Konference Evropské příležitosti regionu lnímu rozvoji

Transkript

1 Konference Evropské příležitosti regionu Moderní trendy a přístupy p k regionáln lnímu rozvoji doc. Ing. Karel Skokan, Ph.D. Katedra evropské integrace Ekf VŠB-Technická univerzita Ostrava karel.skokan@vsb.cz 2008 Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 1

2 Obsah 1. Rozšíření EU v roce 2004 a regionální rozvoj 2. Regionální rozvoj v období globalizace 3. Vývoj tržních ekonomik a současná etapa rozvoje 4. Současné přístupy k regionálnímu rozvoji 5. Přístupy k regionální politice 6. Nové paradigma rozvoje regionů Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 2

3 Důsledky 1. Rozšíření EU v roce 2004 a regionální rozvoj Prohloubení regionálních disparit Zvýšení konkurence Výzvy Otevření evropského prostoru společný trh, vývoj a výzkum, vzdělávání,.. Přístup ke zdrojům financování ze SF Orientace na soudržnost, konkurenceschopnost, inovace a růst Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 3

4 Úroveň disparit v EU po rozšíření na EU 27 ( v HDP / obyv., 2005) Bulharsko 33 % z průměru EU Nové členské státy pod 90% z průměru EU Česká republika 74 % z průměru EU Irsko 139 % z průměru EU USA 150 % z průměru EU Lucembursko 251 % z průměru EU Státy Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 4

5 Regionální disparity v EU 15 nejvyspělejších regionů v EU 27 má HDP na obyvatele nad 154 % EU 15 nejméně vyspělých regionů má průměrný HDP na obyvatele pod 39 % EU 64 regionů s více jak 25% obyvatel v EU v má HDP/ob. pod 75 % EU 90 % obyvatel nových členských států žije v regionech s HDP/ob. pod 75 % průměru EU Regionální rozdíly od 24 % (severových Rumunska) po 303% (Vnitřní Londýn) Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 5

6 Regionální HDP/ob. v EU 25 v r (NUTS2, v PPS, EU25 = 100) Proč se některé regiony rozvíjejí mnohem rychleji? Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 6

7 2. Regionální rozvoj v období globalizace Ekonomický život každé společnosti je umístěn, lokalizován do konkrétních míst, obcí a regionů a má tedy lokální charakter. Cílem každého státu by mělo být vytvářet podmínky pro dosahování růstu životní úrovně jeho obyvatel, a toho nelze dosáhnout bez rozvoje míst (obcí a regionů), kde se ekonomické aktivity soustřeďují. Dochází dokonce k tomu, že lokality (města i regiony) se snaží dosáhnout větší konkurenceschopnosti ve srovnání s jinými lokalitami. Konkurenceschopností státu nebo regionu se zde přitom rozumí právě schopnost dosahovat vyšší životní úrovně svých obyvatel. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 7

8 Regionální rozvoj v období globalizace Ekonomický rozvoj znamená dlouhodobé zvyšování ekonomického bohatství země. Je podmíněn vznikem nových výrobních ekonomických aktivit, které vytvářejí nové bohatství, zaměstnanost a poptávku po službách. Smyslem regionálního rozvoje je nejen snižování regionálních disparit, ale také podpora rozvoje a ekonomického růstu s cílem zvýšení životní úrovně (a kvality života) lidí v regionech (tedy zvyšování konkurenceschopnosti regionů). Regionální rozvoj je představován komplexem procesů, které probíhají v rámci regionu a přispívají zejména k pozitivním změnám v sociálně ekonomické situaci regionu. Podporou regionálního rozvoje se zabývá regionální politika. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 8

9 21. století: Globalizace a změny Znaky procesu globalizace v ekonomické oblasti změna obchodních vazeb mezi podniky, integrace světových kapitálových trhů, růst počtu a ekonomické síly nadnárodních korporací, růst významu toků privátních investic a přímých zahraničních investic, pokrok v telekomunikacích, v informačních a komunikačních technologiích, pokrok v dopravě, změny v mobilitě pracovní síly. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 9

