Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava. Zpravodaj. Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava. Číslo 8 /2015

Transkript

1 Českého hydrometeorologického ústavu, pobočky Ostrava Číslo 8 /2015, vydává Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava, K Myslivně 3/2182, Ostrava. Informace a údaje uvedené v tomto materiálu neprošly předepsanou kontrolou a autorizací, jedná se o operativní data. má informativní charakter, nelze použít jako úřední dokument. Neprošlo jazykovou úpravou. Neprodejný výtisk.

2 Obsah: Synoptická situace, charakter proudění a počasí Hydrologická situace Kvalita ovzduší Sucho v roce Zpracovali: Tatiana Čaňová Ing. Eduard Jarcovják Mgr. Blanka Krejčí Ing. Pavel Lipina Ing. Věra Šeděnková Ing. Veronika Šustková Mgr. Alena Tížková ČHMÚ, pobočka Ostrava - 1 -

3 Synoptická situace, charakter proudění a počasí Počátkem srpna 2015 ovlivňovala naše území tlaková výše, jejíž střed postupoval přes Polsko k východu a v jejím týlu k nám proudil teplý vzduch od jihovýchodu. Zatímco dne 1. srpna ráno teplota klesla ojediněle až na 4 C, odpoledne vystoupala až k 28 C. V neděli 2. srpna nás od jihovýchodu ovlivnila tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry spojená s velkou oblačností a místy i se slabými přeháňkami. Dne 3. srpna se nad naše území rozšířila od severovýchodu oblast vyššího tlaku a k nám začal opět proudit teplý vzduch od jihu, odpoledne se místy vytvořily přeháňky a bouřky. V úterý 4. srpna zesílila nad severovýchodní Evropou tlaková výše a v jejím týlu k nám zesiloval příliv teplého, původem tropického vzduchu od jihu. V období od 5. srpna do 14. srpna panovalo pod vlivem mohutné tlakové výše nad severovýchodní Evropou slunné počasí, zpočátku beze srážek, s vysokými teplotami, v maximech až 35 C a sucho s nebezpečím požárů. Ve dnech 10. srpna až 14. srpna se odpoledne a večer místy vytvářely přeháňky a bouřky, ojediněle i s kroupami. Příliv velmi teplého vzduchu od jihu vyvrcholil v sobotu 15. srpna., kdy studená fronta postoupila ze západní Evropy do Čech a naše území ovlivnila mělká brázda nízkého tlaku vyplněná velmi teplým a labilním vzduchem (maximální teploty až 36 C) a odpoledne s vývojem bouřek, ojediněle i velmi intenzivních. V neděli 16. srpna převládala v brázdě nízkého tlaku nad naším územím velká oblačnost spojená s přeháňkami a vlna tropických veder polevila. Ve dnech 17. srpna a 18. srpna se nad Českou republikou vlnila studená fronta, která přinesla déšť, místy i vydatný, zejména na jihu našeho regionu a ochladilo se. Ve středu 19. srpna ustoupilo frontální rozhraní zpět k jihozápadu a začala nás od severovýchodu ovlivňovat mohutná tlaková výše, která se až do 21. srpna udržovala nad Pobaltím. V sobotu 22. srpna ustoupila tlaková výše k severu a naše území ovlivnila tlaková níže ve vyšších vrstvách atmosféry. Přechodně převládla velká oblačnost s ojedinělými přeháňkami a bouřkami. Ve dnech 23. srpna a 24. srpna k nám opět od severovýchodu zasahovala tlaková výše a kolem ní k nám začal proudit teplý vzduch od jihovýchodu. V úterý 25. srpna odpoledne nás od západu přecházela studená fronta s deštěm. Za ní se nad naše území rozšířil hřeben vyššího tlaku. V následujících dnech se nad střední Evropou udržovala oblast vyššího tlaku, ve které se v sobotu 29. srpna nad námi rozpadala studená fronta, která se po většinu dne projevila zvětšenou oblačností a ojedinělými přeháňkami. V závěrečných dnech měsíce srpna, 30. srpna a 31. srpna proudil nad naše území, kolem tlakové výše se středem nad Ukrajinou, velmi teplý vzduch od jihu a teploty odpoledne opět dosahovaly hodnot kolem 35 C

