Modifikace organizačního chování
|
|
- Marta Slavíková
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Modifikace organizačního chování Bertrand Russel si ve svém Nástinu filosofie povšiml jisté zvláštnosti psychologických teorií. Leckdy můžeme stejnou věc vysvětlit značně odlišnými pojmy. Zde si povšimneme přístupu, který na rozdíl od kognitivních teorií motivace, které zhusta vycházejí z humanistické tradice, vychází z teorie podmiňování. Teorie podmiňování je redukcionistická a s lidskou, resp. zvířecí nervovou činností zachází jako s nějakým mechanizmem. To však neznamená, že by byla méně snadno použitelná. Principy modifikace organizačního chování jsou široce používány. Jejich konkrétním příkladem, se kterým se setkáváme velmi často, jsou ony všelijaké dárky, které nám obchodníci nabízejí jako údajně zvláštní odměnu za to, že jsme si něco koupili. I když se nám to nemusí líbit, zdá se, že fungují. V posledních letech byla věnována velká pozornost zkoumání toho, jak se učí zvířata a bylo tomu věnováno mnoho pečlivého pozorování i experimentů. Určité výsledky, týkající se zkoumaných problémů, byly získány, obecně však zůstává celá záležitost doposud sporná. Všeobecně bychom mohli říci, že ona bedlivě pozorovaná zvířata se chovala tak, aby potvrdila filosofii, kterou pozorovatel vyznával předtím, než s pozorováním začal. Nejen to, všechna v úplnosti předvedla národnostní charakter pozorovatele. Zvířata, zkoumaná Američany, šíleně pobíhají s neuvěřitelnou dávkou energie, strkání a vrážení do sebe, až konečně náhodou dosáhnou žádoucího výsledku. Zvířata, která pozorují Němci, tiše sedí a přemýšlí a nakonec ze svého vnitřního vědomí vyvinou vhodné řešení. Prostého člověka, jakým je například pisatel, tato situace odrazuje. Mohu si však všimnout, že druh problému, který člověk přirozeně pro zvíře zvolí, závisí na jeho vlastní filosofii a že právě to vedlo k rozdílům v pozorovaných výsledcích. Zvíře reaguje na jeden problém jedním způsobem a jiným způsobem na problém odlišný. Proto nejsou výsledky, získané různými výzkumníky, neslučitelné, byť jsou odlišné. Je ovšem třeba si zapamatovat, že žádnému vědci nemůžeme věřit, že je schopen porozumět celému oboru. (Bertrand Russel, Outline of Philosophy) Behaviorismus a psychologie práce Postupy a myšlenky odvozené od behaviorismu zavedli v psychologii práce Davis a Luthans (1980) na počátku osmdesátých let minulého století. K jejich hlavním teoretickým argumentům patřilo zdůrazňování pozorovatelného chování jako zdroje poznání o lidech. To by samo o sobě bylo v pořádku. Ale behavioristům se také vytýkalo, že poznatky získané při pokusech na krysách přenášeli na lidské chování. Je vůbec možné poučit se o lidské psychologii, o lidském duševním životě, na základě laboratorních experimentů s krysami, holuby apod.? O tom, že to možné je, není třeba pochybovat. Vytváření klasických i instrumentálních (operantních) podmíněných reflexů bylo u lidí opakovaně potvrzeno a není pochyb o tom, že tyto paměťové mechanismy zajišťují značnou část našeho učení se, zejména ve smyslu přizpůsobení se podmínkám a povaze prostředí. Studium podmiňování vedlo k některým základním poznatkům, které jsou užitečné pro lepší porozumění chování lidí i zvířat. Výzkum podmiňování pomohl především objasnit, jak působí odměny. V teorii podmiňování ovšem zhusta místo odměna říkáme posílení. Jak v klasickém, tak v instrumentálním podmiňování, je chování zvířete resp. subjektu zajišťováno opakovaným posilováním. Naše chování na pracovišti je takto opakovaně posilováno výplatou, kterou každý měsíc dostáváme, ale nejen jí. Následující příklad jsme si 1
2 vypůjčili od Arnolda a kol. (2005, s. 278). Pomocí tohoto příkladu si ukážeme, jak probíhá posilování chování lidí na pracovišti, tedy jejich organizačního chování. Závěry, ke kterým pomocí uvedeného příkladu dojdeme, nám umožní lépe si uvědomit význam poznatků o podmiňování pro porozumění lidem. Existují čtyři hlavní postupy odměňování pracovníků. Především se lidem, kteří pro firmu pracují, vyplácí za jejich práci mzda nebo plat. Další je odměna nebo mimořádná odměna (bonus), kterou pracovníci dostávají na základě svého pracovního výkonu. Jestliže má plat (mzda) pohyblivou složku, u nás označovanou jako prémie nebo osobní ohodnocení, patří také do této skupiny. Kromě toho organizace mnohdy platí za zaměstnance platby za služby nebo pojištění, které by jinak musel platit sám. Tyto platby a služby se souhrnně označují jako požitky nebo zaměstnanecké výhody (v angličtině se užívá ve stejném významu termín benefit). Dále pak firmy ve stále větším rozsahu zavádějí zvláštní programy, v jejichž rámci se zaměstnancům dostává uznání za jejich pracovní výsledky nebo mimořádný přínos k výsledkům organizace. Podobné metody se používaly vždycky. Např. u nás bývalo běžné vyhlašování vzorných pracovníků. Po politické změně na konci roku 1989 se však od podobných postupů upustilo, protože byly naivně považovány za nekapitalistické. Během let se ovšem proměňuje forma podobně zaměřených akcí, jak ukazuje zde citovaný příklad: Vezměte dvě středně velké firmy, činné ve stejném odvětví a v řadě ohledů podobné. V obou vždy po výroční uzávěrce hospodaření probíhá proces rozdělování odměn jak manažerům, tak řadovým pracovníkům. Odměny jsou odvozeny od výsledků celé organizace. Předpokládejme, že obě organizace dosáhly zhruba stejných výsledků. V první firmě uspořádali vyšší manažeři řadu setkání se zaměstnanci, na kterých s nimi diskutovali o dosažených výsledcích a o tom, jaký vliv to bude mít na jejich zákazníky a postavení na trhu. Otevřeně hovořili o překážkách a o možnostech, jak je překonat. Na závěr každé diskuze došlo k rozdělení odměn. Udělali to tak, že zaměstnancům náhodně rozdali obálky s šeky. Zároveň je požádali, aby vyhledali osobu, jejíž jméno bylo na obálce, obálku jí předali a přitom jí řekli o tom, čeho si na ní cení. Výsledky dosáhla firma jako celek, ale bylo k tomu zapotřebí úsilí a nasazení všech jejích pracovníků. Ve druhé firmě zaměstnanci dostali své odměny při výplatě a jen někteří manažeři pohovořili s některými svými podřízenými nebo jim poslali děkovný . Arnold a kol. (l.c.) používají tento příklad k tomu, aby upozornili na to, jak působí odměny. Žádají čtenáře, aby zvážil, jaké důsledky asi mohou mít dva popsané způsoby a jak jsou efektivní z hlediska vložených vstupů a získaných výstupů. Jedna věc ovšem je co si o tom myslíme nebo co bychom byli rádi, kdyby skutečně nastalo. Tak, jak je citovaná