speciál speciál energetika energetika

Transkript

1

2 II/III Znovu. Poslanci se po smršti pozměňovacích návrhů ve druhém čtení rozhodli, že novelu energetického zákona před třetím čtením znovu projedná hospodářský výbor, který je gestorem novely Přílohu připravili: Vlastimil Poliačik, editor Lenka Hrochová, manažerka přílohy Novela energetického zákona budí silné vášně Před druhým čtením ve sněmovně bylo podáno 350 pozměňovacích návrhů, komplexní pozměňovací návrh podal i Energetický regulační úřad (ERÚ) Důvodem přijetí novely z pera ministerstva průmyslu a obchodu měl být požadavek EU na změnu způsobu výběru poplatků za obnovitelné zdroje energie (OZE) a snížení plateb za OZE pro průmysl či opatření proti manipulaci na velkoobchodním trhu s energiemi. Co obsahuje novela Novela proto změní způsob výběru poplatku za OZE tak, že místo dosavadního výměru podle spotřebované elektřiny se bude nově odvozovat podle kapacity hlavního jističe. Novela by také měla umožnit rozvoj střešních fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem do 10 kw. Pro jejich instalaci už nebudou domácnosti potřebovat licence. Vláda dále v novele zákona například navrhuje, aby dodavatelé plynu a elektřiny museli zákazníky informovat o zvýšení cen, a nikoli o změnách cen jako takových, jak zní současný zákon. Samotného ERÚ by se vedle toho mohla týkat také personální změna místo jednoho šéfa by v čele úřadu stál pětičlenný výbor, jehož členy by jmenovala sněmovna (dnes šéfa ERÚ jmenuje prezident). Mělo by to být stejné, jako to je u Českého telekomunikačního úřadu, což je obdobná instituce. Každý rok jmenuje vláda na základě návrhu ministra průmyslu a obchodu jednoho člena výboru, vysvětlil ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. ERÚ však tvrdí, že jde o zásadní omezení kontrolní funkce úřadu. Jedním z nejvíce diskutovaných ustanovení je ochrana zákazníka ( 11a). Novela původně obsahovala velmi závažný nedostatek. Ten se skrýval ve lhůtách na odstoupení u smluv uzavřených na základě podomního prodeje. Lhůta v takovém případě by nově byla pouhých 14 dnů od uzavření smlouvy. To by podle názoru ERÚ znamenalo výrazné omezení ochrany zákazníků. ERÚ navrhuje v případě podomního prodeje prodloužit lhůtu na odstoupení až na dobu 14 dnů po zahájení dodávek. Nejasné dopady do cen energií Podle šéfky ERÚ Aleny Vitáskové regulované subjekty z oblasti elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství, které před časem oslovil Energetický regulační úřad se žádostí o vyčíslení dopadů nové energetické legislativy, nejsou schopny spočítat před přijetím zákona jeho dopady do cen energií. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které zákon předložilo, na začátku února ale sdělilo, že novela zákona bude mít finanční dopad v řádu několika set milionů korun. Podle mluvčího ERÚ Jiřího Chvojky se ale podle neoficiálních informací, které má ERÚ od firem k dispozici, náklady budou pohybovat okolo 150 miliard korun. Jejich část by pak mohly společnosti promítnout do koncových cen. Podle ERÚ, když nejsou pořádně schopny dopady vyčíslit firmy, tak ministerstvo teprve ne. Proto požádal poslance, aby přerušili projednávání novely do doby, než regulované subjekty vyčíslí náklady, které jim vzniknou v důsledku této novely a které budou chtít zahrnout do regulovaných cen. Kritika pozměňovacích návrhů Podle Aleny Vitáskové se bohužel při projednávání novely opakuje situace z roku 2005, kdy úplně stejní lidé jako dnes předložili zákon o obnovitelných zdrojích a následně způsobili solární boom. Místo toho přišla smršť 350 pozměňovacích návrhů, které byly nestandardně projednávány, což vzbuzuje obavy z toho, co má být vlastně cí lem změn, uvedla Vitásková. Zajímavé je, že předkladatelem většiny pozměňovacích návrhů ve sněmovně (téměř 200) byli právě koaliční poslanci. A , foto na titulní straně profimedia.cz Jeden z pozměňovacích návrhů, který překvapivě podal zpravodaj k zákonu, poslanec Milan Urban (ČSSD), podle Vitáskové umožní rozdělení solárních elektráren na menší subjekty o výkonu nižším než 300 kw, které jsou osvobozeny od výběru tzv. solární daně. Státní rozpočet tím podle ní Hlavní změny, které novela přináší: Poplatek za obnovitelné zdroje se nově bude vypočítávat podle velikosti jističe, tj. rezervované kapacity Pro domácí solární elektrárny (panely) na střechách do 10 kw už nebude potřeba licence, ERÚ má od roku 2017 řídit rada, kterou navrhne parlament Čeho se týkala kritika ze strany ERÚ: Nejsou spočítány ekonomické dopady novely Zákon má umožnit formální rozdělování velkých fotovoltaických elektráren, které si tak budou moci uplatnit osvobození od solárních odvodů, to může celkově stát až 35 miliard korun Zapsání věcných břemen na pozemcích, kudy vedou energetické sítě, do katastru nemovitostí, které může zdražit ceny plynu až o 20 procent, a nevyčíslené dopady na ceny elektřiny (tento paragraf však z novely již vypadl a bude řešen podle ministra Mládka zvláštním zákonem) Rozbití kontrolní funkce ERÚ, který v podstatě nebude již moci uskutečnit funkční