Sociálně zodpovědná geografie XV. kongres Slovenskej geografickej spoločnosti Relevancia geografie v meniacom sa svete

Transkript

1 Sociálně zodpovědná geografie XV. kongres Slovenskej geografickej spoločnosti Relevancia geografie v meniacom sa svete Luděk Sýkora, UK PřF Praha

2 sociální zodpovědnost sociální geografie sociální zodpovědnost - ve smyslu spoluzodpovědnosti za vytváření podmínek pro plnohodnotnější život lidí při zohlednění principů ekonomické efektivnosti, sociální soudržnosti, environmentální udržitelnosti geografie ve smyslu svébytné a unikátní oblasti našeho poznání, jíž můžeme přispět k celkovému rozvoji

3 sociální relevance řešení aktuálních problémů společnosti reakce na společenskou poptávku vytváření společenské agendy přenášení nejdůležitějších poznatků široké veřejnosti základní a střední školství popularizace v široké veřejnosti rozvoj svébytné oblasti poznání kvalita výzkumu a terciérního vzdělávání společenská relevance témat

4 aktuální problémy společnosti

5 kritická geografie a politická ekonomie pozitivismus x sociálně kritická věda společenská relevance pozitivistické prostorové vědy sociální nerovnosti, sociální a prostorová spravedlnost sociálně-kritická politicko-ekonomická analýza zaměření na sociální problémy emancipace a aktivní působení na společenské změny akademik není nestranným objektivním pozorovatelem, ale je účastníkem společenských dějů

6 geografie a politický režim socialismus překonání sociálních nerovností kapitalismu technické, racionální řešení rozmístění výrobních kapacit a tomu odpovídající alokace pracovních sil, bydlení a služeb v sídelním systému regionální plánování objektivní pozitivistická analýza kapitalismus nárůst nerovností (nesouměřitelnost), sociální vyloučení moc a konflikt politika reprezentace regionální politika - sociální aktivismus politická ekonomie - poststukturalismus

7 naše současná sociální geografie popisná sdůrazem na prostorové struktury analyzujeme prostorové diferenciace dostupných charakteristik obyvatel shromáždění empirických údajů považujeme za základ práce a rezignujeme na identifikaci problému a jeho konceptualizaci nevěnujeme se, nebo jen velmi povrchně, sociální podstatě utváření sociálně-geografických realit nepracujeme s koncepty, jako jsou sociální struktura, třída, skupina či síť a nepromítáme je do sociálně-prostorových situací, formací bojíme se konceptů moci, konfliktu, sociální spravedlnosti

8 sociální zodpovědnost sociálně relevantní témata a kritický přístup k sociálním problémům (klíčové stránky sociální zodpovědnosti) běžné v západní sociální geografii jsou u nás opomíjené Jsou sociální nerovnosti tabu v naší geografii a geografickém vzdělávání? Vystačíme si s mapováním územních nerovnoměrností?

9 příklady témata řešená v Centru pro výzkum měst a regionů segregace: sociální podstata a geografický charakter segregace suburbanizace: relevantní jednotka sociálně-geografického jevu / analýzy, význam geografie ve smyslu rozmístění / morfologie periferie: geografie a ekonomická efektivita x sociální vyloučení společenský význam geografie v období transformace

10 příklad I: segregace

11 sociální podstata segregace různé skupiny obyvatel bydlí v odlišných lokalitách (příjem, rodinný stav, kultura) rezidenční diferenciace: sociálně-prostorovým projeve rozdílů mezi lidmi, jejich preferencemi a možnostmi sociální nerovnosti -nerovné rozdělení bohatství a moci ve společnosti segregace -nerovnoměrné prostorové rozmístění určité skupiny obyvatel, vyplývající zjejího nerovného postavení vůči jiné sociální skupině či zbytku společnosti - odlišné možnosti vpřístupu k bydlení -koncentrace skupiny do vybraných území obývaných dominantně právě segregovanou skupinou

