K problematice vzdlávání na stedních školách jako souásti procesu celoživotního vzdlávání v podmínkách utváení vdomostní ekonomiky

Transkript

1 K problematice vzdlávání na stedních školách jako souásti procesu celoživotního vzdlávání v podmínkách utváení vdomostní ekonomiky To problems of education on high schools as a part of wholelife educational process in conditions of knowledge economy creation Karel Šrédl Klíová slova: Znalostní ekonomika, vzdlávání, konkurenceschopnost, ekonomický rst, technologie. Key words: Knowledge economy, education, competitiveness, economic growth, technology Anotace Nezmníme-li pístup ke vzdlávání, hrozí, že neobstojíme v globální soutži; význam vzdlávání totiž stále roste. V souasnosti se stále zetelnji ukazuje, že klíovým faktorem konkurenceschopnosti a ekonomického rstu jsou dovednosti a vzdlanost prmrného pracovníka. Technologie nejsou problém, ty už jsou v zásad bžn dostupné kdekoliv na svt. V globalizovaném svt je proto nejpodstatnjší schopnost ovládat a využít znalosti a informace. Summary If we do not change our attitude to education, it is possible that we cannot attend in global competition because importance of education increases. In this period is showing that key factor of competitiveness and economic growth are abilities and educational level of annual worker. Technologies are not problem because they are in principle achievable everywhere in the world. In globalized world the most essential ability is to govern and use knowledge and informations. Úvod Podle mnohých odborník bude jedním ze zásadních znak nové spolenosti znalostí to, že lidé v nejrznjších oborech budou nuceni pijímat nové poznatky a vzdlávat se tém neustále. Jinak nebudou schopni vyrovnávat se se zmnou prostedí kolem nich. Stejn tak budou muset mnohem astji mnit svá zamstnání a dokonce i povolání, protože se pedpokládá, že mnohé tradiní obory v nkterých regionech zaniknou a budou nahrazeny obory zcela novými, založenými na zcela odlišných principech. Bez dalšího uení se lidé stanou se pro spolenost nepoužitelnými, jen obtížn seženou njakou práci. Stední školy však nejsou schopny pipravit absolventy na jedinou jistotu v nejisté budoucnosti: že se budou muset uit, vzdlávat a peškolovat celý život; naopak, škola je od vzdlávání spíše odrazuje. Dvody tohoto stavu jsou dva. První spoívá ve špatn nastaveném hodnotovém systému výuky: prioritu má biflování, ne draz na smysluplné používání získaných znalostí. Druhý pak z prvního pímo vychází a vlastn se mu podizuje: už v závru základní školní docházky se žáci rozdlují (pomocí rzných metod) na ty, kteí budou mít ambice nco vystudovat, a na zbytek, který na to nemá

2 Závr je prostý: pokud se na této praxi nic nezmní, mže si R nechat zdát o vybudování znalostní ekonomiky, která je ve stále více globalizovaném svt otázkou bytí i nebytí. Cíle a metodika Význam vzdlávání je orgány i osobnostmi Evropské unie vysoce uznáván a podporován. Klíová role vzdlávání se prosazuje v ekonomickém rozvoji, v podpoe konkurence schopnosti Evropy se svtem, v boji se sociální nerovností a nezamstnaností a také ve vývoji k pln demokratické a participaní spolenosti. Vzdlávací soustavy lenských stát jsou rozmanité a spjaté s národními kulturními tradicemi. Základní myšlenkou EU je dosáhnout cíl ve vzdlávání mladé generace i dosplých rznými cestami a v rzných organizaních formách; proto nebylo vzdlávání zahrnuto do kompetencí Evropské unie. Evropská unie však vyvíjí mnoho inností v oblasti vzdlávání, jejichž souhrn lze nazvat vzdlávací politikou. Problematika celoživotního vzdlávání tak není námtem pouze pro jednotlivé státy, ale