If^ É M «1 m&čb M WMĚ

Transkript

1 ČESKOSLOVENSKÁ VĚDECKÁ SPOLEČNOST PRO MYKOLOGII V i I i I. L i W m l \ ^ // \ b I " A ^ i ^ M M - M - I B B 1É W If^ É M «1 m&čb M WMĚ / /, L

2 ČESKA MYKOLOGIE Časopis Cs. vědecké společnosti pro mykologii k šíření znalosti hub po stránce vědecké i praktické pošt. přihr. 106, P rah a 1 Ročník 43 C í s 1 o 2 Květen 1989 Vedoucí redaktor: prof. RNDr. Zdeněk Urban, DrSc. Redakční rada: RNDr. Dorota Brillová, CSc.; RNDr. Marie Červená, CSc.; RNDr. Petr Fragner; MUDr. Josef Herink; RNDr. Věra Holubová, CSc.; RNDr. František Kotlaba, CSc. (zástupce vedoucího redaktora); RNDr. Vladimír Musílek, DrSc., člen korespondent ČSAV; doc. RNDr. Jan Nečásek, CSc.; inž. Cyprián Paulech, CSc.; RNDr. Václav Šašek, CSc. Výkonný redaktor: RNDr. Mirko Svrček, CSc. Příspěvky zasílejte na adresu výkonného redaktora: Národní muzeum, P raha 1, Vítězného února 74, telefon sešit vyšel 6. února 1989 OBSAH M. Svrček: Nové nebo méně známé diskomycety. X IX V. Antonín: Poznám ky k identitě M arasmius w ettsteinii (Tricholomat a c e a e )...77 I M. S v r č e k : Psilocybe (Deconica) magica sp. nov J. Klán a I. Rulfová: A ntibiotická aktivita kultu r některých stopkovýtrusých hub (B asid io m y c o tiraa)...85 J. Novotná: M ikroskopické houby na cystách háďátka bramborového Globodera rostochiensis Wollenw i L. H a g a r a : Phallus duplicatus Bose v Č e s k o s lo v e n s k u M. Hejtmánek a J. Lazebníček: Docent RNDr. Bronislav Hlůza, CSc.. š e d e s á t i l e t ý J. Lazebníček: Ing. Jan K uthan še d e sá tile tý S. Šebek : Zpráva o činnosti Československé vědecké společnosti pro mykologii při ČSAV v roce Referáty o literatuře: C. A. Clark a J. W. Moyer, Compendium oí sweet potato diseases (Z. U rban, str. 125); C. McGee Denis, Maize diseases (Z. Urban, str. 126); R. C. Pearson a A. C. Goheen (red.), Com pendium of grape diseases (V. Zacha, str. 127); J. E. W right, The genus Tulostoma (Z. Pouzar, str. 127); A. Skirgiello, Polska bibliografia micoloigjiczna (Z. Urban, str. 81).

3 ČESKÁ MYKOLOGIE ČASOPIS ČESKOSLOVENSKÉ VĚDECKÉ SPOLEČNOSTI PRO MYKOLOGII ROČNÍK SESlT 2 New or less known Discomycetes. XIX. Nové nebo méně známé diskom ycety. XIX. M irko Svrček Ten species of Discomycetes w ere studied: one new genuis, Isosoma, for Ombrophila carnosa Vel. is proposed, two new species, Hymenoscyphus ravus and Mollisia olivaceo-cinerea, are described, four new com binations are proposed (Belonidium badium, Coronellaria aberrans, Discocistella rudolphi, Isosoma carnosum), four species are discussed (Hymenoscyphus peruni, Lanzia aesculi, Muscicola dubia and Peziza bovina). Výsledek studia deseti druhů diskom ycetů: je vystaven nový rod lsosoma pro Ombrophila carnosa Vel., popsány dva nové druhy Hymenoscyphus ravus a M ollisia olivaceo-cinerea, provedena čtyři nová přeřazení (Belonidium badium, Corónellaria aberrans, Discocistella rudolphi, lsosoma carnosum) a pojednáno o čtyřech druzích, H ym enoscyphus peruni, Lanzia aesculi, Muscicola dubia, Peziza bovina, většinou na podkladě nových n á lezů. lsosom a gen. nov. (H ym enoscyphaceae) A pothecia m agna (usque ad 3 cm diam.), crasse firm eque carnosa, non gelatinosa, prim ům colum niform ia, cylindracea vel obconica, supra tru n cata, plana, denique centro im presso, subtus stipitiform iter crasse attenuata atque sessilia, basi albo-fibrillosa, denique disco convexo, m argine distincto, bru n-! neolo, ex hyphis em ergentibus, cylindraceis, brunneo-coloratis granulosisque, p arte exteriore obscure flocculoso, zona superficiale aquoso-cinerea tecto, tota alba vel cinerea. Excipulum internum ( = m edulla) te x tu ra intricata, ex hyphis dense intricatis, non gelatinosis, cylindraceis, 4 9 ^m crassis, constricto- -septatis, ecoloratis, te n u ite r tunicatis, nudis. Asci cylindracei, poro non am yloideo, 8-spori. Paraphyses filiform es. Ascosporae oblongae, unicellulares, hyalinae. Habitat ad residua p lan taru m locis hum idis. Typus generis: O m brophila carnosa Velenovský, Monogr. Discom. Bohem. p. 108, tab. 18, fig. 4 6, Species unica adhuc nota: lsosom a carnosum (Vel.) Svrček, comb. nov. B asionym um : O m brophila carnosa Velenovský, M onogr. Discom. Bohem. p. 108, tab. 18, fig. 4-6, T his conspicuous discom ycete is characteristic by the stru c tu re of the apothecia composed only of cylindrical, interw ov en thin-w alled hyphae not em bedded in m ucilaginous m atter. The ectal excipulum and th e m argin are not form ed by te x tu ra globulosa nor t. an gularis b u t consist only of alm ost equal 65

4 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) i989 j P j 66

5 SVRCEK: NEW OR LESS KNOWN DISCOMYCETES. XIX. cylindrical, slightly encrusted brow nish hyphae. The genus is close to Cudoniella Sacc. (1889) distinguished by the different stru ctu re of th e excipulum. The com parison w ith Cudoniella clavus (Alb. et S chw.: Fr.) D ennis and C. acicularis (B ull.:fr.) S ch ro eter show s th e su b stan tial differences in th e m orphology of th e excip u lar tissue as w ell as in th e apothecium shape. O m brophila carnosa Vel. w as described and figured already by Boudier under the nam e O m brophila clavus var. grandis Boudier, (Icon, mycol. 3: tab. 434 bis, and 4: 249, ), and by D ennis as H elotium clavus var. grandis (Boud.) D ennis (Mycol. Pap. 62:70, 1956) and Cudoniella clavus var. grandis (Boud.) D ennis (Persoonia 3:73, 1964). It is know n from F rance (M ontm orency, leg. Boudier) and G reat B ritain (leg. G raddon, according to Dennis 1956). Recently, M. C. C lark (1980:60) collected this discom ycete several tim e in W arw ickshire, and I can entirely agree w ith his opinion th a t this variety is so distinct in size, h ab it and ty p e of substrate th a t it is difficult to accept th a t it is not a distinct species. Since J. V elenovský described and figured this fungus very w ell as a species of its ow n I use his epithet carnosum for it. Cudoniella tenuispora (Cooke et Massee) D ennis (syn.: O m brophila bataillei B oudier 1917 secundum D ennis 1974) is according to B aral et K rieglsteiner (1985:138) probably a very close species d ifferen t by reddish grey yellow apothecia and sm aller, often u niseptate ascospores. C. tenuispora m ay be possibly a state of Cudoniella clavus m odified by a dry h a b ita t (Dennis 1981:133). In B ohem ia is Isosom a carnosum uncom m on and know n from several localities in C entral Bohem ia (e. g. B rdské hřebeny Mts. and Jevany), Southern Bohem ia (e. g. in th e district of Písek) and W est Bohem ia (nature reserve Velký kám en). H erein th e description based on the m aterial originating of my finds: A pothecia solitary or gregarious, som etim es in clusters or 2 3 fasciculate, 6 30 m m across, 5 15 m m high, cylindrical or obconical, tru n cate above, disc a t first slightly concave, becom ing flat and strongly convex, obtusely m arginate, th en o ften irreg u larly lobed, below narrow ed to a short (3 6 mm) stem -like cylindrical or slightly com pressed, stout and thick (3 5 mm) base, w hite and often long fibrillose attached (fibrils becoming ferrugineous or brow nish w ith age). The m atu re apothecia have a convex disc som ew hat sunken at the centre, uneven up to u ndulate at the m argin. A pothecia are perm anently w hite, w hitish or greyish, not changing the colour w hen bruised, and are conspicuously firm ly fleshy and on the whole som ew hat suggesting sm all pieces of a raw lard. The outer p a rt of the excipulum is sparsely and m inutely b row nish p u n ctate or floccose Isosoma carnosum (Vel.) Svr. Apothecia, hyphae of medulla, one encrusted hypha of the m arginal layer, paraphysis, ascus, ascospores (from various Bohemian localities). 2. H ym enoscyphus ravus Svr. (holotype) Three apothecia, asci, paraphyses, ascospores, m arginal hyphae, excipular cells, three crystals deposited in the excipulum. 3. M ollisia olivaceo-cinerea Svr. (holotype). Apothecia, m arginal cells, excipular hyphae and cells, a m ycelial hypha enclosed in a hyaline substance, ascospores, paraphysis, ascus. 4. Belonidium badium (Rehm) Svr. Three apothecia, hairs, excipular cells, ascospores, paraphyses, ascus (Praha-V elká Chuchle ). 6. B elonidium badium (Rehm) Svr. T hree ascospores, two hairs, tw o irre gular mass of sm all crystals scarsely lying am ongst apices of hairs (Milý ). M. Svrček del. 67

6 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 The m arginal layer of the excipulum is m broad, composed of em ergent brow nish cylindrical hyphae 6 8 u.m thick, coarsely g ran u late inside, constricted-septate, th e w alls often brow nish encrusted. The hyphae of the flesh (medulla) densely w oven, cylindrical, 4 9 fim thick, constricted- -septate, colourless thin-w alled, sm ooth, slightly dextrinoid (ferruginous-reddish) in M elzer s reagent. Asci X8 11 ^m, pore not am yloid. P araphyses ( u m thick, very num erous, hyaline, finelly granulate inside. Ascospores X (4.5 ) 5 6 (xm, obtusely fusiform, narrow ly elliptical-fusiform, b u t also elliptical- -ovoid, m ostly w ith one sm all g u ttule at each end, filled w ith m inute granules, non septate, u n iseriate in th e asci. On rotting tw igs of broad-leaves trees (especially of Fagus sylvatica, but also on Quercus and A ln u s glutinosa), on leaves, p lan t debris (dead grass, h e rb a ceous stem s, needles of P inus sylvestris) lying on w et places or ra re ly im m ersed in clear w ater of rivulets in forests. M ay June. The apothecia m ature very slowly, are often sterile w ith m any p araphyses and few asci. Hymenoscyphus ravus sp. nov. A pothecia 1 2 m m diam., singularia, patellaria, regulariter orbicularia, m arginata, m argine integro, subtus brev iter stipitata, stipite crasso, obconico, to ta albida, dein pallide cinerea, v u ln erata im m utábilia, subfirm e carnosa, ex tu s nuda, interd u m su b tiliter rugosa. Excipulum tex tu ra prism atica, pallide luteobrunneum vel griseobrunneum, e cellulis angulatis usque ad 20 X 10 jjm m agnis, m arginem versus m inoribus, p arte basali isodiam etricis, subglobosis, 5 14 m diam., ten u iter tunicatis, hyalinis, pigm ento m em branaceo brunneolo incrustatis; zona m arginalis ex hyphis cylindraceis, cm longis, 3 4 p.m crassis, septatis, granulis brunneis sparse incrustatis, dextrinoideis (in solutione M elzeri vivide rubrobrunnescentibus); hyphae similes etiam in superficie excipuli externi adsunt. T extura excipuli crystallis hyalinis irreg u lariter acute angulatis usque ad 13 X 8 fim m agnis crebre im pleta est. Asci 49, 60 X 5 8 um, clavati, apice obtusi atque 2 «m incrassati, poro subam yloideo, deorsum sensim crasseque stipitati, stipite interdum flexuoso, 8-spori, sporis distichis. Paraphyses 2 um crassae, filiform es, apice non dilatatae, rectae, g uttulis im pletae, hyalinae. A scosporae (4.5 ) 6 9 X «m, ovoideo-fusiform es, basi longius atitenuatae, egu'ttulatae, hyalinae. Habitat ad gem m as deiectas Piceae a b ietis ( = P. excelsae). Bohemia meridionalis: Prudice prope Tábor, in sylva Na žárk u dicta, 21. V leg. M. Svrček (holotypus, PRM). G erm ania (BRD): H iihnerberg prope Ahorn, distr. Coburg (MTB 5731), 31. V leg. B. Hanff (herb. H. Engel, dupl. PRM). T h is discom ycete is easily recognized b y h a b ita t o n dead b u d -scales of Picea, greyish colour of apothecia, ascospores size and excip ular stru ctu re. A specimen sent me by Mr. H. Engel from W est G erm any, collected by B. H anff on bud-scales of Picea abies lying in a w et moss, agrees in all respects w ith the holotype. M ollisia olivaceo-cinerea sp. nov. A pothecia mm diam., sparsa, gregaria, sine subiculo, basi angustata sessilia, denique explanata, sicca subclausa, orbicularia, anguste m arginata, disco pallide cinereo, caeruleo-cinereo, p a rte e x terio re obscuriore nudoque. 68

7 SVRCEK: NEW OR LESS KNOWN DISCOMYCETES. XIX. Excipulum conspecte olivaceo-griseum tin ctu distincte viridulo (praesertim in solutione aquoso NH4OH), m argine integro, cellulis m arginalibus cylindraceo-clavatis vel cylindraceis, te n u ite r tunicatis, pallide olivaceo-cinereis usque hyalinis, X 5 9 / m, sed etiam tan tu m 3 5,um crassis et usque ad 35 l(um longis, cellulis ceteris angulato-rotundatis vel subglobosis, 5 15 um diam., p arietibus subincrassatis, m arginem excipuli versus elongatis m inoribusque, in solutione M elzeri obscure um brino-fuscescentibus. H yphae m yceliales ad basim excipuli nulli vel sparsae usque sat copiosae, 3 5 'um crassae, pallide olivaceo-griseae, nudae vel strato externo hyalino crasso (ad 2 um) tectae. Asci X 5 6 lium, cylindracei vel anguste clavato-cylindracei, basi breviter angustati, apice obtusi, poro in solutione M elzeri levissim e coerulescente, 8-spori, sporis m ono- vel p artim distichis. P araphyses u crassae, filiform es, ascos h au d superantes, apice ecoloratae, rectae. A scosporae X 2 u m, an g u ste cylindraceae polis obtusis, subcurvatae, eg u ttu latae, ecoloratae. Habitat ad lignum durum truncorum iacentum vel ram ulorum deiectorum Q uercus roboris et Q. petraeae. Bohemia centralis: Dobřichovice (monies Brdské hřebeny), 7. VI leg. M. Svrček (holotypus, PRM ); P raha, Radotínské údolí (area tuta), prope Zadní K opanina, 19. III. 1988, leg. M. Svrček. Notes. This M ollisia is recognized by its olivaceous greyish excipulum w ith a distinct greenish tin t w ell visible in th e solution NH4OH under the sm aller optical m agnification, e. g. obj. 45X. In the second find (from Radotin -valley) th e excipulum is form ed by narrow ly clavate or subcylindrical X 3 5,um m arginal hyaline hyphae, and 8 14 X 6 8 large oblong olivaceous-brow n cells very dark (up to blackish) tow ards the base, in M elzer s reagent dark um ber, th en (after several hours in th is solution) reddish brow n. Ascospores 7 12 X um, som etim es m inutely granulate a t each end. In both finds, the apothecia w ere closely associated w ith fruitbodies of other lignicolous fungi, in th e first case w ith Trechispora farinacea (Pers. :Fr.) Liberta, in th e second one w ith D asyscyphella crystallina (Fuckel) Raitv. Mollisia olivascens (Feltg.) Le G al et M angenot (1958) is a totally different species, very probably identical w ith H aglundia perelegans N annf. (1934) w hich has the priority because Feltgen described his taxon as only a v ariety of Mollisia ligni (Desm.) K arst. Belonidium badium (Rehm) comb. nov. B asionym um : Lachnum badium Rehm, Discom. in Rabenh. K rypt.-fl. 3: 894, On dry sunny slopes on calcareous soil covered w ith xerotherm ic plant- -com m unities in the region of C entral Bohem ia, I collected in Ju n e 1966 and 1975 on tw o localities a discom ycete grow ing on dead stem s of Salvia verticillata, and identified it w ith R ehm s Lachnum badium, a species unknow n in recent lite ra tu re. H erein th e description according to m y collections: A pothecia singuláry o r gregarious, up to 1 m m across, broadly sessile, densely h airy w ith long flexuous brow n or light grey brow n hairs finely w hitish pulveraceous and w hen fresh covered w ith hyaline guttules, disc w hitish, alm ost flat, w hen dried closed by th e m arg in al hairs. 69

8 Č e sk á m y k o lo g ie 43 (2) 1989 SLsu À j \ Q Jsüa. f ^ (^ > \ 70

9 SVRCEK: NEW OR LESS KNOWN DISCOMYCETES. XIX. Excipulum of isodiam etric m ostly q u ad rate or subglobose cells 3 8 m diam., but also up to 14 //m across, colourless, relatively thin-w alled. H airs of tw o form s, both conspicuously corkscrew -flexuouse, both cylindrical, straight or alm ost so, obtuse or som etim es atten u ated tow ards the tip, (60 ) X 3 4 um, slightly thick-w alled ( pi:m), yellow ish brow n or brow nish except th e often colourless apices, m ultiseptate (up to 10 septa), especially (or only there) in the upper p a rt sparsely encrusted by hyaline granules ( 2 um large) of irreg u lar shape and easily detached. Asci X pim, atten u ated above, th e pore blue in M elzer s reagent, 8-spored, spores p artly biseriate. P araphyses lanceolate, wide, oolourless, 7 20 jum longer th an the asci. Ascospores X am, narrow ly fusiform, straig h t or slightly curved, inequilateral, w ith one or tw o sm all g u ttu les a t each end, often w ith a few ones in th e m iddle, too. Specimens examined. Bohem ia centralis: P raha-v elká Chuchle, on a dry calcareous hill (Silurian limestone) 22. VI leg. M. S. Milý (Džbán hills), on a dry sonny hillside (Cretaceous sediments) 21. VI leg. M. S. All finds on dead stems of Salvia verticillata. Rehm (1. c.) described this Lachnum on dead stem s of A rtem isia cam pestris from W est G erm any, J. V elenovský recorded it (1934: 250, tab. 12, fig. 48) from tw o localities (R adotin and M nichovice) in C entral Bohemia. In spite of a detailed research, Lachnum badium had not been found again in this region since 1975 (Velenovský collected it in sim ilar h abitats on A rtem isia cam pestris, Sta chys recta an d Salvia pratensis in th e years ). Coronellaria aberrans (Vel.) comb. nov. B asionym um : Lachnum aberrans Velenovský, Novit. mycol. noviss. p. 131, H olotypus PRM : Bohem ia centralis, M nichovice, lacus Božkov (= B ožkovské jezírko) 10. VIII leg. J. V elenovský; u t Aquarella Vel. gen. nov., valid, p u b l.; the substratu m assigned in th e holotype as Lysim achia vulgaris is not this host but certainly a fragm ent of the culm of some Cyperaceae, probably C arex sp. Ibidem, ad folia Caricis sp. 27. VIII leg. V elenovský (paratypus PRM ); about 30 apothecia entirely agreeing w ith the holotype. The holotype consists only of several few apothecia exam ined by me. They are m across, / m high (observed in 5 % solution of NH/,OH), saucer-shaped, subsessile or obconical, shortly attenuated below, w ith a w hite fringe of h airs around th e disc, th e outer p a rt alm ost smooth and brow nish Coronellaria aberrans (Vel.) Svr. (holotype). Two apothecia, asci, tw o p araphyses, ascospores, basal cells of the ectal excipulum, m arginal (partly encrusted) hairs. 2. Discocistella rudolphi (Vel.) Svr. (holotype). Two apothecia, paraphyses, asci, three ascospores, excipular cells, three m arginal hairs. 3. H ym enoscyphus peruni (Vel.) Svr. Apothecia, ascospores, paraphysis, ascus, excipular cells (Vladměřice ). 4. Lanzia aesculi (Vel.) Svr. Four apothecia, ascospores, paraphyses, asci, m arginal p art of ectal excipulum (Praha, Radotínské údolí ). 5. Muscicola dubia (Vel.) Svr. (holotype). Apothecium, ascospores, the tip of one ascus and tw o paraphyses, m arginal hairs w ith lateral excipular cells, basal excipular cells and hyphae. 6. Peziza bovina Phillips. Three apothecia, the upper part of paraphyses, tw o ascospores (Hostomice p. Brdy and Dobřichovice ). M. Svrček del. 71

10 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 Excipulum of angulate or subglobose, light brow nish or grey brow n, th in - or slightly thick-w alled cells (especially in th e basal part) 7 12X4 5 am or up to 12 um across, the basal cells sm aller (3 9 um) and darker, th in - -w alled (1 1.5,um). H airs X 4 5 (um (below), ^ m (above), cylindrical, colourless, thin-w alled, septate (2 3 m), finely or ra th e r coarsely encrusted. H airs on the outer p a rt of th e excipulum X 3 4 um, obtusely cylindrical, light brow n, 0 1 septate. Asci X l(um, clavate, roundish or su b truncate above, the tip som ew hat thickened, very shortly and thickly atten u ated below, the pore not blue in M elzer s reagent, 8-spored, ascospores biseriate. P araphyses 2 3 tum thick, 2-septate, in th e u p p er p a rt lanceolate a n d jum w ide, an d scarcely covered w ith granules, up to 13 pcca longer th a n th e asci. Ascospores X um, oblong or fusiform, m ostly atten u ated at one end, filled w ith 2 3 large guttules disappearing in M elzer s reagent (like th e granules on h airs and paraphyses). Lachnum aberrans VeL is a typical Coronellaria and appears to be a species of its own, distinct from all up till know n. Discocistella rudolphi (Vel.) comb. nov. B asionym um : Pezizella rudolphi Velenovský, Mon. Discom. Bohem. p. 171, tab. 1, fig. 41, H olotypus PRM consists of several few apothecia only grow ing on th e cut surface of a reed culm (P hragm ites australis) collected by J. V elenovský at the m argin of a sm all pond n ear the village T řem blaty (M nichovice, C entral Bohemia), Ju ly F resh apothecia w ere according to th e original diagnosis mm diam., expanded, sm ooth, th e n sublobate, translu cent w hite, w ith yellow ish tin t. D ried apothecia are m m across, sessile, saucer-shaped, alm ost flat, w hitish or greyish, sm ooth. Excipulum composed of thin-w alled, hyaline, isodiam etric cells 3 9 um diam., rectan g u la r and elongated v ertically (up to 14 X 5 jum) tow ards th e m argin, all th e cells stained distinctly bluish in Melzer s reagent. H airs X 3 5 / m, sharply clavate, thin-w alled, hyaline, th eir upper p a rt encrusted w ith m inute colourless granules. Asci X 5 7 um, m ostly shortly stipitate, 8-spored, th e pore blue in M elzer s reagent. P arap h y ses num erous, cylindrical, o ften ram ose below, um thick, septate, hyaline, som etim es slightly enlarged and sublanoeolate above but alw ays obtuse, as long as the asci or less often scarcely longer (up to 7 um). Ascospores 7 8 X tm, n arrow ly cylindrical, straight, broadly rounded at both ends or rarely narrow ed below, w ith one sm all g u ttule, b iseriate in th e asci. The species is recognized by distinctly am yloid excipulum. It is probably very close to Cistella gram inicola R aitviir (1970) w hich differs according to th e original description by th e n arro w ascospores, sm aller asci and th icker paraphyses. Hymenoscyphus peruni (Vel.) Svr. Synonym um : H elotium peruni Velenovský, M onogr. Discom. Bohem. p. 407, Holotypus PRM (exam ined by m e; Svrček 1985:167, w ithout the tra n sfe r to H ym enoscyphus; 1986: 216, comb. nov.). 72