4 Podle předběžných výsledků byla průměrná měsíční teplota vzduchu v Moravskoslezském kraji 20,9 C, což je o 5,0 C vyšší hodnota než normál. Měsíc byl v kraji hodnocen jako teplotně mimořádně nadnormální. V Ostravě-Porubě byla průměrná měsíční teplota vzduchu 22,7 C, což je tepleji oproti dlouhodobému průměru o 5,0 C. Na Lysé hoře byla průměrná teplota vzduchu v srpnu 17,0 C (o 5,3 C tepleji než dlouhodobý průměr). Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu, 23,3 C, byla naměřena ve Slezské Ostravě. Druhá nejvyšší teplota vzduchu, 22,9 C, byla zaznamenaná na stanici Ostrava-Zábřeh, třetí nejvyšší, 22,8 C, v Karviné. Průměrně nejchladněji bylo v srpnu na Lysé hoře (17,0 C). Druhá nejnižší teplota vzduchu byla v kraji změřena v Karlově Studánce (17,7 C) a třetí nejchladnější měřenou lokalitou byl Javorový vrch (18,1 C). Nejvyšší hodnota průměrné denní teploty vzduchu byla v kraji naměřena v Krnově dne 8. srpna (29,9 C). Nejchladnějším dnem byl 25. srpen, kdy byl zaznamenán nejnižší denní průměr teploty vzduchu na Lysé hoře (9,6 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu v kraji byla změřena na stanici Karviná dne 8. srpna (37,0 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 22. srpna na Lysé hoře (13,2 C). Nejnižší minimální teplota vzduchu byla zaznamenána ve Světlé Hoře dne 1. srpna (4,2 C). Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 31. srpna v Městě Albrechticích-Žárech (23,0 C). Nejnižší minimální přízemní teplota byla zaznamenána v Rýmařově dne 26. srpna, a to +0,6 C. V MS kraji spadlo průměrně 43,6 mm srážek, což je 45 % normálu (srážkově podnormální měsíc). V Ostravě-Porubě jsme naměřili v srpnu pouze 24,2 mm srážek (27 % dlouhodobého průměru). Na Lysé hoře to bylo 99,5 mm, což odpovídá 61 % normálu. Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán na Lysé hoře (99,5 mm), druhý nejvyšší v Hodslavicích (99,0 mm) a třetí nejvyšší v Novém Jičíně (93,9 mm). Nejméně srážek spadlo v Karviné (8,9 mm), dále pak v Havířově (11,2 mm) a ve Slezské Ostravě (11,5 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek, 61,5 mm, byl zaznamenán dne 12. srpna v Heřmanovicích. Slunce v kraji svítilo průměrně 258,8 hod. Bylo to o 48,0 hod. více než normál, tj. 123 % normálu. Nejvíce svítilo Slunce v Mošnově a Ostravě-Porubě, shodně 274,6 hod., dále v Krnově (271,8 hod.) a Jablunkově (268,5 hod.), nejméně v Karlově Studánce (218,9 hod.), ve Frenštátu pod Radhoštěm (227,6 hod.) a v Rýmařově (240,2 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Ostravě-Porubě dne 7. srpna, kdy Slunce svítilo 13,6 hod. Olomoucký kraj s průměrnou měsíční teplotou vzduchu 21,4 C byl o 4,9 C teplejší než normál. Kraj byl v srpnu klasifikován jako teplotně mimořádně nadnormální měsíc. Olomouc měla průměrnou měsíční teplotu vzduchu 23,5 C (teplejší oproti dlouhodobému průměru o 5,1 C). Průměrná teplota vzduchu na Šeráku byla v srpnu 16,3 C, což je o 4,4 C tepleji než průměr. Nejvyšší průměrná měsíční teplota vzduchu v kraji byla naměřena v Olomouci (23,5 C), druhá nejvyšší ve Šternberku (23,2 C) a třetí nejvyšší v Pasece (23,1 C). Průměrně nejchladněji bylo v srpnu na Šeráku (16,3 C). Na Paprsku byla naměřena druhá nejnižší průměrná teplota v kraji (18,4 C) - 3 -