12 sociálně-geografická relevance sociální podstata: pochopení nerovností jako nezbytného předpokladu pro existenci segregace, jež je situací sociálněprostorové nerovnosti geografická podstata: pochopení geografické koncentrace a izolace jako zásadní charakteristiky segregace - podmínka reprodukce sociálního vyloučení, sociálně nerovného postavení a segregace

13 nové sociálně-prostorové formace symboly nově utvářené krajiny našich měst a regionů příklady nově vznikajícího charakteru segregace našich měst a regionů

14 příklad 2: suburbanizace

15 geografie suburbanizace suburbanizace je regionální záležitostí každodenní život obyvatel se odehrává vměstských regionech -jádrová města a zázemí, odkud lidé denně dojíždějí do města za prací, do škol, za službami a zábavou - 24 hodinový puls dojížďky propojuje místa bydlišť a pracovišť do socioekonomického celku správa funkčně srostlého celku městského regionu se rozpadá mezi množství samostatně rozhodujících obcí -fragmentace rozhodování o dílčích částech regionu může některým investorům a obcím přinášet individuální zisky a užitky, nicméně celek ztrácí

16 fragmentovaná suburbanizace -sprawl morfologie suburbanizace: dlouhodobá fixace rozmístění lidských aktivit sprawl -leap frog development koncentrovaná dekoncentrace náklady na infrastrukturu náklady na provoz narušení sociální soudržnosti fragmentace otevřené krajiny

17 cena za neregulovanou suburbanizaci vyšší finanční nároky na obsloužení sprawlu poneseme všichni - všichni ale nebudou uspokojeni Komu stát a kraje pomohou zproblémů? Kde postaví chybějící základní služby a silnice propojující roztříštěné osídlení? Kdo bude mít moc ovlivnit rozhodnutí a na koho se nedostane?

18 suburbanizace a sociální vyloučení konflikty zájmů mezi obcemi v zázemí (rostoucí suburby x periferie regionu) mezi obcemi v zázemí (suburby) a městem (sídliště) nárůst sociálně-prostorových disparit regionální segregace jádro x suburby x periferie sociální soudržnost v městském regionu je obětována ve prospěch individuální svobody opevňujících se lokalit bohatství

19 příklad 3: periferie

20 centrum, zázemí a periferie koncentrace pracovních míst a služeb do center a jejich zázemí nárůst závislosti a separace periferií má periferie právo na město? ekonomická efektivita x sociálněprostorová spravedlnost Česko Obyv centra 61 % zázemí 24 % periferie 15 %

21 transformace a nové závislosti

22 transformace: revoluce v evoluci transformace společnosti a geografické organizace je: revoluční etapa v dlouhodobé evoluci období, kdy se nejen odstraňují závislosti na cestách nastavených za komunismu, ale utvářejí nové budoucí závislosti na nastoupených trajektoriích (pathdependencies), které utváříme současnými volbami a rozhodnutími řízený proces proměny komplexních systémů transformace geografické organizace je dlouhodobý proces revoluce není záležitostí dnů, ale desetiletí

23 formování budoucích trajektorií křižovatky na nichž se rozhoduje o nových path-dependencies závislostech na zvolené cestě segregace, sprawl, regionální disparity - strukturální podmíněnost životů dalších generací kritické posouzení budoucích důsledků návrhy na zmírnění negativních důsledků, vyvarování se sociálním konfliktům geografie nesmí zůstávat stranou, jinak se z ní stává společensky mrtvá disciplína

24 sociálně zodpovědná geografie

25 sociálně zodpovědná geografie kritický přístup identifikace sociálně relevantních témat pozitivní analýza holistický, komplexní a evoluční přístup diskursivní praktiky a sociální konstrukce reality normativní řešení resilience: reflexivní, adaptabilní, flexibilní a dynamická správa složitých systémů monitorování a učení se novým situacím, předvídání ohrožení stability systému a zvažování možných rizik, rychlé často nestandardního řešení při bezprostředním narušení politika reprezentace vytváření společenské agendy formování elit, které budou rozhodovat o naší budoucnosti

26 sociálně zodpovědná geografie