výkon svých kompetencí, stát se dobrovolně vzdává kontroly nad energetikou Otevření pole pro energetické šmejdy, protože z důvodů nové legislativy (výpočet poplatku za OZE podle velikosti jističe) se bude muset měnit na pět milionů smluv o dodávkách energií přijde o dvě miliardy ročně po dobu sedmnácti let. Další pozměňovací návrh podle Vitáskové ztíží kontrolu oprávněných investičních nákladů regulovaných subjektů, což povede k předražování investic a dopadu do cen. Pokuty, které měly zabránit manipulaci s velkoobchodními cenami, byly sníženy z deseti milionů korun na padesát tisíc korun. Poslanci však ve druhém čtení rozhodli, že novelu před třetím čtením znovu projedná hospodářský výbor, který je gestorem novely. Prověříme například, jestli u pozměňovacího návrhu, který předložil zpravodaj novely, poslanec Milan Urban, týkajícího se možnosti rozdělování solárních elektráren na menší celky o výkonu nižším než 300 kw, které jsou osvobozeny od výběru tzv. solární daně, nehrozí nebezpečí nějakých spekulací, uvedl pro Lidové noviny předseda Hospodářského výboru Ivan Pilný (ANO). Alena Adámková inzerce

3 IV/V Nízké ceny ropy poškodily ruskou ek onomiku Příčinou nebývale prudkého poklesu cen ropy v loňském roce byl přebytek ropy na světových trzích. Její produkce zejména v USA totiž prudce vzrostla. Těžba ropy v USA obrovsky vzrostla díky nové technologii těžby ropy z břidlicových hornin, podobně jako v Kanadě, kde se zase ropa získává z ropných písků. USA dnes dodávají 9,2 milionu barelů denně, za poslední rok se jejich produkce ropy zvýšila o jeden milion barelů denně. Rusko zvyšuje svou produkci jen pomalu, denně dodává 10,6 milionu barelů ropy, loni to bylo 10,4. Rusko nyní těží nejvíce v postsovětské éře. Těžba v členských zemích OPEC stagnuje, vysvětlil situaci pro magazín Pro-Energy Boris Tomčiak, analytik brokerské firmy Colosseum. Na straně poptávky spotřeba však podle něj nerostla tak rychle, jak se če A kalo. Spotřeba ropy je sice rekordní, ale je o 1,5 milionu barelů nižší, než se očekávalo. Spotřeba je 9,3 milionu barelů denně, čekalo se, že dosáhne až 10,5 milionu barelů denně. Každý den proto zásoby vzrostou o 1,5 milionu barelů. Důvodem nadprodukce je podle Tomčiaka skutečnost, že před čtyřmi roky byla cena ropy na světových trzích poměrně vysoká, a tak se firmám vyplatilo investovat do otevírání nových ložisek. V minulém roce se na mnoha nových ložiscích začalo těžit. Trvá ale několik let, než se těžba může spustit. Takže před pěti lety si firmy mylně spočítaly, že spotřeba bude o něco vyšší, než nyní skutečně je. Z toho vznikla ona nadprodukce, která znamená i rekordně vysoké zásoby ropy v USA i v Evropě, ve všech zemích OECD, vysvětlil Tomčiak. Opec nereagoval Za normálních okolností kartel OPEC reaguje na prudký pokles cen tak, že rozhodne o razantním snížení těžebních kvót. Tentokrát však neudělal nic. Ano, to bylo velké překvapení pro trh, když na konci listopadu OPEC rozhodl o ponechání kvót na 30 milionů barelů inzerce denně. Nyní produkci dokonce zvýšil na 30,9 milionu barelů denně, za což může hlavně Saúdská Arábie, podotkl k tomu Tomčiak. Je proto pravděpodobné, že vlivné ropné země, především Saúdská Arábie, které odmítají i v časech klesající poptávky objem těžby snížit, sledují vlastní cíle. Už od loňska se mezi odborníky spekuluje, že umělým udržováním nízké ceny ropy se Saúdští Arabové (a tedy i celý kartel těžařských států OPEC) snaží zhoršit situaci konkurentům, kteří mají vyšší náklady na těžbu. Tedy zejména Rusku, případně i americkým břidlicovým zdrojům ropy. Něco podobného se podle Tomčiaka stalo už v 80. letech, kdy OPEC také nesnížil těžební kvóty při prudkém poklesu cen, ty zůstaly nízko, a tím tenkrát zničil těžební průmysl v USA. Mluví se o tom, že OPEC nyní zopakoval tuto taktiku, aby si vylepšil svou pozici na trhu. Země OPEC totiž ani při nízkých cenách ropy nezkrachují, protože mají velice nízké těžební náklady 20 až 30 dolarů za barel, přičemž nejnižší cena loni byla něco nad 40 dolarů za barel. Zatímco USA mají náklady na těžbu z břidlic nad 50 dolarů za barel. Když bude OPEC tedy udržovat cenu kolem 50 dolarů za barel, konkurence v USA postupně zanikne. Těžební firmy se zadluží, zaniknou a v následujících pěti letech svou činnost neobnoví. S tím OPEC zřejmě počítá, popsal Tomčiak. Snaha potrestat Rusko Ve hře je ale podle expertů zřejmě i snaha potrestat nízkými cenami ropy Rusko, které na nich tratí více než na sankcích. Arabské státy to hrají vždy na obě strany s USA i proti USA, s Ruskem i proti němu, jak se jim to právě hodí. Je těžké rozklíčovat, zda se země OPEC sešly s představiteli USA a dohodly spolu tuto taktiku, která poškozuje fakticky nejvíce právě Rusko. Rusko má totiž poměrně vysoké těžební náklady a hlavně je ruský státní rozpočet životně závislý právě na exportu ropy a zemního plynu (tyto příjmy tvoří dvě třetiny rozpočtu) mnohem více než rozpočet USA. A cena plynu také klesá. Je tedy dost možné, že USA udělaly nějakou dohodu se zeměmi OPEC, aby tyto podržely cenu ropy nízko, a tím se snaží