Příspěvek k rozšíření a fytocenologii šklebivce přímého, Misopates orontium (L.) Rafin., v severozápadních Čechách

Transkript

1 Severočes. Přír., Litoměřice, 36-37: 41-45, 2005 Příspěvek k rozšíření a fytocenologii šklebivce přímého, Misopates orontium (L.) Rafin., v severozápadních Čechách Contribution to the distribution and phytocenology of Misopates orontium in the northwestern Bohemia Vít J o z a 1), Roman K r o u f e k 2) et Karel N e p r a š 3) 1) K Loučkám 1431, , Litvínov 6; vjoza@centrum.cz 2) Katedra primárního vzdělávání UJEP, Hoření 13, , Ústí nad Labem; kroufek@pf.ujep.cz 3) Náměstí 171, , Velké Březno; carlinepras@seznam.cz Abstract: The article contains some new finds of critically endangered taxa Misopates orontium in the northwestern Bohemia. These finds are compared with some older ones from the same area. Number of plants and short characteristics of the localites are also mentioned. Stručný nástin aktuální situace šklebivce přímého v ČR a severozápadních Čechách Současný výskyt šklebivce přímého (Misopates orontium,syn.: Antirrhinum orontium L.) je v České republice velmi ojedinělý; právem je tedy chápán jako kriticky ohrožený taxon (kategorie C1; cf. Procházka ed. 2000). Grulich (2000) považuje tento druh ve střední Evropě za archeofyt. Podle Grulicha (op.c.) rostl šklebivec přímý v minulosti na území ČR roztroušeně až vzácně především v teplejších oblastech státu. Tak například Reuss (1867) zmiňuje, že je tento druh v Podkrušnohoří a západním Středohoří rozšířen (verbreitet). Jeho výskyt se však silně snížil, takže v 90. letech 20. století byl velmi ojediněle pozorován na několika místech státu (nejbližší lokalita Minice u Kralup n.vlt., 1997 cf. Grulich op.c.). Kubát (1986: 133) uvádí Misopates orontium ještě roku 1986 mezi nezvěstnými a vyhynulými druhy bývalého Severočeského kraje. Po několika desítkách let jej na jediné lokalitě v JZ části Kadaňska nalezl Bílek (1988). V doplňcích k Červené knize vyšších rostlin Severočeského kraje jej Kubát (1996) kupodivu neuvádí mezi taxony, jež se v letech podařilo v této oblasti podařilo ověřit (nejspíše jen opomenutím). Na dlouhou dobu to však byl jediný nález v severozápadních Čechách. Velmi překvapivý byl proto nález šklebivce na skládce stavebního odpadu v Ústí n.l.-všebořicích (Nepraš 2002). Vzhledem k dlouhodobé absenci výskytu tohoto taxonu v severozápadních Čechách však nebylo možno ani odhadnout, z jakého zdroje diaspor mohly zdejší rostliny pocházet (cf. Machová et Kubát 2004).