5 a třetí nejnižší změřená průměrná měsíční teplota vzduchu byla zaznamenána v Hanušovicích (19,0 C). Nejvyšší denní průměrná teplota vzduchu byla v kraji naměřena v Javorníku dne 8. srpna (30,7 C). Průměrně nejchladnějším dnem byl 22. srpen, nejnižší denní průměrná teplota vzduchu byla změřena na Šeráku (9,1 C). Nejvyšší maximální teplota vzduchu, 38,2 C, byla změřena v Javorníku 8. srpna a byla tak překročena předchozí extrémní hodnota maximální teploty vzduchu z Bělotína, naměřená v srpnu 2013 (37,5 C). Nejnižší hodnota maximální teploty vzduchu byla naměřena dne 20. srpna na Šeráku (13,1 C). Nejnižší minimální teplota (5,0 C) byla zaznamenána dne 1. srpna v Hanušovicích. Nejvyšší hodnota minimální teploty vzduchu byla naměřena dne 14. srpna ve Šternberku (22,9 C). Nejnižší přízemní minimální teplota byla změřena v Hanušovicích dne 18. srpna (0,0 C). Srážek spadlo v Olomouckém kraji průměrně 60,4 mm (72 % normálu, srážkově normální měsíc). V Olomouci spadlo 42,1 mm, což je 65 % dlouhodobého průměru a na Šeráku 41,9 mm (30 % průměru). Nejvyšší měsíční úhrn srážek byl v kraji zaznamenán v Hanušovicích (97,4 mm), druhý nejvyšší v Dřevohosticích (94,5 mm) a třetí nejvyšší ve Velkých Losinách (89,5 mm). Nejnižší měsíční srážkové úhrny byly zaznamenány na stanicích Javorník (17,6 mm), Zlaté Hory (19,6 mm) a Bělá pod Pradědem (20,8 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek byl zaznamenán dne 18. srpna na stanici Mírov (54,7 mm). Slunce svítilo v kraji průměrně 266,0 hod. Bylo to o 58,3 hod. více než normál, tj. 128 % normálu. V srpnu Slunce svítilo nejvíce v Olomouci (285,6 hod.), v Přerově (283,3 hod.) a Prostějově (280,0 hod.), naopak nejméně svítilo Slunce v Javorníku (251,5 hod.), na Šeráku (256,8 hod.) a v Šumperku (257,7 hod.). Nejvyšší denní úhrn slunečního svitu jsme naměřili v Přerově dne 4. srpna, kdy Slunce svítilo 13,7 hod

6 Teploty vzduchu Tab. 1 Vybrané teplotní charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrná měsíční teplota (ºC) +20,9 +21,4 Odchylka od dlouhodobého průměru (ºC) +5,0 +4,9 Nejvyšší průměrná měsíční teplota (ºC) Slezská Ostrava +23,3 Olomouc +23,5 Nejnižší průměrná měsíční teplota (ºC) Lysá hora +17,0 Šerák +16,3 Nejteplejší / Nejchladnější den měsíce 8. den / 25. den 8.den / 22. den Absolutní maximum teploty (ºC) 8. den Karviná +37,0 8. den Javorník +38,2 Absolutní minimum teploty (ºC) 1. den Světlá Hora +4,2 1. den Hanušovice +5,0 Nejnižší přízemní teplota (ºC) 26. den Rýmařov +0,6 18. den Hanušovice 0,0 Obr. 1 Průběh průměrných denních teplot vzduchu na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava-Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 2 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Charakteristika stanice Moravskoslezský kraj datum extrému hodnota (ºC) stanice Olomoucký kraj datum extrému hodnota (ºC) Maximální teplota Ostrava-Zábřeh ,9 Javorník ,2 Minimální teplota Praděd ,7 Město Libavá ,3-5 -

7 Obr. 2 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Moravskoslezského kraje Obr. 3 Prostorové rozložení průměrné měsíční teploty na území Olomouckého kraje - 6 -

8 Srážky Tab. 3 Vybrané srážkové charakteristiky minulého měsíce Charakteristika Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Průměrný měsíční úhrn v regionu (mm) 43,6 60,4 v % dlouhodobé hodnoty 44,5 71,9 Nejvyšší měsíční úhrn (mm) Lysá hora 99,5 Hanušovice 97,4 Nejnižší měsíční úhrn (mm) Karviná 8,9 Javorník 17,6 Nejvyšší denní úhrn (mm) 12. den Heřmanovice 61,5 18. den Mírov 54,7 Obr. 4 Průběh denních úhrnů srážek na vybraných stanicích Lysá hora (1322 m n.m.), Ostrava- Poruba (242 m n.m.), Šerák (1328 m n.m.), Olomouc-Holice (210 m n.m.) Tab. 4 Dosud zaznamenané extrémy na vybraných stanicích v měsíci Kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Úhrn srážek stanice datum extrému hodnota (mm) stanice datum extrému hodnota (mm) Maximální úhrn srážek denní Nýdek ,0 Zlaté Hory-Rejvíz ,6 Lysá hora ,7 Praděd ,0-7 -

