2012 Dostupný z

Transkript

1 Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: Informační ekonomika v číslech Český statistický úřad 2012 Dostupný z Dílo je chráněno podle autorského zákona č. 121/2000 Sb. Další dokumenty můžete najít prostřednictvím vyhledávacího rozhraní nusl.cz.

2 Kód publikace: Č.J.: 1311/ INFORMAČNÍ EKONOMIKA V ČÍSLECH 2011 ČESKÁ REPUBLIKA A SVĚT

3 ISBN: Český statistický úřad, Praha 2011

4 Obsah ÚVOD... 5 A IT odborníci... 7 IT odborníci celkem... 8 IT odborníci podle zaměstnání Mzdy IT odborníků Vysokoškolští studenti IT oborů B Výdaje za ICT služby Výdaje za ICT služby celkem Výdaje za IT služby Výdaje za telekomunikační služby Investice do softwaru C Výzkum, vývoj a patenty v ICT Výdaje na výzkum a vývoj v oblasti ICT celkem Výdaje na výzkum a vývoj v oblasti softwaru Patenty v oblasti ICT D Zahraniční obchod s ICT Zahraniční obchod s ICT zbožím celkem Zahraniční obchod s komunikačním zařízením Zahraniční obchod s počítači a periferním zařízením Zahraniční obchod se spotřební elektronikou Zahraniční obchod s elektronickými součástkami Zahraniční obchod s částmi a díly ICT j.n Zahraniční obchod s ICT službami celkem Bilance zahraničního obchodu s ICT zbožím a službami.. 48 E ICT sektor Zaměstnané osoby v ICT sektoru celkem Zaměstnané osoby v ICT průmyslu Zaměstnané osoby v telekomunikacích Zaměstnané osoby v IT službách Tržby v ICT sektoru celkem Tržby v ICT průmyslu Tržby v telekomunikacích Tržby v IT službách Tržby v obchodu s ICT

5 4

6 Úvod Informační ekonomika je založena na rostoucím vlivu moderních informačních a komunikačních technologií (ICT), které při jejich efektivním využívání mají nezanedbatelný vliv na rozvoj jednotlivých ekonomik prostřednictvím zvyšování její konkurenceschopnosti a budování inovativní a znalostní společnosti. Moderní ICT významně změnily jak dostupnost, tak i způsob a možnosti práce s informacemi. ICT hrají zásadní roli v tom, jak se změnila řada podnikových činností jako výroba, distribuce, nákup, marketing, řízení atd. a tím i zvyšování produktivity práce. Dynamičnost vývoje v oblasti ICT a jejich vliv na ekonomiku a společnost zasluhuje jejich zachycení statistickými metodami a proto již čtvrtým rokem vychází publikace: Informační ekonomika v číslech. Hlavním cílem této publikace je přehledně a srozumitelně poskytovat dostatečné množství základních statistických údajů o vývoji ekonomických ukazatelů v oblasti ICT v České republice a zároveň umožňovat srovnání s ostatními vyspělými ekonomikami Evropy a světa. Publikace poskytuje základní přehled o stavu a vývoji ICT v následujících pěti oblastech: A. IT odborníci: tato kapitola obsahuje údaje o počtu a struktuře osob zaměstnaných v IT povoláních a jejich průměrné mzdě. Nově jsou přidány také informace o počtu vysokoškolských studentů v IT oborech. B. Výdaje za ICT služby: tato kapitola zahrnuje základní údaje o celkových výdajích (investice, konečná spotřeba, mezispotřeba) za ICT služby a jejich struktuře. Podrobněji se dále věnuje investicím do softwaru. C. Výzkum, vývoj a patenty v ICT: tato kapitola přináší údaje jak o finančních zdrojích investovaných do VaV v oblasti ICT, tak i o samotných výsledcích VaV v této oblasti, jako jsou např. udělené patenty. D. Zahraniční obchod s ICT: tato kapitola informuje čtenáře o vývozu a dovozu ICT výrobků a služeb jako celku a také v členění podle jednotlivých kategorií. E. ICT sektor: v poslední kapitole jsou uvedeny hlavní ekonomické ukazatele (počet zaměstnaných osob a tržby) za podniky s převažující ekonomickou činností v oblasti ICT. Data uvedená v této publikaci pocházejí z oficiálních šetření ČSÚ. Mezinárodní údaje pocházejí z datových zdrojů Eurostatu, OECD a UN. Pro podrobnější informace o šetřeních ČSÚ navštivte naše webové stránky sekce Věda, IT. Kontaktní osoby: Ing. Martin Mana martin.mana@czso.cz Mgr. Eva Skarlandtová eva.skarlandtova@czso.cz Český statistický úřad Odd. statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti 5 v Praze, prosinec 2011

7 6

8 A IT odborníci IT odborníci se dělí na dvě hlavní skupiny, přičemž základem pro toto členění je mezinárodní klasifikace ISCO 88 (v ČR odpovídající rozšířená klasifikace zaměstnání KZAM-R): KZAM-R 213 Vědci a odborníci v oblasti výpočetní techniky Projektanti a analytici výpočetních systémů (KZAM-R 2131) Programátoři (KZAM-R 2132) Ostatní odborníci zabývající se výpočetní technikou (KZAM-R 2139) KZAM-R 312 Techničtí pracovníci v oblasti výpočetní techniky Poradenství v ICT (KZAM-R 3121) Operátoři a obsluha výpočetní techniky (KZAM-R 3122) Operátoři průmyslových strojů, NC strojů (KZAM-R 3123) Ostatní technici ve výpočetní technice (KZAM-R 3129) Vědečtí pracovníci se podílí na samotném vývoji nových technologií a souvisejících konceptů, jde především o analytiky a vývojáře softwaru a počítačových aplikací (programátory) a specialisty na databáze a počítačové sítě. Techničtí pracovníci se podílí spíše na provozu a podpoře těchto systémů, jde především o techniky uživatelské podpory informačních technologií či správce webu. IT odborníky monitorujeme podle věkové skupiny, pohlaví, odvětví ekonomické činnosti (CZ-NACE), pracovního zařazení, oblastí ČR (NUTS 2), nejvyššího dosaženého stupně vzdělání (ISCED) a oboru vzdělání (ISCED). Zdrojem dat pro statistiku IT odborníků je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS), které ČSÚ provádí kontinuálně již od roku Výsledky VŠPS, pro naše účely, jsou vždy průměrné údaje za příslušný rok. U veškerých údajů z tohoto šetření platí, že úhrny menší než 3 tisíce osob jsou považovány za údaje s velmi nízkou spolehlivostí. Ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí publikuje Český statistický úřad výsledky strukturální statistiky mezd zaměstnanců. Z tohoto šetření pocházejí údaje týkající se mezd IT odborníků. Data týkající se mezd, uváděná v této publikaci, nejsou dopočtena na celkovou populaci; týkají se vzorku šetření, který čítá cca 1,7 mil. zaměstnaných osob. Data pro mezinárodní srovnání pocházejí z datových zdrojů Eurostatu, konkrétně ze šetření LFS (Labour Force Survey). Data za studenty vysokých škol IT oborů pocházejí z datových zdrojů Ústavu pro informace ve vzdělávání. Vzhledem k tomu, že studijní obor se stejným kódem může mít na různých vysokých školách různý obsah a zařazení jednotlivých studentů do příslušných skupin oborů je proto problematické, jsou v případě členění podle oborů uváděny kvalifikované odhady ÚIV. Celkové součty studentů nemusí souhlasit se součty za typy studijních programů a skupiny studijních oborů, a to z toho důvodu, že jeden student může studovat současně více oborů na více vysokých školách a v souhrnném ukazateli je pak takovýto student započítán pouze jednou. Více informací o IT odbornících naleznete na: 7