zničit Rusko, i za cenu toho, že v USA budou muset být uzavřena některá ložiska, míní Tomčiak. Období nízkých cen je u konce Na začátku letošního roku však ropa začala zdražovat. Cena severomořské ropy Brent vzrostla z minima 48 dolarů za barel na současných 59. Nynější růst je podle expertů veden jen obavami, že v budoucnosti by mohl být ropy zase nedostatek. Na to upozornil kartel OPEC, který uvedl, že když se nyní nebude investovat do nové těžby a do nových ložisek, za pět až sedm let může nastat opět nedostatek ropy na světovém trhu, což by vyhnalo ceny prudce vzhůru. OPEC dokonce uvedl, že cena ropy by se mohla zvýšit až na 200 dolarů za barel. OPEC chtěl ale spíše jen vystrašit trhy, aby cena vzrostla. Je ale pravda, že některé firmy už průzkum nových ložisek omezily, třeba norský Statoil, který omezil průzkum nových ložisek v Severním moři a v Arktidě. V Arktidě sníží investice do nových ložisek o polovinu. V USA je odhad, že pokud by se cena ropy dlouhodobě držela pod 50 dolary za barel, investice do břidlicových ložisek by poklesly až A Pražská, více než dodavatel energií Již více než rok Pražská (PRE) poskytuje širokou nabídku nadstavbových energetických služeb. Snažíme se, abychom pro vás byli nejen zajímavým dodavatelem energií, ale i společností, na kterou se můžete obrátit také v jiných energetických oblastech. Naše portfolio služeb je opravdu široké a různorodé a my pevně věříme, že jej využijete vy nebo vaše bytové družstvo. INSTALACE A SERVIS TEPELNÝCH ČERPADEL Realizujeme výstavbu tepelných čerpadel jak pro rodinné, tak pro bytové domy dle požadavků zákazníků. V nabídce máme pouze kvalitní prověřené výrobky a poskytujeme záruční i pozáruční servis. o třetinu. Zatím se to ale neděje, i když aktivita v otvírání nových těžebních vrtů v USA výrazně ochabla. Za poslední rok tam poklesl počet vrtných zařízení o 26 procent. V Kanadě, kde jsou ještě o něco vyšší náklady těžby, se počet nových vrtů snížil za poslední rok o 40 procent. Z toho vyplývá, že zhruba za dva roky bude produkce ropy v USA a Kanadě nižší než nyní, uvedl Tomčiak. Cena ropy se proto podle něj nyní bude dlouhodobě zvyšovat, ale v následujících šesti měsících se neočekává velký růst. Důvodem jsou zmíněné vysoké zásoby ropy ve světě v zásobnících i tankerech, jejichž likvidace bude trvat několik měsíců. Do léta by měla cena ropy stagnovat v rozmezí 50 až 65 dolarů za barel. V druhém půlroce očekáváme růst ceny až na 75 až 80 dolarů za INSTALACE KONDENZAČNÍCH PLYNOVÝCH KOTLŮ Zajišťujeme komplexní řešení pro vytápění bytů, domů i nebytových prostor. Zpracujeme prvotní analýzu a studii proveditelnosti, zhotovíme projektovou dokumentaci, pomůžeme s financováním a výstavbou zařízení a následně zajistíme provoz, servis a údržbu celého systému. PRODEJ AKUMULAČNÍCH KAMEN, PŘÍMOTOPŮ A BOJLERŮ Elektrotepelná zařízení různých značek prodáváme v naší prodejně v Jungmannově ulici, Praha 1, kde si můžete výrobky prohlédnout, popř. i vyzkoušet. U vybraných zařízení zajišťujeme i montáž a demontáž vč. odvozu a ekologické likvidace. INSTALACE A SERVIS OSVĚTLENÍ Zhodnotíme energetickou náročnost stávajícího osvětlení a navrhneme nové řešení včetně ekonomické efektivnosti a investičních a provozních nákladů. Samozřejmostí je následná realizace projektu na klíč. Dále nabízíme revize a opravy osvětlení a poradenství v oblasti řízení a regulace osvětlení. barel, což pokládáme za cenu rovnovážnou, kdy se vyplatí investovat do nových ložisek, ale ne zase extrémně, zároveň budou spokojeni i spotřebitelé. Zlatá střední cesta tedy leží někde kolem 75 dolarů za barel, uzavřel Tomčiak. Pohonné hmoty podraží jen mírně V českých cenách benzinu a nafty se kromě ropy a cen pohonných hmot na burze v Rotterdamu projevuje i kurz koruny (benzin a nafta se obchodují v dolarech) a silné konkurenční prostředí. Podle Tomčiaka by do poloviny března měly pohonné hmoty mírně zdražit až o 40 haléřů, pak by se mělo zdražení až do léta, kdy podraží benzin, zastavit. Další mírné zvyšování cen lze pak čekat na podzim. ELEKTROINSTALAČNÍ PRÁCE inzerce Díky kvalifikovaným pracovníkům a technickému zázemí zajistíme rychle a za příznivou cenu veškeré činnosti související s dodávkou elektřiny. Obnovujeme dodávku, zřizujeme nebo rekonstruujeme odběrná místa pro přímé i nepřímé měření elektrické energie, rekonstruujeme hlavní domovní vedení a bytové rozvody. Vyřídíme také potřebné formality při jednání s příslušným distributorem elektřiny. tel.: , servis.prem@pre.cz