9 Obr. 5 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Moravskoslezského kraje Obr. 6 Prostorové rozložení měsíčních úhrnů srážek na území Olomouckého kraje - 8 -

10 Tab. 5 Průběh počasí v měsíci na stanici Ostrava-Poruba - 9 -

11 Tab. 6 Průběh počasí v měsíci na stanici Olomouc-Holice

12 Tab. 7 Legenda k průběhu počasí Popis obrázků, symbolů a barevné škály meteorologických prvků zkratka jedn. popis grafika 0 1,9 popis jasno O 0 10 oblačnost TMA C maximální teplota vzduchu 2 8 8,1 10 polojasno zataženo tropický den (+30,0 C a vyšší) letní den (+25,0 C a vyšší) ledový den (nižší než 0 C) arktický den (nižší nebo rovna -10 C) Tpr. C průměrná denní teplota vzduchu TMI C minimální teplota vzduchu kladná průměrná denní teplota vzduchu záporná průměrná denní teplota vzduchu mrazový den (menší než 0 C) tropická noc (20 C a více) o Tpr. C odchylka průměrné denní teploty vzduchu od dlouhodobého prům. kladná odchylka denní teploty vzduchu od normálu denní teplota vzduchu shodná s teplotním normálem záporná odchylka denní teploty vzduchu od normálu SRA mm denní úhrn srážek 0,0 neměřitelné množství srážek úhrn srážek 5 mm a více úhrn srážek 20 mm a více výška nově napadlého sněhu 5 cm a více SNO cm 0R sníh padal, ale roztál 0P sněhový poprašek celková výška sněhové pokrývky 10 cm a více SCE cm 0P sněhový poprašek 0N nesouvislá sněhová pokrývka 80% a více SSV k astronimicky možného svitu SSV hod. denní suma slunečního svitu 90% a více SSV k astronimicky možného svitu nadprůměrný denní úhrn slunečního svitu D duha značky oblačnosti značky srážek, bouřky a mlhy NL náledí jasno (0 1,0) sněžení a sněhová přeh. N námraza jasno-polojasno (1,1 3,9) déšť L ledovka polojasno (4,0 6,0) dešťová přeháňka KR krupky, kroupy polojasno (6,1 7,9) bouřka s deštěm a přeh. VD výborná dohlednost zataženo (8,0 9,6) kouřmo bouřka bez deště zataženo (9,7 10) mlha

13 Hydrologická situace Povodí Odry Hladiny vodních toků v povodí Odry měly na začátku měsíce srpna převážně setrvalou tendenci. Významnější změna v tendenci hladin nastala na začátku druhé poloviny měsíce, kdy se ve dnech 15. a 16. srpna na zvlněné studené frontě vyskytovaly srážky na většině území naší republiky. Jednalo se o intenzivní bouřkovou a přeháňkovou činnost. Nejsilnější bouřky provázené přívalovými dešti a krupobitím postihly oblast Beskyd, Javorníků a jejich předhůří. Vodní toky zaznamenaly přechodné vzestupy hladin, nejvýrazněji menší toky v horní části povodí Olše a Odry. Ve dnech 25. a 26. srpna mírné srážky vyskytující se na SV Moravy a ve Slezsku rozkolísaly některé vodní toky. Na konci měsíce měly hladiny opět setrvalou tendenci. Odra dosáhla svého maxima ve všech sledovaných profilech dne 19. srpna, v profilu Odry v 5:50 hodin na hodnotě průtoku 1,46 m 3.s -1, ve Svinově v 10:00 hodin při hodnotě průtoku 8,98 m 3.s -1 a v Bohumíně Odra zaznamenala maximum 09:10 hodin při 19,1 m 3.s -1. Opava v Opavě kulminovala dne 25. srpna v 10:40 hodin při 4,26 m 3.s -1 a v Děhylově v 18:50 hodin při hodnotě průtoku 6,64 m 3.s -1. Ostravice v Ostravě zaznamenala své maximum 11. srpna v 9:00 hodin při hodnotě průtoku 5,19 m 3.s -1. Olše v Jablunkově kulminovala dne 15. srpna v 17:10 hodin a průtok dosáhl hodnoty 5,59 m 3.s -1. Ve Věřňovicích bylo maximum zaznamenáno o den později v 14:50 hodin (5,85 m 3.s -1 ). Vodnosti neovlivněných toků v povodí Odry se v srpnu pohybovaly v rozmezí od 11 do 33 % dlouhodobého průměru pro měsíc srpen, tedy výrazně pod hodnotou Q VIII