2 Pozoruhodný je charakter stanovišť nálezů. V období před 2. světovou válkou pochází naprostá většina nálezů z polních kultur (včetně úhorů), často na lehčích (písčitých) substrátech; od druhé poloviny 20. století: jsou prakticky všechny výskyty vázány na tělesa železničních tratí, skládky či staveniště (to se týká prakticky celé ČR). Zkratky použité v textu V textu jsou z prostorových důvodů užity mezinárodní zkratky herbářů, z nichž byly excerpovány údaje a dále běžně užívané zkratky světových stran. Údaje označené hvězdičkou (*) byly původně uvedeny pod jménem Antirrhinum orontium L. Přehled vybraných historických lokalit z popisované oblasti 1. Ústí n. L.: Povrly (Pömerle): Zogenberg (= Ziegenberg?) (Anonymus PRC 1936*) 2. Povrly: JZ úpatí Kozího vrchu (Am Sűdwestfusse des Ziegenberges bei Aussig F. Fischer LIT 19.VI.1936* et Mittelbach LIT 19.VI.1936*). 3. Ústí n.l.: Všebořice: všebořická skládka stavebního odpadu. Lokalita zanikla; rostliny byly zničeny přehrnutím odpadem (Nepraš 2002). 4. Dělouš, zaniklá obec u Užína (A.N. Fassl 1893 in Opravil 1964). Tato lokalita by snad mohla souviset s předchozí. 5. Krupka: pěstovaný (Lembert PR 1858*). 6. Most: úpatí vrchu Hněvín, ZJZ úpatí, asi 50 m pod sedlem mezi Hněvínem a Širokým vrchem v erozním svahu, asi 320 m n.m. (2. polovina 50. let, J. Švankmajer in verb.). Lokalita zanikla. 7. Mašťov: stráň nad vodní nádrží Sedlec S od silnice Mašťov-Sedlec, okraj provozní cesty podle S břehu, v počtu min. 100 ex. (Bílek CHOM 1986, Bílek 1988). Nové lokality 8. 4b. Lab. střed.: Neštědice, Povrly, Roztoky, Dobkovice (Joza, Kroufek, Nepraš) Současný nejrozsáhlejší a nejpočetnější výskyt šklebivce v severozápadních Čechách. Jedná se nejméně o 8 mikropopulací pravděpodobně totožného původu, s přibližným celkovým počtem rostlin. Všechny se vyskytují na železničním tělese trati č. 90 (úsek Ústí n.l.- Děčín) či v jejím bezprostředním okolí. Je zde zřetelná souvislost s renovačními pracemi na tomto železničním koridoru v uplynulých letech. Pozoruhodné je, že z okolí Kozího vrchu u Neštědic je historický výskyt dokladován (lokality č. 1 a 2). Obecně lze všechna zdejší stanoviště šklebivce charakterizovat jako otevřená nezastíněná s nastupující ruderální vegetací na nezazemněném štěrku vulkanického původu a různé hrubosti. Velmi hojné jsou v celém úseku trati Anthemis tinctoria a Galeopsis angustifolia. Šklebivec je zpravidla lokálně hojný. Většina mikrolokalit byla dokladována. Výskyt dalších mikropopulací mezi Dobkovicemi a Děčínem je velmi pravděpodobný; tento úsek trati však nebyl prověřován. Vzhledem k charakteru stanovišť lze očekávat postupný ústup šklebivce v důsledku sukcese na štěrkových náspech nebo případného chemického ošetřování proti tomuto zarůstání vegetací. Nálezy bez snímků v rámci lokality č. 8: (uváděná kilometráž se vztahuje k trati č. 90 v úseku Ústí n.l. hl.n-děčín)

3 Km 525,3, bezprostřední okolí žst. Neštědice směrem od Povrlů, okraj trávníku s dominantním Arrhenatherum elatius). 8 ex. Misopates orontium ; Km 524,4, pod Kozím vrchem, na říčním štěrku! 10 ex. Misopates orontium ; Km 524,3, pod Kozím vrchem, železniční těleso na straně blíž k Labi! Asi 10 ex. Misopates orontium a. Krušn. podh. vl.: Litvínov-Písečná (Joza) Velmi překvapivý nález (VJ), neboť tato lokalita rozšiřuje výskyt druhu o fytogeografický podokres 25a. Krušn. podh. vl., odkud dosud nebyl uváděn (cf. Grulich 2000: 334). Asi 60 ex. šklebivce roste na SZ okraji obce, při okraji místní cesty 150 m SV koupaliště, naproti domu č.p. 276 (380 m n.m.). Nejbližší výskyt v nedávné historii byl patrně v Mostě (lokalita č. 6). Sn.: Litvínov-Písečná: SZ okraj obce, okraj místní cesty 150 m SV koupaliště, naproti domu č.p. 276; 380 m n.m. (1 x 2) 2 m 2, 5, JZ; hlinitý ortorulový štěrk. E 1 = 11 %, E 0 = Zde 60 ex. Misopates orontium. E 1: Agrostis capillaris 1, Hylotelephium maximum 1, Poa nemoralis subsp. nemoralis 1, Misopates orontium 1, Achillea millefolium s.str. +, Hypericum