Sborník abstrakt. České Budějovice září konference klinické farmakologie 13. konference TDM a 10. konference DURG.

Transkript

1 České Budějovice září konference klinické farmakologie 13. konference TDM a 10. konference DURG 11. ročník Folia PHOENIX, Supplementum 1/2006 Sborník abstrakt Proceedings České Budějovice 21 th - 23 th September th Congress of Clinical Pharmacology 13 th Conference of Therapeutic Drug Monitoring, and 10 th Conference of DURG, Czech Republic ISSN

2

3 Slovo na úvod České Budějovice se na tři dny staly hlavním městem české experimentální a klinické farmakologie a toxikologie. Měl jsem vzácnou příležitost sledovat rozvoj českobudějovického pracoviště vedeného neúnavným a přemýšlivým Petrem Petrem. Od svých skromných začátků před více než dvaceti lety se toto pracoviště stalo jedním z významných center klinické farmakologie u nás a jistě bude ve své činnosti pokračovat ještě dlouhá léta. Uznání a poděkování za úspěšný průběh kongresu patří samozřejmě i Jihočeské Univerzitě v Č. Budějovicích, Vysoké škole evropských a regionálních studií o.p.s., Nemocnici České Budějovice a. s., a všem podporovatelům této krásné akce. Váš Vladimír Pavelka MUDr. Vladimír Pavelka náměstek hejtmana Jihočeského kraje Krajský úřad České Budějovice U zimního stadionu České Budějovice 3

4 Bartošová L., Loučka P., Svobodová J., Vechetová E., Kolorz M. 1, Hošek J. 1, Bartoš M. 1, Nečas J. Detekce genových polymorfismů jako nástroj k predikci chorob a efektivity farmakoterapie Ústav humánní farmakologie a toxikologie; 1 Ústav přírodních léčiv; FaF, VFU Brno V posledních letech probíhá intenzivní výzkum genových polymorfismů. Cílem hledání individuálních rozdílů jednotlivců v metabolismu léčiva, v efektivitě léčiva i v míře nežádoucích účinků tohoto léčiva je dosažení účelné farmakoterapie, tj. maximálního efektu při minimálních nežádoucích účincích. Další oblastí je hledání genetických predispozic k určitým chorobám. Klinický přínos má tato predikce v případech, kdy preventivní medikace nebo úprava životního stylu je schopna oddálit nástup choroby, příp. zmírnit její projev, případně nám tato znalost umožní vyhnout se léčivu nebo kombinaci léčiv, které mohou stav zhoršit. Crohnova choroba (CD) je chronické zánětlivé onemocnění trávícího traktu, charakteristické tvorbou nekrotických granulomatózních lézí. O příčině vzniku se vedou spory, ale existence genetické predispozice je všeobecně akceptována. Při studiu lidského genomu bylo identifikováno několik různých mutací, jež mohou být spojeny s výskytem CD. V předložené práci jsme sledovali metodou PCR-REA frekvenci výskytu polymorfismů Arg702Trp a Gly908Arg v genu NOD2/ CARD 15, polymorfismu Lys469Glu v genu ICAM-1 a delečního polymorfismu 32 v genu CCR5 a jejich možný vztah k výskytu CD. Statisticky významnou asociaci s výskytem CD jsme nalezli u polymorfismu Lys469Glu (K469E) v genu ICAM-1. Rovněž průměrný počet mutantních alel všech čtyř sledovaných genových polymorfismů byl ve skupině pacientů s CD signifikantně vyšší než ve skupině zdravých dobrovolníků. Tato práce vznikla za podpory grantu IGA VFU č. 28/2006/FaF a za finančního přispění firmy Malamité, v.o.s. Blechová R. 1, Kubešová H. 2 Analýza preskripce a spotřeby léčiv při farmakoterapii glaukomu 1 Ústav humánní farmakologie a toxikologie, Farmaceutická fakulta, VFU Brno 2 Klinika interní, geriatrie, ošetřovatelství a praktického lékařství, FN Brno Bohunice Glaukom je definován jako optická neuropatie s chronickým průběhem a ireverzibilními očními změnami při současném působení celé řady rizikových faktorů, z nichž zásadní je zvýšený nebo kolísavý nitrooční tlak. Při účinné farmakoterapii antiglaukomatiky a při spolupracujícím pacientovi, který dodržuje léčebný řád, lze snížit progresi změn a udržet kvalitu života glaukomového pacienta. Zhoršení vizu v souvislosti se stárnutím, ale i vyšší věk patří k rizikovým faktorům, kdy v kombinaci s medikací dalšího spektra chorob, se řada antiglaukomatik může projevit negativní sumací systémových nežádoucích účinků. Z těchto aspektů jsou kontroverzní neselektivní betablokátory (bradykardie, arytmie, hypotenze, kolísání krevního tlaku, ovlivnění dýchací soustavy dyspnoe, ale i únava, svalová slabost a deprese. Vhodnou léčebnou modalitou u rizikových pacientů jsou analoga prostaglandinů/prostamidy, označované také jako hypotenzní lipidy, zejména pro jejich jednoduché dávkovací schéma a absenci systémových nežádoucích účinků. Z analýzy preskripce a spotřeb antiglaukomatik vyplývá, že betablokátory si stále v medikaci glaukomu udržují prvenství, nástup hypotenzních lipidů má plynule zvyšující se trend. Zřejmě s ohledem na délku v klinické praxi i mírnost očních lokálních nežádoucích účinků lze zaznamenat i zvyšující se počty balení latanoprostu. Červený P. 1, Vlček J.1 Probiotika v terapii idiopatických střevních zánětů analýza farmakoterapie ve skupině 573 pacientů. Pracovní skupina pro střevní záněty 1 Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Karlova Univerzita v Praze. Probiotika jsou živé organismy nebo jejich komponenty které příznivě ovlivňují mikrobiální rovnováhu trávicího traktu a působí ve prospěch hostitele. Pozitivní působení probiotik je přičítáno jejich působení na imunitní systém hostitele. Idiopatické střevní záněty (Crohnova nemoc, ulcerózní kolitida) jsou jednou z indikací probiotické léčby. Využili jsme dotazníkovou studii mezi pacienty s idiopatickým střevním zánětem k analýze kompletní farmakoterapie a zjištění, jaký podíl v ní tvoří probiotika. Ve skupině 573 pacientů s diagnózou idiopatického střevního zánětu bylo 6 pacientům (1,05 %) jejich gastroenterologem mimo jiné předepsán léčivý přípravek ze skupiny laktobacilů a bifidobekterií. Devíti pacientům (1,6 %) byl mimo jiné předepsán přípravek obsahující nepatogenní E. Coli (Mutaflor). 48 pacientů(8,4 %) v době studie užívalo volně prodejný léčivý přípravek nebo potravní doplněk ze skupiny laktobacilů a bifidobakterií. Tyto přípravky byly pacienty užívány na základě doporučení ošetřujícího gastroenterologa, nebo dle vlastního uvážení na základě informovanosti pacienta. Tyto přípravky byly více užívány ženami (66,7 %) než muži (33,3 %). Užívání volně prodejných léčivých přípravků a potravních doplňků s obsahem probiotik je ovlivněno též informovaností pacienta o chorobě. Závěr: Volně prodejné léčivé přípravky a potravní doplňky tvořily 76 % z celkové probiotické terapie ve studované kohortě pacientů. Doseděl M. 1, Vlček J. 1, Býma S. 2 Analýza léčby hyperlipidémie praktickými lékaři u nemocných s vysokým kardiovaskulárním rizikem. 1 Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy, Hradec Králové 2 Odd. praktického a rodinného lékařství, Ústav sociálního lékařství, Lékařská fakulta UK v Hradci Králové Kardiovaskulární onemocnění (KVO) jsou hlavní příčinou úmrtí v ČR. V roce 2004 činil jejich podíl na celkové úmrtnosti 51,4 % (muži 46 %, ženy 57 %). Ve sdělení byly publikovány první informace o studii Atlet, která sleduje používání doporučených postupů Prevence KVO a Dyslipidémie praktickými lékaři ČR v jejich každodenní denní praxi. Byla zde uvedena charakteristika získaného souboru pacientů. Podrobně je zde rozebrána expozice pacientů jednotlivými hypolipidemiky. Bylo zde také sledováno procento pacientů, kteří dosáhli cílových hodnot jednotlivých plazmatických lipidů a to v závislosti na užívání konkrétního hypolipidemika a na délce jeho užívání. Ďuricová J. 1,2, Brozmanová H. 1, Grundmann M. 1,2 Fenotypizácia CYP 2D6 a beta-blokátory 1 Ústav klinickej farmakológie FNsP a ZSF OU Ostrava 2 Farmakologický ústav LF UP Olomouc CYP2D6 je najviac študovaným genetickým polymorfizmom, doteraz bolo objavených viac než 75 aliel. Zastúpenie CYP2D6 polymorfizmu sa líši medzi etnickými skupinami, okolo 7% európskej populácie tvoria pomalí metabolizátori. Podieľa na metabolizme 20-30% liekov. Jeho polymorfizmus je klinicky významný napr. u antiarytmik, antidepresiv, neuroleptik a ß-blokátorov. ß-blokátory sú liečivá účinné v liečbe kardiálnych ochorení. Substrátmi CYP2D6 sú napr. metoprolol, propranolol, karvedilol. Metoprolol, najviac 4