11 SVRCEK: NEW OR LESS KNOWN DISCOMYCETES. XIX. D uring the m ycological field excursions in W est Bohem ia a b right yellow H ym enoscyphus species w as found, alw ays occurring on h ard wood of fallen tw igs of broad-leaved trees lying in very w et or boggy soil n ear rivulets, and often im m ersed in w ater. The first collection w as m ade on tw o places in the n atu re reserve Zábělá n ear Plzeň. A pothecia, w hen fresh, w ere b rig h t golden yellow or also on hidden p arts of tw igs to tally colourless, 1 2 mm across, disc flat, stipe u p to 2 m m long, concolorous, sm ooth. The excipular cells at th e base of th e receptacle alm ost isodiam etric, angulate, up to 16 i/m diam., thin-w alled, hyaline, elongated tow ards th e m argin. In th e basal part of the excipulum num erous lustrous granules or sm all hyaline lum ps of subglobose or irre g u la r shape u p to 17 um across are present. Asci 75 X 6 pan cylindrical, obtuse a t th e tip, pore slightly blue in M elzer s reagent. Ascospores 9 12 X um, obtusely oblong, eguttulate. A pothecia grew on very h a rd wood of decorticated tw igs of F raxinus excelsior a t th e banks of riv u lets in a rav in e in a m ixed wood, 17. V The second find w as m ade n ear V ladm ěřice (M anětín) 19. V (leg. Fr. M ika and M. S.) on w et decorticated th in tw igs of A lnus glutinosa and Salix sp. lying on th e banks of a riv u let at the m argin of a m ixed wood. A pothecia w ere m m diam., en tirely egg-yellow (not changing the colour w hen bruised), disc flat or slightly convex, not m arginate, th e stipe relatively thick, 1 2 m m long, sm ooth, w ith w hite m ycelial fibrils at the base. The basal excipular cells 6 12 um across, elongated to brick-shaped tow ards the m argin and th e n pirn long, colourless, thin-w alled. Asci X pim, cylindrical, 8-spored, the pore inam yloid. P araphyses um thick, obtuse, densely g ra n u la te inside (d ex trin o id in M elzer s reagent). Ascospores X ,pim, variable in size and shape, m ostly oblong- -fusiform or ovoid-fusiform, atten u ated to the ends, inequilateral, slightly curved, guttu late in both ends, rarely w ith a pseudoseptum (in M elzer s reagent). In the h an d w ritten notes of Czech m ycologist V áclav Vacek th ere are tw o descriptions very probably representing H. peruni, both based on V acek s finds from C entral B ohem ia (P raha-m odřany 23. V and K árovské údolí 28. IV. 1945) on fallen tw igs of broad-leaved trees on boggy ground at rivulets, and determ ined by him as H elotium citrinum. In W est G erm any this H ym enoscyphus has been probably collected by B aral (B aral et K rieglsteiner 1985) u n d e r analogous ecological conditions, and compared by him w ith H ym enoscyphus repandus (Phillips) D ennis (in notes to th is species p. 133, an d w ith o u t th e specific identification). Lanzia aesculi (Vel.) Svr. V ery beau tifu l plenty m aterial of th is discom ycete has been collected by me 6. VIII in th e n atu re reserve R adotínské údolí n ear Prague (C entral Bohemia) on petioles and veins of decaying fallen leaves of A esculus hippocastanum lying on w et clayey soil in deep shade of trees and tall herbs in a m eadow at th e brook R adotínský potok. A pothecia 1 2 m m across, pure w hite, relatively th in, not reddening, alm ost translucent w hen young, the m argin often undulate, long stip itate (1 2 mm), th e stipe at th e base blackish or dark grey. E xcipular cells angulate, up to 30 X 18 pim large, thin-w alled, hyaline, sm aller tow ards th e m argin, rectan g u lar or alm ost quadrate, m arginal hyphae cylindrical or slightly clavate, X um, hyphae of the stipe 6 12,um thick, the basal ones blackish and m ore thick-w alled, purple- 73

12 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) brow n or purplish in M elzer s reagent. Asci X 7 10,um, shortly stipitate, 8-spored, the pore am yloid. P araphyses um thick, granulate inside, obtuse. Ascospores X (3.5 ) 4 5 / m, fusiform, clavate, often strongly tapering below and curved, filled w ith m any sm all and larger guttules. In S outhern Bohemia I collected th is species also copiously on fallen leaves of A esculus hippocastanum in the valley of the riv er Lomnice n ear K arlov (Sm etanova Lhota, distr. Písek), 23. VIII In some apothecia (exam ined in dried state) m any sm all am yloid granules on the upper p a rt of thecium w ere observed. The type m aterial of H elotium aesculi Vel. (1947) exam ined by me (Svrček 1985:131) w as found by V. Vacek in S outhern M oravia in the years 1942 and 1949 on th e sam e host. The original V elenovský s diagnosis is not accurate if com pared w ith V acek s h an d w ritten notes as w ell as the exsiccati (holotype PRM , paratype PRM ) w hich agree fully w ith our observations. Recently, Mr. H. Engel sent me Lanzia aesculi from West G erm any (R odertal near W eidhausen, Coburg, distr. Lichtenfels, MTB 5832, 8. VIII leg. H. Engel). M uscicola dubia (Vel.) Svrček (1985) The genus Muscicola Vel. w as proposed for H elotium dubiu m Vel. (1934) in notes to the protologue of this species w hich has been validly tran sfered to Muscicola by me (1985:143). The lectotype of H. dubium consists (PRM ) of about 12 apothecia grow ing scattered on th e blade of living moss leaves (R hytidiadelphus triquetrus). A pothecia now m m diam., shortly but distinctly stipitate, pale orange. Excipulum of oblong cells X 6 9 im large, thin-w alled, colourless, m arginal hyphae up to 40 X 4 5 m, cylindrical, flexuous, obtuse above, the tips som etim es alm ost sem icircular recurved, often encrusted w ith fine granules, in th e solution of NH/,OH golden yellow, in M elzer s reagent red yellow, the sim ilar hyphae are present on the outer p a rt of the excipulum, too. M oreover, num erous am orphous lum ps of golden yellow or deep yellow pigm ent are to be found am ongst the m arginal hyphae. The walls of all excipular hyphae are distinctly cyanophil in Cotton Blue. The base of the stipe is composed of ra th e r thick-w alled tissue from isodiam etric cells up to 10 «m across, and cylindrical, 2 4 um thick hyphae, colourless in w ater but greyish blue in NH/,OH (!); this reaction is m ostly slow and m issing again in 10 %, KOH. Asci X (3.5 ) 4 5 um, apex obtusely roundish and slightly thickened, pore distinctly am yloid (visible in M elzer s reagent as tw o sm all blue bodies), 8-spored, ascospores uniseriate. Paraphyses xm thick, at first densely g ran u late inside, hyaline, not enlarged above; straight, as long as the asci. Ascospores 4 5 X (1.5 ) am, largely fusiform, attenuated to both ends, eguttulate, big u ttu late or w ith a few granules at each end, thin-w alled, m atu re m ostly covered w ith * m inute w arts or spinules distinctly cyanophilous (!). The m orphologically identical apothecia are preserved also in the specim ens PRM (on H ylocom ium splendens) and (on P leurozium schreberi), both collected by J. V elenovský in th e vicinity of M nichovice (C entral Bohemia), A ugust and S eptem ber M uscicola dubia presents a fairly isolated m uscicolous (and perhap s p a ra sitic) discomycete easily recognized by its excipular stru ctu re and especially the cyanophilous ornam entation of ascospores, an unique feature in inoperculate discom ycetes. 74

13 SVRCEK: NEW OR LESS KNOWN DISCOMYCETES. XIX. Peziza bovina Phillips This new coprophilous Peziza for Czechoslovakia is probably not rare but its occurrence seems to be lim ited to specific m icroclim atic conditions. It has been described by Phillips from cow -dung in G reat B ritain (G rantow n) and as a good species w as recorded in the check list of the B ritish Ascomycetes (Cannon, H aw ksw orth and Sherw ood-pike 1985), too. P robably only tw o records of P. bovina are recently know n: one is th a t of M. C. C lark (1980) from W arw ickshire, ecologically likely as by us (according this au th o r apothecia developed on rabbit dung kept for some tim e in a m oist container 25. III. 1977), the second one is recorded from Ireland (M uskett and M alone 1983, according to C annon et al., 1985). D ennis (1981) rem em bers Phillip s species in notes to Peziza vesiculosa from w hich it differs by m inute apothecia and spores X 9 10 fim large. No other authors dealing w ith operculate discomycetes know it. B oudier (1907) form ally transfered it to Aleuria, and Saccardo (1889) to H um aria; his description (in Latin) agrees very w ell w ith our m aterial. A pothecia exam ined by m e developed on old horse-dung collected 9. I in a coniferous forest (Picea abies, Pinus sylvestris) on the north w est slopes of th e hill K uchyňka (636 m a. s. 1.) near Hostom ice p. B rdy (Brdské hřebeny Mts., C entral Bohem ia), and preserved in a m oist-cham ber culture in m y laboratory. The apothecia have been observed during the period 26. II. 4. III They w ere, 8 14 m m across, conspicuously long stipitate (up to 5 X 3 4 mm), yellow ish-brow n, the stipe cylindrical, thick, concolorous, disc expanded and soon strongly convex th en um bilicate-revolute and undulate, excipulum of ellipsoidal or ovate-ellipsoidal up to 90 X 70 ^ m large cells (rarely 120 X 65 jxm) and num erous cylindrical, septate, colourless, irregularly w oven hyphae 6 18 jlm thick. P araphyses «m thick, very slightly enlarged above ( 6 um), straig h t or alm ost so, colourless. Ascospores X um, ellipsoidal, eguttulate, smooth. The outer p art of the apothecium is p aler and scarcely g ran u late. The sam e species appeared again in M ay 1988 on excrem ents of deer collected 7. IV in a spruce forest n e a r D obřichovice (B rdské h řebeny Mts., C entra l Bohem ia) and preserved in a m oist cham ber culture. References BARAL H. O. et KRIEGLSTEINER G. J. (1985): B austeine zur einer Askomyzeten- -Flora der BR D eutschland: In Süddeutschland gefundene Inoperculate Discomyzeten m it taxonom ischen, ökologischen und chorologischen Hinweisen. Beih. Z. Mykol. 6: BOUDIER J. L. E. ( ): leones mycologicae ou iconographie des cham pignons de F rance principalem ent Discomycetes. Paris. BOUDIER J. L. E. (1907): H istoire et classification des Discomycetes d'europe. Paris. CANNON P. F., HAWKSWORTH D. L., SHERW OOD-PIKE M. A. (1985): The British Ascomycotina. An annotated checklist. Kew. CLARK M. C. (1980): A fungus flora of W arw ickshire. London. DENNIS R. W. G. (1956): A revision of the B ritish Helotiaceae in the herbarium of the Royal Botanic G arden, Kew, w ith notes on related E uropean species. Mycol. Pap., Kew, 62: DENNIS R. W. G. (1964): R em arks on the genus H ymenoscyphus S. F. Gray, w ith observations on sundry species referred by Saccardo and others to the genera Helotium, Pezizella or Phialea. Persoonia, Leiden, 3: DENNIS R. W. G. (1974): New or interesting B ritish m icrofungi II. Kew Bull. 29:

14 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 LE GAL M. et. MANGENOT, F. (.1958): C ontribution á l étude des mollisioddées III (2e série). Rev. Mycol., Paris, 25: NANNFELDT J. A. (1932): Studien über die M orphologie und System atik der nicht- -lichenisierten inoperculaten Discomyceten. Uppsala. RAITVIIR A. (1970): Synopsis of th e Hyaloscyphaceae. Tartu. SACCARDO P. A. (1889): Sylloge fungorum om nium hucusque cognitorum. 8. Patavii. SVRČEK M. (1985): A taxonom ic revision of Inoperculate Discomycetes described by J. Velenovský in the genus Helotium, preserved in N ational M useum, Prague. - Sborn. Nár. Muz., P raha, 40 B (1984): , tab. I - X X. SVRČEK M. (1086): New or less know n Discomycetes. XVI. Ces:. Mykol., Praha, 40: SVRČEK M. (1988): Discomycetes from West Bohemia, Folia Mus. Rer. Natur. Bohem. Occid., Plzeň, B ctanica No. 24 (1986): VELENOVSKÝ J. (1934): M onographia Discomycetum Bohemiae Pragae. Address of the author: RNDr. M irko Svrček, CSc., N árodní muzeum, Sectio mycologica, P rah a 1, Czechoslovakia. 76

15 Notes on identity of Marasmius wettsteinii (Tricholomataceae) Poznámky k identitě Marasmius w ettsteinii (Tricholomataceae) V ladim ír A ntonín The author considers M arasmius w ettsteinii Sacc. et Syd. ss. orig. ( = M. tenerrim us W ettstein, non Berk, et Curt.) and M. w ettsteinii ss. Favre (1952), Hôhnel (1914) and Podzim ek (1930) as the same fungi. The differences betw een M. w ettsteinii and M. bulliardii Quél. are discussed. On the basis of these differences, the author proposes to consider these two taxa as separate species. The neotypus of M. w ettsteinii is designed. A utor považuje M arasmius w ettsteinii Sacc. et Syd. v původním pojetí ( = M. tenerrim us W ettstein, non Berk, et Curt.) za totožný s M. w ettsteinii ss. F avre (1952), Hôhnel (1914) a Podzim ek (1930). Jsou také diskutovány rozdíly mezi M. w ettsteinii a M. bulliardii Quél., na jejichž základě je autor považuje za sam ostatné druhy. Je vybrán neotypus druhu M. w e ttsteinii. W ettstein (1887) described under the nam e M arasmius tenerrim us a small fungus on needles of A bies belonging now to th e section M arasm ius. His description was, com pleted by illu strativ e draw ings. The nam e M. tenerrim us was already used earlier by B erkeley et C urtis (1867). T herefore, Saccardo et Sydow (1899) have proposed a new nam e for th is species, M arasm ius w ettsteinii. The m ost prom inent features of this species w ere its ecology and the form of its spores. No taxon from the collariate species of th e genus M arasm ius grows on needles and has round spores. Since the tim e of the original description by W ettstein, this species has not been collected again. H owever, th e type- -specim en w as not found in any h erb aria at W ettstein s places of w ork (PRC, W, WU). Since th a t tim e, M. w ettstein ii w as described in detail by H ôhnel (1914), Podzim ek (1930) and F avre (1952). All of them have described a taxon having ellipsoid spores and grow ing on needles of Picea and Abies. In addition, Hôhnel and Podzim ek have m erged it w ith M. bulliardii Quél., and also published the collections on leaves of Quercus and Fagus. H ôhnel (1. c.) has indicated M. bulliardii as a branched form of M. w ettsteinii. Lundell (1957) has described this taxon under the nam e M arasm ius rotula f. acicola Lundell from Sweden. K ühner et R om agnesi (1953) have considered M. w ettsteinii as a form of M. bulliardii adapted on needles of Picea. Clém ençon (1982) has identified F avre s fungus w ith M. bulliardii and his description of M. w ettsteinii was based on W ettstein s description only, as w as th a t of B ataille (1919). Recently, N oordeloos (1987) has m erged M. bulliardii and Lundell s f. acicola (= M. w ettsteinii ss. Favre, H ôhnel and Podzim ek) w ith the new com bination, M. bulliardii f. acicola (Lundell) Noordeloos. Bon (1973) has published a collection of M. w ettstein ii from France. In m y re-exam ination, th is collection showed th e follow ing m icrofeatures: Spores thin-w alled, m ore or less ellipsoid to som etim es slightly am ygdaliform, indextrinoid, 8 10 X um ; basidia 4-spored, clavate to cylindric-clavate, clam ped, X 7 9 um ; basidioles clavate, cylindric-clavate, cylindric, som etim es slightly capitate, clam ped, 19 34( 39) X 5 8( 10) um ; cheilocystidia clavate, w ith some finger-like projections above, X 6 8,um. C ontext of th e pileus and lam ellae consisting of thin-w alled, clam ped, cylindric, in the pileus branched hyphae, indextrinoid, 3 8 jxm broad; context 77

16 CESKA MYKOLOGIE 43 (2) 1989 of the stipe consisting of parallel, clam ped, cylindric hyphae, on th e surface w ith slightly thickened and brow n pigm ented walls, 3 6 ^m broad. Surface of the pileus hym eniform, consisting of b road-clavate to cylindric-clavate elem ents w hich are sm ooth, only ra re ly w ith projections, hyaline, X 7 16 um (fig. 1.). These m icro featu res correspond w ell to M. scorodonius (Fr.) Fr. t r y - 1 f :7 0 \ M arasmius scorodonius (Fr.) Fr. w hich w as published by Bon (1973) as M. w e ttsteinii. Cells of the epicutis of the pileus (A), basidia and basidioles (B), cheilocystidia (C), and spores (D). From the m acrofeatures (for a description see Bon 1973), th e non-plicate pileus, presence of the lam ellulae, and ecology correspond to th is species, too. On the other hand, the sm all pileus (0.3 to 0.6 cm) and lack of smell are very interesting. This fungus m ay be a form of M. scorodonius. I have collected specim ens of M. w ettsteinii not only on needles of Picea b u t on needles of A bies m any tim es. It is very com m on in C entral and N orth 78

17 ANTONÍN: MARASMIUS WETTSTEINII Europe. All of them had ellipsoid spores. On the basis of these studies and the fact of the lack of W ettstein s type-specim en, I suppose the original M arasm ius tenerrim us W ettstein to have been the sam e species as M arasm ius w ettsteinii ss. Favre, H ohnel and Podzim ek and L undell s form a acicola. W ettstein has described the round spores on this taxon probably on the basis of an error. In addition, none from the no\^ know n species of the section M arasm ius has round spores. \ 0 0 \» o o «0o o T I \ ( J ( J O * f í, 1 J V. V 2. M arasmius w ettsteinii Sacc. et Syd.. Broom cells of the epicutis of the pileus (A), spores (B), and cheilocystidia (C). The second question is affinity of M. w ettstein ii w ith M. bulliardii. H dhnel (1914) and Podzim ek (1930) have clearly identified both species. Noordeloos (1987) has w ritten th a t th e taxon on Picea-needles (his form a acicola) differs by ecology and lack of side-branches on th e stipe. In m y opinion, m ore differences exist betw een th e tw o tax a: M acroscopically: 1) M. w ettsteinii has an alm ost w hite or cream coloured pileus w hen fresh, w hich becomes beige or pale brow n during drying (however, not only in the herbarium but on the locality, too!), w hile M. bulliardii has a pale brow n coloured pileus already w hen young; 2) The n u m b er of lam ellae of M. w ettsteinii lies betw een (12 ) 13 17, on the average about 14 15, th a t of M. bulliardii betw een ( 16), on the average about 13 14; 3) M. w ettsteinii grow s on needles of spruce, fir and rarely pine, w hile M. bulliardii grow s on leaves, especially of beech and oak. M icroscopically, both species are very sim ilar. The projections of broom cells of M. w ettstein ii seem to be sh o rter and finer, 1 2( 3.5) (um long; M. builliardii has these projections (1 )2 4( 5) xm long. On the basis of th ese differences, I suppose th a t these ta x a rep re se n t sep arate species. 79

18 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 Marasmius w ettsteinii Saccardo et Sydow, Syll. Fung., P atav ii, 14: 117, Syn. M arasmius tenerrim us W ettstein, Sitzungsber. Kaiserl. Akad. der W issenschaften, Wien, 94 (1886): 66, (non Berk, et Curt., Journ. Linn. Soc., London, 10 (No. 110), 1867). M arasmius rotula i. acicola Lundell, Fungi Exsic. Suec., Upsala, No. 431, M arasmius bulliardii f. acicola (Lundell) Noordeloos, Persoonia, Leiden, 13: 242, # M arasmius w ettsteinii Sacc. et Syd. ss. F avre (1952), Hóhnel (1914), Podzim ek (1930). Pileus m m broad, hem isphaerical to alm ost convex w hen m ature, um bilicate, w ith a sm all papila w ith in the um bilicus, radially sulcate to plicate, w ith undulate m argin, u n d er lens slightly granulose, alm ost w hite to cream w hen young, becom ing beige to pale brow n w hen m ature, um bilicus gray- -brow n to brow n, during drying pileus becomes pale brow n from the m argin, w hite colour rem ains very long around um bilicus. Lam ellae w hite, ra th e r broad, collariate, collarium is very little extended w hen m ature, L = (12 ) 13 17, 1 = 0, som etim es w ith slightly darkened edge w hen young. Stipe m m long, setose, shining, insititious, w ith slightly broadened basis, during drying often tw isted, at apex w hite or w hitish, dow nw ards red-brow n to black-brow n. M icrofeatures: Spores ellipsoid, cylindric-ellipsoid to slightly lacrym oid, thin-w alled, hyaline, sm ooth, indextrinoid, (7 ) X (3.25 ) um. B asidia clavate to cylindric-clavate, 4-spored, clam ped, 24 35( 38) X (um. Basidioles clavate, cylindric-clavate or fusiform, som etim es w ith m ore or less obtuse apex, clam ped, hyaline, thin-w alled, indextrinoid, ( 41) X 4 8,um. C heilocystidia sim ilar to the broom cells on th e pileus surface, clavate to cylindric-clavate, w ith 1 4 jj,m long projections above, clam ped, hyaline, 16 22( 30) X 4 13 um. S ubhym enium consisting of slightly dextrinoid, thin-w alled, clamped, cylindric, branched, hyaline hyphae, 3 4 ( 5) um broad. C ontext of th e pileus consisting of dextrinoid, thin-w alled, cylindric, hyaline, branched, clam ped hyphae, ( 10) (um broad; tram a of th e lam ellae of m ore or less parallel, cylindric or slightly in flated, d e x trinoid, thin-w alled hyphae, ( 12) pxn broad; context of th e stipe of parallel, clam ped, at apex alm ost thin-w alled or slightly thick-w alled (up to 1 um), at base thick-w alled (up to 2.25 pm ) hyphae, alm ost hyaline at apex, brow n pigm ented at base, in n er p a rt of hyaline, thin-w alled hyphae, 3 8 um broad. Surface of the pileus hym eniform, consisting of broom cells, clavate, pyriform to slightly capitate, som etim es w ith basal clam p connections, X 8 13 um, indextrinoid, w ith cylindric projections 1 2( 3.5) um long, projections and u p p er p a rt of broom cells b ro w nish or ochraceous-gray coloured only. Neotype: H aut-m arais des Tenasses, 1225 m, m ontagne des Pleiades sur Vevey, sur aiguilles ď épicea et de pin, 30. VII leg. J. F avre, G Acknowledgement My th an k s are due to Dr. G. C hevassut (M ontpellier, France) for m aking it possible to revise the French collection, curators of h erb aria BRA, BP, BRNM, BRNU, PRC, PRM, W and WU for loans of th e herbarium -specim ens, Mr. Zdeněk Pouzar (N ational M useum, Prague) for valuable notes, and Mrs. M ary Z anger (St. Louis, U.S.A.) for a correction of m y E nglish m anuscript. 80

19 ANTONÍN: MARASMIUS W ETTSTEINII References BATAILLE F. (1919) : Flore m onographique des M arasm es d Europe. Besançon. BON M. (1973): Agaricales de la region Languedoc Cevennes. Doc. Mycol., Lille, 3 (9): CLÉMENÇON H. (1982) : K om pendium der B lätterpilze II. M arasmius. Z. Mykol., Schw äbisch Gmünd, 48: FAVRE J. (1952): Bribes mycologiques. Bull. Soc. Bot. Suisse, Berne, 62: HÖHNEL F. von (1914): Fragm ente zur Mykologie (XVI. M itteilung, Nr ). Sitzungsber. Kaiserl. Akad. der W issenschaften, M athem.-naturw. Klasse, Wien, 123. KÜHNER R. et ROMAGNESI H. (1953) : Flore analytique des cham pignons supérieurs. Paris. LUNDELL S. et NANNFELDT J. A. (1957) : Fungi exsiccati suecici, praesertim upsalienses. Fase Upsala. NOORDELOOS M. E. (1987) : Notulae ad florám agaricinam neerlandicam XV. M arasm ius, M arasm iellus, M icromphale, and Hohenbuehelia. Persoonia, Leiden, 13 (3) : PODZIMEK J. (1930) : M arasm ius W ettsteinii Sacc. et Syd. v Čechách. Mykologia, P raha, 7: SACCARDO P. A. et SYDOW P. (1899) : Sylloge fungorum 14. Patavii. WETTSTEIN R. von (1887) : Fungi novi A ustriaci. Series I. Sitzungsber. Kaiserl. Akad. der W issenschaften, Wien, 94 (1886) : Address of the author: Dr. V ladim ír A ntonín, M oravian Museum, nám. 25. února 6, Brno, Czechoslovakia. A. Skirgiello: Polska bibliografía mikologiezna (1) (3). (44) p., P añstwowe W ydaw nictwo Naukowe, W arszaw a 1988, cena 860 zlotých. Podle úvodu, který napsala uvedená mykoložka, je dílo její v tom smyslu, že je založeno na m ateriálu (kartotéce), který ona sam a během let shrom áždila (zaznamenáno přes 8000 bibliografických údajů). Podle inform ací na p. (2) však zjistíme, že dílo bylo připraveno k tisku v Botanickém ústavu PAN pod redakcí J. Siemiňské a dalších 5 pracovníků. Krom ě toho zm íněná m ykoložka vřele děkuje na str. (9) 48 vyjm enovaným mykologům, kteří různým způsobem se přičinili, aby Bibliografie vznikla. Anglický překlad úvodu nezdá se být zdařilý a proto mnohým důležitým údajům lze jen stěží přesně porozumět, tím spíše, že i polština není, na rozdíl od m ínění řady našich občanů, snadno jednoznačně srozum itelná. V ybírám proto jen některé, pro mne nepochybné zásady a přístupy ke vzniku díla: zaznam enány práce, ve k terých jsou houby určeny anebo je nepochybné, o které druhy jde; zahrnuty práce Poláků publikované v cizině; práce cizích autorů jež se dotýkají Polska; zachyceny práce do r. 1980; uvedeno, v jakém jazyku (kromě polštiny) je práce nebo souhrn napsán, atd. Další části díla postupně obsahují: seznam periodik a vydavatelství a jejich použitých zk ratek; abecední bibliografii (nejrozsáhlejší část); práce anonym ů; publikace kolektivu autorů; polské mykologické časopisy (uvedeny 4); právní předpisy. N ásledují 2 dodatky, ve kterých pokračuje průběžné číslování prací. Zcela na konci jsou tem atické a autorské rejstříky. P rvní je rozvržen o<bdotoně jak známe z naší B ibliographia Botanica Čechoslovaca a mnohdy je členění asi hrubší, např. dohrom ady je taxonom ie, morfologie a biologie. Naopak tém a Deuterom ycetes je rozčleněno do některých rodů (celkem 17, mezi nim i i Ceratocystis). V úvodu A. Skirgiello upozorňuje, že Bibliografía si nečiní nárok na úplnost. P řísný posuzovatel by asi našel různé jin é nedokonalosti i v jiných rysech zpracování. Přes to všechno m usím e velice upřím ně blahopřát všem jm enovaným i dalším polským mykologům k dílu, které je význam nou ucelenou pomůckou, a na které jsm e se u nás zatím nezmohli (naše bibliografie mykologické literatury v širším pojetí vědního oboru prakticky začala vycházet, společně s botanickou, teprve v r a končí 1974). Z deněk Urban 81