10 Globalizace a regiony Dominantní úloha multinárodních korporací při organizování synchronizovaných výrobních systémů obsahujících rozmanité regiony ve světě, které mají konkurenční výhodu ve výrobě a distribuci zboží a služeb. Snižování významu národních hranic států Globalizace ve skutečnosti spíše zvyšuje význam místa, prosazuje stále větší regionální ekonomickou vymezenost a specializaci. Regionální ekonomiky - výrazná ohniska tvorby bohatství Plánování budoucnosti Myslet globálně a jednat lokálně A také Jednat globálně a myslet lokálně Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 10

11 Plánování budoucích stavů v rozvoji regionů/ lokalit Východiska Kam směřuje svět? Jaká paradigmata platí? Jaké jsou naše možnosti? ( a nedostatky?) Čeho chceme dosáhnout? (Cíl) Pro koho to děláme? Kdo to bude dělat? Jaké máme prostředky? Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 11

12 3. Vývoj tržních ekonomik a současná etapa rozvoje Extenzivní akumulace (cca ) Konkurence, nízká organizace, výrobní faktory, aglomerace z důvodu dopravy Intenzivní akumulace fordismus (do 70. let 20. st.) Hromadné výroba, integrovaný podnik, průmyslové aglomerace z důvodu specializace Flexibilní akumulace postfordismus (současnost) Pružná výroba, kvalifikace, ICT, klastry Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 12

13 Charakteristické znaky současného kapitalismu Fordismus Masová výroba standardizovaných výrobků Založen na Economies of scale (rozsah) Cenová konkurence na trhu s dominantní nabídkou Vertikální integrace a hierarchické struktury ve vnitřních i vnějších vztazích firem Velké skladové zásoby, kontrola kvality koncových výrobků Jednostranná závislost výroby, ostatních útvarů ve firmě, dodavatelů a pokud možno i zákazníků na vedení firmy Vertikální dělba práce (včetně dělení na manuální a duševní pracovníky), specializované úlohy Mnoho nekvalifikovaných nebo jen zaučených dělníků smalou možností rozhodování, málo podnikového vzdělávání Dosahování disciplíny nátlakem, mzdová motivace, omezená odpovědnost Málo vazeb na firmu, silné vazby na odbory, malá jistota zaměstnání A. Výrobní proces B. Pracovní síla Post-fordismus (pružná akumulace) Pružná malosériová výroba různorodých výrobků Založen na Economies of scope (sortiment) Konkurence kvalitou a technologiemi na trhu s dominantní poptávkou Horizontální integrace s decentralizovanou autonomii vztahů uvnitř i vně podniku Nízké objemy skladování, integrace zajištění kvality do výrobního procesu Skupinová práce, outsourcing, sítě firem se silnou vzájemnou závislostí a kooperací, regionální inovační systémy, sdílené služby, personální vztahy, regionální inovační atmosféra Tendence k horizontální dělbě práce, mnohostranné úlohy Obtížně nahraditelní zkušení zaměstnanci se specializovanými znalostmi, velká volnost v rozhodování, důraz na vzdělávání Disciplína a motivace prostřednictvím integrace do firmy, přesun zodpovědnosti Firemní identita, systém bonusů vodměňování, plánování individuální kariéry Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 13

14 Charakteristické znaky současného kapitalismu Fordismus Post-fordismus (pružná akumulace) C. Využití prostoru firmami Lokalizační rozhodování firem na základě kvantitativních kritérií: suroviny, energie, levná pracovní síla, systém vládních pobídek (grantů, daňových úlev) Funkčně prostorová dělba práce firemních funkcí, aktivit a útvarů firem; mzdové a cenové rozdíly mezi centry a perifériemi (města a venkov, prvý a třetí svět) Subjektem a jednotkami soutěžení na globálních trzích jsou (velké) firmy Globální dodavatelské vztahy, tj. získávání zdrojů surovin, komponent a smluvních partnerů na globálních trzích Masová spotřeba na poměrně homogenních a stabilních trzích, které lze obsluhovat z jednoho místa Lokalizační rozhodování firem na základě kvalitativních kritérií: kvalitní výzkum, komunikační a dopravní infrastruktura, kvalita pracovní síly, blízkost dodavatelů, zákazníků a trhů, životní prostředí, regionální podnikatelské klíma Regionální průmyslové klastry a sítě podniků; prostorová integrace firemních funkcí, prostorové klastry /sítě dodavatelů, zákazníků a poskytovatelů služeb Regiony a města jako subjekt soutěžení na globálních trzích Vyžadovaná prostorová blízkost pro smluvní i nesmluvní partnery, dodavatele a poskytovatele služeb, permanentní potřeby být v kontaktu, komunikovat, mít osobní vztahy Diferencované, dynamické a silně segmentované a omezené trhy, pro obsluhu je vyžadována prostorová přítomnost Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 14