5 študovaný lipofilný beta-blokátor, podlieha extenzívnemu CYP2D6 metabolizmu. Bola nájdená významná korelácia medzi CYP2D6 genotypom-fenotypom a rozdielmi vo farmakokinetike metoprololu. Dlhší T 1/2 a vyššia údolná koncentrácia metoprololu u pomalých metabolizátorov prispievali k výraznejšiemu poklesu srdečnej frekvencie a väčšej ß-blokáde než u rýchlych metabolizátorov. Vzťah medzi fenotypom-genotypom a zmenou krvného tlaku nebol pozorovaný. Predpokladá sa, že zvýšené hladiny metoprololu pozorované u pomalých metabolizátorov by mohli súvisieť so zvýšeným výskytom nežiadúcich účinkov. Zrýchlený metabolizmus by mohol znižovať trvanie a účinok beta-blokády. Ďuricová J. 1,2, Grundmann M. 1,2 Možnosti fenotypizácie v klinickej medicíne 1 Ústav klinickej farmakológie FNsP a ZSF OU Ostrava 2 Farmakologický ústav LF UP Olomouc Genetický polymorfizmus biotransformácie liečiv delí populáciu na 4 fenotypy rýchli (tvoria väčšinu populácie), ultrarýchli, intermediárni a pomalí metabolizátori. Podieľa sa na zvýšení či znížení účinku, NÚ, toxicite a liekových interakciách. Fenotypizácia je stanovenie výslednej enzýmovej aktivity in vivo. Spočíva v podaní vysoko špecifickej látky (drug probe) pre testovaný enzým. Podľa pomeru koncentrácií materská látka/metabolit (metabolický pomer, MR) sa vyšetrovaný subjekt zaradí do odpovedajúcej skupiny. Fenotypovanie aktivít niekoľkých enzýmov naraz umožňuje použitie zmesi testovacích látok kokteilu je vhodný pre posúdenie liekových interakcií. Príkladom je Karolinska kokteil obsahujúci tieto špecifické substráty kofein (CYP1A2), losartan (CYP2C9), omeprazol (CYP2C19), chinin (CYP3A4) a debrisochin (CYP2D6). Fenotypizácia poskytuje cenné informácie o relevancii genetických i negenetických faktorov na aktivitu enzýmov. Prispieva k zoptimalizovaniu terapie zvýšením bezpečnosti u účinnosti. Kacířová I., Kořístková B., Brozmanová H., Grundmann M. Vývoj terapie epilepsie u těhotných žen v letech Ústav klinické farmakologie FN a ZSF OU Ostrava Úvod: Terapeutické monitorování hladin antiepileptik v těhotenství pomáhá správně nastavit a udržovat optimální léčbu. Metoda: v době porodu byl analyzován soubor 265 pacientek (celkem 347 těhotenství) ve třech obdobích ( , , ). Byly hodnoceny podávané účinné látky, počet látek v kombinaci, nejčastější léčebná schémata, dávkování v DDD, dávky na kg, koncentrace a rozložení hladin ve vztahu k terapeutickému rozmezí. Výsledky: v 1. a 2. období nejvíce předepisovány léky 1. a 2. generace (fenytoin, karbamazepin), ve 3.období léky 2. a 3. generace (karbamazepin, valproát, lamotrigin), postupně došlo k nárůstu monoterapií. Většina hladin byla pod dolní hranicí terap.rozmezí, vyjímkou byl karbamazepin (40-50% hladin v terap. rozmezí ve všech sledovaných obdobích). Kaehler S. T., Ludl K. Therapeutic value of a Lactobacillus gasseri and Bifidobacterium longum fixed bacterium combination in acute diarrhoea: A randomized double-blind, controlled clinical trial Novartis Consumer Health Gebro GmbH, Medical Department, Clinical Research, A-6391 Fieberbrunn, Austria, stefan.kaehler@gebro.com Background: As the microbial balance of the human intestine is greatly impaired in diarrhoea, the use of probiotics is of considerable interest. AIM: A multi-centre, parallel group, randomized, double-blind, active-controlled clinical trial, involving 169 out-patients at 9 centres, was conducted to assess the efficacy of a fixed bacterium combination of Lactobacillus gasseri and Bifidobacterium longum in the therapy of acute diarrhoea. In particular, this clinical trial was designed to prove equivalent therapeutic efficacy of a fixed bacterium combination versus an exhaustive investigated mono bacterium medicinal product. Methods: All patients, free to carry on usual daily activities, received one capsule three times a day of either a fixed bacterium combination of Lactobacillus gasseri and Bifidobacterium longum or Enterococcus faecium mono bacterium. All treatments were continued for a maximum of 6 days in line with the normal course of acute diarrhoea. Primary efficacy criterion was the severity and duration of diarrhoea assessed by the ensemble of stool frequency as change from baseline and stool consistency at trial day 2, 3 and 4, and time in days until normal bowel function (recovery). Results: The median duration of diarrhoea was 2.70 days versus 2.67 days (fixed bacterium combination of Lactobacillus gasseri and Bifidobacterium longum vs. mono bacterium Enterococcus feacium). The total mean difference of duration of diarrhoea was days, this result can be considered equivalent. However, the proportion of patients with complete recovery was in tendency higher in the fixed bacterium combination group (92.6% versus 87.1%) resulting in a number needed to treat (NNT) of The fixed bacterium combination reduced the number of unformed stools by 80% and the mono bacterium by 75% during the first 2 days of treatment. Both treatments were well tolerated. Conclusion: Oral therapy with a fixed combination of Lactobacillus gasseri and Bifidobacterium longum shortens the duration and decreases the severity of acute selflimiting diarrhoea in adults comparable to an effective mono bacterium medicinal product. It therefore appears to be a useful and safe treatment for this disease. Kohout P. Probiotika renesance terapeutického principu II. interní klinika Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha Vzájemné ovlivnění hostitelského organismu (člověka) a mikroorganismů, které ho osidlují, včetně jejich vlivu na patogenezi onemocnění, je známým principem. Na začátku 20.století byly definovány principy antibiózy (potlačení patologické mikroflóry, která způsobuje onemocnění) a princip probiotický (vzájemné působení mikroorganismů a hostitele a mikrobů navzájem vedoucí ke zlepšení zdravotního stavu hostitele), definovaný Iljou Mečnikovem. V průběhu 20. století byl probiotický princip přechodně opuštěn a nahrazen antibiotickým. Na konci 20. století a především ve století 21. nastává renesance probiotického principu. Probiotika jsou živé bakteriální kmeny, které mají pozitivní efekt na zdraví hostitele, jsou k dispozici ve formě funkčních potravin, potravinových doplňků (resp.potravin pro zvláštní lékařské účely) či ve formě léků. Užívání probiotik je vhodné především pro prevenci chorob a chorobných stavů získaných porušením přirozené mikroflóry podáváním xenobiotik či snížením příjmu vlákniny či množství perorálně přijímaných bakterií. V prevenci chorob jsou probiotika především vhodná k prevenci cestovatelského průjmu, postantibiotických poškození trávicího traktu, prevenci vzniku alergických onemocnění, zácpy a jejich komplikací (především divertikulózy, případně vzniku adenomů tlustého střeva a dalších), je znám jejich účinek na snížení hladiny cholesterolu a dalších. V léčbě se začínají užívat k udržovací léčbě idiopatických střevních zánětů, léčbě systémové mykózy, udržení střevní bariéry u kriticky nemocných, počet chorob, které mohou 5