i pro Evropskou unii. Evropská komise vyjaduje svj postoj pedevším v Memorandu o celoživotním vzdlávání z listopadu Podle komise se Evropa ubírá smrem ke spolenosti a ekonomice založené na znalostech. Více než kdykoliv v minulosti je pístup k novým informacím a znalostem základním klíem k posílení evropské konkurenceschopnosti a ke zvýšení zamstnanosti a adaptability pracovní síly. Dále Memorandum tvrdí, že obyvatelé dnešní Evropy žijí v složitém mnícím se sociálním a politickém svt. Jedinci chtjí více než kdykoliv pedtím plánovat své vlastní životy. Souasn se od nich oekává, že se budou aktivn zapojovat do života spolenosti a musí se nauit žít a pozitivn pijímat kulturní, etnické a jazykové odlišnosti. Vzdlávání je ve svém nejširším významu základním prostedkem, jak poznat a vyrovnat se se všemi tmito výzvami. Výzkum a diskuse Národní ústav pro odborné vzdlávání v R nedávno provedl przkum mezi zamstnavateli o tom, co oekávají od absolvent stedních škol. Výsledky nejsou nijak pekvapivé: zamstnavatelé po svých pracovnících chtjí nejen odborné znalosti, ale také schopnost používat je a rozvíjet. Práv sem patí zejména schopnost porozumt textu, ochota uit se, ešit problém nebo dovednost pracovat v týmu. Jenže práv v tchto dovednostech podle przkum eští studenti zaostávají, protože je k tomu nevede zaízení, které je k tomu ureno tedy stední škola. Na gymnáziích se osnovy pizpsobují požadavkm pijímacích zkoušek na vysokou školu, protože podle toho je úspšnost gymnázií posuzována. Nadupané osnovy a memorování pouek vede k tomu, že ani pružn myslícím pedagogm nezbývá as ani chu na rozvoj osobnosti student a budování dovedností pro praktický život. Stední odborné školy se zase sousteují na výuku odborných pedmt a všeobecné znalosti jsou zde potlaovány. Výsledek je v zásad tentýž: gymnázia se mohou chlubit procentuální úspšností v potu pijatých absolvent na vysoké školy, odborné školy vystudovanými specialisty podle vlastních pedstav. V obou pípadech koní docházku studenti, kteí mají možná - 2 -

3 znalosti, ale rozhodn ne dovednosti. Manažei firem chápou problémy stedních škol lépe než ministerští úedníci nebo pedstavitelé vysokých škol, kteí jsou se stávajícím stavem v zásad spokojeni. Zjištní, zda studentm takový systém vyhovuje, nejsou. Všeobecn se ale soudí, že je studium, na rozdíl od vrstevník v jiných evropských zemích, nebaví. OECD konstatuje, že v R pevládá zažitý názor, že studium a výuka jsou nco, co je otravné a nemže být zábavné. Rodie mají pocit, že je správné, když jejich dti chodí do školy nerady, protože je také škola nebavila. Studenti tak ztrácejí motivaci pro vzdlávání, a již na škole nebo pozdji pi zamstnání, ješt díve, než by ji mohli získat. To má samozejm fatální dsledky pro jejich pozdjší uplatnní v zamstnání. Motivácia je podstatou uenia a výchovy, spolu so schopnosou ui sa. Motiváciu uenia a výchovy zaruujú motívy, ktoré pramenia z potrieb vychovávaného. Motivácia mže by vnútorná a vonkajšia. Vnútorná motivácia sa chápe jako stav, ktorý núti vychovávaného nieo robi alebo nieomu sa ui pre vlastné uspokojenie. Vychovávaný vnútorne motivovaný vykonáva innos horlivo, lebo ho to teší a jej výsledok ho uspokojuje. Vonkajšia motivácia sa chápe ako stav, ke sa vychovávaný neuí z vlastného záujmu, ale vplyvom vonkajších motivaných initelov. (Fulková 2004) Evropská unie, jejímiž jsme leny, staví pitom na jiném pístupu. Uitelé volí mnohem astji individuální pístup ke studentovi. Celý styl výuky je orientován na to, aby studenti a žáci mli školu rádi. Ve Skandinávii se považuje za pirozené, když se dti a studenti do školy tší. U nás je tomu naopak. Druhým