9 A IT odborníci Tab. A1 IT odborníci v ČR tisíce fyzických osob Celkem 110,8 114,2 121,6 podle pohlaví muži 96,1 101,8 108,7 ženy 14,7 12,4 12,9 podle věkových skupin let 12,2 9,7 10, let 50,6 52,9 54, let 25,6 28,6 32, let 16,8 14,4 17,2 55 let a více 5,5 8,7 7,5 podle dokončeného vzdělání terciární 45,0 55,0 60,5 střední s maturitou 54,8 50,7 53,6 ostatní 11,0 8,5 7,6 podle oboru studia Všeobecné vzdělávací programy 10,0 6,8 5,8 Obchod a správa 6,1 7,2 7,1 Informatika 12,9 18,7 18,7 Technika a technická řemesla 54,8 50,8 55,7 ostatní 27,0 30,8 34,2 Graf A1 IT odborníci IT odbormíci - tis. fyzických osob podíl IT odborníků na celkovém počtu zaměstnaných ČR 1,5% 1,8% 1,9% 1,7% 1,5% 1,7% 1,8% 2,0% 2,2% 2,3% 2,5% Graf A2 Struktura IT odborníků podle dokončeného vzdělání terciární střední s maturitou ostatní 50% 44% 6% % 55% 8% Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil 8

10 A IT odborníci Graf A3 IT odborníci, (podíl na zaměstnané populaci) 2000 Švédsko Nizozemsko Dánsko Švýcarsko Finsko Belgie Norsko Česko Spojené království Slovinsko EU27 Francie Rakousko Slovensko Španělsko Estonsko Maďarsko Itálie Lotyšsko Polsko Portugalsko Litva Bulharsko Řecko Rumunsko 0,0% 0,5% 1,0% 1,5% 2,0% 2,5% 3,0% 3,5% 4,0% Zdroj: Eurostat, European Labour Force Survey 9

11 A IT odborníci Tab. A2 IT odborníci v ČR podle zaměstnání, IT odborníci celkem tisíce fyzických osob Vědci a odborníci Techničtí pracovníci Celkem 121,6 48,9 72,7 podle pohlaví muži 108,7 44,7 64,0 ženy 12,9 4,2 8,7 podle věkových skupin let 10,3 1,2 9, let 54,5 23,1 31, let 32,0 12,4 19, let 17,2 7,2 10,0 55 let a více 7,5 5,0 2,5 podle dokončeného vzdělání terciární 60,5 43,7 16,8 střední s maturitou 53,6 5,0 48,5 ostatní 7,6 0,2 7,4 podle oboru studia Všeobecné vzdělávací programy 5,8 0,8 5,0 Obchod a správa 7,1 2,6 4,6 Informatika 18,7 11,1 7,6 Technika a technická řemesla 55,7 19,0 36,7 ostatní 34,2 15,4 18,8 Graf A4 IT odborníci podle zaměstnání (tisíce), Projektanti a analytici VS 5,9 Programátoři 32,2 Ostatní odboníci ve VT 10,5 Poradenství v ICT 22,9 Operátoři a obsluha VT 25,5 Operátoři průmyslových strojů 9,7 Ostatní technici ve VT 13,7 Graf A5 Struktura IT odborníků podle dokončeného vzdělání a zaměstnání, terciární střední s maturitou ostatní Vědci a odborníci 89% 10% Techničtí pracovníci 23% 67% 10% VT - výpočetní technika; VS - výpočetní systémy Zdroj: ČSÚ, Výběrové šetření pracovních sil 10

12 A IT odborníci Graf A6 IT odborníci podle zaměstnání, (podíl na zaměstnané populaci) Vědci a odborníci Techničtí pracovníci Švýcarsko Švédsko Belgie Dánsko Finsko Nizozemsko Estonsko Spojenské království Francie Norsko EU27 Rakousko Polsko Česko Maďarsko Sovinsko Litva Slovensko Lotyšsko Španělsko Bulharsko Rumunsko Itálie Portugalsko Řecko 0,0% 0,5% 1,0% 1,5% 2,0% 2,5% 3,0% 3,5% Zdroj: Eurostat, European Labour Force Survey 11

13 A IT odborníci Tab. A3 Průměrná hrubá měsíční mzda IT odborníků v ČR Kč Celkem podle pohlaví muži ženy podle věkových skupin let let let let let let let let let podle dokončeného vzdělání vysokoškolské vyšší odborné a bakalářské střední s maturitou střední bez maturity podle velikosti podniku 10 až 49 zaměstnanců až 249 zaměstnanců až 999 zaměstnanců až zaměstnanců a více zaměstnanců podle sféry působení podnikatelská sféra nepodnikatelská sféra Graf A7 Průměrná hrubá měsíční mzda* (Kč) IT odborníci zaměstnanci celkem * Výše průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR uváděná v této publikaci se mírně liší od průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR publikované v jiných materiálech a to z důvodu použití analytických (nedopočtených) dat, která se týkají vzorku šetření (cca 1,7 mil zaměstnaných osob). 12 Zdroj: Strukturální mzdová statistika