6 být podáním probiotik ovlivněny se stále zvyšuje. Počet publikovaných prací narostl za posledních 10 let více než 100x. Komzáková I., Kořístková B, Brozmanová H., Šafarčík K.*, Grundmann M. Metody stanovení CsA a problémy s TDM cyklosporinu Ústav klinické farmakologie, * Klinika nukleární medicíny FNsP a ZSF OU, Ostrava Porovnávali jsme výsledky získané specifickou RIA metodu Dia Sorin (CsA) a HPLC-UV (CsA a primární metabolity AM1, AM9 a AM4N) ve 12-hodinovém intervalu u souboru 40 renálně transplantovaných pacientů v ustáleném stavu a provedli validaci 22 rovnic pro výpočet AUC CsA metodou omezeného počtu odběrů (LSS). Obě metody poskytují v údolních koncentracích (C0) srovnatelné výsledky. Hodnoty CsA měřené RIA metodou mezi 0,5-5 hod po aplikaci jsou signifikantně vyšší (až o 56 %) než u HPLC. Ve druhé hodině po podání (C2) je toto nadhodnocení 46%. Pro klinické účely jsou vhodné LSS s odběry 1 a 3 hod. po podání a metody s odběry 0, 1 a 3 nebo 1, 2 a 3 hod. po podání CsA. LSS představuje spolehlivou predikci AUC, přičemž výsledek závisí na zvolené analytické metodě. Dále jsme u souboru 8 pacientů po transplantaci jater (3-7 let) stanovili koncentrace CsA, AM1, AM9 a AM4N v krvi a v lymfocytech v C0 a C2. Koncentrace všech složek jsou v C2 vyšší jak v krvi tak v lymfocytech, procentuální podíl všech složek je však v lymfocytech v C2 nižší. V krvi je vyšší podíl AM1, zatímco v lymfocytech je vyšší podíl AM4N. Závěr: Metody pro TDM CsA jsou nezaměnitelné. Vývoj směřuje k analýze metodou LC-MS. Podporováno grantem IGA MZ 1A/ Malý J. 1, Kuběna A. 1, Vlček J. 1 Analýza farmakoterapie diabetes mellitus použitá léčiva, selfmonitoring a akutní rizika 1 Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy, Hradec Králové Diabetes mellitus patří mezi závažná chronická onemocnění. Jeho incidence se stále vzrůstá, v současné době je touto chorobou postiženo kolem 7 % populace České republiky. Ve sdělení byly prezentovány výsledky z dotazníkového průzkumu provedeného mezi diabetickými pacienty v zařízeních lékárenské péče akreditovaných pro pregraduální praxe studentů farmacie v České republice. Jedním z dílčích výstupů byla analýza spotřeby antidiabetik u pacientů s DM. Dále jsme kvantifikovali výskyt příznaků hypoglykémie u této kohorty pacientů a analyzovali jsme vybrané rizikové faktory hypoglykémie (věk, užívaná léčiva, doba od diagnózy a non-adherence pacienta). Hledali jsme vztah mezi rizikem výskytu příznaků hypoglykémie a přístupem pacientů ke kontrole glykémie (selfmonitoringu). Maršálková P. 1,2, Lochman I. 3, Grundmann M. 1,2 Farmakodynamické monitorování cyklosporinu A 1 Ústav klinické farmakologie FNsP a ZSF Ostrava 2 Farmakologický ústav LF UP Olomouc 3 Centrum mikrobiologie, parazitologie a imunologie ZU Ostrava Cyklosporin A je široce užívané imunosupresivum. Jeho mechanismus účinku je založen na inhibici buněčné fosfatázy kalcineurinu, čímž je zablokována aktivace T-lymfocytů a syntéza interleukinu 2 a dalších buněčných faktorů. Farmakodynamické monitorování je přímá metoda, která se zabývá měřením efektu přímo v místě působení, v lymfocytech. Rutině jsou měřeny koncentrace cyklosporinu A v periferních lymfocytech, experimentálně je pak měřen inhibiční efekt na produkci IL- 2 nebo IL-2 dependentní produkci lymfocytů. Dále může být měřena kalcineurinová inhibice či sledován IL-10 nebo TGF-γ. Jako nejvhodnější se jeví monitorování hladin v lymfocytech, které je již prováděno i rutině, dalším cílem je zjištění vhodných terapeutických koncentrací. Přispěním k individualizaci TDM CsA by mohlo být i stanovení metabolické aktivity CYP 450 3A4. Podporováno grantem IGA MZ 1A/ Maršálková P 1,2., Komzáková I. 1, Brozmanová H. 1, Grundmann M. 1,2 Farmakokinetické monitorování cyklosporinu A 1 Ústav klinické farmakologie, FNsP a ZSF Ostrava, Ostrava 2 Farmakologický ústav LF UP Olomouc Cyklosporin A (CsA) je imunosupresivum užívané u pacientů jak po transplantacích, tak v netransplantačních indikacích. Jeho farmakokinetika se vyznačuje výraznou intraa interindividuální variabilitou. Nízké koncentrace ohrožují pacienta selháním účinku (riziko rejekce), vysoké koncentrace mohou vést k nefrotoxicitě. Stanovení koncentrace před podáním (C 0) je nevíce rozšířeným parametrem. Tento parametr však nekoreluje dostatečně s klinickým efektem, který je podmíněn dosažením dostatečné koncentrace během prvních 4 hod po podání. Expozice cyklosporinem AUC (plocha pod křivkou) je citlivější metodou než C 0 vzhledem k vysoké inter-individuální variabilitě v absorpci. Rutinní stanovení AUC je v praxi obtížné, byly proto vyvinuty sparse-sampling algoritmy, které umožňují odhad AUC při použití 2-3 odběrových bodů. Alternativní je stanovení C 2, které dostatečně predikuje AUC a C 2 je proto doporučena jako standardní metoda TDM CsA. Podporováno grantem IGA MZ 1A/ Pavlíková L., Brozmanová H., Grundmann M. Možnosti stanovení léků pomocí elektromigračních metod při TDM Ústav klinické farmakologie, FnsP Ostrava Terapeutické monitorování léků (TDM) využívá různé separační analytické metody, mezi které patří metody chromatografické, imunoanalytické a v poslední době se zkouší i metody elektromigrační. Mezi elektromigrační metody patří kapilární elektroforéza (CE) a její další módy, tj. kapilární zónová elektroforéza (CZE), micelární elektrokinetická kapilární chromatografie (MEKC), kapilární elektrochromatografie (CEC), kapilární izotachoforéza (CITP), kapilární izoelektrická fokusace (CIEF) a kapilární gelová elektroforéza (CGE). Separace u CE je založena na odlišnosti elektroforetických mobilit iontů v elektrickém poli. Dělení probíhá v kapiláře, která je naplněna základním elektrolytem. Kapilára prochází detektorem (UV-VIS, elektrochemický, laserem-indukovaný fluorescenční), který zaznamenává závislost odezvy detektoru na čase elektroforeogram. Vzorek se připravuje extrakcí z kapaliny do kapaliny, extrakcí na pevné fázi nebo lze použít i přímý nástřik vzorku bez předchozí úpravy. CE je ve srovnání s vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) stejně přesná, citlivá a proto ji lze využít i jako srovnávací metodu. Oproti HPLC má většinou nízkou spotřebu vzorku a chemikálií, což snižuje náklady na analýzu. Dá se také měřit vzorek bez předchozí úpravy, což představuje další výhodu elektromigračních metod. Pavlíková L., Brozmanová H., Kvasnička F., Recman J., Grundman M. Stanovení lamotriginu a kyseliny valproové pomocí izotachoforézy Ústav klinické farmakologie FnsP Ostrava Izotachoforéza (ITP) je elektromigrační metoda, která slouží k dělení aniontů nebo kation- 6

