrovni) orientaãní intervaly referenãních hodnot vybran ch indikátorû a míry nasycení únosn ch kapacit (Defertovy funkce). Stanovení kapacitních hranic se li í pro rûzné typy destinací, napfiíklad kapacitní zatíïitelnost pfiírodního území s kfiehk m a hodnotn m ekosystémem bude v raznû niï í neï únosná kapacita urbánního prostfiedí. MoÏnosti sledování udrïitelnosti cestovního ruchu na území âeského ráje Mezi indikátory kvalitativního charakteru by mûly b t zafiazeny ukazatele postihující napfi. prûbûh procesu dualizace (rozdûlování) spoleãnosti, (marginalizace obyvatel), turismifikace (proces poturi tûní sídelního centra), inscenizace (pfiedvádûní kulturních zvyklostí pro úãely cestovního ruchu), folklorizace (pfiedvádûní folkloru pro úãely cestovního ruchu) a stereotypizace kultury, neboè jde o procesy, které mají nejdramatiãtûj í dopady právû na komunity mal ch ostrovních státû exploatovan ch cestovním ruchem zpravidla v duchu neokolonialismu. Toto sice zatím není pfiípad âeského ráje, av ak postoj místních obyvatel k rozvoji (formû a intenzitû) musí b t prûbûïnû sledován, stejnû tak pfiípadn proces jejich marginalizace, míra poturi Èování obcí v jádrové ãi nástupní oblasti, míra komercializace folkloru a tradic obecnû atd. Zaveden m, ale doposud velmi zfiídka pouïívan m indikátorem je irridex (Doxeyho iritaãní index), kter m se mûfií míra turistické iritace (lépe: postoj obyvatel k rozvoji cestovního ruchu) ve formû ãtyfibodové stupnice. V procesu rozvoje se nachází tzv. ekolabeling cestovního ruchu, tedy standardizace ekokvality zafiízení a cel ch destinací cestovního ruchu. Bylo by vhodné v rámci práce destinaãního managementu stimulovat provozovatele zafiízení cestovního ruchu na území âeského ráje k usilování o dosaïení standardu, a tedy certifikátu, aè uï se jedná o dobrovolnou certifikaci na národní ãi lokální (regionální) úrovni. Tab. 1 Indikátory vybrané Správou CHKO âesk ráj pro monitoring zmûn vyvolan ch cestovním ruchem ve stavu pfiírodního dûdictví UNESCO. Zdroj: Pásková Mertlík dle WTO Indikátor WTO 2 Stres WTO 3 Intenzita uïívání WTO 4 Sociální dopady WTO 5 Kontrola rozvoje WTO 7 Proces plánování WTO 8 Kritické ekosystémy (dopad na pfiírodu) WTO 9 Spokojenost náv tûvníkû WTO 10 Spokojenost místních obyvatel sledovaná charakteristika ZatíÏení hrdlov ch bodû a extrémnû zatíïen ch lokalit Poãty osob/ha nebo km cest v hlavní sezonû Pomûr poãtu turistû a místních obyvatel Kvalita územnû plánovací dokumentace Zmûna vyuïívání území existence rozvojového plánu cestovního ruchu a jeho naplàování poãty vzácn ch (ohroïen ch) biologick ch druhû hlá ená po kození skalních povrchû hluková zátûï po kození vegetaãního krytu míra spokojenosti náv tûvníkû míra spokojenosti místních obyvatel sbûr dat Sãítání procházejících, poãty prodan ch vstupenek Sãítání procházejících, poãty prodan ch vstupenek Poãty lûïek, poãty objektû individuální rekreace, poãty trvale hlá en ch obyvatel Existence závazn ch regulaãních limitû v územních plánech obcí a regulaãních plánech nárûst zastavûn ch ploch, poãty zahajovan ch novostaveb pravidelné vyhodnocení inventarizace hlá ení o po kození mûfiení prûbûïné vyhodnocování pravidelná dotazníková etfiení pravideln monitoring faktorû spokojenosti ZpÛsob monitorování souboru indikátorû zmûn vyvolan ch ve v znamné mífie cestovním ruchem je pfiedmûtem dal ích kapitol. MoÏnosti sledování dosaïení kritické meze socio-kulturní a psychologické únosnosti spoãívají v propracování metodiky sociologick ch prûzkumû náv tûvníkû a obyvatel. Po kození frekventované cesty. Pfiíãiny: neúnosn terén neudrïování cesty strm svah Algoritmus ãinnosti pracovní skupiny Práce nad touto studií byla prûbûïnû usmûràována na základû diskuzí v rámci úãelovû sestavené pracovní skupiny s tematikou únosnosti rozvoje cestovního ruchu. Pracovní skupina sestávala ze zástupcû ochrany pfiírody (pracovníci SCHKO), památkové péãe, samosprávn ch úfiadû, Ïivnostensk ch sdruïení (KâT) ipodnikatelsk ch subjektû cestovního ruchu. JiÏ ze samotné skladby této skupiny vypl vá, Ïe vytvofiila platformu pro prezentaci a diskuzi znaãnû rozdíln ch, ale o to podnûtnûj ích názorû. Jako vstupní pfiedpoklady pracovní skupiny byly konstatovány následující skuteãnosti: území âeského ráje (jeho fyzické i sociální dimenze) je pfietíïitelné z hlediska rozvoje (nejen) cestovního