perforatum +, Leontodon autumnalis r Podkruš. pán./25a.krušn. podh. vl.: Unčín u Krupky (Resl) SV okraj obce, menší louka pod železniční tratí č. 132 (Oldřichov u Duchcova - Malé Chvojno - Děčín) 100 m JV od nádražní budovy při okraji lesa, 300 m n.m.; JJV, sklon 15 ; Violion caninae, na menší části též ruderalizovaný fragment Bromion erecti. V roce 2004 zde nalezl M. Resl 1 rostlinu šklebivce přímého, kterou dokladoval (det. K. Kubát); přes pečlivý průzkum následujícího roku zde nebyla nalezena žádná další rostlina tohoto druhu a ani celkový charakter stanoviště nedává další naději na opakování nálezu. Je možné, že se zde dříve šlebivec vyskytoval, neboť vegetační kryt nemusel být tolik zapojený (viz přítomnost Equisetum arvense a Hypochaeris radicata). Na příhodných místech v okolí nádraží druh také nebyl nalezen; trať je ošetřována herbicidem. Historický výskyt v Krupce (lokalita č. 5) by mohl souviset se současným nálezem. Doklad je uložen v soukromé sbírce M. Resla. Závěr Nové nálezy šklebivce přímého jsou velmi cenným objevem pro květenu severozápadních Čech. Pozoruhodný je aktuální výskyt na více lokalitách v dosti velké vzdálenosti, zvláště po tak dlouhé absenci v celém bývalém Severočeském kraji (cf. Kubát 1986). Současný výskyt v severozápadních Čechách lze celkem jednoznačně přičítat větší intenzitě stavebního ruchu. Původ diaspor není sice zcela jednoznačně možno určit, ale vzhledem k opakovanému výskytu na dříve známých lokalitách se lze odůvodněně domnívat, že alespoň v některých případech (širší okolí Povrlů) může jít o spontánní výskyt z místního zdroje, byť nelze vyloučit ani zavlečení se štěrkem při renovaci trati. Nálezy v Unčíně u Krupky a v Litvínově jsou v tomto ohledu ještě hůře vysvětlitelné.

4 Současný výskyt šklebivce přímého na více lokalitách naznačuje, že by se tento silně ustupující druh mohl opět místy objevovat, a to zejména na lokalitách se zvýšenou intenzitou stavebních činností. Vzhledem k charakteru jednotlivých výskytů je dokonce možné, že je místy druh přehlížen. Přesto nelze očekávat jeho masový návrat do květeny severozápadních Čech, neboť se zřejmě vždy jedná o přechodné výskyty. Celková početnost na různých lokalitách značně kolísá; výskyty několika jedinců nejsou výjimkou (cf. Nepraš ex., Resl ex.). Poděkování Autoři děkují Jiřímu Hadincovi (PRC), Lence Němcové a Karlu Kubátovi (LIT) za ochotnou pomoc při studiu herbářového materiálu, posledně jmenovanému za upozornění na lokalitu v Unčíně, Čestmíru Ondráčkovi (CHOM) za ochotné vypsání lokalit z herbáře, Josefu Švankmajerovi za upozornění na historický výskyt šklebivce v Mostě a Petrovi Bultasovi a Martinu Reslovi za doprovod na některých exkurzích. Literatura Bílek I. (1988): Několik zajímavých nálezů ze západní poloviny okresu Chomutov. Severočes. Přír., Litoměřice, 21: Grulich V. (2000): Misopates Rafin. šklebivec. In: Květena České republiky, Vol. 6., Academia, Praha, p Kubát K. (1986): Červená kniha vyšších rostlin Severočeského kraje. Teps, Praha. 141 p. Kubát K. (1996): Nezvěstné a vyhynulé taxony cévnatých rostlin sz. Čech aktualizovaný seznam po deseti letech ( ). In: Kubát K. [red.], Červené seznamy ohrožené květeny České a Slovenské republiky. Severočes. Přír., append. 9 (1996): Machová I. et Kubát K. (2004): Zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin Ústecka. Academia, Praha. 220 p. Nepraš K. (2002): Misopates orontium (L.) Rafin. v Ústí nad Labem. Severočes. Přír., Litoměřice, 33-34: 48. Opravil E. (1964): Příspěvek ke květeně Teplicka. Čas. Slez. Muz., Opava, ser. A, 8: Procházka F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). Příroda, Praha, 18: Reuss A. E. (1867): Botanische Skizze der Gegend zwischen Kommotau, Saaz, Raudnitz und Tetschen. Löschner s Beiträge zur Balneologie, Vol. 2: Prag et Carlsbad. Westhoff V. & van der Maarel E. (1978): The Braun-Blanquet approach. In: Whittaker R.H. (ed.), Classification of plant communities, pp , W.Junk, The Hague.

