Skalní města Českého ráje chráněná krajinná oblast Příloha

Transkript

1 NÁVRH ČESKÉ REPUBLIKY PRO VYHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO GEOPARKU UNESCO Skalní města Českého ráje chráněná krajinná oblast Příloha 2004

2 PŘÍLOHA Obsah a. Globální význam skalních měst 2 b. Skalní města Českého ráje geologická rozmanitost 5 c. Skalní města Českého ráje geomorfologická rozmanitost 8 d. Vládní nařízení č. 508/2002 Sb. 11 e. Bibliogrfie 14 f. Dokumentace fotografie 17 g. Dokumentace film 59 h. Regionální zájem 60 SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 1

3 GLOBÁLNÍ VÝZNAM SKALNÍCH MĚST a. GLOBÁLNÍ VÝZNAM SKALNÍCH MĚST SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 2

4 GLOBÁLNÍ VÝZNAM SKALNÍCH MĚST SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 3

5 GLOBÁLNÍ VÝZNAM SKALNÍCH MĚST SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 4

6 SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE GEOLOGICKÁ ROZMANITOST b. SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE GEOLOGICKÁ ROZMANITOST SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 5

7 SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE GEOLOGICKÁ ROZMANITOST SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 6

8 SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE GEOLOGICKÁ ROZMANITOST SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 7

9 SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE GEOMORFOLOGICKÁ ROZMANITOST c. SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE GEOMORFOLOGICKÁ ROZMANITOST SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 8

10 SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE GEOMORFOLOGICKÁ ROZMANITOST SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 9

11 SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE GEOMORFOLOGICKÁ ROZMANITOST SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 10

12 VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ Č. 508/2002 SB. d. VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ 508 NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 14. října 2002, kterým se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj Vláda nařizuje podle 25 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny: 1 Chráněná krajinná oblast Český ráj K zajištění ochrany přírody a krajiny Českého ráje se vyhlašuje Chráněná krajinná oblast Český ráj (dále jen "oblast"). Oblast tvoří rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, pískovcovým reliéfem a skalními městy, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, četnými rybníky, potoky a kulturními památkami, které dotvářejí charakteristický krajinný ráz. 2 Poslání oblasti Posláním oblasti je uchování a obnova jejího přírodního prostředí, zejména ekosystémů, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a zachování typického charakteru krajiny za současného rozvíjení ekologicky optimálního systému využívání krajiny a jejích přírodních zdrojů. 3 Vymezení oblasti (1) Oblast se nachází na území krajů Libereckého, Královéhradeckého a Středočeského. (2) Územní vymezení a popis hranice je obsažen v příloze č. 1 k tomuto nařízení, grafické znázornění oblasti je obsaženo v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (3) Základní mapu, v níž je zakresleno území oblasti v měřítku 1 : , zajistí Správa chráněné krajinné oblasti Český ráj (dále jen "Správa") a zašle ji Ministerstvu životního prostředí, kde bude uložena. Kopii základní mapy Správa dále uloží v ústředním seznamu ochrany přírody, na krajských úřadech a obecních úřadech, na jejichž území se oblast nachází, a na Správě. Správa ohlásí příslušnému katastrálnímu úřadu k zápisu do katastru nemovitostí změnu údajů o způsobu ochrany nemovitostí na území oblasti. 4 Zóny ochrany přírody v oblasti (1) Území oblasti se člení do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. (2) Do I. zóny se zařazuje území s nejvýznamnějšími přírodními hodnotami, zejména přirozené nebo málo pozměněné ekosystémy a další mimořádně hodnotná území, zejména vybrané části územního systému ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") nadregionálního a regionálního významu. Cílem je uchování nebo postupná obnova samořídících funkcí a omezení lidských zásahů do přírodního prostředí na nejnižší možnou míru. SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 11