ruchu území âeského ráje má omezenou absorpãní schopnost fyzick ch sloïek území ve smyslu zátûïe zpûsobené rozvojem cestovního ruchu území âeského ráje má omezenou míru tolerance ze strany spoleãnosti, ve smyslu akceptovat zmûny zpûsobené v území rozvojem cestovního ruchu (jeho formou, intenzitou, tempem) fyzické i sociální hodnoty území âeského ráje pfiedstavují zdroje cestovního ruchu (materiál pro stavbu cestovního ruchu) princip dlouhodobého kvalitativního rozvoje území âeského ráje a zachování této schopnosti rozvoje nespoãívá v omezování stavby (rozvoje) cestovního ruchu, ale naopak v zaji tûní neomezování dal ích potenciálních stavitelû (uïivatelû zdrojû cestovního ruchu) ve smyslu zachování kvalitních podmínek rozvoje pro nû i pro budoucí generace existují vnitfiní i vnûj í faktory, které absorpãní schopnost území âeského ráje ovlivàují: management území, v vojová fáze, typ destinace, segment náv tûvníkû atd. únosná kapacita není konstantou, její velikost je do znaãné míry závislá na práci destinaãního managementu âeského ráje, konstantou se stává aï od momentu stoprocentního vyuïití disponibilního ãasu iúzemí IV COT Business ~ 6 ~ 2003

5 zji Èovat absorpãní schopnost fyzického prostfiedí (únosnou kapacitu jevového prostfiedí) a toleranãní interval sociálního prostfiedí (pfiijatelnost zmûn v rámci vjemového prostfiedí) znamená definovat si pruïnost a odolnost materiálu (území âeského ráje), kter je pouïíván pro stavbu cestovního ruchu rozvoj cestovního ruchu je nezbytné stimulovat do z hlediska turistické zátûïe odolnûj ích lokalit âeského ráje, ve vhodné intenzitû, ãasu, formû i tempu klíãoví aktéfii (vyjma spekulativnû anebo krátkozrace uvaïujících subjektû) mají zájem na zachování, ãi dokonce zv ení kvality zdrojû cestovního ruchu na území âeského ráje. Jedinû potenciální omezovatele mûïe zaji tûní únosnosti rozvoje cestovního ruchu na území âeského ráje v jejich aktivitách omezit. Ostatním aktérûm naopak respektování únosnosti (zatíïitelnosti) území âeského ráje zajistí kvalitní podmínky pro dal í rozvoj cestovního ruchu. Dále se skupina shodla na tom, co by mûlo b t v stupem spoleãné práce a této studie: definování pfiíznaãn ch (varujících, symptomatick ch) jevû (stavû a procesû) na vymezen ch (pilotních) kontrolních lokalitách mapa s vyznaãením pilotních kontrolních stanovi È stanovení ukazatelû (nivelaãních znaãek) varujícího stavu fyzického anebo sociálního prostfiedí (na základû v sledkû mezioborové anal zy fyzické vstfiebatelnosti a spoleãenské pfiijatelnosti zmûn zpûsoben ch rozvojem cestovního ruchu) návrh postupu monitorování zmûn stavu (a zpûsob jejich interpretace) návrh postupu (alternativních opatfiení) pro destinaãní management zonace území dle jeho únosné zatíïitelnosti rozvojem cestovního ruchu Vstupními podklady pro takto orientovanou práci by podle pracovní skupiny mûly b t: empirické poznatky o souãasném zatíïení klíãov ch lokalit (v sledky sãítání náv tûvníkû) expertní znalost citlivosti (zranitelnosti) území z hlediska rozvoje cestovního ruchu pfiibliïná znalost postojû obyvatel k rozvoji cestovního ruchu a vnímání jeho stávajících i potenciálních dopadû na kvalitu jejich Ïivota anal za souãasného zatíïení a vyuïití regionu cestovním ruchem stanovení systému ukazatelû dopadû zmûn vyvolan ch cestovním ruchem návrh varujících hodnot ukazatelû dopadû zmûn vyvolan ch cestovním ruchem zpracování mapov ch podkladû a fotodokumentace dopadû zmûn vyvolan ch cestovním ruchem stanovení systému ukazatelû dopadû zmûn vyvolan ch cestovním ruchem sestavení mezioborového t mu (dále jen MT) zohledàujícího více rozmûrû únosnosti dopadû zmûn vyvolan ch aktivitami cestovního ruchu Tento mezioborov t m byl sestaven a jeho jednání probûhla ve formû kulatého stolu ve tfiech kolech následujícím zpûsobem: 1. kolo MT probûhla identifikace úkazû a procesû, které mohou indikovat nastartování neïádoucích zmûn v území, byly zohlednûny pfiíslu né fyzické, ekologické, ekonomické, institucionální, socio-kulturní, psychologické rozmûry dopadû zmûn vyvolan ch rozvojem cestovního ruchu na prostfiedí destinace. Byl téï sestaven základní soubor ukazatelû. 