4 VI/VII Kolik nás stojí obnovitelné zdroje? Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) odhaduje, že do roku 2030 náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší bilion korun, podstatnou část zaplatí tuzemští odběratelé na příplatcích ke spotřebované elektřině. Vyplývá to z prověrky toho, jak stát poskytoval prostředky na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Stát finančně podporuje výrobu elektrické energie z biomasy, větru, vody, slunečního záření a bioplynu. Jen v letech 2011 až 2014 činily náklady na jejich podporu téměř 157 miliard korun, uvedl NKÚ. Navíc do roku 2030 se podle úřadu mohou náklady vyšplhat až na jeden bilion. Podle předsedy NKÚ Miloslava Kaly stát selhal, protože nedokázal reagovat na pokles investičních nákladů na stavbu slunečních elektráren. Ten fenomén se odborně nazývá dobývání renty. Je to popsaná záležitost, kdy v roce 2005 vznikl zákon, který vycházel z ekonomických predikcí, které v té době byly známy. Stát ale v té době nebyl schopen v letech 2008 a 2009 zachytit trend, kdy došlo k prudkému snížení investičních nákladů, uvedl. Nejdražší jsou solární elektrárny Podle NKÚ z této podpory nejvíce čerpaly fotovoltaické elektrárny, které patří k nejdražším z těchto zdrojů. Například v roce 2013 podpora zelené elektřiny byla celkem 44 miliard korun a fotovoltaické elektrárny získaly dvě třetiny této částky, přestože vyrobily pouze 22 procent zelené elektřiny, uvedla mluvčí kontrolního úřadu Olga Málková. Zlomové období podle úřadu představoval začátek roku 2011, odkdy začaly provozní podpory pro nově vybudované zdroje klesat. Snaha dostavět fotovoltaické elektrárny za starých, a tedy výhodnějších podmínek, vyvrcholila koncem roku 2010 solárním boomem. Mezi lety 2009 až 2012 množství elektřiny vyprodukované fotovoltaickými elektrárnami vzrostlo více než třiadvacetkrát, což nemá v porovnání s ostatními státy EU obdoby. Návratnost investic do fotovoltaických elektráren byla zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let, uvedl NKÚ. Solárníci zprávu NKÚ označili za povrchní. Podle zástupců fotovoltaických asociací zapomněl úřad na řadu faktorů a jeho závěry jsou tak nepřesné a posilují mýty o šetrné energetice. Podle Martina Sedláka z Aliance pro energetickou soběstačnost (AliES) úřad opomněl zejména retroaktivní zásahy do podpory solárních elektráren. AliES společně s Českou fotovoltaickou průmyslovou asociací (CZEPHO) upozorňuje hlavně na to, že mezi roky 2011 až 2014 nebylo provozovatelům solárních elektráren kvůli zavedení takzvané solární daně vyplaceno okolo 20 miliard korun. Podle asociací NKÚ tuto skutečnost ve svých propočtech nijak nezohledňuje. Uvedly, že daň navíc bude platit po celou dobu podpory a logicky tak bude mít dopad na objem vyplácené částky i do budoucna. Mezi lety 2009 až 2012 vzrostla podle NKÚ výroba elektřiny ze slunečního záření v Německu o 300 procent, na Slovensku o 424 procent, v Rakousku o 588 procent a v České republice o 2320 procent. Podle aktualizované státní energetické koncepce by měla fotovoltaika v České republice ve výrobě elektřiny tvořit zhruba 30 procent elektřiny vytvořené z obnovitelných zdrojů. Následují biomasa a bioplyn. Zelená úsporám i pro malé solární elektrárny Po pěti letech, kdy byla diskuze o podpoře solárních elektráren tabu, přichází změna. Místo rozsáhlé podpory, která nyní na dotacích stojí ročně desítky miliard korun, se ale chystá skromnější program, který bude zaměřený na malé elektrárny na střechách rodinných domů. Peníze by měly být vypláceny z programu Zelená úsporám. Podpora fotovoltaických elektráren s výkonem do 10 kilowattů z programu Nová zelená úsporám je jednou z aktuálně debatovaných možných variant nahrazení nevyhovujících zdrojů, potvrdila mluvčí ministerstva Petra Roubíčková. Pokud by vláda výstavbu menších solárních elektráren nepostrčila, hrozilo by, že Česko nesplní ani klimatické cíle EU ani plány Státní energetické koncepce, podle které se má za dalších 25 let výroba ze slunečních elektráren zdvojnásobit. Podle informací z tisku by se místo garantovaných cen mělo jednat o formu investičních podpor žadatel by dostal ze Zelené úsporám část investovaných nákladů. Stejně tak novela energetického zákona chce právě elektrárny s výkonem do 10 kilowattů zbavit povinnosti získání licence od Energetického regulačního úřadu. V současné době je v Česku přes 28 tisíc slunečních elektráren o instalovaném výkonu 2061 megawattů. Téměř dvě třetiny tohoto výkonu ale spadají pod obří projekty na polích a jen 0,44 procenta výkonu spadá do kategorie těch nejmenších střešních instalací. Solární proud bude levnější než nový Temelín Podle nové studie německého sdružení Agora klesne cena solárních elektráren v příštím desetiletí o třetinu, v dlouhodobém výhledu dokonce o dvě třetiny. A proud bude levnější než z jádra nebo uhlí. Součástí německé studie je i modelový příklad pro Českou republiku. A z něj vyplývá, že by solární mohla konkurovat případným novým jaderným zdrojům už po roce Je to zhruba ve stejné době, kdy ministerstvo průmyslu plánuje případnou stavbu dalších reaktorů v Temelíně. Zpráva, která vychází z dat uznávaných expertů z Fraunhofer Institutu pro solární energetické systémy, totiž vypočítává, že by do roku 2025 měla cena elektřiny z fotovoltaických elektráren v Evropě klesnout na 40 až 60 eur za megawatthodinu (zhruba 1 až 1,5 koruny za kilowatthodinu). Elektřina z nových uhelných či plynových elektráren přitom podle studie už dnes stojí mezi 50 až 100 eur za megawatthodinu a z jaderných elektráren přes 110 eur. Zpráva rovněž předvídá, že se účinnost panelů díky technologickému