kamenem úrazu našeho školství je pílišná selektivnost, která dlí žáky na lepší a horší a diskriminuje dti ze sociáln slabších rodin. Takové kastování pedem vyluuje ze soutže ty, kteí by se mohli uplatnit teba o nco pozdji, a odrazuje od studia dosud nepoznané talenty. Pokud má student (nebo spíše jeho rodie) ambice jít jednou na vysokou školu, má jedinou možnost dostat se na gymnázium; ta dosahují podle statistik nejlepších výsledk v úspšnosti maturant u pijímacích zkoušek. Podstupování pijímacích pohovor na gymnázia však považují mnozí za píliš riskantní proces, a proto ve snaze pedejít pípadnému zklamání volí asto radji cestu menšího odporu: v podob pihlášky na stední odbornou školu nebo uilišt. Tento problém se ješt dále prohlubuje novým školským zákonem, který pedepisuje potenciálním stedoškolákm, aby si podávali pouze jednu pihlášku na stední školu. V novém systému tak vzniká další bariéra pístupu k vhodnému vzdlání zejména pro dti stedn nadané, pro které po prvním kole pijímacího ízení asto nezbudou místa na jimi preferovaných školách. Stední odborné školy, které jsou jedinou alternativou ke gymnáziím, mají píliš malý podíl všeobecn vzdlávacích pedmt nutných pro zvládnutí pijímacích pohovor na vysoké školy; v maturitních oborech odborných škol se pohybuje podíl všeobecného vzdlání od 40 do 60 procent celkové výuky. Studenti tchto škol jsou potom proti gymnazistm znevýhodnni pi pijímacích zkouškách na vysoké školy

4 Experti OECD a nkteí domácí odborníci doporuují, aby se sí gymnázií rozšíila. První a nejjednodušší krok ke zlepšení situace je otevít všeobecné vzdlání vtšímu potu student. Pesto se stále nic významného nedje; podle expert existuje mnoho zájmových skupin, které tomu brání, a naopak chybí dostaten silná skupina lidí, která by zmnu prosazovala. O rozšiování nestojí samotná gymnázia, která argumentují obavami z poklesu kvality student. Silnou lobby pedstavují také vzdlanostní elity, které si pejí mít vlastní dti vychovány v té nejlepší spolenosti a odmítají jakékoli rozšíení potu úastník všeobecného vzdlání. V R navíc existují historické zábrany pro rozšíení všeobecného vzdlání. Naše ekonomika má silnou tradici v prmyslové výrob a vzniká všeobecný dojem, že našim i zahraniním investorm musíme dodávat stedoškoláky s úzkým profesním zamením. Mnoho ekonom však v této souvislosti varuje, že se prmyslové výroby sthují na východ za levnjší pracovní silou, což posouvá strukturu eské ekonomiky stále více ke službám; ty však mají požadavky na profil absolventa ponkud odlišné. Nelze pijmout myšlenku, že by píliv nových student snížil kvalitu gymnázií; gymnazisté mají sice v celonárodním mítku lepší výsledky než studenti jiných škol, ale pouze z jedné tetiny za to mohou jejich lepší poátení vdomosti a genetická výbava. Z dobré poloviny vdí gymnazisté za pedvedené výkony kvalit školy a dobrým kolektivm, které motivují k lepším výsledkm. Rozšiování dostupnosti všeobecného vzdlání pedstavuje trend práv ve skandinávských zemích, které se dlouhodob umísují na vedoucích místech v mezinárodních žebících konkurenceschopnosti. Povinná školní docházka tam pro vtšinu dtí skoní až v 18 letech, takže nkteí musí chodit do školy i pi zamstnání. Všechny stední školy s maturitou by mly poskytovat srovnatelnou úrove všeobecného vzdlání; ke specializaci by mlo docházet co nejpozdji. Dležitá je pestrá nabídka praktitji zamených obor terciárního vzdlání, která je dosud v R nedostatená. V ad eských rodin petrvává názor, že jediné, co zaruí úspšné (a pitom pomrn pohodlné) uplatnní potomka, je výuní list, s tím, že si dítko pozdji mže dodlat maturitu. Jenže podle przkum se