2. kolo MT byl proveden v bûr konkrétních ukazatelû, jejichï hodnota má b t sledována, pfiiãemï v sledkem bylo stanovení zú- Ïené sady indikátorû relevantních z hlediska únosného zatíïení území cestovním ruchem, návrh algoritmu mûfiení hodnot ukazatelû (navrïení zpûsobu získávání dat zdrojû, vhodné periody COT Business ~ 6 ~ 2003 a územní jednotky úrovnû agregace zji tûn ch hodnot, návrh formy, dostupnosti a manipulace s daty) a vypracování koneãné sady indikátorû vãetnû její diskuze v pracovní skupinû. Souãasnû byla ve spolupráci s pracovníkem SCHKO âesk ráj provedena anal za souãasného zatíïení a vyuïití regionu cestovním ruchem (na základû empirick ch poznatkû a statistick ch etfiení). Byl sestaven pfiehled maximálních hodnot turistické zátûïe zji tûn ch v hrdlov ch bodech (kontrolních stanovi tích). Byl pfiedloïen návrh na standardizaci mûfiení zátûïe, na pofiizování fotodokumentace (specifikace pilotních kontrolních lokalit, zpûsobu a period mûfiení). 3. kolo MT byla nadefinována forma a diskutována intenzita úkazû a procesû, indikujících nastartování neïádoucích zmûn. Dále bylo provedeno zhodnocení souãasné úrovnû dosaïení stupnû zátûïe vzhledem k únosnosti daného území. Byly téï diskutovány a navr- Ïeny pohotovostní ( varující ) intervaly hodnot ukazatelû. Problematika stanovování varující formy a intenzity neïádoucích dopadû zmûn vyvolan ch cestovním ruchem se ukázala b t velice slo- Ïitá, pfiiãemï byla konstatována nutnost získávání pomûrnû dlouhodob ch empirick ch poznatkû, zohledàujících specifika sledované lokality (nelze tedy vytváfiet univerzální interpretaãní kály mûfien ch hodnot indikátorû únosnosti dopadû zmûn vyvolan ch cestovním ruchem). 4. kolo MT byly naformulovány konkrétní zákroky, urãitá opatfiení, která je nutno (zatím ze strany SCHKO, v budoucnu ze strany destinaãního managementu) podniknout pfii daném stupni varující hodnoty indikátorû ( stupni pohotovosti ). Tato opatfiení byla zatím navrïena pro pilotní kontrolní stanovi tû. Dále byla v rámci ãinnosti pracovní skupiny naznaãena návaznost a vzájemná souvislost s ostatními bloky projektu destinaãním managementem a regionálním informaãním a monitorovacím systémem. Bylo konstatováno, Ïe kvalita destinaãního managementu je ústfiedním a vnitfiním (tedy kontrolovateln m) faktorem ovlivàování velikosti hodnoty únosné kapacity území âeského ráje pro rozvoj cestovního ruchu. Mezi klíãové orientace aktivit destinaãního managementu by mûly patfiit aktivity zvy ující absorpceschopnost území âeského ráje, aktivity usmûràující (stimulující) rozvoj cestovního ruchu z hlediska alokace v ãasoprostoru (akcentace mimosezonní náv tûvnosti a pohybu náv tûvníkû mimo jádrová území), usmûràování formy, intenzity a tempa aktivit cestovního ruchu. Záfiezy od lan Z hlediska regionálního informaãního a monitorovacího systému je podle pracovní skupiny nutné zaãlenit navrïen systém indikátorû do ir ího monitorovacího systému a umoïnit zpfiístupnûní i aktualizaci tûchto dat jak odborné, tak i iroké vefiejnosti. V budoucnu bude nezbytné navrhnout mechanismy (na základû pravdûpodobn ch scénáfiû a algoritmû optimalizujících dopady zmûn vyvolan ch rozvojem cestovního ruchu) pro podporu rozhodování destinaãního managementu, správy CHKO a samosprávy. Na základû diskuzí pracovní skupiny byla usmûrnûna práce nad orientaãní zonací území âeského ráje podle jeho absorpceshopnosti (kvality i kvantity) rozvoje cestovního ruchu (na základû expertního posouzení pracovníka SCHKO a dosavadní znalosti náv tûvníkû území vypl vající z v sledkû sãítání vstupû, prûtokû ) pilotních kontrolních stanovi È. Pro kaïdou z tûchto kontrolních lokalit byl proveden expertní odhad (Mertlík 2002) dosaïení únosné míry turistického zatíïení, typizace a fotodokumentace tohoto zatíïení a návrh prevence inápravy. Souãas- V

6 nû byla provedena anal za vztahu mezi intenzitou náv tûvnosti kontrolních lokalit a jejich stavem (závaïností a typem zátûïe/dopadu). Pro území âeského ráje jako celku byla vytvofiena typologizace dopadû cestovního ruchu pro kaïd typ zátûïe/dopadu zohlednûna nároãnost a zpûsob nápravy, pfiíãina a moïnosti prevence. Metoda zji Èování míry únosného zatûïování stezek Pfii aplikaci metodiky únosné kapacity je z dûvodu komplexity tohoto konceptu nezbytné volit gradualistick postup, tedy zaãít jen jejím jist m geografick m i vûcn m v sekem. Z dûvodu dostupnosti metodick ch zdrojû doporuãujeme zaãít zji Èováním souãasného stavu únosné zátûïe stezek vybran ch skalních mûst, konkrétnû pomocí relativnû