15 Charakteristické znaky současného kapitalismu Fordismus Post-fordismus (pružná akumulace) D. Státní politika Pokusy vykonávat centrální kontrolu státem: regulace, kolektivní vyjednávání a řešení orientovaná na všeobecně platné principy Přímé intervence ekonomické politiky pomoci dotací a regulací Inovace a rozvoj převážně vrukou jednotlivých velkých firem / společností Vláda jako vlastník a stavitel v infrastruktuře (doprava, energetika, dodávky vody, kanalizace) Národní regionální politika orientovaná na rovnováhu mezi regiony Státní politika zprostředkovatelská a nabídková. Deregulace, individuální přístup, partnerství veřejného a soukromého sektoru Nepřímé intervence, vyjednávání na úrovni podniků a zprostředkování Inovace a rozvoj stále více podporovány státem, koordinované vládou a dosahované spoluprací mezi firmami Rostoucí privatizace komunikačních služeb a infrastruktury, zlepšování infrastruktury V&V Regionalizovaná regionální politika, cílené pobídky do technologie a V&V, podpora regionální komunikace a kooperace Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 15

16 Etapy rozvoje ekonomiky podle M. Portera Pokrok Úpadek Ekonomika poháněná faktory Ekonomika poháněná investicemi Ekonomika poháněná inovacemi Ekonomika poháněná bohatstvím Zdroje konkurenční výhody: Náklady vstupů Efektivnost výroby Jedinečné hodnoty Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 16

17 4. Současné přístupy k regionálnímu rozvoji Regionální/lokální rozvoj je funkcí řady faktorů RR= f(f1,f2, Fn) přírodních zdrojů, práce, kapitálu, investic, podnikatelství, dopravy, komunikací, struktury průmyslu a technologií, velikosti, exportních trhů, mezinárodní ekonomické situace, lokální/regionální institucionální kapacity, vládních výdajů a národní, regionální a lokální úrovni, podpůrných rozvojových programů. Všechny jsou důležité a mají v různých situacích různou váhu Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 17

18 Současné problémy regionálních strategií Zaměření rozvojových strategií regionů Jak udržet stávající firmy, jak přitáhnout nové firmy, nová odvětví, nové investice? Jak diverzifikovat zaměstnanost, udržet její úroveň a vytvářet nové pracovní příležitosti? Jak zvýšit zdroje lidského kapitálu? Jak podporovat rozvoj? Jak zlepšit institucionální kapacitu, schopnosti a dovednosti, aby se obce i regiony staly konkurenceschopnějšími? Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 18

19 Hlavní trendy v regionálním rozvoji Územní hlediska v rozvoji EU prostřednictvím tzv. územní soudržnosti, (vyvážená distribuci lidských aktivit v rámci území). Rozvoj regionálních systémů inovací na základě regionální inovační strategie. Inovující regiony (IRE-Innovating regions in Europe). Rozvoj podnikových sítí a regionálních klastrů. Zlepšování vztahů mezi firmami, univerzitami a výzkumem s orientací na malé a střední podniky. Triple Helix spolupráce firem, univerzit a veřejného sektoru. Zvyšování sociálního kapitálu. Regiony znalostí (Regions of Knowledge). Zaměření na dosahování regionální konkurenceschopnosti Důraz na vztahy uvnitř i mimo region networking Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 19

20 Hlavní zaměření regionálního rozvoje Rozvoj lokality, fyzické (územní) plánování, infrastruktura, občanská vybavenost, služby pro domácnosti. Rozvoj podnikání / podniků, poradenská centra pro podnikání, technologické a podnikatelské parky, rizikový kapitál, informační centra pro podniky (one-stop-shop). Rozvoj lidských zdrojů, vzdělávání, školení a rekvalifikace, lokální a regionální programy zaměstnanosti. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 20

21 Hlavní zaměření regionálního rozvoje Rozvoj společenství (obce), neziskové organizace, zaměstnanost ve veřejném sektoru. Pozornost faktorům, jak regiony akumulují klíčové kompetence; rozvíjejí sociální kapitál; budují strategické vedení; řídí zdroje;; shromažďují informace o trzích; poskytují strategickou infrastrukturu; rozvíjejí schopnosti rizikového managementu; zahrnují principy udržitelnosti do rozvojových strategií. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 21