20 Psilocybe (Deconica) magica sp. nov. Mirko Svrček A new species, Psilocybe magica, from the section (or subgenus) Deconica occurring on the living moss C am pylium stellatum in a sw am p a t th e m argin of a pond in C entral Bohemia, is described. Je popsán nový druh Psilocybe magica (sekce nebo podrod Deconica) z živého mechu C am pylium stellatum z pobřežní bažiny lesního rybníku ve středních Cechách. Studying sm all agarics occurring in m arshlands and sw am py areas I found in sum m er 1988 an interesting Psilocybe w hich could not be identified w ith some species hitherto known. Psilocybe magica sp. nov. Pileus (5 )7 13 mm diam., cam panulatus, centro obtuse um bonatus, jove pluvio viseidus, pellicula separabili, nitidus, longe striatus, obscure coffeaceo-fuscus, siccitate pallide luteofuscus, velo albo arachnoideo prim o sparse floccosus m argineque obsolete appendieulatus, m ox nudus. Stipes X mm, pallide lu teo fuscus, basi sensim obscure fuscus, totus albo-fibrillosus, hyphis m ycelialibus albis insidens. Lam ellae L = 12 18, 1 = 3(7), subdistantes, adnatae, subplanae, ex pallido- -brunneo obscure um brinae, ad aciem albo-fim briatae. Caro albida, inodora. Pulvis sporarum um brinus. Sporae ( 9) X 5 6 X 4 5 um, poro germ inativo 1.5 /im lato, pallide luteofuscae tinctu cinereo, laeves. Cheilocystidia X 5 8 fim, anguste lageniform ia, apice 4 8 um crassa, subclavata usque claviculata. Pleurocystidia nulla. B asidia X i, 4-sterigm atibus 3.5 4,fim longis. Pileipellis ex hyphis cylindraceis, 3 14,um crassis, hyalinis, in strato pallide luteobrunneolis, leviter gelatinosis, fibulatis. H yphae myceliales 2 4 crassae, hyalinae, firm ae, sparse septatae, fibulatae. Habitat in musco vivo C am pylium stellatum (Hedw.) C. Jens. ( H ypnum stellatum Hedw.) aqua imbuto, in palude Cariceti (Carex gracilis Curt.) ad m arginem piscinae silvaticae, rare etiam ad folia uda Quercus atque Caricis in musco imm ersa. Bohemia centralis: Voznice apud Dobříš, piscina Dolní rybník (350 m s. m.), die magico 8. VIII legi (holotypus PRM ). Cap (5 ) 7 13 m m diam., convex, slightly um bonate or rarely m inutely papillate, w hen m oist dark date brow n, slightly viscid, shiny, striate up to centre, pellicle separable, m argin and surface w ith very few w hite scales of the veil, th e n sm ooth, d ry very pale yellow ish brow n. Stem X tum, on th e pale brow n ground w hite fibrillose, the base dark brow n w ith w hite m ycelial fibrils. Gills L = 12 18, 1 = 3 (7), subdistant, adnate, + plane, pale brow nish, finelly um ber, edge w hite, flocculose-fim briate. Flesh w hite, taste and smell none. S pore-print um ber. Cap cuticle composed of cylindrical or sw ollen, in terw oven hyphae tum broad, in a slight gelatinous m atter, often shortly articulate and flexuous, sm ooth o r scarcely encrusted, w ith clam p connections (som etim es not num erous), th in - or slightly thick-w alled, colourless, p artly w ith vacuolar pale yellow -brow nish pigm ent. Cheilocystidia X 5 8 um (at base), lageniform or subcylindrical. m ostly w ith enlarged and clavate apex 4 8 um broad, alw ays obtuse, hyaline, sm ooth, thin-w alled. Pleurocystidia absent. Spores ( 9) X 5 6 X 4 5 / m, very slightly ellipsoid-lentiform, pale yellow brow n w ith a greyish tin t, thick-w alled ( p.m), smooth, germ pore 1.5 um broad, th e apiculus very short. B asidia X jum, 4-spored, stegim ata «m long. H ym enophoral tra m a of hyphae up 82

21 i SVRČEK: PSILOCYBE (DECONICA) MAGICA SP. NOV. l i * ( d J ' e Psilocybe magica Svrček a) h ab it sketches, b) basidiospores, c) cheilocystidia, d) hyphae of the cap cuticle, e) m ycelial hyphae (holotype). M. Svrček del. to 16 um broad, m ostly w ithout clam p connections, smooth, thin-w alled, w ith num erous septa, brow nish in the layer. M ycelial hyphae at the base of the stem 2-4 iu sn thick, firm ly thin-w alled, undulate, sparsely septate w ith clam p connections, branched. Notes. This fungus is closely related w ith some Psilocybe species grouped in th e section Psilocybe [syn.: Agaricus subgen. Deconica W. G. Sm ith, Psilocybe sect. Deconica (W. G. Sm ith) Singer, Deconica (W. G. Sm ith) K arst.] in th e m odern taxonom y. T his section was divided into th ree stirps, M ontana Inquilina and Bullacea (R. W atling and N. M. G regory 1987), not easily re cognized. Psilocybe magica, described as new by me, is close to Psilocybe crobula (Fr.) M. Lange ex Sing, and P. inquilina (Fr. :Fr.) Bres., but very distinct by cheilocystidia, conspicuously dark coloured cap and rem arkably different ecology; P. crobula and P. inquilina have fusiform or alm ost filiform cheilocystidia atten u ated to th e long narro w neck and the h ab itat of these species are m ore dry places w here th ey grow on dead twigs, wood or in grass. Also Psilocybe m ontana (Pers.:Fr.) K um m er and P. m uscorum (P. D. Orton) Moser from th e stirps M ontana are different in some im p o rtan t features and cannot be iden tified w ith o u r species. Som ew hat sim ilar colour of th e cap has, Psilocybe bullacea (Bull. :Fr.) K um m er sensu auct. (e. g. W atling and G regory, 1987), 83

22 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 a som ew hat doubtful species, recorded as characteristic by vinaceous coloured cap and gills as w ell as th e occurrence on m an u red soils am ongst grass. The h ab itat of Psilocybe magica is a n atu ral w ell-preserved p lan t com m unity in a sw am p at the edge of a forest pond, w ith predom inant C arex gracilis C urt., w here the fruitbodies grew on living moss C am pylium stellatum (Hedw.) C. Jensen (from the basal p art of stem s and on leaves), im m ersed in w ater, rarely also on decaying leaves of oak and Carex, soaked w ith w ater and in the close contact w ith mosses. The fructification w as observed by m e for several days ( VIII. 1988) in th e period of high sum m er w hen th e tem perature reached up to 30 C. The first find w as m ade in A ugust 8, 1988, the day of a m agical conjunction of four n um bers eig h t. References ORTON P. D. (1960): New check list of British Agarics and Boleti. P a rt III. Notes on genera and species in the list. Trans. Brit. Mycol. Soc., London, 4-3 (2): WATLING R. et GREGORY M. N. (1987): 5) Strophariaceae et Coprinaceae p. p. In: B ritish Fungus Flora, Agarics and Boleti, Royal Botanic G arden, Edinburgh. Address of the author: RNDr. Mirko Svrček, CSc., N árodní muzeum, Sectio mycologica, P raha 1, Czechoslovakia. 84

23 Antibiotická aktivita kultur některých stopkovýtrusých hub (Basidiomycotina) Antibiotic activity of cultures of some saprotrophic basidiomycetous fungi Jaroslav Klán a Ivana R ulfová Byla zjišťována antibiotická aktivita u 97 druhů (110 kmenů) myceliových k u ltu r saprotrofních stopkovýtrusých hub (Basidiom ycotina) plotnovou difuzní m etodou proti m ikroorganism ům Bacillus subtilis, Candida pseudotropicalis, Escherichia coli a Sarcina lutea. Testovány byly i některé vzácné druhy hub, u kterých dosud antibiotická aktivita zjišťována nebyla. Produkce antibioticky aktivních látek alespoň proti jednom u z testovacích organism ů byla zaznam enána v 55,4 %. Na základě čtyřletého studia je antibiotická ak tiv ita posuzována jako biochem ický taxonom ický znak. The antibiotic activity against m icroorganism s Bacillus subtilis, Candida pseudotropicalis, Escherichia coli and Sarcina lutea was tested in 97 species of mycelial cultures (110 strains) from the saprotrophic Basidiomycotina, using diffusion plate method. In addition to commonly used species of fungi, the antibiotic activity of some rare species was investigated for the first time. A ntibiotic activity against a t least one of the m icroorganisms tested was found in 55.4 % of strains. On the basis of a four year study, the antibiotic activity is evaluated as a taxonom ical feature of biochemical nature. S intenzívním testováním antibiotická aktivity, a to nejen vláknitých hub, ale i hub velkých z podkm ene Basidiom ycotina, se začalo ve 40. letech tohoto století. V letech bylo testováno různým i m etodam i okolo 2000 druhů stopkovýtrusých hub (Anke 1978). A ntibiotická aktiv ita se sledovala buď u ex trak tů z čerstvých a sušených plodic nebo u m yceliových kultur. Z autorů, kteří sledovali antibiotickou aktivitu u plodnic, možno uvést například Wilkinse et H arrise (1944), W ilkinse (1946), Laviano (1949). U m yceliových k u ltu r testovali antibiotickou ak tiv itu například Robbins et al. (1945), H erveyová (1947), W ilkins et P atrid geová (1950), B ohuš et al. (1961). P ráce zabývající se touto prob lem atikou u nás publikovali V áňa (1946), Herink (1949), U hrová-h ejtm ánková (1954), Kozová et Řeháček (1967), M usílek (1981), Sem erdžieva et V eselský (1986). Pozornost se později soustředila především na chem ická studia antibioticky aktivních sekundárních m etabolitů, např. Sedm era et al. (1981), Benešová (1982). A ntibiotickou aktivitou m ykorrhizních hub se zabývali Šašek (1966), Šašek et M usílek (1967, 1968). A ntibiotická a fyziologické charakteristiky saprotrofních stopkovýtrusých hub, zejm éna druhů O udem ansiella m ucida a Agrocybe aegerita studovali M usílek (1970), M usílek et al. (1969), N erud et M usílek (1976, 1978), Sem erdžieva (1983, 1984). Souborně o antibiotické aktivitě stopkovýtrusých hub pojednávají např. Cejp (1947, 1949), Litvinov (1949), Bohuš et al. (1961), Šivrina (1965), A nke (1978), M usílek (1981), Sem erdžieva et V eselský (1986). Materiál a metody Testy byly prováděny s kulturam i m akrom ycetů ze sbírky saprotrofních stopkovýtrusých hub uchovávaných v Ústavu pro toxikologii a soudní chemii FVL UK v Praze (Klán et Štípek 1987). Jedná se převážně o druhy získané z přírody v letech Do čisté kultury byly druhy převedeny explantátovou metodou, v několika případech metodou izolace z výtrusného prachu nebo izolací ze substrátu. Pro testování antibiotické atotivity byla použita plotnová difúzní metoda. Jako testovací organism y jsm e použili dvě G -pozitivní baktérie, a to Bacillus subtilis a 85

24 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 Tab. 1. Výsledky antibiotické aktivity studovaných druhů (rok 1984) Tab. 1. Antibiotic activity of the species studied in the year 1984 Druh Specie«Rok izolace Year of isolation B. a. C. p. E. c. S. I AgariccUei Agancus porphyrizon Orton Agaricus xanthodermus Gen. kmen I V Agaricus xanthodermus Gen. kmen II V 0 16V 0 Armillaria borealis Merx. et Korh Calocybe gambosa (Fr.) Donk N + 15 Cliwocybe agrestis Harm N 11 0 Cliiocybe clavipes (Pers. : Fr.) Kumm N Clitocybe odora(bull. : Fr.) Kumm N Collybia butyracea (Bull. : Fr.) Quél Coprinus atramentarius (Bull. : Fr.) Fr. kmen II Coprinus comatus kmen I (Müll, in Fl. Dan. : Fr.) Gray Coprinus comatus kmen II (Müll, in Fl. Dan. : Fr.) Gray Coprinus disseminatus (Pers. : Fr.) Gray Flammulina ononidis Arnolds kmen I N 0 Flamulino ononidis Arnolds kmen II N 0 Oalerina marginata (Fr.) Kühn Hypholoma capnoides (Fr. : Fr.) Kumm V Hypholoma sublater.tium (Fr.) Quél. kmen I Hypholoma sublatentium (Fr.) Quél V kmen II V 0 14N 0 Kuehneromyces miuabilis (Schaeff. : Fr.) Sing. et Smith kmen I V 24V 0 0 kmen II V Lepista luscina (Fr.) Sing V 14V + 0 (18N) Lepista nuda (Bull. : Fr.) Cke. kmen I Lepista nuda (Bull.: Fr.) Cke kmen II V 11N + 0 Lepista nuda (Bull.: Fr.) Cke. kmen III Lepista saeva (Bull.) Mos N 0-0 kmen I V Lepista sordida (Fr.) Sing I Leucoagaricus pudicus (Bull.) Mos. k m en i

25 Pokračování tab. 1 Continuation tab. 1 KLÁN A RULFOVÁ: ANTIBIOTICKÁ AKTIVITA Leucoagaricus pudicus (Bull.) Mos. kmen II Leucoagaricus pudicus (Bull.) Mos. kmen III Marasmius epiphyllus (Pers. : Fr.) Fr N 15V 0 0 Marasmius oreades (Bolt. : Fr.) Fr V 0 18 Marasmius scorodonius (Fr.) Fr N 16 Mýcena crocata (Sohrad. : Fr.) Kumm N 0 + Mýcena haematopoda (Pers. : Fr.) Kumm Myxomphalia maura (Fr.) Hora Oudemansiella mucida (Schrad. : Fr.) v. Hoehn N 0 0 Pholiota alnicola (Fr.) Sing Pholiota flammans (Fr.) Kumm ION Pholiota lenta (Pers. : Fr.) Sing. kmen II Pleurotus pulmonarius Fr. kmen I Psathyrella albidula (Rom.) Mos N Psathyrella candolleana (Fr.) R. Mře N Psathyrella hydrophila (Bull. : Mérat) R. Mre N Psathyrella velutina (Pers. : Fr.) Sing N Rhodocybe popinalis (Fr.) Sing V (25N) Volvariella plumulosa (Laach. : Oudemans) Sing V (ss. Lge.) Volvariella surrecta (Knapp) Sing Xeromphalina campanella (Batsch. : Fr.) R. Mre V 0 0 Aphyllophorales Fomitopsis pinicola (Sw. : Fr.) Karst. Oanoderma lipsien-e (Batseh) Atk N 0 21N Heterobasidion annosum (Fr.) Bref V Inonotus hispidus (Bull. : Fr.) Karst N 0 0 Laetiporus sulphureus (Bull. : Fr.) Murr V 19N + 13 Phaeolus schweinitzii (Fr.) Pat V 0 0 Piptoporus betulinus (Bull. : Fr.) Karst. kmen I Piptoporus betulinus (Bull. : Fr.) Karst. kmen II Trametes hirsuta (Wulf. : Fr.) Pilát Qasteromycetes Bovista nigrescens Pers. : Pers Calvatia cyathiformis (Bose) Morg V 15V Cyathus olla (Batseh) : Pers N Cyathus striatus (Huds.) Pers V Qastrosporium simplex Matt A uriculariales Auricularia auricula judae (Bull. : St.-Am.) W ettst V

26 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 Sarcina lutea, G -negativní baktérii Escherichia coli a kvasinku Candida pseudotropicalis. Testované km eny stopkovýtrusých hub byly staticky předpěstovány na půdě o složení: agar se sladinovým extraktem 53 g, kvasničný ex trakt 2 g, destilovaná voda 1000 ml, ph 6 před sterilizací; kultivace probíhala ve tmě, při teplotě ,5 C a relativ ní vlhkosti 80 %. Pro testování antibiotické aktivity jsm e použili titrační plotny o velikosti 35 X X 35 cm a objem u 500 ml živné půdy, rozdělené na základní vrstvu a vrstvu povrchovou s testovacím organism em. P aralelně byly provedeny pokusy s testovacím i organism y suspendovaným i v celém objem u titračn í půdy. Bacillus subtilis suspenze spor v m nožství 6 ml do 1000 ml živného m édia o složení: pepton 5 g, masový ex trakt 5 g, destilovaná voda do 1000 ml, ph 8,2 8,4 před sterilizací. Titrační plotny byly inkubovány při teplotě 26 C. Candida pseudotropicalis do objem u 1000 ml živného m édia o složení: glukóza 10 g, pepton 5 g, sladinový extrakt 8 g, agar 22,5 g, destilovaná voda do 1000 ml, ph 8,2 před sterilizací, bylo přidáno 10 ml nam nožené kvasinky. T itrační plotny byly inkubovány při teplotě 26 C. Escherichia coli kultu ra byla použita v množství 4 ml do 1000 ml živného m édia o složení: pepton 6 g, kasein podle H am m arstena 4 g, kvasniční extrakt do 1000 ml, ph 8,2 před sterilizací. Titrační plotny byly inkubovány při teplotě 37 C. Sarcina lutea k u ltu ra byla přidána v m nožství 12 ml do 1000 ml živného m édia o složení: pepton 6 g, kasein podle H am arstena 4 g, kvasniční extrakt 1,3 g, glukóza 1 g, masový ex trakt 13 g, agar 15 g, destilovaná voda do 1000 ml, ph 8,0 před sterilizací. T itrační plotny byly inkubovány při teplotě 35 C. A ntibiotická aktivita byla hodnocena jako prům ěr inhibičních zón vytvořených po 24-hodinové kultivaci okolo bločku s testovanou kulturou o prům ěru 8 mm. Výsledky V tabulce 1 uvádím e přehled 50 druhů antibioticky aktivních (64 km enů) seřazených abecedně podle systém u (Agaricales, Aphyllophorales, G asterom y- cetes, Auriculariales). D ruhy bez antibiotické aktivity (47,56 % km enů) jsou seřazeny pod tabulkou. A ntibiotická ak tiv ita alespoň proti jednom u ze čtyř testovacích organism ů byla zjištěna celkem u 51,4 % dru h ů. P ro ti Bacillus subtilis bylo pozitivních 35 d ru h ů (41 km enů), tj. 36 %, proti Candida pseudotropicalis 16 druhů (17 km enů), tj. 16,5 %, proti Escherichia coli 18 d ru h ů (19 km enů), tj. 18,5%, proti Sarcina lutea 25 d ru h ů (28 km enů), tj. 25,7%. V tabulce 2 uvádím e příklady druhů, u kterých byla antibiotická ak tiv ita sledována opakovaně v průběhu čtyř let a testovací organism y byly B. subtilis (dále B. s.) a C. pseudotropicalis (dále C. p.), nebo v průběhu dvou let, kdy byly navíc použity S. lutea a E. coli. Na základě výsledků z čtyřletého období lze testované d ru h y a km eny rozdělit do následujících skupin: 1) D ruhy, k teré si trv a le zachovávaly výraznější antibiotickou a k tiv itu v p rů běhu 3 4 let: např. Agaricus xanthoderm us (B. s.), Calocybe gambosa (B. s.), M ýcena crocata (C. p.), M arasm ius epiphyllus (B. s., C. p.), O udem ansiella m ucida (C. p.). 2) D ruhy trv a le n eak tiv n í: např. Agrocybe praecox (B. s.), G astrosporium sim p lex (B. s., C. p.j, Collybia butyracea (C. p.). 3) D ruhy, u kterých byla antibiotická ak tiv ita pozorována pouze při prvním testování, v následujících letech byly výsledky negativní: např. Flam m ulina ononidis (B. s.), Coprinus dissem inatus (B. s.j, M arasm ius álliaceus (B. s.), Agaricus porphyrizon (C. p.j. 4) Pom ěrně časté byly druhy, k te ré vykazovaly antibiotickou a k tiv itu n e p ra videlně: např. Flam m ulina ononidis (C. p.), Coprinus com atus (B. s.), Lepista nuda (B. s., C. p.j, P leurotus eryngii (B. s.). D ruh y zastoupené více km eny lze hodno tit: 88

27 KLÁN A RULFOVÁ: ANTIBIOTICKÁ AKTIVITA a) všechny km eny téhož d ru h u byly pozitivní, např. Leucoagaricus pudicus (B. s.), Agaricus xanthoderm us (B. s.); b) všechny km eny byly negativní, např. Stropharia rugosoannulata (B. $.), Polyporus rhizophilus (B. s.), Lepista nebularis (B. s.); c) u jednoho km ene byl výsledek negativní, u druhého byla pozorována slabá ak tiv ita: např. Pholiota lenta (B. s.), Pleurotus eryngii (B. s.), Lepista nuda (B. s.). Diskuse V souboru 97 druhů (110 km enů) stopkovýtrusých hub, k teré jsm e testovali, byly zařazeny i druhy, u kterých antibiotická aktivita dosud zjišťována nebyla, např. Agaricus porphyrizon, Arm illaria borealis, Bovista nigrescens, Calvatia cyathijorm is, Clathrus archeri, Flam m ulina ononidis, G astrosporium sim plex, Auricularia auricula-judae, M ýcena abramsii, M ýcena pseudopicta, M yxom - phalia m aura, P leurotus eryngii, P olyporus rhizophilus. A ntibiotickou ak tiv itu jsm e zjistili u 51,4 % testovaných druhů, což je ve shodě např. s H erveyovou (1947), Bohušem (1961), Sem erdžievou et Veselským (1986), i když jm enovaní au to ři pracovali s jiným i d ru h y hub. Porovnání konkrétních dosažených výsledků antibiotické aktivity s jiným i autory naráží na obtíže, protože se liší jak d ru h y testov aných stopkovýtrusých hub, tak testovací organism y i použité testovací a kultivační techniky. Ve shodě s Bohušem et al. (1961) se dom nívám e, že výsledky se m ohou lišit také u druhů, které jsou sice shodné m orfologicky, ale rozdílné ekotypově. Dosud nebyla věnována pozornost například m ikrospeciím některých dříve široce pojím aných druhů, např. A garicus xa n thoderm us, A rm illaria mellea. Sem erdžieva et Veselský (1986) uvádějí 25 druhů stopkovýtrusých hub, které se vyskytují v našem souboru. Použili i stejné testovací organism y (Bacillus subtilis, Candida pseudotropicalis a Escherichia coli). Z tohoto počtu jsm e shodné výsledky zaznam enali pouze v 70 %. Příčinou rozdílu jsou zřejm ě odlišné k u ltiv ačn í techniky, neboť jm enovaní au to ři pěstovali houby subm ersně. M usílek (1976) doporučuje antibiotickou a k tiv itu jako persp ektivní biochemický znak pro dílčí druhová rozlišení m yceliových k u ltu r. Z našich čtyřletých pozorování vyplývá, že antibiotickou ak tiv itu nelze obecně zahrnou t mezi specifické biochem ické taxonom icky využitelné znaky. Pouze u některých druhů (např. A garicus xanthoderm us, M arasm ius epiphyllus) byla antibiotická ak tiv ita p rokázána trv ale, a to především p ro ti Bacillus subtilis, k terý je z použitých testovacích organism ů nej citlivější. U m noha rodů jsm e během několikaletého sledování zjistili výrazné k v an tita tiv n í i k v alitativ n í odchylky v produkci an tibioticky a k tiv n ích látek (srovnej tab. 2). E xperim entálně bylo zjištěno, že větší m nožství an tib io tick y ak tivn ích seku ndárních m etabolitů je produkováno při statistatické i subm ersní kultivaci ve stacionární fázi růstu. Při testování většího počtu staticky kultivovaných druhů, k teré se výrazně liší růstovou rychlostí, je m etodicky velm i obtížné zachytit celý soubor ve shodné růstové fázi. U některých druhů, u nichž jsm e zjistili antibiotickou aktivitu, byla aktivita jiným i au to ry zaznam enána již dříve a an tibioticky aktivní m etabolity izolovány a chem icky definovány. N apříklad shodně s Robbinsem et al. (1945) jsm e zjistili antib ak teriáln í ak tiv itu u d ru h ů Phaeolus schw einitzii, H eterobasidion annosum, G anoderm a lipsiense, H ypholom a sublateritium, Pholiota alnicola, Piptoporus betulinus a X erom phalina campanella; u druhu Piptoporus betulinus byla zjištěna antibioticky ak tiv n í kyselina polyporenová A a C s účin- 89