exaktní metody zji Èování únosné zátûïe pûdního i vegetaãního krytu kontrolní lokality. Metoda bude samozfiejmû ãasem rozvíjena a zfiejmû modifikována na specifické podmínky fie en ch skalních mûst, resp. jejich relativnû nejzatûïovanûj ích/nejohroïenûj ích lokalit, a to zejména s ohledem na odborná doporuãení pracovníkû SCHKO âesk ráj. Praktickému zji Èování únosné zátûïe musí pfiedcházet a následnû doprovázet zji Èování souãasné zátûïe stezek a prostranství fie eného území. V souãasnosti oblíbená praxe sãítání náv tûvníkû uïivatelû stezek v urãit ch periodách se nezdá b t adekvátní (ãi dostateãná pro interpretaci vztahu objemu náv tûvnosti a jeho únosnosti pro území), pfii stejném poãtu mûïe docházet k rûzné formû i intenzitû naru ení pûdního i vegetaãního krytu, a to dokonce na tomtéï úseku území (rûzné vzorce náv- tûvnického chování, poãasí atd.). Proto by sãítání mûlo b t jen doplàkovou metodikou, pro pfiibliïnou indikaci objemu z hlediska územního dopadu nadmûrné náv tûvnosti (poãet je v ak jen jedním z faktorû, jak je naznaãeno v e). Pro pû í turistiku jsou na území âeského ráje tradiãnû udrïovány trasy a po kozené úseky jsou prûbûïnû opravovány. Postupnû se dobudovává síè cyklotras. Orientaãní bûh je povolován pouze mimo jádrová území. Nûkteré trasy v âeském ráji jsou jiï dnes znaãnû zatíïeny. Problémem pfietûïovan ch tras mûïe b t po kození okolní vegetace a ru ení ÏivoãichÛ nadmûrn m hlukem. Na území âeského ráje v ak existuje rezerva ve formû moïnosti usmûràování turistick ch tokû na ménû vyu- Ïívané stezky a trasy. V pfiípadû nutnosti je moïné vybudování tras s povrchem odoln m erozi a se lapu, pfiedev ím v atraktivních územích. V územích jsou ponechávány lokality uzavfiené pro turistick ruch. Ve v jimeãn ch pfiípadech po dohodû s obcemi mûïe dojít i k uzavfiení cest a tím i pfiíslu né oblasti ( 64 Zákon o Ïivotním prostfiedí ã.17/1992 Sb., ve znûní zákona ã. 123/1998 Sb.). Je nutné vzít v úvahu, Ïe stezky pfiedstavují vitální sloïku celkové strategie destinaãního managementu (resp. náv tûvnického managementu), a proto musí b t peãlivû lokalizovány, navrïeny, konstruovány a udrïovány (za úãelem udrïení ãi zv ení kvality záïitku náv tûvníka iochrany zdrojû pro cestovní ruch). patn stav stezky mûïe b t zapfiíãinûn nedostatkem v nûkteré z v e uveden ch ãinností (lokalizace, návrh projekt, konstrukce a údrïba stezek) nebo aktivitami cestovního ruchu pfiesahujícími fyzickou kapacitu daného úseku stezky (Marion citovan In Monz 2000). Mezi nejobvyklej í dopady cestovního ruchu na stezky (Leung a Marion citovan In Monz 2000) vedoucí k sniïování hodnoty zdrojû, bezpeãnosti a estetiãnosti záïitku patfií následující jevy: roz ifiování stezky vytváfiení paralelních stezek (zji Èováno standardizovan m mûfiením ífiky stezky v cm) vyjeté stopy, koleje (stopy od kol, koní atd. zji Èováno standardizovan m mûfiením profilu stezky v cm) pûdní eroze, svaïitost stezky (v cm) rozbahnûnost stezky Inventarizace v skytu a stavu stezek je nezbytné lokalizovat a zmapovat stezky a jejich stav, identifikovat obecné atributy, jako jsou délka, turistická nároãnost, pfiírodní a kulturní charakteristiky, vybavenost (mostky, znaãky, nauãné cedule, laviãky ) údrïba stezek lokalizovat problémy a navrhnout fie ení (posunutí stezky ãi její znovuvybudování, odvodàování atd.) ohodnotit stav stezky (vzhledem k moïnému dopadu cestovního ruchu) v skyt exotick ch druhû atd. Dva nejpouïívanûj í pfiístupy posuzování stavu stezek 1. problémovû zaloïené rychlé etfiení 2. vzorkovû zaloïené rychlé etfiení problémové etfiení v zkumník zaznamenává vybrané problémy ( ífika, eroze; jejich poãátek a konec) pomocí mûfiícího kotouãe tato metoda poskytuje: poãet v skytû problémû na stezce, celkovou délku stezky, % postiïené stezky, poãet v skytû problémû na 1 km stezky vzorkové etfiení systematick pfiístup, po 50 metrech (pomocí mûfiícího kotouãe) zaznamenávat ífiku stezky (zmûny vinou naru ení ãi ztrátû vegetaãního krytu nebo kvûli organickému odpadu ) a erozi stezky (odhadnout pûvodní povrch stezky a mûfiit od tohoto bodu k nejhlub- ímu bodu vy lapané (vyjeté) stopy (profil stezky) tato metoda poskytuje data indikující rozsah a prûmûr ífiky ( ífiek) a erozi (profil stezky) Tab. 2 V hody a nev hody pfiístupu hodnocení stavu stezek 5 Typ v zkumu Problémovû orientovan rychl v zkum Vzorkovû