22 Současné zaměření strategií rozvoje regionů Key topics in regional development Hlavní témata Konkurenceschopnost území Průmyslové / regionální klastry Systémy inovací a regionální inovační strategie Společnost založená na znalostech Učící se regiony Sociální kapitál a partnerství Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 22

23 Regionální konkurenceschopnost Regiony a města spolu soutěží, aby získaly a udržely podíl exportních trhů svých firem; přilákaly a udržely firmy (tj. investice fyzický kapitál); přilákaly zaměstnance (lidský kapitál); přilákaly infrastrukturu (veřejný kapitál); přilákaly technologie a myšlenky (znalostní kapitál); přilákaly rekreační a kulturní aktivity (kulturní kapitál). Proto roste význam řízení rozvoje regionů a význam schopností regionálních vládnoucích struktur! Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 23

24 Systémy inovací Innovation systems or Systems of innovation Systémy inovací představují soubor institucí a účastníků ovlivňujících inovační procesy ve státě. Systém inovací zahrnuje, ekonomické, sociální, politické, organizační a institucionální prvky, které ovlivňují vývoj a difúzi inovací. Typologie Národní systém inovací (NIS) je síť institucí ve veřejném a soukromém sektoru, jejichž aktivity a interakce iniciují, importují, modifikují a šíří nové technologie a jehož interakce determinují inovační výkonnost národních firem. Regionální systémy inovací Sektorové systémy inovací Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 24

25 Regionální klastry Geografická seskupení vzájemně provázaných odvětví (firem), specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, firem v příbuzných oborech a přidružených institucí, například univerzit, agentur, asociací různých směrů apod., které spolu soutěží, ale také spolupracují. Zvyšují produktivitu firem přístupem ke specializovaným vstupům. Zvyšují inovační kapacitu firem zrychlováním difúze technologických znalostí a inovací. Stimulují rychlejší tvorbu nových firem vzniklých odštěpením od původní firmy. Podporují růst konkurenceschopnosti firem a regionů. Politiky ekonomického rozvoje založené na klastrech využívají vyspělé státy pro rozvoj nejen tradičních, ale zejména inovačních odvětví. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 25

26 Sociální kapitál Def.: Kontakty, spolupráce (sítě networks) spolu se sdílenými normami, hodnotami, důvěrou a porozuměním, které usnadňují spolupráce uvnitř a mezi skupinami. Je to spíše vztah než vlastnictví jednotlivce (na rozdíl od lidského a fyzického kapitálu). Je zejména veřejným statkem sdíleným skupinou. Je utvářen společenskými investicemi a úsilím v dlouhodobém horizontu a je produktem zděděné kultury a norem chování. Zdrojem i výstupem sociálního kapitálu je důvěra mezi osobami (blízkými i cizími) a mezi veřejnými i privátními institucemi. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 26

27 Lidský kapitál Def.: Jsou to znalosti, dovednosti, kompetence a vlastnosti vložené do jednotlivců, které vytvářejí osobní, společenský a ekonomický blahobyt. Je spojen s jednotlivci ve společnosti. Rozvijí se učením, vzděláváním a prací a také zkušenostmi. Je základem pro ekonomický růst, sociální soudržnost a rozvoj. Investice do něj jsou dlouhodobé. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 27

28 5. Přístupy k regionální politice Regionální politika představuje všechny veřejné intervence vedoucí ke zlepšení geografického rozdělení ekonomických činností, respektive se pokouší napravit určité prostorové důsledky volné tržní ekonomiky ve smyslu dosažení dvou vzájemně závislých cílů: ekonomického růstu a zlepšení sociálního rozdělení ekonomických efektů. Regionální politika je soubor opatření a nástrojů, pomocí kterých má dojít ke zmírnění nebo odstranění rozdílů v ekonomickém rozvoji dílčích regionů. Regionální politika je koncepční činnost státu, regionálních a místních orgánů, jejímž cílem je přispívat k vyváženému a harmonickému rozvoji jednotlivých regionů, ke snižování rozdílů mezi úrovněmi rozvoje jednotlivých regionů a ke zlepšení regionální hospodářské struktury. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 28