7 tů. V terapeutickém monitorování léků (TDM) se rutinně nevyužívá a proto jsme ji vyzkoušeli ke stanovení některých antiepileptik (lamotriginu (LTG) a kyseliny valproové (VPA)) v krvi. Ke stanovení LTG se vybral vedoucí elektrolyt (VE) následujícího složení, 10 mmol/l octan sodný, 10 mmol/l kyselina octová, 0,1% hydroxypropylmetylcelulóza (HPMC). Jako koncový elektrolyt (KE) se použila 5 mmol/ l kyselina octová v 15% metanolu. Do zkumavek se 2 ml séra s napipetovalo 100 µl 0,05 mol/l NaOH a vše se extrahovalo 30s do 10 ml dietyléteru. Po 3 minutové centrifugaci se odebralo 5 ml dietyléteru, který se odpařil pod dusíkem. Odparek se rozpustil ve 2 ml 5 mmol/l kyselině octové v 10% metanolu. Metoda vyhovuje validačním požadavkům (přesnost, správnost, linearita). Metoda byla srovnána s HPLC proměřením 20 pacientských vzorků. Párový t-test ukázal, že obě metody se statisticky významně neliší. Pro rutinní použití v TDM by se však musela zvýšit citlivost analýzy. Ke stanovení VPA se použil VE o složení 10 mmol/l kyseliny chlorovodíkové, 20 mmol/l histidinu a 0,05% HPMC. KE je 5 mmol/l morfolinetansulfonová kyselina, 2 mm histidin a 10% aceton. Vzorek se extrahoval acetonem a zředil se 10x vodou. VPA se neoddělila od píku ze séra a proto je nutné vyzkoušet dvoukapilární ITP, kde je možno separovat mikrosložku analytu (VPA). Pokorná P. 1, Martínková J. 2 Současná problematika monitorování antibiotické léčby na JIRP pro novorozence 1 JIRP KDDL VFN a I. LF UK Praha 2 Ústav farmakologie UK a LF UK Hradec Králové Cíl: Retrospektivní zhodnocení rutinního monitorování antibiotické léčby aminoglykosidů (AMG) u novorozenců hospitalizovaných na JIRP v letech 2000/2004. Dále ve sdělení uvádíme kazuistiku donošeného novorozence s adnátní sepsí a individuální predikci dávkového intervalu gentamicinu (PC program -MW Pharm 3,15). Metodika: Do retrospektivní studie bylo zařazeno 31 novorozenců s porodní hmotností od 720 g do 3880 g. Antibitotika (gentamicin, vancomycin, netilmicin) byla dávkována podle gestačního věku, postkoncepčního věku a porodní hmotnosti s ohledem na literární doporučení. V běžné praxi byl proveden odběr pro stanovení údolní plazmatické koncentrace gentamicinu před 3., nebo 4. dávkou (Ctrough) v době předpokládaného rovnovážného stavu. Koncentrace antibiotika byly stanoveny pomocí fluorescenční polarizační imunoanalýzy (Abbott TDX, AxSYM). Úprava dávky byla provedena s ohledem na aktuální koncentraci gentamicinu. Výsledky: V souboru 31 pacientů bylo provedeno celkem 35 vyšetření sérových koncentrací gentamicinu. Ve skupině nedonošených novorozenců byla Ctrough výše než doporučované rozmezí u 52,9% novorozenců, ve skupině donošených novorozenců byla koncentrace gentamicinu vyšší než doporučované rozmezí u 57,1% novorozenců. V kazuistice donošeného novorozence s adnátní sepsí bylo provedeno TDM gentamicinu po první nárazové dávce gentamicinu, provedena predikce dávky udržovací a kontrola plazmatických koncentrací gentamicinu (Ctrough a Cpeak) v rovnovážném stavu v souvislosti se 4. dávkou antibiotika. Závěr: Vzhledem k předpokládanému spektru a variabilitě faktorů (fyziologických a patofyziologických), které ovlivňují bezpečnost léčby AMG u novorozenců, doporučujeme TDM u AMG. Sdělení je podporováno Grantem IGA 8671/5-05. Scheinost O. Farmakogenomika jako základní součást molekulárně-biologické diagnostiky v Nemocnici České Budějovice, a. s. Laboratoř molekulární biologie a genetiky Nemocnice České Budějovice, a. s. Vlastní náplň činnosti genetických laboratoří se za poslední desetiletí radikálně změnil. Původní diagnostika zaměřená na objasnění genetické podstaty vrozených vad a poruch fertility se postupně mění na širokou paletu testů založených na molekulárně-biologických principech. Vznikají nové laboratorní jednotky sloužící jako servisní centra pro řadu oborů medicíny, kde lze efektivně využívat technologický (technický i odborný) potenciál. Oblastí s největším potenciálem rozvoje a použití v rutinní diagnostice je farmakogenomika obor studujicí geneticky definovanou variabilitu odpovědi na léčivo. V Laboratoři molekulární biologie a genetiky Nemocnice České Budějovice, a.s. se těmito testy zabýváme již více než deset let. Historicky nejstarší testy byly prováděny u onkohematologických pacientů, kde stanovení konkrétních aberací u maligního klonu umožnilo zvolit cílenou terapii. Dále se objevily podobné testy cílené na léčbu solidních nádorů. Již tři roky se zabýváme farmakogenomikou v užším smyslu slova, tj. testujeme pacienty s ohledem na konkrétní výbavu fyziologickými enzymy (nikoliv geny typickými pro maligní linie). Takovými testy je např. stanovení exprese genů pro metabolismus 5 -fluoro-uracilu; pochopitelně provádíme i typizace systému cytochromu P450 (systémy 1C2 a 2C9). I zde se však rozevírají nůžky mezi možnostmi molekulární diagnostiky a možnostmi příslušné léčby, která by měla následovat. Největším problémem farmakogenomiky se proto jeví správná interpretace, která se neobejde bez hluboce erudovaných lékařů, kteří budou schopni tento moderní diagnostický nástroj uchopit. V přednášce jsou navíc demonstrovány konkrétní příklady farmakogenetických testů. Strnadová V. K úloze klinického farmakologa v klinickém hodnocení léčiv Ústav humánní farmakologie a toxikologie FaF VFU Brno Léková problematika po 2. světové válce si vynutila revizi lékové strategie WHO, která doporučila členským státům vypracovat národní projekty lékové politiky a vytvořit nový obor: klinickou farmakologii. Náplní tohoto oboru měl být mimo jiné i dohled nad vývojem nových léků ve smyslu využití výsledků mnohem širšího preklinického testování pro klinický výzkum a sledování nejen žádoucích účinků ale i důslednější registrování nežádoucích účinků jak ve vývojových fázích léku, tak po registraci v běžné klinické praxi. Postupující vývoj si postupně vyžádal specialisty, kteří se např. zabývali nejprve detailně farmakoterapií, jiní postupně prosazovali opodstatněný význam TDM, další se specializovali na klinický výzkum nových léčiv pomocí klinických hodnocení limitovaných GCP a GLP. Tento vývojový trend se nezastavil, ale pokračuje dál a to nejen integrací biologických věd, ale i věd společenských a ekonomických. V současné době jsme např.svědky rozvoje farmakogenomiky a farmakoekonomiky. Postupný vývoj v nejrůznějších vědách vyžaduje také jiné chápaní farmakologického výzkumu než tomu bylo v polovině 20. století. Podobně jako jiné obory měla by i farmakologie pokrývat jak oblast základního výzkumu, tedy výzkumu v laboratorních podmínkách, tak oblast výzkumu aplikovaného, tedy v klinických podmínkách. Za aplikovaný farmakologický výzkum považuji klinické studie se sledováním účinků léčiv od sledování humánní farmakokinetiky a farmakodynamiky až po farmakovigilanci. Klinické studie nejsou ale limitovány jen odborně, ale také eticky, legislativně a sociálně ekonomicky. Zatímco specialisté ve farmaceutických firmách jsou průběžně školeni v celé problematice správné klinické praxe, lékaři a akademická obec dosud jen sporadicky. Kdo má lepší předpoklady pro pochopení a interpretaci výzkumu léčiv na nejrůznějších úrovních organismu než klinický farmakolog? Správná klinická praxe, kterou se řídí veške- 7