14 A IT odborníci Tab. A4 Průměrná hrubá měsíční mzda IT odborníků v ČR podle zaměstnání, IT odborníci celkem Vědci a odborníci Kč Techničtí pracovníci Celkem podle pohlaví muži ženy podle věkových skupin let let let let let let let let let podle dokončeného vzdělání vysokoškolské vyšší odborné a bakalářské střední s maturitou střední bez maturity podle velikosti podniku 10 až 49 zaměstnanců až 249 zaměstnanců až 999 zaměstnanců až zaměstnanců a více zaměstnanců podle sféry působení podnikatelská sféra nepodnikatelská sféra Graf A8 Průměrná hrubá měsíční mzda IT odborníků podle zaměstnání, (Kč) Projektanti a analytici VS Programátoři Ostatní odboníci ve VT Poradenství v ICT Operátoři a obsluha VT Operátoři průmyslových strojů Ostatní technici ve VT VT - výpočetní technika; VS - výpočetní systémy 13 Zdroj: Strukturální mzdová statistika

15 A IT odborníci Tab. A5 Vysokoškolští studenti IT oborů v ČR Celkem podle pohlaví muži ženy podle studijního programu bakalářské a magisterské bakalářské magisterské doktorské podle oboru počítačové vědy užití počítačů podle občanství státní občanství ČR cizí státní občanství Graf A9 Vysokoškolští studenti IT oborů Studenti IT oborů - fyzické osoby % populace let 0,42% 0,51% 0,67% ,81% ,96% 1,08% 1,21% ,30% ,45% 1,55% Graf A10 Struktura studentů VŠ v oboru Informatika podle typu studijního programu bakalářský magisterský doktorský % 74% 75% 76% 76% 74% 69% 60% 47% 33% 23% 21% 20% 20% 20% 21% 26% 34% 48% 63% Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání 14

16 B Výdaje za ICT služby Informační a komunikační technologie (dále jen ICT) jsou definovány jako produkty, jejichž hlavní funkcí je uskutečnění nebo umožnění komunikace nebo zpracování informací, včetně jejich přenosu a zobrazení elektronickou cestou (OECD, 2008). ICT služby jsou pro statistiku ročních národních účtů, z nichž vycházejí data o výdajích a investicích v této oblasti, vymezeny na základě Klasifikace produkce (CZ-CPA), a to jako: Telekomunikační služby (CZ-CPA 61) IT služby (Služby v oblasti programování a poradenství: CZ-CPA 62) Jelikož údaje z ročních národních účtů nejsou k dispozici v podrobnějším členění než na dvoumístnou úroveň klasifikace CZ-CPA, nezahrnují výdaje za IT služby údaje za CZ-CPA 58.2: Vydávání softwaru, CZ-CPA 63.1: Zpracování dat, hosting a související služby; obsah webových portálů a CZ-CPA 95.1: Opravy počítačů a komunikačních zařízení, které jsou v jiných statistikách součástí IT služeb. Výdaje za ICT služby podle typu dodávek (jejich produkce) se člení na tuzemskou produkci určenou na domácí trh (P.1), dovoz (P.7) a ostatní výdaje (obchodní rozpětí, daně a dotace). Výdaje za ICT služby podle typu výdajů (jejich užití) se člení na mezispotřebu (P.2), tvorbu hrubého fixního kapitálu (P.51) a výdaje na konečnou spotřebu domácností (P.3). Mezispotřeba (P.2) je hodnota výrobků a služeb spotřebovaných jako vstupy do výrobního procesu, vyjma fixních aktiv, jejichž spotřeba se zachycuje jako spotřeba fixního kapitálu (investice). Výrobky a služby mohou být ve výrobním procesu buď přeměněny, nebo spotřebovány. Tvorba hrubého fixního kapitálu (P.51) zahrnuje pořízení a úbytky hmotných a nehmotných fixních aktiv a zvýšení hodnoty nevyráběných nefinančních aktiv. Fixní aktiva jsou hmotná nebo nehmotná aktiva, vyrobená jako výstup z výrobního procesu, a používají se ve výrobním procesu opakovaně nebo průběžně po dobu více než jednoho roku. Výdaje na konečnou spotřebu domácností (P.3) se skládají z výdajů vynaložených domácnostmi (jednotlivci) na výrobky a služby, které jsou určeny pro přímé uspokojení individuálních potřeb nebo přání nebo kolektivních potřeb členů domácností. Software dle Klasifikace produkce CZ-CPA zahrnuje následující produkty: Vydávání softwaru (CZ-CPA 58.2) IT služby (Služby v oblasti programování a poradenství: CZ-CPA 62) Pod pojmem investice do softwaru se v jednotlivých tabulkách rozumí Tvorba hrubého fixního kapitálu (P.51). Definice jednotlivých ukazatelů vycházejí z Evropského systému národních a regionálních účtů (ESA95): Údaje za Českou republiku vycházejí z údajů z Matice dodávek a užití Ročních národních účtů. Podrobné informace naleznete na: Mezinárodní srovnání pak pochází z "Input Output databáze OECD: 15

17 B Výdaje za ICT služby Tab. B1 Výdaje za ICT služby v ČR mil. Kč * Celkem telekomunikační služby IT služby podle typu dodávek tuzemská produkce dovoz ostatní (obch. rozpětí, daně a dotace) podle typu výdajů investice konečná spotřeba domácností mezispotřeba * předběžné údaje Graf B1 Výdaje za ICT služby (mld. Kč) 300 konečná spotřeba 250 investice mezispotřeba Graf B2 Struktura výdajů za ICT služby podle typu telekomunikační služby IT služby 51% 49% % 34% Zdroj: ČSÚ, Roční národní účty Matice dodávek a užití 16

18 B Výdaje za ICT služby Tab. B2 Výdaje za IT služby v ČR mil. Kč * Celkem podle typu dodávek tuzemská produkce dovoz ostatní (obch. rozpětí, daně a dotace) podle typu výdajů investice konečná spotřeba domácností... mezispotřeba celkem v tom podle odvětví (sekce CZ-NACE) Zemědělství, Lesní hospodářství, Rybolov Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod; Opravy a údržba mot. vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti z toho činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana Vzdělávání Zdravotnictví a sociální péče Ostatní veřejné, sociální a osobní služby * předběžné údaje Graf B3 Výdaje za IT služby (mld. Kč) 160 investice 140 mezispotřeba Zdroj: ČSÚ, Roční národní účty Matice dodávek a užití 17