14 - 13 -

15 Obr. 7 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Odry

16 Povodí horní Moravy Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy měly až do poloviny měsíce srpna převážně setrvalou tendenci. V polovině měsíce pásmo intenzivních srážek vyskytujících se nad naším územím rozkolísalo i hladiny v povodí horní Moravy. Největší vzestupy zaznamenaly menší pravostranné přítoky Moravy. Na Jevíčce v Chornici byl dne 18. srpna krátkodobě překročen 1. SPA. V posledním týdnu měsíce se ve sledované oblasti srážky objevovaly jen ojediněle a byly slabé. Hladiny vodních toků v povodí horní Moravy měly až do konce měsíce převážně setrvalou tendenci. Morava v Raškově dosáhla svého měsíčního maxima dne 18. srpna v 23:50 hodin při hodnotě průtoku 6,39 m 3.s -1. Desná v Šumperku dne 11. srpna v 14:00 hodin při hodnotě průtoku 5,78 m 3.s -1. Moravská Sázava v Lupěném dosáhla srpnového maxima dne 19. srpna v 2:40 hodin po noční bouřce při hodnotě průtoku 13 m 3.s -1. Morava v Olomouci kulminovala dne 19. srpna v 15:30 hodin při hodnotě průtoku 39,6 m 3.s -1. Vodnosti neovlivněných toků v povodí horní Moravy se pohybovaly v rozmezí od 28 do 38 % dlouhodobého průměru pro měsíc srpen, tedy výrazně pod hodnotou Q VIII

17 Obr. 8 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí horní Moravy Povodí Bečvy Hladiny vodních toků v povodí Bečvy měly na začátku měsíce srpna převážně setrvalou tendenci. Náhlý přechodný vzestup Bečvy v Dluhonicích dne 3. srpna byl způsoben lokální bouřkou. Změna v tendenci hladin nastala až v polovině měsíce, kdy hladiny Bečvy přechodně stoupaly a kolísaly vlivem bouřkových srážek. Nejvýraznější vzestupy Bečva zaznamenala dne 19. srpna po vydatných srážkách. Poté hladiny klesaly. Po přechodném zvýšení vodností v důsledku vydatnějších srážek hladiny postupně poklesly zhruba na úroveň z počátku srpna a v posledním týdnu měsíce srpna měly opět setrvalou tendenci

18 Rožnovská Bečva ve Valašském Meziříčí dosáhla svého srpnového maxima dne 19. srpna v 3:10 hodin při hodnotě průtoku 4,88 m 3.s -1. Bečva v Dluhonicích kulminovala téhož dne v 11:50 hodin na hodnotě 33,6 m 3.s -1. Vodnosti toků se po celý měsíc pohybovaly výrazně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc srpen v rozmezí % Q VIII. Pozn.: Všechny časy v textu, grafech i v tabulce jsou uváděny v SEČ. Obr. 9 Hodinové průtoky ve vybraných profilech na tocích v povodí Bečvy

19 Tab. 8 Maximální hodnoty průtoků ve sledovaných profilech Stanice Den Čas (SEČ) Hodnota (m 3 /s) Stupně povodňové aktivity (m 3 /s) 1. SPA 2. SPA 3. SPA Odry 19 5: Počet výskytu Svinov 19 10: Opava 25 10: Děhylov 25 18: Frýdek-Místek 4 17: Ostrava 11 9: Bohumín 19 9: Jablunkov - Olše 15 17: Český Těšín - Baliny 16 1: Věřňovice 16 14: Mikulovice 16 16: Raškov 18 23: Šumperk 11 14: Lupěné 19 2: Moravičany 19 5: Olomouc 19 15: Vsetín 19 2: Valašské Meziříčí 19 3: Teplice nad Bečvou 19 8: Dluhonice 19 11:

20 Tab. 9 Průměrné měsíční průtoky ve sledovaných profilech - srovnání s dlouhodobým průměrem TOK STANICE Průměrný měsíční průtok Q (m 3 /s) Dlouhodobý průměr QM (m 3 /s) Q v % dlouhodobého průměru % QM ODRA Odry ODRA Svinov ODRA Bohumín OPAVA Krnov OPAVA Opava OPAVA Děhylov OSTRAVICE Frýdek-Místek OSTRAVICE Ostrava OLŠE Jablunkov OLŠE Český Těšín OLŠE Věřňovice DESNÁ Šumperk MOR. SÁZAVA Lupěné MORAVA Moravičany TŘEBŮVKA Loštice MORAVA Olomouc VSET. BEČVA Vsetín ROŽN. BEČVA Val. Meziříčí BEČVA Dluhonice

21 Tab. 10 Průměrné vydatnosti pramenů a příslušný dlouhodobý měsíční průměr Prameny PRAMENY - srpen 2015 Průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) Dlouhodobá průměrná měsíční vydatnost (l.s -1 ) % dlouhodobého průměru Bílá - Stojanův pramen Morávka - Medvědí potok * * Ostravice - Pod horečkou Rýmařov (Janušov) - U kostela Starý Jičín - Oční studánka Suchá Rudná - Nad pilou Veřovice - Pramen Jičínky Vlčovice - U Holého vrchu Železná pod Pradědem C Horní údolí - Pod jeřábem Kouty n. D. - Sedmá skládka Mladeč - V Nový Malín - Milostná studánka Ondřejovice v Jeseníkách - Bublavý Ostružná - U Přerovské chaty Zlaté Hory v Jeseníkách - Karlov Strážná - Pod samotou Útěchov u Mor. Třeb. - V úvoze Rajnochovice - V lese Velké Karlovice - Ve škaredici Zašová - Stračka Vydatnosti pramenů byly v porovnání s dlouhodobými měsíčními průměry podprůměrné. Výjimku tvořil pramen V-2 v Mladči, kde hodnota dosahovala 168 %. Naopak prameny U kostela v Rýmařově a Pod samotou ve Strážné byly první polovinu měsíce srpna suché. Minimálních měsíčních hodnot vydatností bylo dosaženo na pramenu Karlov ve Zlatých Horách v Jeseníkách (7 %). Moravskoslezský kraj (17-59 %), Olomoucký kraj (7-59 % - bez pramenu v Mladči), východní okraj Pardubického kraje (23-80 %), severní část Zlínského kraje (29-61 %). * Pramen Medvědí potok (Morávka) byl dočasně vyřazen z hodnocení

22 Tab. 11 Průměrné stavy hladiny podzemní vody a příslušný dlouhodobý měsíční průměr VRTY - srpen 2015 Průměrný měsíční Dlouhodobý průměrný Vrty stav hladiny měsíční stav hladiny % dlouhodobého (cm od odměr. bodu) průměru (cm od odměrného bodu) 2010 Bernartice nad Odrou Hladké Životice Kozmice Mokré Lazce Opava (Kylešovice) Osoblaha Ostrava (Svinov) Písek u Jablunkova Staré Město u Karviné Věřňovice Vrbno pod Pradědem Bukovice u Jeseníka Holice u Olomouce Hrabová u Dubicka Hranice (Slavíč) Lipník nad Bečvou Lipník nad Bečvou II Mikulovice u Jeseníka Osek nad Bečvou Prosenice (Proseničky) Ruda nad Moravou Štěpánov u Olomouce Šumperk Uničov Albrechtice u Lanškrouna Borušov (Prklišov) Vranová Lhota (Vranová) Jablůnka Lešná (Příluky) Rožnov pod Radhoštěm Valašské Meziříčí Zašová Průměrné měsíční stavy hladin v uvedených vrtech se pohybovaly převážně pod hodnotou dlouhodobého průměru pro měsíc srpen. V rámci krajů byla situace následující: Moravskoslezský kraj (71 96 %), Olomoucký kraj ( %), východní okraj Pardubického kraje (93 99 %) a severní část Zlínského kraje (82 94 %). Maximálních hodnot bylo dosaženo v Šumperku (101 %), minimálních v Kozmicích (71 %)