8 rý klinický výzkum léčiv, je obsažena především v zákonných normách: zákon 79/97 Sb. a vyhl. 472/2000 Sb. Těmito normami jsou povinni se řídit všichni, kdo provádějí klinický výzkum s léky, tedy i držitelé takových grantů. Jaké jsou však možnosti studia metodiky klinických hodnocení a souvisejících požadavků? Je systematicky vyučována správná klinická praxe pregraduálně nebo postgraduálně? Na našich univerzitách nikoliv, soustavněji pouze v rámci soukromých placených kurzů. Velký dluh klinických farmakologů vidím zejména v oblasti výuky a v absenci při relevantních diskusích o klinickém výzkumu léčiv. Strojil J., Šantavá L., Vojtová V. Utilization of aminoglycosides and vancomycin in the University Hospital IN Olomouc Between Department of Pharmacology, Faculty of Medicine, Palacký University and University Hospital, Olomouc, Czech Republic; jan.strojil@fnol.cz Background: Antibiotic policy is a key part of the drug policy in large hospitals. Antibiotics are for the most part effective and safe drugs, but their inappropriate use can lead to serious problems with bacterial resistance and also to unacceptable financial expenses. Aim: The aim of the study was to describe the development of antibiotic utilisation in the University hospital in Olomouc, Czech Republic, in the period from 1997 to 2004 and its impact on the drug expenses and bacterial resistance in the hospital. Methods: Data on utilization of antibiotics in the hospital were obtained from a computerised database of the Department of Pharmacology. We analysed data for ATC groups J01G (aminoglycosides) and J01XA01 (vancomycin). The data was processed according to the ATC/DDD system valid in 2005 and expressed as numbers of defined daily doses per 100 bed-days (DBD), expense on antibiotics were expressed in Czech crowns (CZK). Results: Utilisation of aminoglycosides in the period of increased from 1.96 DBD to 2.25 DBD while its associated cost decreased from 208 CZK/DDD to 99 CZK/ DDD. Its proportion of total ATB utilisation went down from 4.5 to 3.8%, while the cost decreased from 6.2 to 3.2% of total ATB expenses. In the aminoglycoside group, gentamicin accounts for about 80% of the doses and about 50% of the cost. Vancomycin utilisation stayed around 1% of total ATB use, at about 0.4 DBD. Due to its cost, this represents 7% of total ATB expenses. Conclusions: In the followed period, aminoglycoside utilisation (gentamicin and amikacin) increased slightly, while vancomycin utilisation remained almost the same. Cost per DDD decreased for all studied ATB to about 50%. Šedivý J., Vachek T., Jedličková A., Korbelová A., Černá O. Method for TDM of antibiotics based on PK/PD parameters Dept. Clin. Biochemistry & Lab. Diagnostics, General Teaching Hospital, Prague 2, Czech Republic; josef.sedivy@vfn.cz Background: Prompt effect of antiinfective drugs is important for successful treatment of infection and for prevention of microbial resistance. Based on pharmacokinetics, therapeutic monitoring is useful for the prevention of toxic events. A pharmacodynamic approach offers the prediction of more effective therapy using time-dependent acting drugs. The aim of our observation study was to evaluate individual microbial growth/killing parameters of most frequent susceptible bacterial strains (Staphylococcus aureus, Enterococcus faecalis, and E. faecium) to vancomycin (VAN). Methods: Individual plasma trough VAN concentrations were analysed using FPIA method. Microbial growth/killing parameters were assessed in vitro. Time to reduce the number of viable bacteria to 10 6 as a surrogate criterion of efficacy (Neef, 2002) was assessed using sigmoideal E max model (Zhi, 1986). Using PK/PD aproach and simulation technique (MW\ Pharm 3.30), individual optimization of VAN dosage regimen was performed. Results: The lower is VAN concentration (than about 10times the static one), the progressively slower is bactericidal effect. Similarly as amoxicillin (Šedivý, 2004), continuous VAN infusion preserves low C trough levels and may lead to quicker effect compared to intermittent treatment. Usually recommended limit of the VAN C trough as low as 5 mg/l seems to be sufficient to treat the infection caused by highly susceptible strains of S. aureus and E. faecalis. Conclusions: The pharmacodynamic approach is useful for the individual treatment optimization of the time-dependent acting antibiotics. Reference list: Zhi J. et al: J Pharm Sci 75(11): 1063, 1986 Neef C. et al: Comput Biol Med 32(6): 529, 2002 Šedivý J. et al: Klin mikrobiol inf lék. 10(4), 167, 2004 Tesfaye H., Jedličková B., Průša R. Retrospective evaluation of amikacin and tobramycin serum levels in paediatric cystic fibrosis patients: a challenge to existing dosage guidelines Department of Clinical Biochemistry and Pathobiochemistry, University Hospital in Motol, 2 nd Faculty of Medicine, Charles University, Prague, Czech Republic Background: Cystic fibrosis (CF) is the most common autosomal recessive disease in Caucasians with a frequency of 1 in 2500 life births. Chronic pulmonary infection with P.aeruginosa is responsible for most of the morbidity and mortality making antibiotic therapy one of the CF patient care components. Aminoglycosides administration schedules are different from other patients due to pharmacokinetic and pharmacodynamic uniqueness necessitating increase of total daily doses practically by 30 % or more in CF patients. Aim: To assess to what extent therapeutic (target) concentrations were achieved on thrice-daily doses of amikacin or tobramycin in paediatric CF patients. Methods: Serum amikacin and tobramycin levels obtained from 40 CF patients (26 females and 14 males) aged 2-19 years, who have been treated with amikacin or tobramycin according guidelines and requested for therapeutic monitoring purpose were retrospectively evaluated. Serum samples collected immediately before the third dose (trough) and 1hour post-dose (peak) were analysed by fluorescence polarization immunoassay (FPIA) method. MW/PHARM Mediware NL version 3.60 pharmacokinetic programme, which incorporates age, gender, height, weight, and serum creatinine was used to assist pharmacokinetic simulation and dose adjustment. Results: Amikacin and tobramycin serum levels on 61 and 8 occasions respectively, were evaluated. Mean amikacin trough concentration was mg/l (SD ). Similarly, required peak concentrations were not achieved in most cases, mean being mg/l (SD ). Mean tobramycin trough level of mg/l (SD ) was acceptable whereas, mean peak of mg/l (SD ) was not considered as optimum as necessary for concentration dependent bacterial killing effect. There was no correlation between trough and peak serum concentrations of amikacin (r = ) or tobramycin (r = ) respectively. Conclusions: Amikacin on thrice-daily basis didn t prove to achieve the recommended 8