13 VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ Č. 508/2002 SB. (3) Do II. zóny se zařazují území hospodářsky využívaných lesních a zemědělských ekosystémů s místně uchovalými přírodními hodnotami vhodná pro hospodářské využívání k přírodě šetrným způsobem. Dále se do této zóny začleňují i území nezbytná pro uchování přírodních hodnot v I. zóně. Cílem je udržení přírodních hodnot a postupné zvyšování druhové a prostorové rozmanitosti ekosystémů, zejména vytvářením funkčního systému ekologické stability. (4) Do III. zóny se zařazují člověkem značně pozměněné ekosystémy, intenzivně využívané lesní a zemědělské pozemky a nesouvisle zastavěná území sídel s územní rezervou. Cílem je udržení a podpora využívání pro ekologicky optimalizované lesní hospodářství a zemědělství a vhodné formy turistiky arekreace. (5) Do IV. zóny se zařazují člověkem poškozené části přírody a souvisle zastavěná území sídel s územní rezervou a navazující obdělávaná zemědělská půda. (6) Dojde-li v důsledku hospodaření v lesích, zemědělství a revitalizace krajiny k zlepšení stavu přírodního prostředí, budou případné změny ploch jednotlivých zón prováděny po projednání s vlastníky a uživateli pozemků. Bližší ochranné podmínky 5 (1) Na celém území oblasti je možné pouze se souhlasem Správy: a) vyznačovat turistické, cyklistické, jezdecké a běžecké tratě, b) provádět leteckou aplikaci hnojiv, chemických látek nebo chemických přípravků, c) umísťovat informační, reklamní a propagační zařízení mimo zastavěné území obcí; toto ustanovení se nevztahuje na umísťování dopravních značek a dopravních zařízení na pozemních komunikacích, d) vyznačovat místa pro parkování motorových vozidel podle zvláštních právních předpisů mimo zastavěná území obcí, e) pořádat sportovní, rekreační a jiné hromadné akce mimo místa k tomu určená, f) provádět horolezectví a létání na padácích a závěsných kluzácích, g) provádět jezdectví a cyklistiku mimo pozemní komunikace a místa k tomu určená, h) upravovat koryta vodních toků, i) povolovat hornickou činnost, činnost prováděnou hornickým způsobem nebo těžit humolity. (2) Na území III. a IV. zóny lze pouze se souhlasem Správy zřizovat obory nebo zavádět intenzivní chovy zvěře a ryb. 6 (1) Geologické práce, hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem v oblasti nesmí narušit typický reliéf krajiny, její vodní režim a ekologickou stabilitu, významné geologické a geomorfologické útvary ani ostatní živé a neživé složky přírody. (2) Při obnově a výchově lesních porostů postupují osoby, kterým vyplývají povinnosti ze zvláštního právního předpisu, tak, aby posilovaly zastoupení přirozené druhové skladby lesů, přičemž v I. a II. zóně oblasti využívaly přirozenou obnovu lesních porostů. (3) Při ochraně a využívání povrchových a podzemních vod postupují osoby oprávněné podle zvláštního právního předpisu tak, aby přispěly k udržení přirozených podmínek pro život vodních a mokřadních ekosystémů při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků, vodních ploch a mokřadů. Při úpravě nebo údržbě koryt vodních toků postupují osoby tak, aby byla obnovována přirozená nebo přírodě blízká koryta vodních toků. SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 12

14 VLÁDNÍ NAŘÍZENÍ Č. 508/2002 SB. 7 Zrušovací ustanovení (1) Zrušuje se výnos Ministerstva kultury č. j /1954. (2) V příloze I výnosu Ministerstva kultury ČSR č. j /88-SÚOP se část "CHKO "Český ráj", kraj Středočeský a kraj Východočeský" zrušuje. 8 Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. Předseda vlády: PhDr. Špidla v. r. Ministr životního prostředí: RNDr. Ambrozek v. r. SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 13