kasuistika popsána, navozuje představu, že ta první firma to dělá lépe. Na druhé straně bychom se jistě mohli setkat s manažery, kteří budou tvrdit, že jejich úsilí a čas je mnohem lépe využit, když se věnují své vlastní práci, než při diskuzích se zaměstnanci. A mezi zaměstnanci bychom také mohli najít takové, kteří by říkali, že do práce chodí kvůli penězům, a ne proto, aby poslouchali, jak se jejich šéf vypovídává. Příklad je z Anglie, a to je jiná země, ale u nás v Česku bychom určitě takové zaměstnance našli. Názory na věc mohou být různé, a protože se případ týká postupů, které lze využít při řízení firmy, bylo by dobré ověřit, který z těchto postupů je opravdu účinnější. Jestliže se pokusíme ověřovat účinnost těchto dvou postupů v rámci nějaké kognitivní teorie, pak budeme nejspíše předpokládat, že to, jak byly odměny rozdělovány v první firmě, přináší vedle incentivu finančního ještě další přínosy, jako např. zvýšenou vnímanou smysluplnost vykonávané práce, obousměrnou komunikaci, posilování sociálních pout mezi 2
3 zaměstnanci atd. Pokud se ale přidržíme teorie podmiňování, bude to celé mnohem jednodušší. V obou případech zaměstnanci dostali odměnu, která posílila jejich dosavadní chování. To, co musíme ověřit, se týká jenom toho, zda je jeden ze způsobů posílení účinnější, než ten druhý. Je tu ovšem háček. Behavioristické pojetí je pojmově jednodušší. To však ještě nemusí znamenat, že ověření hypotéz, které se o toto pojetí opírají, bude snazší než v případě pojetí druhého. Zákonitosti podmiňování Účinnost posílení můžeme ověřovat buď pomocí sledování pravděpodobnosti či frekvence výskytu posilovaného projevu nebo pomocí zjištění rychlosti vyhasínání. Skinnerovi holubi se v pokusech s operantním podmiňováním naučili, že klovnutí na terčík způsobí vypadnutí pelety potravy ze zásobníku. Dokázali klovnout i více než stokrát za minutu. Podobnou situaci by bylo možné vytvořit při dílenské výrobě nebo při řízení osob pracujících v prodeji. Stačilo by určit požadované chování a zajistit, aby jeho výskyt následovala odměna. Kritickým pro úspěšnost akce by ovšem bylo určení, jaké chování vlastně chceme posilovat. Bude to např. týmová spolupráce nebo soutěž jednotlivců? Protože bychom v takovém případě chtěli posilovat zcela určité chování, musili bychom být schopni toto chování jednoznačně vymezit, a také stanovit, jak budeme výskyt tohoto chování měřit. Pak by už nemělo nic stát v cestě provedení vlastního experimentu, kterým bychom účinnost zvoleného postupu ověřili. Jinou běžnou metodou ověřování pevnosti (resp. síly) podmíněného spoje je vyhasínání. Vyhasínáním se myslí to, co nastane, když přestaneme podmíněnou odpověď posilovat. Dejme tomu, že se zaměstnancem dojednáte, že bude provádět určitou činnost. Vždy dostane za provedení zaplaceno, takže jeho chování je posíleno. Jednoho dne mu platit přestanete. Možná zkusí ještě jednou, dvakrát, zda by něco nedostal, ale pak přestane příslušné chování provádět. Zajímavé je, že podmíněná odpověď vyhasíná pomaleji, jestliže subjekt nebyl odměňován pokaždé, ale jen občas. Říká se tomu rozvrhy posilování (schedules of reinforcement) a bylo to objeveno při pokusech se zvířaty. Pavlov při svých pokusech se psy posiloval pokaždé. Později se však ukázalo, že posilovat se může také jen po určitém časovém intervalu, tedy u Pavlovových psů by to mohlo být tak, že jejich podmíněná odpověď bude posílena vždy jen každý druhý nebo třetí den. Nebo může být posílení podáno vždy po určitém počtu podmíněných odpovědí. Navíc se ještě může jak interval, tak poměr odpovědí a posílení, měnit. Ukázalo se, že rozvrhy přerušovaného (intermitentního) posilování vedou k vytvoření pevnějšího spoje, který vyhasíná pomaleji. Je celkem jasné, proč tomu tak je. Jestliže člověk nebo jiný tvor očekává odměnu pokaždé, stačí pár vynechání, aby se jeho odpověď začala měnit. Jestliže se však odměna objevuje jen občas a dokonce nepravidelně, stále zůstává naděje, že se vyskytne později. (To je ovšem mentalistické vysvětlení, neboť očekávání a naděje nejsou přímo pozorovatelné. Takové vysvětlení by pro behavioristu bylo nepřípustné.) V případě přerušovaného podmiňování je vhodné povšimnout si ještě dvou skutečností. Při tomto rozvrhu podmiňování může vytvoření spoje trvat déle. Dále platí, že posílení v reálných životních situacích jsou téměř vždy založena na tomto rozvrhu. Žák dostává známku jen když je zkoušen, a ne pokaždé, kdy se učil. V zaměstnání dostáváme výplatu zpravidla jednou za měsíc, a ne v okamžiku, kdy jsme podle názoru nadřízeného či svého vlastního udělali něco správně. Výzkum podmiňování pomohl odhalit, čím se liší účinky odměny a trestu. Za trest v těchto souvislostech považujeme nepříjemný podnět, jemuž se subjekt, resp. podmiňovaný tvor, rád vyhne. Uplatnění trestu by tedy mělo snížit pravděpodobnost výskytu chování, které je 3
4 nežádoucí. Trest není jen opak odměny, ale má odlišnou kvalitu. Především trest nese méně určitou informaci o tom, co má následovat. Zatímco odměna vlastně říká ano, to dělej, říká sice trest to nedělej, nedává však žádnou informaci o tom, co by se dělat mělo. V teorii podmiňování platí, že mezi podnětem a posílením musí být časová blízkost. Trest však lze jen zřídka uplatnit ve chvíli, kdy by mohl být účinný. Brání tomu mnoho okolností, na pracovišti dokonce i zákony. Z těchto důvodů se trest nepovažuje za příliš účinný nástroj změny chování. Zmínili jsme se o významu časové blízkost mezi odpovědí (chováním) a posílením. Další podmínkou pro posílení je návaznost dané chování, tedy podmíněnou odpověď posílení následuje. Tyto dvě podmínky jsou považovány za podstatné k tomu, aby se podmíněný spoj mohl vytvořit. V anglosaské literatuře jsou označovány jako continguity a contingency. Nejsou-li tyto dvě podmínky splněny, nejsou chování a to, co je považováno za posílení, součásti jednoho a téhož podmíněného spoje. V šedesátých letech přišel s některými zajímavými myšlenkami, týkajícími se podmíněných spojů, Premack (1965). Jeho myšlenky se později ukázaly jako užitečné v souvislosti s modifikací organizačního chování. Premack kupříkladu zjistil, že to, co v souvislosti s jedním druhem chování posloužilo jako posílení, nemusí takto fungovat v případě chování jiného druhu. Také ukázal, že podmíněná odpověď a posílení si někdy mohou vyměnit místa. Kupříkladu hladová krysa poběží, aby se mohla najíst. Jestliže jí však schází pohyb, bude jíst, aby mohla běžet. Takže potrava může posílit tělesnou aktivitu, jindy ale