19 B Výdaje za ICT služby Tab. B3 Výdaje za telekomunikační služby v ČR mil. Kč * Celkem podle typu dodávek tuzemská produkce dovoz ostatní (obch. rozpětí, daně a dotace) podle typu výdajů investice... konečná spotřeba domácností mezispotřeba celkem v tom podle odvětví (sekce CZ-NACE) Zemědělství, Lesní hospodářství, Rybolov Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod; Opravy a údržba mot. vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti z toho telekomunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana Vzdělávání Zdravotnictví a sociální péče Ostatní veřejné, sociální a osobní služby * předběžné údaje Graf B4 Výdaje za telekomunikační služby (mld. Kč) konečná spotřeba mezispotřeba Zdroj: ČSÚ, Roční národní účty Matice dodávek a užití 18

20 B Výdaje za ICT služby Tab. B4 Investice do softwaru v ČR mil. Kč * Celkem z toho: nefinanční podniky finanční instituce vládní instituce domácnosti neziskové instituce podle odvětví (sekce CZ-NACE) Zemědělství, Lesní hospodářství, Rybolov Těžba a dobývání Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Stavebnictví Obchod, Opravy a údržba mot. vozidel Doprava a skladování Ubytování, stravování a pohostinství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Veřejná správa a obrana Vzdělávání Zdravotnictví a sociální péče Ostatní veřejné, sociální a osobní služby * předběžné údaje Graf B5 Investice do softwaru mld. Kč podíl na celkových investicích v ČR (%) 3,8% 3,7% 4,1% 3,7% 4,1% 3,7% 3,8% 3,8% 4,1% 4,5% 4,9% Graf B6 Struktura investic do softwaru podle sektorů nefinanční podniky finanční instituce vládní instituce domácnosti 69% 18% 11% % 20% 10% Zdroj: ČSÚ, Roční národní účty Matice dodávek a užití 19

21 B Výdaje za ICT služby Graf B7 Investice do ICT vybavení a softwaru, 2005* podíl na celkových investicích podíl na HDP Spojené království 1,9% 13,7% Lucembursko 1,7% 11,0% Maďarsko 1,3% 10,9% Rakousko 1,6% 10,8% Dánsko 1,6% 10,5% Francie 1,5% 10,3% Nizozemsko 1,5% 10,3% Belgie 1,6% 10,0% 1,3% 9,9% Portugalsko 1,3% 9,4% Slovensko 1,4% 8,0% Slovinsko 1,5% 8,0% Finsko 1,0% 7,7% Řecko 0,9% 7,7% Kanada 0,8% 7,2% Itálie 0,9% 7,2% Španělsko 1,3% 6,6% Česko 1,3% 6,6% Polsko 1,0% 6,5% Norsko 0,7% 6,1% Estonsko 5,1% Irsko 0,8% 4,2% Tchaj-wan 0,3% 3,6% Turecko 0,05% 3,2% * nebo nejbližší dostupný rok Zdroj: OECD, input-output tables 20

22 C Výzkum, vývoj a patenty v ICT Výzkum a vývoj je systematická tvůrčí práce konaná za účelem rozšíření stávajícího poznání, včetně poznání člověka, kultury a společnosti, získání nových znalostí nebo jejich využití v praxi, a to metodami, které umožňují potvrzení, doplnění či vyvrácení získaných poznatků. Od roku 2008 je oblast ICT pro potřeby statistiky výzkumu a vývoje vymezena podle Klasifikaci produkce (CZ-CPA) do následujících dvou kategorií: ICT vybavení a součástky (CZ-CPA a 268) Software (CZ-CPA 62). Výdaje na výzkum a vývoj zahrnují veškeré běžné a investiční výdaje určené na výzkum a vývoj prováděný ve sledovaných subjektech na území daného státu uskutečněné v průběhu sledovaného roku, a to bez ohledu na zdroj jejich financování. Údaje za Českou republiku pocházejí z přímého vyčerpávajícího statistického zjišťování ČSÚ, prostřednictvím Ročního výkazu o výzkumu a vývoji (VTR 5-01). Podrobnější informace o šetření VTR 5-01 naleznete na: Patent je veřejná listina vydaná příslušným patentovým úřadem, která poskytuje právní ochranu na vynález po dobu až 20 let (jsou-li placeny udržovací poplatky), a to na teritoriu, pro něž byl tímto úřadem vydán. Oblast ICT je pro potřeby patentové statistiky vymezena podle Mezinárodního patentového třídění (MPT/IPC) do čtyř základních skupin oblastí předmětu přihlášky zahrnuté v nároku: Telekomunikace Spotřební elektronika Počítače Ostatní ICT Pozn.: Pro potřeby patentové statistiky jsou, na rozdíl od jiných kapitol, v ICT zahrnuty i patenty, kdy chráněný technický vynález souvisí s využíváním elektronického zpracování pro zachycení, měření a/nebo zaznamenání fyzikálních jevů nebo kontrole fyzikálních procesů (ostatní ICT). Jde především o vědecké, měřící, kontrolní, navigační a diagnostické přístroje používané ve zdravotnictví. Údaje za Českou republiku pocházejí z patentové databáze ČSÚ, která vychází z administrativních dat Úřadu průmyslového vlastnictví ČR (ÚPV ČR), který zajišťuje patentovou ochranu na území ČR. EPO Evropský patentový úřad (European Patent Office), který uděluje evropské patenty, jež jsou platné v několika nebo ve všech členských státech. Tato skutečnost záleží na žadateli, neboť jakmile dojde k udělení evropského patentu, musí jeho majitel v každém z určených států provést jeho validaci, tj. překlad patentového spisu a zaplacení administrativního poplatku u úřadu pro průmyslové vlastnictví daného státu. Údaje pro mezinárodní srovnání pochází z datových zdrojů OECD: Podrobnější informace o patentové statistice naleznete na: 21

23 C Výzkum, vývoj a patenty v ICT Tab. C1 Celkové výdaje na VaV v oblasti ICT v ČR mil. Kč Celkem ICT vybavení a součástky software podle sektorů provádění VaV podnikatelský vládní vysokoškolský soukromý neziskový Tab. C2 Veřejné výdaje na VaV v oblasti ICT v ČR mil. Kč Celkem ICT vybavení a součástky software podle sektorů provádění VaV podnikatelský vládní vysokoškolský soukromý neziskový Graf C1 Celkové výdaje na VaV v oblasti ICT mil. Kč % z celkových výdajů na VaV v ČR 13,0% 10,6% 10,1% 11,4% 12,0% 11,5% Graf C2 Struktura výdajů na VaV v oblasti ICT podle sektorů provádění a zdrojů financování, podnikatelský vládní vysokoškolský Celkem 87% 10% veřejné zdroje 43% 13% 44% Zdroj: ČSÚ, Roční šetření o výzkumu a vývoji VTR