28 g Tab. 2. Antibiotická aktivita studovaných druhů za čtyřleté období Antibiotic activity of fungi during the period Druh B. s. B. s. B. s. B. s. C. p. C. p. C. p. C. p. E. c. E. c. S. I. S. I. Species Agaricales Agaricus porphyrizon Orton Agaricus xanthodermus Gen. kmeni V 21V V 0 - Agaricus xanthodermus Q Gen. kmen II V 16V V jjg Agrocybe praecox (Pers. : Fr.) Fayod ^ Calocybe gambosa g (Fr.) Donk V 18, kj Collybia butyracea (Bull. : Fr.) Quél. 26, Coprinus atramentarius O (Bull. : Fr.) Fr. kmen I O Coprinus comatus H (Müll, in Fl. Dan. : Fr.) Gray Coprinus disseminatus w (Pers. : Fr.) Gray m Coprinus micaceus (Bull. : Fr.) Fr Flammulitia ononidis Arnolds kmen I N 0 0 Flammulina ononidis Arnolds kmen II N 0 0 Hypholoma sublateritium (Fr.) Quél. kmen I 0-14V 1IV N 14N 0 0 Lepista nebularis (Fr.) Harm, kmen II Lepista nebularis (Fr.) Harm, kmen III Lepista nuda (Bull. : Fr.) Cke kmen I N 0-0 -

29 Pokračování tab. 2 Lepista nuda (Bull. : Fr.) Cke kmen II UN 13N -f 0 Lepista saeva (Fr.) Orton V Leucoagaricus pudicus (Bull.) Mos. kmen I 11 15V T Leucoagaricus pudicus (Bull.) Mos. kmen II Leucoagaricus pudicus (Bull.) Mos. kmen III V JO Marasmius alliaceus C (Jacq. : Fr.) Fr ^ Marasmius epiphyllus O (Pers. : Fr.) Fr N 16V - 11,5 15V ~ > Marasmius scorodonius.. (Fr.) Fr. 16, N + 14N 16 0 > Mýcena crocata 2 (Schrad. : Fr.) Kumm N 16V Hj Oudemansiella mucida td (Schrad. : Fr.) v. Hoehn ,5 11N 16N g Pholiota lenta >-3 (Pers. : Fr.) Sing. kmen I N 0 0 Pholiota lenta W (Pers. : Fr.) Sing. kmen II Pleurotus eryngii > (DC. : Fr.) Quél. kmen I Pleurotus eryngii Í2 (DC. : Fr.) Quél. kmen II < Stropharia rugosoannulata 3 Farlow kmen I 0 0 O O O O O O» * * Stropharia rugosoannulata Farlow kmen II Polyporus rhizophilus Pat. kmen I Aphyllophorales Polyporus rhizophilus ^ Pat. kmen II h-<

30 o tš) Polyporus rhizophilus Pat. kmen III o O O O O O O O Gasteromycetes Bovista nigrescens Pers. : Pers O O 13 O O 13 O Gastrosporium simplex Matt V ysvětlivky k tabulce 1 a 2 E xplanatory notes to Table 1 and 2 1) P rům ěr inhibiěních zón je udán v 'milimetrech. D iam eter of inhibition zones is given in mm. V ýraznější charakteristiky o jsou označeny More conspicuous characteristics are denoted as follows: V výrazná, zcela projasněná imhibiční zóna W distinct, com pletely clarified inhibition zone, N zóna s nevýrazně ohraničeným okrajem zone w ith diffuse rim, H patrn á, těžko m ěřitelná zóna ak tiv ity discernible b u t barely m easurable activity zone, O ak tiv ita nebyla pozorována >> no activity observed, druh nebyl testován th e species w as not tested. g 2) Testovací organism y jsou označeny Test organism s are denoted as follows: Bacillus subtilis (B. s.), Candida pseudotropicalis (C. p.), Escherichia coli (E. c.), Sarcina lutea (S. I.). O f O Ol l co b3 CO <x>

31 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) i989 kem proti gram negativním baktériím E. coli a M ycobacterium phlei (Cross et al. 1940); psalliotin izolovaný z Agaricus xanthoderm us byl antibioticky aktivní (A tkinsonová 1954); antib ak teriáln í účinky d ru h u H eterobasidion annosum způsobují látk y fom annosin a fom annoxin (Basset et al. 1967; H irotani et al. 1977); A nchel et al. (1962) chem icky definovali antibioticky aktivní látk y druhu Lepista nuda jako d iatretin 3 d iatretin n itril; u d ru h u Laetiporus sulphureus zjistil T akatsu et al. (1973) látk u působící cytostaticky; antibakteriální a antifungální účinky u d ru h u Calvatia cyathiform is zjistili Gasco et al. (1974), za tyto účinky odpovídá látka pojm enovaná kyselina kalvaciová. A nke et al. (1977) chem icky určili antibioticky účinné látky d ruhu C yathus striatus jako striiatininy A, B, C; u d ru h u Xerom phalina campanella zjistil Palm a (1978) účinky antib ak teriáln í a antifungální. V návaznosti na výsledky M usílka (1970) izolovali V ondráček et al. (1970) z d ru h u O udem ansiella m ucida a n tifungální látk u m ucidin (M uciderm in SPOFA). A nke et al. (1980a) izolovali z druhu M arasm ius scorodonius antifungálně a antibakteriálně působící látku scorodonin; B äuerle et A nke (1980) izolovali antifungálně působící strobilurin B u d ru h u M ýcena crocata; u d ru h u M arasm ius alliaceus odpovídá za a n tibakteriální, antifungální a cytostatické účinky látk a alliacol A a B (Anke et al. 1980b, 1981), u téhož d ru h u bylo popsáno ta k é polyacetylenové an tib io tikum PA 789/80 (Palm a et K n auseder 1980). Druhy bez antibiotické aktivity: Agaricus bitorquis (Quél.) Sacc., Agrocybe arenaria (Peck) Sing., Agrocybe dura (Bolt.: Fr.) Sing., Arm illaria mellea (Vahl. in FI. Dan: Fr.) K arst, s. 1., kmen I a kmen II, Bolbitius vitellinus (Pers.) Fr., Bovista plum bea (Pers.): Pers., Bovista pusilla (B atsch): Pers. ss. Kreisel, Calvatia utriform is (Bull.: Pers) Jaap, Clathrus archeri (Berk.) Dring, Collybia asema (Fr.) Kumm., Collybia butyracea (Bull.: Fr.) Kumm., Collybia dryophila (Bull.: Fr.) Kumm., Collybia marasmioides (Britz.) Brsky et Stangl, Collybia peronata (Bolt. :Fr.) Sing., Coprinus micaceus (Bull.:Fr.) Fr. kmen I a km en II, Crucibulum laeve (Bull. :DC.) Kambly, Fistulina hepatica (Schff.): Fr., Flam m ulina velutipes (Curt. :Fr.) Sing., Ischnoderma resinosum (Fr.) Karst., Lentinus lepideus (Fr. :Fr.) Fr., Lepista nebularis (Fr.) H arm aja km en I, II, III, Lycoperdon echinatum Pers.:Pers., Lycoperdon molle Pers.:Pers., Macrolepiota excoriata (Schff.: Fr.) Acker-Sch., M arasmius alliaceus (Jaoq. :Fr.) Fr., M eripilus giganteus (Pers.:Fr.) Karst., M erulius trem ellosus Schrad. :Fr., M ýcena abramsii Murr., M ýcena galericulata (Scop. :Fr.) Gray, M ycena pseudopicta (Lge.) Kühn., M ýcena pura (Pers.) Kumm., M y cena zephirus (Fr. :Fr.) Kumm., Oudemansiella radicata (Relhan:Fr.) Sing., Panellus stypticus (Bull. :Fr.) K arst., Pleurotus dryinus (Pers.:Fr.) Kumm., Pleurotus eryngii (DC.:Fr.) Quél. km en I, II, Piute us pellitus (Pers.:Fr.) Kumm., Polyporus rhizophilus Pat. km en I, II, III, Polyporus squamosus (Huds.) Fr., Psilocybe cyanescens Wakef., Psilocybe semilanceata (Fr.) Quél., Strobilurus esculentus (Wulf. :Fr.) Sing., Stropharia coronilla (Bull.:Fr.) Quél., Stropharia rugosoannulata Farlow kmen I a II, Tephrocybe carbonaria (Vel.) Donk. Poděkování Dr. V áclavu Šaškovi, CSc., jsm e zavázáni díky za cenné rady a připom ínky k celé práci. Literatura ANCHEL M., SILVERMAN W. B VALANJU N. et ROGERSON C. T. (1952): P atterns of polyacetylene production. I. The diatretynes. Mycologia, Lancaster, 54 (3): ANKE T. (1978): A ntibiotika aus Basidiom yceten. Z. Mykol., K arlsruhe, 44 (1): ANKE T., OBERW INKLER F., STEGLICH W. et HÖFLE G. (1977): The striatins new antibiotics from Basidiom ycete Cyathus striatus (Huds. ex Pers.) Willd. J. A ntibiot., Tokyo, 30:

32 KLÁN A RULFOVÁ: ANTIBIOTICKÁ AKTIVITA ANKE T., KUPKE J., SCHRAMM G. et STEGLICH W. (1980a): Antibiotics from Basidiomycetes. X. Scorodonin, a new antibacterial and antifungal m etabolite from M arasm ius scorodonius (Fr.) Fr. J. Antibiot., Tokyo, 33: ANKE T., WATSON W. H., GIANETTI B. M. et STEGLICH W. (1980b): New antibiotics from the Basidiom ycete M arasm ius alliaceus. P lanta Medica, Strasbourg, 39 (3): 194. ANKE T., WATSON W. H., GIANETTI B. M. et STEGLICH W. (1981): A ntibiotics from Basidiomycetes. X III. The alliacols A and B from M arasm ius alliaceus (Jacq. ex Fr.) Fr. J. A ntibiot., Tokyo, 34: ATKINSON N. (1954): Psalliotin, the new antibiotic of P salliota xanthoderm a. N ature, London, 174: 598. BASSET C., SHERWOOD R. T., KEPLER J. A. et HAMILTON P. B. (1967): Production and biological activity of fom annosin, a toxic sesquiterpene m etabolite of Fomes annosus. Phytopathology, W orcester, 57: BÄUERLE J. et ANKE T. (1980): Antibiotics from the genus Mycena and from Hydropus scabripes. P lan ta Medica, Strasbourg, 39 (3): BENEŠOVÁ V. (1982): A ntibiotically active m etabolites of culture of the basidiomycete Agrocybe aegerita. A bstracts of papers delivered on the 7th Conference of Czechoslovak Mycologists held at České Budějovice. Ces. Mykol., Praha, 37 (2): 123. BOHUS G., GLAZ E. et SCHEIBER E. (1961): The antibiotic action of higher fungi on resistant bacteria and fungi. A cta Biol. Acad. Sei. Hung., Budapest, 12 (1): CEJP K. (1947): Houbová antibiotika I. Ces. Mykol., P raha, 1: CEJP K. (1949): Houbová antibiotika II. Ces. Mykol., P raha, 3: 6 7. CROSS L. C., ELIOT C. G., HEILBRON I. M. et JONES R. H. (1940): C onstituents of the higher fungi. I. The triterpene acids of Polyporus betulinus Fr. J. Chem. Soc., London, 1: GASCO A., SERAFINO A., MORTARINI V., MENZIANI J. C., BIANCO M. A. et SCURTI J. C. (1974): An antibacterial com pound from C alvatia lilacina. T etrahedron Letters, London, 1974: HERVEY A. H. (1947): A survey of 500 Basidiom ycetes for antibacterial activity. Bull. Torrey Bot. Club., New York, 74: HERINK J. (1949): A ntibiotická aktivita vyšších hub. Cas. Nár. Mus., odd. p řírod., P raha, 117 (1948)' HIROTANI M., O REILLY J., DONNELY D. M. X. et POLONSKÍY J. (1977): Fom annoxin a toxic m etabolite of Fomes annosus. T etrahedron Letters, London. 18: KLÁN J. et STlPEK S. (1987): C ulture collection of fungi. Catalogue of cultures (Basidiomycotina and Ascomycotina). U niverzita K arlova, P raha. KOZOVÁ J. et ŘEHÁČEK Z. (1967): A ntibiotics from F lam m ulina velutipes cultivated in subm erged culture. Fol. Microbiol., P raha, 12: LAVIANO T. (1949): A study of the antibiotic activity of some Basidiom ycetes. Farlow ia, Cambridge, Mass., 3: LITVINOV M. A. (1949): O puťjach i m etodách eksperim ental nogo izučenija antim ikrobnych svojstv u vysšich gribov H ym enom ycetates. Bot. 2urn., Leningrad, 34: MUSÍLEK V. (1970): Způsob přípravy kultury pro výrobu nového protihoubového antibiotika. Cs. patent (PV ). MUSÍLEK V. (1976): Biochemická aktivita basidiom ycet jako potenciální taxonomický znak. In: II. vědecký sem inář o m etodách studia taxonom ie hub, p , UVTIZ, Praha. MUSÍLEK V. (1981): Mikrobiologické studium m akrom ycet. D oktorská disertační práce. MBÚ ČSAV, Praha. MUSÍLEK V., ČERNÁ J., SASEK V., SEMERDŽIEVA M. et VONDRÁČEK M. (1969): A ntifungal antibiotics of the basidiom ycete O udem ansiella m ucida. I. Isolation and cultivation of a producing strain. Fol. Microbiol., P raha, 14: MUSÍLEK V., SEMERDŽIEVA M. (1977): A ntifungal antibiotic of the basidiom ycete O udem ansiella m ucida. II. Life cycle and fructification of the production fungus. Fol. Microbiol., Praha, 22: NERUD F. et MUSÍLEK V. (1976): Composition of lipids and production of mucidin in a subm erged culture of the basidiom ycete O udem ansiella m ucida. Fol. M icrobiol., Praha, 21:

33 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1939 NERUD F. et MUSÍLEK V. (1978): Biosynthesis of fatty acids and sterols in relation to the antibiotic form ation in Oudem ansiella mucida. Fol. Microbiol., P raha, 23: PALMA N. (1978): Isolierung und C harakterisierung neuer antibakteriell und antifugal w irksam er Substanzen aus der P ilzart X erom phalina cam panella. D issertation. Innsbruck, (non vidi) PALMA N. et KNAUSEDER F. (1980): PA 789/80, a polyacetylenic antibiotic from M arasm ius alliaceus (Jacq. ex Fr.) Fr. J. Antibiot., Tokyo, 33: ROBBINS W. J., HERVEY A., DAVIDSON R. W., Ma R. et ROBBINS W. C. (1945): A survey of some w ood-destroying and other fungi for antibacterial activity. Bull. T orrey Bot. Club, New York, 72: SEDMERA P., MUSÍLEK V. et NERUD F. (1981): Mucidin, its identity w ith strobilurin A. J. A ntibiotic., Tokyo, 34: SEMERDŽIEVA M. (1983): A ntibiotic activity of the culture of the basidiom ycete A grocybe aegerita. A bstracts of papers delivered at the 7th Conference of Czechoslovak mycologists held at České Budějovice. Ces. Mykol., Praha, 37 (2): 123. SEMERDŽIEVA M. (1984): A ntifungal activity of the subm erged culture of Agrocybe aegerita. A bstracts of com m unications delivered at the 16th Congress of the Czechoslovak Society for Microbiology, Banská Bystrica, Fol. Microbiol., Praha, 29: 396. SEMERDŽIEVA M. et VESELSKÝ J. (1986): Léčivé houby dříve a nyní. Academia, Praha. SEMERDŽIEVA M. et MUSÍLEK V. (1970): W achstum und Entw icklung des Basidiomyzeten O udem ansiella m ucida. Ces. Mykol., P raha, 24: SASEK V. (1966): K ultivace a antibiotická aktivita m ykorrhiznich hub. K andidátská disertační práce. MBU ČSAV, Praha. SASEK V. et MUSÍLEK V. (1967): Two antibiotic compounds from m ycorrhizal Basidiom ycetes. Fol. Microbiol., P raha, 13: SlVRINA A. N. (1965): Biologičeski aktivnyje veščestva vysšich gribov. Nauka, M oskva Leningrad. TAKATSU M., TABUCHI M., SOFUE S., MINAMI J. et OTANI S. (1973): A nticancer substance produced by Laetiporus sulphureus. Japan Kokai, 75 (12): (non vidi) UHROVÁ-HEJTMÁNKOVÁ N. (1954): O antibiotických účincích metabolických produktů některých našich dřevokazných hub. Čes. Mykol., P raha, 8 (2): VÁNA A. (1946): O baktericidních schopnostech vyšších hub, jm enovitě basidiomycetů. Lék. Listy, P raha, 1: 565. VONDRÁČEK M., ČAPKOVÁ J., ŠLECHTA J., BENDA A., MUSÍLEK V. et CUDLÍN J. (1970): Způsob izolace nového protihoubového antibiotika. Čs. patent (PV ). WILKINS W. H. (1946): Investigation into the production of bacteriostatic substance by fungi. Ann. Appl. Biol., London, 33: WILKINS W. H. et HARRIS G. C. M. (1944): Investigation into the production of bacteriostatic substances by fungi. VI. Exam ination of the larger Basidiomycetes. Ann. Appl. Biol., London, 31: WILKINS W. H. et PATRIDGE B. M. (1950): Investigation into the production of bacteriostatic substances by fungi. Prelim inary of the tenth 100 species, all Basidiomycetes. Brit. J. Exp. Pathol., London, 3l" (1): A dresa autorů: Dr. Jaro slav K lán, CSc., Ivana Rulfová, Ustav pro toxikologii a soudní chem ii FVL UK, K ateřinská 32, P rah a 2. 95

34 Mikroskopické houby na cystách háďátka bramborového Globodera rostochiensis Wollenw. M ikroskopische Pilze au f Z ysten G lobodera rostochiensis W ollenw. Jana Novotná Byla studována m ykoflóra cyst háď átka bram borového Globodera rostochiensis W ollenweber 1925 ze čtyř vybraných stanovišť na území Čech. Celkem bylo izolováno 36 druhů hub. Za příležitostné parazity jsou považovány tyto druhy: Rhinocladiella anceps, Fusarium solani, Fusarium oxysporum, Cylindrocarpon sp., Humicola grisea, Gliocladium roseum, Phialophora fastigiata. Ukázalo se, že některé příležitostně parazitické druhy na cystách háďátek se objevovaly ve větší nebo menší m íře na všech lokalitách, zatím co jiné druhy byly specifické jen pro danou lokalitu. Es w urde eine M ykoflora der Zysten von. Globodera rostochiensis Wollenw eber 1925 aus vier ausgesuchten Lokalitäten in Böhm en studiert. Im grossen und ganzen w urden 36 P ilzarten isoliert. F ür opportunistische P a ra siten sind folgende A rten gehalten: Rhinocladiella anceps, Fusarium solani, F. oxysporum, Cylindrocarpon sp., Humicola grisea, Gliocladium roseum und Phialophora fastigiata. M anche opportunistisch parasitische A rten w urden in grösser oder w eniger Menge auf den Zysten aus aller Lokalitäten isoliert; andere A rten erw iesen sich dagegen als spezifisch fü r einzelne Fundorte. Materiál a metodika Vzorky zam ořených půd byly získány z Ú středního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Praze. Studovány byly vzorky silně zam ořených půd ze 4 lokalit v Čechách: Hrádek, okr. Pelhřim ov, Sojovice, okr. M ladá Boleslav, Věchnov, Okr. Žďár nad Sázavou, Hamr, okr. Jindřichův Hradec. Vzorky byly často staré i několik let. Vlastní odběry nebylo možno provádět, neboť v důsledku karanténních opatření se každá zjištěná lokalita výskytu háď átka bram borového ošetřuje nem a- toeidy nebo výsadbou odolných kultivarů anebo vyřazením půdy pro> pěstování b ram bor na několik let. Z každé lokality bylo prošetřeno přibližně 100 cyst. K získání cyst z půdy a zjištění výskytu hub na cystách byla použita m etodika Vindušky (Vinduška 1979), která byla upravena. Vzorky 50 g zeminy byly prosívány a prom ývány na sítkách z m lynářského hedvábí 8XXX o prům ěru ok 0,2 mm, které byly připraveny z fotografických m isek o rozm ěrech 13 X 18 cm tak, že jejich dna byla odříznuta a m ísto nich nalepeno m lynářské hedvábí. Zem ina byla proudem vody vym yta a zbavena půdních částic. Sítka s půdou byla vložena do větší fotografické misky a zalita vodou do výše 1 cm. Potom cysty a zbytky rostlinných a živočišných těl plovaly na hladině. Kličkou byly vybírány cysty a přenášeny do kádinky se sterilní vodou. Dezinfekce povrchu cyst byla provedena pomocí 3 % peroxidu vodíku (H20 2) 1 2 minuty. V průběhu práce bylo vyhledávání cyst urychleno tím, že z hladiny nebyly vybírány jednotlivé cysty, ale sebrány všechny plovoucí organické částice a přeneseny do denaturovaného alkoholu, kde na hladině pak plovaly cysty a většina organického m ateriálu klesla. Protože se nejednalo o čerstvý m ateriál, odlišení zdravých a infikovaných cyst podle prohlubně na povrchu nebylo možné. Prohlubeň měly všechny cysty. Rozpreparovány byly cysty s prohlubní na povrchu; některé byly zcela zdravé, některé měly zčásti m rtvá vajíčka a zčásti zdravá a jiné cysty měly vajíčka nebo již uvolněné larvičky m rtvé. Po dezinfekci byly cysty opláchnuty v destilované vodě a přeneseny na kukuřičný agar. 96

35 NOVOTNÁ: MIKROSKOPICKÉ HOUBY NA GLOBODERA 1 OQ f j J j ^ - r 1 I um 1. Rhinocladiella anceps (Sacc. et Ellis) Hughes a dentikulátní typ konidioforu; b fialoforní typ konidioforu; c kladosporiový typ konidioforu; d konidie. 97

36 Č e s k a m y k o l o g i e 43 (2) 1989 ^ 0 ' ^ 20jjm 2. Phialophora fastigiata (Lagerb. et Melin) C onant a svazek hyf; b konidiofory s konidiem i; c fialida s konidií; d konidie; e hyf a s nepravidelně ztlustlou stěnou; f chlam ydospory vyvíjející se z konidií. 98

37 NOVOTNÁ: MIKROSKOPICKÉ HOUBY NA GLOBODERA Tabulka 1 Počet Procentuální Název houby kolonií hodnoty / /o Fusarium solemi (Mart.) Sace ,29 Fusarium oxysporum Schlecht. emend. Snyder et Hansen 11 11,23 Rhinocladiella anceps (Sacc. et Ellis) Hughes 6 6,12 Cylindrocarpon sp. 6 6,12 Pénicillium verrucosum Dierckx var. cyclopiuvn (Westling) Samson, Stolk et Hadlok 5 5,10 Mortierella ramanniana (Moeller) Linnemann var. angulispora (Naumov) Linnemann 4 4,08 Fusarium culmorum (W. G. Smith) Sass. 2 2,04 Sagenomella alba W. Gams et Söderström 2 2,04 Rhizopus stolonifer (Ehrenb. : Fr. (Lind 2 2,04 Acremonium sp. 1 1,02 Pénicillium radulatum Smith 1 1,02 Pénicillium camemberti Thom 1 1,02 Pénicillium nigricans (Bainier) Thom 1 1,02 Myeelia sterilia světlá 3 3,06 Bakterie 8 8,16 Neinfikované cysty 30 cyst 30,62 Výsledky a) V ýskyt a procentuální hodnoty hub, b akterií a zdravých cyst háď átka bram borového n a stano višti H rádek, okr. Pelhřim ov. (Ve vzorku zpracováno 98 cyst.) T abulka č. 1 u kazuje nejčastěji izolované houby, mezi k teré p atří Fusarium solani, F. oxysporum, Rhinocladiella anceps, C ylindrocarpon sp. Z cyst této lokality byla izolována řada penicilií, a to: Pénicillium verrucosum var. cyclopium, P. cam em berti, P. radulatum, P. italicum, P. nigricans. Jak o m éně častý d ru h byla izolována Sagenom ella alba. b) V ýskyt a p ro centuální hodnoty hub, b ak terií a zdravých cyst háď átka b ra m borového na stan ovišti Sojovice, okr. M ladá Boleslav. (Ve vzo rku zpracováno 96 cyst.) Tabulka 2 Napadení cyst (zpracováno 98 cyst) Počet % Houbami 60 61,22 Bakteriemi 8 8,16 Nenapadeny 30 30,62 99