může tělesná aktivita posílit příjem potravy. To ukazuje, že účinek posílení se může měnit s měnícími se podmínkami (Arnold a kol., op.cit., s. 286). Premack tvrdil, že posílení, která přicházejí v úvahu, vytvářejí svého druhu hierarchii. Pořadí posílení v této hierarchii se mění s měnícími se podmínkami. Jedinec se pouští do takových činností, které mu zajistí některé z posílení, která jsou aktuálně na vrcholu hierarchie. V případě, že to není možné, pustí se do aktivity umístěné v hierarchii níže. K tomu dojde snadněji, je-li tato náhradní činnost nějakým způsobem spojena s činností, umístěnou blízko vrcholu hierarchie. Na druhé straně lze subjekt vhodným ovlivněním přivést k tomu, aby se věnoval chování, které v jeho hierarchii posílení leží nízko, jestliže se tím přiblíží k možnému uplatnění chování, které je v této hierarchii blízko vrcholu. Například leckdo by rád vybral několik set tisíc korun z banky, protože to však učinit nemůže, věnuje se jiným činnostem, třeba přípravě na zkoušku. Úspěšné složení zkoušky ho přivede blíže k získání diplomu, a to posléze k získání dobře placeného místa. Modifikace organizačního chování v praxi Jak upozorňují Arnold a kol. (op.cit., s. 288), principy podmiňování byly v kontextu organizačního chování aplikovány značně později než v pedagogické a klinické psychologii. Modifikace organizačního chování a postupy, které používá, byly souhrnně popsány Luthansem a Kreitnerem (1975) a později Hellervikem a kol. (1992). Modifikace organizačního chování se typicky zaměřuje na určení kritického chování, po němž následuje uplatnění posílení tak, aby se vzorce chování vhodným způsobem upravily. Kritickým chováním je míněno takové chování, které ovlivňuje dosahované výsledky. Posilovány jsou pak takové prvky vzorce chování, které zvýší frekvenci výskytu toho chování, které povede k uspokojivým výsledkům pracovní činnosti. Zohar a Fussfeld (1987) prováděli studii v textilní továrně, kde úroveň hluku dosahovala nebezpečných úrovní. Přesto velký počet dělníků odmítal používat ochranné pomůcky (chrániče sluchu). V daném případě bylo užívání ochranných pomůcek tím kritickým chováním, které rozhodovalo o výsledku. Požadovaným 4
5 výsledkem v tomto případě byla ochrana zdraví pracovníků. Autoři studie zjistili v rozhovorech, jaká posílení by zaměstnanci považovali za atraktivní. Podle zaměstnanců to byly zejména spotřební předměty trvalé hodnoty jako rádia a televize. Zohar a Fussfeld v provozu zavedli systém známkového hospodářství spočívající v tom, že prvoliniový vedoucí v nepravidelných časových intervalech rozdával známky těm pracovníkům, kteří ochrannou pomůcku užívali. Známky samy o sobě neměly žádnou hodnotu, ale když jich pracovník získal dost, mohl je vyměnit např. za rádio. Známkové hospodářství mělo téměř okamžitý účinek a užívání ochranné pomůcky se zvedlo ze 35 na 90%. Rozdávání známek trvalo jen dva měsíce, ale účinek zůstal na stejné úrovni i po devíti měsících, kdy byla prováděna následná studie. Příklad ukazuje všech pět kroků, které dle Luthanse a Kreitnera musí postup modifikace organizačního chování zahrnovat. Jsou to: - identifikace kritického chování; - změření kritického chování; - provedení funkcionální analýzy chování; - návrh a vývoj strategie intervence; - vyhodnocení, zda vyvinutá strategie vedla k žádoucí změně. Úkolem funkcionální analýzy je určení podnětů v pracovní situaci, které spouštějí dané chování (tj. určení podmínek, za nichž k danému chování dojde) a stanovení vhodných posílení, která budou dané chování posilovat. Funkcionální analýza je snad nejdůležitější součástí OB Mod. Pokud není řádně provedena, není jisté, jaké jsou spouštěcí podmínky, ani jaká posílení mohou být účinná. Arnold a kol. (l.c.) Objasňují podstatu funkcionální analýzy pomocí příkladu, který zde rovněž, byť v poněkud zjednodušené podobě, použijeme. Příklad se týká programu modifikace organizačního chování, který by měl omezit to, že se prodejci jisté firmy až příliš často vyskytují na místním ředitelství, kde čas tráví, alespoň podle názoru jejich nadřízeného, zbytečným tlacháním. Toto chování může být posilováno relaxací v kanceláři a vyhnutím se stresu a napětí při práci v terénu. Může ale jít o posilování sociální interakcí s druhými prodejci, která je sama odměnou. Kdyby šlo o první případ, mohla by se věc vyřešit nabídnutím možností relaxace a odpočinku dále od základny. Pokud však jde o druhý případ, takové posílení bude neúčinné. Jak citovaní autoři poznamenávají, problém může být i v něčem zcela jiném. Pokud např. produkt, který mají prodejci prodávat, za moc nestojí a je velmi obtížné najít zákazníky, budou návraty prodejců na základnu dány nejspíše tím, že samotný prodej neposkytuje dostatečné posílení. V takovém případě nepomůže změna chování a bude nutná změna produktu. Další krok, návrh a vývoj strategie intervence, má za cíl najít postup, který posílí žádoucí a oslabí nežádoucí chování. Posilovat lidské chování lze pomocí velmi rozmanitých prostředků. V následující tabulce je uvedena řada příkladů možných odměn. Samozřejmě že základní odměnou jsou peníze, ale lidé reagují velmi dobře na mnohá jiná posílení, z nichž některá, jako např. přátelské jednání či pochvala, nezvyšují finanční náklady. Využít lze také Premackovu hierarchii posílení. Volby vhodných posílení je pro úspěch intervence velmi důležité. Je třeba si uvědomit, že ne všichni lidé reagují na stejná posílení stejně. Pro někoho může být zodpovědnější a náročnější práce odměnou, jiný zase bude stát spíš o to, aby mohl dříve odejít. Pro někoho jsou nejlepší odměnou peníze, jiný zase dá přednost volnu. 5