vývoji zdvojnásobí. Malé solární elektrárny na střechách: brzy bez byrokracie Letos projednávané novely energetického zákona a zákona o podpoře obnovitelných zdrojů dávají naději pro malé šetrné zdroje energie. Stát by tak měl konečně umožnit využití solárních elektráren na střechách domů bez byrokratických překážek. Právě tato novinka patří k významným impulsům pro oživení zájmu o vlastní výrobu elektřiny. Na potřebu zjednodušení připojování tzv. mikrozdrojů dlouho upozorňovalo největší české zájmové solární sdružení Česká fotovoltaická průmyslová asociace nebo nezávislá expertní organizace Aliance pro energetickou soběstačnost. Pozitivní změna zákona dá nově šanci například zájemcům o sluneční elektrárny na střechách domů až do výkonu 10 kilowattů. Díky zjednodušeným pravidlům odpadne především potřeba vyřizovat licenci. Také na základě odborné argumentace solárních sdružení se podařilo rozšířit volné podmínky i pro zdroje připojené do distribuční soustavy. Jejich majitelé však budou muset stále dodržet předpoklad, že vyráběná solární elektřina je primárně určena ke spotřebě v místě výroby a přetoky do sítě budou minimální. Jedná se o první krok, který může pomoci nastartovat novou vlnu zájmu o cenově stále výhodnější obnovitelné zdroje. Solární začíná být konkurenceschopná, rodiny tak díky technologickému pokroku získávají levný nástroj pro vlastní výrobu elektřiny. Rozumný růst solárních instalací by navíc mohl vytvořit až dva tisíce pracovních míst ročně. říká Veronika Knoblochová, výkonná ředitelka České fotovoltaické průmyslové asociace (CZEPHO). Stabilizace sektoru šetrné energetiky Dalším pozitivem aktuální novely je návrh poslanců, který by měl do zákona doplnit dlouho scházející definici pravidel pro opravy obnovitelných zdrojů. Právě chybějící přesné vymezení rozdílů mezi rekonstrukcí a opravou v praxi znamenalo, že nejasný výklad záležel na libovůli úředníků a mohl bránit lepšímu využití stávajících šetrných zdrojů energie. Novela zákona o podporovaných zdrojích tak v prvním kroku povede ke stabilizaci sektoru šetrné energetiky. Klíčové však bude i následné nastavení technických podmínek pomocí navazujících vyhlášek. Legislativní úpravy se pak mohou vhodně propojit s dalším krokem na podporu malé, obnovitelné energetiky. Tím je navrhované rozšíření programu Nová zelená úsporám o malé solární elektrárny zapojené do systému ohřevu vody v budovách. České republice bohužel nadále chybí ucelený systém podpory pro další rozvoj domácích zdrojů čisté energie. Jednou z cest je například využití nefinanční podpory tzv. net-metering, což je systém, kdy provozovatel domácí elektrárny dodává nespotřebovanou elektřinu zdarma do sítě a její obdobné množství si v čase, kdy ji potřebuje, může zase za stanovených podmínek odebrat. Systémy založené na tomto mechanismu fungují úspěšně například v USA. Energetická unie je šancí pro soběstačnost Evropská komise představila v únoru svou vizi Energetické unie, ve které chce pomocí zvýšení energetické efektivity, propojením trhů, většímu využití místních, obnovitelných zdrojů nebo inovacemi v dopravě zvýšit nezávislost Evropy na dovozu energetických surovin. EU by se tak měla stát světovým lídrem ve využití ekologických technologií. Jednadvacáté století přináší novou energetickou revoluci poháněnou obnovitelnými zdroji a inovacemi v podobě vysoce účinných spotřebičů nebo elektromobilů. Také v Česku mohou šetrné technologie podpořit tvorbu nových pracovních míst a snížit naši závislost na uhelných dolech i dovozu plynu z Ruska, uvedl Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost v komentáři solárních sdružení ke zveřejněnému návrhu Energetické unie. Unie dlouhodobě sází na postupný růst obnovitelných zdrojů, jako jeden z pilířů ekonomiky. Díky evropské podpoře se šetrné zdroje podařilo rozběhnout natolik, že by se například solární měla stát do deseti let nejlevnějším zdrojem elektřiny na zemi. Dokladuje to například začátkem tohoto roku zveřejněná studie německého think thanku Agora, vytvořená ve spolupráci s experty z Fraunhofer Institutu, která uvádí, že cena solárních elektráren klesne v příštím desetiletí o třetinu, do roku 2050 pak o dvě třetiny oproti roku Do roku 2025 by měla cena elektřiny z fotovoltaických elektráren v Evropě klesnout na 40 až 60 eur za megawatthodinu (přibližně na 1 1,5 Kč/kWh). Solární pak začne konkurovat novým instalacím jaderných nebo uhelných a plynových zdrojů. Jednou z klíčových podmínek pro naplnění scénáře vedoucího k dosažení levné solární energetiky je udržení stabilního rámce pro fungování solárního průmyslu. Naopak kombinace špatné regulace a rizikového prostředí se odrazí v nevýhodných finančních podmínkách. Právě tento fakt je důležitým sdělením pro českou vládu, která v minulosti zasáhla do garantovaných podmínek podpory a narušila stabilitu investic, doplňuje Veronika Knoblochová z CZEPHO. mik