15 BIBLIOGRAFIE e. BIBLIOGRAFIE Adamovič J. (1992): Sedimentologie pískovců lužické a jizerské oblasti české křídové pánve. Úvod do problematiky. ms. [depon in Archiv Čs. geol. úst. Praha], Praha Balatka B. (1976): Hlavatá skála. Památky apříroda, Praha, 1, 7: 442 Balatka B. (1977): Sokolka. Lidé a země, Praha, 26, 7: Balatka B. (1978): Maloskalsko kraj Jarmily Glazarové. Lidé a země, Praha, 27, 7: Balatka B. (1980): Povrchové tvary Příhrazské plošiny v CHKO Český ráj. Památky a příroda, Praha, 5, 9: Balatka B. (1981): Nekrasové závrty. Lidé a země, Praha, 30, 1: Balatka B. (1982): Pseudokrasové tvary v Turnovské pahorkatině. Sympozium o pseudokrasu v ČSSR. Stalagmit, zvláštní příloha, Praha, Balatka B. (1984): Prachovské skály. Lidé a země, Praha, 33, 1: Balatka B. (1986): Geomorfologie chráněné krajinné oblasti Český ráj. rukopis, Praha Balatka B., Herink J. (1980): Český ráj. Čtvrtstoletí CHKO. Lidé a země, Praha, 29, 9: Balatka B., Sládek J. (1973): Skalní hřiby a pokličky v Čechách. Ochrana přírody, Praha, 28, 8: Balatka B., Sládek J. (1974): Poloslepé údolí v kvádrových pískovcích Žehrovské plošiny. Československý kras, Praha, 25 (1973): Balatka B., Sládek J. (1974): Skalní brány a okna. Lidé a země, Praha, 23, 4: Balatka B., Sládek J. (1975): Pseudokrasové jeskyně a výklenky v pískovcích Kozákovského hřbetu. Československý kras, Praha, 26: Balatka B., Sládek J. (1975): Pseudokrasové jevy ve východní části Českodubské pahorkatiny. Ochrana přírody, Praha, 30, 7: Balatka B., Sládek J. (1976): Jeskyně Krtola v kvádrových pískovcích u Mužského. Československý kras, Praha, 27 (1975) Balatka B., Sládek J. (1979): Pískovcová skalní města v Čechách. Ročenka Lidé a země 1979, Praha, Balatka B., Sládek J. (1982): Pseudokrasová jeskyně Sklepy u Trosek. Sympozium o pseudokrasu v ČSSR. Stalagmit, zvláštní příloha, Praha, Balatka B., Sládek J. (1983): Jeskyně Sklepy v CHKO Český ráj. Památky a příroda, Praha, 8, 5: Balatka B., Sládek J. (): Závrty v nekrasových horninách České vysočiny. Zprávy Geografického ústavu ČSAV, Brno, 6, 8: 1 9 Balatka B., Sládek J. (1971): Závrty v pískovcích Jičínské pahorkatiny. Československý kras, Praha, 20,: Balatka B., Sládek J. (1972): Sufozní tvary v oblasti Besedických skal. Československý kras, Praha, 22: Balatka B., Sládek J. (1974): Pískovcové skalní brány v Čechách. Ochrana přírody, Praha, 29, 9: Balatka B., Sládek J. (1975): Výklenky v křídových pískovcích České vysočiny. Ochrana přírody, Praha, 30, 8/9: Balatka B., Sládek J. (1977): Závrty v západní části Hruboskalské plošiny. Československý kras, Praha, 28 (1976), Balatka B., Sládek J. (1984): Typizace reliéfu kvádrových pískovců české křídové pánve. Rozpravy ČSAV, řada MPV, Praha, 94, 6: 1 80 Balátová Tuláčková E. (1967): Významná lokalita v Českém ráji (SV Čechy). Zprávy českoslov. bot. společ., Praha, 3: Breiter K. (1976): Výskyt sulfátů na kvádrových pískovcích svrchní křídy v severních Čechách. Sborník Severočeského musea. Ser. Natur., Liberec, 8: Brunclík O. (1954): Nekrasová jeskyně v Českém ráji. Československý kras, Praha, 7: Cílek V.,Kopecký J., edit. (1998): Pískovcový fenomén:klima, život a reliéf. Knih. České speleol. společ., Praha Broumov, 32 SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 14