6 Tabulka 1: Možné odměny, které lze využít při OB Mod (podle Arnold a kol. (2005, s. 291) Vybrané odměny na pracovišti Spotřební Věcné K vidění či slyšení Pochoutky o přestávce na kávu Obědy zdarma Košíčky s jídlem Velikonoční šunka Vánoční krocan Pozvání rodiny na firemní oběd Firemní pikniky Večírky s pitím a sýrem po práci Pivní večírky Doplňky k psacímu stolu Diplomy Firemní auto Hodinky Trofeje Pochvaly Prsteny a odznaky Nábytek a domácí spotřebiče Nářadí do dílny či zahrady Oblečení Členství v klubu Zvláštní poslání Kancelář s oknem Přehrávaná hudba Úpravy pracovního prostředí Firemní literatura Vlastní kancelář Oblíbení řečníci či přednášky Diskuse v knižním klubu Zpětná vazba o výkonu Symbolick é Peníze Akcie Přednostní právo k nákupu akcií Lístky do kina Kupony na zboží Zaplacení pojištění Lístky na oběd a do divadla Výlety Známky na výměnu Podíl na zisku Přirozené odměny Společenské Přátelské pozdravy Neformální uznání Formální uznání výsledků Pozvání na kávu či oběd Žádost o náměty Žádost o radu Pochvala pokroku v práci Uznání ve firemním tisku Poplácání na rameno Úsměv Verbální či neverbální uznání či chvála Premackovy Práce s větší odpovědností Rotace pracovního místa Dřívější odchod s odměnou Delší přestávky Delší pauzy na oběd Osobní placené volno Práce na vlastním projektu v zaměstnání Možnost užívat firemní zařízení pro vlastní účely Firemní rekreace Jak Arnold a kol. (l.c.) shrnují účinky odměny (posílení) na chování a využití odměn v OB Mod uvádíme v tabulce 2. Poslední řádek tabulky přidává k pozitivnímu a negativnímu posílení a vyhasínání zpětnou vazbu. Zpětnou vazbu brala v úvahu řada studií zabývajících se OB Mod. Na druhé straně je třeba zmínit, že zpětná vazba k čistému behaviorismu nepatří. Zpětná vazba je informace o výsledku a její zavedení předpokládá poznávací schopnosti u toho, kdo ji přijímá. Pokud se striktně přidržujeme behavioristického modelu je obtížné vysvětlit, jak by vlastně měla působit. Na druhé straně je zpětná vazba součástí celé řady jiných teoretických koncepcí toho, jak vyvolat změnu. Zejména je důležitá v teorii motivace stanovením cíle. 6
7 Tabulka 2 posílení, chování a OB Mod Co následuje chování Pozitivní posílení Negativní posílení Vyhasínání Zpětná vazba Účinek na předcházející chování Je-li aplikováno, zvyšuje frekvenci výskytu chování, které je bezprostředně předcházelo Následek, jehož odstranění zvyšuje frekvenci výskytu chování, které je bezprostředně předcházelo Absence jakéhokoli posilujícího či trestajícího následku. Vede ke snížení frekvence výskytu předcházejícího chování. Často obtížně odlišitelné od trestu Poskytuje informaci o výsledcích dosažených daným chováním Použití v OB Mod Užíváno často, mnohem častěji jako chvála nebo sociální posílení, než peníze Není často zmiňováno, ale v některých výzkumech se může vyskytnout jako vedlejší efekt Často zjevně či skrytě využito společně s pozitivním posílením, aby se posílilo žádoucí a oslabilo nežádoucí chování Jedna z nejčastěji používaných strategií intervence Řada studií sledujících účinnost systematického uplatnění modifikace organizačního chování doložila, že tento přístup může být účinný. Níže citované studie ukázaly, že přístupy založené na operantním podmiňování vedly k výrazným změnám chování viz např. O Brien a kol. (1982) a Luthans a Martinko (1987). Ovšem ne všechny intervence, jejichž cílem je modifikace organizačního chování jsou úspěšné (Beard a kol., 1998). Stajkovic a Luthans (1997) provedli meta-analýzu výzkumů zkoumajících dopad modifikace organizačního chování na pracovní výkon. Celkově nalezli jako důsledek uplatnění OB Mod zvýšení výkonnosti o 17%. Podle jejich další studie (Stajkovic a Luthans, 2001) peníze se jako posílení uplatnily mnohem lépe, než jiné možnosti. Perspektivy modifikace organizačního chování Budoucí rozvoj a uplatnění postupů OB Mod závisí především na tom, jak účinnými se touto koncepcí doporučované postupy ukáží. V tomto směru však OB Mod naráží na určité problémy. První z nich se týká metodologie výzkumu. Při výzkumu účinnosti postupů OB Mod se obvykle používají dva přístupy, označované jako reverzní projekt (reversal design) a projekt vícenásobné základní čáry (multiple baseline design) (Arnold a kol., op.cit., s. 296). Při použití reverzního projektu se napřed určí výchozí frekvence výskytu kritického chování. Ta je v těchto projektech označována jako základní čára. Po jejím stanovení se začne s intervencí a ta (jak se předpokládá) zvýší frekvenci výskytu daného chování. Po určité době se s posilováním tohoto chování přestane a frekvence jeho výskytu se sníží, někdy až na základní čáru. Opět po určité době se s posilováním začne znovu a postup se několikrát 7
8 opakuje. Problém s takto pojatým ověřováním účinnosti OB Mod spočívá v tom, že pokles frekvence posilovaného chování nemusí být žádoucí a také to, že intervenci lze záměrně provést tak, aby vyvolala dlouhodobou změnu. Pak již ovšem není ověření účinnosti zvoleného postupu možné. Projekt vícenásobné základní čáry je v tomto směru vhodnější. Spočívá v tom, že v rámci jednoho projektu posilujeme postupně několik různých chování. Začneme s jednou základní čárou a příslušné chování posilujeme. Po té, co se frekvence jeho výskytu zvýší, začneme posilovat další chování. Tento design nepotřebuje vracení se k základní čáře a přitom umožňuje doložit, nakolik jsou zvolené postupy posilování účinné. Na tomto místě považujeme za nutné vyložit, proč jsou metody ověřování účinnosti tak důležité. Je tomu tak, protože nic není snazšího, než používat metody na základě víry, bez ověření. Ověřování je totiž složité, leckdy nákladné, a jestliže jsme uvěřili, neradi bychom zjistili, že to, co děláme, nedává smysl. Lidé odjakživa vytvářeli složité rituály, které jim měly pomoci dosáhnout toho, co si přáli. Pokud však neověřovali, zda jejich úsilí skutečně vede k tomu, co chtěli, daleko se nedostali. Současná civilizace a rozvinutá ekonomika by nebyla bez ověřování možná. Bez ověřování, bez zpětné vazby, nelze řídit. Ověřování má mnohdy povahu aplikace vědecké metody. Je tomu tak, protože vědecké postupy jsou ty nejlepší postupy ověřování, jaké známe. Bez jejich aplikace bychom nemohli dospívat k vědecky podloženým poznatků a na těch je současný hospodářsky rozvinutý svět vybudován. V závěru předchozí části kapitoly jsme zmínili zpětnou vazbu a to, že s ní pracuje řada autorů zabývajících se modifikací organizačního chování. Zpětná vazba však u svých příjemců předpokládá schopnost poznávat, a proto ji nelze používat v souvislosti s přísně behavioristickým výkladem. To je další problém. Zdá se, že OB Mod samo rozvrací svoji východiskovou teoretickou koncepci a rozšiřuje ji o kognitivní a mentalistické prvky. Behavioristická koncepce je zřejmě pro vysvětlení a modifikování lidského poznání příliš úzká. Bandura (1977b, s. 18) poznamenal něco v tom smyslu, že výsledky sice mění chování, ale činí tak skrze zprostředkující působení myšlení. Mnohé postupy OB Mod jistě mohou být účinné. Jejich další vývoj a uplatnění však vyžadují novou a širší teoretickou koncepci. Arnold a kol (op.cit., s. 97 a násl.) navrhují, aby za tím účelem byla přijata Bandurova teorie sociálního učení (Bandura, 1986). Doc. PhDr. Luděk Kolman, PEF ČZU Pro seminář sekce psychologie práce a organizace při ČMPS,
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.