38 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 Tabulka 3 Počet Procentuální Název houby kolonií hodnoty / /o Fusarium solani (Mart.) Sacc ,79 Rhinocladiella anceps (Sacc. et Ellis) Hughes 14 14,58 Fusarium oxysporum Schlecht. emend. Snyder et Hansen 6 6,25 Coniothyrium cf. fuckelii Sacc. 3 3,13 Fusarium flocciferum Corda 1 1,04 Pénicillium chrysogenum Thom 1 1,04 Pénicillium nigricans (Bainier) Thom 1 1,04 Pénicillium verrucosum Dierckx var. cyclopium (Westling) Samson, Stolk et Hadlok 1 1,04 Mycelia sterilia světlá 7 7,29 Myeelia sterilia tmavá 3 3,13 Bakterie 21 21,88 Neinfikované cysty 19 cyst 19,79 Mezi nejčastěji izolované druhy, jak ukazuje tabulk a č. 3 patří Fusarium solani, Rhinocladiella anceps, Fusarium oxysporum a M ycelia sterilia. Z cyst této lok ality bylo izolováno nejm enší m nožství d ru h ů hub. c) V ýskyt a procentuáln í hodnoty hub, b ak te rií a zdravých cyst háď átka b ram borového na stanovišti Věchnov, okr. Zď ár nad Sázavou. Ve vzorku zpracováno 97 cyst.) Mezi nejčastěji izolované druhy, jak ukazuje tab. č. 5 p atří houba Humicola grisea, Fusarium solani, Rhinocladiella anceps, P énicillium chrysogenum a Fusarium oxysporum. Byl zde izolován, i když jen ojediněle, Paecilom yces lilacinus, k terý Lýsek (1982) považuje za parazita škrkavky dětské. Dále zde je bohaté zastoupení d ru h ů P énicillium. Ze dvou cyst byly izolovány dva druhy hub : Fusarium solani Pénicillium verrucosum var. cyclopium F usarium solani F usarium culm orum. d) V ýskyt a procentuální hodnoty hub, b ak te rií a zdravých cyst h áď átk a b ram borového na stanovišti H am r, okr. Jin d řic h ů v H radec. (Ve vzorku zpracováno 93 cyst.) Tabulka 4 Napadení cyst (zpracováno 96 cyst) Počet % Houbami 56 58,33 Bakteriemi 21 21,88 Nenapadeny 19 19,79 100

39 NOVOTNÁ: MIKROSKOPICKÉ HOUBY NA GLOBODERA Tabulka 5 Počet Procentuální Název houby kolonií hodnoty / /o Humicola grisea Traaen 15 15,15 Fusarium solani (Mart.) Sacc 5 5,05 Rhinocladiella ancepó (Sacc. et Ellis) Hughes 3 3,03 Pénicillium chrysogenum Thom 3 3,03 Fusarium oxysporum Schlecht, emend. Snyder et Hansen 2 2,02 Pénicillium verrucosum Dierckx var. cyclopium (Westling) Samson, Stolk et Hadlok 2 2,02 Pénicillium jellutanum Biourge ] 1,01 Pénicillium camemberti Thom 1 1,01 Pénicillium purpurogenum Stoll 1 1,01 Mortierella ramanniana (Möller) Linnemann 1 1,01 Cladosporium sphaerospermum (Penzig) 1 1,01 Fusarium cidmorum (W. G. Smith) Sacc. 1 1,01 Paecilomyces lilacinus (Thom) Samson 1 1,01 Mycelia sterilia světlá 1 1,01 Bakterie 26 26,26 Neinfikované cysty 35 cyst 35,35 Mezi nej častěji izolované d ru h y p a tří (tab. č. 7) Rhinocladiella anceps, Gliocladium roseum, F usarium solani, P énicillium verrucosum var. cyclopium, Fusarium oxysporum, Phialophora fastigiata a M ycelia sterilia. Z n ěk terý ch cyst byly izolovány i dva až tři d ru h y hub: Rhinocladiella anceps G liocladium roseum R hinocladiella anceps F usarium solani R hinocladiella anceps F usarium o xysporum G liocladium roseum P énicillium verrucosum var. cyclopium G liocladium roseum F usarium solani M ucor racem osus f. sphaerosporus F usarium solani P énicillium verrucosum var. cyclopium F usarium solani G liocladium roseum M ucor hiem alis F usarium solani R hinocladiella anceps P énicillium verruco sum var. cyclopium A spergillus clavatus Tabulka 6 Napadení cyst (zpracováno 97 cyst) Počet % Houbami 36 37,11 Bakteriemi 2G 26,80 Nenapadeny 35 36,08 101

40 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 Tabulka 7 Počet Procentuální Název houby kolonií hodnoty o/ /o Rhinocladiella anceps (Sace. et Ellis) Hughes 23 19,84 Gliocladium roseum Bain ,53 Fusarium solani (Mart.) Sacc. 11 9,38 Penicillium verrucosum Dierckx var. cyclopium (Westling) Samson, Stolk et Hadlok 10 8,62 Fusarium oxysporum Schlecht, emend. Snyder et Hansen 6 5,17 Phialophora fastigiata (Lagerb. et Melin) Conant 3 2,59 Aspergillus clavatus Desm. 2 1,72 Penicillium rugulosum Thom 2 1,72 Aspergillus versicolor (Vuill.) Tiraboschi 2 1,72 Penicillium jentenii Zaleski 1 0,86 Penicillium ochro-chloron Biourge 1 0,86 Penicillium frequentans Westling 1 0,86 Acremonium alternatum Link : Fr. 1 0,86 Acremonium sp. 1 0,86 Mucor hiemalis Wehmer 1 0,86 Mucor racemosus Fres. f. sphaero>porus (Hagem) Schipper 1 0,86 Rhizopus stolonifer (Ehrenb. : Fr.) Lind. 1 0,86 Mycelia sterilia světlá 4 3,45 Mycelia sterilia tmavá 2 1,72 Bakterie 10 8,62 Neinfikované cysty 15 cyst 12,93 Zhodnocení získaných výsledků a) Porovnání kvalitativního složení m ykoflóry cyst háď átka bram borového. P ři porovnání druhového složení hub čtyř studovaných stanovišť je vidět, že soubor izolovaných hub není příliš velký, ale m á dom inantní druhy, které se objevují na všech stanovištích. K těm to druhům patří Rhinocladiella anceps, Fusarium solani a F usarium oxysporum. D ruhy, k teré p atří mezi dom inantní pouze na některém stanovišti jsou n ap ř.: Tabulka 8 Napadení cyst (zpracováno 93 cyst) Počet % Houbami 68 73,11 Bakteriemi 10 10,75 Nenapadeny 15 16,12 102

41 NOVOTNÁ: MIKROSKOPICKÉ HOUBY NA GLOBODERA C ylindr o carpon sp. na stanovišti H rádek, Hum icola grisea na lokalitě Věchnov, G liocladium roseum a P hialophora fastigiata n a stanovišti H am r. K dalším m éně význam ným houbám, k teré ta k é m ohou p arazito v at na cystách p atří d ru h y rodu Penicillium. Jsou hojné v půdě, ž níž se dostávají na další organický m ateriál rostlinného nebo živočišného původu. V ětšinou jde o saprofytické organism y, k teré působí destrukci rostlinných pletiv. Stojí zde za zm ínku, že byly izolovány i tři vzácnější d ru h y: Penicillium radulatum, P. 3. Embryon napadený blíže neurčeným m ikrom ycetem (zvětšeno 640X)- 4. Embryon napadený jiným druhem blíže neurčeného m ikrom ycetu (zvětšeno 640X). «:» j í š P: > " m m ' ~ %. s f \. < x \ A 5. M rtvá larvička se uvolňuje ze svého vaječného obalu, na kterém je patrný porost houby (zvětšeno 640X)- 103

42 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 fellu ta n u m a P. jensenii. Penicilií jako i d ru h ů rodů Aspergillus a Rhizopus nelze se vší pravděpodobností využít v biologickém boji proti háď átkům. Jsou to saprofyti, k teré příležitostně m ohou i p arazitovat. P ři izolaci h ub z cyst byly někd y získány z jed n é cysty dva až tř i druhy. r * \ ' 6. Uvolněná m rtvá larvička zůstává ohnutá jako ve vaječném obalu (zvětšeno 640X). 7. Rozmáčklá cysta háď átka bram borového, z které se uvolňují larvičky a em bryony (zvětšeno 160X). 104

43 NOVOTNÁ: M IKROSKOPICKÉ HOUBY NA GLOBODERA Porovnání druhů hub nejčastěji izolovaných z cyst na různých stanovištích. - Fusarium solani - Rhinocladiella anceps o/, %... - Fusarium oxysporum - Specificky druh pro ^ ^ jednotlivá stanoviště rl H 4! X " 2 0 " o E jk «( m u Hrádek Sojovice I 0/0 S 30 2 me I P S (C O. M 3 > g ^ ^ rj>. -h u ^ / / / r 1 Cfl / / n 1 r " l A n r n m \ M l I I I yěchnov Ha:nr 105

44 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 Takové izoláty byly získány z cyst z V ěchnova a z H am ru. Ovšem rozhodnout, který z dvojice hub nebo z trojice hub napadl cystu první, není prakticky možné. b) K v a n tita tiv n í porovnání zdravých cyst, cyst napad ených houbam i a b ak teriem i n a všech stanovištích. N ejvětší napadení cyst houbam i bylo zjištěno ve vzorku z lokality H am r (73,11:%) a nejm enší na lokalitě V ěchnov (37,11%). B akterie se vyskytovaly na cystách nejvíce na lokalitě Věchnov (26,80 % ) a nejm éně na lokalitě H rádek (8,16 %). N ěkdy byly izolovány z jedné cesty společně houba i baktérie. B akterie z takovýchto cyst nebyly zahrn u ty do statistického zhodnocení. N ejvětší m nožství neinfikovaných cyst bylo na lokalitě Věchnov (36,08 %) a nejm éně na lokalitě H am r (16,12 %). Diskuse a) Použitá metodika. V ýsledky získané m etodikou použitou v této práci se dají srovnávat s údaji v literatu ře, protože většina au to rů pracovala obdobnou m etodikou, izolovala m ikroskopické houby tak, že celé cysty pokládala na agar. P ři použití tohoto postupu práce m ůžem e získat krom ě parazitů živých zárodků i druhy, které nap ad ly cystu sekundárně. Daleko přesnějších výsledků k získání parazitických hub vajíček v cystách by m ohlo b ý t dosaženo m etodikou, k te rá by pracovala se sam otným i vajíčky. N ěkolikrát jsem tak é cysty rozpreparovala a pozorovala vajíčka infikovaná houbam i (foto 3, 4). Pokud je vajíčko n ep atrn ě porostlé m yceliem, pak larvička, k terá se uvolní tím, že vaječný obal praskne, je m rtvá. M rtvá larvička se po uvolnění z vaječného obalu nenapne, ale zůstává ohnutá v těch m ístech, ve který ch byla z ah n u tá ve vaječném obalu, a je bez pohybu (foto 5, 6). M etodiku izolace hub z em bryonů popisují W illcox a T ribe (1974). P racují s kapilárním i pipetkam i vsazeným i do m ikrom anipulátoru a jednotlivá vajíčka.přenášejí do kapky p arafin u na sklíčku. Poté, co je p a trn ý rů st houby na vajíčku v kapce parafinu, vajíčko přenášejí na vodní agar, odkud izolují houbu. Použití této m etodiky v našich podm ínkách by daleko ja sn ěji a p řesn ěji p rokázalo parazitické m ikrom ycety na cystách. Takto získané parazitické druhy by se daly zkoušet k využití v biologickém boji p ro ti háď átk u bram borovém u. b) Výskyt mikroskopických hub na cystách hádáte k. Jako nejhojněji izolované druhy z cyst háď átka bram borového na všech lokalitách byly u rčeny F usarium solani, F. o xysp o ru m a R hinocladiella anceps. Zdá se, že d ru h y F usarium solani a F. o xysp o ru m je m ožné pokládat za p a razity háď átka bram borového. Hugo (1986), K ondakova a B elokurskaja (1973), W ronkow ska a Janow icz (1987) izolovaly tyto druhy tak é z cyst háď átka b ram borového. Tyto d ru h y byly ta k é získány při izolaci m ikrom ycetů z cyst h á ď átka řepného (Ipserová 1982, V induška 1979). Dále je tak é izoloval Lýsek (Fassatiová a Lýsek 1982) z vajíček šk rk a v k y dětské, Další často izolované druhy specifické pro jednotlivá stanoviště byly Cylindrocarpon sp., Hum icola grisea, G liocladium roseum a Phialophora fastigiata. Na cystách h áď átk a bram borového i řep ného i na vajíčkách škrk av k y 106

45 NOVOTNÁ: M IKROSKOPICKÉ HOUBY NA GLOBODERA dětské jsou jako p a ra ziti v lite ra tu ře u v áděn y d ru h y G liocladium roseum (Hugo 1986, Ipserová 1982), C ylindrocarpon destructans (Zins.) Schölten (K ondakova a B elokurskaja 1973, T ribe 1977, K orab 1929 in V induška 1979, W ronkow ska a Janow icz 1987) a H um icola grisea (van d er Laan 1959, K ondakova a B elokurskaja 1973, Hugo 1986, V induška 1979, Ipserová 1982). Na vajíčkách škrkavky dětské byl určen dru h G liocladium catenulatum G ilm an et A bbott (Fassatiová a Lýsek 1982). Z rodu Phialophora byl na cystách h áď átk a b ram borového i řepného popsán dru h Phialophora m alorum (Kidd et Beaum ont) Me Colloch (K ondakova a B elokurstaja 1973, K orab 1929 in Rozsypal 1934, T ribe 1977). Další d ru h y byly izolovány m éně často až ojediněle. Jed n á se především o půdní d ru h y znám é jako saprofyty (druhy rodů Rhizopus, Cladosporium, M ortierella, Mucor, A crem onium, Penicillium, Aspergillus). Protože druhy těchto rodů byly izolovány většinou ojediněle, nejsou považovány za parazity cyst háď átka bram borového. V některých případech se i d ruhy typicky saprofytické objevovaly často, např. P enicillium verrucosum var. cyclopium. To bylo způsobeno nejspíše tím, že byly studovány cysty staré, v m noha případech dávno m rtvé, a ta k m ohly sloužit jak o vhodný su b strá t pro saprofytické organism y. Pokud by n ěk terý d ru h m ohl být potencionálním parazitem cyst, pak jeho ojedinělý výskyt v provedených izolacích poukazuje na to, že vztahy mezi potencíálnim p arazitem a jiným i půdním i organism y nebo abiotickým i fak to ry na zkoum aných lokalitách nedovolily, aby se p arazit hojněji projevoval. P říkladem by m ohl být dru h Paecilom yces lilacinus, k terý byl izolován pouze ojediněle, zatím co z cyst h áď átk a bram borového (Hugo 1986) a z vajíček šk r kavky dětské (Fassatiová a Lýsek 1982) byl izolován často a jeho parazitická činnost byla prokázána. Literatura FASSATIOVÁ O. et LÝSEK H. (1982): Ovicidal fungi in soil ecological system. A cta Univ. Carol., Biol., P raha, 1980: HUGO D. (1986): Pilze auf den Cysten von Globodera rostochiensis Wollenw. 120 p., ms. [K nihovna U niverzity v Aachen]. IPSEROVÁ E. (1982): N em atofágní houby a jejich výzkum u háď átka řepného. 38 p., ms. [Knihovna K atedry bot. P řír. F. UK P raha, sign. Pg 107], KONDAKOVA E. I. et BELOKURSKAJA V. I. (1973): R ate of infection of H eterodera rostochiensis w ith fungi. Bjull. vsesojuzm. Inist. Gelm int. S krjabins, Moskva, 11: ROZSYPAL J. (1934): Houby na háď átku řepném H eterodera schachti Schm idt v m oravských půdách. Vast. Cs. Akad. Zeměd., Prahla, 10: TRIBE H. T. (1977): Pathology of cyst nem atodes. Biol. Rev., Cambridge, 52: van der LAAN P. A. (1959): Biologische Bekäm pfung der K artoffelnem atoden m it Pilze, die den Zysteninhalt zerstören. In. Verh. IV. Intern. Pflanzenschutz Kongress, H am burg 1957, Vol. 1: , Braunschw eig. VINDUSKA L. (1979): Houby na cystách H eterodera schachti. Ces. Mykol., Praha, 33: WILLCOX J. et TRIBE H. T. (1974): Fungal parasitism in cyst of Heterodera. Trans. Brit. Mycol. Soc., London, 62: WRONKOWSKA H. et JANOW ICZ K. (1987): Investigation of m ycoflora of Globodera rostochiensis cyst isolated from the soil. In: Symp. on soil biol. and conserv. of the biosphere, p , A kadem iai Kiadó, Budapest. A dresa autorky: Ja n a Novotná, Šlechtitelská stanice technických plodin a luskovin, Slapy u Tábora. 107

46 Phallus duplicatus Bose v Československu Phallus duplicatus Bose in der Tschechoslowakei Ladislav Hagara Správa o náleze Phallus duplicatus na Slovensku a o rozšíření tohto druhu v CSSR. Ein slow akischer F und des Phallus duplicatus w ird notiert. Die bis jetzt bekannten tschechoslow akischen Funde sind angefiihrt. H adovkovitá huba Phallus duplicatus Bose 1811 [syn.: D ictyophora duplicata (Bose) E. Fischer in Sacc. 1888], nápadná m riežkovaným sukničkatým závojom pod klobúkatou časťou plodnice, je znám a z m iernych i teplejších oblastí Severnej A m eriky, strednej a východnej Ázie aj zo severnej a južnej A friky (Michael, H ennig et K reisel 1986, P ilát 1958). V Európe sa po prv ý raz našla až roku 1926 v Rostocku (NDR), u nás o 10 rokov neskór na Slovensku (Štusák 1937, Sm otlacha 1937). Z bieral ju K arel Š tusák 23. VIII asi 2,5 km severoseverovýchodne od obce V yšný K látov, okr. K ošice-vidiek (Slovenské rudohorie, časť Volovské vrchy), asi 350 m južne od tu ristickej chaty na Jahodnej, a to v zm iešanom lese (Abies, Picea, Quercus, Carpinus), 610 m n. m. ríálezisko sa nachádza v m apovacom štvorci 72/92. N a ploché asi 25 m 2 sa tam našlo 15 v y v inutých plodníc, dosahujúcich vý šku až 20 cm. Z Čiech sme dodnes zaznam enali 3 nálezy tejto huby: 14. IX B. Němec nad mlynom Propast pri obci S tříb rn á Skalice (okr. Kolín), roku 1940 V. H udeček nad hájovňou V arta pri Rožmitále, 30. VIII F rantišek P atera v lese Chlum blízko obce Hořice v Podkrkonoší (3 dospělé plodnice, rast v čistej sm rečine). (P atera 1980). Z Moravy poznáme 2 zbery: roku 1941 L. Prokeš pri obci Koněšín, okr. Třebíč (na pravom břehu Jihlavky), 20. VIII J. H rnčiřík pri V setíne (lokalita Luh, Nad M artiškovým i pod jedl ami). (H rnčiřík 1987). Na druhý slovenský nález Ph. duplicatus bolo třeb a čakať presne 50 rokov (odstup medzi posledným a predposledným nálezom v Cechách je 40 rokov, na M oravě 45 rokov). H ubu našiel autor tejto správy 10. VIII na severnom úbočí v rch u Ziarec, k to rý p a tří do m asívu Lysca vo V elkej F a tře (lokalita leží nad prvou lyžiarskou zjazdovkou v Jasenskej dolině n ad 1 avým brehom potoka V odky): L o c.: Slovacia, Q 69/80, montes V elká F atra : in strlatu foliorum Fagi silvaticae in clivo septentr. collis Ziarec, ad calcem, 2,5 km situ m erid.-orient, a pago Turčianske Jaseno (distr. M artin), 650 m s. m., die 10. VIII. 1986, carposom a unicum, leg. et det. L. H agara. N ájdená plodnica je pozoruhodná gigantickým vzrastom dosahovala výšku 33 cm a p riem er recep ták u la 5 až 7 cm. M axim álna výška plodnice zaznam enaná v európskej lite ra tú re je 24 cm (receptákulum m ax. 4,5 cm). Plodnica vyrástla z hruběj vrstvy lístia vo svetlom starom bukovom lese na vápencovom podklade. Jej exsikát je uložený v h erb áři Slovenského národného m úzea v B ratislavě (BRA). S tarší S tusákov nález zo Slovenska, dokum entovaný literá rn ě aj fotograficky, je celkom hodnověrný (P ilát 1937), ale h erb áro v ý doklad sa nezachoval. Vzhl adom ne nedostatočný m ykofloristický výskům a m alý počet nálezov nem óžem e zatial prijať všeobecnejšie závěry o rozšírení Ph. duplicatus v ČSSR. 108

47 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 U rčité súvislosti badať v časovom rozvrstvení jednotlivých nálezov. Po prvých štyroch zberoch nasledujúcich dosť tesne po sebe (1936, 1939, 1940 a 1941) sa huba u nás objavila znovu až v osem desiatych rokoch (1980 a 1986). Plodnice z dvoch posledných zberov fruktifikovali v rovnakom období (august 1986), pričom vsetínske a m artinské nálezisko sú vzdialené od seba len cca 85 km a nachádzajú sa přibližné v rovnakej zem episnej šírke (49 ). V ostatných európskyoh k rajin ách sa Ph. duplicatus dosial našiel v NDR a NSR (najváčší počet nálezov, podm ienený zrejm e aj důkladnějším m ykofloristickým výskum om ), ďalej v P olsku (len 1 nález pri Dom ečku nedaleko Opole, 50 km od čs. hraníc), R akúsku, Francúzsku, Španielsku, Portugalsku, V elkej B ritánii, Belgicku, D ánsku, Finsku, Svédsku a N orsku (Gross et al. 1980, Jülich 1984, K reisel et al. 1987, Lang 1964, Skirgiello 1976). Nevieme o nijakom náleze z M aď arska ani z B alkánu a z európskej časti ZSSR (vysk y tu je sa však v teplejších oblastiach Sibiři). Hoci je hadovka sukničkatá doložená v Európe už zo 14 k rajin, všade sa pokládá za velm i zriedkavú hubu. Jej naleziská si vyžadujú sprísnenú ochranu. Ekologické nároky tejto huby nie sú dostatočne preskúm ané. U přednostňuje hum ózne pödy v listnatých lesoch. Sú však znám e aj nálezy z ihličnatých lesov (u nás F. P atera, 1980, a J. H rnčiřík, 1987), dokonca i zo záhrad. Podlá nálezu z T určianskeho Jasen a možno usudzovať, že ide o kalcifilný druh. Iní autoři však neuvád zajú väzbu na vápencový su b strát. N a štúdium te jto h a dovky je vel m i m álo příležitostí, a preto každú z nich tře b a náležíte využiť. Literatura GROSS G., RUNGE A. et W INTERHOFF W. (1980): Bauchpilze (Gasterom ycetes s. 1.) in der B undesrepublik und W estberlin. Beih. Z. Mykol., Schwäbisch Gmünd, 2 : H RNClRíK J. (1987): Nález síťovky dvojité D ictyophora duplicata (Bose) E. Fischer na Vsetíně. Čas. Cs. Houb., P raha, 64: 75. JÜ LICH W. (1984): K leine K ryptogam enflora. Bd, IIb/1. Die N ichtblätterpilze, G allertpilze und Bauchpilze. Jena. KREISEL H. et al. (1987): Pilzflora der Deutschen D em okratischen Republik. Jena. LANG A. (1964): Die Schleierdam e, D ictyophora duplicata, w ieder in W estfalen gefunden. W estfäll. Pilzbr., D etm old-h eiligenkirschen, 5: MICHAEL E., HENNIG B. et KREISEL H. (1986): H andbuch fü r Pilzfreunde. Bd. 2. Jena. PATERA F. (1980): Nález síťovky dvojité D ictyophora duplicata (Bose) E. Fischer. Cas. Cs. Houb., P raha, 57: PILÁ T A. (1937): Ithyphallus ornatus Stusák jest D ictyophora duplicata (Bose) E. Fischer. Čas. Cs. Houb., P raha, 17: PILÁT A. (1958): Phallales. In: Flora ČSR, B 1, Gasteromycetes. Houby břichatky, pp Praha. SKIRGIELLO A. (1976): M aterialy do poznania rozmieszczenia geograficznego grzybów wyžszych w Europie. 5. A cta Mycol., W arszawa, 12: SMOTLACHÁ F. (1937): P řehled rodů u nás rostoucích hadovek. Čas. Čes. Houb., P raha, 17: SMOTLÁCHA F. (1937): V znik nového druhu hadovky. (Ithyphallus ornatus, hadovka zdobená.) Čas. Čes. Houb., P raha, 17: 3 5. STUSÁK K. (1937): Nová hadovka. Čas. Čs. Houb., P raha, 17: 1 3 et Adresa autora: Dr. Ladislav Hagara, Fedinova 3/C, Bratislava. 109

48 Docent RNDr. Bronislav Hlůza, CSc., šedesátiletý Doc. RNDr. Bronislav Hlůza, CSc., sexagenarius Milan Hejtmánek a Jiří Lazebníček Dne 8. března 1989 se dožil význam ného životního jubilea severom oravský mykolog docent RNDr. Bronislav Hlůza, CSc., vedoucí k ated ry biologie a d id ak tik y biologie pedagogické fa k u lty U niverzity Palackého v Olomouci. ^, * J r J* i i S S ^ j p r I n ' tlf l B i H n ; %I f l U H B ronislav Hlůza, rodák z Loštic (okr. Šum perk) a absolvent litovelského gym názia (1948), studoval učitelství přírodopisu a zem ěpisu n a b ien n iu p říro d ních věd U niverzity Palackého v O lom ouci; studium dokončil r na p řírodovědecké fakultě U niverzity J. E. P u rk y n ě v Brně. Sedm let vyučoval na středních školách a r nastoupil d ráh u vysokoškolského pedagoga v Olomouci. Od rok u 1976 zastával tak é funkci vedoucího bývalé k ate d ry příro d o pisu a základů zem ědělské výroby pedagogické fak u lty U niverzity Palackého. Již od gym názia sm ěřoval jeho zájem k botanice a m ykologii teh d y ovlivňovaný dr. E. H ejným, dr. F. Sm otlachou a dr. V. J. Staňkem. Později to byli zejm éna dr. F. Š m arda, ing. J. Lazebníček a ing. K. K říž, s nim iž tak é absolvoval několik význam ných m ykologických exkurzí na jižní M oravě a v n ěk terých oblastech Slovenska. V 60. a 70. letech také aktivně spolupracoval s čs. národním kom itétem na m ezinárodní akci M apování m akrom ycetů v Evropě. Jeho speciální odbornou orien taci n a b o tan ik u nižších rostlin, ekologii a rozšíření hub a na ochranu životního prostředí usm ěrnili v průběhu externí aspira n tu ry zejm éna RNDr. F. K otlaba, CSc., RNDr. B. Úlehlová, DrSc. a RNDr. M. Rychnovská, DrSc., vědečtí pracovníci B otanického ú stav u ČSAV. Svou obsáhlou k andidátskou práci, úspěšně obhájenou rok u 1976, věnoval dr. B. Hlůza 110