24 C Výzkum, vývoj a patenty v ICT Tab. C3 Celkové výdaje na VaV v oblasti softwaru v ČR mil. Kč Celkem podle sektorů provádění VaV podnikatelský vládní vysokoškolský soukromý neziskový Tab. C4 Veřejné výdaje na VaV v oblasti softwaru v ČR mil. Kč Celkem podle sektorů provádění VaV podnikatelský vládní vysokoškolský soukromý neziskový Graf C3 Celkové výdaje na VaV v oblasti softwaru mil. Kč % z celkových výdajů na VaV v ČR 5,5% 4,5% 5,2% ,0% 6,0% ,2% Graf C4 Struktura výdajů na VaV v oblasti softwaru podle sektorů provádění a zdrojů financování, podnikatelský vládní vysokoškolský Celkem 41% 56% veřejné zdroje 93% 6% Zdroj: ČSÚ, Roční šetření o výzkumu a vývoji VTR

25 C Výzkum, vývoj a patenty v ICT Tab. C5 Udělené ICT patenty v ČR počet Celkem Telekomunikace Spotřební elektronika Počítačové vybavení Ostatní ICT podle přihlašovatele tuzemští celkem podnikatelský sektor vládní sektor vysokoškolský sektor fyzické osoby zahraniční celkem Spojené státy Švýcarsko Japonsko Graf C5 Udělené ICT patenty v ČR ,9% Telekomunikace Spotřební elektronika Počítačové vybavení Ostatní ICT % z celkového počtu patentů udělených v ČR 6,1% 6,6% 6,6% 110 6,5% ,6% Graf C6 Udělené ICT patenty v ČR podle přihlašovatele Zahraniční přihlašovatelé Domací přihlašovatelé Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ

26 C Výzkum, vývoj a patenty v ICT Tab. C6 ICT patenty platné v ČR k Celkem podle přihlašovatele tuzemské zahraniční Celkem Telekomunikace Spotřební elektronika Počítačové vybavení Ostatní ICT Graf C7 Struktura ICT patentů platných k podle typu ICT a přihlašovatele Telekomunikace Počítačové vybavení Spotřební elektronika Ostatní ICT Celkem 27% 12% 19% 42% zahraniční 29% 11% 21% 38% tuzemské 11% 15% 73% Graf C8 ICT patenty platné k v ČR podle země přihlašovatele 421 Spojené státy 186 Česko 153 Švýcarsko 93 Francie 83 Japonsko 81 Nizozemí 73 Švédsko 57 Itálie 49 Spojené království 44 Korea 33 Finsko 29 Belgie 17 Rakousko 17 Španělsko 9 Dánsko 9 Norsko 7 Irsko 5 Izrael 5 Maďarsko 3 Slovinsko 2 ostatní 14 Zdroj: ÚPV ČR a vlastní dopočty ČSÚ 25

27 C Výzkum, vývoj a patenty v ICT Švýcarsko Švédsko Finsko Nizozemsko Dánsko Japonsko Rakousko Francie Belgie EU27 Spojené státy Itálie Izrael Norsko Irsko Spojené království Korea Graf C9 ICT patenty udělené EPO (na milion obyvatel) 2002 Slovinsko Španělsko Maďarsko Česko Lotyšsko Portugalsko Slovensko Řecko Polsko Bulharsko Čína Litva Rumunsko Slovinsko Španělsko Maďarsko Česko Lotyšsko Portugalsko Slovensko Řecko Polsko Bulharsko Čína Litva Rumunsko Zdroj: OECD

28 D Zahraniční obchod s ICT Produkty v oblasti informačních a komunikačních technologií (dále jen ICT zboží a služby) jsou definovány jako zboží nebo služby, jejichž hlavní funkcí je uskutečnění nebo umožnění komunikace nebo zpracování informací, včetně jejich přenosu a zobrazení elektronickou cestou (OECD, 2008). Seznam ICT zboží použitý pro statistiku zahraničního obchodu vychází z Harmonizovaného systému (HS2007), mezinárodní klasifikace zboží používaná v mezinárodním obchodě. ICT zboží je pro účely statistiky zahraničního obchodu rozděleno do následujících 5 hlavních kategorií: Komunikační zařízení; Počítače a periferní zařízení; Spotřební elektronika; Elektronické součástky; Ostatní díly a části ICT j.n. Podrobné vymezení základních skupin ICT zboží naleznete na webových stránkách ČSÚ, v sekci Věda, IT Informační technologie pod odkazem Zahraniční obchod s ICT zbožím. Z důvodu významných změn v klasifikaci HS2007 v oblasti vymezení ICT zboží jsou údaje za podrobnější členění hlavních kategorií ICT zboží k dispozici až od roku Údaje o vývozu a dovozu ICT zboží patří ve statistice zahraničního obchodu České republiky mezi ty, které jsou nejvíce ovlivněny tzv. brandingem. Více informací k této problematice naleznete na: Údaje za Českou republiku pocházejí z databáze zahraničního obchodu ČSÚ: Mezinárodní srovnání bylo zpracováno ČSÚ z International Trade by Commodity Statistics (ITCS) databáze OECD a z United Nations Commodity Trade Statistics (UN Comtrade) databáze: a Údaje zpracované ČSÚ pro mezinárodní srovnání se z metodologických důvodů mohou nepatrně lišit od údajů publikovaných OECD a United Nations Statistics Division, a to především v členění podle hlavních kategorií ICT zboží. Více o zahraničním obchodu s ICT zbožím naleznete na : ICT služby použité pro statistiku zahraničního obchodu jsou vymezeny podle následujících platebních titulů a jim odpovídajících kódů Rozšířené klasifikace služeb v platební bilanci (EBOPS): Telekomunikační služby (kód 247), IT služby (Služby v oblasti výpočetní techniky kód 263) Jedná se o služby v oblasti technického (hardware) a programového (software) vybavení počítačů a služby související se zpracováním dat. Podrobné vymezení základních skupin ICT služeb naleznete na webových stránkách ČSÚ, v sekci Věda, IT Informační technologie pod odkazem Zahraniční obchod s ICT službami. Údaje za Českou republiku pocházejí od roku 2005 z přímého čtvrtletního šetření ČSÚ o dovozu a vývozu služeb ZO Údaje za mezinárodní srovnání pocházejí z International Trade by Service Category databáze OECD: Více o zahraničním obchodu s ICT službami naleznete na: 27