Více(lat. socialis = společný)
SOCIALIZACE & Sociální učení Socializace (lat. socialis = společný) = proces, během kterého se jedinec začleňuje do společnosti socializace nebývá nikdy ukončena jedná se o vývoj lidské osobnosti lidský
VíceOsobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů
Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,
VíceManagement. Základy chování,motivace. Ing. Jan Pivoňka
Management Základy chování,motivace Ing. Jan Pivoňka Postoje Hodnocení (příznivá i nepříznivá) o předmětech, lidech nebo událostech Složka poznání přesvědčení, názory, znalosti, informace Složka cítění
VíceDOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU
DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU Projekt MOTIVALUE Jméno: Třida: Pokyny Prosím vyplňte vaše celé jméno. Vaše jméno bude vytištěno na informačním listu s výsledky. U každé ze 44 otázek vyberte a nebo
VíceXD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium
XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení,
Více6. přednáška. Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování. Mgr. Petra Halířová 2010
Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 6. přednáška Hodnocení a odměňování zaměstnanců. Kariérové plánování Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Armstrong: Řízení lidských zdrojů, s.
VíceOrganizační chování. Spokojenost v práci a pracovní výkonnost (seminář)
Organizační chování Spokojenost v práci a pracovní výkonnost (seminář) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty vojenského leadershipu
VíceODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ
ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ 1 Moderní pojetí odměňování Neznamená pouze mzdu nebo plat, případně jinéformy peněžní odměny, které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci jako kompenzaci za vykonávanou práci. Zahrnuje
VíceRNDr. Milan Šmídl, Ph.D. Co je to BOV?
RNDr. Milan Šmídl, Ph.D Co je to BOV? BOV = Badatelsky Orientovaná Výuka Inquiry Based Science Education (IBSE) Inguiry = bádání, zkoumání, hledání pravdy cílevědomý proces formulování problémů, kritického
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceINOVACE VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH. Zdenko Reguli Lucie Mlejnková
INOVACE VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Zdenko Reguli Lucie Mlejnková ÚROVNĚ INOVACÍ 1) úroveň poznatková (informace o změně zdůvodnění a pochopení inovace) 2) úroveň názorová (přijetí potřeby změny) 3) racionální
VíceProjektově orientované studium. Metodika PBL
Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti
VíceUrčeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí
Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Marketing a management, okruh Vedení lidí Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: listopad 2013 Klíčová slova: motivace,
VícePedagogická psychologie. Klasické teorie učení
Pedagogická psychologie Klasické teorie učení Úvodem Učení (Čáp, 2001) Získávání zkušeností, utváření a pozměňování jedince v průběhu života. Opakem vrozeného Probíhá i na subhumánní úrovni Funkce učení
VícePsychologie práce, organizace a řízení. NMgr. obor Psychologie
Pražská vysoká škola psychosociálních studií, s.r.o. Tematické okruhy ke státní magisterské zkoušce Psychologie práce, organizace a řízení NMgr. obor Psychologie 1 Předmět a metody psychologie práce a
VíceMetodický list pro první soustředění kombinovaného studia. předmětu Management ve finančních službách
Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu Management ve finančních službách Název tematického celku: Základní koncepční přístupy a osobnost manažera Cíl: V návaznosti na poznatky
VíceZveme Vás na vzdělávací program: 1. ŘÍZENÍ PROCESŮ
děláme z dobrých firem skvělé Zveme Vás na vzdělávací program: 1. ŘÍZENÍ PROCESŮ Proč jsou procesy na prvním místě Úspěšné společnosti optimalizují své procesy, zvyšují efektivitu výroby, prohlubují flexibilitu
VíceŠkolení středního managementu mistři, vedoucí výroby
NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti
VíceHodnocení projevu a zvládání emocí. Ukázka Nová TEIQue
Hodnocení projevu a zvládání emocí Grafy a skóre 6.1.2015 Soukromé a důvěrné Normy: Czech Republic 2011 Tato zpráva obsahuje informace i návod k tomu, abyste si uvědomili a pochopili svou vlastní emoční
VíceObecná a vývojová psychologie. Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry.
Obecná a vývojová psychologie Přednáška č. 1 Co je psychologie? Cíle psychologie. Základní psychologické směry. Co je vlastně psychologie? Jak lze jednoduše a srozumitelně definovat psychologii? R. Atkinsonová
VíceManagement Podklady do školy
Management Podklady do školy 1 Management a jeho úloha v organizaci 1.1 Definice pojmu management Celá řada odborných knih, příspěvků apod. dokladuje, že pojem je velmi často používaný, protože mnoho autorů
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_15_VEDENÍ LIDÍ I_P2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceMOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143
MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje
VíceTo vše odděleně! Přitom mají stejný cíl: spokojeného zákazníka.
Firmy investují nemalé prostředky do posílení loajality zákazníků, zjišťování jejich spokojenosti a vnímání značky. Další prostředky směřují do výběru a motivace zaměstnanců, tréninků a školení, do průzkumů
VíceProcesní přístup k projektům informačních systémů. RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D.