16 BIBLIOGRAFIE Culek M. a kol. (1996): Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha Čepel L., edit (1963): Vysvětlivky k přehledné geologické mapě ČSSR 1: Čtvrtečka R. (1999): Základní entomologický průzkum PP V dubech. ms. [depon in SCHKO ČR] DHV CR, spol. s r. o. (2001): Analýza potenciálu území turistického regionu Český ráj. ms. [depon in MěÚ Turnov], Turnov Filip J. (1947): Dějinné počátky Českého ráje., Státní archeologický ústav, Praha, 296 str. Homola V. (1948): Rozšíření krasových zjevů v Čechách. Československý kras, Brno, 1, 1: Chábera S. (1957): Aeroxysty mikroformy zvětrávání pískovců. Lidé a země, Praha, 6, 8: 392 Chytrý M., Kučera T., Kočí M. (2001): Katalog biotopů České republiky. AOPK ČR, Praha Jeřábek F. a kol. (1999): Hodnocení krajinného rázu CHKO ČR. ms. [depon in SCHKO ČR], Turnov Jisl L. (1946): Jeskynní sídliště lužického lidu u Rozumova. Památky archeologické, skupina pravěká, 42: Kolektiv autorů (1997): Průvodce přírodní rezervací Prachovské skály. ZO ČSOP Prachovské skály, Jičín Kolektiv autorů (1996): Zonace chráněných krajinných oblastí. Metodické listy SCHKO ČR, Praha Král V. (1975): Sufoze a její podíl na současných geologických procesech v Čechách. Acta Universitatis Carolinae, Geogrephica, Praha, 1 2: Kučera B., Petříček V. (1980): Tvorba reprezentační sítě v CHKO Český ráj. Památky a příroda, Praha, 5, 9: Kučová V., Bureš P. (1999): Principy péče o lidové stavby. SÚPP, Praha Kukla J. (1950): Vyvěračka v České křídě. Československý kras, Praha, 3: Kunský J. (1950): Kras a jeskyně, Přírodovědecké nakladatelství Praha, 200 stran Kunský J. (1957): Typy pseudokrasových tvarů v Československu. Československý kras, Praha, 10: Kurka A. (1999): Arachnofauna vybraných modelových lokalit PR Příhrazské skály (CHKO Český ráj). ms. (depon in SCHKO ČR) Letošník V. (1954): Skalní města v Československé republice. Lidé a země, Praha, 3 Lhotský O., Ginzel G. (1966): Pseudokrasová propast na Mužském u Mnichova Hradiště. Československý kras, Praha, 17: Mikyška R. (1968): Vegetace ČSSR A2. Geobotanická mapa ČSSR. 1. České země. Academia, Praha Mlčoch S., Hošek J., Pelc F. (1998): Státní program ochrany přírody a krajiny ČR. MŽP ČR, Praha Moravec J. a kol. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Severoč. Přírodou, Litoměřice Mrkáček Z. (1998): Příroda v Českém ráji. RA Turnov Mrkáček Z. a kol. (2000): Ptáci Českého ráje. ZO ČSOP Křižánky, Turnov Němec J. a kol. (2000): Příroda Mladoboleslavska. Consult Praha Novák V. J. (1914): O formách kvádrových pískovců v Čechách. Rozpravy České akademie, II. tř., Praha, 23, 19: 1 26 Pelc F. (2000): Program rozvoje CHKO (Analýza, cíle, opatření). SCHKO ČR, Praha Petrbok J. (1949): Dvě nekrasové jeskyně na Turnovsku. Československý kras, Praha, 2: Petříček V. a kol. (1999): Péče o chráněná území. I. Nelesní společenstva II. Lesní společenstva. AOPK, Praha Peukert K. (1967): Penězokazecká dílna v jeskyni Babí pec na vrchu Kozákově. Numismatické listy, Praha, 22, 5/6: Rubín J. (1964): Chráněné tvary v pískovcích. Ochrana přírody, Praha, 19: Rubín J. (1969): Skalní okna, brány a mosty. Geologický průzkum, Praha, 11: Rubín J. (1985): Skalní hřiby a pokličky. Turista, Praha, 24, 11: Rubín J., Skřivánek F. (1963): Československé jeskyně, STN Praha, 106 stran Rybář J. (1989): Pseudokrasové závrty vybraných lokalit Hruboskalska. práce SOČ ms, Hradec Králové, 43 stran Řezáč B. (1950): Závrty ve spraši na Hruboskalské plošině. Sborník Čs. společnosti zeměpisné, Praha, 55: Samšiňák K. (1973): Zvířena Českého ráje. Práce a studie přír. Pardubice, 5: Skoček V., Valečka J. (1983): Paleogeography of the Late Cretaceous Quadersandstein of central Europe. Paleogeography, Paleoclimatology, Paleoecology, Amsterdam, 44: SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 15