23 Kvalita ovzduší V srpnu byly v Moravskoslezském i v Olomouckém kraji vzhledem k panujícím vysokým teplotám v 1. polovině měsíce a v jeho posledních dvou dnech překračovány hodnoty imisního limitu pro ochranu zdraví lidí 120 µg.m -3 maximální denní osmihodinové koncentrace troposférického ozonu. Na všech lokalitách s měřením ozonu v obou krajích tak postupně došlo k překročení imisního limitu (více než 25 dnů s nadlimitní hodnotou v průměru za tři roky). Docházelo i k překračování prahové hodnoty hodinové koncentrace ozonu 180 µg.m -3 jednodenní smogová situace byla v Moravskoslezském kraji vyhlášena 6. 8.; došlo k vzniku plošné smogové situace trvající do v obou krajích. Na všech městských monitorovacích stanicích v Moravskoslezském kraji byly naměřeny nadlimitní denní průměrné koncentrace suspendovaných částic PM 10. Tab. 12 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší v μg.m -3 na vybraných stanicích a) Aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek název stanice Ostrava-Fifejdy Frýdek-Místek Havířov Karviná Třinec-Kosmos škodlivina O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit

24 b) Zóna Moravskoslezsko a střední Morava název stanice Opava Studénka Olomouc Prostějov Přerov škodlivina O 3 NO 2 PM 10 O 3 NO 2 PM 10 NO 2 PM 10 PM 10 O 3 PM 10 imisní limit Denní (24hodinový průměr) od 6 do 6 hodin světového času (UTC); maximální naměřená 8hodinová koncentrace O 3 - uváděná v teplé polovině roku. V tabulkách jsou zvýrazněny hodnoty vyšší než imisní limit, použity jsou imisní limity podle zákona 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Denní charakteristiky se uvádí při minimálním sběru údajů 90 % (viz Příloha č. 1 k vyhlášce č. 330/2012 Sb.). SO 2... oxid siřičitý (výsledky jsou uváděny pouze v období chladné poloviny roku, tj. v měsících leden březen a říjen prosinec) NO 2... oxid dusičitý PM suspendované částice frakce PM 10, t.j. částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 % O 3... ozon (výsledky jsou uváděny pouze v období teplé poloviny roku, tj. v měsících duben září)

25 Obr. 10 Průměrné denní koncentrace škodlivin v ovzduší na vybraných stanicích

26 Sucho v roce 2015 Důvod letošního sucha musíme začít hledat už v zimě, kdy stejně jako minulou zimu (2013/2014), spadlo málo srážek, málo sněhu a tyto poslední dvě zimy se tak vyznačovaly nízkou sněhovou pokrývkou a jejím krátkým trváním. Tím, že na konci zimy a začátkem jara již téměř na většině území Česka žádný sníh nebyl, nemělo co roztát a započal vláhový deficit, který postupem jara a léta narůstal. Moravskoslezský kraj V Moravskoslezském kraji byl průměrný srážkový úhrn za prvních 8 měsíců letošního roku 413 mm. Dlouhodobý srážkový úhrn ( ) za toto období je 593 mm. V kraji tedy spadlo pouze 70 % srážek v porovnání se srážkovým normálem. Podobná situace byla v roce 1992, kdy za období ledna až srpna spadlo v kraji průměrně pouze 416 mm a dále v roce 2003, kdy to bylo 420 mm. Pokud budeme hodnotit srážkový deficit od počátku listopadu loňského roku (aby se promítly zimní srážky a sníh), je toto období v kraji nejsušší od roku Za období až průměrně v kraji spadlo pouze 484 mm srážek, což je 69 % dlouhodobého průměru (normálu). Podobná situace byla v letech , kdy spadlo za období listopadu až srpna 506 mm, což je 72 % normálu a roky (525 mm, 75 %). Pod 80 % srážkového normálu za období listopadu až srpna jsme zaznamenali ještě v letech (543 mm, 77 %), (551 mm, 78 % a (555 mm, 79 %). Dlouhodobý průměr za období let je 703 mm srážek. Po relativně deštivém říjnu 2014, kdy spadlo 110% srážek oproti srážkovému normálu, byly další měsíce již většinou srážkově podnormální: listopad 2014 (60 % srážek oproti normálu), prosinec 2014 (69 % srážek oproti normálu), leden a březen 2015 byly jediné dva měsíce, které měly za sledované období nadprůměrné srážky. Leden 164 % a březen 121 %, únor (82 %), duben (71 %), květen (82 %), červen (pouze 47 %), červenec 39 % a srpen 46 %. Podle měření stanice Ostrava-Poruba byl srážkový úhrn za leden až srpen letošního roku 346 mm, dlouhodobý úhrn tohoto období činí 509 mm. Deficit tak činí 163 mm, tj. bylo zaznamenáno pouze 68 % srážek oproti normálu. Olomoucký kraj V Olomouckém kraji byl průměrný srážkový úhrn za prvních 8 měsíců letošního roku 376 mm. Dlouhodobý srážkový úhrn ( ) za toto období je 519 mm. V kraji tedy spadlo pouze 63 % srážek v porovnání se srážkovým normálem. Podobná situace byla v roce 1992, kdy za období ledna až srpna spadlo v kraji průměrně pouze 369 mm, v roce mm a dále v roce 2003, kdy to bylo 393 mm