49 LAZEBNÍČEK A HEJTM ÁNEK: DOC. RNDr. B. HLtJZA rozšíření a ekologii některých d ru h ů rodu A m anita m uchom ůrka v ČSR. Nelze přehlédnout rozsáhlou škálu jubilantovy činnosti (podrobněji o ní viz Zpravodaj V lastivědné společnosti m uzejní v Olomouci 21 22: 29 30, 1985, a Česká m ykologie 34: , 1980); ta sahá od pedagogické práce přes činnost vědeckou, odbornou a popularizační až k bohatě členěné činnosti veřejné. B. Hlůza je m j. konzervátorem S tátaí ochrany přírody, organizátorem biologických olym piád, předsedou kom ise kontrolující prodej hub na Olomoucku, předsedou biologické sekce V lastivědné společnosti m uzejní v Olomouci, p racu je ve v ý boru m ykotoxikologické sekce Cs. vědecké společnosti pro m ykologii při ČSAV a je členem čtyř odborných a vědeckých společností. Několik let vedl resortní výzkum né úkoly m inisterstva školství týkající se výchovy k péči o životní p ro středí. Je spoluřešitelem dílčího úkolu státního p lán u základního výzkum u Rozšíření, ekologie a taxonom ie hub fytopatologicky a m ykotoxicky význam ných v lesích a na dřevinách, kde zpracovává dílčí tém a Rozšíření a ekologie jedovatých d ru h ů hub v ČSSR. Na k atedře založil a stále doplňuje botanický a m ykologický herbář, zařazený v m ezinárodním seznam u h erb ářů (OPL). Sam ostatně je třeb a vyzvednout Hlůzovy dlouhodobé vědecké k o n ta k ty se zahraničním i p racovníky v botanice a v m ykologii, p ředevším v NDR a PLR. Jak o m ykologický expert pro otravy houbam i je mnoho let vyh ledávaný m spolupracovníkem různých zdravotnických zařízení včetně k ated ry soudního lékařství lékařské fak u lty U niverzity Palackého. Z jeho iniciativy se v Olom ouci každoročně usk u tečň u je cyklus m ykologických p ře d nášek pro veřejnost, v něm ž se u p latň u je jubilantovo řečnické a pedagogické m istrovství. Za vykonanou práci obdržel dr. B. Hlůza m noho čestných uznání a ocenění; z nejvýznam nějších to byl titu l vzorného učitele. Přítele B ronislava H lůzu znám e jako člověka vzácných lidských vlastností. Sym bióza m im ořádné pracovitosti, svědom itosti a obětavosti s osobní skrom - * ností a se sm yslem pro h u m o r ho činí vyhledávaným společníkem. Sám se považuje především za učitele s přesvědčením, že dobře učit m ůže jen ten, kdo n e ztra til k o n ta k t s p raxí, to znam ená s p říro dou a společností, a kdo dovede udělat něco navíc, i když to nem á v popisu práce. V ýsledky jeho práce tom uto životním u krédu plně odpovídají. B. Hlůza se dožívá svého jubilea ve velké pracovní aktivitě s m nohým i plány a perspektivam i uprostřed řešených problém ů v k ru h u svých spolupracovníků a studentů. Ze srdce m u přejem e pevné zdraví a splnění všech jeho odborných zám ěrů i osobních cílů; přejem e mu, aby nacházel dost času i pro chvíle odpočinku se svou oblíbenou lite ra turo u a houslem i. Seznam mykologických prací B. Hlůzy 1945 Můj kalendář hub z okolí Loštic (Morava). Čas. Cs. Houb., Praha, 24: Loštice (zpráva). Čas. Cs. Houb., P raha, 28: K průzkum u lidových názvů hub. Cas. Čs. Houb., Praha, 32: Houby a kalendář. Čas. Čs. Houb., P raha, 33: 107. l i l

50 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) Houby v okolí S taré Lubovně. Cas. Cs. Houb., P raha, 35: Příspěvek k poznání m ykoflory v okrese K am enice nad Lipou. Cas. Cs. Houb., P raha 36: Z práva z Olomoucká. Cas. Cs. Houb., P raha, 38: Houby v přírodopisném praktiku I. Přír. Vědy ve Škole, P raha, 13 ( ): Houbv v přírodopisném praktiku II. Přír. Vědy ve Škole, P raha, 14 ( ): Houby. In: H adač E. et al., Práce s rostlinným m ateriálem pro posluchače P edagogického in stitu tu a učitele, p Dvě nové lokality třepenitky m odrající (Hypholoma coprinifacies [Roli.] Herink) na severní Moravě. Zpr. Vlastiv. Úst. Olomouc no. 122: Příspěvek k ekologii třepenitky m odrající H ypholom a coprinifacies (Roli.) Herink. Ces. Mykol., P raha, 20: Z činnosti mykologické poradny v Olomouci. Ces. Mykol., P raha, 20: (s L. Rychterou). Výstava hub v Olomouci. Zpr. Vlastiv. Úst. Olomouc no. 126: (s L. Rychterou) t Houby. In: Hadač E. et al., P raktické cvičení z botaniky (pro pedagogické fakul ty), p , 4 tab. L adislav R ychtera Ces. Mykol., P raha, 21: 195 (s B. Rihoškem). Za Ladislavem Rychterou. Mykol. Zprav., Brno, 11: 7 8 (s B. Rihoškem) Příspěvek k zem ěpisném u rozšíření vybraných d ruh ů rodu m uchom ůrka (Am anita). In: K říž K. et Lazebníček J. [red.], Zem ěpisné rozšíření hub v Československu, p , Opava. M akroklim atická charakteristika jedovatých m uchom ůrek (Am anita). In: K říž K. et Lazebníček J. [red.], Zem ěpisné rozšíření hub v Československu, p , Opava. A reál a ekologie m uchom ůrky červené A m anita m uscaria (L. ex Fr.) Hooker a m uchom ůrky královské A m anita regalis (Fr.) M ichael v Československu. In: K říž K. et Lazebníček J. [red.], Zeměpisné rozšíření hub v Československu, p , Opava Z práva z Olomouce. Mykol. Zpnav., Brno, 14: Příspěvek k poznání hub řádu Agaricales Nízkého Jeseníku v okrese Olomouc. Sborn. Pr. Pedagog. Fak. ÚP Olomouc, Biologie, 1971: Olomoucké rozjím ání. Mykol. Zprav., Brno, 15: 93 (s B. Rihoškem) Příspěvek k ekologii a fenologii václavky obecné (A rm illaria m ellea [Vahl ex Fr.] Kumm.). Téže referátu. In: Sym pozium o václavce obecné A rm illaria mellea (Vahl. ex Fr.) Kumm., p , Brno. 112

51 I LAZEBNÍČEK A HEJTM ÁNEK: DOC. RNDr. B. HLÜZA I 1973 I P říspěvek k ekologii a fenologii václavky obecné (A rm illaria m ellea [Vahl ex Fr.] I Kumm.). In: Sym pozium o václavce obecné A rm illaria m ellea (Vahl. ex Fr.) I Kumm. (Sborník referátů), p , Brno V. celostátní m ykologická konference v Olomouci. Mykol. Zprav., Brno, 18: 40. Houby na olym piádě v r Mykol. Zprav., Brno, 18: V Lovech beze zb ra n í za houbam i. Mykol. Zprav., Brno, 19: 17. K onference o národní odborné nom enklatuře rostlin. Mykol. Zprav., Brno, 19: 37. U znání olomouckým mykologům. Mykol. Zprav., Brno, 19: 102. Bohum il Rihošek 85 let. Mykol. Zprav., Brno, 19: 102. (-bh-): Z m ykologické poradny. Zprav. Vlastiv. Spol. Muz. Olomouc 6: 9. (-b h -): M ykologický zpravodaj o členech VSMO. Zprav. Vlastiv. Spol. Muz. Olomouc 6: Jaroslav K upka 65 let. Mykol. Zprav., Brno, 20: 76. Jarom ír D iener sedm desátníkem. Mykol. Zprav., Brno, 20: K 70. narozeninám profesora Jaro m íra Dienera. Zpr. Vlastiv. Ust. Olomouc no. 179: K 85. narozeninám B ohum ila Knoflíčka. Zpr. Vlastiv. Úst. Olomouc no. 193: K arte der V erbreitung des grünen K nollenblätterpilzes A m anita phalloides in der Tschechoslowakei. Ces. Mykol., P raha, 33: Výzva ke spolupráci při m apování jedovatých druhů hub v CSSR. Ces. Mykol., Praha, 33: Diskusní příspěvek. In: Holub J. [red.], K problem atice českého odborného jm e- nosloví rostlin, S tudie ČSAV, P raha, 6: O m apování jedovatých d ru h ů hub. Zpr. K raj. Vlastiv. Muz. Olomouc no. 205: Na pomoc nové m apovací akci. Mykol. Listy, P raha, 2: Je klouzek obecný potenciálně jedovatý? Mykol. Listy, P raha, 3: Jarom ír Diener 75 let. Mykol. Listy, P raha, 3: 20. K 70. narozeninám Jaroslava K upky. Zpr. K raj. Vlastiv. Muz. Olomouc no. 209: [Bibliografie ], M apování jedovatých hub v ČSSR. In: Sem erdžieva M. et Šašek V. [red.], O rganizace boje proti otravám houbam i v CSSR a Polsku, p , Praha Č arovné kruhy hub. Živa, P raha, 30: 17. Nové m apované druhy jedovatých hub v CSSR. Mykol. Listy, P raha, 7: 18. Ú daje o rozšíření m uchom ůrky zelené (A m anita phalloides [Fr.] Link.). Mykol. Listy, P raha, 7: 18. Geografický výskyt, ekologie a fenologie A m anita phalloides v Československu. In: VII. celostátní mykol. konference v Českých Budějovicích (Souhrny referátů), p. 17, P rah a (s J. K uthanem a P. Lizoněm) G eographical distribution, ecology and phenology of A m anita phalloides in Czecho- Slovakia. Ces. Mykol., P raha, 37: (s J. K uthanem a P. Lizoněm). Geografický výskyt, ekologie a fenologie A m anita phalloides (Fr.) Link v Ceskoslovensku. Zpr. K raj. Vlastiv. Muz. Olomouc no. 225: (s J. K uthanem a P. Lizoněm).

52 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1939 I 1984 I Rozšíření a ekologie m uchom ůrky porfyrové A m anita porphyria (Alb. et Schw. I ex Fr.) Schum m el na Moravě. Cas. Morav. Muz. Brno, Vědy Přír., 69: I (s V. A ntonínem ). I 1985 Houby jako bioindikátory. In: B ulletin vedoucího pracoviště VTR Stát. ústavu I pam át. péče a ochrany přír., P raha, 2/1985: I Jaro m ír D iener (14. V V. 1984). Čes. Mykol., P raha, 39: I Rozšíření a ekologie m uchom ůrky tygrované A m anita p an th erin a (DC. ex Fr.) I K rom bh. na Moravě. Čas. Morav. Muz. Brno, Vědy P řír., 70: (s V. I Antonínem ). I 1986 Jaroslav K upka 75 let. Zpr. K raj. V lastiv. Muz. Olomouc no. 243: I [Bibliografie ], I Bibliografie Mykologického zpravodaje ( ). A cta Univ. Palack. Olomu- I censis, Fac. Paedagog., Biologica 4: 7 96 (s V. A ntonínem ). B Rozšíření a ekologie m uchom ůrky slám ožluté A m anita gem m ata (Fr.) Gill, na I Moravě. Čas. Morav. Muz. Brno, Vědy P řír., 71: (s V. A ntonínem ). H V erbreitung des Satanaspilzes (Boletus satanas Lenz) in der ČSSR. Čes. Mykol., H Praha, 40: (s J. Kubickou). I 1987 I Chorologie jedovatých hub v CSSR. Zpr. Čs. Bot. Spol., P raha, 22 (1987), append. I (M ateriály) 7: Výsledky m apování jedovatých hub v ČSSR. Mykol. Listy, P raha, 28: H Rozšíření m uchom ůrky královské A m anita regalis (Fr.) M ichael v Českosloven- H sku. In: K uthan J. [red.], Houby horských sm rčin a podhorských sm rkových H porostů v Československu, p , P raha. H Příspěvek k autekologii m uchom ůrky růžovky A m anita rubescens (Pers. ex. Fr.) H S. F. Gray. In: Ekologie m ykorrhiz a m ykorrhizních hub, p , P ardu- H bice. H Rozšíření a ekologie m uchom ůrky červené A m anita m uscaria (L.:Fr.) Hook, na H Moravě. Čas. Morav. Muz. Brno, Vědy P řír., 72: (s V. A ntonínem ). H 1988 I Příspěvek k poznání m ykoflóry bučin v Severom oravském kraji. In: K uthan J. [red.], Houby bučin v Československu, p , Praha. Rozšíření a ekologie m uchom ůrky citrónové A m anita citrina (Schaeff.) ex Roques na Moravě. Čas. Morav. Muz. Bmo, Vědy Přír., 73: (s V. Antonínem). Rozšíření a ekologie vlákníce začervenalé Inocybe erubescens B lytt na Moravě. Acta Univ. Palack. Olomucemsis, Fac. Paedagog., Biologica 5: (s V. Antonínem). Větší nepublikované rukopisy 1967 Ekologická studie m uchom ůrky citronové, porfyrové a jejich rozšíření v Ceskoslovensku. 225 p., 93 diagr. (Dis. práce; depon. in: K nihovna kat. bot. přírod, fak. Univ. Palackého Olomouc) Rozšíření některých druhů rodu A m anita v ČSR a poznám ky k jejich ekologii. 333 p., 94 tab., 75 grafů, 10 m ap + append.: Soupis lokalit vybraných druhů rodu A m anita v Čechách a na Moravě, 476 p. (Kand. dis. práce; depon. in: K nihovna Botanického ústavu ČSAV Průhonice). H

53 H I I I Ing. Jan Kuthan šedesátiletý Ing. Jan Kuthan sexagenarius Jiří Lazebníček I Není snad dnes v Č eskoslovensku m ykologa, k te rý by neznal buď osobně I nebo z publikací ostravského m ykologa ing. Jana Kuthan a. N ejm éně I tolik je i m ykologů zahraničních, s nim iž ing. K u th an ud ržu je osobní či pí- I sem ný styk. Ale začnem e po pořádku... témk'/: t, '-y i- ^ M, --i ^ H J a n K u th a n se narodil 22. dubna 1929 v B rně, své dětství však prožil zčásti H ve Znojm ě, zčásti v Lesonicích u M oravských Budějovic, kde m ěl jeho otec H p ro n ajato hospodářství. O becnou školu začal navštěvovat r ve Znojm ě, I I pokračoval v Lesonicích a dokončil ji v Brně, kde r přešel na reálné gym názium. Mezi jeho zájm y již od m ládí p atřily m ineralogie a chemie, ale také léčivé rostliny a houby. Ju b ilant vzpom íná, jakým zpestřením rodinného jídelníčku byly houby za války, nebo jak se rodina naučila konzum ovat bedlu vysokou apod. Už od vstupu na gym názium u něho převažoval zájem o organickou chemii, zejm éna biochem ii a farm akochem ii s biochem ickým zam ěřením ; to jej přivedlo k p ře stu p u na chem ickou prům yslovku (1944), kde r m aturoval. K rom ě chem ie se m ladý K u than věnoval i studiu jazyků: angličtiny, frančouzštiny a něm činy; měl totiž v úm yslu po absolvování prům yslovky studovat ve Švýcarsku u znám ého otce stero ian í chem ie a nositele Nobelovy ceny za chem ii, Jihoslovana českého původu profesora L. Ruzicky (Růžičky). Tento H

54 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 plán však nevyšel; proto začal r stu d o v at chem ické inženýrství (se zam ěřením na organickou chem ii a chemii paliv) na Vysokém učení technickém Dr. E dvarda Beneše v Brně. Každé prázdniny zčásti praktikoval v chem ických závodech a zčásti se věnoval horské turistice, zejm éna na Slovensku. Protože studium na VUT v B rně bylo bez problém ů, zapsal si J. K u than i nepovinné předm ěty, jim iž byly botanika všeobecná a speciální, zoologie a m ikroskopie včetně zbožíznalství, přičem ž poznal m ykologa prof. dr. Jan a M acků, k terý věnoval dosti času i mykologii, takže K uth an uvízl d rápkem tém ěř trv ale i v tom to oboru. Od r však m usel ju b ila n t nedobrovolně do vojenské u niform y a současně do uhelných dolů v O stravě. K chem ii se p ak ale vrátil od r pracoval v laboratoři Dolu 1. m áj v K arviné a postupně se vypracoval do funkce vedoucího oddělení technické kontroly a laboratoře. Od r studoval Vysokou školu báňskou v O stravě (specializaci koksárenství a úpravnicťví), kterou absolvoval r O dva roky později začal pracovat na Dole Jan Šverm a v O stravě ve funkci vedoucího oddělení technické kontroly; zde setrval až do odchodu do důchodu v r P ři této činnosti se ovšem m usel zčásti zříci svého zám ěru p racovat ve výzkum u. To, co bylo ing. K uthanovi v určitém sm yslu odepřeno v jeho zam ěstnání, hledal a našel v m ykologii. Jeho zájem o m ykologii rostl společně s jeho d alšími zájm y a zálibam i, turistik o u a fotografováním. Přitom začalo převažovat fotografování rostlin a h ub a současně tak é studium lite ra tu ry o fotografovaných objektech. R oku 1962 se ing. K u th an oženil; od té doby jsou houby p ře d m ětem společného zájm u Ja n a a Jiřin y K uthanových, předm ětem jejich společného využití volného času, zábavou a současně užitkem pom áhají jejich vzájem ném u pochopení a harm onii společného života. Tém ěř dvě desítky let trvalo přátelství a m ykologická spolupráce ing. K uthana s prim ářem ortopedického odd. nem ocnice VŽKG, MUDr. Jaroslavem Veselským. Od počátku 60. let navazoval ju b ilan t odborné kontakty s m ykology v Československu i v zahraničí; podle pracovních a časových možností se zúčastňoval různých m ykologických akcí a doprovázel na exkurzích nejen české a slovenské, ale často i zahraniční mykology (např. prof. dr. R. Singera, dr. K. H. M ck nighta, prof. dr. Wl. W ojewodu, dr. O. K. M illera, dr. A. B ujakiewiczovou aj.). Jeho velm i dobré jazykové znalosti m u um ožnily nejen osobní styk a bohatou korespondenci, ale i zajišťování p o třebné m ykologické lite ra tu ry (a to n>2jen pro sebe). Ing. K u th an kladl vždy důraz na posílení seriózní základny am atérské m y kologie v Československu, na vzájem né kontakty mezi m ykology-am atéry, na pomoc prostřednictvím literatu ry, ale i na to, aby se m ykologové-am atéři naučili kriticky hodnotit svou činnost a aby se naučili své výsledky publikovat. To byl také jeden z důvodů, proč po zániku M ykologického zpravodaje (r. 1977) přišel s m yšlenkou na založení inform ačního b u lletin u Cs. vědecké společnosti pro m ykologii p ři ČSAV, k terý m se staly M ykologické listy, jež re diguje. Pokud se týče vlastní odborné a vědeoké práce v mykjologii, začínal ji ing. K uthan ve spolupráci se zesnulým MUDr. J. Veselským, RNDr. F. Šm ardou, MUDr. J. Kubickou, ing. K. K řížem a několika dalším i m ykology. N ejprve šlo o publikování sběrů vzácných a zajím avých d ru h ů hub a o jejich fotografickou dokum entaci, dále o studium m ykoflóry přírodních rezervací i větších územ ních celků v ČSSR i v zahraničí (Bulharsko, Jugoslávie). Ju b ilant se věnoval problem atice ochrany hub a n ěk teré skupiny h ub studo val taxono- 116

55 LAZEBNÍČEK: ING. JA N KUTHAN m icky, zejm éna šťavnatkovité, hřibovité, čirůvkovité a břichatky. Za 23 roky publikační činnosti uveřejnil ing. K uthan okolo 120 prací m ykologických nebo týk ajících se m ykologii. Po sm rti MUDr. V eselského převzal i došetřování případů otrav houbam i na O stravsku, řeší n ěkteré problém y m ykotoxikologie, prodeje hub a jeho kontroly. Po dvě desítky let vede houbařskou poradnu v O stravském m uzeu a v rám ci činnosti Přírodovědecké společnosti O stravského m uzea uskutečnil řadu přednášek (přednáší však i m im o O stravu). Jako soudní znalec posuzuje případy napadení staveb dřevom orkou domácí ja k pro organizace, ta k i soukrom níky. V posledních letech zastává ju b ilan t časově náročnou funkci v sekci pro m y- kofloristiku a m ykocenologii CSVSM, obětavě organizuje společné akce m ykofloristická setkání a sem ináře pro české a slovenské m ykology; přitom se stále system aticky věnuje průzkum u a inventarizaci m ykoflóry chráněných krajinných oblastí a přírodních rezervací. P ři většině uvedených aktiv it je m u velm i nápom ocná jeho choť, zvláště v organizační a a d m in istrativ n í činnosti. Náš ju b ilan t m á ještě m nožství zájm ů drobnějších, s m ykologií spojených. P atří mezi ně m ykofilatelie sběratelství znám ek, na nichž jsou zobrazeny houby, sb ěratelství pohlednic (vydávaných od r. 1908) s vyobrazeným i houbam i (rovněž s vědecky definovaným i druhy), dále sběratelství vánočních, novoročních aj. tištěných blahopřání s houbovým i m otivy (vydávaných od r. 1898), a konečně sběratelství pozdravů a novoročenek ( p í ) m ykologů z Československa i ze zahraničí, ilustrovaných m otivy hub nebo kresbam i s m ykologickou tém atikou. Po jubilantovi byla na jeho počest pojm enována r vlákníce Inocybe kuthanii Stangl et Veselský (Ces. M ykol. 33: 134). Ing. K uthan popsal (většinou s prof. R. Singerem ) kolem desítky druhů m akrom ycetů nebo jejich subspecií: Boletus erythropus (Fr. ex Fr.) K rom bh. ssp. discolor D erm ek, K u than et Singer (Ces. Mykol. 30: 1 2, 1976); Boletus splendidus M artin ssp. m oseri Sing. et K uth an (Ces. Mykol. 30: 151, 1976); X erocom us jlavus Sing. et K uthan (Ces. M ykol. 30: , 1976); Chroogom phus helveticus (Sing.) Moser ssp. tatrensis K uthan et Singer (Ces. Mykol. 30: 82, 1976); C hroogom phus rutilus (Schaeff. ex Fr.) O. K. M iller ssp. m ichoacanensis Sing. et K u than (Ces. Mykol. 30: 82, 1976); Hygrocybe veselskyi Sing. et K uth an (Zeitschr. f. Pilzk. 42: 9, 1976); H ohenbuehelia abietina Sing. et K uth an (Ces. Mykol. 34: 61, 1980); H ohenbuehelia recedens Sing. et K uthan (Ces. Mykol. 34: 66, 1980); Pseudoclitocybe beschidica Sing. et K u th an (Ces. M ykol. 34: 70, 1980); Tricholom a singeri K u th a n (Ces. Mykol. 36: 7 10, 1982). Jubilantovo jm éno jako jm éno p řeřaditele se objevuje u druhů H ygrocybe streptopus (Fr.) Sing. et K u th an (Zeitschr. f. Pilzk. 42: 7, 1976); Boletellus fragilipes (M artin) K u th an (Přírodov. Sborn., O strava, 26: 162, 1982) a Am anita flavescens (G ilbert et Lundell) K u th an in K u th an et K otlaba (Sborn. Nár. Muz. P ra h a ; v tisku). Čeští a slovenští m ykologové přejí ing. Ja n u K uthanovi dobré zdraví a vše dobré nejen k jeho význam ném u životním u jubileu, ale i do dalších let, hojnost neutuchajícího elánu v další tvůrčí a popularizační činnosti; přejí m u m noho zdaru při organizování dalších m ykologických setkání, při redigování M ykologických listů a v nejbližší době zejm éna při realizaci vydávání m ykoflóry Československé h o u b y, bohatě ilu strovano u barevným i fotografiem i. 117