ukazuje, že u ovská stediska dti od dalšího studia spíše odrazují, než získají. Na zaátku uení uvažuje až 60 procent u, že si pozdji dodlá maturitu, ale k maturitnímu studiu jich nastupuje pouze 15 procent. Stední odborná uilišt jsou jediným typem školy, ve kterém žáci v prbhu studia motivaci k dalšímu vzdlání ztrácejí. Navíc se ukazuje, že u ák žádné lepší uplatnní na trhu práce nezaruuje. Statistiky jasn ukazují vyšší míru nezamstnanosti ve skupinách obyvatel s nízkým vzdláním, vyuené nevyjímaje. V souasné dob Ministerstvo školství pipravuje koncept tzv. jednotné maturity, které by mli podléhat všichni absolventi stedních škol. Bohužel však nepipravuje vtší míru sjednocení výuky na stedních školách. Studenti ze stedních odborných škol proto budou opt diskriminováni. Závr V procesu utváení vdomostní ekonomiky se stále více potvrzuje, že klíovým faktorem konkurenceschopnosti a ekonomického rstu jsou vzdlanost a dovednosti prmrného pracovníka. Technologie nejsou problém, ty už jsou v zásad bžn dostupné - 4 -

5 kdekoliv na svt. V globalizovaném svt je proto rozhodující schopnost ovládat a využít znalosti a informace. Kde máme slabá místa? Pokud se podíváme na náš vzdlávací systém pro dti a mladé lidi, zjistíme, že máme obrovské rozdíly v úrovni stedních škol. Gymnázia jsou na velmi vysoké úrovni, jelikož jsou tam pijímány dti s vysokým pirozeným nadáním. Tento selektivní zpsob zpsobuje, že prmrné a podprmrné dti prakticky nemají šanci na zlepšení. Výraznou mezeru máme v pomaturitním vzdlávání neuniverzitního typu. Pokud se podíváme na rozdlení populace, tak práv dovednost lidí, kteí nemohou z pirozených dvod vystudovat vysokou školu, ale zstanou tsn pod ní, budou rozhodovat o naší konkurenceschopnosti. Napíklad Skandinávie má v tomto ohledu mnohem efektivnjší školství. Proto vykazuje menší nesourodost v úrovni vzdlání a dovedností a pravideln se umisuje na prvních místech žebíku ekonomické konkurenceschopnosti. Má se naše školství více zamit na výuku nových technologií a zmnit styl výuky smrem k praktickým dovednostem? Nejen to; problém nelze zúžit pouze na tradiní školství. Je nutné si uvdomit, že vzdlávání je celoživotní proces, který by rozhodn neml konit ve 20 nebo 25 letech. Tam koní pouze první etapa vzdlávání. Po nástupu do zamstnání ovšem nastává nemén dležitá ást, kdy se zamstnanec bu bude dále rozvíjet a zlepšovat své dovednosti, a tím zvyšovat pravdpodobnost, že najde snáze práci, pokud ji ztratí, nebo mže nastat opaný proces, kdy své dovednosti spíše utlumuje. Ukazuje se, že esko má v celoživotním vzdlávání znané mezery, a tím se ochuzuje o možnost dosáhnout vyššího hospodáského rstu a zvýšení konkurenceschopnosti. Literatura Fulková, E. (2004): Teória výchovy základné problémy, Nitra, Slovenská pol nohospodárska univerzita (SPU), s. 67. Gnoth, M.(2002): Humanizácia inžinierského vzdelávania.. Seminár s medzinárodnou uasou Technológie údržby ciest. Žilina: Žilinská univerzita, s Kvalita vzdlávání odpov na výzvy budoucnosti (1998): Praha, Ústav pro informace ve vzdlávání. Solmon, L. C. (1975): The definition of college quality and its impact on earnings. Explor. Econ. res. 2: Školství na kižovatce (1999): Zpráva ministra školství pro Parlament R. Praha, ÚIV, s Výzkum OECD (2003): Program International for Students Assessment (PISA), Geneva, OECD Zpráva (1999): eské vzdlání a Evropa (strategie rozvoje lidských zdroj pi vstupu do Evropské unie). Praha, Phare, s. 71. Kontaktní adresa: Doc. PhDr. Ing. Karel Šrédl, CSc. Katedra ekonomických teorií Provozn ekonomická fakulta, ZU Kamýcká 129, Praha 6 Suchdol tel: sredl@pef.czu.cz nebo s_ket@pef.czu.cz - 5 -