orientovan rychl v zkum Stál bodov v zkum Zji Èování souãasné a únosné zátûïe stezek a náv tûvnick ch prostranství fie eného skalního mûsta, resp. vybraného kontrolního stanovi - tû, bude zahrnovat dva základní soubûïné (av ak s odli nou periodizací) procesy: 1) inventarizaci a anal zu zátûïe a stavu a 2) periodick (prûbûïn ) monitoring zmûn zátûïového stavu. Monitoring turistick ch tokû zatíïení území související s aktivitami náv tûvníkû Jako jist orientaãní ukazatel zátûïe území cestovním ruchem slouïí pfiehled o poãtu náv tûvníkû vybran ch skalních mûst âeského ráje. V skyt náv tûvníkû byl pfiedmûtem prûzkumu provedeného firmou DHV (2001) ve spolupráci se sdruïením âesk ráj. Tento prûzkum vzorce prostorového chování náv tûvníka byl poprvé provádûn dne , tj. v sobotu o prázdninách v ãasovém intervalu hodin v následujících lokalitách: Hruboskalské skalní mûsto (vstup: celkem pû ích a 819 cyklistû), Pfiíhrazské skály (vstup 366 pû ích, prûtok 697 pû ích, 30 cyklistû vstup, 56 prûtok), Podtrosecká údolí (vstup 735 pû ích, 729 cyklistû), Údolí Plakánku (prûtok 570 pû í, 455 cyklisté), Klokoãské skály (prûtok 504 pû ích, 22 cyklistû), Maloskalsko (vstup pû í 375, prûtok 422, cyklisté vstup 3, prûtok 14). Kfiivka náv tûvnosti vykazuje dvû maxima. První je v dopoledních hodinách mezi hod. a druhé mezi hodinou. Na základû tûchto prûzkumû nav tíví turistick region âesk ráj prûmûrnû dennû v ãervenci náv tûvníkû. V létû 2002 (6. 7.) bylo opût provedeno mûfiení prostorového vzorce chování turistû (ARR Nisa 2002b), a to obdobn m, ikdyï propracovanûj ím zpûsobem neï pfied rokem DHV (2001). Metodika tohoto etfiení spoãívala v mûfiení poãtu vstupû a prûtokû ve vymezeném území skalních mûst. NejdÛleÏitûj ím souhrnn m poznatkem je potvrzení v chozího pfiedpokladu, Ïe: 5 Zdroj: Monz 2000 V hody Dovolí rychl v zkum zamûfien na ty problémy stezek, které jsou klíãové z hlediska managementu Charakterizuje podmínky celé stezky Dovolí rychl v zkum obecn ch podmínek stezky Poskytuje pfiesná data o zmûnách stavu stezky Nev hody Zamûfien na problémy stezek NemÛÏe charakterizovat prûmûrné stavy takov ch indikátorû, jak mi jsou ífika stezky nebo bahnitost Není citlivá na malé zmûny NemÛÏe pfiesnû charakterizovat problémy stezky, pokud není pouïito velké mnoïství vzorkovacích bodû Není citlivá na malé zmûny Velmi ãasovû nároãná metoda. Necharakterizuje celkov stav stezky. VI COT Business ~ 6 ~ 2003

7 Bylo konstatováno, Ïe pohyb náv tûvníkû by mûl b t vylouãen na biologicky vzácn ch lokalitách a pfiilehlém území v závislosti na jejich charakteru, mimo zpevnûné cesty na podmáãen ch lokalitách a nezpevnûn ch píscích a na po kozen ch plochách v prûbûhu jejich asanace. V rámci navrïení monitorovacího systému zmûn vyvolan ch v relevantní mífie turistick mi aktivitami byla zvolena kombinace (modifikace) problémovû orientovaného a stálého bodového v zkumu. Vytvofiení paralelní cesty v místû rozbahnûní 1. zatíïení míst a komunikací v centru skalních mûst je velmi nevyrovnané, pû í provoz se koncentruje do nûkolika míst a zb vající místa jsou, zejména náv tûvníky skalních mûst, témûfi nevyuïívána; 2. intenzita pû ího provozu kolísá v ãase, kromû urãit ch ãástí skalních mûst, je niï í ve volné dny a v ranní a v podveãerní dobû. Mûfiení probíhalo uprostfied sezony. V období mimo sezonu by pravdûpodobnû byly namûfiené hodnoty celkovû niï í a nevyrovnanost intenzity pû ího provozu na jednotliv ch místech i v ãase by byla zfiejmû v raznûj í. Aby tato mûfiení dosáhla urãité praktické relevance, je nutné je opakovat ve stejném ãase i prostoru, pfiiãemï je vhodné zv it frekvenci mûfiení (periodicitu) na ãtvrt nebo alespoà pûl roku. V sledná zji tûní jsou totiï vyuïívána nejen pro sledování prostorov ch zmûn v turistické zátûïi území, ale také pro sledování zmûn v rovnomûrnosti ãasového rozloïení turistick ch tokû (sníïení rozdílû mezi sezonní a mimosezonní náv tûvností skalních mûst). Velmi dûleïité je téï usouvztaïnûní zji tûné kvantity (a pfiípadnû téï kvality) náv tûvnosti sledovan ch území s formou a závaïností zátûïe, zji tûné pomocí vhodnû vybraného ukazatele (napfi. úbytek vegetaãního ãi pûdního krytu, vytváfiení paralelních stezek atd.) na dan ch kontrolních monitorovan ch stanovi tích. (Pro interpretaci turistické zátûïe namûfiené na jednotliv ch lokalitách je nezbytné provést