29 Definice regionální politiky (Zákon 248/2000 Sb. O podpoře regionálního rozvoje): Regionální politika představuje koncepční a výkonnou činnost státu a regionálních orgánů, která stanovuje hlavní směry a strategické cíle regionálního rozvoje na celostátní a regionální úrovni a vytváří metody a postupy k zajištění realizace těchto cílů. Uskutečňuje se především prostřednictvím systémových opatření a pravidel k podpoře regionálního rozvoje. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 29

30 Definice regionální politiky A Modern Regional Policy for the United Kingdom (2003) Moderní regionální politika se musí soustředit na zlepšování ekonomické výkonnosti každého národa a každého regionu a zabývat se selháním trhu i sociálních podmínek, které brání jejich výkonnosti a nabízením příležitostí pro všechny. To vyžaduje místně prováděnou regionální politiku jako základní článek ekonomické a sociální strategie vlády. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 30

31 Tradiční přístupy k regionální politice ve 20. století Hlavním cílem regionální politiky se stala spravedlnost a rovnost, tj. vyrovnání rozdílů v životní úrovni, infrastruktuře nebo vzaměstnanosti na celém území státu. Nástroje regionální politiky pro zásahy v regionech se obvykle dělily do čtyř skupin: finanční pobídky ve formě grantů, půjček, daňových úlev, příspěvků na zaměstnanost, dopravu a stěhování, dotace na školení a vzdělávání; investice do infrastruktury, zejména ve venkovských a slabě osídlených oblastech; implementace investičních cílů a dalších sociálních závazků státními nebo státem kontrolovanými podniky; převedení rozvojových záměrů zpřeplněných a prosperujících oblastí do požadovaných regionů prostřednictvím kontroly zpracovatelského průmyslu nebo přemístění institucí privátního i veřejného sektoru. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 31

32 Dva obecné přístupy v regionální politice Exogenní regionální politika - orientovaná z pohledu regionu na vnější rozvojové impulsy, které jsou většinou představovány pobídkovým systémem (intervencemi) státu. Jedná se o centrálně usměrňované realokace zdrojů do výkonově zaostávajících regionů realizované různými formami subvenční politiky směrem shora dolů. Orientuje zejména na ovlivnění mobility výrobních faktorů (kapitálu a práce) z vyspělých regionů do regionů málo rozvinutých a nazývá se tradiční. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 32

33 Dva obecné přístupy v regionální politice Endogenní regionální politika - založená na uvolňování a mobilizaci vnitřních regionálních faktorů a vytváření podmínek pro rozvoj regionálního potenciálu zdrojů a struktur přímo na úrovni regionu směrem zdola nahoru. Převládají regionální nástroje a případné státní zásahy jsou pouze doplňkovým zdrojem. Inovace a znalosti umístěné v regionu jsou určující. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 33

34 Závěry k tradičnímu pojetí regionální politiky Tradiční regionální hospodářská politika je založena na předpokladu, že ekonomické výrobní faktory jsou mobilní. Většinu z nich lze považovat za méně mobilní až imobilní (půda, infrastruktura a sociální systém). Tato skutečnost vede ke konceptu endogenní regionální hospodářské politiky, zaměřené na posílení zdrojů a struktur existujících v regionech. Pro endogenní růstový přístup je charakteristické, že regionální politika není prováděna pouze centrálními institucemi, ale též regionálními institucemi. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 34

35 Závěry k tradičnímu pojetí regionální politiky Realizace endogenní regionální politiky vyvolává potřebu aktivní strategie regionu, která by měla respektovat základní charakteristiky endogenní regionální politiky, tj. prostorové faktory, regionální institucionální rámec, orientaci politiky na lidský kapitál, inovace a organizační a institucionální hledisko, určení a zapojení veřejných a privátních subjektů, projev politiky partnerství. V aktivní strategii regionu se musí přitom objevit oba směry, kterými jsou: exogenní strategie, endogenní strategie. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 35