9 trough level in the vast majority of paediatric CF patients. The required peak concentrations were rarely achievable both for tobramycin and amikacin on the thrice-daily regimen. This observation indicates the necessity of whole daily dose at once-daily or extended interval for amikacin and tobramycin in paediatric CF patients to achieve required peak, although expecting low trough levels, compensated by well known existing post antibiotic effect. Tlustá E. Spotřeba antiepileptik v letech s využitím databáze zdravotní pojišťovny FF UK Hradec Králové Byla sledována spotřeba antiepileptik (AED) v České republice v letech Data jsme získali od Zdravotní pojišťovny Škoda Mladá Boleslav (ZPŠ MB) a vycházejí tedy z receptů hrazených touto pojišťovnou. Spotřeby AED byly hodnoceny pomocí ATC/DDD metodologie na 4. resp. 5. úrovni ATC klasifikace a vyjádřeny v počtech definovaných denních dávek (DDD) na 1000 pojištěnců na den (DDD/TID). Spotřebu AED v České republice jsme porovnali s publikovanými studiemi spotřeby a to jak s českými, tak zahraničními. Ve sledovaném období se celková spotřeba AED zvýšila na 130 %, z toho 76 % nárůstu tvoří nová antiepileptika (zejména lamotrigin a gabapentin). Nejužívanější skupinu AED představují deriváty karboxamidu (carbamazepin), druhou nejužívanější skupinou jsou pak deriváty mastných kyselin (kys. valproová). To koreluje i se současnými doporučeními, kdy carbamazepin a valproát jsou léky první volby v terapii epilepsie. Spotřeba barbiturátů dlouhodobě klesá. Sukcinimidy jsou obecně používány málo. Hydantoiny, kdysi u nás nejužívanější skupina AED, na počátku sledovaného období představovaly třetí nejužívanější skupinu, v roce 2004 už stojí na pátém místě a jejich spotřeba stále klesá. Z novějších AED byly nejčastěji předepisovány lamotrigin, gabapentin a topiramát. Celkové náklady na AED se za toto období ztrojnásobily; 84,5 % tohoto nárůstu připadá na nová antiepileptika. Výsledky spotřeb sledují stejný trend jako v dalších studiích, provedených u nás i v zahraničí, celková spotřeba AED u ZPŠ je však o něco nižší a můžeme sledovat poměrně rychlý přechod na novější látky. Trojáčková A. 1,2, Višňovský P. 2 Use of medicaments with addictive potential in university students 1 National Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction, Office of the Government of the Czech Republic, Nábř. E. Beneše 4, Prague 1, Czech Republic; trojackova.alena@vlada.cz 2 Department of Pharmacology and Toxicology, Faculty of Pharmacy in Hradec Kralove, Charles University in Prague In academic years 2002/3-2004/5, the use of analgetics/anodynes (e.g. tramadol) and hypnosedatives (e.g. flunitrazepam) was investigated by anonymous questionnaire in 2,715 students of six Czech universities (Charles University in Prague, Technical University of Liberec, Palacký University Olomouc, University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences Brno, Škoda Auto University, and University of Pardubice). Students were asked about their attitudes to and the use of these medicaments. The average age of respondents was 20.7 years (range: 18-48). The number of females was higher (71.6%) than that of males. More than 80% of students considered the use of medicaments with addictive potential without the previous advice of a physician as a harmful mainly in the case of a long-term use. Men perceived such medicaments as more harmful than women. Students classified analgetics/anodynes and hypnosedatives as drugs with serious health and social risks (so called hard drugs) in 24.6% and 35.4%, respectively. However, more than 30% (in the case of analgetics/ anodynes) and 50% of students (in the case of hypnosedatives) was not able to classify them or did not know them at all. The use of such medicaments without the physician s prescription was not very often in our sample. Only 2.2% and 6.2% of students reported the use of analgetics/anodynes and hypnosedatives, respectively. Students with healthcare specialisation used analgetics/anodynes significantly more often than nonhealthcare students. The use of hypnosedatives was similar in both groups. This study was supported by MSM Urbánek K., Strojil J., Balboneová D. Long-term development of immunosuppressive agent prescription in the University Hospital Olomouc Department of Pharmacology, Faculty of Medicine, Palacky University and University Hospital, Olomouc, Czech Republic; urbanek@fnol.cz Background: Immunosuppressants showed a rapid increase of utilization and expenditures during the last few years. In the Czech Republic, from 2001 to 2004, expenditures for this therapeutic group increased to more than 200%. Aim: The aim of the study was to analyze the development of immunosuppressant prescription in the University Hospital in Olomouc, Czech Republic, in the period from 2001 to 2006 and its impact on the drug expenditures in the hospital out-patient prescription. For the analysis of prescription, the clinic with highest use of these drugs, in patients after kidney transplantation and in those suffering from rheumatologic or kidney diseases, was chosen. Methods: Data on prescription of immunosuppressive agents (L04A) in the 3rd Clinic of Internal Medicine of the University Hospital in Olomouc were obtained from the computerized database of the Department of Pharmacology. Half-year was designated as the main period for the prescription assessment. Data were processed according to the ATC/DDD system valid in 2006 and expressed as a number of defined daily doses (DDD), expenditures on antibiotics were expressed in Czech crowns (CZK). Results: Number of patients treated by immunosuppressants increased from 336 in the 1st half of 2001 to 503 in the 1st half of Number of active agents prescribed was 4 in 2001 and 9 in The utilization increased from 78,320 DDD and 109,898 DDD. Expenditures increased from 20.9 mil. CZK to 43.3 mil CZK. Average cost of one DDD was 311 CZK in 2001 and 394 CZK in Conclusions: In the followed period, both immunosuppressant use and expenditures increased significantly, which is caused mainly by the onset of therapy by new immunosuppressants. Verner M. 1, Petr P. 1,2, Kašparová M. 1, Vonke I. 1, Pavelka V. 3, Gottwald J. 1, Kalová H. 1,2,4, Žampach P. 1 Existuje laboratorní odezva nutraceutické intervence? 1 Nemocnice České Budějovice a. s., České Budějovice a. s., úsek IV, ředitel prim. MUDr. M. Verner 2 Centrum interdisciplinárních studií při Vysoké škola evropských a regionálních studií, o.p.s., České Budějovice, ředitel Dr. Mgr. L. Pána 3 MUDr. Vladimír Pavelka, náměstek hejtmana Jihočeského kraje (resort zdravotnictví a sociálních věcí) 4 Nadační fond EMA- European Medical Agency, České Budějovice, předsedkyně správní rady Mgr. Hana Kalová, RFA Souhrn: Autoři předkládají výsledky populačního přehledu vlivu frekventního opakovaného požívání fermentovaného masného produktu na některé metabolické a buněčné ukazatele u člověka, v situaci běžného každodenního 9