17 BIBLIOGRAFIE Skřivánek F., Rubín J. (1973): Caves in Czechoslovakia, Academia Praha, 136 stran Slavík B. (1977): Floristicko fytogeografická charakteristika Českého ráje z hlediska ochrany přírody. Bohemia centralis, Praha, 6: Slavík B. (1977): Floristicko fytogeografická charakteristika Českého ráje, z hlediska ochrany přírody. Bohemia centralis, Praha, 6 Soukup J. (1937): Závrtům podobné prohlubiny v oblasti Čekého ráje. Od Ještěda k Troskám, Turnov, 16: 9 12 Stemberk J. (2004): Hodnocení stabilitních poměrů ve skalních svazích Národní přírodní památky Suché skály v CHKO Český ráj. ms. [depon in SCHKO ČR] Studnička M., Studničková I. (1976): Xerotermní trávníky u Mnichova Hradiště. Preslia, Praha, 48: Šapovaliv P. a Valíčková R. (1999): Výsledky herpetologického průzkumu na vybraných lokalitách v CHKO Český ráj. ms. [depon in SCHKO ČR] Škvor J. (1982): Makroreliéf a mezoreliéf Prachovských skal. Acta Universitatis Carolinae, Geogrephica, Praha, 17, 1: Škvor J. (1984): Preudokrasová jeskyně v Prachovských skalách. Československý kras, Praha, 34: 122 Šolc J. (1970): Geologické pozoruhodnosti z oblasti Českého ráje. Ochrana přírody, Praha, 25, 7: Uličný D. (2001): Depositional systems and sequence stratigraphy of coarse-grained deltas in a shalloq-marine, strike slip setting: the Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic. Sedimentology, Amsterdam, 48: 3 Ulrichová E. (1995): Pseudokrasové závrty v oblasti CHKO Český ráj. Diplomová práce ms, Olomouc Ulrych J., Pivec E. (1997): Age-related contrasting alkaline volcanic seies in North Bohemia. Chem. Erde, Jena, 57: Vítek J. (1973): Jeskyně Bartošova pec. Ochrana přírody, Praha, 28, 9: 3. str. obálky Vítek J. (1979): Mikroformy zvětrávání a odnosu hornin ve východních Čechách. Práce a studie, příroda, Pardubice, 11: 9 19 Vítek J. (1979): Pseudokrasové tvary v ČSR a jejich ochrana. Památky a příroda, Praha, 4, 5: Vítek J. (1981): Morfogenetická typizace pseudokrasu v Československu. Sborník Čs. geografické společnosti, Praha, 86, 1: Vítek J. (1982): Skalní mísy v pískovcích. Sympozium o pseudokrasu v ČSSR. Stalagmit, zvláštní příloha, Praha, Vítek J. (1982): Typy škrapů v pískovcích české křídové pánve. Československý kras, Praha, 32: Vítek J. (1983): Obětní skalní mísy i v pískovcích? Vesmír, Praha, 62, 12: 377 Vítek J. (1985): Classification of pseudokarst forms in Czechoslovakia. International Journal of Speleology, Roma, 13: 18 stran Vítek J. (1987): Pseudokrasové tvary v pískovcích Klokočských skal. Československý kras, Praha, 38: Vítek J. (1990): Chráněný přírodní výtvor Kozákov. Geologocko-geomorfologická inventarizace. Zpráva oinventarizačním ochranářském průzkumu ms. [depon in SCHKO ČR], 22 stran + přílohy Vítek J. (1991): Chráněný přírodní výtvor Čertova ruka v CHKO Český ráj. Geologicko-geomorfologická inventarizace. Zpráva o inventarizačním ochranářském průzkumu ms. (depon in SCHKO ČR), 14 stran + přílohy Vítek J. (1980): Pseudokrasové tvary v Prachovských skalách. Československý kras, Praha, 31: WTO (1998): Guide for Local Authorities on Developing Sustainable Tourism. Madrid Záhalka B. (1924): Geologická mapa okolí Prachovských skal s vysvětlivkami. Praha Ziegler V. (1977): Geologické poměry Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Bohemia centralis, Praha, 6:7 42 SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 16