36 6. Nové paradigma rozvoje regionů Paradigma, z řeckého παράδειγμα - parádeigma = vzor, příklad, model. Souhrn všech všeobecně uznávaných teorií a metodolog. předpokladů a direktiv určujících konkrétní vědecké bádání v určité etapě jeho vývoje. Proměna vědeckého paradigmatu se děje zvraty (tzv. vědeckými revolucemi). nebo Paradigma je společný vzor vědy v určitém období založený na určité struktuře představ, hodnot a postupů. Představuje všeobecně uznávané výsledky vědeckého výzkumu, které se využívají jako modely problémů a jejich řešení. Skokan, K. Konkurenceschopnost, inovace a klastry v regionálním rozvoji. Ostrava: Repronis, Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 36

37 Nové paradigma regionální politiky (1) Kritérium Koncepční model Charakteristiky politiky: Dlouhodobé cíle a záměry Konkrétní cíle: Oblasti zásahů Klasická regionální politika Teorie lokalizace odvětví: Hlavními faktory jsou regionální atributy, jako např. výrobní náklady, dostupnost pracovníků Spravedlnost (rovnost) nebo výkonnost Tvorba zaměstnanosti, zvýšené investice Úzké (ekonomické/sektorové) Moderní regionální politika Teorie učících se regionů: Hlavními faktory jsou regionální schopnosti, např. inovační prostředí, klastry, sítě Rovnost a také výkonnost Zvýšená konkurenceschopnost (např. podnikání, inovace, dovednosti,..) Široké (multisektorové) Způsob realizace Reaktivní, založené na konkrétních projektech Pro-aktivní, plánované, strategické, programový přístup Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 37

38 Nové paradigma regionální politiky (2) Kritérium Struktura politiky Prostorové zaměření Analytická základna Hlavní nástroje Orientace pomoci Organizace Příprava politiky Vedoucí organizace Partneři Administrativa Výběr projektů Časová orientace Hodnocení Etapy Výstupy Klasická regionální politika Problémové oblasti Indikátory regionálních disparit Programy podpory exportu Podpora podnikům Tvrdá infrastruktura Centralizovaná (shora-dolů) Centrální vláda Žádní nejsou Složitá a byrokratická Interní (rozhodováním) Roční rozpočty Ex post Měřitelné Moderní regionální politika Všechny regiony Komplexní SWOT analýza regionu Rozvojové programy Podnikatelské prostředí Měkká infrastruktura Kolektivní (založená na jednání) Regionální orgány a instituce Regionální orgány, sociální partneři Jednoduchá a racionální Participativní Víceleté plánovací období Ex ante, Interim, Ex post Obtížně měřitelné Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 38

39 Současná regionální politika v Evropě Na budoucí regionální politiku realizovanou v rámci EU bychom se měli dívat prizmatem trojúhelníku tří politik, regionálních politik jednotlivých členských států (tzv. národní regionální politiky - NRP); politiky hospodářské soutěže (soutěžní politiky) EU; strukturální a kohezní politiky EU (Evropská regionální politika ERP). Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 39

40 Současná regionální politika v Evropě Územní zaměření Limity pomoci Nástroje Národní regionální politika Územní zaměření Priority pomoci Způsob realizace Soutěžní politika EU Územní zaměření Regionální politika EU Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 40

41 Shrnutí Současné přístupy v regionálním rozvoji zahrnují řadu oblastí regionální politiky: technickou a ekonomickou infrastrukturu, podporu rozvoje podniků a podnikání, výzkum a vývoj, lidské zdroje, cestovní ruch, životní prostředí apod. Hlavní orientace politiky je na zvyšování regionální produktivity, konkurenceschopnosti a růst před snižováním rozdílů ve vybraných ukazatelích. Politiky na národní úrovni se zaměřují na pokrytí ekonomického rozvoje ve všech regionech a ne pouze vtěch, které jsou navrženy jako regiony se soustředěnou podporou státu pro účely regionální politiky (viz např. strategie regionálního rozvoje v Anglii, dohody o regionálním růstu ve Švédsku). Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 41

42 Shrnutí Přístupy podporují tzv. proaktivní přístup k rozvoji, založený na víceletých programech opatření, která se zaměřují na podnikatelské prostředí a tzv. měkkou infrastrukturu (instituce, přelévání znalostí, vzdělání apod.). Je zřetelný přístup k implementaci regionální politiky založené na kolektivním projednávání a participaci a prováděné regionálními orgány se spoluúčastí širokého spektra partnerů, které tvoří lokální orgány, neziskový sektor, podnikatelská komunita, univerzity a další sociální partneři. Moderní trendy a přístupy k regionálnímu rozvoji 42