5 XIII/IX Nové jaderné zdroje by měla financ ovat společnost ČEZ Schválení národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR musí počkat na rozhodnutí o prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Plán rozvoje jádra má navazovat na aktualizaci Státní energetické koncepce, jejíž projednávání bylo přerušeno do konce června, dokud nebude hotova analýza dopadů prolomení či neprolomení limitů těžby hnědého uhlí. Vláda proto v polovině března odložila i projednání akčního plánu rozvoje jaderné energetiky. Ministerstvo průmyslu (MPO) tvrdí, že akční plán byl na jednání vlády zařazen, jen aby ministři věděli, že už je hotový. Teď musí rezort dodělat analýzu variant pro další těžbu hnědého uhlí. Pak by se vláda měla zabývat najednou ASEK i jadernou strategií. Není však však vyloučeno, že kabinet přijetí ASEK se ještě oddálí a tím také zadání pro ČEZ, aby začal připravovat stavbu nových bloků. Všichni si zjevně uvědomují, že je těžké jadernou strategii profinancovat. Dokud se nepovede najít způsob, jak nové bloky zaplatit, tak se jaderná cesta bude nejspíš odkládat, uvedl pro E15 Jan Ondřich, analytik z poradenské společnosti Candole Partners. Jaderný akční plán si u MPO a ministerstva financí loni objednal premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Počítá se stavbou reaktorů v Dukovanech a Temelíně. Do roku 2019 měl ČEZ vybrat dodavatele bloků. O šest let později měl získat stavební povolení. Předtím by ale měla vláda vyhodnotit, zda je nutné, aby stát poskytl firmě ČEZ, popřípadě konsorciu investorů státní garance, které zajistí návratnost investice. Akční plán by měl být schválený do konce roku. Jinak hrozí, že se nestihne vše připravit pro získání stavebního povolení do roku 2025, uvedl mluvčí MPO Miroslav Kynčl. Pro ČEZ z akčního plánu přímo plyne, že má začít s přípravou zvláštní firmy, která elektrárny postaví a bude je pro vozovat. Má do ní například vyčlenit všechna potřebná aktiva v Dukovanech a v Temelíně. Rozhodování o samotné stavbě přijde až kolem roku Z tohoto pohledu je času dost, míní mluvčí ČEZ Barbora Půlpánová. Mládek už několikrát varoval, že bez schválené jaderné strategie bude muset Česko nahradit dosluhující uhelné elektrárny plynovými zdroji. Výsledkem bude vyšší závislost na dovozu zemního plynu, což vláda nechce. Kdo to zaplatí? Nejdůležitější otázkou, kterou by měl akční plán vyřešit, je otázka financování výstavby nových jaderných bloků. Z pohledu státu jednoznačně preferovanou variantou investičního modelu výstavby nových jaderných zdrojů je varianta investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren, společnosti ČEZ, popřípadě její stoprocentně vlastněné dceřiné společnosti, píše se v materiálu. Dále se mimo jiné uvádí, že varianta vychází z předpokladu, že polostátní společnost ČEZ vypracuje relevantní investiční záměr, který následně posoudí valná hromada a v případě souhlasu bude realizován. Materiál obsahuje ale i další dvě varianty. Druhá varianta počítá s investicí prostřednictvím privátního sdružení investorů. Složení konsorcia a procentuální rozložení majetkových podílů by podle plánu záviselo na ochotě jednotlivých investorů vstoupit do projektu. Třetí varianta uvažuje o přímé výstavbě ze strany státu prostřednictvím nově založeného státního podniku. Tato varianta je však z důvodu velkého počtu negativ a především z důvodu vysokého dopadu na státní rozpočet a s tím souvisejícího zvyšování státního dluhu nejméně pravděpodobná, a je proto uváděna pouze pro úplnost, stojí v předkládací zprávě ministerstva. Jak uvedl na konferenci pořádané Institutem pro veřejnou diskuzi na téma Energetické úspory jako příležitost k růstu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, varianta státem garantovaných výkupních cen, tzv. contract for difference, která bude použita pro výstavbu britské jaderné elektrárny Hinkley Point, nyní nepřichází v úvahu. Vicepremiér Babiš říká, že si má jaderné bloky postavit ČEZ za své peníze, ale vedení ČEZ se to pochopitelně nelíbí, protože členové dozorčí rady a představenstva mají hmotnou odpovědnost za svá rozhodnutí, navíc v případě nenávratnosti projektu hrozí žaloby od menšinových akcionářů, uvedl Mládek. Vládní materiál však uvádí, že před vynaložením investice 250 až 300 miliard by měl stát znovu posoudit, zda je, či není možné nové jaderné zdroje stavět i bez státních garancí. V tomto případě musí stát rozhodnout, zda a v jaké formě garance investorovi poskytne, informuje materiál. Plán také uvádí, že při paralelní přípravě projektů v obou českých jaderných elektrárnách je možné předpokládat náklady státu v rozmezí 4,3 až 32 miliardy korun, podle toho, kdy stát do projektů vstoupí. Další možností podle Mládka je, že nové jaderné bloky u nás postaví jiná entita. Tam by se ale musely řešit zcela jiné problémy, dodal Mládek. Měl zřejmě na mysli model, který zvolilo Maďarsko, kde dostavba jaderné elektrárny Paks byla svěřena bez výběrového řízení ruské firmě Rosatom, která bude stavbu i financovat. Jako jediný z možných uchazečů o projekt nabídla předběžné financování projektu. Ten plán se však nelíbí Evropské unii. Malé vodní elektrárny jsou dalším řešením pro stabilnější a levnější zdroj elektrické energie