10 života a též za podmínek modelového stressu. Připojují přehled vlivu tohoto chování na kvalitu života v konceptu HRQoL (Health Related Quality of Life). Klíčová slova: Fermentované masné produkty, mléčné kvašení, oxidativní stress, buněčná imunita, HRQoL Summary: The authors present the results of the population survey of the influence of the frequent repetitive ingestion of the fermented meat product on some metabolic and cellular parameters in humans, in daily life situation as well as under the conditions of modell (academic) stress. The influence of this behaviour on the Health Related Quality of Life (HRQoL) is ellucidated. Key words: Fermented meat products, lactic fermentation, oxidative stress, cellular immunity, HRQoL. Prohlášení: Provedeno a publikováno za podpory Ministerstva zemědělství ČR, č.s / Aknowledgement: Performed and published under support of the Ministry of Agriculture of the Czech Republic No.: 14686/ Úvod: Od dob Hippocratových nepřekonaná, jím vyslovená zásada, aby strava byla lékem a lék stejně přirozený jako strava se dočkala překvapivého znovuoživení. (32, 33, 34). Nutraceutický -příznivý a přitom jiný nežli vlastní výživný- efekt potravy je studován a diskutován v pojetí tzv. funkční potravy (functional food). (4, 10, 21, 22, 27, 43, 44). Prebiotika, probiotika a synbiotika jsou předmětem soustředěného zájmu zdravotnických i potravinářských odborníků po celém světě. Jejich hlavním zdrojem jsou fermentační (kvasné) technologie, zejména na podkladě mléčného kvašení. (1, 2, 3,4, 6, 7,8, 12, 13). Velký důraz je kladen na pokusy objektivisovat vliv nutraceutických intervencí, tj. frekventního podávání definovaného produktu, na buněčné a humorální parametry u intervenovaných osob. Takovéto studie a projekty jsou prováděny většinou s použitím produktů mlékárenských, (1, 2, 5, 7, 9, 14, 15, 24, 25, 39, 44) zprávy o výsledcích získaných s použitím fermentovaných produktů masných jsou méně časté. (16,19, 25, 26, 37, 40). Zvláštní zřetel je kladen i na vliv probiotik, prebiotik a synbiotik na mikrofloru trávicího traktu, zejména ve vztahu k H. pylori (2, 3, 5, 7, 11,17, 8, 29, 30, 31). Cíl práce: Sledovat a hodnotit vliv frekventního opakovaného podávání fermentovaného masného produktu domácí provenience na některé buněčné a humorální parametry u člověka a na kvalitu života hodnocenou v konceptu HRQoL (Health Related Quality of Life) a to jednak ve všeobecné populaci (NUTRACEUT), jednak za podmínek stressu (NUTRASTRESS), na modelu tzv. akademického stressu. Zvážit výsledky provedené intervence na obranyschopnost organismu, zejména jeho stav buněčné imunity, na stav oxidačního stressu a na kvalitu života. Materiál, probandi a metoda: Suchý, fermentovaný, neuzený masný produkt domácí provenience, vyrobený s použitím startovací kultury Pediococcus pentosaceus, Staphylococcus carnosus, Staphylococcus xylosus, Lactobacilus sakei a Micrococcus varians, při jehož výrobním cyklu dochází k poklesu ph až k 5,0, byl podáván po dobu 90 respektive 60 dnů jednak u neselektované všeobecné populace, jednak u osob za podmínek akademického stressu, v dávce 50 gramů/den. Soubor všeobecné populace tvoří 42 osob při analyse intention to treat, (průměrný věk 41,6 let, z toho 21 muž, průměrný věk 38,8 let a 21 žena, průměrný věk 44,3 let), 32 osob při analyse per protocol. (19 mužů a 23 žen). Soubor osob v podmínkách akademickém stressu tvoří 63 osob při analyse intention to treat a 46 osob při analyse per protocol. V této skupině jde o studenty vysokých škol, studující v Českých Budějovicích, ve studijních programech bakalářských, magisterských a doktorandských. U osob ze skupiny všeobecná populace jsme stanovili fagocytární schopnost leukocytů vyjádřenou jako index fagocytosy, na dvou mediích (latexové partikule* a C. albicans), celkový počet leukocytů, hemoglobin, celkový počet lymfocytů a MDA- malodialdehyd v plasmě. Fagocytární schopnost leukocytů a celkový počet lymfocytů umožňuje posoudit stav buněčné imunity probandů, hladina malondialdehydu umožňuje zvažovat stav jejich oxidativního stressu. Dále jsme získali ode všech probandů jimi osobně vyplněný dotazník SF-36, v češtině. Všechna vyšetření jsme provedli jednak před intervencí, tj.před frekventním opakovaným krmením posuzovaným produktem, a poté po skončení intervence. Průměrné výsledky po intervenci jsme porovnali vůči průměrným výsledkům před intervencí. Byly stanoveny základní charakteristiky souborů dat, jejich aritmetické průměry, směrodatné odchylky, rozptyl, a významnost shledaných změn posouzena s použitím u-testu. U osob v podmínkách akademického stressu jsme stanovovali celkový absolutní počet lymfocytů před a po intervenci. Získaná data jsme posoudili porovnáním průměrného absolutního počtu lymfocytů po intervenci, vůči stavu před intervencí. Výsledky: Synoptický přehled získaných výsledků ve skupině všeobecné populace podává tabulka č. 1. (Viz přehledná tabulka č. 1.) * latexové partikule - toto je tradiční název, v laboratoři se již latex nepoužívá, je prováděno použitím standardizovaných hydrofilních partikulí z polymerů. Tabulka 1 NUTRACEUT Počet záznamů Průměrná hodnota Rozptyl n x s12 s1 Před Fag.neutrofil 42 61,62 170,14 13,04 Fag.C.albicans 42 65,05 180,62 13,44 Leukocyty 42 6,57 2,08 1,44 Hemoglobin 42 14,68 1,71 1,31 Lymfocyty 42 2,10 0,23 0,48 MDA 39 2,72 0,49 0,70 Po Fag.neutrofil 37 60,05 180,43 13,43 Fag.C.albicans 37 62,97 164,03 12,81 Leukocyty 37 7,14 4,22 2,05 Hemoglobin 35 14,63 1,73 1,32 Lymfocyty 37 2,48 0,55 0,74 MDA 41 2,35 0,59 0,77 10

11 U-divergence NUTRACEUT Fag.neutrofil Fag.C.albicans Leukocyty Hemoglobin Lymfocyty MDA před - po 0,52 0,70 1,40 0,14 2,59 2,27 Ukrit. (1%) = 2,39 Ukrit. (5%) = 1,68 Intention to treat Tabulka 2 Nutraceut per protocol Počet záznamů Průměrná hodnota Rozptyl n x s12 s1 Před Fag.neutrofil 36 62,39 129,52 11,38 Fag.C.albicans 36 66,28 148,48 12,19 Leukocyty 36 6,52 2,26 1,50 Hemoglobin 36 14,76 1,85 1,36 Lymfocyty 36 2,10 0,26 0,51 MDA 36 2,65 0,31 0,56 Po Fag.neutrofil 36 59,83 183,64 13,55 U-divergence Fag.C.albicans 36 63,61 153,52 12,39 Leukocyty 36 7,14 4,33 2,08 Hemoglobin 36 14,62 1,74 1,32 Lymfocyty 36 2,49 0,55 0,74 MDA 36 2,35 0,54 0,74 Nutraceut per protocol Fag.neutrofil Fag.C.albicans Leukocyty Hemoglobin Lymfocyty MDA po-před 0,87 0,92 1,46 0,45 2,63 1,98 před - po 3 měsících po - po 3 měsících Ukrit. = 1,68 Tabulka 3 Specimen 1: Nutraceut, před PF RP RE SF P MH EV GHP CH x 85,76 76,63 73,19 77,45 77,54 69,04 57,61 65,76 48,37 s2 399, , ,66 622,42 668,22 300,82 412,76 542,36 228,32 s 20,00 32,72 35,18 24,95 25,85 17,34 20,32 23,29 15,11 Specimen 2: Nutraceut po PF RP RE SF P MH EV GHP CH x 93,33 82,35 81,05 85,54 84,75 75,84 69,71 74,31 73,04 s2 253,59 325,84 316,12 314,78 450,06 236,52 337,66 388,25 535,37 s 15,92 18,05 17,78 17,74 21,21 15,38 18,38 19,70 23,14 PF RP RE SF P MH EV GHP u 2,05 1,05 1,37 1,82 1,49 2,03 3,06 1,94 Physical function Role limitation - physical Role limitation - emotional Social functioning Pain Mental health Vitality % u-kritická 5% = 1,66 Nutraceutic impact of fermented meat products on Health related Qualitz of Life in Quality of Life in fe in overall population. General health preception Change in health Sledovaná hodnocená intervence vede u probandů při analyse intention to treat ke statisticky významnému zvýšení celkového absolutního počtu lymfocytů z původní průměrné hodnoty 2,10 na 2,48 3log10/mm 3. Současně vede ke snížení hladiny MDA-malondialdehydu z průměrné hodnoty 2,72 na 2,35. Sledované jevy jsme hodnotili na 1% hladině významnosti. Ostatní námi shledané změny jsou statisticky nevýznamné. Při analyse per protocol jsou výsledky obdobné, jak ukazuje přehledná tabulka č. 2. (Viz přehledná tabulka č. 2) Výsledky týkající se kvality života v 8 doménách konceptu HRQoL (Helath Related Quality of Life) při použití dotazníku SF-36 podává tabulka č. 3. (Viz přehledná tabulka č. 3) V doméně Fysické funkce shledáváme zvýšení průměrného skore na 109% výchozích hodnot, v doméně Fysické omezení rolí na 108%, v doméně Emoční omezení rolí na 111%, v doméně Fysické a emoční omezení sociálních funkcí na 110%, u Bolesti na 109%, 11