18 f. DOKUMENTACE FOTOGRAFIE HRUBOSKALSKÉ SKALNÍ MĚSTO F1 F2 F3 F4 Hruboskalské skalní město letecký pohled Hruboskalské skalní město celkový pohled na skalní město kolem věže Kapelník Hruboskalské skalní město pohled kolem věže Lebka Hruboskalské skalní město Rhinolophus hipposideros obývá jeskyně SKALNÍ MĚSTO APOLENA F5 F6 F7 F8 Skalní město Apolena letecký pohled Skalní město Apolena pohled na skalní město, vpozadí zřícenina hradu Trosky Skalní město Apolena Meta menardi, obyvatel jeskyní Skalní město Apolena jeskyně Sklepy PŘÍHRAZSKÉ SKÁLY F9 Příhrazské skály letecký pohled F10 Příhrazské skály Drábské světničky od Hoškovic F11 Příhrazské skály Železné věže, ukázka železité inkrustace a křížového zvrstvení F12 Příhrazské skály Železné věže, mikroreliéf ÚDOLÍ PLAKÁNEK F13 Údolí Plakánek letecký pohled F14 Údolí Plakánek část pěnovcového vodopádu F15 Údolí Plakánek skalní stěna s porostem Hedera helix F16 Údolí Plakánek Silene dioica subsp. glaberrima na skalní stěně KOZLOV (CHLUM) F17 Kozlov (Chlum) letecký pohled F18 Kozlov (Chlum) skalní bloky nad Vústrou F19 Kozlov (Chlum) stopy na vrstevních plochách, ichnotaxony Piscichnus sp. a Cruziana problematica F20 Kozlov (Chlum) odtrh skalního řícení u hradu Kozlov SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 17

19 SUCHÉ SKÁLY F21 Suché skály letecký pohled F22 Suché skály Corvus corax, mladí ptáci na skalním hnízdě F23 Suché skály pohled na skalní hřeben F24 Suché skály pohled na Hlavní věž, vpravo skalní věž Samotář PRACHOVSKÉ SKÁLY F25 Prachovské skály letecký pohled F26 Prachovské skály skalní věže Beránek, Madona s Jezulátkem, Krakonoš F27 Prachovské skály centrální část skalního města F28 Prachovské skály Bubo bubo, mladí ptáci na hnízdě KLOKOČSKÉ A BETLÉMSKÉ SKÁLY F29 Klokočské a Betlémské skály letecký pohled F30 Klokočské a Betlémské skály čelo Klokočské kuesty F31 Skalní stěna u Rozumova voštiny, pseudoškrapy, skalní polygony F32 Klokočské a Betlémské skály skalní útvar Děravec, skalní okno SOKOL F33 Sokol letecký pohled F34 Sokol skalní defilé jemnozrnných vápnitých pískovců F35 Sokol orchidej Cypripedium calceolus F36 Sokol orchidej Corallorhiza trifida KOZÁKOV F37 Kozákov letecký pohled F38 Kozákov hrana Měsíčního údolí, nasunutá kra cenomanských pískovců při Lužické poruše F39 Kozákov hrana skalního masívu Měsíční údolí F40 Kozákov mikroreliéf skalní stěny SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 18

20 Foto: Janusz Moniatowicz F1 Hruboskalské skalní město letecký pohled SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 19

21 Foto: Jan Mertlík F2 Hruboskalské skalní město celkový pohled na skalní město kolem věže Kapelník SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 20

22 Foto: Zdeněk Mrkáček F3 Hruboskalské skalní město pohled kolem věže Lebka SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 21

23 Foto: Zdeněk Mrkáček F4 Hruboskalské skalní město Rhinolophus hipposideros obývá jeskyně SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 22

24 Foto: Janusz Moniatowicz F5 Skalní město Apolena letecký pohled SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 23

25 Foto: Zdeněk Mrkáček F6 Skalní město Apolena pohled na skalní město, v pozadí zřícenina hradu Trosky SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 24

26 Foto: Zdeněk Mrkáček F7 Skalní město Apolena Meta menardi, obyvatel jeskyní SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 25

27 Foto: Zdeněk Mrkáček F8 Skalní město Apolena jeskyně Sklepy SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 26

28 Foto: Jan Vondra F9 Příhrazské skály letecký pohled SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 27

29 Foto: Jan Mertlík F10 Příhrazské skály Drábské světničky od Hoškovic SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 28

30 Foto: Jan Mertlík F11 Příhrazské skály Železné věže, ukázka železité inkrustace a křížového zvrstvení SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 29

31 Foto: Zdeněk Mrkáček F12 Příhrazské skály Železné věže, mikroreliéf SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 30