5 Tab. 1 Tabulka fytocenologických snímků (údaje jsou podle devítičlené Braun-Blanquetovy kombinované stupnice abundance a dominance /Westhoff et van der Maarel 1978/) E 1 sn. 1 sn. 2 sn. 4 sn. 5 sn. 3 Misopates orontium 1 2b 1 2b 1 Artemisia vulgaris r r 1 r Sonchus oleraceus r r 1 r Tripleurospermum inodorum r + r r Medicago lupulina 2a 1 2a Echium vulgare Reseda lutea + 1 r Taraxacum sect. Ruderalia r 1 + Chenopodium album agg. r r r Rubus caesius + 3 Elytrigia repens 1 1 Melilotus officinalis 1 1 Lactuca serriola 1 1 Clematis vitalba + 1 Coronilla varia + + Digitaria sanguinalis + + Silene vulgaris + + Epilobium cf. lamyi r + Lathyrus sylvestris r + Lotus corniculatus + r Fallopia convulvulus r r Convulvulus arvensis r r Arenaria serpyllifolia agg. r r Druhy zapsané v jediném snímku: Sn. 1: Bromus tectorum 1, Geranium robertianum r, Polygonum arenastrum r - Sn. 2: Acer negundo juv. r, Amaranthus cf. powelli r, Anthemis tinctoria 1, Arrhenatherum elatius +, Ballota nigra ssp. nigra +, Calystegia sepium +, Cornus sanguinea juv. r, Daucus carota r, Galeopsis angustifolia r, Knautia arvensis r, Setaria pumila r, Sysimbrium loeseli 1, Vicia cracca + Sn 3: Erigeron acris 1, Linaria vulgaris 1, Origanum vulgare +, Picris hieracioides r, Solidago canadensis +, Verbascum phlomoides + Sn. 4: Artemisia absinthium +, Calamagrostis epigejos 1, Geum urbanum r, Tanacetum vulgare r, Trifolium repens r Sn. 5: Equisetum arvense 1, Humulus lupulus 2a. Lokality fytocenologických snímků: 1) Povrly: železniční trať Ústí n.l.-děčín, kilometráž 527,15; (1,5 x 4) 6 m 2, 15, VJV; E 1 = 20 %, E 0 = 35 % Zde 40 ex. Misopates orontium. 2) Povrly: železniční trať Ústí n.l.-děčín, kilometráž 527,0; (1,5 x 10) 15 m 2, 25, V; E 1 = 40 %, E 0 = 15 % Zde 300 ex. Misopates orontium. 3) Povrly: železniční trať Ústí n.l.-děčín, u žst. Povrly; (1,5 x 4) 6 m 2, 10, SZ; E 1 = 60 %, E 0 = ) Dobkovice: železniční trať Ústí n.l.-děčín, směrem na Roztoky, 250 m od ústí údolí potoka Poustka; (2 x 9) 18 m 2, 10, V; E 1 = 20 %, E 0 = 5 % ) Povrly: 20 m od zast. ČD Povrly-Roztoky směrem na Dobkovice (okraj trati u přejezdu); (1,5 x 4) 6 m 2, 5, SZ; E 1 = 40 %, E 0 = Zde 200 ex. Misopates orontium.