12 Tabulka 4 Nutrastress Intention to Treat Počet záznamů Průměrná hodnota Rozptyl n x s12 s1 Před 63 2,28 0,36 0,60 Po 47 2,33 0,38 0,62 U-divergence Nutrastres Studie Intention to Treat po-před 0,48 Ukrit. (1%) = 2,39 Ukrit. (5%) = 1,68 delta plus 0,05 3log10/mm 3 Tabulka 5 Nutrastress Per Protocol Počet záznamů Průměrná hodnota Rozptyl n x s12 s1 Před 46 2,25 0,36 0,60 Po 46 2,31 0,37 0,60 U-divergence Nutrastres Studie Per Protocol po-před 0,45 Ukrit. (1%) = 2,39 Ukrit. (5%) = 1,68 delta plus 0,06 3log10/mm 3 v doméně Mentální zdraví na 110%, v doméně Energie/Vitalita na 121% a v doméně Všeobecné vnímání vlastního zdraví na 113% výchozích hodnot. V doménách Fysické funkce, Fysické a emoční omezení sociálních funkcí, Mentální zdraví, Energie/Vitalita a Všeobecné vnímání vlastního zdraví je shledaný jev významný na 5% hladině významnosti. Výsledky průměrného absolutního počtu lymfocytů počtu ve skupině intervenované za podmínek akademického stressu podává tabulka č. 4. (Viz přehledná tabulka č. 4). Při analyse intention to treat shledáváme, že průměrný absolutní počet lymfocytů se u sledovaných osob zvyšuje o 0,05 3 log10/mm 3. Při analyse per protocol se průměrný absolutní počet lymfocytů zvyšuje o 0,06 3 log10/mm 3, jak patrno z tabulky č. 5. (Viz přehledná tabulka č. 5). Diskuse: Celkový počet lymfocytů je považován za ukazatele obranyschopnosti organismu -výkonnosti buněčné imunity. Jeho pokles za podmínek experimentálně navozeného stressu je dobře literárně dokumentován, a to jak pro stress navozený fysikálními vlivy, tak pro stress indukovaný mentálně. (24). Tzv. akademický model stressu je obecně přijímaným modelem mentálně navozeného stressu. (24)Jde o studenty (ale i pedagogy) vysokých škol ve zkouškovém období. Dále je celkový počet lymfocytů považován za surrogát počtu CD4. Je takto široce akceptován a používán, zejména z důvodu zjednodušení a zlevnění prováděných projektů. (26). Malondialdehyd v plasmě je jednoduchý, levný a poměrně robustní ukazatel stupně oxidativního stressu organismu. Je používán při hodnocení výsledků nejrůznějších, i nefarmakologických intervencí. Známé je jeho použití kupř. při hodnocení vlivu otevřených alfa -zářičů na buněčné a humorální parametry u člověka. (20, 35). Dotazník SF-36 je široce používán při hodnocení HRQoL jak ve zdraví, tak v nemoci. Je to nástroj robustní a spolehlivý. Vzhledem k tomu, že jde o dotazníkový nástroj typu generic, umožňuje jeho použití srovnávat výsledky získané u různých nosologických jednotek, ale i u různých typů sociálních situací a zdravotních handicapů, mezi sebou navzájem. (18). Námi získané výsledky ukazují, že frekventní podávání použitého fermentovaného masného produktu vede ve vzorku všeobecné populace ke zvýšení celkového počtu lymfocytů a ke snížení hladiny malondialdehydu. Z toho usuzujeme na příznivý vliv provedené intervence na buněčnou imunitu, a dále na příznivý vliv na stupeň oxidativního stressu. Tyto jevy jsou průkazné 1% hladině významnosti. Výsledky hodnocení kvality života ukazují, že po provedení intervence se průměrná skore kvality života zlepšila ve všech 8 hodnocených doménách. Z toho v 5 doménách z celkového počtu 8 je shledané zvýšení/zlepšení průkazné na 5% hladině významnosti. Frekventní podávání použitého fermentovaného masného produktu vede za podmínek akademického stressu k zabránění poklesu celkového počtu lymfocytů, který je bez intervence v této situaci pravidlem.v uspořádání hodnocení intention to treat (tj. hodnoceny všechny započaté protokoly) jsem shledali naopak zvýšení průměrného celkového absolutního počtu lymfocytů o 0,05 3log10/ mm 3, v uspořádání per protocol (tj. hodnoceny jen plně dokončené protokoly) zvýšení o 0,06 3log10/mm 3. Vzhledem k charakteru použité intervence, totiž fermentovaného neuzeného suchého salámu s ušlechtilou potravinářskou plísní na povrchu, jsme čelili obtížnému kritickému posouzení a kontrole adherence k intervenci, tedy compliance. Ve skupině intervenované v akademickém stressu jsme dispendovali použitý materiál v jednotlivých vakuovaných balení po 50 gramech pro dié. Každý proband dostal potřebné množství produktu na 30 dnů, tj. 30 vakuovaných balení, v kartonové uzavřené krabici/boxu. Probandi vraceli vyprázdněné obaly, s originálními přelepkami výrobce a sice po skončení 30. dne konsumace, kdy byli vybaveni produktem na dalších 30 dnů, ve stejném uspořádání jako na počátku intervence, a poté po skončení celého intervenovaného období, tj. po uplynutí 60. dne. 12

13 Závěr: Častá opakovaná konsumace fermentovaného masného produktu v dávce 50 gramů/den po dobu 90 dnů vedla u konsumentů ke statisticky významnému zvýšení průměrného celkového absolutního počtu lymfocytů a ke statisticky významnému snížení plasmatické hladiny malondialdehydu. Kvalita života těchto osob, hodnocená v konceptu HRQoL jako průměrná skore 8 domén (Fysické funkce,fysické omezení rolí, Emoční omezení rolí, Fysické a emoční omezení sociálních funkcí, Bolest, Vitalita, Všeobecné duševní/mentální zdraví a Všeobecné vnímání vlastního zdraví) se ve všech doménách zlepšila. Zlepšení pozorovaná u domén Fysické funkce, Fysické a emoční omezení sociálních funkcí, Mentální zdraví a Všeobecné vnímání vlastního zdraví jsou statisticky významná. Za podmínek akademického stressu vedla tato konsumace, prováděná po dobu 60 dnů, k zabránění poklesu celkového absolutního počtu lymfocytů, který je jinak v tomto modelovém uspořádání pravidlem. Pozorovali jsme naopak mírné zvýšení absolutního počtu lymfocytů u sledovaných osob. Laboratorní odezva nutraceutické intervence v námi zvoleném uspořádání prokazatelně existuje. 13

14 Slovo závěrem Klinická farmakologie má sloužit především účelné farmakoterapii. Tuto nezastupitelnou úlohu má jak při vzniku a vývoji léků nových, tak při racionálním používání léků dobře zavedených, osvědčených. Při hodnocení výsledků a účinnosti farmakoterapie i účelnosti na ni vynaložených prostředků, je nám klinická farmakologie nenahraditelným pomocníkem. Vedení nemocnice České Budějovice a. s. sleduje se zájmem a sympatiemi činnost Sekce klinické farmakologie LSJEP a vítá tu skutečnost, že se České Budějovice staly již tradičním místem konání celostátních konferencí klinické farmakologie. Proto jsem bez váhání přijal i záštitu nad vaším odborným setkáním. Přeji vám v této činnosti plný zdar i do budoucna. MUDr. Břetislav Shon předseda představenstva generální ředitel Nemocnice České Budějovice a. s. Supplementum 1/2006, Folia PHOENIX vydává: PHOENIX lékárenský velkoobchod, a. s. Redakční rada: PharmDr. Vítězslava Fričová PharmDr. Jan Macháček PharmDr. Marcela Morávková Jana Kopecká Jana Pařilová Internet: PHOENIX lékárenský velkoobchod, a. s., ČR PHOENIX Pharmahandel AG & Co, Německo PHOENIX International Network Příspěvky přijímají: PharmDr. Vítězslava Fričová adresa: PHOENIX lékárenský velkoobchod, a. s. Vinohradská 72, Brno - Černovice Telefon: v.fricova@bm.phoenix.cz Jana Kopecká adresa: PHOENIX lékárenský velkoobchod, a. s. K Pérovně 945/7, Praha 10 - Hostivař Telefon: Fax: j.kopecka@phoenix.cz MK ČR E ISSN Informační médium společnosti PHOENIX lékárenský velkoobchod, a. s. pro zákazníky. Neprodejné! 14

15

16