nejdfiíve anal zu a diagnózu stavu tûchto území z hlediska míry dosaïení únosné meze jejich zatíïitelnosti turistick mi aktivitami. Je nutné peãlivû zváïit, o ãem namûfien poãet turistû v daném stanovi ti vypovídá, resp. o ãem nevypovídá. Interpretace zji tûn ch údajû rozhodnû není tak pfiímoãará, jak se mûïe na první pohled zdát. Zvy ování poãtu turistû mûïe, ale nemusí vést k rostoucí zátûïi. Musela by b t poloïena nereálná podmínka et ceteris paribus (za jinak stejn ch podmínek), pfiedpokládající v podstatû laboratorní prostfiedí. FaktorÛ je pfiíli mnoho: segmentaãní strategie, poãasí, postoje obyvatelstva, úroveà destinaãního managementu, ostatní zpûsoby vyuïití krajiny a aktivity místního obyvatelstva obecnû, úroveà environmentální technologie atd. Napfi.: Jsou-li na kontrolním stanovi ti zji tûny (namûfieny) neïádoucí dopady zmûn ve v znamné mífie vyvolané cestovním ruchem a zároveà statistiky sãítání turistû dosahují napfi. tisíc osob za den, lze jedinû konstatovat, Ïe za souãasného stavu fie eného území (stezky a jejího okolí) a ãasoprostorového chování turistû (zachovány místa koncentrace, resp. hromadûní v hrdlov ch bodech a denní amplitudy) jiï nelze objem denní náv tûvnosti zvy ovat. Jak je naznaãeno v e, existuje v ak celá mno- Ïina faktorû, které lze pfii aktivní a profesionální práci destinaãního managementu kontrolovat (usmûràovat). Míra sezonnosti, prostorové veliãiny (zonace z hlediska únosnosti, vymezení klidov ch území, návrh alternativních tras a okruhû) a segmentaãní struktura (pfievaïující motivace náv tûvníkû) jsou tfii klíãové faktory (do znaãné míry kontrolovatelné) velikosti a saturace hodnoty únosné kapacity. COT Business ~ 6 ~ 2003 Závûr Z této pilotní studie vyplynulo, Ïe v rámci zji Èování hodnot únosné meze rozvoje cestovního ruchu isledování míry dosaïení (nasycení) tûchto hodnot bude nutné zvaïovat dopady zmûn vyvolan ch rozvojem cestovního ruchu na jednotlivé rozmûry Ïivotního prostfiedí. Bude nutné pokusit se odkr vat pfiíãiny tûchto zmûn a jejich dopadû a také podchycovat skuteãnosti limitující rozvoj cestovního ruchu. Bude tedy nutné provést hodnocení pozitivního a negativního pûsobení vlivû z hlediska udrïitelného rozvoje ve formû zhodnocení dopadû strategie rozvoje cestovního ruchu na Ïivotní prostfiedí (SEA). Pro hodnocení dopadû zmûn vyvolan ch v Ïivotním prostfiedí v souvislosti s implementací strategie rozvoje cestovního ruchu bylo navrïeno sledování následujících efektû: Fyzická dimenze únosnosti: kvalita i kvantita sluïeb (kapacita a forma zafiízení cestovního ruchu), intenzita vyuïití, nová v stavba Ekologická dimenze únosnosti: zmûny v ohroïen ch ekosystémech, míra a forma zneãi tûní, eroze, po kození flory a fauny, stav turistick ch stezek v chránûn ch územích, ífiení nepûvodních druhû Ekonomická dimenze únosnosti: daàová v tûïnost, zamûstnanost v oblasti cestovního ruchu, investice do kapitálu cestovního ruchu (pfiírodní ikulturní prostfiedí a infrastruktura) Institucionální dimenze únosnosti: úroveà destinaãního managementu, vertikální a horizontální kooperace subjektû cestovního ruchu v regionu Socio-kulturní dimenze únosnosti: postoj k rozvoji cestovního ruchu a vnímání dopadû cestovního ruchu místními obyvateli Psychologická dimenze únosnosti: spokojenost náv tûvníkû, vnímání kvality proïitku v souvislosti s hromadností cestovního ruchu Dále je nutné upozornit na: nutnost zohlednit rozdílnost dopadû rûzn ch forem cestovního ruchu (rûzn ch typû náv tûvníkû, rûznû motivovan ch k náv tûvû) na území celé destinace nutnost zohlednit v rámci rûzn ch zón rozdílnou míru Ïádoucnosti vyuïít maximálnû únosné kapacity daného území pro rozvoj cestovního ruchu dilema soustfieìování ãi rozptylování náv tûvnosti v citliv ch zónách Na základû provedené pilotní studie je moïné doporuãit tzv. gradualistick systém monitorování. To znamená, Ïe je vhodné zaãít prostorovû ipfiedmûtovû vymezen m úsekem sledované reality, tedy konkrétnû vymezen mi lokalitami a konkrétnû stanoven mi indikátory dopadû konkrétních zmûn vyvolan ch v urãité mífie cestovním ruchem. Je evidentní, Ïe v pilotní fázi monitorování není moïné zohlednit v ech est v e zmínûn ch dimenzí únosné kapacity. Z hlediska proveditelnosti se zdá nejvhodnûj í zaãít s monitorováním fyzické a ekologické dimenze zmûn vyvolan ch cestovním ruchem, a to