29 D Zahraniční obchod s ICT Tab. D1 Vývoz ICT zboží z ČR mil. Kč Celkem Komunikační zařízení Počítače a periferní zařízení Spotřební elektronika Elektronické součástky Ostatní díly a části ICT j.n Graf D1 Vývoz ICT zboží mld. Kč podíl na celkovém vývozu zboží z ČR (%) 11% 11% 12% 11% 13% 14% 15% 15% 15% 7% 4% Graf D2 Struktura vývozu ICT zboží podle skupin výrobků Komunikační zařízení Spotřební elektronika Ostatní díly a části ICT j.n. Počítače a periferní zařízení Elektronické součástky 9% 46% 23% 11% 11% % 19% 22% 13% 34% Graf D3 Podíl vývozu ICT zboží z ČR podle zemí Nizozemsko Spojené království Francie Slovensko Itálie Polsko Švýcarsko Rusko ostatní % 10% 20% 30% 40% 50% Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 28

30 D Zahraniční obchod s ICT Tab. D2 Dovoz ICT zboží do ČR mil. Kč Celkem Komunikační zařízení Počítače a periferní zařízení Spotřební elektronika Elektronické součástky Ostatní díly a části ICT j.n Graf D4 Dovoz ICT zboží mld. Kč podíl na celkovém dovozu zboží do ČR (%) 18% 12% 12% 12% 11% 14% 15% 14% 16% 8% 9% Graf D5 Struktura dovozu ICT zboží podle skupin výrobků Komunikační zařízení Spotřební elektronika Ostatní díly a části ICT j.n. Počítače a periferní zařízení Elektronické součástky 8% 29% 7% 26% 30% % 29% 12% 12% 25% Graf D6 Podíl na dovozu ICT zboží do ČR podle zemí Čína Nizozemsko Thajsko Korea Japonsko Tchaj-wan Singapur Malajsie ostatní % 10% 20% 30% 40% 50% Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 29

31 D Zahraniční obchod s ICT Graf D7 Vývoz ICT zboží, (podíl na celkovém vývozu zboží) Malajsie Čína** Maďarsko Korea* Mexiko Slovensko Thajsko Česko Nizozemsko Izrael Japonsko Spojené státy Švédsko Polsko Rumunsko Irsko Estonsko Finsko Spojené království Lotyšsko EU-27 Rakousko Francie Portugalsko Dánsko Litva Řecko Bulharsko Belgie Slovinsko Španělsko Itálie Švýcarsko Norsko % 10% 20% 30% 40% 50% 60% Graf D8 Vývoz ICT zboží, (mld. US$) Čína** Spojené státy EU-27 Japonsko Korea* Malajsie Nizozemsko Mexiko Thajsko Spojené království Maďarsko Francie Česko Švédsko Polsko * údaje za rok 2009; ** vč. Hongkongu a Macaa Zdroj: UN, Comtrade database 30

32 D Zahraniční obchod s ICT Graf D9 Dovoz ICT zboží, (podíl na celkovém dovozu zboží) Malajsie Čína** Maďarsko Mexiko Česko Slovensko Thajsko Nizozemsko Spojené státy Korea* EU-27 Japonsko Švédsko Irsko Polsko Estonsko Spojené království Rumunsko Izrael Finsko Dánsko Norsko Itálie Francie Španělsko Lotyšsko Rakousko Švýcarsko Portugalsko Bulharsko Řecko Slovinsko Litva Belgie % 10% 20% 30% 40% 50% 60% Graf D10 Dovoz ICT zboží, (mld. US$) Čína** Spojené státy EU-27 Japonsko Nizozemsko Mexiko Spojené království Malajsie Francie Korea* Itálie Kanada Thajsko Česko * údaje za rok 2009; ** vč. Hongkongu a Macaa Zdroj: UN, Comtrade database 31

33 D Zahraniční obchod s ICT Tab. D3 Vývoz komunikačního zařízení z ČR mil. Kč Celkem Mobilní telefony Ostatní telekomunikační zařízení TV a radiové vysílače a převaděče Graf D11 Vývoz komunikačního zařízení mld. Kč podíl na celkovém vývozu ICT zboží z ČR (%) 11% 18% 12% 15% 11% 11% 13% 9% 9% 6% 4% Graf D12 Struktura vývozu komunikačního zařízení podle skupin výrobků Mobilní telefony Ostatní telekomunikační zařízení TV a radiové vysílače a převaděče 47% 4% 49% % 9% 66% Graf D13 Podíl vývozu komunikačního zařízení z ČR podle zemí Nizozemsko Spojené království Itálie Slovensko Ukrajina SAE* Rusko Hongkong ostatní 74% 2000 * Spojené arabské emiráty 0% 10% 20% 30% 40% 50% Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 32

34 D Zahraniční obchod s ICT Tab. D4 Dovoz komunikačního zařízení do ČR mil. Kč Celkem Mobilní telefony Ostatní telekomunikační zařízení TV a radiové vysílače a převaděče Graf D14 Dovoz komunikačního zařízení mld. Kč podíl na celkovém dovozu ICT zboží do ČR (%) 22% 13% 10% 11% 11% 7% 6% 9% 9% 8% 8% Graf D15 Struktura dovozu komunikačního zařízení podle skupin výrobků Mobilní telefony Ostatní telekomunikační zařízení TV a radiové vysílače a převaděče 60% 7% 33% % 10% 37% Graf D16 Podíl dovozu komunikačního zařízení do ČR podle zemí Čína Tchaj-wan Maďarsko Malajsie Korea Finsko Spojené státy Spojené království ostatní 55% % 10% 20% 30% 40% 50% Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 33

35 D Zahraniční obchod s ICT Tab. D5 Vývoz počítačů a periferního zařízení z ČR mil. Kč Celkem Přenosné počítače Ostatní počítače PC periferní zařízení celkem paměťová zařízení zvuk., graf., síťové a jiné PC karty PC monitory PC tiskárny, kopírky a faxy ostatní periferní zařízení* *klávesnice, myši, skenery atd. Graf D17 Vývoz počítačů a periferního zařízení mld. Kč podíl na celkovém vývozu ICT zboží z ČR (%) 45% 48% 42% 46% 47% 44% 43% 45% 46% 19% 9 27% Graf D18 Struktura vývozu počítačů a periferního zařízení podle skupin výrobků Přenosné počítače Ostatní počítače PC periferní zařízení 20% 49% 31% % 61% 34% Graf D19 Podíl vývozu počítačů a periferního zařízení z ČR podle zemí Spojené království Nizozemsko Francie Švýcarsko Rusko Itálie Švédsko Polsko ostatní % 10% 20% 30% 40% 50% Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 34