úsporách a využitelnosti zpracované statistiky, které spolehlivě predikují O obnovitelných zdrojů v oblasti opakovatelnost vývoje na daném vodním toku. malých vodních elektráren jsme si povídali s vedoucím obchodu a marketingu Divize MAS HYDRO Františkem Fišerem: Obnovitelné zdroje jsou již řadu let velkým tématem. Jaká je aktuální situace a jaká je perspektiva? V evropské energetice je jednoznačným trendem decentralizace výroby elektrické energie, která je často kombinována s využitím obnovitelných zdrojů. Podle veřejně dostupných informací (např. podle Evropské asociace fotovoltaického průmyslu) je také zřejmé, že boom fotovoltaických panelů i větrných elektráren v Evropě z mnoha důvodů pomalu slábne. Tento ustupující trend se příliš nedotýká hydroenergetiky. Malé vodní elektrárny se proto jeví jako přijatelná varianta využití obnovitelných zdrojů. V současné době se řada vyspělých ekonomik začala ubírat tímto směrem a to z jednoho prostého důvodu. Vítr ani slunce nejsou úplně předvídatelné zdroje. Predikce v těchto segmentech není tak úspěšná jako u vodních toků. Tyto efekty mají výrazné dopady především do elektrizační soustavy. Velmi laicky řečeno, v jednu chvíli vítr fouká více a pak méně, stejné je to se zdrojem slunečního záření. Vodní toky jsou stabilnější. Evropa má v této oblasti poměrně rozvinutý systém sledování toků. Jsou velmi dobře Blok v Dukovanech i v Temelíně Podle materiálu je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. Zejména z důvodu udržení kontinuity výroby v lokalitě Dukovany je z pohledu státu klíčová výstavba bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037, stojí v materiálu. O plánu postavit jeden blok v Dukovanech a jeden v Temelíně hovoří ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek zhruba od poloviny loňského roku. Podle jeho ministerstva by tak ČEZ měl i nadále pokračovat v přípravných pracích vedoucích k výstavbě včetně Instalace turbiny MAS získání všech povolení a uzavření smluv s dodavateli. Časový rámec získání stavebního povolení předpokládá materiál zhruba v roce Budeme vyrábět jaderné palivo? Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky považuje za optimální způsob, jak zajistit spolehlivé dodávky paliva pro jaderné elektrárny, výstavbu závodu na jeho výrobu na českém území nebo v blízkém regionu. V případě uvažovaného závodu by šlo o tzv. fabrikaci čili sestavení paliva z importovaných jaderných tablet oxidu uranu, které by se v Česku dávaly do jaderných trubek a kazet. Aby se však takovýto provoz vyplatil, vyžadovalo by to výrobu nejen pro zásobování tuzemských reaktorů, ale i pro export. Jediná šance by byla, kdyby dodával palivo na Slovensko, do Maďarska, Bulharska a na Ukrajinu, to znamená, že by byl jen pro ruské reaktory. Západní trhy jako Francie a Německo jsou již rozebrány, konstatoval jaderný expert Radek Škoda z Českého vysokého učení technického v Praze. MPO hodlá do konce tohoto roku zpracovat analýzu navazující na předběžnou studii proveditelnosti, kterou si nechalo zpracovat vloni. Na základě těchto studií by se mělo rozhodnout, zda je výstavba fabrikačního závodu pro ČR výhodná. advertorial Jaká je tedy jejich přidaná hodnota? Malé vodní elektrárny umožňují výrobu elektrické energie v blízkosti míst, kde se spotřebovává. To má pozitivní dopady na elektrizační soustavu. Jedná se o stabilní, ale přitom flexibilní a předvídatelný zdroj s možností rychlého připojení i odpojení z hlediska dodávky elektřiny do sítě a v některých případech i s možností černého startu. Vodní elektrárny se tak řadí mezi zdroje, kterými lze velmi variabilně kompenzovat odlišné potřeby elektrizační soustavy. Tyto zdroje jsou vyhledávány obchodníky s elektřinou kvůli stabilizaci denního diagramu dodávky elektrické energie. Pro provozovatele MVE to znamená možnost vyjednání lepších obchodních podmínek při prodeji vyrobené elektřiny. Využívání malých vodních elektráren přináší i další výhody, jako je minimální ekologická zátěž nebo větší využitelnost geografických podmínek daného regionu. Kde nachází malé vodní elektrárny uplatnění a pro jaký segment jsou určeny? Záběr je velmi široký. Projekt může realizovat kdokoli. Výstavba malé vodní elektrárny je zajímavá investiční příležitost. Obnovitelná energie podléhá systému podpory dle metodiky EU. Forma podpory malých vodních elektráren má zpravidla buď provozní nebo investiční podobu. Zájemce může tedy čerpat dotaci jednorázově anebo průběžně ve formě příspěvku na vyrobenou energii, případně tyto dvě formy kombinovat. Většina bank má také propracované programy financování obnovitelných zdrojů. Na výstavbu může tak investor čerpat úvěr. Z hlediska hydrologie je však nutné pečlivě vybírat. Každý typ turbíny má své umístění, a ne každá technologie dané lokalitě vyhovuje. Pravdou je, že nejvýhodnější místa s největším potenciálem jsou již obsazená. My přicházíme s novou technologií, kterou můžete dobře umístit do obtížně dostupných lokalit, maximálně využíváme geografický potenciál a stavební práce s našimi technologiemi jsou úspornější.