konkrétnû zmûn ve stavu stezek, neboè zde je pûsobení turistick ch aktivit nejintenzivnûj í a statisticky monitorovatelné. Tento dopad je podchytiteln pomocí následujících ukazatelû: zmûna v ífice stezky (v cm, v %) zejména ve formû vytváfiení paralelních stezek, dále zmûna profilu stezky (v cm, v %), úbytek vegetaãního krytu (v m 2, v %). Jako ménû proveditelné se ukázalo mûfiení hluku a vibrací souvisejících s turistick mi aktivitami, neboè pfiedstavuje jistou finanãní investici do mûfiících pfiístrojû a pomûrnû komplikovanou interpretaci namûfien ch hodnot. TotéÏ platí o monitorování prostorového a reprodukãního chování Ïiv ch organismû. Zavádûní podobn ch indikátorû je pfiirozenû odvislé od specifick ch podmínek sledovaného území a od finanãních, organizaãních, technick ch a ãasov ch moïností jeho managementu (správy). Je tedy moïné shrnout, Ïe poãáteãní fáze monitorování se orientuje pfiedev ím na sledování ukazatelû dopadû zmûn zejména fyzické VII

8 Po kození bfiehû v místû koupání a ekologické dimenze Ïivotního prostfiedí. V pfiípadû území s pfieváïnû pfiírodními hodnotami pûjde jako v pfiípadû âeského ráje o indikátory ekosystémového charakteru, zatímco v pfiípadû území hodnotného z kulturnû-historického hlediska se bude jednat spí e o parametry památkové péãe. V pfiípadû území s pfieváïnû pfiírodními hodnotami, resp. ve zvlá tû chránûn ch územích se doporuãuje postupná pfiíprava na naplnûní pravidel a principû Evropské charty udrïitelného cestovního ruchu ve zvlá tû chránûn ch územích (EUROPARC) a tedy k pfiistoupení k této chartû. Ostatní dimenze Ïivotního prostfiedí, resp. dopady zmûn v nich vyvolan ch, je vhodné postupnû zohledàovat pomocí indikátorû navrïen ch v Tab. 1, a to i v dal ích (kromû pilotních) kontrolních lokalitách, pfiípadnû na celém území regionální destinace. Zejména sledování dopadû zmûn v socio-kulturní a psychologické dimenzi bude nároãné jak ãasovû, tak personálnû, neboè bude vyïadovat intenzivní dotazníkové etfiení percepcí a postojû obyvatel a náv tûvníkû území. V pfiípadû dopadû zmûn na psychologickou dimenzi Ïivotního prostfiedí pûjde o vnímané dopady na estetiku krajiny a percepci míry pfielidnûnosti dopad na kvalitu záïitku. Ohlednû zji Èování míry dosaïení hodnoty socio-kulturnû únosné kapacity se doporuãuje provádût prûzkum postojû místních obyvatel, a to ve formû strukturovan ch rozhovorû s pomocí dotazníkov ch formuláfiû. Tento prûzkum musí b t provádûn kolen mi tazateli, pfiiãemï respondenti by nemûli dotazníkov formuláfi mít k dispozici (jde pouze o pracovní a záznamov podklad tazatele). Mûfiení dopadû zmûn v ekonomické dimenzi prostfiedí bude vyïadovat systematizaci sledování v konû, daàové v tûïnosti, zamûstnanosti a investic v oblasti cestovního ruchu jak na místní, tak destinaãní úrovni. Mezi dopady zmûn v ekonomickém rozmûru Ïivotního prostfiedí patfií také po kozování kapitálu rozvoje cestovního ruchu (krajinného rázu, jednotliv ch pfiírodních i kulturních hodnot, technick stav infrastruktury cestovního ruchu, pfiitaïlivosti území pro náv tûvníky obecnû). V pfiípadû sledování dopadû zmûn v institucionálním rozmûru Ïivotního prostfiedí bude sledována kvalita i kvantita organizací cestovního ruchu i související legislativy i nepsan ch pravidel. Do této kategorie patfií i efektivita horizontální, vertikální i diagonální spolupráce mezi aktéry rozvoje cestovního ruchu, taktéï formální i neformální vztahy mezi nimi. Zásadním indikátorem v této dimenzi se jeví kvalita a dosah destinaãního managementu (nekontrolovatelnost a nekoordinovanost rozvoje má dopad na kvalitu zdrojû dal ího rozvoje cestovního ruchu). Mezi dal í ukazatele tohoto rozmûru lze zafiadit situaci v majetkoprávních vztazích a problematiku geografické pfiíslu nosti daní. Jako indikátory dopadû zmûn ve fyzickém rozmûru Ïivotního prostfiedí lze oznaãit napfi. kapacitní moïnosti infrastruktury cestovního ruchu (zejména ubytovací), zejména je nutné zohlednit dopady této infrastruktury na okolní prostfiedí, je tedy nutné zvá- Ïit objem i kvalitu její v stavby. Jist m indikátorem je existence územních plánû a míra zohlednûní problematiky cestovního ruchu do ÚPD, existence generelu cestovního ruchu, pfiípadnû zonace území z hlediska citlivosti ekosystémû. Literatura 1. WTO (1997): Agenda 21 for the Travel and Tourism Industry, Madrid 