27 Pokud budeme hodnotit srážkový deficit od počátku listopadu loňského roku (aby se promítly zimní srážky a sníh), je toto období v kraji nejsušší od roku Za období až tak průměrně v kraji spadlo pouze 441 mm srážek, což je 63 % dlouhodobého průměru (normálu). Podobná situace byla v letech , kdy spadlo 450 mm (64 %), , kdy spadlo 478 mm (68 %) v období , kdy spadlo za období listopadu až srpna 499 mm, což je 71 % normálu. Dlouhodobý průměr (normál) za období let je 627 mm srážek. Srážkově nadnormální (171 %) bylo v kraji září. V říjnu 2014 spadlo 85 % srážek oproti srážkovému normálu, v listopad 2014 (43 % srážek oproti normálu), prosinec 2014 (79 % srážek oproti normálu), leden a březen 2015 byly opět jediné dva měsíce, které měly za sledované období nadprůměrné srážky. Leden 145 % a březen 150 % únor (45 %), duben (65 %), květen (61 %), červen (57 %), červenec pouze 42 % a srpen 76 %. Podle měření stanice Olomouc-Holice byl srážkový úhrn za leden až srpen letošního roku 284 mm, dlouhodobý úhrn tohoto období činí 415 mm. Deficit tak činí 131 mm, tj. bylo zaznamenáno pouze 68 % srážek oproti normálu. Z nízkých prázdninových srážkových úhrnů srážek jich více než polovina spadla v bouřkových přeháňkách, tedy za krátký čas velké množství srážek, které obvykle nestačí vsáknout do půdy a bez užitku odteče z krajiny (epizody 8. července, července a srpna). K výraznému suchu přispěla také letošní nadnormální teplota vzduchu (vysoký výpar ve všech jeho podobách) na jaře a v létě. V Moravskoslezském kraji byl měsíc březen letošního roku teplejší oproti normálu o 1,8 C, duben byl teplejší o 0,9 C, květen měl teplotu stejnou jako dlouhodobý průměr, červen byl teplejší o 0,9 C, červenec o 3,6 C a srpen dokonce o 5,0 C. V Olomouckém kraji byl měsíc březen letošního roku teplejší oproti normálu o 1,4 C, duben byl teplejší o 0,3 C, květen měl teplotu nižší o 0,3 C než normál, červen byl teplejší o 0,6 C, červenec o 3,1 C a srpen o 4,8 C. K vysoké průměrné teplotě v červenci a srpnu, k vysokému výparu a prohloubení sucha přispěly také letošní horké vlny. První horká vlna byla zaznamenána v období července, mimořádně teplá vlna s maximy teploty vzduchu mezi 34 až 38 C se vyskytovala v době od 3. srpna do 15. srpna a poslední vlna nastala na konci léta v období 28. srpna až 1. září

28 Obr. 1 Srážkové úhrny v Moravskoslezském kraji (mm) za období listopad 2014 až srpen 2015 v porovnání s dlouhodobým průměrem (normálem) Obr. 2 Srážkové úhrny v Olomouckém kraji (mm) za období listopad 2014 až srpen 2015 v porovnání s dlouhodobým průměrem (normálem)

29 Obr. 3 Odchylka úhrnu srážek za červenec a srpen 2015 od normálu Obr. 4 Vývoj deficitu srážek (mm) v roce 2015 podle měření stanice Ostrava-Poruba

30 Obr. 5 Vývoj deficitu srážek (mm) v roce 2015 podle měření stanice Olomouc-Holice