6 X/XII Limity na těžbu hnědého uhlí opět na programu Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek opět rozvířil ostrou diskuzi, když oznámil, že je pro prolomení limitů těžby hnědého uhlí. Pro odpor premiéra a vicepremiéra k prolomení limitů bylo nakonec rozhodnuto, že bude do konce června zpracována analýza, zda bude uhlí za limity například pro teplárny či domácnosti vůbec zapotřebí. Až poté vláda schválí konečnou verzi Aktualizované státní energetické koncepce (ASEK). Momentálně je hnědé uhlí největším primárním zdrojem energie, vyrobí se z něj zhruba 43 procent elektřiny. Druhé místo v hrubé výrobě elektřiny zaujímají s přibližně třetinovým podílem jaderné zdroje. Podle nejreálnějšího scénáře ASEK se má toto pořadí kolem roku 2025 vyměnit. Ministr Jan Mládek však na začátku tohoto roku překvapivě změnil názor ve prospěch prolomení limitů. Následně představil čtyři varianty řešení problematiky územních limitů těžby hnědého uhlí a rovnou řekl, že preferuje variantu tři, která představuje úplné prolomení limitů na dole Bílina a částečné prolomení limitů na dole ČSA, což by znamenalo nutnost částečného zbourání dvou obcí Horního Jiřetína a Černic. Českomoravská konfederace odborových svazů poté hlasitě návrh podpořila, podobně i Ústecký kraj. Proti jsou naopak zmíněné dvě obce, město Litvínov, ale i premiér Bohuslav Sobotka a vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš. Varianty řešení První variantou je zachování územních limitů v současném rozsahu. Podle Mládka by však tato varianta znamenala významné zvýšení nezaměstnanosti, pokles příjmů do státního rozpočtu a rozpočtu obcí, nedostatek uhlí pro teplárny už od roku 2024 a též možný nedostatek peněz na sanační a rekultivační práce související s ukončením těžby. Všechny ostatní možnosti počítají s nějakou formou posunutí limitů. Konkrétně varianta číslo dvě počítá s prolomením limitů v lokalitě dolu Bílina a zachování současných limitů na dole ČSA. Výhodou této varianty je, že by znamenala zachování části pracovních míst, prodloužení životnosti zásob hnědého uhlí na uvedeném dole o minimálně 12 let, a přitom by nedošlo k bourání obydlí. Třetí variantou je posunutí limitů těžby v lokalitě Dolů Bílina se zásobami 100 až 120 milionů tun uhlí a zároveň částečné posunutí limitů na dole ČSA se zásobami asi 50 milionů tun. Jedná se o možnost, která by s sebou nesla nutnost zbourání části domů v Horním Jiřetíně, znamenala by však zachování téměř současné úrovně zaměstnanosti v obou lokalitách a rovněž zachování alespoň částečné soběstačnosti státu v energetických surovinových zdrojích. Poslední variantou je varianta úplného prolomení limitů v obou lokalitách, které by představovaly na dole Bílina 100 až 120 milionů tun a na dole ČSA zhruba 256 milionů tun. Znamená však současně nutnost zbourání Horního Ji řetína a obce Černice, a přinesla by také i nutnost řešení střetů zájmů těžební organizace s vlastníky pozemků. Zachrání hlubinná těžba Horní Jiřetín? Podle premiéra Bohuslava Sobotky by kvůli těžbě uhlí v severních Čechách neměly být už bourány žádné domy. Zároveň by ale podle něj měl být zajištěn dostatek uhlí pro teplárny. Jde oba tyto požadavky skloubit? Do určité míry ano pokud by se na lomu ČSA, kde jsou za limity zásoby uhlí v objemu 750 milionů tun, těžilo hlubinným způsobem. S hlubinnou těžbou takzvaným chodbicovým způsobem u Horního Jiřetína souhlasí i představitelé obce. Problémem však je, že hlubinná těžba je o dost dražší než povrchová. Z neoficiálních vyjádření vyplývá, že těžba hlubinným způsobem je proti povrchové těžbě dražší minimálně o třetinu. Uhlí je zatím dost Teplárny mají uhlí zajištěno nejméně do roku 2025 i v případě, že nedojde k prolomení těžebních limitů pro hnědé uhlí, navíc mohou postupně přejít na jiná paliva, například na černé uhlí, jehož je nyní přebytek a cena je rekordně nízká. Ani ceny tepla z uhlí by neměly raketově růst maximálně o pět procent ročně. Všechny velké teplárny budou do konce roku 2015 zmodernizovány dle požadavků na emisní limity stanovené evropskou směrnicí. Náklady na tuto modernizaci budou činit celkem 16 miliard korun. Modernizace začala již v roce 2013, proto se už do cen promítla loni a letos. Žádné dramatické zvýšení cen kvůli této modernizaci se proto nečeká, zdražení bude do pěti procent ještě v příštím roce, pak už ne. Teplárny, které se nezmodernizují, budou muset skončit, uvedl Martin Hájek, výkonný ředitel Teplárenského sdružení. Pro velké teplárny není podle Hájka žádná jiná alternativa než uhlí nebo případně komunální odpad. Na jiná paliva se nechystají přejít, takže prolomení limitů podporují, ale záleží na doprovodných podmínkách. inzerce A

7 Staň se tváří Centra Krakov UZÁVĚRKA PŘIHLÁŠEK Hledáme (ne)obyčejné lidi! MÁTE-LI ZÁJEM ÚČASTNIT SE CASTINGU, FOTOGRAFIE POSÍLEJTE NA A ZÍSKEJ Kč * *více informací na