2. Ahn, B. Y. Lee, B. Shafer, C. S. (2002): Operationalizing sustainability in regional tourism planning: an application of the limits of acceptable change framework. Tourism Management, roãník 23, str ARR Nisa (2002a): Rámcová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu âesk ráj. In: Program trvale udrïitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu âesk ráj. 2. etapa. Zpracováno pro SdruÏení obcí a mûst âeského ráje jako podklad pro Koncepci dlouhodobû udrïitelného rozvoje cestovního ruchu v prostoru turistického regionu âesk ráj. Turnov 4. ARR Nisa (2002b): Program trvale udrïitelného rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu âesk ráj. 3. etapa, Turnov 5. Canestrelli, E. Costa P. (1991): Tourist Carrying Capacity: A Fuzzy Approach. Annals of Tourism Research, 18 (2), str DHV CR, spol. s r.o. (2001): Anal za potenciálu území turistického regionu âesk ráj. Mûstsk úfiad Turnov, Turnov 7. Doxey, G. (1975): Causation Theory of Visitor-Resident Irritants; Methodology and Research Inference. Paper given at San Diego, California, The Travel Research Association Conference No. 6, TTRA, str Getz, D. (1983): Capacity to Absorb Tourism. Concepts and Implications for Strategic Planning, Annals of Tourism Research, 10 (2), str Goodall, B. (1987): Dictionary of Human Geography. Penguin Group, London 10. Johnston, R. a kol. (1981): The Dictionary of Human Geography. Basil Blackwell Publisher Limited 11. Mertlík, J. (2002): Pracovní podklady, studie kontrolních lokalit, typizace a fotodokumentace zatíïení území âeského ráje. SCHKO, Turnov 12. Monz, Ch. (2000): Recreation Resource Assessment and Monitoring Techniques for Mountain regions,. In: Godde, P. M. a kol.: Tourism and Development in Mountain Regions, CABI Publishing, str O Reilly, A. M. (1986): Tourism Carrying Capacity. Concept and Issues. Tourism Management, 7 (4), str Pásková, M. (2002): Dûdictví pro turismus nebo turismus pro dûdictví? In Vefiejná správa, roãník XIII, ã.42, ISSN , str. 12, Pásková, M. Zelenka, J. (2001) Vliv cestovního ruchu na pfiírodní a lidmi vytvofiené prostfiedí, teoretická ãást a pilotní projekt, studie pro MMR, 131 str. 16. Pásková, M. Hubáãek, O. (2001): Únosná kapacita. Intenzita zatíïení míst a komunikací v centru mûst. In kol. autorû: Studie dlouhodobû udrïitelného rozvoje cestovního ruchu v âeském Krumlovû a jeho okolí. Agentura ivp, s.r.o. z Prahy projekt CZ98O , souãást programu PHARE CBC Fond mal ch projektû v regionu umava 17. Pásková, M. Zelenka, J. (2002): V kladov slovník cestovního ruchu. Ústav územního rozvoje, Brno, 448 str. 18. Pásková, M. (2003): Anal za zmûn vyvolan ch rozvojem cestovního ruchu (disertaãní práce). Praha, 230 str. (v tisku) 19. Petera, J. (2002): Optimalizace znaãen ch tras. SHKO, Turnov 20. SCHKO âesk ráj (2002): Návrh plánu péãe CHKO âesk ráj. Turnov 21. Steele, K. (1994): An Assessment of Tourists Carrying Capacity in Resort Areas via a Tourism Impact Analyzis: A Case Study of Jamaica. Unpublished MSc dissertation, University of Surrey, Guildford, UK 22. Trnková, O. a kol. (1995): Území a cestovní ruch. V E, Praha, str ÚÚR (2001): Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území âr, Úkol B.-II.2, Brno 24. Wilkinson, P. F. (1990): Carrying Capacity in Tourism Planning. Paper presented at the Carribean Tourism Organisations Conference on Tourism and Socio-Cultural Change in the Carribean Conference, Trinidad and Tobago 25. Williams, P. Gill, A. (1994): Tourism Carrying Capacity Management Issues. In: W.F. Theobald ed.: Global Tourism: The Next Decade; Butterworth-Heinemann Ltd, Oxford, UK, str WTO (1985): The Risks of Saturation or Carrying Capacity Overload in Holiday Destinations in Europe; World Travel, 185 (July/August): str WTO (1998): Guide for Local Authorities on Developing Sustainable Tourism. Madrid 28. Zákon ã.114/1992 Sb. O ochranû pfiírody a krajiny 29. Zákon ã.189/1995 Sb., o lesích 30. Zákon o Ïivotním prostfiedí ã.17/1992 Sb., ve znûní zákona ã. 123/1998 Sb. Ing. Martina Pásková postgraduální studentka Pfiírodovûdecké fakulty UK (katedra Sociální geografie a regionálního rozvoje), vedoucí odborná referentka Samostatného oddûlení ekologie urbanizovan ch prostorû a cestovního ruchu Ministerstva Ïivotního prostfiedí âr martina_paskova@env.cz Foto Jan Mertlík VIII COT Business ~ 6 ~ 2003