32 Foto: Janusz Moniatowicz F13 Údolí Plakánek letecký pohled SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 31

33 Foto: Jan Mertlík F14 Údolí Plakánek část pěnovcového vodopádu SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 32

34 Foto: Jan Mertlík F15 Údolí Plakánek skalní stěna s porostem Hedera helix SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 33

35 Foto: Lukáš Bílek F16 Údolí Plakánek Silene dioica subsp. glaberrima na skalní stěně SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 34

36 Foto: Jan Vondra F17 Kozlov (Chlum) letecký pohled SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 35

37 Foto: Jan Mertlík F18 Kozlov (Chlum) skalní bloky nad Vústrou SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 36

38 Foto: Jan Mertlík F19 Kozlov (Chlum) stopy na vrstevních plochách, ichnotaxony Piscichnus sp. a Cruziana problematica SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 37

39 Foto: Jan Mertlík F20 Kozlov (Chlum) odtrh skalního řícení u hradu Kozlov SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 38

40 Foto: Janusz Moniatowicz F21 Suché skály letecký pohled SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 39

41 Foto: Karel Broulík F22 Suché skály Corvus corax, mladí ptáci na skalním hnízdě SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 40

42 Foto: Jan Mertlík F23 Suché skály pohled na skalní hřeben SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 41

43 Foto: Jan Mertlík F24 Suché skály pohled na Hlavní věž, vpravo skalní věž Samotář SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 42

44 Foto: Jan Vondra F25 Prachovské skály letecký pohled SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 43

45 Foto: Lukáš Bílek F26 Prachovské skály skalní věže Beránek, Madona s Jezulátkem, Krakonoš SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 44

46 Foto: Lukáš Bílek F27 Prachovské skály centrální část skalního města SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 45

47 Foto: Zdeněk Mrkáček F28 Prachovské skály Bubo bubo, mladí ptáci na hnízdě SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 46

48 Foto: Janusz Moniatowicz F29 Klokočské a Betlémské skály letecký pohled SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 47

49 Foto: Jan Mertlík F30 Klokočské a Betlémské skály čelo Klokočské kuesty SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 48

50 Foto: Jan Mertlík F31 Skalní stěna u Rozumova voštiny, pseudoškrapy, skalní polygony SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 49

51 Foto: Jan Mertlík F32 Klokočské a Betlémské skály skalní útvar Děravec, skalní okno SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 50

52 Foto: Jan Mertlík F33 Sokol letecký pohled SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 51

53 Foto: Jan Mertlík F34 Sokol skalní defilé jemnozrnných vápnitých pískovců SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 52

54 Foto: Zdeněk Mrkáček F35 Sokol orchidej Cypripedium calceolus SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 53

55 Foto: Lukáš Bílek F36 Sokol orchidej Corallorhiza trifida SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 54

56 Foto: Jan Vondra F37 Kozákov letecký pohled SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 55

57 Foto: Jan Mertlík F38 Kozákov hrana Měsíčního údolí, nasunutá kra cenomanských pískovců při Lužické poruše SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 56

58 Foto: Jan Mertlík F39 Kozákov hrana skalního masívu Měsíční údolí SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 57

59 Foto: Jan Mertlík F40 Kozákov mikroreliéf skalní stěny SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 58

60 DOKUMENTACE FILM g. DOKUMENTACE FILM SVĚT MAGICKÝCH VĚŽÍ 16 MIN Od míst, kde Labe opouští českou kotlinu, se téměř dvě stě kilometrů na východ táhne velkým obloukem pískovcové souvrství, které místy vytváří skalní pískovcová města. K nejunikátnějším patří pískovcová skalní města Českého ráje, nejstarší chráněné krajinné oblasti v České republice. Ve skalních městech Českého ráje, která jsou dokonalým příkladem zvětrávání, najdeme téměř tisíc skalních věží, mnoho skalních jehel, okna, brány a tunely. Více než 10 skalních měst spolu s vyhaslými sopkami, hrady a zámky tvoří reliéf, který nemá obdobu nikde jinde na světě. SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 59

61 REGIONÁLNÍ ZÁJEM h. REGIONÁLNÍ ZÁJEM SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 60

62 REGIONÁLNÍ ZÁJEM SKALNÍ MĚSTA ČESKÉHO RÁJE 61