56 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 Seznam mykologických prací J. Kuthana 1966 H nojník šestihranovýtrusý Coprinus hexagonosporus Joss. jako škůdce žampiónových kultur. Čas. Čs. Houb., P raha, 43, append. Pěstování žam pionů 3: K ukm ák bělovlnný V olvariella bom bycina (Schaeff. ex Fr.) Sing. jako důlní houba. Čas. Čs. Houb., P raha, 43: M řežovka červená C lathrus ruber Mích. ex Pers. houbařský úlovek slunné Jugoslávie. Čas. Čs. Houb., P raha, 44: (K uthan J. et Veselský J.) Psivka R avenelova M utinus ravenelii (Berk. et Curt.) E. Fischer v Československu. Čes. Mykol., P raha, 21: Z práva o činnosti ostravských houbařů v roce Mykol. Zprav., Brno, 11: Několik vzácnějších m akrom ycetů nalezených v Severom oravském kraji. Mykol. Zprav., Brno, 11: M akromycety Dolu Ja n Šverm a v Ostravě. Přírod. Sborn., Ostrava, 24: M ykoflóra přírodní rezervace Černý le s. Zprav. Severom orav. Obvodu SOP, O strava, duben 1968: Bizarní svět očima am erického přírodovědce. Čas. Čs. Houb., P raha, 45: Spolupráce s jugoslávskou mykoložkou při m apování hub. Mykol. Zprav., Brno, 13: Houby a půdní poměry. Mykol. Zprav., Brno, 13: Prom ěny houbařů. Mykol. Zprav., Brno, 13: (K uthan J. et Veselský J.) Tricholom a radotinense Pil. et C harvát ex P ilát et Ušák. Ces. Mykol., P raha, 23: Malé zam yšlení nad časopisem a jeho příznivci. Čas. Čs. Houb., P raha, 46: B arevná fotografie v mykologii. Čas. Čs. Houb., P raha, 46: Sfavnatkovité houby n a polanách pralesní rezervace M ionší (Beskydy). Zprav. Severom orav. Obvodu SOP, prosinec 1969: Cham pignons poussant dans les endroits insolites. Bull. Féd. Mycol. D auphiné- -Savoie, Lyon, 10 (37): H říčka přírody či anatom ická symbolika. Čas. Čs. Houb., P raha, 47: Neobvyklý substrát klanolístky obecné Schizophyllum com mune Fr. Cas. Čs. Houb., P raha, 47: Zajím avý výskyt sírovce žlutooranžového Laetiporus sulphureus (Bull. ex Fr.) Bond. et Sing. na sm rcích v rezervacích oblasti P radědu (Jeseníky). Cam panula, O strava, 2: (Kuthan J. et Šedivý J.) Pulveroboletus lignicola (Kallenb.) Pil. hřib dřevožijný v Československu. Čes. Mykol., P raha, 25: H ríbovité huby Slovenska. Pam iat. a P rír., Bratislava, 5: M akrom ycety sbírané n a povrchu a v nejbližším okolí Dolu Ja n Sverm a v Ostravě. Přírod. Sborn., Ostrava, 25: Současný stav m ykofloristického průzkum u spojených rezervací P rad ěd (Jeseníky). Cam panula, O strava, 3: Ja rn í aspekt m ykoflóry v bulharském Pirinu. Mykol. Zprav., Brno, 16: Poznám ky k m ykofloristickém u průzkum u přírodních rezervací. Ochr. P řír., P ra ha, 28: Nálezy vzácnějších m akrom ycetů na severní M oravě a na Slovensku. In: Chmel 118

57 LAZEBNÍČEK: ING. JA N KUTHAN L. at al. [red.], Souhrny referátů z V. celostátní mykol. koinference v Olomouci, p. 58, Praha. Poznám ky k ekologii druhu Boletus aestivalis Paul. ex Fr. v Tatrách. In: Chmel L. et al. [red.], Souhrny referátů z V. celostátní mykol. konference v Olomouci, p. 71, Praha. Slizák švýcarský Chroogom phus helveticus (Sing.) Mos. v Československu. Ces. Mykol., P raha, 27: Současný stav výzkum u toxických látek některých d ruh ů pavučinců. Čas. Cs. Houb., P raha, 50: MUDr. Jaroslav V eselský šedesátníkem. Cas. Čs. Houb., P raha, 50: Nové poznatky o toxických látkách některých druhů pavučinců (C ortinarius). Mykol. Zprav., Brno, 17: O chrana vzácných druhov húb. Pam iat. a P rír., B ratislava, 5: Je nutné chránit houby? Zprav. Severom orav. Obl. TIS, Ostrava, 2: Deset let od úm rtí prof. dr. Ja n a Macků. Zprav. Severom orav. Obl. TIS, Ostrava, 2: Houby v dolech. Věda a Život, Brno, 19 (5): Jesenická mechová jezírka. V ěda a Život, Brno, 19 (7): Z práva o činnosti ostravských m ykologů v r Mykol. Zprav., Brno, 18: Z práva o činnosti ostravských mykologů v roce Čas. Čs. Houb., P raha, 51: Houby na m albách starých m istrů D rážďanské galerie. Čas. Čs. Houb., Praha, 51: Z pobytu prof. dr. R. Singera v Československu. Čas. Cs. Houb., P raha, 52: Strom y nerostou bez hub. Věda a Život, Brno, 20 (4): 232. Ropotamo národní p ark bulharského Černom oří. Věda a Život, Brno, 20: Zajím avá m uchom ůrka (Am anita věrna) z bulharského Černomoří. Mykol. Zprav., Brno, 19 (2): Z práva o činnosti ostravských mykologů v r Mykol. Zprav., Brno, 19 (2): M řežovka červená. C lathrus ruber Mich, ex Pers. v Československu. Čes. Mykol, P raha, 29: M ykoflóra dúbrav a hrabových dúbrav. P am iat. a P rír., B ratislava, 2: (K uthan J., Derm ek A. et Singer R.). An interesting subspecies of Boletus erythropus (Fr. ex Fr.) K rom bh. Ces. Mykol., P raha, 30: 1 2. (K uthan J. et Singer R.). Notes on Chroogom phus (Gomphidiaceae). Čes. Mykol., P raha, 30: (K uthan J. et Singer R.). Notes on Boletes. Ces. Mykol., P raha, 30: O chrana hub jako součást ochrany biotopu. Pam át. a Přír., P raha, 2: (Ochr. P řír. 31 (2): ) Jak uchovám e pro pozdější konzum houby n a cestách? Mykol. Zprav., Brno, 20 (2): Houby v barevné fotografii. Mykol. Zprav., Brno, 20 (2): Cuitlacoche m exická houbová pochoutka. Věda a Život, Brno, 21: K apitoly pro m ladé houbaře. ABC M ladých Techn. a Přírod., Praha, 20, no. 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23. (K uthan J. et Singer R.) Einige interessante europäische Hygrophoraceae. Z eitschr. f. Pilzk., Schw äbisch G m ünd, 42: Dva zajím avé nálezy vyšších hub z podzemí uhelného dolu. Čes. Mykol., Praha, 31: O tazníky kolem hub. Věda a Život, Brno, 23 (7): Notes on mycogeography and ecology of some macromycetes. In: The abstracts of lectures of the 7th congress of E uropean mycologists, p. 34, Budapest. 119

58 Č e s k á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 N akládání hub do octa v polních podm ínkách. Čas. Cs. Houb., P raha, 55: O tazníky okolo húb. P rír. a Spol., B ratislava, 27: Die A usw ertung des Bleigehaltes im Bronze-Rohrling Boletus aereus Bull. ex Fr. entlang einer der V erkehrsadern in B ulgarien. Čes. Mykol., P raha, 33: Zem řel ing. K arel Kříž. Mykol. Listy, P raha, 1: Za Tomášem Čerm ákem. Mykol. Listy, P raha, 1: Vyšší houby ve spádové oblasti exhalací ostravsko-karvinské prům yslové aglom erace. In: Šebek S. (red.), O chrana hub a jejich životního prostředí II., p , Praha. Rediscovery of Stereum reflexulum Reid on the island of Lokrum (Yugoslovia) on another host. A cta Bot. Croat., Zagreb, 39: Nové nálezy hřibu dřevožijného B uchw aldoboletus lignicola (Kallenb.) Pil. v Československu. Čas. Čs. Houb., P raha, 57 (2 3): (Kuthan J. et Singer R.) Com parison of some lignicolous w hite-spored A m erican agarics w ith E uropean species. Čes. Mykol., P raha, 34: (K uthan J. et K ubická J.) P řehled bílých faloidních m uchom ůrek. In: Sem erdžieva M. et Šašek V. [red.], Organizace boje proti otravám houbam i v ČSSR a Polsku, p , P raha. Za zesnulým MUDr. Jaroslavem Veselským. Mykol. Listy, P raha, 2: Postřehy z jednání konference m ykologů v NDR. Mykol. Listy, P raha, 3: let od narození prof. dr. Jan a Macků. Mykol. Listy, P raha, 4: Z kulinární soutěže v Liberci. Mykol. Listy, P raha, 4: (K uthan J. et H errm ann M.) Z ur P roblem atik des N aturschutzes H óherer Pilze. Mykol. Mitt.-Bl., Halle, 25 (1 2): (K uthan J. et K otíaba F.) M akrom yzeten des N ationalparkes Ropotam o in Bulgarien. Sborn. Nár. Muz. P raha 37B (2): MUDr. Jaroslav Veselský in m em oriam. Cas. Cs. Houb., P raha, 58 (3): A new species of the genus Tricholom a: Tricholom a singeri spec. nova. Čes. Mykol., Praha, 36: Za zesnulým Igorem Fábrym. Mykol. Listy, P raha, 6: 19. H olubinka trávozelená R ussula aeruginea původcem otrav houbam i? Mykol. Listy, P raha, 6: Na pomoc m ykofloristické praxi. Mykol. Listy, P raha, 8: (Kuthan J., K ult K. et Fellner R.) Zájem cům o m ykofloristiku, mykocenologii a příbuzné obory. Mykol. Listy, P raha, 6: M ykoflóra xerotherm ních pastvin a akátových hájů jižního Slovenska. In: Šebek S. et al. [red.], Souhrny referátů ze VII. celostátní mykol. konference v česikých Budějovicích, p. 5, P raha. Poznám ky k některým lignikolním druhům rodu Hohenbuehelia. In: Šebek S. et al. [red.], Souhrny referátů ze VII. celostátní mykol. konference v Českých B udějovicích, p , P raha. (Hlůza B., K uthan J. et Lizoň P.) Geografický výskyt, ekologie a fenologie A m anita phalloides v Československu. In: Šebek S. et al. [red.], Souhrny referátů ze VII. celostátní mykol. konference v Českých Budějovicích, p. 47, P raha. Poznám ky k sběrům vzácných a zajím avých m akrom ycetů na územ í m ěsta O stravy. Přírod. Sborn., O strava, 26: Za zesnulým MUDr. Jaroslavem Veselským. Přírod. Sborn., O strava, 26: MUDr. Jiří K ubická sedm desátníkem. Mykol. Listy, P raha, 10: 20. Zem řela Věra Křížová. Mykol. Listy, P raha, 11: 23. Za zesnulým doc. dr. Janem Macků. Mykol. Listy, P raha, Návštěva am erických mykologů v Československu. Mykol. Listy, P raha, 12: 26. (Hlůza B., K uthan J. et Lizoň P.) G eografický výskyt, ekologie a fenologie A m anita

59 LAZEBNÍČEK: ING. JAN KUTHAN phalloides (Fr.) L ink v Československu. Zpr. K raj. Vlastiv. Muz. Olomouc, no. 225: M ykoflóra doubrav a habrových doubrav středního Slovenska. In: K uthan J. [red.], Houby teplom ilných doubirav československá, p , Praha. K úm rtí prof. Jaro m íra D ienera. Mykol. Listy, P raha, 15: 21. Vzácné druhy hřibovitých hub v státní přír. rezervaci Skřítek (Hrubý Jeseník). Cam panula, O strava, 6: Za zesnulým MUDr. Jiřím K ubickou. Mykol. Listy, P raha, 18: Problém y kolem nom enklatury z kongresu v Sydney. Mykol. Listy, P raha, 19: 5 7. K význam ném u životním u jubileu Míly H errm annové. Mykol. Listy, P raha, 19: 18. Houby n a písku. Věda a Život, Brno, 30 (9): A urel D erm ek šedesátníkem. Mykol. Listy, P raha, 20: 20. RNDr. Ivan Pišút, CSc., padesátníkem. Mykol. Listy, P raha, 21: 19. N ávštěva prof. dr. Rolfa Singera v Československu. Mykol. Listy, P raha, 21: (Lazebníček J. et K uthan J.) IX. kongres evropských mykologů Norsko Mykol. Listy, P raha, 21: 22-25, 1985, 22: 25-28, 1986, 23: 25-28, 1986, et 24: , Die Pilzflora trockener W eideplätze und Sanddünen der Don au-tiefebene in der Tschechoslowakei. In: Neue E rkenntnisse in der Pilzkunde, Abh. N aturhist. Ges. N ürnberg, 40: M acromycetes on sands of the D anube low land (Czechoslovakia). In: IX. Congressus Mycologicus Europaeus, Oslo, Aug. 1985, Sum m aries of lectures and posters, 1 p C lathrus archeri (Berk.) D ring na Slovensku. Mykol. Listy, P raha, 22: M ykoflóra suchých pastvisek a písčin Podunajské nížiny. In: K uthan J. (red.), Houby nelesních stanovišť CSSR: písky, stepi, černavy, p , Praha. 4. mykologické dny na Slovensku. Sem inář Houby horských a podhorských sm rčin v Československu. Mykol. Listy, P raha, 25: Prof. dr. Rolf Singer osm desátníkem. Čes. Mykol., P raha, 40: Houby v m ěstských aglom eracích. V ěda a Život, Brno, 31 (9): Problem atika ochrany hub a jejich životního prostředí: iluze a skutečnost. In: Kotl'aba F., Sem erdžieva M. et Šebek S. [red.], Houby z hlediska ochrany přírody a zdraví člověka, p. 13, P raha. (K uthan J. et Singer R.) M ykoflóra horské sm rčiny v oblasti Štrbského plesa (Vys. Tatry). In: K uthan J. [red.], Houby horských sm rčin a podhorských sm rkových porostů v Československu, p , Praha. RNDr. F rantišek K otlaba, CSc., šedesátníkem. Mykol. Listy, P raha, 27: 22. Z činnosti mykologů v Itálii, Švýcarsku a NSR. Mykol. Listy, P raha, 29: Czechoslovak mycology and its present state. Agarica, F redrikstad, 8 (16): Naleznem e zajím avý d ru h Gastrocybe lateritia i v CSSR? Mykol. Listy, Praha, 30: 6 9. L oipera micosociologida di Dr. F rantišek Šm arda. In: Pacioni G. [red.], Studi sulle com unitá fungine, p , L A quila. N ěkteré problém y ekologie m ykorrhizních hub v podm ínkách intenzivního a běžného im isního zatížení. In: Ekologie m ykorrhiz a m ykorrhizních hub (append., 8 p.), Pardubice M akrom ycety SPR Č erný les část K om ora u Silhéřovic, okr. Opava. In: K uthan J. [red.], Houby bučin v Československu, p , Praha. (Kuthan J., Šálený J., Vejvoda M. et Vepřek M.) Houby ve filatelii. Díl 3., 72 pp., Rokycany. Boletaceae rare e m inacciate del territorio delle Cecoslovacchia. II Fungo, Reggio Em ilia, 7, Suppl. 6: L attuale situazione della micologia in Cecoslovacchia. II Fungo, Reggio Emilia, 7, Suppl. 6: et

60 Zpráva o činnosti Československé vědecké společnosti pro mykologii při ČSAV v roce 1988 D e activitate Societatis Bohemoslovaciae pro scientia mycologica anno 1988 Svatopluk Šebek Československá vědecká společnost pro mykologii při ČSAV (v dalším jen ČSVSM) m ěla k celkem 316 řádných členů. Během uplynulého roku zem řel 1 člen a členství zrušilo 8 členů, takže k i88 m ěla ČSVSM po p řijeti nových členů celkem 296 členů, včetně 7 domácích členů čestných. V uplynulém roce zam ěstnávala ČSVSM celkem 6 pracovníků. K byl ukončen pracovní pom ěr s organizačním tajem níkem RNDr. V ladim írem B. Poláčkem a uzavřena sm louva n a dobu dočasnou s organizačním tajem níkem Svatoplukem Šebkem, který tuto funkci zastával v letech ; od byla p řija ta do funkce II. organizačního tajem n íka Zdenka Šebková, oba na částečný p ra covní úvazek. Funkci účetního zastával v r F ran tišek M atěj. Dále ČSVSM zam ěstnávala vedoucího redaktora čas. Česká mykologie prof. dr. Zdeňka U rbana, DrSc., a výkonného redaktora RNDr. M irko Svrčka, CSc., oba na částečný pracovní úvazek. Předsednictvo hlavního výboru ČSVSM se v r sešlo čtyřikrát a hlavní výbor dvakrát. Dne se konalo m im ořádné valné shrom áždění, na něm ž po úvodní přednášce Svatopluka Šebka B otanik F. M. Opiz a jeho přínos české m y kologii (k 130. výročí úm rtí) byly provedeny doplňovací volby hlavního výboru ČSVSM. N a nich byli zvoleni novým i členy hlavního výboru RNDr. V ladim ír A ntonín z Brna, PhDr. Rostislav Fellner, CSc., z Prahy, PhD r. L adislav Hagana z Bratislavy, RNDr. Jaroslav K lán, CSc., z Prahy, RNDr. M ichal O ndřej, CSc., ze Šum perku a RNDr. Erika Záhoroivská, CSc., z Bratislavy. Dále bylo vyznam enáno 16 členů čestným uznáním za jejich příspěvek k rozvoji československé mykologie a k plnění úkolů Společnosti. Sm ěrnicí pro činnost ČSVSM v r byl i nadále akční plán práce n a 8. p ětiletku, v němž byly obsaženy její hlavní úkoly na léta , navazující na úkoly státního plánu základního výzkum u, rám cově nastíněné 48. valným shrom ážděním ČSVSM v r v Praze. Na úseku vědecké a odborné činnosti byla činnost naší Společnosti zam ěřena na spolupráci na úkolu SPZV VI 1 5 Houby, lišejníky a m echorosty jejich ochrana, ekologie, využití a ovládání. Na tom to hlavním úkolu pracovali jednak přím o určití členové Společnosti, jednak na dílčích úkolech spolupracovaly některé sekce a odborné skupiny. V tom to sm ěru dlužno vysoce hodnotit zejm éna m apovací akci sekce pro' mykologickou toxikologii, konanou v rám ci dílčího úkolu Rozšíření, ekologie a taxonom ie hub fytopatologicky a mykctoxikologicky význam ných v lesích a na dřevinách. Do této akce, kterou vedou doc. dr. B. Hlůza, CSc., ing. J. K uthan a dir. P. Lizoň, je zapojena většina členů sekce. Na tém atiku úkolu SPZV navázala dále jako průběžná akce sledování a m apování ohrožených druhů hub a příprava V. dílu Červené knihy ČSSR, pro níž byla ustavena v rám ci sekce odborná pracovní skupina vedená dr. F. Kotlabou, CSc. Ve spolupráci s Ú stavem aplikované ekologie a ekotechniky ČSAV, Ú stavem krajinné ekologie ČSAV a Školním lesním závodem VŠZ v Kostelci n. Č. Lesy spolupracovala pracovní skupina pro aktivní ochranu a šíření důležitých druhů jedlých hub na výzkum u problém ů z hlavních tém atických okruhů své činnosti; tato pracovní skupina je součástí sekce pro ochranu hub a jejich životního prostředí CSVSM. Na vědeckovýzkum né činnosti Společnosti se podílela dále zejm éna sekce pro mykofloristiku a mykocenologii ČSVSM ve spolupráci se sekcí pro ochranu hub a jejich životního prostředí a s odbornou skupinou pro otázky m ykorrhiz a lesnické mykologie při Českém výboru lesnické společnosti ČSVTS hlavně akcí Sběrné dny na K arlštejn ě, vedenou MUDr. J. H erinkem a dr. R. Fellnerem, CSc. Jejím cílem je zejm éna aktualizovat pozmatky o stavu mykoflóry karlštejnských smrčin, o bohatství či ochuzování jejich mykogenofondu a o m ožnostech ochranářských opatření pro jejich záchranu. Tato akce probíhá od r vždy 4X ročně a bude po několik let opakována. Na úseku vědeckopopularizační a vzdělávací činnosti se podílel především hlavní výbor ČSVSM svým podzim ním cyklem následujících odborných mykologických přednášek: 122

61 Š e b e k : z p r á v a o Čin n o s t i : Ing. L adislav H ruška: H ouby rekultivované výsypky K arlovka u T eplic; : RNDr. F ran tišek K otlaba, CSc.: Houby a rostliny v barevných diapozitivech z r. 1987; : Jiří H ák: V zácnější houby K rkonoš a Podkrkonoší; : Ing. Ja n K uthan: Houby Bialkánu v barevných diapozitivech; : Josef Sutara: P řehled rodu Leccinum ; : MUDr. Josef H erink: Nálezy vzácných vyšších hub ze sezón ; : RNDr. V ladim ír A ntonín: D ruhy rodu M arasm ius s. str. Přednášek, doprovázených barevným i diapozitivy, se zúčastnilo celkem 134 posluchačů. Ve spolupráci s katedrou botaniky přírodovědecké fakulty UK v Praze uspořádal hl. výbor ČSVSM dne sem inář o uchovávání k u ltu r hub, spojený s p řed náškou dr. P. H offm anna, pracovníka Deutsche Sam m lung von M ikroorganism en und Z ellkulturen v B raunschw eigu (NSR) na tém a Práce v Deutsche Sam m lung von M ikroorganism en und Z ellkulturen a m etody dlouhodobého uchovávání kultur h u b. Zúčastnilo se ho 31 zájemců. V uplynulém roce byla obnovena činnost veřejné houbařské poradny Společnosti v m ístnosti jejího sek retariátu v K rakovské ulici v Praze. B rněnská pobočka ČSVSM uspořádala v 1. pololetí r následujících přednášek pro členy a další zájem ce: : Ing. M ilan V olšinský: Severní A m erika (cestopisná přednáška); : MUDr. M. Rozkošná: Kožní onem ocnění přecházející ze zvířat na člověka : RNDr. V ladim ír A ntonín: Za houbam i v roce 1987; : Ing. Ja n K uth an: Houby na znám kách světa; : RNDr. F ran tišek K otlaba, CSc.: N elupenaté houby horských sm rčin; : RNDr. L adislav H agara: Vzácné a zajím avé houby; : RNDr. K arel Prášil, CSc.: M ykologické dojm y z Nizozemí. P řednášek, doprovázených barevným i diapozitivy, se zúčastnilo 220 posluchačů. V jarním a podzim ním období uspořádala pobočka 6 houbařských vycházek pro praktické houbaře (celkem 65 účastníků) a dále byly uspořádány 3 system aticko- -ekologické exkurze (rezervace v lužních lesích jižní M oravy, v oblasti CHKO Moravský kras, sm rkové lesy v oblasti Českom oravské vysočiny). Členové výboru se podíleli jako v dřívějších letech n a určování hub v houbařské poradně M oravského m uzea v B rně a n a přípravě výstavy hub v Ratiškovicích, D ubňanech a v Ř íčanech u Brna. Členové pobočky se podíleli na m apování jedovatých hub v ČSSR. N ěkteří členové (naipř. dr. V. Antonín, K. Koncerová a A. Vágner) spolupracovali s fakultní nem ocnicí v Brně při rozboru vzorků žaludečního obsahu osob, otráveným i houbami. O dborná práce včetně propagace výsledků vědeckovýzkumné, vzdělávací a kulturně-politické činnosti byla soustředěna do následujících sekcí, odborných skupin a kom isí: Sekce pro experim entální mykologii (předseda dr. V. Šašek, CSc.) uspořádala v B rně sem inář n a tém a Současné sm ěry ve výzkum u hum ánně patogenních h u b ve spolupráci s Čs. biologickou společností při ČSAV pobočkou v Olomouci, katedrou biologie a katedrou m ikrobiologie lékařské fakulty UP v Olomouci a Čs. m ykopatologickou společností J. E. P urkyně za účasti 40 pracovníků (viz referá t v ML 32: 25 26, 1988). V odborné části sem ináře bylo předneseno 5 obhledových referátů a dvě k rátk á sdělení. Sekce pro fytopatologickou mykologii (předseda doc. ing. Dáša Veselý, DrSc.) se organizačně a program ově podílela n a konferenci o patologické fyziologii rostlin v Piešťanech v červnu 1988 a n a 11. konferenci o ochraně rostlin v N itře v září Sekce pro mykologickou toxikologii (předseda dr. Jaroslav Klán, CSc.) uspořádala dne celodenní pracovní sem inář na tém a Z dravotnické aspekty p rak tického H oubařství, na něm ž v pěti tém atických okruzích bylo 46 posluchačům předneseno 20 odborných referátů (viz referát v ML 33: 27 28, 1988). Její další vědecká a odborná činnost byla zm íněna v předchozích odstavcích této zprávy. Sekce pro ochranu hub a jejich životního prostředí (předseda Svatopluk Šebek) uspořádala ve spolupráci se sekcí pro studium m ikroskopických hub v ČSSR 11. sem inář na tém a Problém y ochrany m ikroskopických h u b, v něm ž bylo předneseno 5 odborných referátů, které se dotýkaly projednávané tém atiky. Zúčastnilo se ho 123