36 D Zahraniční obchod s ICT Tab. D6 Dovoz počítačů a periferního zařízení do ČR mil. Kč Celkem Přenosné počítače Ostatní počítače PC periferní zařízení celkem paměťová zařízení zvuk., graf., síťové a jiné PC karty PC monitory PC tiskárny, kopírky a faxy ostatní periferní zařízení* * klávesnice, myši, skenery atd. Graf D20 Dovoz počítačů a periferního zařízení mld. Kč podíl na celkovém dovozu ICT zboží do ČR (%) 29% 36% 32% 29% 25% 23% 24% 27% 27% 29% 29% Graf D21 Struktura dovozu počítačů a periferního zařízení podle skupin výrobků Přenosné počítače Ostatní počítače PC periferní zařízení 37% 12% 51% % 13% 69% Graf D22 Podíl dovozu počítačů a periferního zařízení do ČR podle zemí Čína Singapur Thajsko Malajsie Nizozemsko Irsko Korea Tchaj-wan ostatní 53 % 52% % 10% 20% 30% 40% 50% Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 35

37 D Zahraniční obchod s ICT Tab. D7 Vývoz spotřební elektroniky z ČR mil. Kč Celkem Rozhlasové a TV přijímače Přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku a obrazu ostatní* * monitory, mikrofony, reproduktory, zesilovače a jíná zařízení pro spotřební elektroniku včetně nenahraných médií Graf D23 Vývoz spotřební elektroniky mld. Kč podíl na celkovém vývozu ICT zboží z ČR (%) 22% 25% 19% 21% 23% 24% 25% 24% 23% 10 13% 10% Graf D24 Struktura vývozu spotřební elektroniky podle skupin výrobků Rozhlasové a TV přijímače Přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku a obrazu ostatní 78% 14% 8% % 12% 12% Graf D25 Podíl vývozu spotřební elektroniky z ČR podle zemí Spojené království Francie Nizozemsko Itálie Polsko Slovensko Španělsko Maďarsko ostatní 56% % 10% 20% 30% 40% 50% Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 36

38 D Zahraniční obchod s ICT Tab. D8 Dovoz spotřební elektroniky do ČR mil. Kč Celkem Rozhlasové a TV přijímače Přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku a obrazu ostatní* * monitory, mikrofony, reproduktory, zesilovače a jíná zařízení pro spotřební elektroniku včetně nenahraných médií Graf D26 Dovoz spotřební elektroniky mld. Kč podíl na celkovém dovozu ICT zboží do ČR (%) 12% 12% 9% 10% 12% 12% 13% 11% 12% 9% 7% Graf D27 Struktura dovozu spotřební elektroniky podle skupin výrobků Rozhlasové a TV přijímače Přístroje pro záznam nebo reprodukci zvuku a obrazu ostatní 39% 30% 31% % 34% 23% Graf D28 Podíl dovozu spotřební elektroniky do ČR podle zemí Čína Slovensko Japonsko Polsko Maďarsko Korea Portugalsko Irsko ostatní % 10% 20% 30% 40% 50% Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 37

39 D Zahraniční obchod s ICT Tab. D9 Vývoz elektronických součástek z ČR mil. Kč Celkem elektronické integrované obvody z toho procesory tištěné obvody ostatní elektronické součástky Graf D29 Vývoz elektronických součástek 22% mld. Kč podíl na celkovém vývozu ICT zboží z ČR (%) 16% 14% 12% 11% 12% 10% 8% 9% 10% 11% Graf D30 Struktura vývozu elektronických součástek podle skupin výrobků Elektronické integrované obvody Tištěné obvody Ostatní elektronické součástky 45% 7% 48% % 12% 39% Graf D31 Podíl vývozu elektronických součástek z ČR podle zemí Nizozemsko Spojené království Slovensko Itálie Filipíny Francie Rusko Švýcarsko ostatní % 10% 20% 30% 40% 50% 60% Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 38

40 D Zahraniční obchod s ICT Tab. D10 Dovoz elektronických součástek do ČR mil. Kč Celkem elektronické integrované obvody z toho procesory tištěné obvody ostatní elektronické součástky Graf D32 Dovoz elektronických součástek mld. Kč podíl na celkovém dovozu ICT zboží do ČR (%) 29% 37% 34% 35% 29% 28% 21% 17% 17% 23% 26% Graf D33 Struktura dovozu elektronických součástek podle skupin výrobků Elektronické integrované obvody Tištěné obvody Ostatní elektronické součástky 41% 7% 53% % 18% 19% Graf D34 Podíl dovozu elektronických součástek do ČR podle zemí Čína Nizozemsko Japonsko Tchaj-wan Malajsie Spojené státy Korea Spojené království ostatní % 10% 20% 30% 40% 50% 60% Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 39

41 23% 17% 15% 17% 15% 16% 13% 10% 11% 11% D Zahraniční obchod s ICT Tab. D11 Vývoz ostatních dílů a částí ICT j.n. z ČR mil. Kč Celkem z toho díly a součástky - převáženě pro počítače j.n pro telekomunikační zařízení pro spotřební elektroniku Graf D35 Vývoz ostatních dílů a částí ICT j.n. mld. Kč podíl na celkovém vývozu ICT zboží z ČR (%) 34% Graf D36 Struktura vývozu ostatních dílů a částí ICT j.n. podle skupin výrobků - převáženě pro počítače j.n. - pro telekomunikační zařízení - pro spotřební elektroniku 57% 19% 24% % 6% 29% Graf D37 Podíl vývozu ostatních dílů a částí ICT j.n. z ČR podle zemí Nizozemsko Slovensko Spojené království Francie Švédsko Polsko Maďarsko Itálie ostatní % 10% 20% 30% 40% 50% Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 40

42 D Zahraniční obchod s ICT Tab. D12 Dovoz ostatních dílů a částí ICT j.n. do ČR mil. Kč Celkem z toho díly a součástky - převáženě pro počítače j.n pro telekomunikační zařízení pro spotřební elektroniku Graf D38 Dovoz ostatních dílů a částí ICT j.n. mld. Kč podíl na celkovém dovozu ICT zboží do ČR (%) 25% 26% 15% 15% 21% 29% 36% 37% 34% 31% 30% Graf D39 Struktura dovozu ostatních dílů a částí ICT j.n. podle skupin výrobků - převáženě pro počítače j.n. - pro telekomunikační zařízení - pro spotřební elektroniku 48% 46% % 43% Graf D40 Podíl dovozu ostatních dílů a částí ICT j.n. do ČR podle zemí Čína 51% Thajsko Korea Japonsko Nizozemsko Singapur Tchaj-wan 2000 Spojené království ostatní 0% 10% 20% 30% 40% 50% Zdroj: ČSÚ, Databáze statistiky zahraničního obchodu 41