Procesní přístup k projektům informačních systémů RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Jaká byla moje cesta k zavedení a užití procesních prvků při řízení projektů veřejných informačních systémů se zaměřením
VíceFiremní e-learning - bez learningu?
Firemní e-learning - bez learningu? Mgr. Petr Janoch Ústav pedagogických věd FF MU E-learning E + LEARNING Výzkum v Alfa Housing Středně velká firma Různá pracoviště na území ČR Kvalitativní výzkum Rozhovory
VícePOZVÁNKA NA SEMINÁŘE PRO MANAŽERY
POZVÁNKA NA SEMINÁŘE PRO MANAŽERY POZITIVNÍ PŘÍSTUP, TVOŘIVÉ MYŠLENÍ A MOTIVACE K DOSAHOVÁNÍ VÝSLEDKŮ Termín: 7. 8. ledna 2015 ŘÍZENÍ VÝKONU, HODNOCENÍ A MOTIVACE Termín: 18. 19. března 2015 MÍSTO KONÁNÍ:
VíceSběr dílenských dat s využitím produktu OKdata
Sběr dílenských dat s využitím produktu OKdata 1. Úvod Řídit bez informací nelze. To ví všichni. Přesto v praxi tuto samozřejmost často buď zcela ignorujeme nebo silně podceňujeme. Přitom na dosah ruky
VíceČESKÁ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Provozně Ekonomická Fakulta. Teze. Diplomová práce
ČESKÁ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně Ekonomická Fakulta Teze Diplomová práce Faktory ovlivňující výkonnost a pracovní zaujetí zaměstnanců Bc. Tomáš Linhart 2003 Cíl
VíceFiremní kultura. přednáška. www.newtoncenter.cz
Firemní kultura přednáška www.newtoncenter.cz Motto: Kdo jsme, co chceme, kam jdeme? J.P. Sartre (firemní identita vize) Firemní identita Svou firemní kulturou firma: - ovlivňuje jednání svých zaměstnanců
VíceVÝSTUPY PROJEKTU. doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno,
VÝSTUPY PROJEKTU doc. Mgr. Jana Kratochvílová, Ph.D. PhDr. Zora Syslová, Ph.D. Brno, 26.4.2016 OBSAH: 1. Východiska tvorby záznamového archu. 2. Tvorba záznamového archu a jeho ověření. 3. Návrhy metodik.
Více1 Úvod. Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné:
1 Úvod Zdálo by se, že vyložit, jak je to s lidskou myslí, není až tak obtížné: My všichni lidé jsme myslící bytosti, neboli všichni máme mysl. Do své mysli můžeme každý nahlížet, rojí se nám tam různé
VícePLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC
PLÁNY GENDEROVÉ ROVNOSTI 1. WORKSHOP PRACOVNÍ SKUPINY PRO ZMĚNU KLUB NKC 31. 3. 2015 1 PRACOVNÍ SKUPINA PRO ZMĚNU KLUBU NKC vznik leden 2015 68 členek a členů pro koho lidé, kteří chtějí změnu a chtějí
VíceJak mi může pomoci věrnostní program?
Jak mi může pomoci věrnostní program? POSÍLENÍM VZTAHŮ SE ZÁKAZNÍKY Zavedení věrnostního programu je stávajícími zákazníky vnímáno jako krok vstřícnosti a ocenění ze strany Vás, obchodníka. PŘI ZÍSKÁVÁNÍ
VíceT E O R I E M A N A G E M E N T U
T E O R I E M A N A G E M E N T U 9 ZS, akad.rok 2014/2015 Teorie managementu - VŽ 1 Aspekty organizační struktury Při návrhu organizační struktury se vychází z pěti hlavních aspektů : 1) Specializace
VíceRegionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY
Příloha č. 6 Regionální seminář veřejná diskuse k doporučením OECD v oblasti monitoringu a evaluace: ASPEKTY NA ÚROVNI HODNOCENÍ ŠKOLY Michaela Šojdrová michaela.sojdrova@csicr.cz Analýza silných a slabých
VíceEvropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Projekt Evropa pro občany Evropa pro občany Cílem programu Evropa pro občany (2007-2013) je přiblížit Evropskou unii občanům členských států a zároveň občany podpořit,
Více4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky
MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo
VíceŠETŘENÍ PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ V KNIHOVNÁCH
ŠETŘENÍ PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ V KNIHOVNÁCH Projekt Společným postupem sociálních partnerů k přípravě odvětví na změny důchodového systému etapa II Registrační číslo projektu CZ.03.1.52/0.0/0.0/15_002/0001783
VíceSLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU
SLADĚNÍ RODINNÉHO A PROFESNÍHO ŽIVOTA ŽEN PŮSOBÍCÍCH VE VĚDĚ A VÝZKUMU Citované výsledky vycházejí ze tří výzkumných akcí uskutečněných STEM v rámci projektu "Postavení žen ve vědě a výzkumu" spolufinancovaného
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických
VícePoradce vs. klient. Biostrukturální prodej a marketing KONFERENCE FINANČNÍCH PORADCŮ 2018: 29. listopad 2018 / PRAHA / 5 sálů s programem
KONFERENCE FINANČNÍCH PORADCŮ 2018: Poradce vs. klient 29. listopad 2018 / PRAHA / 5 sálů s programem Biostrukturální prodej a marketing Milan Zajíček, Pražská manažerská akademie, s.r.o. Dotazy řečníkům:
VíceTRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka
TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty
VíceEmocionální a interpersonální inteligence
Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací
VíceVÝSTUPNÍ ZPRÁVA. Zdroje stresu
VÝSTUPNÍ ZPRÁVA Zdroje stresu John Doe john.doe@example.com 18. září 2018 Dostává se Vám do rukou výstup z dotazníku Zdroje stresu. Dotazník se zaměřuje na zmapování možných zdrojů zátěže (stresory) a
VíceUčení. Klasické podmiňování. Operantní podmiňování. Využití podmiňování v praxi. PaS2 1
Učení Klasické podmiňování. Operantní podmiňování. Využití podmiňování v praxi. PaS2 1 Učení pojem užívaný ve více vědních oborech Učení z psychologického hlediska: Relativně trvale probíhající změny ve
VíceNáhodný jev a definice pravděpodobnosti
Náhodný jev a definice pravděpodobnosti Obsah kapitoly Náhodný jev. Vztahy mezi náhodnými jevy. Pravidla pro počítání s pravděpodobnostmi. Formule úplné pravděpodobnosti a Bayesův vzorec. Studijní cíle
VíceDalší vzdělávání a rozvoj kompetencí
Mezinárodní výzkum dospělých Další vzdělávání a rozvoj kompetencí Výsledky mezinárodního výzkumu OECD PIAAC v České republice a jejich implikace pro veřejné politiky Konference, 27.11.2013 Věra Czesaná,
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. Řídící styl manažerů v kontextu organizační politiky
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ OBOR PODNIKÁNÍ A ADMINISTRATIVA TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Řídící styl manažerů v kontextu organizační politiky Vedoucí diplomové práce: Autorka:
VíceSystémy řízení jakosti pro realizaci výzkumu a vývoje
Systémy řízení jakosti pro realizaci výzkumu a vývoje Aplikování systémů řízení jakosti pro výrobu a používání technologií a materiálů a vedení experimentů Blažena Jedličková 25.5.2011 Co? Dle čeho? (systém)
VíceInovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz
http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. KFC/PEM Přednáška č 11 a 12 Řízení od nástupu anglické průmyslové
VíceHODNOCENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ EKONOMICKÉ FAKULTY TUL
HODNOCENÍ SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ EKONOMICKÉ FAKULTY TUL Vážené kolegyně a kolegové, v rámci zvyšování spokojenosti a kvality pracovních podmínek na EF TUL byl vytvořen tento dotazník, jehož prostřednictvím
VíceSOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám. doc. Michal Kaplánek
SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA ve vztahu k dalším disciplínám doc. Michal Kaplánek Místo sociální pedagogiky v kontextu vědy i praxe Terminologický problém (teorie praxe) Používání stejného pojmu pro vědu i praxi,
VícePEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA
PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě
VíceNa pravidelné investice je (stále) spolehnutí
Na pravidelné investice je (stále) spolehnutí Pravidelné investice jsou stále nejspolehlivější cestou, jak se dostat k většímu objemu peněz. A přitom relativně bezpečnou. Jak vybudovat majetek? Ve finančních
VíceJméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání
Jméno autora: Ing. Juraszková Marcela Datum vytvoření: 16. 11. 2012 Ročník: II. Vzdělávací oblast: Ekonomika a právo Vzdělávací obor: Podnikání Tematický okruh: Marketing a management Téma: Motivace Číslo
VíceAnalýza SWOT. Strategický management 05
Analýza SWOT Strategický management 05 Využití metody: Plánování, rozhodování Facilitátor: ano Ideální počet účastníků: 4 8 (možno i více) Základní pomůcky: Flipchart, flipové papíry, lektorský kufřík
VíceSTATISTICKÝ SOUBOR. je množina sledovaných objektů - statistických jednotek, které mají z hlediska statistického zkoumání společné vlastnosti
ZÁKLADNÍ STATISTICKÉ POJMY HROMADNÝ JEV Statistika pracuje s tzv. HROMADNÝMI JEVY cílem statistického zpracování dat je podání informace o vlastnostech a zákonitostech hromadných jevů: velkého počtu jedinců
VíceVedení lidí v praxi. Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci. PER Personální management. Kratochvílová Soňa 3.4.2013
Vedení lidí v praxi PER Personální management Kratochvílová Soňa 3.4.2013 Fakulta textilní Technické univerzity v Liberci OBSAH ÚVOD... 3 1. Výběr správných pracovníků... 3 2. Spolupráce a poslušnost podřízených...
VíceAdaptace a stabilizace zaměstnanců. Mgr. Andrea Drdáková
Adaptace a stabilizace zaměstnanců Mgr. Andrea Drdáková Co je adaptace? Adaptace- proces aktivního přizpůsobování člověka životním podmínkám a jejich změnám. Ve společenském procesu práce je procesem vyrovnávání
VíceInženýrská statistika pak představuje soubor postupů a aplikací teoretických principů v oblasti inženýrské činnosti.
Přednáška č. 1 Úvod do statistiky a počtu pravděpodobnosti Statistika Statistika je věda a postup jak rozvíjet lidské znalosti použitím empirických dat. Je založena na matematické statistice, která je
VíceI. Základní ekonomické pojmy
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 I. Základní ekonomické pojmy 1. Potřeby Potřebami rozumíme vědomí nedostatku, které nás nutí tento nedostatek
VícePředškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Zásady efektivního učení
VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 12, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 13.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní
VíceNázev materiálu: Autor: (jméno, příjmení, titul) ING. ZUZANA EKRTOVÁ Zpracováno dne: 7. 1. 2013
Označení materiálu: VY_32_INOVACE_EKRZU_EKONOMIKA2_14 Název materiálu: OBCHOD Tematická oblast: Ekonomika, 2. ročník Anotace: Prezentace vysvětluje žákům image důvěryhodného podniku Očekávaný výstup: Žáci
Více6. Jaký s vidíte největší problém s s italským managementem? " # Jazyková bariéra Odlišná mentalita Rozdílná koncepce zaměření firmy Malý vliv zaměstn
Tento dotazník slouží účelu vypracování mé diplomové práce na téma: Vnímání vybraných hledisek kvality života pracovníky podniku střední velikosti ve vztahu k podnikové kultuře. Dotazník je anonymní, nebude
VíceBEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ
ZÁKLADNÍ A NEZBYTNÉ ČINNOSTI BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ PŘEDSEDY PŘEDSTAVENSTVA A GENERÁLNÍHO ŘEDITELE SKUPINY VINCI XAVIERA HUILLARDA A EVROPSKÉ RADY ZAMĚSTNANCŮ Bezpečnost
VíceProjekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace
Projekty formování pozitivního postoje dětí a dospívajících k četbě v podmínkách rodinné edukace Markéta Švamberk Šauerová PROJEKTY FORMOVÁNÍ POZITIVNÍHO POSTOJE DĚTÍ A DOSPÍVAJÍCÍCH K ČETBĚ V PODMÍNKÁCH
VíceTest B pro přijímací řízení do navazujícího mgr. studia modul EŘLZ, AR 2012/2013
Test B pro přijímací řízení do navazujícího mgr. studia modul EŘLZ, AR 2012/2013 1. Nástrojem strategického plánování v oblasti lidských zdrojů v organizaci je: a) personální plán, b) plán odměňování,
VícePolitická socializace
Politická socializace Charakteristika politické socializace Teorie politické socializace Psychologické teorie Stádia morálního usuzování Vzdělávání a politická socializace Charakteristika politické socializace
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA PROVOZ A EKONOMIKA PREZENČNÍ STUDIUM TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI: FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ VÝKONNOST A PRACOVNÍ ZAUJETÍ ZAMĚSTNANCŮ Autor DP: Vedoucí
VíceCZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit
Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer
VícePILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ
INSTITUT SVAZU ÚČETNÍCH KOMORA CERTIFIKOVANÝCH ÚČETNÍCH CERTIFIKACE A VZDĚLÁVÁNÍ ÚČETNÍCH V ČR ZKOUŠKA ČÍSLO 7 PROFESNÍ CHOVÁNÍ A KOMUNIKACE PILOTNÍ ZKOUŠKOVÉ ZADÁNÍ ÚVODNÍ INFORMACE Struktura zkouškového
VícePRŮZKUM SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ FIRMA, s.r.o. měsíc 2011
PRŮZKUM SPOKOJENOSTI ZAMĚSTNANCŮ FIRMA, s.r.o. měsíc 2011 Číslo dotazníku: (Nevyplňujte prosím.) Vážená paní, vážený pane, obracíme se na Vás se žádostí o spolupráci při šetření spokojenosti zaměstnanců.
VíceFIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ
FIREMNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A PORADENSTVÍ VZDĚLÁVACÍ A VÝCVIKOVÉ KURZY Nabízíme: INDIVIDUÁLNÍ PŘÍSTUP PROGRAMY NA KLÍČ Význam má takové vzdělávání, které reaguje na zcela konkrétní potřeby. Kurzy v oblasti : sociálně
VíceSOFT SKILLS A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ
Projekt vznikl za přispění Nadace ČEZ A FORMY VZDĚLÁVÁNÍ Společnost: VÍTKOVICE POWER ENGINEERING Zástupce: Mgr. Pavel Řehánek Soft Skills (nebo-li měkké dovednosti ) Co jsou to Soft Skills??? Pojem "osobnost"
VíceVyhodnocení výzvy Smart Akcelerátor
Vyhodnocení výzvy Smart Akcelerátor Obsah Manažerské shrnutí... 3 Metodika a obsah šetření... 3 Stručné závěry šetření... 4 2 Manažerské shrnutí V souvislosti s přípravou výzvy Smart Akcelerátor II přistoupil
VíceVLIV PODNIKOVÉ KULTURY
VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové
Více- Soubor poznatků, názorů, zkušeností, metod a doporučení nezbytných k dosažení cíle
Otázka: Management Předmět: Ekonomie Přidal(a): 01anca - Soubor poznatků, názorů, zkušeností, metod a doporučení nezbytných k dosažení cíle - Proces organizování, plánování, rozhodování, komunikování,
VíceGrafické zpracování výstupů z evaluačních dotazníků z nadstavbového modulu Asistent pedagoga pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí 2.
Grafické zpracování výstupů z evaluačních dotazníků z nadstavbového modulu Asistent pedagoga pro děti ze sociálně znevýhodněného prostředí 2. běh Na 1. pilotní ověřování 50 h nadstavbového modulu navázal
VíceOšetřovatelský model dle Royové a jeho využití v praxi (Adaptační model) DANA DOLANOVÁ
Ošetřovatelský model dle Royové a jeho využití v praxi (Adaptační model) DANA DOLANOVÁ CALLISTA ROY * 14. 10. 1939, Los Angeles, USA 1960 základní oše vzdělání na Mount Mary s College v Los Angeles, dále
VíceMetody sociální práce. PhDr. Jana Novotná
Metody sociální práce 4 PhDr. Jana Novotná Pojmy v sociální práci Lidský vztah jako součást profese Pojmy v sociální práci AKCEPTACE Akceptace je bezvýhradné přijetí vedeného. Je považována za první základní
VícePROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ
VíceVYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení
VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností
VíceMZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM
Motivovat lidi znamená, že je musíte přimět chtít to, co chcete, aby chtěli M. Amstrong MZDOVÝ A MOTIVAČNÍ SYSTÉM v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení
VíceZávěrečná práce. Odborný styl
Závěrečná práce Odborný styl Anotace - abstrakt Anotace je napsána na samostatném listu a má rozsah 10 až 15 řádků.je stručným a komplexním popisem obsahu práce, nově objevených skutečností a z nich plynoucích
VíceManažerská psychologie
Manažerská psychologie (X16MP1, X16MPS, A0M16MPS, A0B16MPS) 10. přednáška Podniková kultura Mgr. Petra Halířová 2010 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení. Nový, Ivan a kol.: Interkulturální
VíceCo Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1
Co Vás čeká aneb přehled témat přednášek... Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 1. Pedagogika jako věda dělení, vývoj a současné postavení 2. Výchova, vychovatel a vychovávaný - základní činitelé výchovného
VícePřípadová studie Služby ve výuce a v praxi na TUL
Případová studie Služby ve výuce a v praxi na TUL doc. Ing. Jan Skrbek, Dr. e-mail: Jan.Skrbek@tul.cz Pracovní seminář na téma SSME (služby věda, správa a realizace) 18.3.2010 Pracovní seminář na téma
VíceKurz psychologie a sociologie na FSV
Kurz psychologie a sociologie na FSV Základy obecné psychologie 1 - - senzorické procesy, vnímání, vědomí Mgr. Petra Halířová 2010/2011 Literatura Atkinsonová, R. (2003). Psychologie, s. 110-231 Dobrovská,
VícePedagogická komunikace
Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty
VíceVzdělávací oblast - Člověk a svět práce
Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.
VíceMyšlení versus Směrnice?
Myšlení versus Směrnice? Jak compliance nachází rovnováhu mezi hodnotami a pravidly. Mercedes-Benz Česká republika Marek Sixta Prezentace odráží osobní stanoviska prezentujícího a není oficiálně publikovaným
Více2/4.1 Systémy hodnocení pracovníkû ve firmû
EFEKTIVNÍ V ROBA část 2, díl 4, kapitola 1, str. 1 2/4.1 Systémy hodnocení pracovníkû ve firmû Co se týká personální oblasti, tak právě v této oblasti můžeme konkrétně měřit jen poskromnu. Není to tak
VíceFinanční management. Nejefektivnější portfolio (leží na hranici) dle Markowitze: Polemika o významu dividendové politiky
Finanční management Dividendová politika, opce, hranice pro cenu opce, opční techniky Nejefektivnější portfolio (leží na hranici dle Markowitze: existuje jiné s vyšším výnosem a nižší směrodatnou odchylkou
VíceD o p a d o v á s t u d i e. "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu"
D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" P r a h a 2012 D o p a d o v á s t u d i e "Pracovněprávní vztahy v odvětví obchodu" Název projektu: Posilování bipartitního dialogu
VíceZáklady sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)
Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,
VíceZískávání pracovníků. Trh práce
Získávání pracovníků Trh práce Získávání pracovníků x nábor Získávání pracovníků vs. nábor pracovníků U nás vžitý pojem nábor pracovníků X teorie řízení lidských zdrojů rozlišuje nábor a získávání - nábor
VíceMEZINÁRODNÍ KONFERENCE. Dopravní VaV centrum CDV PLUS BVV Veletrhy Brno
Dopravní VaV centrum CDV PLUS Ing. Josef Mikulík, CSc. Úloha a poslání hloubkové analýzy dopravních nehod (HADN) 1. Charakteristika hloubkové analýzy dopravních nehod 2. Historický vývoj a HADN v CDV 3.
Více