62 Č e s k a m y k o l o g i e 43 (2) posluchačů (referát viz ML 32: 26 28, 1988). Další činnost sekce a jejich p ra covních skupin byla zm íněna v předchozích odstavcích. Sekce pro m ykofloristiku a mykocenologii (předseda prof. K arel Kult) uspořádala odborný sem inář, organizovaný inigí. J. Kuťhianem, na tém a Houby rašelinišť a m okřádních lesů v Československu, na něm ž bylo předneseno 7 referátů a jednia inform ace. Tento sem inář se konal v rám ci setkání českých a slovenských m ykologů pod Tatram i ve spolupráci se Slovenským zvázom ochráncov přírody a krajiny v Liptovském H rádku ve dnech za účasti 70 osob. P ro veřejnost byla uspořádána přednáška na tém a Houby Liptovía (J. K uthan) v Liptovském M ikuláši a dvě výstavky hub v Liptovském M ikuláši (asi 170 druhů) a v Liptovském H rádku (120 druhů). Sekce pro studium m ikroskopických hub v ČSSR (předseda RNDr. M irko Svrček, CtSc.) se v m inulém rocie zam ěřila především na spoluuspořádání sem ináře Problémy ochrany m ikroskopických h u b. Sam ostatně uspořádala dne celodenní sem inář na tém a M ucorales izolace, determ inace a význam, n a něm ž byly 56 účastníkům předneseny 3 odborné referáty. K rom ě toho uspořádala dvě instruktážní exkurze: do Dobřichovic, K arlického údolí a R oblína (vedoucí dr. V. Skalický, CSc.), zam ěřenou na parazitické m ikrom ycety, a do Řevnic a Brdských hřebenů (vedli dr. V. Holubová, CSc., a dr. M. Svrček, CSc.), zam ěřenou na dřevní mikrom ycety. Zúčastnilo se jich celkem 37 zájemců. (Referát o ja rn í exkurzi viz ML 32: 23 24, 1988). Současně bylo pracováno n a excerpci publikovaných nálezů m ikrom ycetů z územ í ČSSR. K rom ě těchto sekcí a odborných skupin vznikla v r společná komise k vypracování omezeného seznam u hub doporučených ke sběru v ČSSR, která byla vytvořena zástupci naší Společnosti a Čs. mykologické společnosti v Praze; každá z nich je v ní zastoupena 3 zástupci. Z ahraniční styky ČSVSM se realizovaly především v M ezinárodní asociaci pro rostlinnou taxonom ii (IAPT), v níž jsm e se podíleli na konečné form ulaci textu kódu botanické nom enklatury prostřednictvím našeho zástupce (dr. Z. Pouzar, CSc.), v M ezinárodní společnosti p ro rostlinnou patologii (ISPP), kde niaši Společnost zastupuje doc. ing. Dáša Veselý, DrSc., a v Evropském kom itétu pro ochranu hub (zástupce ČSVSM dr. F. K otlaba, CSc.). Zahraniční styky jsou ve všech případech realizovány korespondenčně. CSVSM vydávala v r ve 42. ročníku vědecký časopis Česká mykologie, který přinesl 29 odborných článků, 13 recenzí a 6 referátů od 47 autorů. P ro inform aci členské základny, příbuzných společností a institucí v tuzem sku i v cizině, byla vydána 4 čísla inform ačního bulletinu Mykologické listy. Ze sem ináře, konaného v r v H orním B radle sekcí pro m ykofloristiku a mykocenologii ČSVSM, byl rozmnožen sborník referátů (51 str.). Krom ě toho byly pro denní tisk i odborné časopisy vypracovány četné popularizační články, jm enovitě pokud se týká ochrany hub a prevence otrav houbam i (např. dr. F. K otlaba, S. Šebek, dr. M. Sem erdžieva, dr. Z. J. Cvrček a další). Na přípravě inform ačních televizních relací se podíleli zejm éna ing. J. Baier, dr. J. Hlaváček, dr. V. Šašek, dále prof. Z. K luzák, dr. Z. J. Cvrček, n a Slovensku pak ing. A. Janitor, a RNDr. P. Lizoň. K nihovna Společnosti obsahuje k evidovaných svazků a asi separátů. Větší počet svazků je však dosud neevidován vzhledem k jiným nutnějším pracím v sekretariátu. Výměnou za oba naše tiskové orgány získávám e ročně 117 titu lů časopisů většinou z ciziny; jsou to nam noze jinde těžko dostupné m ateriály ideální hodnoty. ČSVSM spolupracuje buď form ou spolupráce svých regionálních orgánů (poboček), sekcí a odborných skupin, nebo prostřednictvím jednotlivých členů zejm éna s Cs. botanickou společností při ČSAV a Čs. mikrobiologickou společností při ČSAV, dále s odbornou skupinou pro otázky m ykorrhiz a lesnické mykologie ČSVTS, se Socialistickou akadem ií ČSSR prostřednictvím svých členů, rovněž tak s ostatním i společenskými organizacem i a s národním i výbory, a to zejm éna v prevenci otrav houbami a v ochraně hub a jejich životního prostředí. Podobným způsobem se realizuje spolupráce s vědeckými pracovišti ČSAV a SAV (pořádání společných akcí, vysílání přednášejících a v oblafeti publikační) a s resortem školství, zejm éna pokud se týká spolupořádání akcí (např. sem inářů), nebo účastí pracovníků z resortu školství na výchovně vzdělávacím procesu, organizovaném naší Společností; rovněž se velmi osvědčuje spolupráce s pracovníky vysokých škol, zejm éna přírodovědecké fakulty UK v Praze, přírodovědecké fakulty UK v B ratislavě a Vysoké školy zemědělské 124

63 ŠEBEK: ZPRÁVA O ČINNOSTI v Brně aj., v řídících orgánech CSVSM a v jejich odborných skupinách, sékcích a komisích. Č tyřem členům CSVSM (RNDr. P. Fragnerovi, MUDr. Josefu Herinkovi, MUDr. Zdence Jesenské, CSc. a RNDr. Miloši Otčenáškovi, DrSc.) udělilo vědecké kolegium biologie organism ů, populací a společenstev ČSAV za zásluhy na úseku biologických věd pam ětní m edaili k 200. výročí narození J. E. Purkyně. Problém y ČSVSM, které se vyskytly v roce 1988, byly spojeny hlavně s prostorovým rozšířením sek retariátu a jeho technickým i úpravam i a vybavením. Byly řešeny k oboustranné spokojenosti za vydatné podpory Komise prezídia ČSAV pro organizaci vědeckých společností při ČSAV a Botanického ústavu ČSAV, kterým tím to vzdávám e patřičný dík za podporu naší činnosti. LITERATURA C. A. C1 a r k et J. W. Moyer: Compendium of sweet potato diseases. (6) + 74 p., APS Press, St. Paul, M innesota, USA, 1988, cena 25 dolarů. Uvedená publikace je další, pom ěrně nejnovější (červen 1988) ze ser i e monografií o chorobách kulturních rostlin. V předm luvě a úvodu autoři (zřejm ě zam ěstnanci Louisiana agricultural experim ent station a North Caroline agricultural research service, v obou případech zařízení státních universit) jednak kráitce charakterizují povijnici jedlou (Ipomoea batatas (L.) Lam.) s hlediska význam u pro výživu, jednak upozorňují právě na rozpor mezi její důležitostí a nízkým stupněm výzkum u jejích chorob. Tak např. m ěřeno váhou celosvětové produkce se bataty řadí na 4. místo v tropech. Krom ě toho je povijnice perspektivní plodinou z následujících důvodů: odolává extrém ním vnějším podm ínkám (sucho, tajfuny a j.); rychle zakryje povrch půdy a snižuje tím potřebu kultivace a herbicidů; zatím m á m alou spotřebu pesticidů a dusíkatých hnojiv a je to lerantní k hodnotám ph; m á velký význam pro výživu obyvatelstva i zívířat, pro něž lze spotřebovat i nať. A utoři správně vyzdvihují, že perspektivnost a důležitost povijnice nelze posuzovat pouze podle m inulých a současných statistik využití. Povijnice má velkou perspektivu při výrobě biomasy pro potravinářský a chem ický prům ysl, avšak jen za předpokladu, že budou vypěstovány nové výkonné kultivary. Tato snaha, korunovaná kladným i výsledky, byla však zatím kom plexně rozvíjena jen v oblastech m íného podnebí, především v USA. Hlavní oblastí pěstování jsou však tropy a v nich ležící většina rozvojových zemí. A s hlediska jejich obyvatel nebylo prakticky učiněno nic, ani ve vylepšení k u ltivarů ani ve výzkum u chorob. Velice pozoruhodné jsou též uváděná čísla o možnostech zvýšení výnosů: v Indii o 428%, n a Filipínách o- 600%, v Nigérii O' 146% atd. Nadhozená problem atika je podrobněji uvedena též v kapitolách: Povijnice jedlá; K ultivace a skladování; O chrana před chorobam i a H istorie fytopatologického výzkumu. Zatím je ochrana založena na prevenci. Jednou propuknuvší ochoření (natě nebo hlízy) zpravidla není možné zastavit. H lavní část tex tu je věnována chorobám. N ejrozsáhlejší je kapitola Infekční choroby. V jejím rám ci jsou uvedeny zvlášť choroby působené bakteriem i a mykoplazmou, háď átky a viry. Podobně jako i u jiných plodin zdají se být choroby zapříčiněné houbam i nej důležitější a v souladu s jejich uplatňováním jsou shrom ážděny do následujících podkapitol: Choroby působené půdním i houbam i. Jako nej důležitější patogéni jsou zde uvedeny Sclerotium rolfsii a Rhizoctonia solani. Další podkapitola se týká ochoření listů a lodyh. Na začátku každé podkapitoly je krátký shrnující úvod. Zde např. se dozvíme, že povijnice netrpí význam ným m nožstvím závažných foliárních patogenů. Z defoliačních pokusů vyplynulo, že norm ální produkce asim ilační plochy je tak obrovská, že by m usil být překročen m nohokrát práh škodlivosti, aby podstatně utrpěl výnos kořenových hlíz. Nicm éně je zde uvedeno 7 patogenních hub, z nichž nejvážnější je Sphaceloma batatas (Elsinoě batatas). N ásledují podkapitoly: choroby projevující se na poli a při skladování (Ceratocystis fim briata, jedna z nej důležitějších hub, a druhy r. Fusarium: Fuslarium rcot rot a F. w ilt rot trachéom ykóza); choroby ve skladišti (Rhizopus stolonifer a Diplodia gossypina, nejdestruktivnější v tropech); háď átka; viry (nejvýznam nější sweet potato feathery m ottle virus). D ruhá kapitola pojednává o neinfekčních chorobách (vliv půdy, klim atu, herbicidů a nedostatek prvků nebo jejich toxicita). Zvlášť co se týče

64 I Č e sk á m y k o l o g i e 43 (2) 1989 vážnějších patogenů z hub, virů a háďátek, každý je charakterizován symptomy, popisem (nebo odkazy na literaturu), životním cyklem, epidemiologií a způsobem ochrany. Z pravidla na konci každého pojednání je seznam vybrané literatury. Většina chorob je doprovázena fotografiem i sym ptom ů a drobnohledných detailů; velice cenné jsou však barevné fotografie (75) sym ptom ů nejvýznam nějších chorob. Na konci příručky je připojeno tém ěř 5 stran vysvětlujícího rejstřík u odborných term í nů a věcný rejstřík.

65 LITERATURA velice důležitého stupínku mezi m noha jiným i, pomocí kterých se věda stává sku- tečnou výrobní silou. Z deněk Urban H R. C. Pearson et A. C. Goheen (red.): Compendium of grape diseases The A m erican Phytopathological Society Press, St. Paul, M innesota, USA Brožovaná publikace n a křídovém papíře s barevnou obálkou, 93 stran, 188 barevných foto- grafií, cena 25 U S-dolarů. Je to jedna z řad y monografií, k teré vydává APS o fytopatologii jednotlivých plodin; tato se týká vinné révy a jiných druhů rodu Vitis. V m inulosti už vyšly m onografie o chorobách vojtěšky, pšenice, ječm ene, řepy, kukuřice, citrusů aj. Byla H vydána s finanční podporou 18 výrobních a obchodních organizací a korporací. K om pendium je určeno pro pěstitele révy a odborníky, k teří přicházejí profesio- nálně do styku s kulturam i révy. Sestavil je velký kolektiv specialistů ochrany rost- lin z celého světa. V lastní obsah publikace je rozdělen do 5 částí v tom to pořadí: 1. Choroby vyvolané H biotickými faktory (viry, bakterie, mykoplazm y, houby, háďátka), 2. defekty způso- bované pavoukovci a hmyzem, 3. defekty vyvolávané abiotickým i faktory, 4. defekty I vznikající nesprávným i pěstitelským i zásahy, 5. způsoby selekce výsadbového m a- I teriálu. I V úvodní části publikace jsou vysvětleny všeobecné pojmy, jsou vyobrazena fe- I nologická stadia vinné révy, vysvětleny některé pojm y z morfologie révy a stručně zm íněna historie největších epifytocií mykóz vinné révy. O dborné části nejprve detailně popisují prakticky všechny parazitní choroby a I všechny defekty vyvolané jiným i vlivy, které se mohou v praxi u révy objevit; I týká se to všech oblastí celého světa, kde se réva pěstuje. U každé položky je uve- I děna hlavní literatu rra, m nohé z nich jsou doplněny ještě pérovkou nebo fotografií. I A ppendix publikace m á slovník cizojazyčných názvů chorob révy v latině, anglič- I ti ně, francouzštině, něm čině, italštině a španělštině a podrobný slovníček cizích I názvů v odborné term inologii. Je uzavřen obsáhlým indexem. I Jde o dílo, které m á vysoké odborné kvality, zahrnuje prakticky všechny význam- I něj Jí choroby révy a stává se tak výbornou pom ůckou pro všechny, kteří se zabý- I vají otázkam i patologie vinné révy. Bohužel na díle neparticipoval nikdo z našich I odborníků, a proto v něm nenalézám e některé důležité virové choroby, např. nekrózu I podnožových rév, k terá byla u nás po 2. světové válce popsána (Kvíčala Pfeiferová 1955). I V ladim ír Zacha I I I JorgeE. Wright: The genus Tulostoma (Gasteromycetes) a world monograph. B ibliotheca Mycologica, vol J. C ram er in Gebr. B orntraeger V erlagsbuchhandlung. B erlin S tu ttg art stran, z toho 50 tabulí. I M onografická zpracování rodů břichatkovitých hub (Gasteromycetes) vždy upou- I láv ají pozornost mykologů, vzhledem k oblibě, jíž se odedávna těšilo studium této I skupiny. P om ěrně dobré zachování tvaru a barev břichatek v herb áři um ožňuje I využívat i starších sbírkových fondů podobně, jako je tom u např. u lišejníků. Také I dokladové exem pláře k různým zpracováním se většinou zachovaly ve sbírkách I různých institucí a proto při hlubším zpracování taxonom ie a fytogeografie stojím e I v této skupině na značně pevnějším základu, než n a příklad u lupenatých hub nebo I jiných skupin s m asitou plodnicí. Recenzovaná práce využívá všech předností tohoto I m ateriálu a je zam ěřena krom ě studia čerstvých sběrů hlavně na revizi všech dů- I ležitějších herbářů. Toto dlouho očekávané životní dílo profesora mykologie na uni- I verzitě v Buenos A ires (Argentina) Dr. Jorge E. W righta je světovou m onografií I paleček Tulostom a. A utor na díle pracoval více jak třicetp ět let a prozkoum al bohaté m ateriály z celého světa. Nicm éně u některých druhů musel převzít popisy I z literatury, protože herbářové maiteriály nebyly dostupné. To však je vcelku zia- I nedbatelné při celkovém počtu 138 druhů obsažených v monografii. Ň ejvětším pří- I nosem práce je bezesporu velký počet m im ořádně zajím avých fotografií výtrusů I pořízených pomocí rastrovacího elektronového m ikroskopu v pom ěrně m além zvět- I šení, takže se vcelku přibližují tom u pohledu, jaký znám e z optického mikroskopu, I ale obrázky jsou sam ozřejm ě detailnější a plastické. K niha je bohatě ilustrována I 127

66 ČESKA MYKOLOGIE 43 (2) 1989 H i fotografiem i plodnic a kresbam i výtrusů a vlášení. U nás roste celkem zanedbatelně m alý počet druhů, což je dáno především tím, že velká většina druhů je pouštního charakteru; proto jich nejvíce nalézám e na jihozápadě USA, v M exiku, ale i H v Pákistánu, Indii, sovětské střední Asii a v A ustrálii. Tyto oblasti jsou však spíše klasickým i pro výzkum rodu Tulostoma, autor si opatřil nicm éně m ateriál i z dosud málo prozkoum aných m íst na jih u A friky a v A rgentině. Pro naše mykology má značnou zajím avost to, že autor v podstatě uznal všechny díruhy, Ikteré jlsou od nás uváděny v naší Flóře ČSR-G asterom ycetes z roku H Jin ak z jižní Evropy udává ještě několik dalších druhů, které nejsou v naší Flóře H zmíněny. Také členění rodu Tulostom a do sekcí, ta k ja k bylo navrženo v našem H zpracování, je zde přijato a rozšířeno o další jednotky n a základě světového m ate- H riálu. W rightova m onografie je bezesporu nejdůležitějším dílem, jaké kdy bylo o rodu H Tulostom a napsáno, a jeho znalost je pro všechny vážnější zájem ce a tuto proble- H m atiku nezbytná. H Z. Pouzar H ČESKÁ MYKOLOGIE V ydává Čs. vědecká společnost pro mykologii v Academii, I nakladatelství ČSAV, V odičkova 40, P ra h a 1. Redakce: V áclavské nám. 68, I P rah a 1, tel.: Tiskne: Tiskařské závody, n. p., závod 5, Sám ova 12, I P rah a 10. Rozšiřuje PNS. Inform ace o přeplatném podá a objednávky při- I jím á každá adm inistrace PNS, pošta, doručovatel a PNS-ÚED P raha, ACT K afko- I va 19, P ra h a 6, PNS-ÚED P raha, závod 02, O bránců m íru č. 2, Brno, I PNS-ÚED P raha, závod 03, G ottw aldova 206, O strava 9. O bjednávky do zahra- I ničí vyřizuje PNS - ústřední expedice a dovoz tisk u P raha, adm inistrace vývozu tis- I ku, K ovpakova 26, P rah a 6. N ávštěvní dny: středa hodin, pátek I hodin. Cena jednoho čísla 8, Kčs, roční před p latné (4 sešity) Kčs 32,. I (Tyto ceny jsou platné pouze prc» Československo.) D istribution right in the I w estern countries: K ubon & Sagner, P. O. Box D-800 M ünchen 34, GFR. I A nnual subscription: Vol. 43, 1989 (4 issues) DM 118,. I Toto číslo vyšlo v květnu Academia, P rah a I ] 28 I I

67 Pokyny přispěvatelům České mykologie R edakce časopisu p řijím á je n ru k o p isy v y hovující po strá n c e odborn é i form ální. P řisp ěv atelé nechc se řídí p ři p říp ravě rukopisů těm ito pokyny. 1. Č esky nebo slovenský p saný článek začíná českým nebo slovenským n adpisem, pod ním ž se uvede p řek lad nadpisu v n ěk terém ze světových Jazyků, a to ve stejném Jako Je ab strak t (popř. so u h rn na konci článku). Pod nadpisem následuje plné křestní jm éno a p říjm ení au to ra (autorů) bez ak ad em ick ý ch titu lů a bez m ísta praco v iště. Č lánky p sa n é v cizím jazyce m usí m ít český nebo slovenský podtitul a ab strak t (popř. souhrn ). 2. P ůvodní p rá c e m u sí b ý t o p atřen y pod jm énem a u to ra (autorů)* k rá tk ý m a b strak tem ve dvou jazycích, a to n a p rv n ím m ístě v jazy k u, v jak ém je p sa n ý článek. A b strak t, k terý stručně a výstižně ch arak terizu je výsledky a přínos práce, nesm í přesahovat 15 řád ek stro jopisu (v každém jazy k u ). 3. U důležitých a význam ných článků doporučuje se přip o jit krom ě ab strak tu ještě podrobnější so u h rn na konci p ráce, a to v tém že jazyce, v k terém je a b s tra k t (a v odlišném než Je č lán ek ); rozsah so uh rn u je om ezen na 2 stran y strojopisu. 4. V lastní ru k o p is, tj. stro jo p is (30 řád ek na strá n k u po 60 úhozech na řá d k u, nejvýše s 5 opraveným i překlepy, šk rty nebo vpisy na strán ku), m usí být psán černou páskou a n o r m álním typem stro je (ne p erličk o u ) ; za každým interpu n k čn ím znam énkem (tečkou, dvojtečkou, čárk o u, střed n ík em ) se dělá m ezera. P ři u vádění m ak ro - a m ik ro z n ak ů se p řid ržu jte tohoto vzoru: (8 ) 10,5 12( 13,5) x 4 5 p.m (m ezery jsou pouze před a za znam énkem,,x a před zkratkou m íry ; jen v angličtině se dělají tečky m ísto desetinných čárek ). N epřipouští se psaní nadpisů a autorských Jm en velkým i písm eny, p rostrkávání písm en, podtrhávání nadpisů, slov [ či celých v ět v te x tu apod. V eškerou typografick o u ú p ra v u ru k o p isu pro tisk á rn u provaai red ak ce sam a. A utor m ůže o značit tu žkou po stran ě ru k o p isu části, k te ré d o p o ru ču je vysadit d robným písm em (petitem ) nebo podtrh n o u t přerušovanou čarou části vět, k teré chce zdůraznit. 5. L ite ra tu ra je cito v án a na konci p ráce, a to každý záznam na sa m o statn ém řádku. Je-li od Jednoho a u to ra citováno více prací, Jeho jm éno se vždy znovu celé vypisuje, ste jn ě jak o citace z k ra tk y o p ak u jícíh o se časopisu (nepoužívám e ibidem ). Jm é n a dvou au to rů spoju jem e latin sk o u zk ra tk o u e t; u p rací se třem i a více au to ry se citu je pouze první a u to r a připojí «e et al. Za příjm ením n ásled uje (bez čárky) zk ratk a křestního jm éna (první písm eno s tečkou), p ak v závorce letopočet v y jití práce, za závorkou dvojtečka a za ní název člán k u nebo knih y (nikoli p o d titu l); po tečce za názvem je pom lčka, celkový počet stra n k nihy a m ísto vydání. U vícedílných knižn ích p u b lik ací uvádím e před pom lčkou číslo dílu pom ocí zk ratk y vol. (= volum en), p o kud nen í číslo dílu součástí titu lu knihy. S trá n k y k n ih y citujem e se zkratk o u p. (= p ag in a). U cito v án í prací z časopisů násled u je po pom lčce název časopisu (krom ě jednoslovných se užívá z k ra te k ), dále číslo ročníku (bez v ypisování roč., vol., B and apod.), pak následuje dvojtečka a citace strán ek celkového rozsahu práce. 6. P ravidla citování literatu ry, jakož i seznam vybraných periodik a jejích zk ratek jsou zah rn u ty v publikacích, k te ré vyšly ja k o p řílohy Z práv Cs. b o tan ick é společnosti při ČSAV - Z pr. Cs. Bot. Společ., P ra h a, 13 (1978), append. 1: et 14 (1979), append. 1: (Tyto publikace lze zakoupit v se k retariátu Cs botanické společnosti, B enátská 2, P rah a 2.) 7. P ři citováni ročníku časopisu nebo dílu knihy používám e Jen arab ské číslice. 8. D ruhové latin sk é názvy se píší s m alým písm enem, i když je d ruh pojm enován po n ěk terém badateli, přičem ž h áčky a čárk y se vypouštějí (např. Sclerotinia veselyi, G eastrum j tm a rd a e ). 9. P ři u v ádění dat sběrů píšem e m ěsíce výhradně řím ským i číslicem i (2. VI. 1982). 10. P ři citování h erb ářo v ý ch d okladů uvádějí se zásadně m ezinárodní z k ra tk y h e rb á řů (viz In d ex h e rb a rio ru m 1981; nap ř. BRA Slovenské náro d n ě m uzeum, B ratislav a ; BRNM bo~ tan ick é odd. M oravského m uzea, B rno; BRNU k ated ra biologie rostlin přírod, fakulty UJEP, B rn o ; PRM m ykologické odd. N árodního m uzea, P ra h a ; PRC k a te d ra b o tan ik y přírod, fak u lty UK, P rah a ). Soukrom é h erb áře citujem e nezkráceným příjm ením m ajitele (např. herb. H erink) a stejn ě nezkracujem e herb áře ústavů bez m ezinárodní zkratky. 11. P ři popisováni nových tax o n ů nebo nových kom binaci au to ři se m usí p řid ržo v at zásad posledního vydání m ezinárodních nom enklatorických pravidel viz Holub J. (1968 et 1973): M ezinárodní kód botan ick é n o m en k latu ry 1966 a Z pr. Cs. Bot. Společ., P ra h a, 3, append. l, et 8, append. 1; týká se to převážně uvádění typů a sp ráv n é citace basionym u. 12. A dresa au to ra nebo jeho pracoviště se uvede až na konci článku pod citovanou literaturou. 13. Ilu stračn í m ateriál (kresby, fotografie) k článkům se čísluje prů b ěžn ě u každého článku zvlášť, a to a rab sk ý m i číslicem i (bez zk ratek obr., fig., apod.) v tom pořadí, v jak ém m á být u veřejněn. F otografie m usí být dostatečně k o n trastn í a ostré, perokresby (tuší) nesm í být příliš jem né; všude je třeba uvádět zvětšení. T ext k ilustracím se píše na sam ostatný list. í 14. S e p a rá ty p rací se tisknou na účet au to ra ; na sloupcovou k o re k tu ru a u to r poznam ená, žádá-li sep aráty a jak ý počet (70 kusů, výjim ečně i více). Redakce časopisu Česká m ykologie