43 D Zahraniční obchod s ICT Graf D41 Struktura vývozu ICT zboží podle skupin výrobků, Komunikační zařízení Počítače a periferní zařízení Spotřební elektronika Elektronické součástky Ostatní díly a části ICT j.n. Belgie Bulharsko Česko Čína** Dánsko Estonsko EU-27 Finsko Francie Irsko Itálie Izrael Japonsko Korea* Litva Lotyšsko Maďarsko Malajsie Mexiko Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Spojené státy Španělsko Švédsko Švýcarsko Thajsko 7% 27% 30% 24% 12% 16% 14% 35% 29% 6% 9% 45% 25% 11% 10% 15% 30% 12% 23% 21% 13% 24% 31% 8% 24% 50% 6% 7% 34% 25% 20% 13% 22% 20% 63% 8% 7% 6% 16% 14% 17% 13% 42% 14% 34% 19% 27% 15% 21% 13% 11% 29% 26% 7% 11% 41% 19% 7% 16% 25% 12% 17% 23% 17% 17% 36% 17% 38% 15% 11% 23% 52% 9% 6% 65% 16% 10% 35% 30% 9% 59% 18% 16% 32% 10% 27% 14% 17% 8% 71% 11% 25% 15% 21% 14% 25% 24% 21% 19% 19% 18% 15% 21% 12% 36% 17% 6% 13% 37% 14% 39% 60% 14% 8% 4% 37% 27% 33% 36% 10% 18% 10% 14% 46% 54% 52% 11% 44% 13% 29% 8% 18% 14% 46% 19% 23% 25% 39% 10% 12% 24% 20% 32% 12% 11% 19% 21% 15% 18% 8% 11% 11% 25% 12% 13% 28% 17% * údaje za rok 2009; ** vč. Honkongu a Macaa Zdroj: UN, Comtrade database 42

44 D Zahraniční obchod s ICT Graf D42 Struktura dovozu ICT zboží podle skupin výrobků, Počítače a periferní zařízení Komunikační zařízení Spotřební elektronika Elektronické součástky Ostatní díly a části ICT j.n. Belgie Bulharsko Česko Čína** Dánsko Estonsko EU-27 Finsko Francie Irsko Itálie Izrael Japonsko Korea* Litva Lotyšsko Maďarsko Malajsie Mexiko Nizozemsko Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Rumunsko Řecko Slovensko Slovinsko Spojené království Spojené státy Španělsko Švédsko Švýcarsko Thajsko 28% 12% 27% 22% 11% 20% 27% 26% 20% 7% 29% 8% 8% 26% 29% 11% 59% 20% 31% 18% 29% 8% 13% 10% 11% 12% 30% 37% 26% 16% 12% 25% 21% 25% 18% 21% 12% 24% 26% 20% 24% 22% 8% 33% 11% 15% 17% 24% 20% 15% 19% 40% 7% 26% 19% 16% 28% 11% 23% 12% 18% 31% 16% 12% 7% 63% 13% 25% 23% 30% 7% 15% 20% 22% 39% 9% 9% 9% 8% 11% 28% 45% 6% 69% 18% 14% 13% 10% 25% 38% 26% 12% 18% 33% 11% 36% 19% 18% 9% 19% 28% 21% 30% 16% 21% 14% 14% 16% 36% 25% 20% 24% 15% 16% 23% 20% 29% 18% 11% 14% 32% 11% 18% 25% 22% 24% 27% 17% 10% 7% 8% 24% 15% 46% 24% 19% 26% 17% 14% 30% 24% 26% 9% 11% 31% 24% 21% 11% 12% 25% 21% 28% 16% 10% 24% 18% 22% 25% 12% 34% 22% 24% 14% 7% 10% 7% 13% 47% 23% * údaje za rok 2009; ** vč. Honkongu a Macaa Zdroj: UN, Comtrade database 43

45 D Zahraniční obchod s ICT Tab. D13 Vývoz ICT služeb z ČR mil. Kč Celkem z toho ze zahraničních afilací podle typu služeb Telekomunikační služby IT služby podle velikosti podniků malé (0 49 zaměstnanců) střední ( zaměstnanců) velké (250+ zaměstnanců) Graf D43 Vývoz ICT služeb ,8% Telekomunikační služby - mld. Kč IT služby - mld. Kč podíl na celkovém vývozu služeb z ČR (%) 8,9% 6,7% 8,3% 9,0% 7,9% ,9 22,0 23,9 22,4 14,0 12,7 8,2 8,5 10,7 9,0 9,3 9, Graf D44 Struktura vývozu ICT služeb podle velikosti podniku malé střední velké 6% 23% 71% % 26% 65% Graf D45 Vývoz ICT služeb z ČR podle zemí, (mld. Kč) Spojené státy Slovensko Irsko Nizozemsko Finsko Švýcarsko Rakousko Spojené království ostatní země nerozlišeno % 10% 20% 30% 40% 50% Zdroj: ČSÚ, ZO

46 D Zahraniční obchod s ICT Tab. D14 Dovoz ICT služeb do ČR mil. Kč Celkem z toho do zahraničních afilací podle typu služeb Telekomunikační služby IT služby podle velikosti podniků malé (0 49 zaměstnanců) střední ( zaměstnanců) velké (250+ zaměstnanců) Graf D46 Dovoz ICT služeb Telekomunikační služby - mld. Kč IT služby - mld. Kč podíl na celkovém dovozu služeb do ČR (%) 7,6% 7,3% 7,4% 7,4% 8,1% 9,2% ,1 19,5 10,7 11,8 12,8 14,2 7,9 7,9 8,7 8,3 10,8 10, Graf D47 Struktura dovozu ICT služeb podle velikosti podniku malé střední velké 6% 19% 74% % 15% 75% Graf D48 Dovoz ICT služeb do ČR podle zemí, (mld. Kč) Spojené státy Slovensko Nizozemsko Rakousko Spojené království Irsko Francie Švýcarsko ostatní země nerozlišeno 8% % 10% 20% 30% 40% 50% Zdroj: ČSÚ, ZO